Enterální výživa. František Novák 4. interní klinika VFN a 1. LF UK

Podobné dokumenty
Úloha NT u pacienta na sondové výživě. Marcela Fliegelová 4. interní klinika VFN Praha

Malnutrice v nemocnicích

Jak postupuji při zahájení nutriční podpory? František Novák 4. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze

Současná role parenterální výživy (PV) u kriticky nemocných

Specifické živiny v intenzivní péči a rekonvalescenci. František Novák 4. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze

Specifické živiny v intenzivní péči a rekonvalescenci. František Novák 4. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze

Nutriční podpora na JIP a nutriční terapeut. František Novák 4. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze

Anabolické impulsy. František Novák 4. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze

Umělá výživa Parenterální výživa

Sipping. Katedra ošetřovatelství LF, MU PhDr. Simona Saibertová

Enterální výživa. Podávání speciálních přípravků dietetik s podmínkou vstřebávání živin ve střevě. Podání výživy jinou než parenterální cestou

Důsledky střevních resekcí a stomií

Elektronický vzdělávací text pro sestry

Sondová EV onkologických pacientů v paliativní péči. Milana Šachlová Masarykův onkologický ústav v Brně

Nutriční postupy při hojení ran

Diabetes neboli Cukrovka

Chronicky podvyživený v intenzivní péči: velká výzva? František Novák 4. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze

Enterální a parenterální výživa. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

DIETNÍ SYSTÉM OLÚ Albertinum Žamberk

Parenterální výživa v paliativní onkologické péči. Eva Meisnerová

Dietní systém Nemocnice Strakonice, a.s. VÝŽIVA 2. vydání SP-V-005-P Dělení dietního systému...1

Enterální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Výživa seniorů z pohledu lékaře-geriatra. Život

Interdisciplinární workshop NK FN Brno, 12.dubna Nutriční podpůrný p tým

Kli l ni i c ni ká výživa i M. Dastych da d s a tychm m fnb n r b no n. o cz

Dostatek energie u chronického onemocnění ledvin a optimální tělesná hmotnost

Důsledky střevních resekcí a stomií

Základy umělé výživy. Mgr. Jana Spáčilová Ústav ochrany a podpory zdraví, LF MU ZZ Nutriční terapie a výživa člověka Podzim 2016

Diagnostika a možnosti ovlivnění podvýživy v ambulantní a nemocniční péči

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru DĚTSKÁ GASTROENTEROLOGIE A HEPATOLOGIE

Pavel KOHOUT Interní oddělení Thomayerova nemocnice Praha

Nezastupitelnost nutričního terapeuta v ambulantní nutriční péči. F. Novák IV. Interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha

- je tvořena lalůčky s vývody, které se spojují ve společný vývod ductus pancreaticus (ústí společně se žlučovodem ve vaterské papile)

LOGBOOK. Specializační vzdělávání v oboru. (všeobecná sestra)

Význam výživy u amyotrofické laterální sklerózy

Enterální výživa. B. Braun - Váš partner pro klinickou výživu

PODÁVÁNÍ LÉČIV SONDOU

Monitoring vnitřního prostředí pacienta

Cystická fibróza. Slané děti

Symptomatická terapie ALS Stanislav Voháňka Neurologická klinika FN Brno

Enterální výživa. B. Braun váš partner pro klinickou výživu

příčiny porucha činnosti střev bez určité organické motilita (pohyb střev) dyskinezie (porucha hybnosti střev)

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Enterální výživa. Mgr. Renata Vytejčková Ústav ošetřovatelství 3. LF UK

Ošetřovatelský proces u nemocného s malnutricí. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Žádost o grant AVKV 2012

Katedra chemie FP TUL

Katedra chemie FP TUL Typy výživy

Chronická pankreatitis

Zásady výživy ve stáří

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová.

STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV Šrobárova 48, PRAHA 10 tel , fax ,

Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru VÝŽIVA DĚTÍ

Farmakoterapie vs. režimová opatření dieta a pohyb. Péče o nemocné s diabetem ve světě a u nás. Tomáš Pelcl 3. Interní klinika VFN

Složky výživy - sacharidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové

Faktory ovlivňující výživu

Ošetřování portů a permanentních katétrů. O. Ulrych KARIM VFN a 1 LF UK Praha

CÍLENÁ REŽIMOVÁ INTERVENCE U ŽEN V OBDOBÍ MENOPAUZY A PO NÍ

STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV Šrobárova 48, PRAHA 10 tel , fax ,

Načasování příjmu stravy s ohledem na sportovní výkon. Suchánek Pavel Institut klinické a experimentální mediciny, Praha

Klostridiová kolitida na chirurgickém pracovišti

5. PORUŠENÁ TOLERANCE S - definována výsledkem orálního glu. testu jde o hodnotu ve 120. minutě 7,7-11,1 mmol/l. Společně s obezitou.

