Tento dokument Profil Subjektu je každoročně aktualizován. Nejnovější informace o ratingu a všechny související zprávy naleznete na www.moodys.com. Profil subjektu ČESKÁ REPUBLIKA Evropa/Střední Východ/Afrika Únor 2007 Město Třebíč Aa1.cz (k datu vydání této zprávy) Kontakty Telefon Praha Kateřina Hamplová 420.224.222.929 Miroslav Kňažko New York Yves Lemay 1.212.553.1653 Základní údaje Město Třebíč Kraj Vysočina Rozloha 57,6 km 2 Počet obyvatel 38 363 (k 31.12. 2005) Adresa městského úřadu MěÚ Třebíč Karlovo náměstí 104/55 674 01 Třebíč Telefon +420 568 896 111 Fax +420 568 847 155 E-mail epodatelna@trebic.cz Web www.trebic.cz Město Třebíč s 38 363 obyvateli je důležitým hospodářským, správním, politickým i kulturním těžištěm jihozápadní Moravy, leží v kraji Vysočina v blízkosti brněnské aglomerace. Město o rozloze 57,6 km 2 se rozkládá na obou březích řeky Jihlavy v podhůří Českomoravské vysočiny. Počátky města sahají až do roku 1101, kdy zde moravská knížata založila benediktinský klášter. Kolem poloviny 13. století přistoupil benediktinský konvent ke stavbě nové klášterní budovy a pozoruhodné románsko-gotické basiliky, která dnes nese jméno Panny Marie a sv. Prokopa. Tato basilika byla spolu se zachovalou židovskou čtvrtí v roce 2003 zapsána do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. DEMOGRAFICKÉ TRENDY V Třebíči dochází v posledních letech k mírnému úbytku počtu obyvatel, a to zejména z důvodu vystěhování,, které převyšuje kladný přirozený přírůstek. Mezi roky 2001 a 2005 došlo k poklesu počtu obyvatel o 367 1. Věková struktura obyvatel města Třebíč je poměrně příznivá v porovnání s průměrem ČR. Podíl dětí a zejména podíl obyvatel v produktivním věku ve městě převyšuje celorepublikový průměr. Naopak podíl obyvatel starších 65 let je ve městě o téměř 2,5% nižší než v ČR. Vzhledem k přetrvávajícímu trendu stárnutí populace je však pravděpodobné postupné posílení počtu obyvatel města v postproduktivním věku. Věková struktura obyvatel k 31. 12. 2005 Počet město Podíl město (%) Podíl kraj (%) Podíl ČR (%) Předproduktivní věk (0-14) 5 741 15,0 15,4 14,7 Produktivní věk (15-64) 28 102 73,2 70,2 71,1 Postproduktivní věk (65 + ) 4 520 11,8 14,4 14,2 1 Údaje z ČSÚ.
Ekonomické zázemí Třebíčský mikroregion je možné charakterizovat jako průmyslově - zemědělskou oblast. Průmyslová výroba regionu společně s poskytovanými službami je koncentrována do několika středisek, mezi kterými je nejdůležitější samotné město Třebíč. Převládající tradiční průmyslové zaměření představují textilní, oděvní a kožedělný průmysl, dále pak průmysl dřevozpracující a nábytkářský, jaderná energetika a průmysl potravinářský. Zemědělská činnost je provozována v přilehlých obcích. Ekonomická situace největších průmyslových podniků mikroregionu Třebíč byla ovlivněna změnami z období transformace, kdy tyto společnosti byly nuceny regionálně přeorientovat svůj odbyt. Přestože postupně dochází ke stabilizaci místní ekonomiky, vzhledem k vysoké nezaměstnanosti a nízkým průměrným mzdám patří okres Třebíč stále mezi státem vymezené, hospodářsky slabé a strukturálně postižené regiony. Zlepšení situace ve městě Třebíč by mělo přinést otevření průmyslové zóny Hrotovická, ale i plánované zkvalitnění dopravního napojení města na dálnici D1 Praha Brno a vybudování obchvatu města. Potenciál regionu spočívá také v orientaci na cestovní ruch. Další rozvoj podnikání podporuje projekt podnikatelského inkubátoru zájmového sdružení právnických osob Rozvoj Třebíčska, do kterého je zapojeno 7 měst a Západomoravská vysoká škola, s podílem dotace z Phare CBC, MMR ČR, Kraje Vysočina a jednotlivých obcí. V každém z měst působí inkubátor, přičemž řídící a školící centrum funguje v Třebíči. Mezi významné zaměstnavatele ve městě patří výrobce nábytku Tusculum, a.s. Ze strojírenských a kovodělných firem je to První brněnská strojírna Třebíč, a.s., výrobce zařízení pro energetiku a teplárenství, Uniplet Třebíč, a.s., výrobce elektronických pletacích strojů, I & C Energo a.s. a ČEZ Energoservis, spol. s r.o. Významnou společností je také Tipa, a.s., podnikající v mnoha rozličných oblastech. Významné postavení mají také firmy stavební, např. Agstav Třebíč, a.s. Výrobou oděvů a obuvi se zabývá Altreva, spol. s r.o., člen belgické skupiny ALSICO GROUP. Největším zaměstnavatelem mikroregionu je Jaderná elektrárna Dukovany, organizační jednotka ČEZ, a.s. Vyrobeným výkonem je to v současnosti největší zdroj elektrické energie v ČR. Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2001-2006 (v %) Vývoj průměrné mzdy v letech 2001-2006 (v Kč) 16 25 000 14 12 10 8 6 4 2 20 000 15 000 10 000 5 000 Okres Třebíč Kraj Vysočina ČR 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 0 2001 2002 2003 2004 2005* 9/06* *údaje za okres nejsou k dispozici NEZAMĚSTNANOST Míra nezaměstnanosti v okrese Třebíč přesahuje dlouhodobě jak průměr ČR tak i kraje, přičemž v posledních letech dochází k mírnému snižování tohoto rozdílu. Nezaměstnanost poměrně výrazně rostla v letech 2001-2003. V roce 2004, především vlivem vstupu do EU, nastoupil pozitivní trend poklesu nezaměstnanosti, který díky růstu ekonomiky dále pokračuje. Ke konci roku 2006 dosáhla míra nezaměstnanosti v okrese Třebíč 11 %, tj. o 4 % více než v kraji a o 3,5 % nad průměrem ČR. PRŮMĚRNÉ MZDY Vývoj mezd sleduje dlouhodobě rostoucí trend v celé ČR. Mzdová úroveň v okrese Třebíč se však ve srovnání s republikovým i krajským průměrem pohybuje velmi nízko. Ke konci roku 2004 dosáhla průměrná mzda v okrese 14 389 2
Kč, což byla šestá nejnižší hodnota z okresů ČR. Ve třetím čtvrtletí roku 2006 činila průměrná mzda v kraji Vysočina 17 089 Kč, průměr ČR byl 19 635 Kč. Infrastruktura Infrastrukturní zázemí města je možné hodnotit z hlediska stávající i budoucí potřebnosti za dobré. K pozitivním skutečnostem patří zejména pokračující investice do inženýrských sítí a do průmyslové zóny. Dopravní polohu města Třebíče v rámci České republiky lze označit za průměrně exponovanou, k čemuž přispívá blízkost brněnské aglomerace a dálnice D1. K nejdůležitějším dopravním trasám patří silnice první třídy I/23 Brno Třebíč Jindřichův Hradec. Stejně důležitou je i silnice II/405 spojující Třebíč s krajským městem Jihlavou. Silnice II/360 Třebíč - Velké Meziříčí zajišťuje napojení města na nedalekou dálnici D1 spojující Prahu a Brno. Zlepšení dopravní dostupnosti a především napojení na dálnici D1 by mělo přinést dokončení obchvatů Třebíče i okolních obcí. V rámci železniční sítě se Třebíč nachází mimo významné železniční uzly. Prochází tudy jediná trať č. 240, vedoucí z Brna přes Třebíč a Jihlavu do Havlíčkova Brodu. V důsledku nedostatečných investic do modernizace této tratě je její význam omezen. Místní komunikace ve městě jsou v dobrém technickém stavu, průběžně probíhají opravy jednotlivých ulic. Pro dopravní obslužnost území má velký význam autobusová doprava. Provozovatelem MHD je společnost TRADO-MAD, s.r.o., vlastníkem