Projektový ATELIÉR AD s.r.o. Ing. arch. Jaroslav DANK Husova 4,. Budjovice 370 01, tel. 387 311 238, mobil +420 605 277 998 ODVODNNÍ ÚZEMNÍO PLÁNU NETOLICE Projektant: Projektový ateliér AD s.r.o. Husova 4, 370 01 eské Budjovice Architekt: Ing. arch. Jaroslav Dank Poizovatel: Mstský úad Netolice Stavební úad Mírové námstí 208 384 11 Netolice SPRÁVNÍ ORGÁN, KTERÝ ÚP VYDAL: Zastupitelstvo msta Netolice ÍSLO JEDNACÍ: ZÁZNAM O ÚINNOSTI OPRÁVNNÁ ÚEDNÍ OSOBA POIZOVATELE: Jméno a píjmení: Rudolf Strnad FUNKCE: vedoucí stavebního úadu, Netolice DATUM VYDÁNÍ ÚP: PODPIS: DATUM NABYTÍ ÚINNOSTI: OTISK ÚEDNÍHO RAZÍTKA pare íslo 1
2/87 Obsah ODVODNNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU... 3 a) postup poízení a zpracování územního plánu... 3 b) vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztah v území... 3 c) soulad návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje a územn plánovací dokumentací vydanou krajem... 5 d) soulad návrhu územního plánu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavného území... 7 e) soulad návrhu s požadavky stavebního zákona a jeho provádcích právních pedpis... 8 f) soulad návrhu územního plánu s požadavky zvláštních právních pedpis a se stanovisky dotených orgán podle zvláštních právních pedpis, popípad s výsledkem ešení rozpor... 9 g) zpráva o vyhodnocení vliv na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení vetn výsledk vyhodnocení vliv na životní prostedí... 10 h) stanovisko krajského úadu podle 50 odst. 5 stavebního zákona... 10 i) sdlení, jak bylo stanovisko podle 50 odst. 5 zohlednno, s uvedením závažných dvod, pokud které požadavky nebo podmínky zohlednny nebyly... 10 j) vyhodnocení splnní požadavk zadání... 10 k) komplexní zdvodnní pijatého ešení vetn vybrané varianty... 18 l) vyhodnocení úelného využití zastavného území a vyhodnocení poteby vymezení zastavitelných ploch... 75 m) výet záležitostí nadmístního významu, které nejsou ešeny v zásadách územního rozvoje ( 43 odst. 1 stavebního zákona), s odvodnním poteby jejich vymezení... 77 n) vyhodnocení pedpokládaných dsledk navrhovaného ešení na zemlský pdní fond a pozemky urené k vyhodnocení pedpokládaných dsledk navrhovaného ešení na zemlský pdní fond a pozemky urené k plnní funkce lesa... 77 o) návrh rozhodnutí o uplatnných námitkách... 87 p) vyhodnocení uplatnných pipomínek... 87
3/87 ODVODNNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU a) postup poízení a zpracování územního plánu Bude doplnno poizovatelem. b) vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztah v území OBECNÉ ÚDAJE sto Netolice náleží v rámci územního lenní veejné správy pod správní obvod obce s rozšíenou sobností (SO ORP) Prachatice. Území ešené územním plánem je vymezeno katastrálním územím (k. ú.) 703940 Netolice se základními sídelními jednotkami Kratochvíle; Netolice; Petrv Dvr; Podroužský mlýn. Jižn sousedí s katastrálním územím (dále jen k. ú.) Lužice u Netolic obec Lužice, s k. ú. Hrbov u Lhenic a Tebanice mstys Lhenice, západn s k. ú. Žitná u Netolic a Obora u Hracholusk obec Hracholusky, severn s k. ú. Velký Bor u Strunkovic mstys Strunkovice nad Blanicí, s k. ú. Krtely, Malovice u Netolic a Podeišt obec Malovice, východn s k. ú. Olšovice obec Olšovice, s k. ú. Mahouš obec Mahouš a s k. ú. Babice u Netolic obec Babice. Z hlediska širších vztah leží msto Netolice v severovýchodní ásti okresu Prachatice ve zvlnné krajin obklopené rybníky, v šumavském podhí v prrné nadmoské výšce 420 m n. m., zhruba na poloviní cest z metropole jižních ech, eských Budjovic (27 km) do Prachatic (20 km). Rozloha správního území iní 2 635ha, z toho orná pda zabírá pouze ticet procent a kolem jedné tetiny výmry ešeného území je zalesnná. Menší ást zabírají také louky (mén než jednu tetinu). Poet trvale žijících obyvatel se pohybuje kolem 2 604, z toho v produktivním vku 1918 a s prrným vkem 35 let. Hustota zalidnní v Netolicích se pohybuje okolo 102 obyv./km 2. Hustota obce nedosahuje celorepublikového prru (SÚ uvádí prrnou hustotu zalidnní v eské republice 133), ovšem v rámci okresu Prachatice, jakožto obce s rozšíenou psobností, pod který obec Netolice spadá, je nadprrná. AST VE SDRUŽENÍ OBCÍ sto Netolice je lenem mikroregionu Netolicko založeného v 4. Dubna 2003. Mikroregion sdružuje 10 následujících a obcí: Babice, Chvalovice, Hracholusky, Mahouš, Malovice, Netolice, Nice, Olšovice, Vitjovice. Toto seskupení obcí na základ Dohody o sdružení obcí má sídlo v Netolicích. Cílem je ešení spolených problém obcí - uskuteování Programu obnovy vesnice. Obecným pedmtem innosti je koordinace postupu pi realizaci spolených zám, ochrana a prosazování spolených zájm a vytváení edpoklad pro vyvážený rozvoj zájmového území. VEEJNÁ OBANSKÁ VYBAVENOST ZÁKLADNÍ INFORMACE sto Netolice má spádový význam jako správní stedisko, poskytující služby základní obanské vybavenosti V tomto ohledu má spádový význam pro mnohé menší obce ve svém okolí. Správní obvod obce s poveným obecním úadem Netolice je vymezen územím obcí: Babice, Chvalovice, Lužice, Mahouš, Malovice, ice, Olšovice. Službami místními jsou zejména mstský úad (stavební úad, matriní úad, mstská policie), mateská, základní škola, základní umlecká škola, stedisko pro volný as dtí a mládeže, sportovní haly, fotbalový stadion, hišt, koupališt, motokrosové závodišt, obchody, restaurace, kulturní dm, knihovna, muzeum, ordinace léka, domov pro seniory, pošta, spoitelna, obvodní oddlení policie R, kostel, hbitov, restaurace a obchody, svaz dobrovolných hasi. Služby nadmístního významu (obchod, zdravotní služby, vyšší odborné školství, kultura, sport apod.) jsou poskytovány mstem Prachatice, áste pak mstem Vimperk. Za dalšími potebami nadmístní obanské vybavenosti vyjíždí lidé do msta eské Budjovice. A to zejména do vyšších odborných, stedních a vysokých škol, nákupních zaízení, dále pak za odbornými lékai (služby
4/87 sociální pée, zdravotní zaízení, nemocnice), státní správou, kulturou a sportovními aktivitami (divadlo; kino; muzeum; fotbalový, atletický a zimní stadion, krytý plavecký bazén apod.). V ešeném území se nenacházejí objekty významné pro obranu státu. Riziko pedstavují mimoádné události vzniklé psobením pírodních sil (zátopy a povodn). Zapojení msta do struktury osídlení je možno považovat ze stabilizované a nejsou oekávány zásadní zmny. Docházka do mateské školky a základní školy bude i nadále zajištna v Netolicích. Další využívanou možností je dojíždní do škol zpravidla v míst zamstnání rodi. Vyšší obanská vybavenost stedních a odborných škol bude nadále zabezpeena v eských Budjovicích. Kapacita ostatní obanské vybavenosti pro pokrytí poteb uvažovaného nárstu obyvatel je dostaující. ÚP umožuje rozvoj na stávajících i nov navržených plochách obanského vybavení a smíšených obytných zízení nových obchod, ubytovacích, stravovacích a sportovních zaízení. Prachatice, Vimperk, áste i eské Budjovice budou nadále pro ešené území i zdrojem pracovních píležitostí. ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VZTAHY Netolice jsou významným místem ležícím na trase vedoucí od eských Budjovic, šumavským podhím es Netolice, Husinec a Vimperk ve smru na Sušici a Klatovy. Z hlediska širších dopravních vztahm lze konstatovat, že rozhodujícím prvkem dopravního systému je silniní automobilová doprava. Msto Netolice se nachází 6 km jihozápadn od hlavního tahu E49 I/20 Plze eské Budjovice. Na tuto komunikaci je sto napojeno silnicí II. tídy. 122, která vede skrze msto a která se napojuje na silnici II. tídy. 145 Netolice - Vimperk, Prachatice. Silnice II/145 vedená kolem msta je hlavní dopravní páteí, která je zaazena v síti sledovaných silniních tras R, na njž jsou pipojeny další silniní trasy. Netolice jsou koncovou železniní stanicí na železniní dráhy 193. Vlakové spojení pro osobní pepravu bylo k 26. 2. 2011 zrušeno. Nejbližší železniní stanice je ve vzdálenosti 10 km od Netolic, v Dívicích (hl. železniní tra. 190 Plze eské Budjovice). ÚP eší zámr cyklostezky vedený z katastrálního území Babice v plochách dopravní infrastruktury (hlavní silnice III/ 14536 a místní komunikace). V Netolicích navazuje v ulicích eskobudjovická a Pod Jánem na stávající trasy cyklostezek. ŠIRŠÍ VZTAHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Rozvoj technické infrastruktury vychází ze stávajících zaízení, která ÚP respektuje a navrhuje její doplnní v souladu s rozšíením zástavby. sto Netolice má vybudovaný vlastní vodovod. Kvalita vody, vydatnost zdroj, velikost vodojem, tlakové pomry, profily ad jsou dostaující. S ohledem na zvýšení zabezpeenosti dodávky vody pro msto se navrhuje zízení vlastního nového vodního zdroje v míst nad železniní stanicí. Pro posílení zásobování pitnou vodou se v rámci širších vazeb navrhuje pipojení vodovodního adu na vodní zdroje Bor. Ten je veden do msta severovýchodn z k. ú. Velký Bor u Strunkovic. sto má vlastní kanalizaní sí a istírnu odpadních vod. Územním plánem se navrhuje dostavba stávající kanalizace k doposud nenapojeným objektm a výstavba nové kanalizace a OV v rámci navrhované zástavby. Na kanalizaní ad ani OV není napojena žádná zástavba ze sousedních obcí. Ve východní ásti ešeného území prochází vzdušné dvojité vedení VVN 110kV Prachatice - Dasný a jednoduché vedení ZVN 400kV Koín Dasné. Pro zásobování elektrickou energií má význam vedení VN 22kV vedené z kmenových linek, které odbokami napájí ešené území 30 transformoven. Územním plánem je navrženo doplnní nových trafostanic, které zajistí pokrytí nového nárstu spoteby el. energie. es správní území Netolice prochází ochranné pásmo radiolokaního prostedku RTH Tebotovice. Z technické infrastruktury nadmístního významu je dále veden ešeným územím vysokotlaký plynovod. Pímo v Netolicích se nachází stanice regulaní stanice VTL, odkud je msto zásobeno zemním plynem. Druhá regulaní stanice se nachází jižn od msta v areálu výroby a skladování (KOH-I-NOOR GRAFIT s.r.o.). Pro zásobování msta Netolice je v souladu se ZÚR JK navržen koridor územní rezervy pro vysokotlaký plynovod Ep/E, který do ešeného území vstupuje z jihovýchodní ásti z k. ú. Babice u Netolic. Stedotlaké rozvody plynu jsou rozvedeny po celém mst a poítá se s jejich rozšíením pouze do navržených zastavitelných ploch. ŠIRŠÍ VZTAHY ÚSES A DALŠÍCH PÍRODNÍCH SYSTÉM Nadregionální úrove ÚSES je v území zastoupena regionálním biokoridorem RBK 2, RBK 4, RBK 6, RBK 8 - ichtický les - Peklo (dle ZÚR JK RBK 376), který do ešeného území pichází ze severozápadní ásti z k. ú. Krtely. Tento regionální územní systém ekologické stability propojuje pírodní ekosystémy pedevším
5/87 zalesnného území kolem zámku Kratochvíle a je vázán na regionální biocentrum RBC 11 Peklo vymezené západn od msta (dle ZÚR JK RBC 722). V podob regionálního biokoridoru RBK 12, RBK 14, RBK 16, RBK 18, RBK 20, RBK 22, RBK 24, RBK 26, RBK 28, RBK 30 - Peklo Brusensko (dle ZÚR JK RBK 27) echází jihozápadn pevážn smíšeným lesním porostem do sousedního katastrálního území Hrbov u Lhenic. Lokální biocentra (LBC) a biokoridory (LBK) pechází z ešeného území do okolních katastrálních území v tchto místech: v jihozápadním cípu pi hranici s k. ú. Tebanice a k. ú. Hrbov u Lhenic zasahuje do ešeného území cca 700 m dlouhý úsek LBK 58 (dle ÚP Lhenice LBK 5); v jižní ásti ešeného území - místní ást Chobot je vymezeno LBK 37, který pechází z k. ú. Netolice do k. ú. Hrbov u Lhenic (dle ÚP Lhenice LBK 2; v jižní ásti ešeného území U Brusenského mlýna je vymezeno LBC 31, které zasahuje do k. ú. Netolice pouze okrajov, podstatná ást leží v k. ú. Hrbov u Lhenic (dle ÚP Lhenice LBC 28/4); ve východní ásti ešeného území Olšovského lesa je vymezeno LBC 41, které pokrauje do k. ú. Olšovice (dle ÚP Olšovice LBC 3); LBK 38 podél Netolického (Podeišského) potoka pechází ve východní ásti ešeného území do k. ú. Podeišt (dle ÚP Malovice LBK 27), zde se také napojuje na LBK 39 (dle ÚP Malovice LBC 28); LBK 51 procházející Krtelským lesem (severní ást ešeného území) v úseku nad vodojemem Ptáník pokrauje do k. ú. Malovice (dle ÚP Malovice LBK 11); LBC 52 navazuje na vymezené biocentrum pi severní hranici s k. ú. Malovice (dle ÚP Malovice LBC 16), kde je spojeno mimo ešené území s LBK 53 (dle ÚP Malovice LBK 15). Zhruba po 400 m tento biokoridor echází zpt do ešeného území a kopíruje severní hranici s k. ú. Malovice. V místech železniní dráhy se vrací do k. ú. Malovice. ÚP Netolice zcela navazuje na ÚSES vymezený v územn plánovacích dokumentacích sousedních obcí - ÚPO Babice (2004), ÚP Lhenice (2007), ÚP Malovice (2009), ÚP Strunkovice nad Blanicí (2011), ÚP Mahouš, ÚP Olšovice (2013). Pro obce Hracholusky a Lužice nebyla dosud vypracována žádná ÚPD. Proto v rámci poizování nových ÚP chto obcí, pípadn zmn stávajících ÚPO/ÚP bude zajištna návaznost ÚSES z hlediska širších vztah. írod blízkými opatení je vymezení souboru protipovodových opatení vodního toku Bezdrevského (Netolického) potoka, které se dotýkají i k. ú. Podeišt. V rámci širších vztah je v ÚP Netolice ešena lokalizace pipravované chránné krajinné památkové zóny Netolická obora. Rozkládá se v prostoru na západ od okraje msta Netolice, na k. ú. Hrbov u Lhenic, ebanice, Žitná u Netolic, Obora u Hracholusk, Velký Bor u Strunkovic, Krtely, Malovice u Netolic. Z hlediska ešení vzájemných vztah sousedících obcí je ÚP respektován a je zajištna návaznost inženýrských sítí, významných biocenter a biokoridor (viz Výkres širších vztah. 5). c) soulad návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje a územn plánovací dokumentací vydanou krajem VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE ešení ÚP Netolice není v rozporu s Politikou územního rozvoje R. Vláda R dne 20. 7. 2009 na svém jednání schválila usnesením. 929 návrh Politiky územního rozvoje R 2008 (celostátní nástroj územního plánování), který byl poízen Ministerstvem pro místní rozvoj. Materiál byl pipravován ve spolupráci s ostatními ústedními orgány státní správy a s kraji. sto Netolice se nenachází v žádné rozvojové oblasti a rozvojové ose, ve specifické oblasti, koridorech a plochách dopravní infrastruktury a koridorech a plochách technické infrastruktury a souvisejících rozvojových zám. ešení územního plánu Netolice je v souladu s návrhem republikových priorit územního plánování pro zajištní udržitelného rozvoje území, obsažených v l. 14 až 32 PÚR R 2008.
6/87 VYHODNOCENÍ S ÚZEMN PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Zásady územního rozvoje Jihoeského kraje (dále jen ZÚR JK ) byly poízeny Krajským úadem Jihoeského kraje a vydány na 26. zasedání Zastupitelstva Jihoeského kraje dne 13.záí 2011 pod íslem usnesení 293/2011/ZK-26. Ke dni 6. 1. 2015 byla provedena jejich 1. aktualizace ZÚR JK pod íslem usnesení182/2012/zk-31. NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU NETOLICE BYL SE ZÚR JK POSOUZEN S TÍMTO VÝSLEDKEM: Zásady územního rozvoje Jihoeského kraje pro ešené území vymezují Rozvojovou osu Prachatickou nadmístního významu N-OS6. Ta je vázána na dopravní koridor regionálního významu tvoený silnicí II/145 od Prachatic (resp. Tšovic) po kižovatku se silnicí I/20 u ešnovic spolu s krátkým dopravním koridorem regionálního významu tvoeným silnicí II/141 v úseku Tšovice Prachatice. vodem pro vymezení této osy je krom rozvojových aktivit nadmístního významu i stávající rozvoj socioekonomických aktivit v ose, poteba respektovat oblastn specifické pírodní a krajináské hodnoty území a zachovat pimenou propustnost krajiny a rovnž podporovat ešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy. Dalším dvodem pro vymezení této osy je poteba zpesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridor na území obcí v rámci vymezené osy a stanovit pravidla pro jejich využití. ÚP Netolice podporuje rozvoj socioekonomických aktivit v rozvojové ose uvažovaným zámrem obanského vybavení a rozšíením stávajících areál pro zemlství, výrobu a skladování. Tím dojde ke zlepšení a stabilizaci životní úrovn obyvatel (nové pracovní píležitosti); je podporován venkovský ráz vymezením pevážn nových zastavitelných ploch urených k bydlení; rozvoj msta je ešen v kontextu rozvoje veejné infrastruktury (zpístupnní lokalit, zajištní odkanalizování a zásobování pitnou vodou, možnost napojení na stedotlaký plynovod) a koncipován tak, aby byly minimalizovány negativní vlivy rozvoje pedevším na pírodní a krajinné hodnoty (jsou navrhovány ucelené rozsáhlejší lokality bez návrhu drobných ploch, jež by ve výsledku výraznji zasahovaly do krajinných hodnot); pi ešení urbanizace správního území msta Netolice byly uvažovanými zámry respektovány veškeré stávající pírodní a krajináské hodnoty, které utváejí charakter území. Dostatené zastoupení zelen bylo zajištno doplnním respektováním stávajícího veejného prostranství (zelen) a navržením nového veejného prostranství; je dbáno na minimalizaci negativních vliv rozvoje msta na kulturní a civilizaní hodnoty v území, etn urbanistického, architektonického a archeologického ddictví a na dostatené zastoupení veejné zelen v jeho urbanizovaných ástech (stabilizace stávající a nov vymezené plochy veejných prostranství); ÚP stanovuje takové podmínky, aby nedošlo ke stetm s pozitivními znaky charakteristik krajinného rázu a souasn mohly být využity kulturní hodnoty pro cestovní ruch, s tím, že budou prosazovány trvale udržitelné formy cestovního ruchu a doprovodných služeb; je respektován koridor v oblasti zásobování teplem a plynem Ep/E VTL plynovod Netolice Zliv, územním plánem upesnn a zúžen. Zásady ZÚR JK nevymezují ve správním území msta Netolice žádnou rozvojovou plochu nadmístního významu pro bydlení, pro výrobu a prmysl, pro sport a rekreaci, pro tžbu nerostných surovin i pro asanaci a asananí úpravy. ZÚR JK nevymezují na ešené území msta Netolice koridory a plochy regionálního a nadmístního významu v oblasti dopravy a zásobování elektrickou energií. V oblasti zásobování teplem a plynem vyplývá ze ZÚR JK povinnost respektovat v ÚP Netolice územní rezervu pro vysokotlaký plynovod Ep/E VTL plynovod Netolice Zliv, šíe koridoru 200m. Územní rezerva pro propojení stávajících systém vysokotlakých plynovod cca 12km vzdušnou arou je odvodnna napojením dalších obcí na zemní plyn. Zámr má sice nadmístní význam, ale také vysoké investiní náklady neodpovídající rentabilit jeho provozu a jeho realizace je proto asov vzdálená. Zásady územního rozvoje JK stanovují priority pro zajištní píznivého životního prostedí z hlediska ochrany pírodních hodnot v území kraje, a to prostednictvím kompletního vymezení prvk ÚSES nadregionálního a regionálního významu.