Seznam přednášek - Poradce pro výživu

Podpora časné enterální výživy z pohledu sestry. Bc. Michaela Kolářová VFN Praha, Gynekologicko porodnická klinika Neonatologické oddělení

Jak (ne)fungují chirurgické kapitoly ERAS

Jak (ne)fungují chirurgické kapitoly ERAS

5 omylů (problémů) center BL dle revizí VZP a jak jim předcházet. Martin Bortlík Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty ISCARE, Praha

28. INDIKACE NUTRIČNÍ PODPORY ONKOLOGICKY NEMOCNÝCH

Syndrom krátkého střeva teorie a praxe

Regulace glykémie. Jana Mačáková

Dieta, enterální výživa a medikamentózní léčba

Maturitní témata. Předmět: Ošetřovatelství

STÁTNÍ ÚSTAV Šrobárova 48 Telefon: PRO KONTROLU LÉČIV Praha 10 Fax: Web:

Léčebná výživa u onemocnění jater Výuka na VŠCHT

Umělá enterální výživa

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Parenterální výživa a její aplikace. Jiří Charvát

STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV Šrobárova 48, PRAHA , fax ,

Akutní a chronické selhání střeva Syndrom krátkého střeva

Jak živit pacienta v chronické sepsi? Kateřina Dostálová LF UP a KARIM FN Olomouc

Ošetřovatelské postupy I V. Podklady pro přípravu ke zkoušce. Tématické okruhy:

Co by měl vědět každý diabetik 1. typu část 2: hypo - hyper- glykémie. J. Venháčová, P. Venháčová Dětská klinika FN a LF UP Olomouc

1. PŘÍČINY AI 2. KLINICKÝ OBRAZ 3. DIAGNÓZA 4. LÉČBA

STÁTNÍ ÚSTAV Šrobárova 48 Telefon: PRO KONTROLU LÉČIV Praha 10 Fax: Web:

PŘÍNOS LÉČBY INZULÍNOVOU POMPOU U OSOB S DIABETEM 2. TYPU. Autor: Monika Slezáková 4. ročník LF UP. Výskyt cukrovky

Základy umělé výživy. Léčebná výživa - podzim 2016 Jana Spáčilová

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Diabetes - cukrovka. Ing. Miroslava Teichmanová

Kvalita a bezpečí ve výživě a nutričním zajištění v následné péči (nutriční terapeut, právník, ekonom)

Sondová výživa u dětí. Eva Karásková

Neinfekční průjem. Igor Satinský. Mezioborová JIP, Nemocnice Havířov Fakulta veřejných politik, Slezská univerzita, Opava

Biochemické vyšetření

Indikace přípravku Zetamac v ordinaci praktického lékaře

VÝŽIVA V INTENZIVNÍ PÉČI. Kočí Markéta KARIM FNO

Septická peritonitida

Pooperační péče. Chirurgická propedeutika III. ročník

LÉČEBNÁ VÝŽIVA V CHIRURGII

Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/

PORUCHY VÝŽIVY Složky výživy

Orofaryngeální dysfagie u poranění krční páteře a míchy

Transkript:

Enterální výživa František Novák 4. interní klinika VFN a 1. LF UK

Malnutrice v nemoci

Clin Nutr 2015 Poruchy výživy a nutričně podmíněné stavy patologické stavy malnutrice/ podvýživa sarkopenie/ křehkost nadváha/ obezita poruchy mikronutrientů realimentační syndrom

Vliv kaloricky a proteinově adekvátní nutriční podpory bez a s fyzioterapií BMI < 20 20-30 > 30 Somatotyp Astenie (podvýživa) Normostenie? Obezita Netukové hmoty (body lean mass) Kachexie Sarkopenie Sarkopenická obezita