této společnosti je ICOM transport a.s. Investice a správu elektrorozvodné sítě zajišťuje její vlastník, E.ON, a.s. Investice v souvislosti s připojováním nových objektů zajišťuje město. Dodávky plynu prostřednictvím vysokotlakého dálkového plynovodu Znojmo - Praha a dále prostřednictvím středotlakých a nízkotlakých rozvodů ke spotřebitelům zajišťuje majitel a správce plynovodních sítí Jihomoravská plynárenská, a. s., Brno (JMP). Plošně je plynofikováno cca 96 % území města. Plynovody v místních částech města, na jejichž výstavbu byla poskytnuta dotace ze SFŽP, zůstaly v majetku města. Zhotovitelem a provozovatelem těchto plynovodů je TTS Energo s. r. o. Tato společnost je také hlavním výrobcem a distributorem tepla ve městě. Vlastníkem tepelného hospodářství je v rozhodující míře město Třebíč. Na síť centrálního zásobování teplem (CZT) je napojeno cca 59 % z celkového počtu domácností. Vlastníkem vodohospodářského majetku včetně ČOV ve městě je svazek obcí Vodovody a kanalizace, jehož je město členem. Na provozování vodovodů, kanalizací a ČOV byla uzavřena smlouva s Vodárenskou, a. s., divize Třebíč (VAS) vlastněnou z 58 % obcemi, resp. svazky obcí a z 33,35 % společností Suez environment. Úroveň vodárenských sítí je dostatečná. K 30. 6. 2004 byl ukončen zkušební provoz rekonstruované ČOV, který prokázal, že zařízení plní projektové parametry, stanovené limity a legislativu ČR i EU a ČOV je v trvalém provozu. Celkové stavební a technologické náklady rekonstrukce dosáhly výše 197,97 mil. Kč. V roce 2003 byl započat Projekt ochrany vod povodí řeky Dyje financovaný z velké části fondem ISPA, na kterém město participuje. V rámci tohoto projektu by mělo dojít i k rekonstrukci kanalizace města Třebíč. Celkové náklady první části projektu představují částku ve výši cca 77 mil. Kč, na které se město, v rámci svazku obcí, podílí částkou 20 mil. Kč. Město dále zajistilo projektovou dokumentaci a stavební povolení na související investice, u kterých předpokládané náklady dosáhnou necelých 60 mil. Kč a budou financovány z rozpočtu města přijetím úvěru. Jedná se zejména o rekonstrukci komunikací dotčených stavbou kanalizace, rekonstrukci chodníků a veřejné zeleně. Související investice jsou rozděleny do 6 samostatných staveb a měli by být dokončeny v průběhu roku 2007. Na tyto akce by měla v letech 2007 2008 navazovat druhá část projektu, tzv. Dyje II, s celkovými předpokládanými náklady 80 mil. Kč, na kterých by se mělo město podílet částkou maximálně 20 mil. Kč. Svoz komunálního odpadu zajišťuje, na základě výsledku obchodní veřejné soutěže, firma ESKO-T, s. r. o. Tato firma vyhrála i výběrové řízení na třídění komunálního odpadu a provozuje sběrné dvory. Komunální odpad je ukládán na skládku s třídící linkou v Petrůvkách, jejíž kapacita je ještě minimálně 10 let. Skládka je v majetku svazku, ve kterém je i město Třebíč. Město Třebíč vlastní skládku Vladislav, kam lze ukládat pouze stavební odpad a odpady ze zeleně. Během uplynulých let proběhla I. etapa privatizace zhruba dvou třetin bytového fondu v majetku města, k dalšímu prodeji bytů dojde během roku 2007. V současné době vlastní město přes 1 000 bytových jednotek, přičemž cca polovina z nich je určena k prodeji. V roce 2004 byla dokončena výstavba bytů v lokalitě Táborská a Na Kopcích financovaná městem ve sdružení s bytovým družstvem a využitím státní dotace na podporu bytové výstavby. Město také zahájilo regeneraci sídliště Hájek a zainvestovalo lokalitu Na Kopcích pro výstavbu RD.V nejbližší budoucnosti se město Třebíč nehodlá podílet na další výstavbě bytových domů. 3
Administrativní struktura V České republice, stejně jako v ostatních státech střední a východní Evropy, byla v 90. letech zahájena reforma veřejné správy a samosprávy, která v první fázi nahradila centralizovaný systém založený na existenci národních výborů, oddělila místní samosprávu a státní správu a vytvořila dvoustupňový systém samosprávy na úrovni obcí a vyšších územně samosprávných celků (krajů), které vznikly k 1.1. 2001. Právní postavení obcí je upraveno zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecné zřízení), který je součástí souboru zákonů tvořících základ reformy územní veřejné správy v ČR. V souladu se zákonem o okresních úřadech 2 ukončily k 31.12. 2002 svou činnost okresní úřady, které vykonávaly státní správu na území ČR více než 40 let, a jejich kompetence byly ve druhé fázi reformy veřejné správy převedeny na kraje, nově ustanovené obce III. stupně (obce s rozšířenou působností, viz níže) a zvláštní orgány státní správy. V roce 2003 byly na obce také převedeny zřizovatelské funkce některých organizací především v oblasti kultury. Z hlediska působnosti je územní samospráva v ČR tvořena tzv. smíšeným systémem samosprávy, kdy jednotky územní samosprávy vykonávají vedle vlastní působnosti (samosprávy) i působnost přenesenou (určitou část státní správy). Do samostatné působnosti smí stát zasahovat jen, vyžaduje-li to ochrana zákona a jen způsobem stanoveným zákonem. Na rozdíl od toho přenesená působnost je státní správa svěřená územním samosprávným celkům na základě zvláštních zákonů. Obce v ČR vykonávají tři základní stupně přenesené působnosti 3. Obce s pověřením I. stupně, tj. všechny obce v České republice, vykonávají základní výkon státní správy svěřený obcím. Obce s pověřením II. stupně (s pověřeným obecním úřadem) vykonávají na svém území a na území některých dalších obcí část působnosti státní správy v přesně vymezených oblastech státní správy. Obce III. stupně (obce s rozšířenou působností) tvoří od 1.1. 2003 205 obcí, na něž byla po zrušení okresních úřadů přenesena většina jejich kompetencí (např. evidence obyvatel, vydávání osobních a cestovních dokladů, výplata sociálních dávek apod.) včetně delimitace zaměstnanců. Počet zaměstnanců delimitovaných na jednotlivé územní samosprávné celky určilo usnesení vlády ze dne 26. 6. 2002, které, v důsledku změny v návrhu vyhlášky o správních obvodech obcí s rozšířenou působností, na základě pověření stanovil ministr vnitra. Město Třebíč tak získalo k 1. 1. 2003 statut obce s rozšířenou působností. Nejvyšším orgánem města Třebíč je zastupitelstvo, které je tvořeno 27 členy, volenými v komunálních volbách na čtyřleté funkční období. Ze svého středu pak zastupitelstvo volí sedmičlennou radu města, starostu města a tři místostarosty. Volební výsledky ve městě v komunálních volbách v roce 2006, počet mandátů v zastupitelstvu města a zastoupení v radě města přibližují následující tabulky. Výsledky komunálních voleb v roce 2006 Politická strana Počet mandátů Získané hlasy (%) Rada města ODS 6 20,06 3 ČSSD 4 14,14 3 KDU-ČSL 2 9,19 1 KSČM 5 16,63 0 Nezávislí 5 18,08 0 SZ 3 11,68 0 SNK ED 2 6,55 0 Celkem 27 100 7 Složení rady města Jméno Ing. Ivo Uher Miloš Mašek Stanislav Mastný Ing. Jan Karas Naděžda Dobešová Bc. Vítězslav Čech Ing. Daneš Burket, Ph.D. Funkce / Politická strana starosta, ODS místostarosta, ČSSD místostarosta, ODS místostarosta, KDU-ČSL bez politické příslušnosti, kandidovala za ČSSD ČSSD ODS 2 Zákon č. 147/2000 Sb. 3 Na základě zákona č. 314/2002 Sb, o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností. 4