7/87 Návrh ÚP Netolice respektuje regionální biocentrum Peklo s kódem RBC 772 (kód v ÚP RBC 11), regionální biokoridor Peklo-Brusensko s kódem RBK 27 (kódy v ÚP RBK 12, RBK 14, RBK 16, RBK 18, RBK 20, RBK 22, RBK 24, RBK 26, RBK 28, RBK 30) a regionální biokoridor ichtický les - Peklo s kódem RBK 376 (kódy v ÚP RBK 2, RBK 4,RBK 6, RBK 8). V ešeném území nejsou navrženy žádné zastavitelné plochy ani jiné zámry, které by mohly ohrozit funknost regionálních biokoridor a biocentra a stanovuje podmínky pro stavby dopravní a technické infrastruktury na tchto plochách a koridorech. Do grafické a textové ásti ÚP Netolice je použito odlišné íselné kódování regionálního ÚSES, než je uvedeno ZÚR JK. Pro zapracování prvk ÚSES byly použity podklady z Plánu územního systému ekologické stability Netolice. Z tohoto dvodu byla ponechaná íselná posloupnost prvk od 1 až 56. Zásady územního rozvoje Jihoeského kraje stanovují v odst. 59 bodech a) - m) požadavky nadmístního významu na ešení a koordinaci v územn plánovací innosti konkrétních obcí, které se však netýkají území ešeného ÚP Netolice. Základní typ krajiny podle zpsobu využívání: Zásady územního rozvoje Jihoeského kraje vymezují na podkladu stanovených krajinných celk základní typy krajiny podle zpsobu využívání a jejich základní charakteristiky. Území ešené ÚP Netolice je celé zaazeno do kategorie ObKR 13 Volysko - Prachaticko, respektive do krajiny lesopolní (krajina intermediární mezi krajinou lesní a polní). ÚP Netolice respektuje zásady stanovené ZÚR pro využívání území daných základních typ krajiny. Navrhuje novou zástavbu s ohledem na okolní krajinu a se zachováním krajinného rázu. Rovnž zachovává historicky provenou strukturu zemlské krajiny - rozsah zastavitelných ploch je stanoven na ekologickou únosnost krajiny. Územní plán Netolice není v rozporu se Zásadami územního rozvoje Jihoeského kraje a s ohledem na širší územní vztahy zajišuje koordinaci využívání území, ze kterých vyplývají priority pro zajištní udržitelného rozvoje ešeného území. d) soulad návrhu územního plánu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavného území SOULAD S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ÚP Netolice je zpracován v souladu s 18 zákona. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu v platném znní. Je vypracován s ohledem na vytváení pedpoklad pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spoívající ve vyváženém vztahu podmínek pro píznivé životní prostedí, pro hospodáský rozvoj a pro soudržnost spoleenství obyvatel území, který uspokojuje poteby souasné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Naplnní priorit pro zajištní píznivého životního prostedí: ÚP je koncipován se snahou o zachování nezastavného území a pírodních hodnot území; ochrana nezastavného území je zajištna stanovením podmínek pro využití ploch s rozdílným zpsobem využitím: plochy vodní a vodohospodáské, plochy pírodní, plochy lesní a podmínky využití pro prvky ÚSES; zastavitelné plochy jsou umístny v pímé vazb na zastavné území a pimen rozšiují velikost a význam msta Netolice s ohledem na míru využití zastavného území; jsou stanoveny podmínky pro využití ploch s rozdílným zpsobem využití, s pihlédnutím na charakter území, urbanistickou strukturu, pírodní, kulturní a civilizaní hodnoty msta; ke zlepšení životního prostedí dojde i návrhem koncepce ištní odpadních vod v ešeném území a postupným odstraováním zdroj zneištní ovzduší. Naplnní priorit pro zajištní íznivého hospodáského rozvoje: navržené ešení umožuje na plochách bydlení a smíšených obytných mimo bydlení i možnosti podnikání (provozovny služeb, zaízení pro obchod, podnikatelské aktivity a výroba lokálního významu);
8/87 navržené ešení obsahuje mimo ploch pro bydlení i dostatené množství ploch pro podnikání, výrobu a skladování, ímž je vytvoen pedpoklad pro možné zvýšení potu pracovních píležitostí pímo V Netolicích; návrh vymezuje plochy technické infrastruktury; v rámci rozvojových ploch je umožnn rozvoj dopravní infrastruktury; ešené území mže v budoucnu tžit z pítomnosti zámku Kratochvíle národní kulturní památky, cenného a turisticky vyhledávaného objektu, který za pedpokladu citlivé ochrany pozitivn ovlivní atraktivitu celé okolní oblasti. Netolice mají všechny pedpoklady, aby se staly pro turisty vyhledávanou lokalitou zejména v oblasti cykloturistiky a hipoturistiky. Naplnní priorit pro zajištní sociální soudržnosti obyvatel: jsou zajištny podmínky pro trvalé bydlení i pedpoklady pro místní pracovní píležitosti; dojíždní za prací je vyváženo možností bydlení v píznivém životním prostedí a krásné pírod; vzhledem ke kvalitnímu životnímu prostedí je v územním plánu podpoen pedevším rozvoj bydlení. SOULAD S ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Územní plán Netolice je vypracován v souladu s úkoly územního plánování podle 19 zákona 183/2006Sb., o územním plánování a stavebním ádu v platném znní. Územní plán napluje úkoly územního plánování tím, že: stanovuje celkovou koncepci rozvoje území, vetn urbanistické koncepce, kterou zachovává a rozvíjí s propojením na okolní krajinu pi respektování hodnot území; v nezastavném území vytváí podmínky pro snižování nebezpeí ekologických a pírodních katastrof a pro odstraování jejich dsledk, a to pírod blízkým zpsobem (zatravnní, plán ÚSES); rozsah zastavitelných ploch je ešen úmrn velikosti území a kapacit jeho veejné infrastruktury a stanovuje podmínky pro využití ploch s rozdílným zpsobem využití; uplatuje poznatky z obor architektury, urbanismu, územního plánování, ekologie a památkové pée pi stanovení podmínek na využívání a prostorové uspoádání území; vytváí podmínky pro ochranu území ped negativními vlivy zám na území; provuje hospodárné vynakládání prostedk na zmny v území. Etapizace návrhových ploch nebyla v územním plánu navržena ani požadována. Územní plán msta Netolice koordinuje veejné i soukromé zámry zmn v území, výstavbu a jiné innosti ovlivující rozvoj území a konkretizuje ochranu veejných zájm vyplývajících ze zvláštních právních edpis. Lze konstatovat, že územní plán je pro Netolice pijatelný, a že ínos navrženého ešení eváží nad jeho možné negativní dopady. Jeho realizací by nemly být ohroženy podmínky života budoucích generací. e) soulad návrhu s požadavky stavebního zákona a jeho provádcích právních pedpis Územní plán je zpracován v souladu se zákonem. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu, ve znní pozdjších zmn a pedpis (dále jen stavební zákon ) a vyhláškou. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znní pozdjších pedpis (dále též jen vyhláška 501 ) a vyhláškou. 500/2006 Sb., o územn analytických podkladech, územn plánovací dokumentaci a zpsobu evidence územn plánovací innosti (dále též jen vyhláška 500 ). Jednotlivé plochy jsou lenny dle 4 až 19 vyhlášky. 501. V souladu s možností danou 3 odst. 4 vyhlášky. 501 jsou v územním plánu plochy vymezené dle zpsobu využití dále podrobnji lenny. Soulad s vyhláškou 501/2006 Sb. NÁZVY PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPSOBEM VYUŽITÍ DLE ÚP NÁZVY PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPSOBEM VYUŽITÍ DLE VYHLÁŠKY 501/2006 Sb. ZDVODNNÍ Plochy bydlení (B) Plochy bydlení soulad s vyhláškou Plochy rekreace individuální (Ri) Plochy rekreace podrobnjší lenní (podtyp z dvodu poteby upesnní odlišného zpsobu
9/87 využívání od ostatních ploch rekreace, jedná se o plochy pro rodinné (soukromé) rekreaní využívání zejména v zahrádkáských koloniích. Plochy rekreace hromadná (Rh) Plochy rekreace podrobnjší lenní (podtyp) z dvodu poteby upesnní odlišného zpsobu využívání od ostatních ploch rekreace, jedná o plochy pro zaízení rzných druh sportovních a hromadných rekreaních aktivit provozované edevším na otevených plochách s možností hromadného ubytování a stravování. Plochy rekreace - rekreaní zele (Rz) Plochy rekreace podrobnjší lenní (podtyp) - z dvodu poteby upesnní odlišného zpsobu využívání od ostatních ploch rekreace, jedná se o plochy pro rekreaní využití v krajin sezónního charakteru (nap. rekreaní louky). Plochy obanského vybavení (OV) Plochy obanského vybavení soulad s vyhláškou Plochy obanského vybavení - sport (OVs) Plochy obanského vybavení podrobnjší lenní (podtyp) - z dvodu poteby upesnní odlišného zpsobu využívání od ostatních ploch obanského vybavení Plochy obanského vybavení - hbitov (OVh) Plochy obanského vybavení podrobnjší lenní (podtyp) - z dvodu poteby upesnní odlišného zpsobu využívání od ostatních ploch obanského vybavení Plochy veejných prostranství (VP) Plochy veejných prostranství soulad s vyhláškou Plochy dopravní infrastruktury - silniní (DI) Plochy dopravní infrastruktury - drážní (Di) Plochy dopravní infrastruktury Plochy dopravní infrastruktury podrobnjší lenní (podtyp) tento podtyp pouze definuje druh dopravní infrastruktury, která je v ÚP obsažena podrobnjší lenní (podtyp) tento podtyp pouze definuje druh dopravní infrastruktury, která je v ÚP obsažena Plochy technické infrastruktury (TI) Plochy technické infrastruktury soulad s vyhláškou Plochy výroby a skladování (VS) Plochy výroby a skladování soulad s vyhláškou Plochy smíšené výrobní (SV) Plochy smíšené výrobní soulad s vyhláškou Plochy vodní a vodohospodáské - Plochy vodní a vodohospodáské soulad s vyhláškou vodní toky a plochy (V) Plochy zemlské (Z) Plochy zemlské soulad s vyhláškou Plochy zemlské - sady (Zs) Plochy zemlské podrobnjší lenní (podtyp) - z dvodu poteby upesnní odlišného zpsobu využívání od ostatních zemlských ploch Plochy lesní (L) Plochy lesní soulad s vyhláškou Plochy pírodní (P) Plochy pírodní soulad s vyhláškou Plochy smíšené nezastavného Plochy smíšené nezastavného soulad s vyhláškou území (SN) území f) soulad návrhu územního plánu s požadavky zvláštních právních edpis a se stanovisky dotených orgán podle zvláštních právních pedpis, popípad s výsledkem ešení rozpor K návrhu ÚP byla uplatnna stanoviska dotených orgán: bude doplnno po spoleném projednání
10/87 g) zpráva o vyhodnocení vliv na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení vetn výsledk vyhodnocení vliv na životní prostedí Vyhodnocení vliv na udržitelný rozvoj území nebylo požadováno. h) stanovisko krajského úadu podle 50 odst. 5 stavebního zákona Bude doplnno poizovatelem po vydání píslušného stanoviska Krajským úadem Jihoeského kraje, odborem životního prostedí, zemlství a lesnictví. i) sdlení, jak bylo stanovisko podle 50 odst. 5 zohlednno, s uvedením závažných dvod, pokud nkteré požadavky nebo podmínky zohlednny nebyly Bude doplnno poizovatelem po vydání píslušného stanoviska Krajským úadem Jihoeského kraje, odborem životního prostedí, zemlství a lesnictví. j) vyhodnocení splnní požadavk zadání Zadání zpracované Mstským úadem Netolice bylo schválené mstským zastupitelstvem v ervnu 2011. V íjnu 2012 byly zhodnoceny a posouzeny další podnty pro doplnní požadavk schváleného zadání. Schválené Zadání územního plánu je zásadním a závazným dokumentem pro zpracování územního plánu Netolice. Je v nm definován požadovaný rozsah i zpsob zpracování. Zadání ÚP Netolice stanovilo požadavky na zpracování ÚP Netolice, které jsou v této územn plánovací dokumentaci splnny takto: a) Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územn plánovací dokumentace vydané krajem, popípad z dalších širších územních vztah Dle Zadání návrhu UP Netolice výchozí ást území je souástí koridoru P1, kdy se jedná o koridor technické infrastruktury v oblasti plynárenství pro propojovací plynovod VVTL DN 800 PN 80 v Jihoeském kraji vedoucí z okolí obce Záboí (Vodany) v Jižních echách na hranici R- Rakousko. Tento zámr obsažený v Politice územního rozvoje R 2008 v lánku (151) jako zámr s kódem P1 - pro propojovací plynovod VVTL DN 800 PN 80 v Jihoeském kraji, vedoucí z okolí obce Záboí v jižních echách na hranici R Rakousko na pravém behu Lipna je vymezen v návrhu Zásad územního rozvoje Jihoeského kraje koridorem promnné šíe jako zámr Ep10 s názvem Propojení tranzitních plynovod. Vymezený koridor Ep10 nezasahuje do území ešeného územním plánem Netolice. splnní požadavk vyplývajících z Politiky územního rozvoje eské republiky a ze Zásad územního rozvoje Jihoeského kraje je popsáno v kapitole c) soulad návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje a územn plánovací dokumentací vydanou krajem - Odvodnní Územního plánu; ZÚR JK byla vymezena plocha nadmístního významu SR8 Netolice Podroužek pro rekreaní bydlení, jezdecký a golfový areál. V prhu prací na Územním plánu Netolice došlo k 1. aktualizaci ZÚR JK, kde je zámr SR8 vypuštn. Územním plánem je tato lokalita ešena pouze lokálním význam. v prhu prací na Územním plánu Netolice došlo k 1. aktualizaci ZÚR JK, kde je tento zámr vypuštn. územní plán spluje požadavky na ešení vyplývající ze širších územních vztah. ešení Územního plánu bylo koordinováno s územními plány okolních obcí - Lhenice, Strunkovice nad Blanicí, Malovice, Mahouš, Babice; územní plán Netolice je v souladu se Strategickým plánem Svazku obcí mikroregionu Netolice: - podporuje rozvoj ekonomických aktivit ve výrobní, zemlské a turistické oblasti, vymezuje nové
11/87 plochy pro podnikání (výrobu a skladování, obanské vybavení, sportu i rekreace) v rozsahu odpovídajícímu dynamice nárstu obyvatel i potenciálu umístní msta blízko ležitých regionálních komunikací, edpokládá se možné zvýšení potu pracovních píležitostí pímo v míst bydlišt; - vytváí podmínky pro píchod (mladých) obyvatel, zejména technické podmínky pro bydlení, resp. bytovou výstavbu, podmínky pro možnosti obanských aktivit ve mst a rozsah veejných a dalších služeb; - atraktivita území Netolicka, výskyt pírodních, kulturních a historických zajímavostí, sportovní, využití, ubytovací a stravovací možnosti dávají Netolicím prostor pro podnikání v oblasti cestovního ruchu. b) Požadavky na ešení vyplývající z územn analytických podklad Návrh ÚP Netolice dsledn vychází ze zjištní dosažených pi zpracování ÚAP, zejména z ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP PRACHATICE a z formulace úkol pro navazující územn plánovací dokumentaci v kapitole III. PROBLÉMY K EŠENÍ V ÚZEMN PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍCH problémy k ešení vyplývající ze zjištní a vyhodnocení udržitelného rozvoje území prostednictvím SWOT analýz pro Netolice jsou: - zvýšení retenní schopnosti krajiny, návrh protipovodových opatení - posílení ekologické stability území (vymezení ÚSES, krajinná zele, ) - sledná ochrana zemlské pdy a meliorací (minimalizace zábor ve vyšší tíd ochrany, max. využití vnitních rezerv sídel, ) - zkvalitnní životních podmínek obyvatel (základní obanská infrastruktura, vymezení veejných prostranství a systému sídelní zelen, ); požadavky vyplývající z územn analytických podklad jsou v ÚP Netolice respektovány jako vstupní informace - zejména limity využití území a jsou dále doplnny przkumem v terénu, zohlednny a ešeny v píslušných výkresech grafické ásti dokumentace i v jednotlivých kapitolách návrhu a odvodnní - podrobnji viz textová ást odvodnní kap. k) komplexní zdvodnní pijatého ešení etn vybrané varianty. c) Požadavky na rozvoj území obce ÚP eší další rozvoj území, vymezuje stabilizované plochy a ploch zmn. Klade draz na rekonstrukci a modernizaci domovního fondu a na využívání vnitních rezerv zastavných ástí. Je vymezen dostatený poet ploch bydleni, který zajišuje rezervy i v dlouhodobjším horizontu; podporuje podnikatelské aktivity a rozvoj cestovního ruchu, stanovuje podmínky pro výstavbu na rozvojových plochách; navrhuje koncepci systému veejné kanalizace s umístním istíren odpadních vod ešeného území; dopluje veejnou elektrickou sí v souvislosti s vymezenými rozvojovými plochami; vymezuje nové plochy veejných prostranství v obci s drazem na parkové úpravy tchto ploch; zpesuje lokální ÚSES a respektuje vymezený regionální USES d) Požadavky na plošné a prostorové uspoádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspoádání krajiny) Byly vymezeny plochy s rozdílným zpsobem využití území a stanoveny podmínky pro výstavbu na chto plochách a to v souladu s platnou legislativou (zákon. 183/2006 Sb. a vyhlášky. 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb. v platném znní), do územního plánu byly zapracovány jako návrhové plochy i návrhové plochy stávajícího platného plánu ÚPnSÚ Netolice a jeho zmn. 1-5, jejich vymezení ve vazb na zastavné území je v souladu se sledovanou koncepcí, s jejich využitím se nadále poítá, je sledována kontinuita pvodní a nové ÚPD; územní plán stanovuje podmínky pro výstavbu. Podmínky pro umisování staveb v celém ešeném území jsou stanoveny zejména vymezením ploch s rozdílným zpsobem využití, stanovením podmínek pro využití tchto ploch (vetn podmínek prostorového uspoádání) a koncepcí rozvoje sta - viz výroková ást kapitola f) stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným zpsobem využití;
12/87 jsou vymezeny plochy pestavbové plochy a koridor územní rezervy pro vysokotlaký plynovod; územní plán vytváí vhodné podmínky pro zemlství, lesnictví a rekreaci v pírod vymezením, ploch smíšených nezastavného území, ploch zemlských a ploch lesních a stanovením jejich podmínek využití; územní plán stanovuje územní podmínky pro ÚSES v rámci koncepce uspoádání krajiny; územní plán navrhuje konkrétní ešení v oblasti ochrany ped povodnmi a zpomalení odtoku vod z území. Navrhují se protipovodová opatení (PPO) - OPATENÍ BEZDREVSKÉHO - NETOLICKÉHO POTOKA a OPATENÍ VODNÍHO TOKU TEBÁNKA; územní plán vytváí podmínky pro rozvíjení rekreaního potenciálu území zejména vymezením ploch pro individuální rekreaci a plochy pro hromadnou rekreaci v lokalit Podroužek. e) Požadavky na ešení veejné infrastruktury DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA: Obsluha navržených zastavitelných ploch a ploch pestavby je ešena návrhem veejných prostranství, píp. ploch dopravní infrastruktury (souástí tchto ploch jsou komunikace, chodníky, íp. cyklostezky) nebo využitím stávajících komunikací; územní plán vymezuje plochy urené k umisování dopravní infrastruktury (zejména pro silniní dopravu) zpsobem zajišujícím dostatenou obsluhu území, spojení msta s okolním územím a zlepšení plynulosti dopravy. Vytváí podmínky pro zlepšení situace týkající se parkování motorových vozidel ve mst, jsou vymezeny nové plochy pro parkování i garážování motorových vozidel (plochy DI 49, DI 53, DI 59, DI 70); dle konkrétní nápln soukromých zaízení obanské vybavenosti bude otázka parkování ešena v územním a stavebním ízení. Parkování v obytných plochách se navrhuje výhradn na soukromých pozemcích. V pípad podnikatelské výstavby je nutno potebné parkovací ploch zabezpeit na ploše bez nároku na další urbanistickou plochu; územní plán zajišuje podmínky pro rozvoj pší a cyklistické dopravy vymezením ploch veejných prostranství a podmínkami ploch s rozdílným zpsobem využití umožujícími rozvoj pší a cyklistické infrastruktury v plochách urených k pírodnímu využití (plochy lesní a plochy smíšené nezastavného území). Jsou vymezeny dv nové cyklostezky; územní plán zohleduje dopravní zatížení silnic II. a III. tídy a železniní dráhy, stanovuje podmínky umístní staveb v plochách vyžadující ochranu ped hlukem (chránný venkovní prostor). OBANSKÉ VYBAVENÍ: Jsou respektovány stabilizované plochy veejného a komerního obanského vybavení; územní plán vymezuje v dostateném množství plochy urené pro obanské vybavení - veejnou infrastrukturu, které umožují rozvoj školství, zdravotnictví, sociální pée, kultury, veejné správy, služby, podnikání atd. Umisování tchto zaízení lze i v rámci ploch smíšených obytných. Hlavní rozvojové plochy komerních zaízení jsou navrženy pevážn ve vazb na dopravní i technickou infrastrukturu. rozvoj rekreace a cestovního ruchu (ubytovací služby) jsou umožnny pedevším v rekreaní oblasti Podroužek. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA: Požadavky na ešení dopravní a technické infrastruktury byly do ÚP Netolice zapracovány, pemž byl v zásad respektován stávající ÚPnSÚ vetn jeho zmn. 1-5; zámr zásobování vodou a odkanalizování je v souladu se zpracovaným Plánem rozvoje vodovod a kanalizací Jihoeského kraje; jsou respektovány zásady schválených ochranných pásem vodních zdroj; koncepce technické infrastruktury je navržena v souladu s rozvojem nových urbanistických struktur a vymezením ploch s rozdílným zpsobem využití, zohleduje souasný stav sítí (jejich kvalitu a kapacitu), koordinuje a optimalizuje liniová vedení technické infrastruktury s ohledem na rozvoj území; ÚP vymezuje plochy a koridory pro technickou infrastrukturu a stanovuje zásady a podmínky pro využití území koridor, zárove umožuje ešit umisování technické infrastruktury v rámci stávajících a navržených ploch veejných prostranství a ploch dopravní infrastruktury;