Význam fyzioterapie Fyzická aktivita a cvičení projevy kachexie, moduluje svalový metabolismus, inzulínovou senzitivitu a zánětlivou aktivitu Cvičení má potenciál proteosyntézu ve svalu i u pokročilé kachexie/sarkopenie Problémem je únava a nízká schopnost cvičení u pacientů s rozvinutou a především refraktérní kachexií nebo těžkou sarkopenií Slibnou strategií je fyzioterapie již od prekachexie/presarkopenie s nižší intenzitou a větší škálou modalit

Obecné zásady dietní intervence u malnutrice v průběhu nemoci menší porce, častá frekvence, oblíbená jídla režimová opatření nevynechávat jídla dietní restrikce na minimum relativně vyšší obsah bílkovin a mikronutrientů počítat se změněným vnímáním chuťových i čichových podnětů vyhledávání + včasná nutriční intervence včetně umělé výživy rehabilitace s kondičním režimem, zaměření na udržení případně obnovení soběstačnosti

Jak zjistit nedostatečnost perorálního příjmu? 1. stanovení potřeb 2. stanovení nutričního cíle a nutriční bilance 3. zjistit toleranci GIT 4. monitorace trendů (hmotnost, fyzický stav) 5. při nedostatečném příjmu diety je indikována umělá výživa

Nutriční podpora Náhrada nedostatečné funkce (anorexie, dysfagie, dyspepsie, malabsorpce Podpůrná léčba Život zachraňující výkon Prevence komplikací malnutrice Zvýšení kvality života

Stanovení adekvátních cílů nutriční podpory Náhrada funkce - často zhoršuje vyhlídky na funkční obnovu Obnovení funkce - vyžaduje léčbu příčin poruchy a rehabilitaci. Úspěšná nutriční podpora zabraňuje projevům a komplikacím malnutrice, ale nutně neřeší její příčiny

2 3 4 5 Objektivizace stavu Stupeň PKM Funkční rezervy Prognóza pacienta Rizikový pacient? ANO Trpí pacient PKM nebo je její rozvoj vysoce pravděpodobný? ANO Zlepší zavedení nutriční podpory prognózu nebo kvalitu života? ANO NE EV únosná a/nebo dostatečná? ANO Perorálně? ANO Dieta Sipping 1 NE NE Sonda Rizika nebo zhoršení kvality života převyšuje přínos nutriční terapie. Perorální výživa dle potřeb a možností pacienta. Iv. rehydratace v nezbytném rozsahu paliativní péče PV Doplňková Jak na výživu? v 5 krocích Úplná

Kdy indikovat sondovou výživu? Neadekvátní příjem per os při zachovalé funkci střeva Dysfagie poruchy polykání spíše než poruchy příjmu potravy (krmení) Anorexie nepřekonatelný odpor při absenci dyspepsie Maldigesce oligomer nebo polymer s dostatečnou pankreatickou substitucí Malabsorpce prodloužení doby vstřebávání pomocí kontinuální aplikace

Kdy indikovat parenterální výživu? Nutričního cíle není možné nebo v reálném čase účelné dosáhnout enterální cestou Rizika parenterální výživy jsou menší než rizika jejích komplikací.

Indikace sondové enterální výživy léčba či prevence rozvoje malnutrice a zejména jejích komplikací A + Minimalizace nežádoucích účinků udržení a/nebo rehabilitace polykání nebo funkce horního GIT B Příznivé ovlivnění celkových výsledků léčby - trvalé následky = C přežívání ekononomické aktivity soběstačnosti kvality života

Nutriční strategie podle povahy základního onemocnění 1. Akutní, často s potenciálem se zlepšit Zajištění výživy často s využitím sondové enterální (EV) nebo parenterální výživy (PV) Časná rehabilitace a převod na plný p.o. příjem 2. Akutní zhoršení v rámci chronického stavu Včasné zajištění adekvátního příjmu podle stavu tělesných zásob a závažnosti exacerbace (často s pomocí sondové EV nebo PV) Minimalizace ztrát 3. Progresivní Prevence rozvoje malnutrice Oddálení potřeby sondové nebo parenterální výživy Udržení kvality života

Bottom up Přístupy k léčbě malnutrice k hlediska časové naléhavosti NE Indikace nutriční podpory podle potřeb s ohledem na invazivitu (už to jinak nejde sonda a až nakonec PV) Sledování vývoje Nutriční bilance Vyšetření nutričního stavu Mám čas na sledování Riziko z prodlení Top down VÝVOJ ANO Zajištění adekvátního nutriční nutričního podpory příjmu i za cenu invazivní nutriční podpory (sonda nebo PV hned) Monitorace nutričního Řešení stavu příčin malnutrice Přechod na na méně méně invazivní způsoby nutriční podpory Není čas na sledování