Starostou byl zvolen Ing. Ivo Uher, místostarosty se stali Miloš Mašek, Stanislav Mastný a Ing. Jan Karas. Výkonnou funkci tajemníka městského úřadu zastává v současné době Ing. Milan Hamerník. Zastupitelstvo města zřídilo podle zákona finanční a kontrolní výbor. Rada si jako své poradní a iniciativní orgány zřídila 18 komisí rady města. Město Třebíč zaměstnává v současnosti celkem 265 zaměstnanců, včetně 37 strážníků městské policie. Město Třebíč je zřizovatelem 25 příspěvkových organizací. Příspěvkové organizace města 11 MŠ 7 ZŠ 2 ZUŠ KVIZ Třebíč Městská knihovna v Třebíči Centrální školní jídelna 2 denní rehabilitační stacionáře pro děti Majetkové účasti města Název Podíl BOPO, a.s., v konkurzu 43 188 ks akcií s nulovou tržní hodnotou, 5 % podíl Vodovody a kanalizace Třebíč, svazek obcí 30 % Finanční rámec a struktura rozpočtu Finanční hospodaření obcí je upraveno tzv. velkými rozpočtovými pravidly, na která navazuje zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 4. Další výraznou právní normou, která ovlivňuje velikost daňových příjmů územních rozpočtů je zákon o rozpočtovém určení daní 5. Obce v České republice mají velmi omezenou schopnost ovlivňovat své příjmy, přímou kontrolu mají přibližně nad jednou pětinou svých celkových příjmů 6. Stejně omezená je vazba municipálních příjmů na výkonnost místní ekonomiky. Nejvýznamnějším zdrojem příjmů obecních rozpočtů jsou daňové příjmy (průměrně 46 % celkových příjmů města Třebíč v letech 2002-2006), které jsou tvořeny sdílenými typy daní, svěřenými daněmi a můžeme sem zařadit také místní a administrativní poplatky. Téměř tři čtvrtiny daňových příjmů obcí tvoří sdílené daně, které jsou vybírány centrálně a přerozdělovány na základě počtu obyvatel a velikostní kategorie obce. Obcím náleží 20,59 % podíl na celostátním výběru daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob a daně z přidané hodnoty. Municipality nemají možnost ovlivnit základ ani sazbu vybíraných daní a jejich výše nevychází z výkonnosti místní ekonomiky. Takto vymezené daňové příjmy jsou v podstatě určitým typem transferů z centrální úrovně, u nichž je však, na rozdíl od klasických dotací, zajištěn alespoň mírný každoroční růst ve vazbě na výkonnost národní ekonomiky. Jediným motivačním prvkem k podpoře rozvoje podnikání na vlastním území v oblasti sdílených daní je 30 % podíl obcí na DPFO ze samostatné činnosti a 1,5 % podíl na DPFO rozdělovaném podle místa bydliště, které však tvoří zanedbatelnou část celkových daňových příjmů (méně než 3 %). Určitou flexibilitu mají obce při výběru poplatků, které tvoří až 7 % jejich daňových příjmů, ve většině případů jsou však tyto poplatky již stanoveny na nejvyšší úrovni určené zákonem. Zbylou část daňových příjmů tvoří svěřené daně, tj. daň z nemovitostí a daň z příjmů právnických osob placená obcemi, u kterých je vliv obce na jejich výši minimální. Obce jsou dále příjemci investičních a neinvestičních dotací (průměrně 42 % příjmů města Třebíč v letech 2002-2006), které jsou stanoveny na základě historických nákladů a nereflektují aktuální potřeby daného území. Dotace jsou poskytovány dle celostátně platných pravidel víceméně účelově, v závislosti na specifických funkcích, které jednotlivé obce pro stát vykonávají. K přechodu některých kompetencí ve výkonu státní správy na obce došlo zejména reformou veřejné správy. V letech 2001 a 2002 to byla metodická změna ve financování školství, kdy přímé náklady na vzdělání byly převedeny na obce a hrazeny prostřednictvím obecních rozpočtů. V roce 2003 došlo k převedení části kompetencí zrušených okresních úřadů na kraje, obce III. stupně (obce s rozšířenou působností) a zvláštní orgány státní správy, včetně delimitace zaměstnanců. 4 Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. 5 Zákon č. 243/2000 Sb. 6 Poplatky, nedaňové příjmy a kapitálové příjmy. 5
V případě obcí byl přesun nových kompetencí částečně podpořen jednorázovým příspěvkem státu na přípravu budov úřadů a pravidelným příspěvkem na výkon státní správy v přenesené působnosti na každé funkční místo, který však plně nepokrývá náklady spojené s těmito činnostmi. V roce 2005 se rozpočty obcí výrazně snížily opětovným vyřazením dotací na přímé náklady ve školství, jež jsou nyní poukazovány přímo jednotlivým organizacím. Zbylou část příjmů obecních rozpočtů tvoří nedaňové příjmy (příjmy z vlastního podnikání, uživatelské poplatky, pokuty a penále atd.), které vycházejí z běžných činností a kapitálové příjmy, jejichž význam klesá s omezeným množstvím zbytného majetku. Na výdajové straně municipálních rozpočtů panuje stejná nepružnost a nízká schopnost kontroly jejich struktury a regulace jejich růstu jako na straně příjmů. Přesto je v posledních dvou letech sledovaného období patrné určité zpomalení růstu běžných výdajů. Omezení růstu běžných výdajů je poměrně obtížné vzhledem (i) k nedostatečné finanční kompenzaci státem převedených kompetencí v oblastech, které navíc nesou značné historické deficity na majetku a skutečnost, že (ii) např. platy zaměstnanců veřejné správy jsou stanoveny centrálně. I když obce mohou dosáhnout určitých úspor běžných výdajů přísnou kontrolou hospodaření svých příspěvkových organizací a poskytovatelů veřejných služeb či omezením administrativního aparátu, růst výdajů spojený s rozhodnutími centrální vlády, údržbou majetku a povinností poskytovat základní služby stanovené zákonem nemohou ovlivnit. Provozní výdaje města Třebíč činily v letech 2002 až 2006 průměrně 78%, kapitálové výdaje pak 22% celkových výdajů. Výše kapitálových výdajů je proměnlivá v závislosti na schopnosti města získat dostatečné prostředky jejich krytí, ať už z vnitřních zdrojů nebo prostřednictvím státních a Evropských dotací, popřípadě cizích zdrojů. Související materiály Ratingová analýza Třebíč (Česká republika), únor 2007, #102270 Czech Republic, Analysis, September 2006, #98876 National Scale Ratings in the Czech Republic, June 2006, # 97818 Místní a regionální samosprávy mimo USA, říjen 2006, #100125 Aplikace analýzy společné platební neschopnosti na regionální a místní samosprávy, říjen 2006, #100730 6
7