13/87 koncepce zásobování vodou je v pevážné ásti ešeného území stabilizována, je navrženo postupná rekonstrukce vodovodní sít a nové rozvody v rámci nové zástavby a k doposud nenapojeným objektm; koncepce odkanalizování je v pevážné ásti msta stabilizována, navrhuje se dostavba kanalizace k doposud nenapojeným objektm výstavba nové kanalizace v rámci navrhované zástavby vetn zpsobu likvidace odpadních vod na navrhovaných OV; koncepce zásobování elektrickou energií je stabilizována, je navrženo el. vedení VN vetn trafostanic pro zásobování rozvojových lokalit; ÚP respektuje stanovená záplavové území. Vytváí podmínky pro ochranu území a obyvatelstva ped rizikem záplav a pívalových vod pedevším v rámci koncepce uspoádání krajiny. ÚP stabilizuje stávající charakter krajiny s vysokou pirozenou retencí srážkových vod a eší ochranu potenciáln ohrožených území. Jsou navrženy plochy protipovodových opatení, které zahrnují celou škálu opatení pro eliminaci rizik, vetn možnosti umisování poldr a revitalizace vodních tok; územní plán vytváí podmínky pro stabilizaci stávajících komunikaních vedení a elektronických komunikaních zaízení veejné komunikaní sít. Nové navrhované lokality budou napojeny novým vedením navazujícím na stávající telekomunikaní sít v rámci jednotlivých ploch s rozdílným zpsobem využití. V územním plánu jsou zakreslena stávající zaízení bez poteby vymezování nových ploch. územním plánem jsou nov navrhovány plochy pro likvidaci biologicky rozložitelného odpadu - kompostárna v lokalit u tetího rybníku (u Olšovského lesa) a u Mollerovského rybníka. VEEJNÁ PROSTRANSTVÍ: v rámci ÚP jsou vymezeny plochy veejných prostranství pro umožnní obsluhy stabilizovaných a rozvojových ploch dopravní a technickou infrastrukturou, pro realizaci místních komunikací, cyklistických tras a cyklostezek, pších propojení a odpoinkových ploch (pro setkávání a oddych oban). Požadavky na ešení veejné infrastruktury podrobnji viz textová ást odvodnní kap. k) komplexní zdvodnní pijatého ešení vetn vybrané variant. f) Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území PAMÁTKOVÁ PÉE: ÚP chrání objekty zapsané ve státním seznamu nemovitých kulturních památek v souladu s vyhláškou. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon. 20/1987 Sb., o státní památkové péi v platném znní; nemovité kulturní památky jsou v Územním plánu vyznaeny v grafické ásti (v Koordinaním výkrese). URBANISTICKÉ A KULTURNÍ HODNOTY: Územní plán spluje požadavky na ochranu a rozvoj kulturních a civilizaních hodnot území stanovením požadavk pro ochranu a rozvoj kulturních a civilizaních hodnot ešeného území; chrání architektonicky cenné soubory staveb a objekt, které nejsou zapsané ve státním seznamu nemovitých kulturních památek; chrání ešené území, jako území s výskytem archeologického ddictví; stanovením podmínek pro využití ploch s rozdílným zpsobem využití ÚP Netolice zachovává urbanistickou strukturu, u stávajícího centra msta a zámku Kratochvíle zachovává historické urbanistické struktury msta v souladu s požadavky na urbanistické podmínky ochrany a rozvoje území. ÍRODNÍ HODNOTY: Územní plán spluje požadavky na ochranu a rozvoj pírodních hodnot území stanovením požadavk pro ochranu a rozvoj pírodních hodnot ešeného území; vytváí podmínky pro ochranu pírodních hodnot, kterými jsou prvky ÚSES, památné stromy, významné krajinné prvky, hodnotné krajinné celky, krajinné dominanty, stromoadí a vodotee, etn Evropsky významné lokality zámku Kratochvíle; územní plán vymezuje chránnou Krajinnou památkovou zónu Netolická obora a stanovuje pro ni podmínky ochrany krajinného rázu;
14/87 všechny tyto prvky jsou zakomponovány do územního plánu. g) Požadavky na veejn prospšné stavby, veejn prospšná opatení a asanace Požadavky na vymezení veejn prospšných staveb, veejn prospšných opatení a asanací byly splnny; jako plochy a koridory s možností vyvlastnní i uplatnní pedkupního práva byly vymezeny veejn prospšné stavby dopravní a technické infrastruktury, veejn prospšná opatení ke snižování ohrožení území povodnmi a veejn prospšná opatení pro založení prvk územního systému ekologické stability; nebyly vymezeny žádné stavby ani opatení k zajištní ochrany a bezpenosti státu; ešení ÚP nevyžaduje vymezení asanací. h) Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních pedpis (napíklad požadavky na ochranu veejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpenosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany ped povodnmi a jinými rizikovými pírodními jevy) OCHRANA PÍRODY A KRAJINY: Územní plán stanovuje ochranu pírody a krajiny - krajinného rázu v daném území ped innostmi snižujícími jeho estetickou a pírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisování a povolování staveb, mohou být provádny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvk, kulturních dominant krajiny a harmonického mítka a vztah v krajin. Územní plán chrání a rozvíjí krajinný ráz stanovením podmínek ochrany pírodních hodnot viz kapitola b) koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot ve Výrokové ásti ÚP. OCHRANA LESA: Hospodaení a využívání PUPFL je dostate regulováno Lesními hospodáskými plány a osnovami, koncipované již se zásadami a podmínkami ochrany pírody a dalších pedpis. Podle lesního zákona jsou do pozemk urených k plnní funkcí lesa zaazeny i zpevnné lesní cesty. Lesní pozemky nebyly návrhem územního plánu doteny. Viz kapitola n) vyhodnocení pedpokládaných dsledk navrhovaného ešení na zemlský pdní fond a pozemky urené k vyhodnocení pedpokládaných sledk navrhovaného ešení na zemlský pdní fond a pozemky urené k plnní funkce lesa - Odvodnní ÚP. V grafické ásti odvodnní (koordinaní výkres) jsou znázornna všechna ochranná pásma lesa (50 m od okraje lesa). OCHRANA ZEMLSKÉHO PDNÍHO FONDU: Vymezení zastavitelných ploch pln respektuje zásady ochrany zemlského pdního fondu; pebírané lokality, které byly provedeny a schváleny v ÚPnSÚ Netolice a jeho Zmn ÚPnSÚ. 1-5 etn souhlasu s odntím ZPF jsou pehledn oznaeny v grafické ásti této dokumentace a tabulkách ZPF; výpoet a zdvodnní pedpokládaného záboru zemlského a lesního pdního fondu jsou zpracovány v souladu s píslušnými právními pedpisy v kapitole n) vyhodnocení pedpokládaných sledk navrhovaného ešení na zemlský pdní fond a pozemky urené k vyhodnocení edpokládaných dsledk navrhovaného ešení na zemlský pdní fond a pozemky urené k plnní funkce lesa - Odvodnní ÚP. OCHRANA VOD: Vyplývá ze zákona o vodách. V prvé ad je teba v území umožnit péi o koryta vodních tok, která se realizuje formou zachování nezastavného území podél toku, tj. oprávnní pi správ toku (též manipulaní pásmo ), v šíce 8 m. Nezbytná je rovnž ochrana území ped ohrožením velkými vodami. Uplatuje se formou vymezování zaplavovaných území tok; územní plán pln respektuje vyhlášená ochranná pásma vodních zdroj I. a II. stupn, v jejich blízkosti se nenavrhují žádné plochy a innosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje. OCHRANA OVZDUŠÍ A VEEJNÉHO ZDRAVÍ: Pi vymezování stávajících ploch s rozdílným zpsobem využití a rozvojových ploch (zastavitelné plochy a plochy pestavby) byly zohlednny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Nejvtšími
15/87 zneišovateli v území jsou výrobní a zemlské areály, lokální topeništ a silniní doprava. Plochy výroby a skladování a plochy smíšené výrobní byly pednostn vymezeny ve vazb na stávající výrobní areály a nadazenou dopravní sí. V rámci ÚP jsou navrženy plochy veejného prostranství pro rzné druhy zelen jako významný faktor eliminující prašnost a zlepšující kvalitu ovzduší; ochrana veejného zdraví, vetn ochrany ped škodlivými úinky hluku a vibrací, vyplývá ze souasné legislativy, která je v ÚP respektována. V rámci ÚP jsou dále navrženy zásady a opatení na ochranu zdravých životních podmínek a životního prostedí. CIVILNÍ OCHRANA, OBRANA A BEZPENOSTI STÁTU: V pípad vzniku mimoádné situace bude postupováno podle Krizového, respektive Havarijního plánu Jihoeského kraje. Návrh opatení pro poteby civilní ochrany: a) ochrana území ped prchodem prlomové vlny vzniklé zvláštní povodní, v blízkosti vodního díla V povodí Bezdrevského (Netolického) potoka je významnjší vodní plocha rybník Mnich, která by i pípadném protržení hráze mohla povodovou vlnou áste ohrozit msto Netolice. Územním plánem jsou navrhovaná opatení, která mají v budoucnu ochránit území ped prchodem prlomové vlny vzniklé zvláštní povodní - viz textová ást odvodnní kap. k) komplexní zdvodnní pijatého ešení vetn vybrané varianty. V územním obvodu msta je vyhlášeno záplavové území Q1 00 na vodním toku Bezdrevského potoka. Nov navrhované plochy pro výstavbu respektují aktivní zónu a ve zbytku záplavového území stanovují takové podmínky využití území, aby bylo minimalizováno riziko škod vzniklých velkou vodou. Pi jejich realizaci tak musí být splnny požadavky stanovené íslušnou legislativou a doteným orgánem. b) zóny havarijního plánování ešené území neleží v zón havarijního plánování. Podle analýzy možného vzniku mimoádné události, která je souástí Havarijního plánu kraje, žádná firma svou produkcí a skladováním nebezpených látek neohrožuje území ešené tímto územním plánem. c) ukrytí obyvatelstva v dsledku mimoádné události Ukrytí obyvatelstva zabezpeuje píslušný mstský úad pouze pi vyhlášení váleného stavu na základ plánu ukrytí msta Netolice. Ukrytí bude provedeno ve vytipovaných podzemních, suterénních a jiných ástech obytných dom a v provozních a výrobních objektech po jejich úprav na improvizované úkryty. Je možno poítat s využitím ochranných prostor jednoduchého typu v budovách, které mají nejmenší dobhovou vzdálenost od místa ohrožení. V pípad poteby ukrytí obyvatel a návštvník obce pi vzniku mimoádné události v dob míru zajišuje obecní úad ochranu osob ped kontaminací nebezpenými látkami (prmyslová havárie, únik nebezpené látky z havarovaného vozidla apod.) pedevším za využití ochranných prostor jednoduchého typu ve vhodných ástech obytných dom a provozních, výrobních a dalších objekt, kde budou improvizovan provádny úpravy proti pronikání nebezpených látek. d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Zajištní evakuace organizuje starosta msta (mstský úad). Pobyt evakuovaných osob a osob bez ísteší je možný ve stávajících objektech jako nap. školských, v ubytovnách, penzionech, locvinách, kulturních domech apod. e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Toto opatení bude dle poteby zajišováno v dob po vzniku mimoádné události. V pípad krizového stavu bude materiál civilní ochrany a humanitární pomoci uskladnn a vydáván na stském úad. K tomu budou využity vhodné prostory v rámci obce, pípadn blízkého okolí. Skladování prostedk individuální ochrany pro zabezpeované skupiny osob ve školských a zdravotnických zaízeních bude prozatímnešeno v centrálních skladech mimo území msta. f) vyvezení a uskladnní nebezpených látek mimo souasn zastavná území a zastavitelná území obce Na území msta Netolice se nenacházejí nebezpené látky v takovém množství, aby bylo nutno tímto zpsobem snižovat riziko spojené s pípadnými haváriemi. g) záchranné, likvidaní a obnovovací práce pro odstranní nebo snížení škodlivých ink kontaminace Bude ešeno dle Krizového plánu kraje a Krizového plánu píslušné obce s rozšíenou psobností. Jako místo pro dekontaminaci osob, pípadn pro dekontaminaci kolových vozidel je možno využít
16/87 nap. zaízení umýváren, sprch, istíren, garáží vtších firem, napojených na kanalizaci a vodovod. Pro dekontaminaní plochy v podstat postaí zpevnná, nejlépe betonová plocha s odpadem a improvizovanou nájezdní rampou, která bude mít z jedné strany píjezd a z druhé strany odjezd s pívodem vody nebo páry. Záhrabovišt není v katastru msta vymezeno, nakažená zvíata budou likvidována v míst nákazy a odvezena do míst urených píslušným pracovníkem veterinární správy a hygieny. h) ochrana ped vlivy nebezpených látek skladovaných v území Na ešeném území je možno využít ochranných vlastností budov - staveb, které bude nutno upravit proti proniknutí kontaminant (uzavení a utsnní otvor, oken a dveí, vtracích zaízení) a doasn ukrývané osoby chránit improvizovaným zpsobem (ochrana dýchacích cest, oí a povrchu tla). i) nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií bude ešit obec a jejich orgány ve spolupráci s provozovateli sítí podle jejich zpracovaných plán pro pípady mimoádné situace. Území ešené ÚP Netolice je ve vtší míe zásobováno pitnou vodou z vodovodu pro veejnou potebu (cca 75% obyvatelstva). V pípad kontaminace hlavního zdroje je nutno zabezpeit zásobování pitnou vodou z jiného zdroje (nap. cisterny, balená voda). Zásobování elektrickou energií bude ešeno instalací náhradního zdroje. j) zajištní varování a vyrozumní o vzniklém ohrožení Tato oblast bude v pípad msta zajištna spuštním sirén a pedáním varovných informací obanm cestou mstského úadu za využití rozhlas, pojízdných rozhlasových zaízení, pedání telefonických informací a dalších náhradních prvk varování. k) požární nádrže a místa odbru vody k hašení požáru Zajištní vnjší požární vodou je zabezpeeno stávajícími hydranty na veejném vodovodním adu. Pro odbr požární vody slouží i vodní plochy a toky, ve výjimených pípadech bude požární voda zajištna pomocí automobilových cisteren - viz kapitola k) komplexní zdvodnní pijatého ešení etn vybrané varianty - ZDVODNNÍ TECHNICKÉ INRASTRUKTURY - ZABEZPEENÍ PROTI POŽÁRU. Vojenské zájmy ešením ÚP Netolice nejsou doteny žádné vojenské objekty a vojenská zaízení. Specifické plochy pro zájmy obrany státu nejsou v ÚP navrženy. OCHRANA LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN Územní plán nevymezuje žádné nové plochy pro dobývání nerost, dobývací prostory a evidována plocha pro dobývání nerost, plocha výhradního ložiska nerostných surovin a poddolované území jsou v ešení územního plánu respektována. OCHRANA PED POVODNMI A JINÝMI RIZIKOVÝMI PÍRODNÍMI JEVY Územní plán vytváí podmínky pro ochranu zástavby ped povodnmi a jinými rizikovými pírodními jevy, a to zejména prostednictvím vymezení ploch s rozdílným zpsobem využití, stanovením koncepce uspoádání krajiny, stanovením koncepce vodních tok a ploch a koncepce odkanalizování a vymezením ploch a liniových technických protipovodových opatení - viz Výroková ást ÚP kapitoly d), f), e). i) požadavky a pokyny pro ešení hlavních stet zájm a problém v území Požadavky na ešení hlavních stet zájm a problém v území stanovených v jednotlivých kapitolách zadání byly zohlednny a zpsob jejich zapracování je zdvodnn; vyhodnocení záboru pdního fondu je uvedeno v Odvodnní ÚP v kapitole n) vyhodnocení edpokládaných dsledk navrhovaného ešení na zemlský pdní fond a pozemky urené k vyhodnocení pedpokládaných dsledk navrhovaného ešení na zemlský pdní fond a pozemky urené k plnní funkce lesa; územní plán vymezuje maximální hranice negativního vlivu prostedí výroby a skladování; návrh revitalizace vodních tok a ploch je ešen v rámci protipovodových opatení, prostednicím stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným zpsobem využití je umožnna výstavba rybník na plochách zemlských a smíšených nezastavitelných; ešení územního plánu nemá negativní vliv na píznivý stav pedmtu ochrany systému NATURA 2000 - lokalitu zámku Kratochvíle, prvk ÚSES, na ochranu krajinného rázu v pipravované chránné krajinné památkové zóny (KPZ) Netolická obora;
17/87 ÚP zpesuje lokální USES a respektuje vymezený regionální USES; ÚP navrhuje koncepci systému veejné kanalizace s umístním istíren odpadních vod; UP umožuje rozšíení fotovoltaické elektrárny na ploše výroby a skladování VS 64. j) požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch pestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose msto Netolice leží v rozvojové ose republikového významu N-OS6; územním plánem byly ureny plochy s rozdílným zpsobem využití v celé ploše ešeného území. ÚP provil a vymezil vhodné uspoádání ploch v zastavném území, zastavitelné plochy jsou vymezeny tak, že harmonicky navazují na stávající urbanistickou strukturu msta; v návrhu ÚP Netolice zpracovatel provil všechny podnty vlastník pozemk, dotených orgán, institucí, správc sítí a oban, které byly podány ve stanovené lh; ÚP Netolice respektuje stávající urbanistickou koncepci, dopravní, obanské a technické vybavení ešeného území. k) požadavky na vymezení ploch a koridor, ve kterých bude uloženo provení zmn jejich využití územní studií V rámci ÚP jsou vymezeny rozvojová území (dosud nezastavná území), které budou proveny územní studií z dvodu možností další výstavby s ohledem na napojení na stávající zástavbu a posouzení nov plánované výstavby v širších souvislostech a vazbách. l) požadavky na vymezení ploch a koridor, pro které budou podmínky pro rozhodování o zmnách jejich využití stanoveny regulaním plánem Nejsou územním plánem stanoveny. m) požadavky na vyhodnocení vliv územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dotený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vliv na životní prostedí nebo pokud nevylouil významný vliv na evropsky význam. Nebyly vzneseny požadavky. n) Požadavek na zpracování konceptu, vetn požadavk na zpracování variant Požadavek na zpracování konceptu, ani požadavek na zpracování variant nebyl v zadání ÚP Netolice uplatnn. o) Požadavky na uspoádání obsahu konceptu a návrhu územního plánu a na uspoádání obsahu jejich odvodnní s ohledem na charakter území a problémy k ešení vetn ítek výkres a potu vyhotovení Územní plán je zpracován nad katastrální mapou a v ešení jsou zapracována data územn analytických podklad obce s rozšíenou psobností Prachatice pro katastrální území Netolice; tiskové výstupy a digitální zpracování jsou dle požadavk zadání: I. Textová ást v lenní dle pílohy. 7 vyhlášky 500/2006 Sb. II. Grafická ást jako návrhová (výroková) ást: 1. Výkres základního lenní území 1:5000 2. Hlavní výkres 1:5000 3. výkres veejn prospšných staveb, opatení a asanací 1:5000 jako souást odvodnní: 4. Koordinaní výkres 1:5000 5. Výkres širších vztah 1:50 000 6. Výkres pedpokládaných zábor pdního fondu 1:5000 V rozpracovanosti byl návrh opakovan konzultován se zástupci msta Netolice.
18/87 Z porovnání obsahu zadání s návrhy obsaženými v dokumentaci návrhu územního plánu lze vyvodit závr, že zadání bylo splnno. A. VYHODNOCENÍ SOULADU SE SCHVÁLENÝM VÝBREM NEJVHODNJŠÍ VARIANTY A PODMÍNKAMI K JEJÍ ÚPRAV V PÍPAD POSTUPU PODLE 51 ODST. 2 STAVEBNÍHO ZÁKONA V souladu se schváleným zadáním ÚP Netolice se návrh územního plánu nezpracovává ve variantách, tudíž návrh neobsahuje varianty ve smyslu 51 odst. 2 stavebního zákona a není pedkládán zastupitelstvu obce výbr nejvhodnjší varianty ani podmínky k její úprav. B. VYHODNOCENÍ SOULADU S POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU V PÍPAD POSTUPU PODLE 51 ODST. 3 STAVEBNÍHO ZÁKONA bude doplnno po spoleném projednání C. VYHODNOCENÍ SOULADU S POKYNY K ÚPRAV NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU V ÍPAD POSTUPU PODLE 54 ODST. 3 STAVEBNÍHO ZÁKONA bude doplnno po veejném projednání D. VYHODNOCENÍ SOULADU S ROZHODNUTÍM O POÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NEBO JEHO ZMNY A O JEJÍM OBSAHU V PÍPAD POSTUPU PODLE 55 ODST. 3 STAVEBNÍHO ZÁKONA bude doplnno poizovatelem k) komplexní zdvodnní pijatého ešení vetn vybrané varianty vodem zpracování nového územního plánu Netolice je zejména zastaralost a neaktuálnost pvodního ÚPnSÚ a jeho Zmn ÚPnSÚ. 1-5. Nové požadavky na využití území, které se postupn nashromáždily, se dotýkají i koncepce pvodní územn plánovací dokumentace. Hlavními zmnami oproti koncepci navržené v pvodním ÚPnSÚ jsou zejména nové zámry zastavitelných ploch a s tím spojená nová dopravní a technická infrastruktura. Použité podklady: Pro zpracování údaj byl vytvoen ze státního mapového díla, map katastru nemovitostí, odvozený mapový podklad v mítku 1 : 5 000. Mapové podklady jsou ureny výhradn pro potebu ÚP. Mapové podklady neobsahují rozestavné objekty, objekty na které již bylo vydáno stavební povolení, ani objekty které již fyzicky existují a jejich majitelé nepožádali o zanesení do katastrálních map. Ostatní použité podklady pro vypracování ÚP: ÚAP ORP Prachatice, ÚPnSÚ Netolice, zmny. 1-5 ÚPnSÚ Netolice, PUR R, Návrh ZUR J, Plán místního územního systému ekologické stability krajiny k. ú. Netolice (Ing. Václav Škopek), posouzení možností protipovodové ochrany msta Netolice (Ing. Václav Škopek), Plán rozvoje vodovod a kanalizací na území Jihoeského kraje, Sítání lidu, dom a byt (SÚ 2001), Mapa R, turistické a cykloturistické mapy, geoportal, internetové stránky, oficiální web obce Netolice. IJATÉ EŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY ešení návrhu ÚP Netolice a jeho celého správního území vychází zejména z aktuálního stavu a podmínek v ešeném území a z požadavk na rozvoj msta. V souasné dob dochází k nárstu požadavk na bydlení, které je dáno pedevším nadprrnou kvalitou životného prostedí. Snaha vylenit další pozemky pro bydlení vyplývá ze zájmu o bydlení v kvalitním, turisticky velmi atraktivním prostedí. Proto návrh ÚP Netolice umožuje pedevším rozvoj bydlení a rekreace. Dále je v návrhu umožnno podnikání, zejména v oblasti výroby, výrobních služeb, zemlství, obanského vybavení. Plochy pro rozšíení obanského vybavení byly vymezeny pro podporu cestovního ruchu a to zejména z dvodu pítomnosti národní kulturní památky státního zámku Kratochvíle.