Bottom up Přístupy k léčbě malnutrice k hlediska časové naléhavosti NE Indikace nutriční podpory podle potřeb s ohledem na invazivitu (už to jinak nejde sonda a až nakonec PV) Sledování vývoje Nutriční bilance Vyšetření nutričního stavu Mám čas na sledování Riziko z prodlení Top down VÝVOJ ANO Zajištění adekvátního nutriční nutričního podpory příjmu i za cenu invazivní nutriční podpory (sonda nebo PV hned) Monitorace nutričního Řešení stavu příčin malnutrice Přechod na na méně méně invazivní způsoby nutriční podpory Není čas na sledování

Menu? Enterálně Kuchyňská p.o Mixovaná sondová (výjimečně doma) Definovaná (sipping, sonda) Polymerní Isokalorická 1ml = 1kCal Hyperkalorická Hypokalorická Speciální (imunonutrice, vláknina, orgánové, dia) Oligomerní Elementální Parenterálně Multi-bottle All-in-one Individuální Hromadně vyráběný Dvojkomorový Tříkomorový

Přípravky enterální výživy Polymerní: nutričně definované diety (bílkovinný hydrolyzát, polysacharidy, rostlinné oleje). Oligomerní: chemicky definované diety (oligopeptidy, oligosacharidy, rostlinné oleje) nevyžadují pro vstřebávání pankreatické enzymy podávání výlučně do střeva u malabsorpce a/nebo intolerance polymerní výživy (včetně pankreatické substituce).

Speciální přípravky enterální výživy Přípravky modifikované pro specifické situace. Hyperkalorické ( energy ) preparáty méně vody 1,25-1,5 kcal/ml Modulární (bíkoviny, sacharidy, tuky odděleně) Farmakonutrice (glutamin, antioxidanty) Modifikované pro orgánové insuficience a chorobné stavy (diapřípravky, nefropřípravky, hojení ran.) Přípravky pro sipping jsou iso nebo mírně hyperkalorické polymerní preparáty většinou ochucené pro zvýšení palatability.

Indikace enterální výživy Poruchy polykání, akutní nebo chronické záněty slinivky břišní, podvýživa spojená se zhoubnými novotvary a dalšími chronickými chorobami, nespecifická zánětlivá střevní onemocnění, poruchy příjmu potravy, předoperační příprava, časná pooperační výživa

Kontraindikace enterální výživy Náhlá příhoda břišní, akutní komatózní stavy bez zajištění dýchacích cest, hrubá porucha resorpce, mechanický ileus, akutní krvácení do GIT

Indikace sondové EV Nedostatečné pokrytí nutričních potřeb dietou Absence kontraindikací EV Není indikována pro usnadnění ošetřovatelské péče

Kudy? Perorálně dieta, modifikované dieta, sipping Sondou (NGS, PEG) 50 ml á 3 hod Enterálně (NJS, jejunostomie) 20 ml/hod zavedení (zaplavání vs. endoskopie) Bolus vs. kontinuálně Parenterálně (PŽK, CŽK, tunelizovaný CŽK, venózní port )

Zásady rozhodování v nutriční podpoře 1. Volba adekvátní intervence s minimální invazivitou 2. Nekombinovat, pokud je to možné, více invazivních intervencí (např PV se sondovou výživou raději navýšit jednu modalitu) 3. Podporovat obnovení přirozené funkce intestinální adaptace rehabilitace polykání tlak na odvykání logoped u dysfagie, optimalizace střevních fcí u syndromu krátkého střeva

Enterálně nebo parenterálně? Enterální výživa Parenterální výživa Kombinovaný přístup Výhody udržuje fci střeva méně závažné komplikace lepší metabolická tolerance přesná bilance lepší monitorace pozitivní nutriční bilance minimalizace nevýhod a zisk výhod obou přístupů Nevýhody negativní nutriční bilance špatná monitorace katétrové komplikace horší metabolická tolerance zejména při vyřazení střeva cena vyšší ošetřovatelská a finanční náročnost potenciálně hrozí komplikace obou přístupů

Perkutánní endoskopická gastrostomie - PEG

Naslepo, nebo skiaskopicky a nebo endoskopicky zavedená NJS Jejunální přístup Vs. gastrický přístup lepší kombinace s p.o. příjmem lepší možnost noční aplikace