Pro objednání výtisků této zprávy (minimálně 100 kopií), prosím volejte na tel.: 1.212.553.1658. Zpráva číslo: 102268 Autor Back-up Analytik Production Associate Kateřina Hamplová Miroslav Kňažko David Ainsworth Copyright 2007, společnosti Moody s Investors Service, Inc. nebo poskytovatelů její licence nebo spřízněných osob, včetně Moody s Assurance Company, Inc. (společně nazýváni MOODY S ). Všechna práva vyhrazena. Veškeré informace zde obsažené jsou chráněny zákony na ochranu autorských práv a žádná taková informace nesmí být ÚPLNĚ ani částečně jakoukoliv osobou bez předchozího písemného souhlasu Moody s kopírována nebo jinak reprodukována, přeskupována, dále šířena, předávána, rozšiřována, dále prodávána nebo uchovávána pro pozdější použití k takovému účelu jakýmikoliv prostředky a v jakékoliv podobě nebo způsobem. Všechny informace zde obsažené jsou získány MOODY S ze zdrojů, o kterých se MOODY S domnívá, že jsou přesné a spolehlivé. S ohledem na možnost lidského nebo mechanického pochybení a jiné faktory však jsou takové informace poskytovány jak jsou bez jakékoliv výslovné nebo skryté záruky o jejich přesnosti, aktuálnosti, úplnosti, prodejnosti nebo vhodnosti pro daný účel. Za žádných okolností MOODY S neodpovídá žádné osobě za (a) jakoukoliv ztrátu nebo škodu zcela nebo z části způsobenou, vzniklou nebo související s pochybením (z nedbalosti nebo jinak) nebo jinou okolností nebo nepředvídanou okolností závislou nebo nezávislou na vůli MOODY S nebo jeho ředitelů, manažerů, zaměstnanců nebo zástupců v souvislosti s s obstaráváním, sestavováním, analýzou,, výkladem, sdělováním, zveřejňováním nebo doručování takové informace; nebo (b) jakoukoliv přímou, nepřímou, zvláštní, následnou, kompenzační nebo nahodilou škodu (včetně ušlého zisku), a to i v případě, že je MOODY S předem informováno o možnosti vzniku takové škody vyplývající z užití nebo nemožnosti užití takové informace. Ratingy a finanční analýzy, které tvoří součást informací zde obsažených, musí být vykládány pouze jako názor a nikoli jako skutečnost nebo doporučení k nákupu, prodeji nebo držení cenných papírů. MOODY S V ŽÁDNÉ FORMĚ A ŽÁDNÝM ZPŮSOBEM NEČINÍ ANI NEPOSKYTUJE ŽÁDNOU ZÁRUKU, AŤ UŽ VÝSLOVNOU NEBO SKRYTOU, OHLEDNĚ PŘESNOSTI, AKTUÁLNOSTI, ÚPLNOSTI, PRODEJNOSTI NEBO VHODNOSTI RATINGU NEBO JINÉHO NÁZORU NEBO INFORMACE PRO URČITÝ ÚČEL. Každý rating a každý názor musí být v rámci investičního rozhodnutí, které je činěno jakýmkoli uživatelem informace zde obsažené (nebo na jeho účet), zvažováno pouze jako jeden z faktorů, a každý takový uživatel musí podle toho provést svou vlastní studii a ohodnocení každého cenného papíru a každého emitenta cenného papíru, ručitele a každého poskytovatele financování souvisejícího s cenným papírem, o jehož koupi, držení nebo prodeji uživatel uvažuje. MOODY S tímto zveřejňuje, že většina emitentů dluhových cenných papírů (včetně korporátních a komunálních dluhopisů, krátkodobých dluhopisů (commercial paper) a ostatních druhů dluhopisů, včetně tzv. debentures a notes) a prioritních akcií, kterým MOODY S přiděluje rating, se zavázala zaplatit MOODY S ještě před přidělením jakéhokoliv ratingu za ohodnocení a další ratingové služby MOODY S poplatek pohybující se od 1.500 USD do 2.400.000 USD. Moody s Corporation (MCO) a její stoprocentní dceřiná společnost, ratingová agentura Moody s Investors Service (MIS), mají vnitřní předpisy a postupy, které upravují a zabývají se nezávislostí ratingů a ratingových postupů MIS. Informace o určitých vztazích, které mohou existovat mezi řediteli MCO a ohodnocovanými osobami a mezi osobami, které obdržely rating od MIS a veřejně ohlásily SEC (Securities and Exchange Commission) podíl v MCO převyšující 5%, jsou ročně umisťovány na internetové stránky Moody s na www.moodys.com pod odkazem Shareholder Relations Corporate Governance Director and Shareholder Affiliation Policy. Moody s Investors Service Pty Limited nemá australskou licenci pro poskytování služeb podle zákona o společnostech (Corporations Act). Tento rating byl připraven bez ohledu na Vaše cíle, finanční situaci nebo potřeby. Před tím, než budete podle tohoto názoru jednat, měli byste zvážit vhodnost tohoto názoru s ohledem na Vaše cíle finanční situaci a potřeby. Vytištěno v USA.
Tato Analýza poskytuje rozbor klíčových faktorů pro udělení ratingového hodnocení a měla by být čtena současně s Výrokem o ratingu. Analýza ČESKÁ REPUBLIKA Evropa/Střední Východ/Afrika Únor 2007 Město Třebíč Aa1.cz (ke dni vydání této zprávy) Kontakty Telefon Praha Kateřina Hamplová 420.224.222.929 Miroslav Kňažko New York Yves Lemay 1.212.553.1653 Národní rating Aa1.cz udělený městu Třebíč odráží jeho velmi dobré finanční a provozní výsledky hospodaření, dobrou finanční pozici města a konzervativní a kvalifikovaný finanční management. Ratingové ohodnocení je však omezeno nedávným zvýšením zadluženosti a také finančním rámcem, který dává městům v České republice omezený prostor pružně ovlivňovat a řídit své běžné příjmy a výdaje. Ratingové hodnocení reflektuje také aplikaci Metodiky společné platební neschopnosti (JDA) společnosti Moody s na regionální a místní samosprávy, která zahrnuje základní úvěrové hodnocení (Baseline Credit Assessment, BCA) na stupni 8 (na stupnici od 1 do 21, přičemž 1 představuje nejnižší úvěrové riziko), mezinárodní rating České republiky v národní měně na úrovni A1 s pozitivním výhledem, 90% závislost platební neschopnosti (stupeň vzájemné závislosti platební neschopnosti města a České republiky) a 35% pravděpodobnost, že centrální vláda zasáhne v případě, že by bylo třeba předejít platební neschopnosti města. Podrobnější informace o aplikaci Metodiky JDA najdete v samostatně publikovaném Výroku o ratingu. Finanční rámec Nízká flexibilita příjmů a omezená kapacita tvorby vlastních zdrojů příjmů V současném systému financování českých místních samospráv má město Třebíč jen velmi omezený prostor pro řízení a ovlivňování svých běžných příjmů. Převážná většina běžných příjmů je přerozdělována státem, ať už ve formě sdílených daní (42,5% provozních příjmů v průměru v letech 2002 až 2006) nebo státních dotací (40,4% mezi lety 2002 a 2006). Růst příjmů města tak vyplývá téměř výlučně z růstu národní ekonomiky nebo závisí na rozhodnutích centrální vlády a příjmy městského rozpočtu nejsou ve vazbě s výkonností místní ekonomiky. Města v ČR nemají prostor pro vytváření vlastních zdrojů příjmů, např. formou místních daní, a nejsou motivována k podpoře rozvoje podnikatelských subjektů působících na jejich území. Města také nemají žádné pravomoci ve výběru daní, s výjimkou místních poplatků (méně než 3% běžných příjmů). Tyto poplatky jsou však stanoveny zákonem, který zároveň určuje jejich maximální výši. Zbytek běžných obecních příjmů (14% mezi roky 2002 a 2006) představují nedaňové příjmy, jako např. příjmy z pronájmů, výnosy z finančního majetku, poplatky za služby, úroky, pokuty, ale také daň z nemovitostí a administrativní poplatky. Tyto položky nehrají ve struktuře rozpočtu klíčovou roli a neumožňují městu vytvořit významnější objem dodatečných vlastních zdrojů. Omezující rigidita běžných výdajů Obdobná rigidita a nepružnost spojená s omezenou schopností ovlivňovat strukturu a růst je patrná i na výdajové straně municipálních rozpočtů. Běžné výdaje města Třebíč dosahovaly v průměru 78% mezi roky 2002 a 2006. Tyto výdaje tvořily zejména činnosti, které je město většinou povinno vykonávat ze zákona, a které jsou částečně hrazeny ze státních dotací a město je nemůže ve střednědobém horizontu výrazně omezit.