19/87 V souvislosti s tímto rozvojem podnikání a služeb s ním spojených dojde k nárstu pracovních míst. Z dvodu stabilizace místního obyvatelstva, event. migrace nového, jsou vytvoeny pedpoklady pro kvalitní bydlení a pro nové pracovní píležitosti návrhem ploch pro výrobu a podnikání a pro zemlskou výrobu. Díky krásné pírod s nenarušenou ekologickou rovnováhou, romantickým výhledm do kraje, rybníkm poskytujícím možnost rybolovu, turistickým a cykloturistickým trasám a památkám (nap. letohrádek Kratochvíle), je ešené území významným stediskem pro celoroní rodinnou rekreaci. V návrhu jsou respektovány všechny hodnoty v území. Podmínky ochrany zjištných hodnot jsou zásadami pro innost správních úad a pro poizování navazující ÚPD. V zadání územního plánu nebyl požadavek na ešení variant. Z toho dvodu byl zpracován pímo návrh územního plánu. VYMEZENÍ EŠENÉHO A ZASTAVNÉHO ÚZEMÍ ešeným územím je msto Netolice s hranicí vlastního katastrálního území - místní ásti Netolice a Petrv Dvr. sto Netolice sousedí s následujícími katastrálními území: - k. ú. Hrbov u Netolic, Tebanice - obec Lhenice - k. ú. Krtely, Malovice, Podeišt - obec Malovice - k. ú. Babice u Netolic - obec Babice - k. ú. Mahouš - obec Mahouš - k. ú. Lužice u Netolic - obec Lužice - k. ú. Olšovice - obec Olšovice - k. ú. Velký Bor u Strunkovic - obec Strunkovice nad Blanicí - k. ú. Žitná u Netolic, Obora u Hracholusk - obec Hracholusky Zastavná území msta Netolice jsou vymezena v souladu se znním 58 Zák.. 183/2006 Sb. v pl. znní a ve smyslu metodiky pro vymezování zastavného území odboru územního plánování MPMR R ze dne 27/4 2007 a to k datu 1. 3. 2013. Jako podklad vymezení bylo použito ÚAP ORP Prachatice doplnné o zmny v území vetn doplnní zastavného území na samotách, nacházející se v k. ú. Netolice. Sestává se z tchto dílích zastavných území: - vlastní msto Netolice; - severozápadn od Netolic místí ást Za cihelnou - bydlení, výroba a skladování; - cca 2km severozápadn od Netolic zámek Kratochvíle a bydlení; - jihozápadní ást ešeného území místní ást Schwarzenberg - výroba a skladování a bydlení; - západní ást ešeného území (u hranice k. ú. pi silnici II/145 smr Vimperk) samota - bydlení; - severozápadn nad mstem (nad rybníkem Myslivna) 2 plochy bydlení; - severní ást ešeného území místní ást U Ptáník - bydlení, plocha technické vybavenosti - vodojem; - cca 1 km západn od msta místní ást Petrv Dvr - bydlení, výroba a skladování; smíšená výroba; - nad místní ástí Petrv Dvr menší plocha smíšená obytná; - jižn od msta lokalita Peklo - rekreace a bydlení; - jižn od msta lokalita Pod Peklem (Na Pile) - bydlení a rekreace; - jižn od msta u rybníka Podroužek - bydlení, rekreace; - jižní ást ešeného území místní ásti Ovín a Grejnarov - bydlení, výroba a skladování, plocha technické vybavenosti; - samota nad místní ástí Grejnarov, východn od rybníka Podroužek - bydlení; - jižní ást ešeného území (u hranice k. ú.) lokalita Chobot - výroba a skladování; - východn od msta 2 plochy rekreace. VYHODNOCENÍ PEDPOKLÁDANÝCH DSLEDK TOHOTO EŠENÍ VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Ze zpracovaných Územn analytických podklad (aktualizace 2012) pro správní obvod obce s rozšíenou sobností (SO ORP) Prachatice vyplývá, že podmínky pro píznivé životní prostedí (environmentální pilí), pro hospodáský rozvoj (ekonomický pilí) a pro soudržnost spoleenství obyvatel území (sociální pilí) nejsou na území ešené ÚP Netolice vyváženy. Nejhe byl hodnocen environmentální pilí (žádný výskyt nerostných surovin, zvýšené riziko povodní, malá ekologická stabilita území), následuje sociální pilí (stagnace potu obyvatel, nižší zájem o individuální rekreace) a nejlépe je hodnocen ekonomický pilí (silniní sí bez závažných závad, odpovídající technická infrastruktura, relativn vyvážená bilance pracovních míst, dobrá dopravní poloha vi hlavním centrm, dobré pedpoklady pro rozvoj cestovního ruchu). Návrh územního plánu podporuje vytvoení podmínek pro všechny ti pilíe udržitelného rozvoje.
20/87 VLIV NA PODMÍNKY PRO PÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTEDÍ - ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍ: - kulturní a pírodní hodnoty s legislativní ochranou jsou respektovány, v rámci koncepce ochrany a rozvoje hodnot území jsou stanoveny zásady a podmínky pro ochranu dalších kulturních a pírodních hodnot, které nepoužívají legislativní ochrany a je teba je chránit; - územní plán je koncipován se snahou o zachování volné krajiny a pírodních hodnot území (absence ekologických zátží, minimální zátž z dopravy, kvalitní zemlská pda). Návrh ÚP nov vymezuje územní systém ekologické stability; - navrženým rozvojem nejsou doteny zájmy ochrany pírody, ešení respektuje všechny plochy, které požívají zvláštní ochrany - prvky ÚSES vetn interakních prvk. V nezastavném území je umožnna výstavba rybník a zalesování; - v nezastavném území jsou vytvoeny podmínky pro snižování nebezpeí ekologických a pírodních katastrof a pro odstraování jejich dsledk, a to pírod blízkým zpsobem (zatravnním, plán ÚSES, protipovodová opatení); - v územním plánu byly pi vymezování ploch s rozdílným zpsobem využití zohlednny tídy ochrany zemlské pdy; - ÚP vymezuje chránnou krajinnou památkovou zónu (KPZ) Netolická obora (bývalá Rožmberská obora); - ÚP pro nové zastavitelné plochy stanovil podmínky pro využití ploch s rozdílným zpsobem využití s urením hlavní, pípustné, píp. podmín pípustné i výjime pípustné a nepípustné innosti. Jsou stanoveny zásady vcné, asové koordinace, zejména se zetelem na ochranu krajinných hodnot území. - zastavné území je doplováno s využitím volných pilehlých ploch zemlské pdy se zetelem na dokomponování urbanisticky neukonených lokalit. - ve volné krajin nejsou vymezovány žádné zastavitelné plochy s výjimkou tch, které rozšiují zastavné území pimen velikosti a významu sídla ve struktue osídlení a dále s výjimkou ploch rekreace a technické infrastruktury pro istírnu odpadních vod. Tento princip je uplatnn a je respektován v celém správním území Netolic; - v rámci protipovodových opatení jsou navrženy neízené suché poldry jako vyištné, nezastavné a zatravnné plochy urené k rozlivu vody. V rámci koncepce uspoádání krajiny jsou stanoveny zásady pro ochranu proti záplavám, zahrnující podmínky pro záplavová území - podzemní ani povrchové vody nebudou zneišovány - územní plán navrhuje dostavbu stávající kanalizace pro k doposud nenapojeným objektm a výstavbu nové kanalizace v rámci navrhované zástavby, svedené odpadní vody budou ištny ve stávající OV, nebo nov navržených istírnách odpadních vod; - vliv výrobních aktivit na životní prostedí je minimalizován. Na území msta se nachází nkolik výrobních areál, které by mohly svým provozem zatžovat své okolí. Proto územní plán stanovil pro tyto plochy takové regulativy, které zamezí zhoršení souasné situace, omezí možný plošný rst v blízkosti stávajícího bydlení a pedejde možným negativním vlivm na obytnou zástavbu a životní prostedí. VLIV NA PODMÍNKY PRO HOSPODÁSKÝ ROZVOJ - EKONOMICKÝ PILÍ: - navržené ešení otevírá prostor pro další rozvoj, vetn jeho zabezpeení technickou infrastrukturou; - ÚP vymezuje dostate atraktivních rozvojových ploch pro bydlení. Navržené ešení mimo hlavní funkce bydlení pipouští také nerušící aktivity s tímto typem bydlení související - emeslnou výrobu, vedlejší samozásobitelské hospodáství, vestavná obanská vybavenost, administrativní zaízení apod.; - návrh územního plánu zabezpeuje podporu podnikání, cestovního ruchu a rekreace, podporuje tím a dalšími opateními podmínky pro vytváení pracovních míst v obci; - hospodáský rozvoj území v oblasti rozvoje výroby je zajištn uspokojivým návrhem ploch pro výrobu a skladování a využití stávajících hospodáských ploch cestou pestavby zaízení pro smíšené funkce výroby; - ešené území mže i v budoucnosti tžit z pítomnosti zámku Kratochvíle národní kulturní památky, cenného a turisticky vyhledávaného objektu, který za pedpokladu citlivé ochrany pozitivn ovlivní atraktivitu celé okolní oblasti; - snadná dopravní dostupnost vi hlavním centrm (eské Budjovice, Prachatice), která nabízí vtší možnost pracovních píležitostí.
21/87 VLIV NA PODMÍNKY PRO SOUDRŽNOST SPOLEENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ: - ÚP vytváí podmínky pro rozvoj kvalitního bydlení s drazem na plochy se smíšeným využitím, které umožují širší spektrum inností a aktivit, pináší oživení a zpestení struktury msta; - jsou vytvoeny podmínky pro zvrácení zvyšujícího se vku obyvatel vymezením dostate nových ploch pro bydlení. Pírstkem nových stavebních pozemk dojde k postupné stabilizaci vkového prru; - zajištní vyšší obanské vybavenosti bude i nadále uspokojováno v blízkých Prachaticích; - jsou respektovány stávající úelové komunikace, které slouží pro bezpený prchod krajinou (turisté, cyklisté, bžkai, jízda na koni apod.). Územní plán vytváí pedpoklady pro využití turisticko rekreaního potenciálu území Netolic vyplývajícího z výjimeného pírodního a historického zázemí. Rozsáhlá sí pších i cyklistických tras pímo v ešeném území a v jeho tsné blízkosti vytváí optimální podmínky pro rozvoj aktivit spojených s trávením volného asu. Formou vhodn upravených regulativ je dále umožnno pro úely rekreace využít stávajících ploch bydlení; - vymezením dostateným množstvím ploch pro rekreaci bude jednozna posílena úloha, coby veejného prostoru integrujícího funkce podporující soudržnost spoleenství obyvatel území. - nové plochy doplují již vytvoenou urbanistickou kostru a nabízejí rozvoj funkcí, pispívajících významným podílem k sociální stabilizaci obyvatelstva Netolic; - v návrhu územního plánu se pedpokládá i nadále dojíždní za prací pedevším do Prachatic, eských Budjovic, Vodan. Tento jev je však vyvážen možností bydlení v píznivém životním prostedí a krásné pírod. Celkov lze konstatovat, že navržený územní plán vytváí dostatené pedpoklady pro zlepšení všech pilí udržitelného rozvoje. Jsou navrženy a stabilizovány plochy pro rozvoj bydlení, podnikání, rekreace aj., pi respektování a dalším rozvoji podmínek pro zdravé životní prostedí. ZDVODNNÍ OCHRANY HODNOT Území je lenno na plochy urbanizované (zastavné a zastavitelné), na plochy hospodásky využívané (lesní a zemlské plochy) a další, nap. vodní plochy apod. Plochy pírodní, chránné v rámci ÚSES, tvoí kostru ekologické stability krajiny. Koncepce uspoádání krajiny v ešeném území nevyžaduje zásadní zmny. ležité je zamení na ochranu dochovaného krajinného rázu a pírodních hodnot území. Charakteristickým znakem ešeného území je znaný rozsah a poet prvk, chránných podle zákona o ochran památek i o ochran pírody. Svým rozsahem pokrývají tém celé ešené území. Uvedené cenné plochy jsou vymezeny na základ zjištných hodnot území. HODNOTY KULTURNÍ, ARCHITEKTONICKÉ A URBANISTICKÉ Území ešeného územním plánem má vysokou dochovanou urbanistickou a architektonickou hodnotu. Nejkvalitnjším a nejhodnotnjším urbanistickým celkem je území, které je vymezeno hranicí Mstské památkové zóny Netolice, vyznaenou v grafické ásti ÚPD. Správní území msta Netolice je územím s hojnými archeologickými nálezy a památkami. Mezi nejvtším a nejznámjším archeologickým územím je lokalita výšinného opevnného sídlišt - hradišt sv. Jan - archeopark Na Jánu. Jedná se o první jihoeskou archeologickou památku, prezentovanou moderní formou ímé rekonstrukce, která je zamena pedevším na málo známé období raného stedovku eských djin. Akropole starého pemyslovského hradu Netolice, kde se archeopark nachází, byla jedním z hlavních center knížecí pemyslovské správy jižních ech od 10. století do poloviny 13. století. Archeologický park je budován postupn a se zámrem vrohodné prezentace stavebních a krajinných detail tohoto magického místa. Archeologické nálezy jsou dokladem nebo pozstatkem života lovka a jeho innosti od poátku jeho vývoje do novovku a zachovaly se zpravidla pod zemí. Z hlediska architektonických hodnot v území je poteba respektovat zejména nemovité kulturní památky v území. Jedná se zejména o státní zámek - letohrádek Kratochvíle, kostel sv. Václava, kostel Nanebevzetí Panny Marie, Rožmberský dm, školu na Starém Mst, radnici, hotel Beseda, Schwarzenberský dvr Žitná, kapli sv. Gertrudy, renesanní zemlský statek Petrv Dvr a barokní špýchar. Krom výše jmenovaných nemovitých kulturních památek je poteba respektovat urbanistické hodnoty v území, zejména lichobžníkový charakter námstí obklopené pvodními manskými domy. Pi využívání zastavitelných ploch navržených v ÚP Netolice je nutné respektovat existující drobné sakrální objekty v ešeném území (nap. kamenné kíže, boží muka, kapliky, kížové i pamtní kameny atd.) tak, aby pi jakékoliv innosti v jejich blízkosti nedošlo k jejich poškození nebo nevhodné manipulaci s nimi.
22/87 Dochovanou technickou památkou je stoka Krínka (zapomenutá technická památka, umlá stoka, zvaná Krínka ležící v bývalé rožmberské, tzv. Netolické oboe a dlouhá asi 8 km). Dále pak vodárna u Mollerovského rybníka (pozstatek historického devného vodovodu vedoucího do msta), káleka (na hladin starobylého netolického rybníka Mnich se nachází replika pvodní historické káleky - devný vor na rybníku, ukotvený ke behu, který sloužil ženám k máchání prádla - v netolickém náí - kálení) a výpustní potrubí (na hrázi rybníka Mnich - devný pístešek s devnými rourami, jedná se o zrestaurované ásti historického výpustního potrubí z rybníka). Pro tato hodnotná území byla stanovena speciální ochrana specifikována v kapitole b) koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot ve výrokové ásti textové ásti ÚP. HODNOTY PÍRODNÍ V ešeném území se nachází ada pírodních hodnot, které jsou legislativn chránny. Mezi nejhodnotnjší írodní hodnotou patí beze sporu lokalita zámku Kratochvíle - evropsky významná lokalitou (EVL) - Natura 2000. Dále pak registrované památné stromy a všechny významné krajinné prvky ze zákona (vodní plochy a toky, lesní plochy apod.). Severní a západní ást ešeného území je obklopena lesy, vodní toky mají írodní charakter, orná pda není v pevaze nad loukami. Ochrana a rozvoj pírodních hodnot je zamena pedevším na ochranu systému NATURA 2000, prvk ÚSES, na ochranu krajinného rázu v pipravované chránné krajinné památkové zóny (KPZ) Netolická obora. Ochrana les a vodních ploch a tok je již zajištna (VKP ze zákona). Další ochrana je navržena formou podmínek pro využití ploch s rozdílným zpsobem využití s urením pevažujícího úelu využití (plochy vodní a lesní). Z hlediska ochrany a obnovy pírodních podmínek je nutné ochraovat i zele rostoucí mimo les, upednostovat geograficky pvodní druhy devin, podporovat lenní velkých zemlských pozemk, protierozních opatení, chránit stávající zele v zemlské krajin, revitalizovat vodní toky s cílem obnovení istoty vody a pirozeného vývoje dna a beh se stabilizovanými vodními a pobežními spoleenstvy. V nezastavném území jsou vytvoeny podmínky pro snižování nebezpeí ekologických a pírodních katastrof a pro odstraování jejich dsledk, a to pírod blízkým zpsobem (zatravnní, plán ÚSES). Krajinná památková zóna Netolická obora Bývalá rožmberská obora, zvaná Netolická, je historicky, krajinásky a památkov jedinený fenomén v jihoeské krajin. Rozkládala se v prostoru na západ od okraje msta Netolice, na dnešních správních územích obcí Netolice, Lhenice, Hracholusky a Malovice. Založil ji v 16. století Jakub Krín z Jelan. Za svoje služby byl Vilémem z Rožmberka odmn roku 1569 dvorem Leptá a dvma vesnicemi. Tento majetek ale patil až do husitských válek církvi a on sám správn vytušil, že pi tehdy stále sílících snahách o restituci církevního majetku by mohl o tyto pozemky pijít. Vymyslel tedy chytrou lest - nechal na tchto svých pozemcích vybudovat obrovskou oboru (pi její stavb bylo zboeno 42 usedlostí a dokonce padly za ob i dv vesnice: Horní a Dolní Tebánky). Obora, pesn dle Krínova plánu, naprosto uchvátila Viléma z Rožmberka a ten souhlasil s výmnou - roku 1580 získal Sedlany a Kepenice a Vilém z Rožmberka zase oboru a dvr Leptáov, kde nechal následn vybudovat renesanní letohrádek Kratochvíle. Petr Vok, coby ddic, ji v roce 1602 kvli dluhm prodal Rudolfu II. Obora pak zaala chátrat a chov skonil pravdpodobn ihned po ticetileté válce. Na ploše 3000 ha byli chováni kon, daci, bažanti, ale i velbloudi a buvoli a mnoho dalších zvíat. Jednalo se více mén napl o klasickou oboru a napl o farmu. Dodnes tvoí obora unikátní krajinný celek, tvoený promyšlen budovanou mozaikou les, luk, alejí a rybník s množstvím významných archeologických a historických památek. KPZ je navržena k vymezení z dvodu ochrany: - prostorového uspoádání pozemkových parcel vetn mezních pás a rozvržení obdlávané pdy; - trvalých porost (luní lesy, vzrostlé stromy ve form alejí nebo solitér); - historických zpevnných i nezpevnných komunikací; - vodních tok vetn historických úprav behového zpevnní, vodních ploch vetn historické úpravy eh; - vesnických sídel vetn charakteristického obrazu v krajin (uchování panoramatických pohled, stavebních dominant, prostorových vazeb, mítka zástavby atd.);
23/87 - hodnotných architektonických soubor nebo areál i jednotlivých památkových objekt vetn drobných staveb nebo archeologických nález v krajin; HODNOTY CIVILIZANÍ ešení ÚP Netolice respektuje a rozvíjí ostatní civilizaní hodnoty území spoívající pedevším v jeho vybavení veejnou infrastrukturou, v možnostech pracovního uplatnní, v dopravní dostupnosti zastavného území i zastavitelných ploch a v možnosti využívání krajiny k zemlským úelm, rekreaci apod. Ochrana hodnot spoívá v chránní kvality sídelní struktury s ohledem na její historický, stavebn technický význam, nesnižování stávající úrovn veejné i ostatní technické infrastruktury a zajištní jejího další rozvoje. ZDVODNNÍ STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPSOBEM VYUŽITÍ Zpsob využití území je lenno na zastavné území a zastavitelné plochy a dále na nezastavitelné území. Navrhované rozvojové území je rozlenno do ploch s rznými pedpoklady a podmínkami pro jeho využití. Jednotlivým druhm ploch, které jsou graficky vymezeny ve výkresové ásti, je pazen jejich zpsob a stanoveny podmínky využití. Podmínkami pro využití se rozumí nástroje pro uskuteování inností, izování staveb a zaízení a provádní úprav a zmn kultur s tmito innostmi souvisejících, o nichž se rozhoduje v územním nebo stavebním ízení, popípad správním ízení souvisejícím. ROZLIŠENÍ PLOCH PODLE ZASTAVITELNOSTI: zastavné území - územním plánem Netolice je vymezené jako stabilizovaná souást zastavného území (soubor pevážn zastavných pozemk), které umožují zastavní podle podmínek pro využití ploch s rozdílným zpsobem využití; zastavitelné plochy - plochy navržené v ÚP Netolice ke zm využití území vn zastavného území, které umožují zastavní dle podmínek pro využití ploch s rozdílným zpsobem využití; estavbové plochy - navržené plochy uvnit zastavného území urená územním plánem ke zm využití; nezastavitelné území - plochy vymezené v ÚP Netolice ke zm využití území uvnit nebo vn zastavného území, které neumožují zastavní s výjimkou základní vybavenosti území, budou využívány dle podmínek pro využití ploch s rozdílným zpsobem využití. Cílem podmínek pro využití ploch s rozdílným zpsobem využití je pedevším uchovat hodnoty, zachovat kvalitu a ráz okolního prostedí pi respektování zásad pro novou zástavbu. Podmínky využití pro výstavbu by ly: zajistit, aby zmny ve využití území vetn nové zástavby vytvoily harmonický celek se stávající zástavbou, nap. zalenní nových staveb do proluk podpoit a zdraznit prostorové uspoádání ve vztahu k terénnímu a krajinnému utváení respektovat piléhající plochy zastavného území, a to zejména svým výškovým a hmotovým uspoádáním nepipustit výstavbu objekt na nezastavitelných plochách Územním plánem se stanovují podmínky pro využití území jako podmínky pro využití ploch s rozdílným zpsobem využití s urením: hlavního využití; pípustného využití; popípad podmín pípustného využití a nepípustného využití. Hlavní využití uruje pevažující úel využití, jeho charakter a míru zátže plochy. ípustné využití stanovuje další možné využití nad rámec hlavního využití. Jde zejména o innosti, stavby a zaízení doplující hlavní využití, s ním související a sluitelné. Podmín pípustné využití je takové využití, pro jehož pípustnost jsou stanoveny podmínky, za jakých lze stavby, innosti a zaízení v území umístit. Pi nesplnní tchto podmínek je umísování inností, staveb a zaízení nepípustné. Nepípustné využití je stanoveno jako využití, které nelze povolit za žádných podmínek. Nepípustné je zpravidla umísovat innosti, stavby a zaízení, které nesouvisejí a nejsou sluitelné s pípustným využitím.