Zavedení nasální sondy - příprava 1. pomůcky gázové čtverce, emetní miska, buničina, fixační náplast, stříkačka s adekvátní koncovkou (adaptéry) fonendoskop, ph papírek. Mesocain gel, Xylocain spr. Kelímek s vodou 2. sed nebo polosed 3. instruktáž pacieta 4. odhad potřebné délky pro gastrickou pozici konce - xiphoideus_ucho_nos 50-65cm

Zavedení sondy do gastrické pozice 1. lubrikace sondy Mesocain gelem 2. mírný záklon hlavy dozadu 3. šetrná inserce do pharyngeální polohy 4. předklon hlavy dopředu 5. pokračování do jícnu do polknutí (lze využít tekutinu) 6. další zavedení ve spolupráci s polykáním pacienta do gastrické pozice 7. orientační ověření fonendoskop, ph metrie

Technika spontánního zaplavání jejunální sondy 1. Sonda v gastrické pozici _fixace v přední části žaludku (fixace na 45-55 cm). 2. Uložení pacienta na pravém boku 3. Postupné posouvání sondy v této poloze o 5-10 cm každých 15-20 min. 4. Při vzniku pružného odporu je třeba sondu o 20 cm povytáhnout zpět a po 15 min pokračovat dále podle bodu 4. 5. Po zavedení sondy na 115-125 cm, zkontrolovat polohu konce pomocí RTG.

Modifikovaná technika spontánního zaplavání jejunální sondy Bengmark 1. Sonda v gastrické pozici _fixace na + 50-60 cm k uchu. 2. Vůle sondy distálně o cca 20-30 cm 3. Odstranění vodiče. 4. Spontánní migrace sondy do tenkého střeva díky spirále na konci sondy a peristaltice 5. Po zavedení sondy na 115-125 cm k nosu, zkontrolovat polohu konce pomocí RTG.

Endoskopicky asistované techniky zavedení NJS vždy ověření definitivní polohy RTG 1. Zatažení pomocí endoskopických kleští spont. zavedení do žaludku zatažení konce a opětovné zatažení (přehmat kteštěmi z prepylorické oblasti sledování sondy během ústupu do jícnu 2. Přes drát ne Bengmark 8_10/145 - koncovka orálně s protažením do nosu Nasálně 3. Přes pracovní kanál endoskopu pouze metráž s koncovkou

Cesty podávání EV Sipping Výhody minimální invazivita nevyžaduje zručnost a technické dovednosti velký výběr příchutí Nevýhody dysfagii neřeší nebo jen částečně problémy s palatabilitou neřeší anorexii Nazální sonda snadné zavedení i odstranění v porovnání se stomií fyzické obtíže plynoucí z cesty zavedení do vysoce inervovaných tělních otvorů narušení sociálních interakcí při trvalé viditelnosti sondy Stomie minimální nociceptivní stimulace oproti nazálním přístupům. neinterferují s polykáním jako nazální přístupy obtíznější zavedení, riziko periprocedurálních komplikací narušení tělesné integrity

Přístupy pro EV Prepylorická enterální výživa Duodenální a proximální jejunální výživa Výhody jednoduché získání přístupu bolusová i kontikunální aplikace prevence stresových vředů pravděpodobně nižší riziko aspirace při možnosti gastrické dekomprese EV při žaludeční atonii Nevýhody není možná dekomprese žaludku a tím pádem vyšší riziko aspirací vyšší riziko nutričního deficitu nutnost zavedení sondy do jejuna nemožnost bolusové aplikace Distální jejunální výživa minimální stimulace digestivní sekrece EV dostatečně pod anastomózou nebo píštělí na horním GIT EV do jejunální píštěle prakticky nutnost oligomerní výživy z nazálního přístupu je často třeba použít speciální dlouhou sondu

Dlouhodobé přístupy pro jejunální PEG-J + Umožňuje gastrickou dekompresi výživu - Hrozí dislokace jejunální sondy PEJ: + Spolehlivý jejunální přístup - Technicky náročnější Mírně vyšší riziko lokálních komplikací www.emedicine.com

PEG sonda Ch 18 v kombinaci PEG jejunální sondou Ch 8 + = PEG/J

Technika podávání enterální výživy Enterální pumpa: plynulá, nebo bolusová aplikace (bolus pouze prepyloricky!!!). Do enterální pumpy patří doporučené sety s vaky Pravidelné proplachy sond po každé bolusové aplikaci. Při kontinuální aplikaci jsou proplachy v pravidelných intervalech především u nízkých průtoků.