Největšími položkami v provozních výdajích města Třebíč jsou výdaje za služby, nákup zboží a spotřebního materiálu, náklady spojené s bytovým fondem, administrativní náklady, opravy a udržování (celkem činily 35% provozního rozpočtu v roce 2006). Omezení nákladů zejména na veřejné služby, jako je např. svoz komunálního odpadu, údržba silnic nebo veřejná hromadná doprava, je složité s ohledem na jejich zabezpečení většinou prostřednictvím dlouhodobých smluv s dodavateli. Sociální dávky představovaly 19,4% běžných výdajů v roce 2006 a byly plně kryty státními dotacemi. Osobní náklady, jedna z nejvíce rigidních položek běžných výdajů (platy veřejných zaměstnanců jsou určovány celostátně, ale jakýkoli nárůst v této položce je hrazen z rozpočtu města), dosáhly 19% běžných výdajů v roce 2006. Dotace příspěvkovým organizacím města a dalším institucím činily 27%. Městu Třebíč se přes vysokou rigiditu rozpočtu podařilo mezi roky 2002 a 2006 udržet průměrnou meziroční míru růstu (CAGR) běžných příjmů na 1,3%, tj. vyšší než míra růstu běžných výdajů (0,6%). Město Třebíč, i když to není pro města v ČR povinné, rozlišuje provozní a kapitálový rozpočet, což usnadňuje zabezpečení dostatečných zdrojů na krytí dluhové služby a části kapitálových výdajů z provozních prostředků. Ačkoli je flexibilita běžných příjmů a výdajů měst v ČR poměrně nízká, systém financování, který se začal formovat v polovině 90. let, je relativně stabilní a předvídatelný. V návaznosti na institucionální změny a úpravy způsobu financování provedené v posledních letech (viz Profil subjektu) se stabilizovalo financování kompetencí municipalit a struktura jejich rozpočtu a nejméně ve střednědobém horizontu jsou další změny nepravděpodobné. Hospodaření města Město zaznamenalo dobré provozní výsledky V průběhu posledních pěti let dosahovalo město Třebíč dobrých provozních výsledků zejména díky dovednému managementu, který je založen na konzervativních odhadech příjmů a stanovení limitů běžných výdajů vycházejících z dosavadního vývoje potřeb. V období let 2002 až 2006 dosahoval primární provozní výsledek (PPV) 1 v průměru 14,4% běžných příjmů. Maxima 22,4% dosáhl v roce 2005 díky velmi dobrému plnění daňových příjmů v důsledku vysokého růstu národní ekonomiky a změny v základní sazbě DPH. 2 Hrubý provozní výsledek (HPV) a čistý provozní výsledek (ČPV) dosahoval v průměru 14,2%, resp. 11,6% celkových běžných příjmů. Moody s očekává, že město udrží uspokojivé provozní výsledky i do budoucna. V roce 2006 dosáhl PPV 15,3% běžných příjmů a konzervativní odhad v návrhu rozpočtu na rok 2007 činí více než 9%. Dobré výsledky hospodaření umožnily městu akumulovat finanční rezervy Díky kumulovaným finančním přebytkům hospodaření, které dosahovaly průměrně 2,8% celkových příjmů v letech 2002 až 2006, vykazuje město velmi dobrou finanční pozici. Finanční přebytek k celkovým příjmům vzrostl z 3,2% v roce 2002 na 6,2% v roce 2005, v roce 2006 bylo saldo rozpočtu města vyrovnané. Zůstatek běžného účtu a účelových fondů města Třebíč vzrostl z 7,5% celkových příjmů v roce 2002 na 19,6% v roce 2006 (131 mil. Kč) a překročil tak celkový objem dluhu města (111 mil. Kč). Město investuje během roku svou volnou hotovost do krátkodobých cenných papírů s nízkým rizikem. Vzhledem k dostatečným interním zdrojům město nevyužívá krátkodobých úvěrů na pokrytí případného dočasného nesouladu příjmů a výdajů. Ačkoli investice města Třebíč by měly být ve střednědobém horizontu hrazeny ze současných finančních rezerv, což pravděpodobně povede k dočasným finančním deficitům, Moody s očekává, že si město zachová solidní objem prostředků jako rezervu např. na předfinancování prostředků, které by mohly být přiděleny z fondů EU nebo Norských fondů. 1 2 Primární provozní výsledek = provozní příjmy provozní výdaje Hrubý provozní výsledek = primární provozní výsledek splátky úroků Čistý provozní výsledek = hrubý provozní výsledek splátky dluhu Od poloviny roku 2005 je základní sazba DPH 19%, některé vybrané druhy zboží a služeb podléhají snížené sazbě 5%. Původně činila základní sazba DPH 5% a vybrané výjimky byly zdaňovány sazbou 22%. 2
Financování střednědobého plánu investic se předpokládá z vlastních zdrojů Investice města Třebíč v letech 2002 až 2006 tvořily cca 22% celkových výdajů (763 mil. Kč). Město dosahuje velmi vysoké míry samofinancování, kdy téměř tři čtvrtiny svých kapitálových výdajů za posledních pět let financovalo z čistých provozních výsledků a vlastních kapitálových příjmů. Státní dotace pokryly ve sledovaném období 30% investic, zatímco úvěrové krytí se pohybovalo okolo 9%. Město očekává i nadále zachování současného podílu investic na celkových výdajích, tj. mírně nad 20%, které by měly být kryty zejména z vlastních zdrojů nebo investičních dotací. Investiční kapacita města by měla být v roce 2007 posílena privatizací městských bytů, což by mělo do rozpočtu přinést kolem 65 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že město Třebíč je členem UNESCO a leží v okrese, který patří k vládou vymezeným hospodářsky slabým a strukturálně postiženým oblastem, má širší možnosti žádat o řadu dotačních titulů z Evropských a státních fondů. Město připravilo seznam investičních projektů, a to včetně zohlednění předpokládané potřeby předfinancování či kofinancování z rezerv města, na které se snaží postupně získávat dotace. Dosavadní investiční aktivita města směřovala zejména do zkvalitnění místní infrastruktury např. rozsáhlá rekonstrukce kanalizační sítě, vybudování průmyslové zóny, výstavba bytů, rekonstrukce městského majetku apod. Zadluženost a ostatní závazky města Úvěrové financování pomohlo zkvalitnit infrastrukturu ve městě Město v uplynulém období využilo několik úvěrů a půjček ze státních fondů. Bankovní úvěry, které tvořily 50% dluhu města v roce 