24/87 PODMÍNKY STANOVENÉ ÚZEMNÍM PLÁNEM Celková zastavnost plochy V ÚP je definována celková zastavnost pozemku. K tmto podmínkám bylo pistoupeno pedevším z dvod ochrany ásti pozemku pro zele a volné pobytové plochy. Pi stanovení pouze procenta zastavnosti pro hlavní stavbu dochází mnohdy k zastavní zbývající plochy pozemku terasami, klnami, ístešky, skleníky, parkovacími plochami apod. Z tohoto dvodu je územním plánem regulováno i maximální celkové procento zastavnosti stavebního pozemku. V územním plánu je navržené maximální procento zástavby u ploch pro bydlení, individuální rekreaci a ploch smíšených obytných 35%, u ploch hromadné rekreace 80%, u ploch obanského vybavení 45%, u ploch sportu 85%, u ploch výroby a skladování a ploch smíšených výrobních 65% z celkové zastavnosti plochy. Procento zastavní bylo stanoveno na základ pedpokládané velikosti nových stavebních pozemk, odstupových vzdáleností budov a praktickými zkušenostmi z realizovaných zástaveb. Velikost stavebních pozemk Navržené velikosti stavebních parcel jsou voleny s ohledem na stávající zástavbu tak, aby byla zachována stávající struktura sídel a jejich historická pdorysná osnova. Územním plánem je regulována velikost stavebních parcel u ploch stabilizovaných i u ploch zmn (návrhových) pro bydlení, obanské vybavení, rekreace, výroby, skladování a zemlské výroby. Minimální velikost stavebních parcel je navržena z dvodu zachování pimené hustoty zástavby. Zástavba je navržena tak, aby nebyl významným zpsobem narušen krajinný charakter a aby zástavba byla dostate rozptýlená a vytvoila tak harmonický celek se stávající zástavbou. Výška budovy Výškové uspoádání území je dáno obecnými závaznými podmínkami pro využití ploch s rozdílným zpsobem v závislosti na prostorové stabilizované plochy. Pi umísování staveb je nutné brát zetel na vizuální podmínky, aby zmny neovlivovaly viditelné vnímání v panoramatických dálkových pohledech. Výšková hladina je urena max. možným potem podlaží jednotlivých staveb na plochách s rozdílným využitím v ešeném území. V ÚP je regulována výšková hladina nové zástavby a souasn i výška stávajících objekt pi stavebních úpravách. K tmto podmínkám bylo pistoupeno z dvodu zachování okolní výškové hladiny výstavby a zalenní zastavitelných ploch do krajinného rázu. V centru msta se nacházejí pevážn dvoupodlažní budovy s podkrovím, v ulicích 9. kvtna a Hornická jsou situovány vícepodlažní bytové domy a po obvod sta jednopodlažní domy s podkrovím. Z urbanistického hlediska je vhodné tuto výškovou hladinu zachovat. Z tohoto dvodu jsou ve výrokové ásti stanoveny podmínky využití udávající výškovou hladinu - ízemní budovy s možností obytného podkroví, vícepodlažní budovy 4 nadzemní podlaží s možností obytného podkroví. Stavební pozemek Jedná se o pozemek, jeho ást nebo soubor pozemk vymezený a urený k umístní stavby územním plánem nebo územní studií. Lehký pístešek Lehkým písteškem se rozumí jednoprostorová stavba, sloužící jako doasný úkryt ped nepíznivými povtrnostními vlivy, která svým vzhledem, umístním a provozem nenaruší krajinný ráz, životní a obytné prostedí. Jedná se o nepodsklepený jednopodlažní objekt se sedlovou stechou bez obvodových stn, nebo podíl výpln obvodových stn mže tvoit max. 60 % celkové obvodové plochy stavby. Nosné prvky mohou být zabudovány do betonových patek, které budou v pípad likvidace stavby odstranny, žádná jiná ást stavby nesmí mít základy. Max. délka stavby nesmí pekroit délku 20 m. Seníky Jedná se o nepodsklepenou jednopodlažní stavbu s max. výškou stavby nad terénem po heben stechy 8 m sloužící výhradn k uskladnní sena, popípad slámy. ZDVODNNÍ KONCEPCE ROZVOJE MSTA Územní plán navrhuje pirozený rozvoj ešeného území. Cílem územního plánování stanoveným stavebním zákonem je ochrana krajiny ve veejném zájmu, ochrana a rozvoj pírodních, kulturních a civilizaních hodnot, vetn urbanistického a architektonického ddictví. Základem pijatého ešení je koncepce založená na veejném zájmu na zhodnocení kvalit území. Koordinace veejných a soukromých zájm v území upednostuje zájmy veejné v pípadech, kde by soukromý zájem byl v rozporu se zájmy veejnými. eší
25/87 tedy koordinaci jednotlivých ploch s rozdílným zpsobem využívání s cílem jejich optimálního využití a na základ poteb vyplývajících z demografických ukazatel vymezuje plochy pro rozvoj bydlení, obanské vybavenosti, výrobu a veejnou infrastrukturu pi zachování krajinných, urbanistických a architektonických hodnot území. Pro uplatování celkové urbanistické koncepce ešení územního plánu Netolice pi rozhodování v území jsou definovány tyto priority: - respektování, tj. ochrana a rozvoj kulturních a historických hodnot a specifických pírodních podmínek území Netolice (nap. ochranné pásmo loveckého zámeku Kratochvíle, návrh na vyhlášení krajinné památkové zóny Netolická obora); - návrh optimálního zpsobu využívání i prostorového uspoádání v celém správním území jako nástroj pro vyvážený rozvoj území; - vymezením jasn definovaných zastavitelných ploch (hranice zastavného území a zastavitelných ploch) s cílem omezit negativní vlivy urbanizace; - návrh ešení všech systém technické infrastruktury, které jsou podmínkou pro další rozvoj ešeného území; - ešení ochrany území proti krizovým situacím návrhem opatení pro poteby civilní ochrany; - stabilizování podílu sídelní zelen a její propojení do uceleného systému se zelení stávající a zelení v nezastavitelném území; Územní rozvoj msta Netolice je výrazn omezen limity veejné, zejména technické infrastruktury, které edstavují elektrické vedení VN a vedení VTL, a dále zvýšenou ochranou kvalitní zemlské pdy. Územní plán je tak zpracován v souladu s potebami obce a zárove tak, aby byly respektovány a chránny hlavní složky životního prostedí a nedošlo k narušení pírodních a urbanistických hodnot ešeného území. Návrhové plochy jsou smrovány pedevším do okrajových ástí msta, do ploch s nejmenší mírou omezení a s logickými vazbami na dopravní a technickou infrastrukturu. Pro dostavbu proluk byly vybrány pouze takové plochy, ve kterých je míra narušení pípadnou novou výstavbou pijatelná s ohledem na zachování hodnot posuzovaných lokalit. Byly stanoveny zásady využívání území zejména prostednictvím podmínek pro využití ploch s rozdílným zpsobem využití, zásady prostorového ešení dalšího rozvoje msta a zásady rozvoje jednotlivých ploch s rozdílným zpsobem využívání. ROZVOJ MSTA sto Netolice leží ve stedu nejvýznamnjších turistických center jižních ech eský Krumlov, eské Budjovice, Hluboká nad Vltavou, Prachatice a Vodany. Netolice jsou jedním z nejstarších jihoeských mst. O starobylosti osídlení sví množství mohyl a pohebiš v okolí, pocházejících ješt z doby bronzové. Slované se na Netolicku usadili zejm již v 8. století, kmen obyvatel msta Netolice je uvádn mezi vbec prvními na území ech. Již koncem 10. století tu podle Kosmovy kroniky stával pomezní hrad Slavníkovc, který stežil dležitou obchodní stezku z ech do Rakouska. Msto nechal založit král Pemysl Otakar II. ve tetí tvrti 13. století a vnoval jej klášteru ve Zlaté Korun. Zaátkem 16. století pešly Netolice do majetku rodu Rožmberk, kteí si nechali asi 2 km severozápadn od msta postavit lovecký zámeek Kratochvíle. Pi stavovském povstání v roce 1619 byly Netolice dobyty a vypáleny. Další vtší rozkvt msta nastal až v 19. století, kdy byly postaveny nové školy, radnice a dokonena stavba železnice. Historické centrum msta se dochovalo v pvodním stedovkém dorysu a v dsledku toho bylo vyhlášeno mstskou památkovou zónou. Domy, které obklopovaly lichobžníkové námstí, byly v pevážné míe znieny v ticetileté válce. Domy na námtí byly postaveny tšinou v 18. a 19. století a mají bednné štíty a podloubí. Jako nejcennjší dm ve mst je oznaen takzvaný Rožmberský dm, který je renesanní s podloubím. V souasné dob je v dom muzeum JUDr. O. Kudrny. Budova radnice byla postavena v roce 1869 a pyšní se vží s hodinami. Ve mst se dochovalo nkolik pízemních roubených domk. K církevním památkám adíme v dnešní podob barokní kostely svatého Václava a Nanebevzetí panny Marie, dále klasicistní budovu dkanství z let 1840 až 1843. U západního okraje msta je pozoruhodný komplex zvaný Petrv dvr pocházející již z roku 1378. V novogotickém stylu byl koncem 19. století na jižní stran objektu zízen pivovar. V pováleném období se rozvíjela oblast zemlské a prmyslové výroby, velkou tradici v Netolicích má rybníkáství, chov koní a pekaství.
26/87 Historická mapa z r. 1836 52 Základní urbanistická struktura msta vychází z pvodního stedovkého uspoádání, pro která je charakteristická pvodní ulicová zástavba podél dnešní silnice II/122 a Netolického potoka. Levobežní ást potoka byla svým tvarem a polohou pedurena k historickému zastavení. Zde kolem kostela Nanebevzetí Panny Marie vznikalo tzv. Staré Msto. Centrální prostor Netolic je tvoený námstím, na kterém dominuje kolik vícepatrových staveb mezi nimi budova úadu msta a muzeum. Tento prostor si ponechal historické lenní, vetn kašny v tžišti námstí a zcela jednozna plní funkci centra a to nejen pro samotné Netolice, ale i pro celé správní území vetn okolních obcí. Díky tomuto historickému funknímu lenní má zástavba v prostoru námstí vytvoen svj parter prodejnami a službami a zárove vytváí podmínky pro další úpravu prchozích prostor do jednotlivých prostor ryze pšího charakteru. Severn od námstí se nachází kostel svatého Václava. Územní plán vymezil tato území jako plochy smíšené obytné a plochy obanského vybavení. Novjší zástavba zaala vznikat na pelomu 20. a 21. století hlavn pro bydlení v rodinných a bytových domech v západní ásti msta v lokalit Na Vyšehrad a v jihovýchodní ásti v Lokalit Na Horánku. Okrajové ásti msta jsou zastavny areály pro výrobu a zahradními chatkami. Sportovní využití ve mst je zastoupeno sportovní halou s fotbalovým hištm, žeckou dráhou, tenisovými kurty, kurty na volejbal a saunou. Dále se ve mst nachází nkolik hiš, koupališt a motokrosová dráha. Severn od msta nad železniní dráhou je situovaný místní hbitov. Do ploch obanské vybavenosti jsou územním plánem zahrnuty školská, zdravotní, prodejní, stravovací a kulturní zaízení, mstský úad, domov pro seniory, kostely, pošta, spoitelna, obvodní oddlení policie R. Od roku 2004 vzniká na míst akropole bývalého pemyslovského hradišt na vrchu sv. Ján, archeologický park - Archeopark Na Jánu v Netolicích je první jihoeskou archeologickou památkou, prezentovanou moderní formou pímé rekonstrukce, která je zamena pedevším na málo známé období raného stedovku eských djin. Toto území je vymezeno územním plánem rovnž jako plochy obanského vybavení. Mimo msto se nachází nkolik zastavných území. Jejich lokalizace a zpsob využívání je popsána viz výše VYMEZENÍ EŠENÉHO A ZASTAVNÉHO ÚZEMÍ.
letecký snímek Netolic z roku 1951 27/87
28/87 letecký snímek Netolic z roku 2008 ZDVODNNÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH PESTAVBY sto Netolice vykazuje dynamický rozvoj a to zejména v oblasti bydlení, obanské vybavenosti a sportovn rekreaních aktivit. Tento trend je podporován polohou na jednom z hlavních dopravních tah do jihoeské metropole eských Budjovic a na Šumavu, dobrou dopravní dostupností, dobrými hospodáskými podmínkami, kvalitním pírodním a krajinným potenciálem okolí. ešení ÚP Netolice vychází zejména z aktuálního stavu a podmínek v ešeném území a z požadavk na rozvoj msta. Pedpoklady k dalšímu rozvoji a návrhu nových zastavitelných ploch zejména pro bydlení a podnikání v oblasti zemlské výroby jsou podloženy skuteným zájmem investor a stavebník. Do okruhu podmiujících faktor rozvoje území patí stabilita a perspektiva hospodásko-ekonomické základny. Výraznjší úlohu pi podpoe místního ekonomického rozvoje by mly sehrát aktivity zamené na rozvoj turismu a cestovního ruchu. Plusem pro tento rozvoj je pítomnost národní kulturní památky zámku Kratochvíle. ÚP tento trend podporuje a vymezuje nové plochy obanského vybavení a rekreace. Územní plán vymezil celkem 78 ploch, z toho 3 plochy pestavby.
29/87 ROZVOJ BYDLENÍ (B) Vývoj potu obyvatel rok 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1990 1995 2001 2005 2008 2012 poet obyvatel 3270 2787 2474 2507 2448 2568 2706 2690 2627 2725 2702 2 604 Z uvedené tabulky je patrný úbytek obyvatel po svtových válkách. Od 90. let minulého století je poet obyvatel pomrn stálý. Svou výhodnou polohou má msto Netolice pro rozvoj dobré pedpoklady. Je ideálním místem pro vytváení klidného a zdravého bydlení, se zázemím volné pírody a souasn dobrou vybaveností technickou, dopravní i obanskou. ešení navazuje na koncepci založenou pedchozí platnou územn plánovací dokumentací ÚPnSÚ Netolice a Zmn 1 až 5 ÚPnSÚ Netolice. Výrazný pevis nabídky stavebních ploch pro výstavbu rodinných dom nad potenciální poptávkou je navržen z následujících dvod: - ást pozemk mže být zablokována z hlediska vlastnických vztah, tj. nesouhlasu vlastníka se zástavbou; - vytvoení podmínek pro efektivnímu fungování trhu s pozemky - vhodný pevis nabídky ploch oproti poptávce; - pedpoklad vtšího rozvoje bydlení o oproti jiným obcím v regionu v souvislosti dostateným návrhem ploch pro podnikatelské aktivity a tím zvtšení nabídky pracovních píležitostí se snahou zajistit si bydlení bez poteby velkého dojíždní za prací; - zájem o bydlení v Netolicích se mže áste projevit i snadnou dostupností do krajského msta - do eských Budjovic; - ást pozemk mže být z technických dvod, tj. bez realizace velkých podmiujících investic he zastavitelná (nedostatená kapacita inženýrských sítí, neexistence dopravních komunikací, aj). Na základ požadavk zadání byly navrženy plochy pro bydlení (s možností víceúelového využití), umožující nárst potu obyvatel. Nabídka tchto ploch pro bydlení vychází z optimálních možností, které jednotlivá území msta pro zástavbu poskytují. Pro využití tchto ploch musí dojít k dohod o prodeji pozemku mezi souasným vlastníkem a stavebníkem za oboustrann dohodnutých podmínek. Ne vždy se tak stane v aktuální dob, proto musí být nabídka stavebních míst ponkud vyšší, než je skutená poptávka po stavebních místech a než kolik nových byt požaduje výše uvedený výpoet poteby byt. V územn plánovací dokumentaci je zcela samozejm pedpokládáno, že na stávajících plochách, které v návrhu stávají pro funkci bydlení, budou také postupn opravovány a rekonstruovány obytné objekty, nebo budou asanovány a na jejich pozemcích postaveny obytné objekty nové. Koncepce je ešena s ohledem na dochované hodnoty území. Rozvoj bydlení je nejvíce smrován na západ a jihovýchod. Nkolik ploch bydlení jsou vymezeny v severní ásti a v prolukách msta. Výet zastavitelných ploch bydlení B 8 - severozápadní ást msta nad rybníkem Myslivna, pímo navazuje na zastavné území, na stávající plochy bydlení a leží v dosahu dopravní a technické infrastruktury. Rozvíjí koncepci založenou z pedchozí územn plánovací dokumentace (ÚPnSÚ). Protože v souasné dob dochází k nárstu požadavk na bydlení, které je dáno pedevším nadprrnou kvalitou životného prostedí, ÚP Netolice vyleuje plochu B 8 pro bydlení vyplývající ze zájmu o bydlení ve velmi atraktivním prostedí. Jedná se o klidové území z dosahu negativních vliv z hlavní silnice a výrobních zaízení. Oproti pvodnímu ešení je tento návrh ve tším rozsahu - cca 1 ha práv na žádosti investor (majitele pozemk) z dvodu majetkoprávní nedostupnosti nkterých navrhovaných ploch pro bydlení vymezených ve schválené ÚPD (neexistuje nátlaková legislativa, která by vynutila zastavní vymezených ploch). Využití plochy pro bydlení je podmínno prostorovým uspoádáním zastavitelné plochy, která zasahuje do OP zámeku Kratochvíle. Proto budoucí výstavba objekt musí dsledn respektovat charakter, prostorové uspoádání a mítko dochované zástavby - zejména dodržení hmot a proporcí objekt vzhledem k stávajícím tradiním sousedním stavbám. Územní plán poítá, že v této ásti msta budou vystavny samostatn stojící rodinné domy s rozsáhlejšími zahradami, jež budou tvoit mezilánek pi pechodu zástavby do krajiny. Lokalita je limitována trasou stávajícího vodovodního adu a zatížením melioracemi. Realizace staveb bude umožnna za splnní podmínek projednání výstavby s Jihoeským vodárenským svazem (JVS) eské Budjovice, napojení objekt na veejný vodovod a kanalizaci s následným ištním odpadních vod v nov navržené OV na ploše TI 9 a zárove budou dodržena ochranná pásma dotených sítí a zaízení JVS.