Problémy po resekcích a při dysfunkcích na horním GIT Poruchy vyprazdňování Obstrukce Parézy Dumping sy Sy přívodné kličky Bakteriální přerůstání Karenční stavy Vitaminy (B12, vit D) Stopové prvky Fe,. Exokrinní pankreatická nedostatečnost Malabsorpce tuků Endokrinní pankreatická nedostatečnost Diabetes mellitus Ztráty digestivních tekutin Píštěle Drenáže

Antidumpingová opatření Jíst menší porce 6 a vícekrát denně Jíst pomalu a pečlivě rozmělnit sousta Vzpřímená poloha v sedu během jídla Při intoleranci vysokosacharidových jídel je třeba tyto vyloučit nebo podle potřeby omezit (slazené nápoje, džemy, med apod.) Omezení konzumace tekutin během jídla, pít tekutiny 30 60 minut před nebo po jídle Každé jídlo doplnit vysokoproteinovým přídavkem (vejce, maso, mléčné výrobka apod. Preferovat jídla s vyšším obahem vlákniny

Pankreatická nedostatečnost a substituce pankreatických enzymů Dostatečná dávka enzymů Režim podání v návaznosti na příjem stravy Pokrytí malých frekventních jídel Sondová výživa Jejunální sonda raději oligomerní výživa Antisekreční léčba PPI v indikovaných případech

Pankreatická substituce a sondová výživa Ferrie S. et al. Nutr Clin Pract 2011 Substituce 500-4000 IU na 1g/tuku U kontinuální EV kažné 4-3 hodiny U noční EV na počátku 50% dávky a další pouze při spont probuzení v noci. Vysypat mikrosféry drtit nebo suspendovat v mírně zahuštěné tekutině zahuštěné tekutině (literární údaj viz výše) Zvážit oligomer bez substituce není k dispozici s vlákninou

Tabletková terapie do sond Velikost < 15 FF Neumožňují aplikaci hrubé suspenze Aplikace pouze rozpuštěného podílu důležitá standardizace množství rozpouštědla a času rozpouštění Není možné převést na ekvivalentní dávku Nezbytná titrace dávky lékařem Pokud je to možné zvolit jinou lékovou formu. Velikost > 15 FF Lze aplikovat suspenzi Ekvivalentvní dávka jako v tabletách Cave drcení tablet s pomalým nebo odloženým uvolňováním

Komplikace enterální výživy Mechanické Infekční Gastrointestinální Metabolické

Gastrointestinální a metabolické komplikace Gastrointestinální: průjem, nauzea, zvracení, nadýmání, zácpa, bolest břicha, krvácení do GIT Metabolické: hyper- hypoglykemie, dehydratace, porucha minerálového hospodářství (např. refeeding sy), edémy, dumping syndrom

Mechanické a infekční komplikace Mechanické: ucpání sondy, zauzlení sondy, poškození sondy, vytažení sondy, poškození sliznice v nose,krku, jícnu nebo v žaludku,vytažení sondy. Infekční: dysmikrobický průjem, septický stav, aspirační bronchopneumonie, infekce místa vstupu, absces, flegmóna, akut. peritonitis

Tolerance sondové výživy Aspirace: je způsobena zvracením a následným vdechnutím.prevencí je častá kontrola umístění sondy, kontrola rychlosti výživy, sledování zbytkové tekutiny v žaludku. Porucha polykání = zvýšené riziko aspirace i při regurgitaci zvážit postpylorickou výživu. PEG nesnižuje riziko aspirace!!! Špatná snášenlivost: projevuje se bolestí břicha, nadýmáním, průjmy nebo zvracením.výskyt snížíme pomalým zvyšováním dávek výživy

Potřeba asepse Kontaminace roztoku: nutriční roztoky jsou živnou půdou pro bakterie a kvasinky. Infekce může být příčinou průjmů, zvracení, febrilií, vede k ničení obsahu energie a živin v roztoku. Výživu je nutné ředit pouze balenou stolní vodou, nebo převařenou vodou. Po naředění výživu uchováváme v lednici a spotřebujeme ji do 24hod. Před každým naplněním je nutné vymýt celý systém /pokud se recykluje z nouzových důvodů!!!/ teplou vodou s jarem, poté vodou se slabým roztokem octa 1:1 a dále čistou vodou.