2006, byly čerpány k financování infrastrukturních projektů. Dalších 47% celkového dluhu v roce 2006 činily poskytnuté záruky za hypoteční úvěry na výstavbu městských nájemních bytů bytovému družstvu Agstav a Na Kopcích. Půjčky ze státních fondů s velmi nízkým úročením tvořily jen cca 3% celkového dluhu v roce 2006 a budou jednorázově splaceny v roce 2007 z prostředků, které jsou již víceméně k dispozici na účelových fondech města. V letech 2002 až 2006 dosahovala průměrně zadluženost města relativně nízké úrovně 13% provozních příjmů. Avšak po klesajícím trendu zadluženosti na počátku sledovaného období vzrostl podíl čistého celkového dluhu na provozních příjmech z 8,3% v roce 2004 na 17,9% v roce 2006. Zmiňovaný nárůst byl způsoben potřebou kofinancovat projekt rekonstrukce kanalizační sítě financovaný z fondu ISPA Evropské unie. Poslední tranše 5 mil. Kč celkového úvěru v objemu 54 mil. Kč bude čerpána v roce 2007. Město Třebíč nemá problémy se splácením dosavadní dluhové služby (2,8% běžných příjmů) vzhledem k jeho dostatečným provozním přebytkům (v průměru 14,4% běžných příjmů) a rezervě finančních prostředků (118% celkového dluhu v roce 2006). Mezi roky 2002 a 2006 poklesla roční dluhová služba z 3,6% běžných příjmů na 2,4%. Splátky úroků jsou trvale nízké, z 0,5% provozních příjmů v roce 2002 poklesly na 0,2% v roce 2006. Kromě čerpání zbývající části úvěru (viz výše) neplánuje město Třebíč ve střednědobém výhledu přijetí dalších úvěrových zdrojů. Ostatní závazky Město Třebíč je členem svazku obcí Vodovody a kanalizace Třebíč, který zabezpečuje vodohospodářství. Třebíč nemá podíly v obchodních společnostech s výjimkou 5% podílu ve společnosti BOPO a.s., která je v konkurzu. Z tohoto, již neobchodovatelného, podílu však městu nevyplývají žádné nesplacené závazky. Ratingový výhled Výhled je stabilní. Moody s neočekává výrazné změny v současném přístupu města k zadluženosti a rozpočtovému hospodaření ani změnu struktury municipálních rozpočtů v ČR. 3
Co by mohlo rating ZVÝŠIT Změny ve finančním rámci, v němž obce a kraje v ČR působí, které by umožnily větší flexibilitu v příjmech a výdajích. Co by mohlo rating SNÍŽIT Prudké zhoršení ve finančním a provozním hospodaření města nebo další významné zvýšení jeho zadluženosti které by ohrozily schopnost města splácet své závazky - by byly vnímány jako negativní faktory hodnocení. 4
Související materiály Profil subjektu - město Třebíč (Česká republika), únor 2007, #102268 National Scale Ratings in the Czech Republic, June 2006, # 97818 Místní a regionální samosprávy mimo USA, říjen 2006, #100125 Aplikace analýzy společné platební neschopnosti na regionální a místní samosprávy, říjen 2006, #100730 Czech Republic, Analysis, September 2006, #98876 5
Klíčové ukazatele, město Třebíč FINANČNÍ UKAZATELE v milionech Kč 2002 % 2003 % 2004 % 2005 % 2006 % Celkové příjmy [1] 652,343 824,126 817,659 671,764 671,008 Celkové výdaje [2] 631,412 810,017 796,224 630,154 670,993 PROVOZNÍ PŘÍJMY Daňové příjmy 268,298 46,9 306,895 43,2 349,262 46,8 369,539 62,3 362,456 60,2 Sdílené daně Daň z příjmů fyzických osob 82,194 14,4 91,197 12,9 99,864 13,4 104,397 17,6 97,230 16,1 Daň z příjmů právnických osob 58,527 10,2 64,227 9,1 69,768 9,3 76,340 12,9 79,413 13,2 DPH 90,500 15,8 94,474 13,3 102,807 13,8 121,315 20,5 121,173 20,1 Vlastní daňové příjmy a poplatky Daň z nemovitostí 9,975 1,7 10,414 1,5 10,822 1,4 10,751 1,8 10,898 1,8 Místní poplatky 7,213 1,3 19,825 2,8 20,948 2,8 24,299 4,1 23,329 3,9 Daň z příjmů právnických osob za obce 14,659 2,6 14,225 2,0 31,516 4,2 14,905 2,5 9,564 1,6 Ostatní daňové příjmy 5,231 0,9 12,532 1,8 13,537 1,8 17,531 3,0 20,848 3,5 Transfery 253,827 44,4 359,194 50,6 357,260 47,9 178,948 30,2 175,273 29,1 Dotace 250,686 43,8 169,444 23,9 165,066 22,1 172,204 29,1 169,002 28,0 Dotace od krajů 0,363 0,1 187,157 26,4 188,588 25,3 4,168 0,7 3,466 0,6 Ostatní 2,779 0,5 2,593 0,4 3,605 0,5 2,576 0,4 2,805 0,5 Nedaňové příjmy 50,132 8,8 43,515 6,1 40,061 5,4 44,288 7,5 64,848 10,8 Administrativní poplatky 15,968 2,8 13,276 1,9 10,117 1,4 9,497 1,6 21,540 3,6 Příjmy z pronájmu 14,877 2,6 14,073 2,0 12,904 1,7 13,597 2,3 22,176 3,7 Převody z vlastních fondů 11,862 2,1 10,576 1,5 10,225 1,4 10,106 1,7 9,539 1,6 Příjmy z úroků a finančního majetku 3,166 0,6 2,048 0,3 2,088 0,3 3,198 0,5 3,187 0,5 Ostatní 4,258 0,7 3,541 0,5 4,727 0,6 7,889 1,3 8,406 1,4 Provozní příjmy celkem 572,257 100,0 709,603 100,0 746,582 100,0 592,775 100,0 602,577 100,0 PROVOZNÍ VÝDAJE Personální výdaje 51,607 10,3 94,406 14,6 80,591 12,3 86,308 18,7 95,940 18,8 Služby 118,004 23,6 149,039 23,1 170,232 25,9 147,315 31,9 175,508 34,3 Poskytnuté dotace 326,212 65,3 400,408 62,0 405,902 61,7 226,168 49,0 235,525 46,1 Úroky 2,816 0,6 1,540 0,2 0,961 0,1 1,884 0,4 0,943 0,2 Ostatní 0,825 0,2 0,005 0,0 0,001 0,0 0,112 0,0 3,402 0,7 Provozní výdaje celkem 499,465 100,0 645,398 100,0 657,687 100,0 461,787 100,0 511,317 100,0 Provozní výsledek bez dluhové služby 75,609 65,745 89,856 132,872 92,203 Hrubý provozní výsledek [3] 72,792 64,205 88,895 130,988 91,260 Čistý provozní výsledek [4] 55,060 51,221 76,154 107,694 77,549
v milionech Kč 2002 % 2003 % 2004 % 2005 % 2006 % KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY Prodeje majetku 21,410 26,7 24,918 21,8 25,993 36,6 42,002 53,2 41,575 60,8 Prodej finančního majetku 1,476 1,8 0,000 0,0 0,000 0,0 0,000 0,0 0,000 0,0 Ostatní 0,069 0,1 0,675 0,6 1,089 1,5 2,633 3,3 0,204 0,3 Investiční dotace 54,366 67,9 71,125 62,1 43,957 61,8 34,340 43,5 26,653 38,9 Splátky půjček 2,765 3,5 17,805 15,5 0,037 0,1 0,014 0,0 0,000 0,0 Kapitálové příjmy celkem 80,086 100,0 114,523 100,0 71,077 100,0 78,989 100,0 68,432 100,0 KAPITÁLOVÉ VÝDAJE Investice 128,210 97,2 160,106 97,3 135,332 97,7 145,560 86,5 127,440 79,8 Nákup majetku 0,000 0,0 0,000 0,0 0,000 0,0 0,000 0,0 0,000 0,0 Investiční dotace 2,150 1,6 4,512 2,7 3,205 2,3 22,808 13,5 32,236 20,2 Ostatní 0,000 0,0 0,000 0,0 0,000 0,0 0,000 0,0 0,000 0,0 Poskytnuté půjčky 1,587 1,2 0,000 0,0 0,000 0,0 0,000 0,0 0,000 0,0 Kapitálové výdaje celkem 131,947 100,0 164,619 100,0 138,537 100,0 168,368 100,0 159,676 100,0 Kapitálový deficit/přebytek -51,861-50,096-67,460-89,378-91,244 FINANČNÍ DEFICIT/PŘEBYTEK 20,931 14,109 21,435 41,610 0,015 7