30/87 B 11 - severozápadní ást msta v lokalit Petrv Dvr. Zastavitelná plocha je vhodná z dvodu dobrého napojení na komunikaní systém i na technickou infrastrukturu. V souasné dob je plocha využívána soukromými vlastníky k individuální rekreaci. Lokalita je limitována trasou stávajícího vodovodního adu a zatížením melioracemi. Využití plochy pro bydlení je podmínno prostorovým uspoádání zastavitelné plochy, která zasahuje do OP zámeku Kratochvíle. Celá plocha leží v pipravované krajinné památkové zón Netolická obora. B 13 vypluje proluku v severozápadní ásti msta, na stávající plochy bydlení. Leží v dosahu dopravní a technické infrastruktury. Zastavitelná plocha je pebrána pedchozí územn plánovací dokumentace (ÚPnSÚ). B 14 - západní ást, lokalita Petrv Dvr vyplující proluku mezi zastavnými území. Jedná se o jednu z vtších lokalit pebrané z pedchozí územn plánovací dokumentace (Zmna. 2 ÚPnSÚ). Realizace výstavby je vhodná zejména z urbanistického hlediska, nebo její uskutení dojde k ucelení msta. Souástí této lokality je zárove ešení veejných prostranství VP 15 vymezené pro obsluhu území a pro veejnou zele. Komunikace bude vycházet z Bavorské ulice a využívat ochranného pásma vzdušného vedení VN. Krom el. vedení je lokalita limitována zatížením melioracemi a návrhem trafostanice T 31. Realizace výstavby v této lokalit je možná pouze, že investor jednozna prokáže splnní hygienických limit hluku pro chránný venkovní prostor, chránný venkovní prostor staveb a chránný vnitní prostor staveb ze stávajících ploch výroby a skladování. Tzn. vylouení negativního vlivu z provozu ze stabilizované plochy výroby a skladování pilehlé pes místní komunikaci na severní stran ešené plochy. Dále je stanovena podmínka napojení na veejný vodovod a kanalizaci s ištním odpadních vod centrální OV sta s následným vypouštním do vod povrchových. B 16 - západní ást, lokalita Peklo. Lokalita leží v dosahu technické infrastruktury a je z vtší ásti pebraná z pedchozí územn plánovací dokumentace (Zmna. 2 ÚPnSÚ). Pístup bude zajištn pes plochu VP 15. Východní hranici tvoí navržené veejné prostranství. Jedná se o klidové území z dosahu negativních vliv z hlavní silnice a výrobních zaízení. Do ÚP byla plocha B 16 zaazena na žádost požadavku msta a to z dvodu majetkoprávní nedostupnosti nkterých navrhovaných ploch pro bydlení vymezených ve schválené ÚPD (neexistuje nátlaková legislativa, která by vynutila zastavní vymezených ploch). Územní plán poítá, že v této ásti msta budou vystavny samostatn stojící rodinné domy s rozsáhlejšími zahradami, jež budou tvoit mezilánek pi pechodu zástavby do krajiny. Nepedpokládá se, že by v této ásti msta vznikala zahuštná zástavba. Lokalita je limitována zatížením melioracemi. Pro plochu B 16 je stanovena podmínka napojení na veejný vodovod a kanalizaci s ištním odpadních vod v centrální OV msta s následným vypouštním do vod povrchových. VP 17, které navazuje na stávající plochu bydlení v rodinných domcích. Lokalita je limitována zatížením melioracemi, jižní cíp vzdušným el. vedením VN a jeho OP. B 18, B 19 - západní ást, lokalita Peklo ebraná z pedchozí územn plánovací dokumentace (ÚPnSÚ a Zmna. 2 ÚPnSÚ). Zastavitelné plochy mají dobré podmínky na napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. Plocha B 19 je limitována vzdušným el. vedením VN a jeho OP. B 23, B 24 - jižn od msta, navazují na zastavné území stejného zpsobu využití. Plochy jsou pebrané z pedchozí územn plánovací dokumentace (ÚPnSÚ). Realizace výstavby na ploše B 24 je možná pouze za podmínky, že investor jednozna prokáže splnní hygienických limit hluku pro chránný venkovní prostor, chránný venkovní prostor staveb a chránný vnitní prostor staveb ze stávající plochy smíšené výrobní. Tzn. vylouení negativního vlivu z provozu pilehlé stabilizované plochy smíšené výrobní. B 25 - jižn od msta, navazuje na stávající plochu bydlení a areálu výroby a skladování. Lokalita má dobré podmínky pipojení se na veejnou infrastrukturu, je limitována ochranným pásmem silnice III. tídy. Podmínkou pro rozhodování v území je zpracování územní studie, která stanoví optimální využití plochy pro výstavbu vetn napojení na potebnou dopravní a technickou infrastrukturu. Realizace výstavby v této lokalit je možná pouze, že investor jednozna prokáže splnní hygienických limit hluku pro chránný venkovní prostor, chránný venkovní prostor staveb a chránný vnitní prostor staveb ze stávajících ploch výroby a skladování. Tzn. vylouení negativního vlivu z provozu ze stabilizované plochy výroby a skladování, která navazuje na ešenou plochu v jihovýchodní ásti. B 34 - jižní ást ešeného území, lokalita Grejnarov. Jedná se o plochu pevzatou z pedchozí územn plánovací dokumentace (ÚPnSÚ), která navazuje na stávající území bydlení v rodinných domech. Zastavitelná plocha je v hodná k realizaci zejména urbanistického dvodu, nebo má dobré pedpoklady na napojení na dopravní i technickou infrastrukturu. Celá plocha leží v pipravované krajinné památkové zón Netolická obora. B 44 - jižní okraj msta. Zastavitelná plocha je v hodná k realizaci zejména urbanistického dvodu, nebo má dobré pedpoklady na napojení na dopravní i technickou infrastrukturu. Vzhledem k charakteru okolní
31/87 zástavby bude provena územní studií, která stanoví zejména podrobnjší regulaci zástavby. Je limitována trasou vodovodního adu, navrženým vzdušným vedením vysokého naptí a jeho OP. Plocha zasahuje do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Realizace výstavby bude umožnna za splnní podmínek projednání výstavby s Jihoeským vodárenským svazem (JVS) eské Budjovice a zárove budou dodržena ochranná pásma dotených sítí a zaízení JVS. B 45, B 47 - jižní ást msta, v prolukách stávající zástavby. Jedná se o malé zastavitelné plochy, které nebudou vyžadovat podstatné investice do nové infrastruktury. Podmínkou pro výstavbu je zohlednní stské památkové zóny Netolice. Umístní a charakter staveb musí odpovídat urbanistickému, architektonickému a pírodnímu charakteru prostedí. Plocha B 45 zasahuje do vzdálenosti 50 m od okraje lesa, plocha B 47 je pevzata z pedchozí územn plánovací dokumentace (ÚPnSÚ). B 46a, 46b - jižní okraj msta. Jedná se o lokalitu, která byla ešena v pedchozí územn plánovací dokumentaci (ÚPnSÚ). Výhodou pro navržené plochy je existující infrastruktura a zapojení do stabilizované zástavby této ásti msta. Plochy dlí již zrealizována místní komunikace, ke které obousmrn navazují pozemky pro rodinné domy a jsou limitovány vzdáleností 50 m od okraje lesa. B46c - jihovýchodní okraj msta. Navazuje na zastavné území stejného využití. Pístup plochy je zajištn sjezdem z místní komunikace. Vtší ást plochy je situována do svažitjšího terénu, z toho dvodu je požadováno územním plánem provit lokalitu územní studií. Ta urí vhodnost zástavby, možnost dlení pozemk a vymezení veejného prostranství - zelen a dopravní a technické infrastruktury. Plocha je limitována trasou vodovodního adu, vzdušným vedením vysokého naptí a jeho OP, územím výskytu archeologických nález. B 50 - východní ást msta, v proluce zastavného území. Jedná se o plochu pevzatou z pedešlé projektové dokumentace (ÚPnSÚ). Na základ spoleného jednání poizovatele a doteného orgánu Povodí Vltavy, státní podnik, byla plocha vyjmuta ze zastavitelných ploch. B 68 - severovýchodní okraj msta, navazující na zastavné území ploch bydlení. Rozvíjí koncepci založenou pedchozí územn plánovací dokumentace (ÚPnSÚ). K zástavb je v hodná z dvodu dobrého dosahu dopravní i technické infrastruktury. Plocha je situována u železniní dráhy a trasou vodovodního adu. Využití ploch pro bydlení je podmínno doložením skutenosti (v dalším stupni projektové pípravy), že nebudou pekroeny maximální pípustné hladiny hluku v chránných vnitních i venkovních prostorách a venkovních prostorech staveb. Realizace výstavby bude umožnna za splnní podmínek projednání výstavby s Jihoeským vodárenským svazem (JVS) eské Budjovice a zárove budou dodržena ochranná pásma dotených sítí a zaízení JVS. B 69 - severovýchodní okraj msta. Na základ spoleného jednání byla plocha vyjmuta ze zastavitelných ploch. B 72, B 73 - severovýchodní ást msta, v prolukách zastavného území. Plochy jsou pevzaté z pedešlé projektové dokumentace (ÚPnSÚ). Na každé ploše bude zrealizován 1rodinný dm. Vhodn doplují zástavbu pro bydlení a z urbanistického hlediska je pro tyto lokality výhodná snadná dopravní obslužnost z pilehlých komunikací a napojení na stávající technickou infrastrukturu. Jsou limitovány hranicí mstské památkové zóny Netolice a záplavovým územím Q 100. Proto veškeré stavební zámry musí zohlednit památkovou zónu a musí být ešeny technicky tak, aby nebyly ohroženy pípadnými záplavami a souasn aby nezhoršovaly prtokové pomry v ešeném profilu toku, a musí být odsouhlaseny se správci povodí. Územní plán navrhuje pro toto území protipovodová opatení, a to vybudování ochranné zemní hráze na dvacetiletou povode podél levého behu u podnikatelského areálu (u OV) + zlepšení odtokových pom pod mostem na Budjovické ulici vyištním meandru levého behu. ROZVOJ REKREACE (Ri; Rh; Rz) írodní prostedí ešeného území skýtá výhodné podmínky pro rozvoj turistických, tlovýchovných a sportovních zaízení. Malebnost okolní krajiny, plné rybník, les a významných památek nabízí milovníkm pírody, turistiky a historie plnohodnotné vyžití a prostor k poznání a oddechu. Historická krajina Netolicka seznamuje s významnými památkami a objekty, které tvoí zajímavou turistickou trasu - Historická krajina Netolicka - nauná pší stezka. Milovníci turistiky mohou vyrazit i do vzdálenjších míst, kde je eká množství kulturních památek (zámek Prachatice, Hluboká nad Vltavou atd.). Oblast je vhodná také pro cykloturistiku 50 km dlouhý okruh nauné cyklostezky. Oblíbený je i rekreaní areál a koupališt u rybníka Podroužek. Autocamp Podroužek, který se nachází ibližn 1 km od Netolic. ímo v Netolicích se nachází sportovní areál motokrosová tra INGILINKA" situovaný ve východním okraji sta na svažitém terénu. Areál je využíván od roku 1973 k poádání tréninkových jízd a poádání
32/87 motokrosových závod na oblastní, celostátní i mezinárodní úrovni. Pedpokládá se, že území bude pro sportovní úely sloužit nejmén do roku 2020. Rekreace je v ešeném území hojn rozvinuta i ve form chat a chalup. V souvislosti s výrazným podílem byt v bytových domech je ve mst stálý zájem o založení nových lokalit pro drobné zahrádkáské hospodaení pro vlastní spotebu. V souasné dob stoupá poptávka po tzv. druhých domovech, vhodných nejenom k odpoinku a relaxaci, ale také jako zajímavé investice. Územní plán stabilizuje stávající plochy rekreace a vymezuje nové plochy pro výstavbu zahradních domk v pímé návaznosti na stávající plochy zahrádek. Jedná se vtšinou o plochy nevyhovující k jiné zástavb, o svažité, hlukem obtžované plochy, apod. Tato koncepce pispje k dobrému rekreanímu využití území pi zachování jeho vysoké kvality. Rekreaní potenciál obce je založen jak na krátkodobé a individuální rekreaci, tak i na hromadné rekreaci. Pro úely hromadné rekreace je ÚP ešena plocha, která vytváí pedpoklady zejména pro rozvoj komerních aktivit turistického ruchu. Územní plán akceptuje návrh nadmístního významu pro sport a rekreaci, konkrétn pro rekreaní bydlení, jezdecký a golfový areál (pevzato ze ZÚR J kraje), který je navržen ve vazb na rybník Podroužek a stávající autocamping a je velmi dobe dostupný i z centra Netolic Ri 22 - jihozápadn od msta, lokalita na Pekle. Lokalita je situována do chatové oblasti na pozemcích zahrad a urena k výstavb zahradních domk. Je ideálním místem pro rodinnou rekreaci. Pístup k jednotlivým chatkám je zajištn sjezdem z chatové oblasti pípadn cca 0,5 km vzdálené ulice na Bahnech. Napojení na el. energii se uskutení ze stávajících sítí. Ri 38, Ri 39 - jihovýchodn od msta, lokalita Gertrda. Plochy rozšiují stávající plochu individuální rekreace. Mají snadný pístup z místní komunikace i napojení na stávající technickou infrastrukturu a nejsou omezeny žádným limitem. Aby nedošlo k narušení krajinného rázu, jsou situovány na pozemcích zahrad a sad. Do ÚP byly vymezeny z dvodu konkrétních požadavk. Ri 63 - severní ást navazující na zastavné území. Nov vymezená plocha vhodn navazuje na stávající zahrádkáskou lokalitu, která je urena pedevším k výstav zahradních domk. Je soustedna do území, kde není vhodný rozvoj bydlení, do záplavového územím Q 100 a do blízkosti hbitova. Dále je limitována zvýšenou hygienickou zátží hluku ze železniní dráhy a vedením VN vetn ochranného pásma. Pro vymezenou plochu byla stanovena podmínka ešit stet s omezen funkním lokálním biokoridorem LBK 42, tj. zajistit zejména obecnou ochranu druh plan rostoucích rostlin a voln žijících živoich. Z urbanistického hlediska byla lokalita vybrána pro snadnou dostupnost a napojení se na potebnou infrastrukturu, pro využití polností pro zarovnání území msta a z dvodu stanovení možného potencionálu ploch pro zahrádkáe. Pro plochu Ri 63 stanovena podmínka napojení na veejný vodovod a kanalizaci s ištním odpadních vod v centrální OV msta s následným vypouštním do vod povrchových. Rh 28 - jižní ást ešeného území, lokalita Podroužek (Pod Peklem). Rozvíjí koncepci založenou pedchozí územn plánovací dokumentací (Zmna. 4 ÚPnSÚ). Cílem územního plánu je podpoit pedevším zámry v oblasti celoroní a sezónní rekreace, související komerní i veejné obanské vybavenosti a další infrastruktury pro trvalé obyvatele území i jeho návštvníky. Rekreace nadmístního významu se jeví jako potencionáln jedna z nejvýznamnjších aktivit obce. Z hlediska celkového rozvoje bude mít realizace rozsáhlého jezdeckého a golfového areálu zásadní vliv na rozvoj sportu, rekreace a volnoasových inností Netolic. Poloha lokality je nejpíznivjší zejména proto, že pímo sousedí se stávajícím rekreaním areálem (Autocamp Podroužek TJ Netolice) a rybníky Podroužek a Matyášovský. Autocamp Podroužek se stal oblíbeným místem pro letní koupání i pro obyvatele sousedních obcí a ze širšího okolí. Lokalita je snadno dopravn dostupná a napojitelná na technickou infrastrukturu. Je limitována ochranným a bezpenostním pásmem vysokotlakého plynovodu, zámrem elektrického vedení vysokého naptí a trafostanice T37, interakními prvky, vzdáleností 50 m od okraje lesa a áste hlukovým pásmem silnice II/122. Celá lokalita je zatížena melioracemi. Z dvodu velikosti zámru je lokalita rozdlena na monofunkní plochy s vysokým podílem zelen s jedním evládajícím zpsobem rekreaního nebo sportovního využití - VP 26, Rh 28, Rz 29, VP 30, OV 31. Plocha Rz 27 - na základ spoleného jednání byla plocha vyjmuta ze zastavitelných ploch. Plocha Rh 28 je urena pro provozování hromadné rekreace, zábavy a sportu. Plocha Rz 29 je vymezena jako souvislá plocha zelen, sloužící ve zvýšené míe oddechu, rekreaci, pobytu v pírod spojené s agroturistikou a hipoturistikou. Tomuto zámru bude podízeno i vybavení jednoduchými doplkovými stavebními objekty na plochách rekreaní zelen. Plochy VP 26 a VP 30 jsou vymezeny a ureny jako zele pro zachování a obnovu pírodních a krajinných hodnot území. Jedná se o území krajinné zelen s významem bezzásahového ochranného pásma, kde dní bude ízeno pedevším pírodními procesy. Plocha OV 31 bude sloužit pro provozování veejné obanské vybavenosti ve form hromadného ubytování, stravování, zizování sociálního zázemí a zaízení spojené se zázemím pro sport a rekreaci. ROZVOJ OBANSKÉHO VYBAVENÍ (OV)
33/87 V zastavném území msta se nachází monofunkní území areál obanské vybavenosti. V souladu s potebami msta zahrnuje stavby pro školství, kulturu, zdravotnictví, sociální péi, spoje, služby nevýrobního charakteru, obchod a veejné stravování, stavby ubytovacích zaízení a stavby pro tlesnou výchovu, církevní zaízení, hbitov, stavby pro správu a ízení, stavby pro požární bezpenost. Nedílnou souástí by mla být zele v rozsahu odpovídajícím estetickým a hygienickým potebám, min. 20% plochy. Odstavné plochy pro automobily se musí zizovat v rámci jednotlivých pozemk obanské vybavenosti v kapacit odpovídající pedpokládanému stupni automobilizace. U ploch obanského vybavení, které ÚP stabilizuje, se nepedpokládá zmna stávajícího využití, ale zárove nevyluuje potebné zmny, doplnní mezi jednotlivými druhy obanského vybavení. Vzhledem k tomu, že je neustálý pohyb v komercionalizaci obanské vybavenosti a v konkrétní provozní náplni, nejsou v územním plánu rozlišovány plochy veejné vybavenosti a komerních zaízení. S rostoucím potem obyvatel budou narstat i nároky a proto je stále eba hledat další možnosti rozšíení nabídky. ÚP tento trend podporuje a vymezuje nové plochy obanského vybavení. OV 1 - severozápadní ást, lokalita Za cihelnou. Územním plánem byla tato plocha vybrána pro výstavbu ubytovacího zaízení. Pi obecném zhodnocení Netolicka z hlediska cestovního ruchu lze za výhody této oblasti oznait umístní v atraktivní krajin v blízkosti turisticky lákavých míst. V krajin, která není znehodnocena prmyslovou výrobou a která je protkána hustou sítí turistických a cyklistických tras, kde mohou návštvníci obdivovat mnoho pírodních, kulturních a historických památek, kterým jednozna dominuje zámek Kratochvíle. Nutnost vybudovat ubytovací zaízení vyplývá i ze strategického dokumentu rozvoje msta, který uvádí, že v obci je nedostatená nabídka kvalitních ubytovacích a stravovacích kapacit pro nárojší hosty. Msto má potenciál na pilákání úastníka cestovního ruchu, ale pokud si tam chce návštvníka udržet, je nutné podpoit budování kvalitního ubytovacího zázemí. Navržená plocha pro výstavbu vychází z reálného zájmu soukromého investora. Z toho dvodu se jeví plocha OV 1 jako ideálním místem pro realizaci ubytovacího komplexu a tím k rozvoji podnikání, cestovního ruchu i nových pracovních íležitostí. Vznikne tak zázemí pro návštvníky s potenciálem stát se nadmístním prvkem. ístup je umožnn sjezdem z místní komunikace. Napojení na technickou infrastrukturu se uskutení ze stávajících sítí. ištní odpadních vod se povoluje pouze pes OV s následným vypouštním do vod povrchových. Využití plochy je rovnž podmínno prostorovým uspoádáním zastavitelné plochy a to z dvodu blízkosti zámeku Kratochvíle. Budoucí zástavba bude vzhledov navržena tak, aby tvoila s územím zámeku Kratochvíle kompaktní soubor z hlediska charakteristických tvar a sklon stech a použité stešní krytiny, velikosti a výšky staveb. Využití plochy obanského vybavení je limitováno vzdáleností 50 m od okraje lesa a navrženými interakními prvky. Celá lokalita leží v pipravované krajinné památkové zón Netolická obora a je zatížena melioracemi. OV 3 - západní ást ešeného území, lokalita Velká Tebánka. Jedná se o malou plochu pro výstavbu zaízení rychlého oberstvení kiosku v návaznosti na hlavní silnici II. tídy II/145. Plocha je do územního plánu zaazena z dvodu poskytování stravovacích služeb s propojením s trendy cestovního ruchu s každodenními potebami pi cestování. Svou polohou u hlavní silnice a blízkosti cyklistické stezky má pedpoklady pro uplatnní nabízených služeb. Využití plochy je podmínno prostorovým uspoádáním zastavitelné plochy, z dvodu OP zámeku Kratochvíle. Plocha zasahuje do hlukového pásma silnice, leží v pipravované krajinné památkové zón Netolická obora a je zatížena melioracemi. OVs 20 - jihozápadní okraj msta u fotbalového hišt. Tato lokalita se je pevzata z pedešlé projektové dokumentace (ÚPnSÚ) a je situována v dosahu dopravní a technické infrastruktury. Navrhovaná sportovní plocha logicky navazuje na stávající plochy sportu. Pedstavuje posílení sportovních možností msta, možností volnoasových aktivit a tedy zatraktivnní bydlení ve mst. Návaznost na stávající plochu mže zefektivnit využití zázemí sportu. OV 31 - souást zámru hromadné rekreace v lokalit Podroužek, viz zdvodnní plochy Rh 28. OV 42 - jihovýchodní ást msta, lokalita Chmelnice. Do ÚP byla lokalita zaazena z dvodu konkrétního požadavku kynologické organizace pro sportovní výcvik ps. V souasné dob má tato organizace prostory v lokalit na Jánu, v prostranství archeologického parku - Archeopark Netolice, který se postupn rozšiuje. Plocha se vykazuje jako vhodná pro innosti spojené s výcvikem ps, nebo se nachází v okrajové ásti sta se snadnou dopravní dostupností. Je limitována ochranným pásmem elektrického vedení VN a OP telekomunikaního zaízení. OV 52 -stední ást msta, v proluce zastavného území.rozvíjí koncepci založenou z pedchozí územn plánovací dokumentace (ÚPnSÚ). Je vhodným místem pro doplnní pípadných objekt obanského vybavení, s výbornou dopravní dostupností a napojením se na technickou infrastrukturu. Proto realizace výstavby nebude vyžadovat nákladné investice na potebnou infrastrukturu. Je limitována trasou stávajícího kabelového el. vedení a zvýšenou hygienickou zátží hluku ze stávající trafostanice T21. Z dvodu mstské památkové zóny musí zastavitelná plocha respektovat charakter a mítko dochované zástavby nejhodnotnjšího území.