Obstrukce sondy Ucpání sondy: nejčastější technická komplikace.častěji u tenčích sond, při špatném proplachování. Jedním z řešení, je-li to možné je proplach horkou vodou ve 2ml injekční stříkačce, dále doporučujeme aplikaci celaskonu nebo pankreatických enzymů ve 2ml inj.stříkačce, necháme asi 10min. působit a zkusíme propláchnout. Dále lze využít roztok sody.v žádném případě nezkoušet ucpanou sondu mechanicky zprůchodňovat!!!

Nejčastější komplikace Dislokace sondy: také častá komplikace.prevencí je dobrá fixace sondy náplastí na kořen nosu (cave dekubity, popřípadě ještě na tvář. Alternativou je vázání sondy okolo hlavy V extrémních případech i kolem přepážky nosní, případně použití kožního stehu (cave poranění).

Řešení průjmu v průběhu enterální výživy Průjem: vysoké dávky, rychlost EV : kontaminace roztoku EV bakteriemi : léky/ ATB,laxativa, prokinetika/ : špatná tolerance EV : střevní dysmikrobie (post ATB) Stanovíme závažnost, trvání a charakter průjmu, zredukujeme medikaci, která se může podílet, snížíme rychlost podávané EV, přidání vlákniny.

Dlouhodobé komplikace PEG Infekce místa inserce Iritace a leak žaludečného/střevního obsahu Zarostlý PEG do břišní stěny Granulace v okolí PEG Žaludeční vřed Vytržení PEG Implantace tumoru do místa vstupu PEG

Patofyziologie realimentace Bez ohledu na cestu nutriční podpory Nárůst dostupnosti glukózy Zvýšený metabolismus glukózy Zvýšená potřeba fosforylovaných meziproduktů metabolismu Zvýšené vychytávání fosfátů Předcházející deplece tělesných fosfátů Hypofosfatémie

Fáze realimentačního sy 1. Hladovění 2. Náhlý přívod substrátů 3. Hormonální změny: 4. Metabolický rozvrat: 5. Klinická malnifestace inzulínu glukagonu Iontové dysbalance (K, P, Mg) Deficit vitaminu B1 Retence tekutin Hyperglykémie Slabost Orgánové selhání Arytmie

Prevence Pacienti v riziku Dlouhodobá podvýživa Extrémní pokles hmotnosti Vyvarovat rychlého refeedingu Pomalý začátek a Postupné zvyšování Korekce iontových dysbalancí před zahájením nutriční podpory Monitorace hladin iontů a korekce Suplementace vitaminů Snížení rychlosti nebo přerušení výživy při manifestaci RS

Praktická doporučení pro prevenci RS Energie: 15-20 kcal/kg/den (nebo 1000 kcal/den) 1. 3 dny Postupně 30-40 kcal/kg/den během 1 týdne Glukóza (v případě extrémní malnutrice) 1,5-2 g/kg/den během 1. 3 dnů 4g/kg/den na konci 1. týdne Protein 1,2 1,5 g/kg ideální t. hm. postupně dosáhnout v průběhu 1. týdne

Prevence RS voda a ionty Potřeba laboratorní monitorace odráží intenzitu realimentace Voda: 15-20 ml/kg/den postupně dosáhnout 40ml/kg/den Natrium omezit při otocích a BMI < 15 1,5-2 Draslík substituce dle hladin Magnesium dtto Fosfáty korigovat hypofosfatémii před refeedingem!!! Středně těžká 0,32-0,8mmol/l podat 0,08mmol/kg/6hod iv. Těžká < 0,32 mmol/l podat 0,16 mmol/l/kg/6hod iv ve všech případech přerušit refeeding při P < 0,6 mmol/l

Licence F016 v 5 bodech 1/ kopii dokladu o získání specializované způsobilosti v některém ze základních oborů 2/ kopii dokladů absolvování přípravných kurzů pro F016 nebo KVIMP 3/ kopie dokladu o absolvování minimálně dvoutýdenní stáže na školicím pracovišti pro F016 4/ vyplnění dotazníku SKVIMP: http://www.skvimp.cz/?action=getfile&category=23&name=dotaznik_li cence_f016.doc 5/ vyplnění žádosti ČLK. Formulář žádosti získáte zde: http://www.clkcr.cz/doc/cms_library/formular-fl-novy-1752012-100395.pdf.