UKAZATELE ZADLUŽENOSTI v milionech Kč 2002 % 2003 % 2004 % 2005 % 2006 % VÝVOJ ZADLUŽENOSTI Přijaté úvěry 0,000 0,000 0,000 37,175 31,037 Splátky jistiny 17,732 12,984 12,742 23,294 13,711 Změna zadluženosti [5] -17,732-12,984-12,742 13,882 17,326 SALDO ROZPOČTU [6] 3,199 1,125 8,694 55,491 17,342 ZŮSTATEK FIN.PROSTŘEDKŮ ke konci roku 48,727 49,852 58,545 114,037 131,379 PŘÍMÝ DLUH 52,964 58,7 39,980 51,7 27,239 36,7 41,120 44,1 58,446 52,8 v Kč 52,964 58,7 39,980 51,7 27,239 36,7 41,120 44,1 58,446 52,8 v USD 0,000 0,0 0,000 0,0 0,000 0,0 0,000 0,0 0,000 0,0 v EUR 0,000 0,0 0,000 0,0 0,000 0,0 0,000 0,0 0,000 0,0 Přímý dluh celkem 52,964 58,7 39,980 51,7 27,239 36,7 41,120 44,1 58,446 52,8 ZÁRUKY 37,310 41,3 37,310 48,3 47,010 63,3 52,177 55,9 52,177 47,2 CELKOVÝ DLUH 90,274 100,0 77,290 100,0 74,249 100,0 93,298 100,0 110,623 100,0 8
ZÁKLADNÍ UKAZATELE ROZPOČTOVÉ UKAZATELE 2002 2003 2004 2005 2006 Míra růstu celkových příjmů [1] (%) 12,03 26,33-0,78-17,84-0,11 Míra růstu celkových výdajů [2] (%) 7,56 28,29-1,70-20,86 6,48 Celkové příjmy na obyvatele v tis. Kč 18 23 23 19 19 Celkové výdaje na obyvatele v tis. Kč 18 23 23 18 19 Celkové daňové příjmy/celkové příjmy (%) 41,13 37,24 42,71 55,01 54,02 Běžné přijaté dotace/celkové příjmy (%) 38,91 43,58 43,69 26,64 26,12 Celkové poskytnuté dotace/celkové výdaje (%) 52,00 49,99 51,38 39,51 39,91 Finanční deficit/přebytek v % celkových příjmů (%) 3,21 1,71 2,62 6,19 0,00 PROVOZNÍ ROZPOČET Běžné příjmy/celkové příjmy (%) 87,72 86,10 91,31 88,24 89,80 Běžné výdaje/celkové výdaje (%) 79,10 79,68 82,60 73,28 76,20 Daňové příjmy/provozní příjmy (%) 46,88 43,25 46,78 62,34 60,15 Běžné dotace/provozní příjmy (%) 44,36 50,62 47,85 30,19 29,09 Poplatky za služby/provozní příjmy (%) 2,79 1,87 1,36 1,60 3,57 Poskytnuté běžné dotace/provozní výdaje (%) 65,31 62,04 61,72 48,98 46,06 Provozní výsledek bez dluhové služby/provozní příjmy (%) 13,21 9,27 12,04 22,42 15,30 Hrubý provozní výsledek/provozní příjmy (%) 12,72 9,05 11,91 22,10 15,14 Čistý provozní výsledek/provozní příjmy (%) 9,62 7,22 10,20 18,17 12,87 Finanční deficit/přebytek/provozní příjmy (%) 3,66 1,99 2,87 7,02 0,00 Hrubý finanční deficit/přebytek[7]/provozní příjmy (%) 0,56 0,16 1,16 3,09-2,27 KAPITÁLOVÝ ROZPOČET Kapitálové příjmy/celkové příjmy (%) 12,28 13,90 8,69 11,76 10,20 Kapitálové výdaje/celkové výdaje (%) 20,90 20,32 17,40 26,72 23,80 Investiční dotace/kapitálové příjmy (%) 67,88 62,11 61,84 43,47 38,95 Čistý provozní výsledek/kapitálové výdaje (%) 41,73 31,11 54,97 63,96 48,57 ZADLUŽENOST Míra růstu celkového dluhu (%) -16,42-14,38-3,93 25,66 18,57 Celkový dluh na obyvatele v tis. Kč 3 2 2 3 3 Celkový dluh/ celkové příjmy (%) 13,84 9,38 9,08 13,89 16,49 Celkový dluh/ hrubý provozní výsledek (v letech) 1,24 1,20 0,84 0,71 1,21 Míra růstu dluhu [8] (%) -25,08-24,51-31,87 50,96 42,13 Dluh na obyvatele v tis. Kč 1 1 1 1 2 Dluh/ celkové příjmy (%) 8 5 3 6 9 Dluh/ hrubý provozní výsledek (v letech) 0,73 0,62 0,31 0,31 0,64 Krátkodobý dluh/ dluh (%) 33,48 32,48 46,78 56,65 23,46 Míra růstu splátek úroků (%) -40,47-45,31-37,61 96,03-49,94 Splátky úroků/ celkové příjmy (%) 0,43 0,19 0,12 0,28 0,14 Míra růstu dluhové služby (%) -59,17-29,32-5,66 83,74-41,80 Dluhová služba/ celkové příjmy (%) 3,15 1,76 1,68 3,75 2,18 Přijaté úvěry/ celkový dluh (%) 0,00 0,00 0,00 90,41 53,10 Přijaté úvěry/ dluhová služba (%) 0,00 0,00 0,00 159,59 226,37 Přijaté úvěry/ kapitálové výdaje (%) 0,00 0,00 0,00 22,08 19,44 Splátky jistiny/ hrubý provozní výsledek (%) 24,36 20,22 14,33 17,78 15,02 POZN.: [1] Bez přijatých úvěrů [2] Bez splátek jistiny [3] Po splátkách úroků [4] Po splátkách jistiny a úroků [5] Přijaté úvěry - splátky jistiny [6] Celkové příjmy - celkové výdaje (včetně úvěrů) [7] Finanční deficit/přebytek - splátky jistiny [8] Bez záruk 9
10
11
Pro objednání výtisků této zprávy (minimálně 100 kopií), prosím volejte na tel.: 1.212.553.1658. Zpráva číslo: 102270 Autor Back-up Analytik Production Associate Kateřina Hamplová Miroslav Kňažko David Ainsworth Copyright 2007, společnosti Moody s Investors Service, Inc. nebo poskytovatelů její licence nebo spřízněných osob, včetně Moody s Assurance Company, Inc. (společně nazýváni MOODY S ). Všechna práva vyhrazena. Veškeré informace zde obsažené jsou chráněny zákony na ochranu autorských práv a žádná taková informace nesmí být ÚPLNĚ ani částečně jakoukoliv osobou bez předchozího písemného souhlasu Moody s kopírována nebo jinak reprodukována, přeskupována, dále šířena, předávána, rozšiřována, dále prodávána nebo uchovávána pro pozdější použití k takovému účelu jakýmikoliv prostředky a v jakékoliv podobě nebo způsobem. Všechny informace zde obsažené jsou získány MOODY S ze zdrojů, o kterých se MOODY S domnívá, že jsou přesné a spolehlivé. S ohledem na možnost lidského nebo mechanického pochybení a jiné faktory však jsou takové informace poskytovány jak jsou bez jakékoliv výslovné nebo skryté záruky o jejich přesnosti, aktuálnosti, úplnosti, prodejnosti nebo vhodnosti pro daný účel. Za žádných okolností MOODY S neodpovídá žádné osobě za (a) jakoukoliv ztrátu nebo škodu zcela nebo z části způsobenou, vzniklou nebo související s pochybením (z nedbalosti nebo jinak) nebo jinou okolností nebo nepředvídanou okolností závislou nebo nezávislou na vůli MOODY S nebo jeho ředitelů, manažerů, zaměstnanců nebo