34/87 OV 58severozápadní okraj msta, u rybníka Myslivna, pi silnicích II. tídy II/ 142 a II/145.Rozvíjí koncepci založenou pedchozí územn plánovací dokumentace (ÚPnSÚ). Plocha navazuje na stávající plochu výroby a skladování a vypluje proluku mezi hlavními silnicemi a zastavným územím.je soustedna do území, kde není vhodný rozvoj bydlení, do záplavového územím Q 100. Je limitována zvýšenou hygienickou zátží hluku ze silnic II. tíd a trasou otevené vodotee. OV 74 - východní ást msta, lokalita Na Janu - návrh na rozšíení archeologického parku.nachází se na míst bývalého slovanského hradišt se zbytky val a s etnými nálezy pedm z 10. - 13. století. Pvodní zámr vybudovat na Sv. Jánu archeopark vznikl v roce 1996, ovšem s realizací se zaalo až v roce 2004. Jako první byla vybudována replika kamenných základ ásti stedovkého hradebního tlesa, která byla o rok pozdji doplnna 25 metr dlouhou dubovou palisádou. Na konci roku 2007 byla zbudována 8 m vysoká evná vyhlídková vž s navazujícími ochozy. Plánuje se, že dále bude areál doplnn návštvnickým centrem, nkolika sruby, kostelem a devným palácem. Budování archeoparku je financováno z rozpotu sta Netolice, dotací Jihoeského kraje, programu Ministerstva zemlství R Leader a evropského programu Interreg IIIA.Lokalita je podmínna upesnním územní studií (parcela - p.. 1422).ekává se, že vznikem atraktivního památkového areálu bude podpoen cestovní ruch vetn drobného podnikání v lokalit (rozvoj restauraních a ubytovacích kapacit, rozvoj pracovních píležitostí). OV 76 - severovýchodní okraj msta pi silnici II/145, lokalita K Podeišti. Zámr pevzatý z pedchozí územn plánovací dokumentace (ÚPnSÚ) pro erpací stanici pohonných hmot. Na základ spoleného jednání byla plocha vyjmuta ze zastavitelných ploch. ROZVOJ VEEJNÝCH PROSTRANSTVÍ (VP) Veejnými prostranstvími jsou všechny volné neoplocené plochy v zastavném území msta. Nedílnou souástí msta jsou plochy veejných prostranství a sídelní zelen, vymezené pro obsluhu území a pro oddych a setkávání obyvatel. V centru msta je poítáno s kultivací stávajících prostranství pro setkávání a odpoinek na námstí. Koncepce veejných prostranství v ešeném území zstane zachována. Pro rozvoj kvality života ve mst i okolních místních ástech a samotách je nutné maximáln respektovat stávající plochy veejných prostranství, regenerovat jejich kvalitu pedevším v území s pedpokladem sociálních kontakt námstí, obchodní ulice, tržnice, cesty pro pší a cyklisty, zastávky apod. Nelze pipustit nevhodné úpravy prostor i objekt v územích zásadního významu pro ochranu hodnot. Veejná prostranství jsou chránna pasivními opateními ve form podmínek pro umísování staveb a podmínek prostorového uspoádání, které zabraují nežádoucímu zastavní veejných prostranství, a které regulují okolní zástavbu. Ve stávajících a navržených plochách veejných prostranství je umožnno doplnní vzrostlé zelen podél komunikací na základ podrobnjší dokumentace, se znalostí prhu inženýrských sítí. Pi výsadb je ležité preferovat, z hlediska zachování hodnot, domácí deviny. Plochy veejných prostranství jsou v návrhu vymezeny jak pro místní komunikace a parkovišt, které jsou navrženy z dvodu obsluhy uvažované výstavby pedevším na lokalitách pro plochy bydlení. Dále pak jsou vyhrazeny pro veejnou zele, která komponuje obraz msta nebo plní funkci zelen ochranné. VP 15 - západní ást, lokalita Petrv Dvr. Je vymezena pro obsluhu území plochy bydlení B 14 a pro veejnou zele. VP 17 - západní ást, lokalita Peklo. Je plochy bydlení B 16. Územním plánem byla situována do prostoru bezpenostního pásma vysokotlakého plynovodu. Vytvoí se tak zelený pás mezi stávající zástavbou rodinných domk a uvažovaným zámrem nových staveb pro bydlení. VP 26 - souást zámru hromadné rekreace v lokalit Podroužek. Na základ spoleného jednání byla plocha vyjmuta ze zastavitelných ploch z dvodu nesouhlasné námitky vlastníka pozemku. VP 30 - souást zámru hromadné rekreace v lokalit Podroužek, viz zdvodnní plochy Rh 28. VP 62 - severní ást msta, za vlakovým nádražím u vodního toku Tebánka. Plocha ozelenného veejného prostranství kolem vodního toku bude plnit podmínku ponechání volného manipulaního pruhu pro údržbu vodotee a zárove vytvoí vhodné prostedí pro prchod omezen funkního lokálního biokoridoru LBK 42. VP 65 - severní ást msta, u hbitova. Je vymezena podél západního a severního obvodu hbitova, bude plnit funkci veejné zelen a vytváet tak podmínky pro klidovou zónu pietního místa. VP 66 - severní ást msta, u hbitova. Na základ spoleného jednání byla plocha vyjmuta ze zastavitelných ploch. U navržené plochy smíšených obytných SO 54 (proluka ve stední asti msta), SO 55 (lokalita Benýdkov) a plochy obanského vybavení OV 74 (lokalita Na Janu) bude veejné prostranství samostatn vymezeno o výme nejmén 1 000 m 2 na každé 2 ha zastavitelné plochy v rámci jejich provení územní studií.
35/87 ROZVOJ SMÍŠENÝCH PLOCH OBYTNÝCH (SO) V polyfunkní stedové ásti msta je území stabilizované. Je zde možné posilovat podíl obanské vybavenosti mstského i nadmstského významu a umísovat další aktivity. Pro udržení živého centra je eba zachovat také uritý podíl bydlení. Ve stedu msta jsou prakticky všechny plochy již využity, takže ichází v úvahu zahuštní, adaptace, rekonstrukce, nadstavby i pístavby. Mže picházet v úvahu i radikálnjší zpsob: asanace pvodních objekt a nová výstavba. V centru je teba jednotlivé objekty ešit architektonicky citlivým pístupem. Územní plán navrhuje rozšíení ploch msta, v nichž mže vzniknout smíšené využití z dvodu možnosti prolínání bydlení a pracovních píležitostí. SO 10 - severozápadní ást, lokalita Petrv Dvr. Navazuje na zastavné území stejného zpsobu využití. Územní plán uvažuje na této ploše s realizací amfiteátru pro poádání kulturních akcí. Je skvlým a neobvyklým místem pro rekreaci a kulturní vyžití nejen místních obyvatel. Na zajímavosti této pírodní scén pod širým nebem zasazené do památkov chránného pásma OP loveckého zámeku Kratochvíle idává i bezprostední blízkost zámku. Plocha má pedpoklady dobrého napojení na potebnou dopravní i technickou infrastrukturu. Využití plochy je podmínno prostorovým uspoádáním zastavitelné plochy z dvodu respektování blízkosti národní kulturní památky, historicky cenných objekt a urbanistické struktury území. SO 12 - severozápadní ást zasahující do zastavného území, lokalita Petrv Dvr. Zastavitelná plocha je ebrána z pedchozí územn plánovací dokumentace (ÚPnSÚ). Vhodn vypluje proluku ploch bydlení a umožuje uplatnní širšího spektra funkcí v koexistenci s bydlením. Je áste ovlivnna zvýšenou hygienickou zátží hluku ze silnice II. tídy II/145 a limitována stávajícími interakními prvky. Realizace výstavby nebude vyžadovat nákladné investice na potebnou infrastrukturu, protože ešená plocha má edpoklady dobrého napojení na potebnou dopravní i technickou infrastrukturu. SO 41 - jihovýchodn od Netolic, lokalita u rybníka Mollerovský. Rozvíjí koncepci založenou z pedchozí územn plánovací dokumentace (Zmna. 2 ÚPnSÚ). ÚP podporuje vymezením této plochy koexistenci bydlení a obanského vybavení veejného i komerního charakteru s jednoznaným zámrem posílit podnikatelské aktivity msta. Má pedpoklady napojení se na potebnou infrastrukturu. Je limitována trasou otevené vodotee. SO 51 - stední ást msta, v proluce zastavného území. Zastavitelná plocha je pebrána z pedchozí územn plánovací dokumentace (ÚPnSÚ). Vhodn navazuje na území stejného využití území. Má výborné napojení se na potebnou infrastrukturu. Realizace výstavby je podmínna hranicí mstské památkové zóny Netolice. SO 54 - stední ást msta, v proluce stávající zástavby. Rozvíjí koncepci založenou pedchozí územn plánovací dokumentací (ÚPnSÚ) jenž rozdlovala lokalitu na nkolik zpsob využití území bydlení, obanské vybavení, rekreace, sport, veejné prostranství. Z dvodu možnosti variabilnjšího zpsobu využití území pro služby, emesla, cestovní ruch apod. byla tato lokalita slouena do jedné ešené plochy. Lokalita bude upesnna územní studií, která je z dvodu velikosti rozdlena na dv ásti. Studie urí vhodnost zástavby, možnost dlení pozemk a vymezení veejného prostranství - zelen a dopravní a technické infrastruktury. Územním plánem se pedpokládá, že krom využívání zastavitelného území pro bydlení bude zde zrealizovaná výstavba domu s peovatelskou službou domov pro seniory. Využití plochy je podmínno prostorovým uspoádáním zastavitelné plochy z dvodu respektování mstské památkové zóny Netolice. Dále je limitováno trasou kabelového vedení vysokého naptí 22 kv a trafostanicí T21 s jejím OP. SO 55 - západní ást, proluka mezi mstem a lokalitou Petrv Dvr - lokalita Benýdkov. Jedná se o rozsáhlou lokalitu ešenou pedchozí územn plánovací dokumentací (Zmna. 2 ÚPnSÚ). V souasné dob je lokalita z ásti zastavna rodinnými domy. Územní plán pedkládá návrh pro umožnní variabilnjšího zpsobu využití území. Je zde možné posilovat podíl obanské vybavenosti mstského i nadmstského významu a umísovat další atraktivity. Na ploše SO 55 se pedpokládá zrealizovat autobusové nádraží, které bezesporu ve mst chybí. Plocha je limitována trasou otevené vodotee, kabelovým el. vedením vysokého naptí 22 kv a zámrem pro trafostanici T32. Stávající trasa vzdušného elektrického vedení 22 kv je navržena ke zrušení. Tato lokalita bude upesnna regulaním plánem, který je z dvodu velikosti rozdlen na ti ásti. Regulaní plán urí vhodnost zástavby, možnost dlení pozemk a vymezení veejného prostranství - zelen a dopravní a technické infrastruktury. Je limitována OP a zvýšenou hygienickou zátží hluku ze silnice II. tídy a áste elektrickým vedení VN 22kV. SO 56 - západní ást, proluka mezi mstem a lokalitou Petrv Dvr - lokalita Benýdkov. SO 71 - severovýchodní ást msta, v zastavném území. Plocha je pevzata z pedchozí územn plánovací dokumentace (ÚPnSÚ) a vhodn vypluje proluku a navazuje na území stejného využití území. Svou polohou nebude vyžadovat podstatné investice do potebné dopravní a technické infrastruktury. Z dvodu respektování mstské památkové zóny Netolice je využití plochy podmínno prostorovým uspoádáním zastavitelné plochy.
36/87 ROZVOJ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY (DI) Rozvoj dopravní infrastruktury vychází ze stávajících staveb a zaízení a souvisí s ekonomickými možnostmi. ÚP respektuje stávající plochy dopravní infrastruktury, funk rozvíjí a dopluje. Územním plánem jsou navrženy plochy a objekty klidové dopravy, které mají vazbu na poteby vyvolané turistickými aktivitami a pro poteby bydlení. Jedná se o adové garáže a parkovací plochy pro odstavení vozidel, urené nejen návštv obyvatel msta, ale turist a cyklist. Vymezené parkovací plochy: DI 49 - východní okraj msta zastavného území. DI 53 - stední ást msta v proluce zastavného území u zámru plochy OV 52 a trafostanice T14 - i Hornické ulici. Vymezené plochy pro adové garáže: DI 59 - severní okraj msta mezi silnicí II/145 a železniní dráhou. DI 70 - severovýchodní ást msta, v proluce zastavného území. Územním plánem jsou vymezeny tzv. spolená zaízení v rámci komplexních pozemkových úprav pro dopravní obslužnost. Jedná se o hlavní a doplkové komunikace, asto využívané jako polní cesty. Doplnní (obnova) místních komunikací je ešeno z dvodu obsluhy zemlských a lesních pozemk a z dvodu propojení urbanizované ásti msta s krajinou. Vymezené plochy pro místní komunikace: DI 79 - návrh plochy pro místní doplkovou komunikaci, severovýchodn od msta smrem k sídlu Hradišt. Je navržena z dvodu zajištní podmínek plochy smíšené nezastavného území - ostatní plochy (SN) na kterou je napojena. DI 80 - návrh plochy místní doplkové komunikace podél západní strany hbitova. Na základ spoleného jednání byla plocha vyjmuta. DI 81 - návrh plochy místní hlavní komunikace v severní ásti msta pro obsluhu nov vymezené plochy výroby a skladování VS 64. DI 82 - návrh plochy místní vedlejší komunikace podél levé krajnice od místní ásti Petrv Dvr smrem k zámku Kratochvíle z dvodu vazby zastavného území s možností pro pšího využití. DI 83 - návrh plochy místní vedlejší komunikace v lokalit Velká Tebánka z dvodu propojení území mezi hlavní silnicí II/145 a místní komunikací, která pak je napojena na silnici /142 smr Bavorov. DI 84 - návrh plochy místní doplkovou komunikaci v jihozápadní ásti zámru plochy hromadné rekreace lokality Podroužek. Na základ spoleného jednání byla plocha vyjmuta. DI 85 - návrh plochy místní vedlejší komunikaci východn od rybníka Mnich z dvodu pístupu na zemlsky obhospodaované plochy. DI 86 - návrh plochy místní doplkové komunikace v jihovýchodní ásti ešeného území pi hranici s k. ú. Lužice u Netolic pro zajištní dopravního propojení v rámci pdních celk a tvoení hranice mezi pozemky. DI 87 - návrh plochy místní vedlejší komunikace v jihovýchodní ásti ešeného území k hranici s k. ú. Babice. Na základ spoleného jednání byla plocha vyjmuta. DI 88 - návrh plochy místní vedlejší komunikace jihovýchodn od msta u Žebrácké cesty z dvodu propojení území mezi místními komunikacemi a pístupu na zemlsky obhospodaované plochy. DI 89 - návrh plochy místní vedlejší komunikace východn od msta v lokalit Gertrda z dvodu propojení území a pístupu na zemlsky obhospodaované plochy. Vymezené plochy pro pší komunikaci a cyklostezku: DI 90 - návrh plochy pro pší a cyklistický chodník jižn od msta jako souást plochy B 25 z dvodu bezproblémového a bezpeného pístupu k blízké autobusové zastávce a zárove k budoucím vystaveným rodinným domm. Tato plocha je v grafické ásti vyznaena i jako veejn prospšná stavba DI-2. ROZVOJ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY (TI) Technická infrastruktura pispívá k zajištní dobrého fungování, tj. obslužnosti urbanizovaného území prostednictvím relativn poetného a pestrého souboru dílích technických systém. V Netolicích se jedná o zásobení území vodou, energií, teplem, plynem, odvodnní a telekomunikace. V rámci rozšiování zástavby se v ÚP vymezují nové plochy technické infrastruktury urených k umisování staveb a píslušných zaízení pro istírnu odpadních vod. Vymezené plochy jsou vhodné k realizaci hlavn z dvodu dobrého technického a terénního hlediska. Jedná se o stavby pro veejnou potebu, která podpoí rozvoj území.
37/87 TI 2 - severozápadní ást, nad zámekem Kratochvíle, lokalita Za cihelnou. Plocha limitována ochranným pásmem silnice II. tídy, OP loveckého zámeku Kratochvíle a návrhem na vyhlášení krajinné památkové zóny - Netolická obora. Zasahuje do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. TI 5 - severozápadní ást, pod zámekem Kratochvíle. Plocha je limitována ochranným pásmem loveckého zámeku Kratochvíle a návrhem na vyhlášení krajinné památkové zóny - Netolická obora. TI 9 - severozápadní ást, nad rybníkem Myslivna, lokalita Sloun. Plocha je limitována zatížením melioracemi a hranicí záplavového území Q 100. TI 35 - jižní ást ešeného území, lokalita Grejnarov. Plocha je limitována zatížením melioracemi a hranicí záplavového území Q 100. ROZVOJ VÝROBY A SKLADOVÁNÍ (VS) V ešeném území je zastoupeno nkolik výrobních a skladovacích areál. Jedná se vesms o provozovny výroby stedních a malých firem. Na Netolicku pevažuje hlavn zemlská výroba, specificky ovocnáství a chov koní. Prmysl je soustedn hlavn mimo zástavbu msta. Z vtších firem zde psobí napíklad LARM, a.s., produkující optoelektronické micí pístroje, servopohony, desky plošných spoj atd. (severovýchodn od msta smrem k sídlu Podeišt), Mezinárodní a vnitrostátní kamionová doprava, TIR - ŠINDELÁ SPEDITION s.r.o. (severovýchodní okraj msta). Stávající plochy výroby, velké skladovací plochy i logistika jsou územn stabilizovány, jejich využití je v nkterých pípadech omezeno relativní blízkostí obytných ploch, zejména ve stední ásti msta. Nová výrobní zaízení mohou být umístna na volných plochách v návaznosti na výrobní areály, na plochách navržených v souladu s pvodním územn plánovací dokumentací a na nov vymezených plochách pro výrobu a skladování. Zemlská innost je podporována nov vymezenými plochami U Grejnarova a Schwarzenberg. Dostateným návrhem ploch pro výrobu a skladování jsou zajištny pedpoklady pro místní pracovní píležitosti. Aktivita podnikatel je vítána. Jsou stanoveny podmínky pro využití ploch s rozdílným zpsobem využití pro stávající i nové plochy výroby tak, aby umožovaly variabilní využití areál nejen pro výrobu zemlskou, ale i další typy výroby a skladování a tím vytvoily podmínky podnikatelských aktivit se zajištním nových pracovních míst. Rozvoj je však nutno sladit s požadavky hygieny a ochrany životního prostedí a zdravých podmínek pro život obyvatel. VS 4 - západní ást ešeného území, lokalita Velká Tebánka u Židovské strouhy. Zámrem na této ploše je umístní pouze zemlského komplexu pro chov koní (respektive pesthování chovu koní ze sousedního k. ú. Žitná u Netolic) se zamením ekozemlství a agroturistiku s pastevectvím na pilehlých plochách. Z dvodu ochrany hodnot území (kulturních, zdravých životních podmínek, zachování vybraného mítka zástavby) není žádoucí smovat zastoupení tohoto podnikání pímo do msta. Územním plánem se zde nepipouští výstavba prmyslových areál, skladovacích ploch i provozoven, které by mly silný dopad na životní prostedí. Plocha má dobrou dopravní dostupnost, je situovaná pi silnici III. tídy III/14533. Plocha je limitována ochranným pásmem silnice a vzdáleností 50 m od okraje lesa. VS 6, VS 7 - severozápadní ást, nad rybníkem Myslivna. ÚP pedkládá návrh ploch pouze pro vytvoení zázemí pro kon spojené s hipoturistikou - výbh pasoucích se koní a pípadného ustájení za nepíznivého poasí v zim. Územním plánem se zde nepipouští výstavba prmyslových areál, skladovacích ploch i provozoven, které by mly silný dopad na životní prostedí. Realizace nové výstavy je možná pouze za podmínky, že investor jednozna prokáže splnní hygienických limit hluku pro nejbližší chránný venkovní prostor, chránný venkovní prostor staveb a chránný vnitní prostor staveb. Plochy jsou limitovány s trasou stávajícího vodovodního adu a se zatížením melioracemi, OP loveckého zámeku Kratochvíle, návrhem na vyhlášení krajinné památkové zóny - Netolická obora a hranicí záplavového území Q 100. Zasahují do vzdáleností 50 m od okraje lesa. VS 32 - jihozápadní ást ešeného území v místní ásti Schwarzenberg, navazuje na zastavné území. Plocha vhodn rozšiuje stávající plochu výrovy a skladování a nebude vyžadovat nákladné investice do základního technického vybavení z dvodu snadné dosažitelnosti dopravní i technické infrastruktury. Vhodnost realizace výstavby i z dvodu udržení zemlské výroby na území msta. Využití plochy je podmínno respektováním návrhu na vyhlášení krajinné památkové zóny - Netolická obora a zatížením melioracemi. VS 33 - jižní ást ešeného území, lokalita U Grejnarova (Ovín). Plocha navazuje na stávající plochu výroby a skladování a mže eventuáln sloužit k rozvoji výrobního areálu. Pro lokalitu je výhodná snadná dopravní obslužnost z pilehlé místní komunikace a napojení se na stávající technickou infrastrukturu. Plocha zasahuje do vzdálenosti 50 m od okraje lesa a je podmínna ešit stet se stávajícími interakními prvky. VS 36 - jižn od msta blízkosti Žebrácké cesty - návrh zemlské malovýroby. Na plochu bylo v prhu prací na ÚP vydáno stavební povolení (zmna na plochu zastavného území). VS 37 - jihovýchodní ást ešeného území, lokalita u tetího rybníku (u Olšovského lesa). Návrh plochy pro vybudování kompostárny zaízení na zpracování biologicky rozložitelných odpad procesem aerobní fermentace kompostováním. Jedná se o plochu v souasnosti zemlsky nevyužívanou a s dobrou
38/87 dopravní dostupností. Je limitována s trasou stávajícího vodovodního adu, otevené vodotee, zatížením melioracemi, OP silnice. Zasahuje do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Souástí bude zárove výstavba trafostanice T 38. VS 40 - jihovýchodn od Netolic, lokalita u Mollerovského rybníka. Návrh vychází z pedchozí územn plánovací dokumentace (Zmna. 2 ÚPnSÚ). Je uren pro drobnou ekologicky nezávadnou výrobu a podnikání. Zámrem na této ploše je i možnost realizace zaízení na zpracování biologicky rozložitelných komunálních odpad za úelem snížení jejich množství ukládaného na skládky. VS 43 - jižní ást msta. Rozvíjí koncepci založenou z pedchozí územn plánovací dokumentace (ÚPnSÚ), rozšiuje stávající výrobní plochu. Jedná se o návrh plochy zemlské výroby snadno dopravn pístupné z místní komunikace. Napojí se na stávající technickou infrastrukturu pípadn na novou trafostanici T36. Územním plánem se zde nepipouští výstavba prmyslových areál, skladovacích ploch i provozoven, které by mly silný dopad na životní prostedí. Plocha je limitována trasou stávajícího vodovodního adu a vzdáleností 50 m od okraje lesa. VS 57 - západní ást, proluka mezi mstem a lokalitou Petrv Dvr - lokalita Benýdkov, navazuje na zastavné území stejného zpsobu využití. Plocha je pevzata z pedchozí územn plánovací dokumentace (Zmna. 2 ÚPnSÚ) a urena pro rozvoj drobné, ekologicky nezávadné výroby a podnikání. Z dvodu snadné dosažitelnosti dopravní i technické infrastruktury nebude vyžadovat nákladné investice do základního technického vybavení. Je limitována ochrannými pásmy elektrického vzdušného vedení VN a silnice II/145. VS 60, VS 61 - severní ást msta nad železniní dráhou, navazuje na stávající drobné výrobní zaízení. Rozvíjí koncepci založenou z pedchozí územn plánovací dokumentace (ÚPnSÚ). Plochy jsou situovány do území, kde není žádoucí výstavba objekt pro bydlení, jsou naopak velmi vhodné pro rozvoj menších podnik. Pípadná realizace nebude vyžadovat nákladné investice do základního technického vybavení z dvodu snadné dosažitelnosti dopravní i technické infrastruktury. Plochy jsou podmínny ochrannými pásmy elektrického vzdušného vedení VN, dráhy a vleky. Zasahují do záplavového území Q 100. Pro vymezené plochy byla dále stanovena podmínka ešit stet s omezen funkním lokálním biokoridorem LBK 42, tj. zajistit zejména obecnou ochranu druh plan rostoucích rostlin a voln žijících živoich. VS 64 - severní okraj msta. Jedná se o plochu, která navazuje na, proto se jeví jako možné rozšíení fotovoltaické elektrárny na vymezenou plochu a to z dvodu, že ešená plocha je situována na svažitých pozemcích Pípadná výstavba fotovoltaické elektrárny, ani její následný provoz, nebude mít negativní vliv na životní prostedí. Stavba by svým umístním byla provedena jako doasná po dobu životnosti instalovaných zaízení. Alternativním ešením je rovnž prmyslové a jiné výrobní odvtví nap. zemlská výroba a chovatelství. Vznikne tak ucelený výrobní areál a jeho realizací bude umožnn rozvoj nových pracovních íležitostí. Plocha je limitována ochrannými pásmy el. vedení a hbitova, zatížením melioracemi a trasou stávajícího vodovodního adu. Pro plochu VS 64 stanovena podmínka napojení na veejný vodovod a kanalizaci s ištním odpadních vod v centrální OV msta. VS 67 - severní okraj msta, navazuje na zastavné území. Vhodn vypluje proluku pi hlavních silnicích II/145 a III/12250 a rozšiuje výrobní zónu. Plocha je podmínna ochrannými pásy vzdušného vedení VN 22 kv vedení, hbitova, silnice a železniní dráhy a zvýšenou hygienickou zátží hluku ze silnic II., III. tíd a železniní dráhy. Musí být ešen stet s trasou stávajícího vodovodního adu. Z dvodu omezení využití území (zejména OP elektrického vedení) je plocha navržena pro skladování nap. stavebním materiálem. VS 77 - severní ást ešeného území, lokalita Sloun. ešené území je ureno pro zaízení zemlské výroby, které má podstatné rušivé úinky na okolí a proto není možné umisovat zemlskou výrobu v jiných územích. Jedná se o návrh plochy pro realizaci zemlských objekt související s hippoterapií - zemlské usedlosti, vetn technické vybavenosti. V rámci areálu bude ešeno píležitostné ubytování i pohotovostní byt pro bydlení osob pímo spojených s provozem dané výroby. Je umožnna výstavba i objektu typu malého rodinného domku za splnní podmínky, že nebude považován za bydlení v RD, pro které platí povinnost msta zajištní dopravní dostupnosti v zimním období, svoz odpad, atd. Realizace výstavby je limitována ochranným pásmem a zvýšenou hygienickou zátží hluku ze silnice III/12250. Plocha je situována v dostupnosti na potebnou infrastrukturu. Pro tuto plochu byl stavebním úadem Netolice, se souhlasem zastupitelstva msta, vydán souhlas zmny využívání pozemku dle 188a odstavec 1 písmeno d) stavebního zákona, který stanovuje podmínky stavby pro zemlství s byty pro trvalé rodinné bydlení. Stavba pro zemlství mže mít nejvýše ti samostatné byty, pemž souet podlahových ploch byt smí v tomto ípadinit nejvýše jednu tetinu celkové podlahové plochy stavby, nejvýše však 300 m 2. Výstavba objekt je umožnna za splnní podmínky, že navrhované objekty budou respektovat ochranu krajinného rázu a charakter zástavby, tzn. prostorové a hmotové zalenní s ohledem na krajinný ráz (umístní do krajiny a úpravy okolí stavby tak, jak je typické dle místních podmínek) a bude se jednat o stavby pro chovatelství s možností bydlení pro obsluhu tchto zaízení.