zástupců v souvislosti s s obstaráváním, sestavováním, analýzou,, výkladem, sdělováním, zveřejňováním nebo doručování takové informace; nebo (b) jakoukoliv přímou, nepřímou, zvláštní, následnou, kompenzační nebo nahodilou škodu (včetně ušlého zisku), a to i v případě, že je MOODY S předem informováno o možnosti vzniku takové škody vyplývající z užití nebo nemožnosti užití takové informace. Ratingy a finanční analýzy, které tvoří součást informací zde obsažených, musí být vykládány pouze jako názor a nikoli jako skutečnost nebo doporučení k nákupu, prodeji nebo držení cenných papírů. MOODY S V ŽÁDNÉ FORMĚ A ŽÁDNÝM ZPŮSOBEM NEČINÍ ANI NEPOSKYTUJE ŽÁDNOU ZÁRUKU, AŤ UŽ VÝSLOVNOU NEBO SKRYTOU, OHLEDNĚ PŘESNOSTI, AKTUÁLNOSTI, ÚPLNOSTI, PRODEJNOSTI NEBO VHODNOSTI RATINGU NEBO JINÉHO NÁZORU NEBO INFORMACE PRO URČITÝ ÚČEL. Každý rating a každý názor musí být v rámci investičního rozhodnutí, které je činěno jakýmkoli uživatelem informace zde obsažené (nebo na jeho účet), zvažováno pouze jako jeden z faktorů, a každý takový uživatel musí podle toho provést svou vlastní studii a ohodnocení každého cenného papíru a každého emitenta cenného papíru, ručitele a každého poskytovatele financování souvisejícího s cenným papírem, o jehož koupi, držení nebo prodeji uživatel uvažuje. MOODY S tímto zveřejňuje, že většina emitentů dluhových cenných papírů (včetně korporátních a komunálních dluhopisů, krátkodobých dluhopisů (commercial paper) a ostatních druhů dluhopisů, včetně tzv. debentures a notes) a prioritních akcií, kterým MOODY S přiděluje rating, se zavázala zaplatit MOODY S ještě před přidělením jakéhokoliv ratingu za ohodnocení a další ratingové služby MOODY S poplatek pohybující se od 1.500 USD do 2.400.000 USD. Moody s Corporation (MCO) a její stoprocentní dceřiná společnost, ratingová agentura Moody s Investors Service (MIS), mají vnitřní předpisy a postupy, které upravují a zabývají se nezávislostí ratingů a ratingových postupů MIS. Informace o určitých vztazích, které mohou existovat mezi řediteli MCO a ohodnocovanými osobami a mezi osobami, které obdržely rating od MIS a veřejně ohlásily SEC (Securities and Exchange Commission) podíl v MCO převyšující 5%, jsou ročně umisťovány na internetové stránky Moody s na www.moodys.com pod odkazem Shareholder Relations Corporate Governance Director and Shareholder Affiliation Policy. Moody s Investors Service Pty Limited nemá australskou licenci pro poskytování služeb podle zákona o společnostech (Corporations Act). Tento rating byl připraven bez ohledu na Vaše cíle, finanční situaci nebo potřeby. Před tím, než budete podle tohoto názoru jednat, měli byste zvážit vhodnost tohoto názoru s ohledem na Vaše cíle finanční situaci a potřeby. Vytištěno v USA.
www.moodys.com Analýza Obsah: Udělený rating 1 Zdůvodnění uděleného ratingu 1 Silné stránky 2 Slabé stránky 2 Ratingový výhled 2 Co by mohlo rating - ZVÝŠIT 2 Co by mohlo rating - SNÍŽIT 2 Podrobné zdůvodnění uděleného ratingu 2 Základní úvěrové hodnocení (Baseline Credit Assessment, BCA) 2 Prostředí působnosti 2 Institucionální rámec 3 Finanční situace a výsledky hospodaření 3 Profil zadluženosti 4 Faktory správy a řízení 5 Ekonomická základna 5 Zohlednění mimořádné podpory 5 Výstup z bodovací karty BCA 5 O Moody s ratingu místních a regionálních samospráv 6 Národní a mezinárodní ratingy 6 Stropy jednotlivých zemí pro závazky v cizí měně 6 Základní úvěrové hodnocení 6 Mimořádná podpora 6 Závislost platební neschopnosti 7 Faktory ratingu 8 Příloha I Finanční ukazatele 9 Moody s Sub-Sovereign Město Třebíč Česká republika Udělený rating Kategorie Výhled Národní rating subjektu Město Třebíč Moody s Rating Stabilní Aa1.cz (k 31. prosinci) 2003 2004 2005 2006 2007[1] Čistý přímý a garantovaný dluh/provozní příjmy (%) 9,20 8,34 13,71 17,86 15,86 Dluhová služba/celkové příjmy (%) 1,76 1,68 3,75 2,18 1,53 Hrubý provozní výsledek/provozní příjmy (%) 9,05 11,91 22,10 15,14 7,36 Finanční přebytek (deficit)/celkové příjmy (%) 1,71 2,62 6,19 0,00-4,21 Běžné transfery/provozní příjmy (%) [1] 85,84 84,34 81,14 78,51 79,45 Kapacita samofinancování 1,00 1,00 1,00 1,00 0,77 Kapitálové výdaje/celkové výdaje (%) 20,32 17,40 26,72 23,80 17,58 [1] Upravený rozpočet k červenci [2] Běžné transfery = provozní dotace + sdílené daně Zdůvodnění uděleného ratingu Kontakty Praha 420.224.222.929 Kateřina Hamplová Analyst Miroslav Kňažko Assistant Vice President/Analyst New York 1.212.553.1653 Yves Lemay Team Managing Director Národní rating Aa1.cz se stabilním výhledem udělený městu Třebíč odráží základní úvěrové hodnocení (Baseline Credit Assessment, dále též BCA ) na úrovni 7 na stupnici od 1 do 21 (kde 1 představuje nejnižší a 21 nejvyšší riziko) a střední míru pravděpodobnosti, že by vláda ČR (A1 s pozitivním výhledem) zasáhla, aby předešla neschopnosti města dostát svým splatným závazkům. Základní úvěrové hodnocení města Třebíč bylo zlepšeno z 8 na 7, což neovlivnilo výši národního ratingu. Hodnocení je založeno na řadě faktorů, zejména na velmi dobrých provozních výsledcích, dobře zvladatelné úrovni zadluženosti a na poměrně vysoké úrovni finančních rezerv. Zejména pak bezproblémový průběh realizace infrastrukturního projektu rekonstrukce kanalizace, který si vyžádal využití úvěrových zdrojů, rozptýlil určité obavy společnosti Moody s ohledně dopadů této rozsáhlé investice na rozpočet města. Rating zůstává i nadále omezen systémem financování českých municipalit, který dává městům v České republice omezený prostor pružně ovlivňovat a řídit své běžné příjmy a výdaje. Tato analýza poskytuje hloubkové pojednání o ratingu města Třebíč a doporučuje se číst ji ve spojitosti s nejaktuálnějším Výrokem o ratingu a s relevantními ratingovými informacemi, které je možné nalézt na stránkách společnosti Moody's. Kliknutím zde prohlédnout odkaz.