39/87 ROZVOJ PLOCH SMÍŠENÝCH VÝROBNÍCH (SV) Tyto plochy lze charakterizovat jako plochy s možností umisovat zaízení pro drobnou výrobu, skladování a služby. Jedná se zejména o zaízení drobné výroby a služeb všeho druhu, sklady a veejné provozy. Územní plán podporuje podnikatelské aktivity ve vymezených plochách smíšených výrobních (zabezpeuje plochy pro tzv. stední podnikatelské aktivity, spojené s obchodní inností), dobe dopravn obslužných a zajištných technickou infrastrukturou, které souasné nezvýší v krajin zátž pdy. SV 21 - jižní okraj msta, v zastavném území. Zámr plochy je pevzat ze schválené územn plánovací dokumentace (ÚPnSÚ), navazuje na garáže SAD AUTOBUSY eské Budjovice a.s. Jedná se o pomrn malou zbytkovou plochu, která umožní podnikání nenarušující okolní zástavbu. Je snadno napojitelná na dopravní i technickou infrastrukturu a není omezena limitujícími faktory. SV 48 - jižní ást msta, v proluce zastavného území nad rybníkem Mnich. Zámr plochy pevzat ze schválené územn plánovací dokumentace (ÚPnSÚ). Na základ spoleného jednání poizovatele a doteného orgánu Povodí Vltavy, státní podnik, byla plocha vyjmuta ze zastavitelných ploch. SV 75 - východní okraj msta, situovaná do zastavného území pi Podeišským potoce v místní ásti U Max. Zámr plochy pevzat ze schválené územn plánovací dokumentace (ÚPnSÚ). Na základ spoleného jednání poizovatele a doteného orgánu Povodí Vltavy, státní podnik, byla plocha vyjmuta ze zastavitelných ploch. PLOCHY PESTAVBY Územní plánem Netolice vymezuje v zastavném území ti plochy pestavby a to v pípadech, kdy docházelo k zásadní a významné zm zpsobu využití vybraných ploch. Jsou navrženy tak, aby bylo zajištno jejich lepší a úelnjší využití. P 1 - západní ást msta (Bavorská ulice u základní umlecké školy) a P 2 - stední ást msta (pi silnici II/122). Jedná se o zmny zpsobu využití bydlení, obanského vybavení komerního využití a nevýrobních služeb na plochu výrobní smíšenou. Z dvodu mstské památkové zóny Netolice musí realizované zámry respektovat charakter a mítko dochované zástavby nejhodnotnjšího území. P 3 - kulturní dm Netolice. Jedná se o zmny zpsobu využití obanského vybavení na plochu smíšenou obytnou. Je umístn na pozemku p.. 988/5, bezprostedn navazuje na pozemek p.. 988/1. Souástí jsou pístupové a obslužné komunikace kulturního domu, veejná zele a uzavený areál dtského hišt. V dnešní dob jsou v provozu 2/5 objektu. Územní plán s pihlédnutím k lokalizaci v klidové obytné zón msta pipouští pro ešenou plochu smíšené obytné využití. Podporuje tak koexistenci bydlení a obanského vybavení veejného i komerního charakteru s jednoznaným zámrem posílit podnikatelské aktivity msta. Realizace zámru musí respektovat hranici mstské památkové zóny Netolice. Z dvodu do ochranného pásma radiolokaního prostedku RTH Tebotovice, které zasahuje do území ešeného ÚP Netolice, je nutné pro všechny zastavitelné plochy (mimo ploch OV 1, TI 2, OV 3, VS 4, TI 5, VS 32) a plochy pestavby plnit podmínku vyplývající z tohoto OP, viz níže VSTUPNÍ LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ. ZDVODNNÍ DOPRAVNÍ INRASTRUKTURY Netolice jsou významným místem ležícím na trase vedoucí od eských Budjovic, šumavským podhím es Netolice, Husinec a Vimperk ve smru na Sušici a Klatovy. Z hlediska širších dopravních vztahm lze konstatovat, že rozhodujícím prvkem dopravního systému je silniní automobilová doprava. Hlavní dopravní páteí je prjezdní úsek silnice II/145, který je zaazen v síti sledovaných silniních tras R, na njž jsou ipojeny další silniní trasy. Netolice jsou koncovou železniní stanicí na železniní dráze 193. SILNINÍ SÍ ešeným územím prochází silnice: II/145 - napojení na silnici I/20 (E 49) ešnovice - Nice - Netolice - Hracholusky - Husinec - Vimperk - Kašperské Hory - Harmartice - napojení na silnice II/171 Petrovice. Tato silnice tvoí pátení osu dopravního systému. Do ešeného území vstupuje jihovýchodn ve smru od eských Budjovic. V severní ástí Netolic je silnice vedena v soubhu železniní dráhy a pokrauje na západ kolem zámku Kratochvíle smr Vimperk. II/122 - napojení na silnici II/105 - Díte - Nákí - Dívice - Netolice - Lhenice - napojení na silnici II/143. Silnice II/122 pichází do msta severovýchodn od Dívic, podél netolického potoka je vedena ke kižovatce na silnici II/145. Krátkým soubhem kopíruje hlavní trasu. Po odpojení do Vodanské ulice prochází ve dvou
40/87 soubžných jednosmrných trasách do prostoru Mírového námstí. Z námstí pokrauje Gregorovou ulicí ve smru k rybníku Podroužek a dále na Lhenice. II/142 - Netolice - Bavorov - Volyn - napojení na silnici I/4. Silnice vychází v Netolicích ze silnice II/145 a pokrauje severozápadn nad zámkem Kratochvíle. Na silnice II. tíd navazují silnice - III/12243 - Netolice - Malovice - Maloviky - napojení na silnici I/2 - III/12249 - napojení na silnici II/145 - Olšovice - Mahouš - Nice - III/12250 - Netolice - Krtely - Truskovice - Chelice - Vodany - III/12252 - napojení na silnici II/122 - Lužice - Chvalovice - Dobice - III/14533 - napojení na silnici II/145 - Žitná - Vrbice - Vitjovice - III/14536 - napojení na silnici II/145 - Babice Silnice II. a III. tíd v ešeném území se dají považovat za územn stabilizované, jejich pípadné úpravy se budou týkat zlepšení technického stavu tras, nebo pípadných rozšíení. ŽELEZNINÍ DRÁHA Koncová železniní stanice železniní dráhy D. 193 Netolice Dívice (v Dívicích pestup na hlavní tra eské Budjovice Plze) v minulosti významná železniní doprava byla oficiáln zrušena v únoru 2011. Pravidelná železniní osobní doprava v úseku Netolice-Dívice skonila proto, že Jihoeský kraj, který dotuje regionální dopravu, si tady už další spoje neobjednal a jako alternativu zvolil autobusy. Pesto s netolickou lokálkou je poítáno i do budoucna. V rámci vlastního provozování trati je možné objednat zvláštní jízdy vlaky, které jsou vázány na rzné kulturní a spoleenské akce v Netolicích. Nejbližší železniní stanice je ve vzdálenosti 10 km od Netolic, v Dívicích (hl. železniní tra. 190 Plze eské Budjovice). MÍSTNÍ KOMUNIKACE Místní a úelové komunikace jsou využívány jak pro provoz osobních vozidel, tak i pro zemlskou techniku. Trasy a charakter místních a úelových komunikací jsou zejmé z Koordinaního výkresu. U komunikací, které zpístupují objekty bydlení, je v pevážné míe nutno umožnit úpravy problémových míst (pipojení na silniní trasy, zúžené profily apod.), postupn poítat s uplatnním zklidujících prvk automobilové dopravy a architektonicky uliních profil, poítat s úpravou v odpovídajících parametrech. V rozvojových plochách je umožnn vznik nových komunikací v šíkových parametrech v souladu s píslušnými normami dle dvodu vzniku komunikace. Parkování a garážování vozidel bude ešeno v souvislosti na vlastním pozemku. U nov navrhovaných objekt podnikatelského charakteru je nutné, aby jejich majitelé i investoi zabezpeili potebný poet parkovacích stání pro své zákazníky. To platí i pro stavbu i pestavbu objekt nabízejících ubytovací služby a to z dvod zamezení parkování vozidel na veejných komunikací a prostranství. ÚP Netolice eší návrh ploch dopravní infrastruktury DI 49, DI 53, DI 59, DI 70 a DI 79 až 89, viz výše ROZVOJ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY. U lokalit, které zasahují do ochranných pásem silnic II. a III. tíd a železnice je možnost zasažení nepíznivými vlivy z dopravy, pedevším hlukem. V rámci následujících stavebních ízeních je nutno posoudit toto pípadné zasažení a na základ toho budou navržena i potebná technická opatení na náklady investora budoucí výstavby. DOPRAVNÍ ZAÍZENÍ V souasné dob se v Netolicích nachází jedna erpací stanice pohonných hmot a nkolik parkoviš. Pomrn rozšíené jsou i adové garáže, které jsou roztroušen umístny takka po celém mst. Parkování a garážování vozidel obyvatel je zabezpeeno vesms na vlastních pozemcích obytných budov, pípadn v hromadných garážích. V ÚP jsou vymezeny plochy pro parkovací stání i pro hromadné garáže - DI49, DI 50, DI 59, DI 70 - viz výše ROZVOJ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY. U pípadných objekt vybavenosti podnikatelského charakteru je nutno, aby jejich majitelé i investoi zabezpeili potebný poet parkovacích stání pro své zákazníky a to z dvod zamezení parkování vozidel na veejných komunikací cha prostranstvích. HROMADNÁ DOPRAVA Z hlediska služeb veejné hromadné dopravy je zabezpeována autobusová doprava na nkolika linkách. Nejvíce vytížené jsou linky na trase eské Budjovice Netolice a Prachatice Netolice. Autobusy na trase
41/87 eské Budjovice - Netolice jezdí pravideln tém každou hodinu, což lze zhodnotit jako velmi dobré. Obdobn je tomu tak ve smru Prachatice Netolice. Relativn vysokou intenzitu spojení na této trase lze zdvodnit dojížkou za prací, úady (finanní úad, eská správa sociálního zabezpeení atd.), zdravotního zaízení i za nákupy. Autobusové spojení ve smru Vodany je již omezenjší oproti výše uvedeným smm, pesto dostaující. Hromadná doprava osob je zajištny autobusy. V souasné dob pedstavuje autobusová a železniní doprava relativn dobré možnosti dopravního spojení obce. Obtížnjší je situace ve dnech pracovního volna a pracovního klidu. Vlastní autobusové nádraží ve mst není, tuto funkci v podstat plní zastávky umístné po obvodu námstí. Zastávky jsou zakresleny a vyznaeny v Koordinaním výkrese. V ÚP se uvažuje s pemístním centrálního stanovišt autobusových zastávek do vymezené lokality SO 55 v místní ásti Benýdkov, v krátké vazb prjezdního úseku silnice II/145 a pednádražního prostoru D. Výhodou navrhovaného ešení je významné omezení prjezdu autobusové dopravy mstem. Nevýhodou je však prodloužení cest k centrálnímu prostoru msta s jeho vybaveností.
42/87 ZATÍŽENÍ ÚZEMÍ HLUKEM Na piložené tabulce a zákresem isofon v problémovém výkresu je kvantifikován hluk ze silniní dopravy podél silnic II. tídy. Ve výpotu je použito hodnot dopravního zatížení z celostátního sítání dopravy (SD R Praha 2005). Hluk z dopravy je vypoten s výhledem do roku 2020 za pomoci rstových koeficientsd R. Je teba mít na vdomí fakt, že hodnoty isofon získané tímto výpotem jsou pouze orientaní a pro pesné posouzení by bylo zapotebí provést mení. HLUK ZE SILNINÍ DOPRAVY ÚP NETOLICE (SÍTÁNÍ V R. 2005) (VÝHLED DO R. 2025) ÍSLO ÚSEK II/145 2-1630 Netolice z. Nice z. z. T 1073 x 1,14 = 1223 O 3468 x 1,22 = 4231 S 4559 x 1,20 = 5471 M intenz 24 h n intenz N podíl nákl. S sklon % V rychl dovol v rychl vypo povrch F1 F2 F3 x ISOFONA LAEQ (db) POHLTIVÝ ODRAZIVÝ 50 60 50 60 intravilán 5471 322 22,4 2,7 50 45 ASF 1,94 1,12 1 699,6 104 26,5 extravilán 90 70 ASF 3,8 1,12 1 1370 156 41 Y 68,4 50 18,4 60 8,4 50 21,4 Y 71,4 60 11,4 II/145 2-1616 zaúst. 142 Netolice z. z. intravilán 5965 351 22,9 1,7 50 45 ASF 1,97 1,04 1 719 106 27 extravilán 90 70 ASF 3,83 1,04 1 1398 158 42 T 1199 x 1,14 = 1367 O 3747 x 1,22 = 4571 S 4971 x 1,20 = 5965 50 18,6 Y 68,6 60 8,6 50 21,6 Y 71,5 60 11,6 II/142 2-3899 hr. okr. Prach. a Strak. Zaúst. do 145 intravilán 848 50 17,1 0,5 50 45 ASF 1,65 1 1 82,5 30 0 extravilán 90 70 ASF 3,3 1 1 165 46,5 11 T 127 x 1,14 = 145 O 575 x 1,22 = 702 S 707 x 1,20 = 848
43/87 50 9,2 Intr. Y 59,2 60 0 50 12,2 Extr. Y 62,2 60 2,2 II/142 2-3109 hr. okr.. B. a Prach. vyúst. 145 intravilán 997 59 23,7 0,8 50 45 ASF 2,02 1 1 119,2 36,5 8,5 90 70 ASF 3,93 1 1 231,9 56,5 14 T 207 x 1,14 = 236 O 624 x 1,22 = 761 S 831 x 1,20 = 997 50 10,8 Intr. Y 59,2 60 0,8 50 56,5 Extr. Y 59,2 60 14 II/122 2-1980 Netolice k. z. Lhenice z. z. T 247 x 1,14 = 282 O 876 x 1,22 = 1069 S 1140 x 1,20 = 1368 intravilán 1368 80 20,6 0,8 50 45 ASF 1,8 1 1 144 42 9,5 108; 13,5 extravilán 90 70 ASF 3,6 1 1 288 63 14,5 192 29 50 11,6 Intr. Y 61,6 60 1,6 50 14,6 Extr. Y 64,6 60 4,6 III/12250 2-1970 vyúst. ze 122 u Netolice. x s 12251 intravilán 982 58 23,7 2,6 50 45 ASF 2,02 1 1 128,9 39 9 extravilán 90 70 ASF 3,93 1 1 249 59 14 T 226 x 1,14 = 233 >8 90 70 ASF 3,93 2,5 1 566 92 23 O 651 x 1,22 = 736 S 855 x 1,20 = 982 Intr. Extr. Extr. Y 61,1 Y 64,0 Y 67,5 50-11,1 60 1,1 50 14,0 60 4,0 50 17,5 60 7,5
44/87 CHODNÍKY A PŠÍ CESTY Územní plán eší návrh plochy pro pší a cyklistický chodník jižn od msta - DI 90 - jako souást plochy B 25. Návrh umožuje šíkovou úpravu silnice II. tídy II/122 tak, aby bylo možno vybudovat jednostranný chodník, podél silnice. Realizací chodníku dojde k bezpenému pístupu k blízké autobusové zastávce a samozejm i pístup k budoucím rodinným domm na ploše B25. Tato plocha je v grafické ásti vyznaena i jako veejn prospšná stavba DI-2. CYKLISTICKÁ DOPRAVA, TURISTICKÉ A NAUNÉ STEZKY ešeným územím probíhají 4 turistické stezky a 7 cykloturistických tras. TURISTICKÉ TRASY: ervená Netolice - námstí, U Pekla - rozcestí (2 km), Hrbov (4,5 km), Lhenice - námstí (9,5 km), Chroboly (19,5 km), Libín - rozhledna (24 km) Modrá Vodany - námstí, Libjovice - zámek (5,5 km), Lomec - kostel (7,5 km), Kratochvíle - zámek (12,5 km), Netolice - námstí (15 km), Lužice (18,5 km), Kuklov - býv. klášter (36,5 km), Kle - rozhledna (52 km) Žlutá Kratochvíle - zámek, Podroužek - autokemp (4 km), Netolice - námstí (6 km), Olšovice (11,5 km), Sedlec (16 km), Dívice - nádraží D (20 km) Zelená I. Zelená II. U Pekla - rozcestí, Schwarzenberg - statek (2 km), Žitná (4 km), Nadýmae - rybníky (7 km), Hrbov, (okruh 9 km) Nauná stezka po památkách msta (okruh 3 km) CYKLOTURISTICKÉ TRASY: Trasa. 1081: Netolice - Olšovice - Hlavatce - Sedlec - Plástovice - Pašice - Zliv - Munice Trasa. 1088: Netolice - lokalita Petrv Dvr - zámek Kratochvíle - Žitná - Vrbice - Vitjovice - Ble - liská Lhota - Žernovice - Zdenice - Prachatice Trasa. 1099: Lhenice - Tebanice - spolená trasa s. 1104 - zámek Kratochvíle - Krtely - zámek Lomec - zámek Libjovice - Chelice - Vodany Trasa. 1103: Netolice - lokalita Grejnarov - Lhenice Trasa. 1104: Netolice lokalita Petrv Dvr - spolená trasa s. 1099 - lokalita Grejnarov - Lužice - Babice - Zvetice - Nice Trasa. 1110: Netolice lokalita Petrv Dvr - Velký Bor - Malý Bor - Protivec - Strunkovice nad Blanicí - Ochotská Lhota - Vlachovo Bezí Trasa Historická krajina Netolicka - nauná cyklostezka : tato cyklostezka seznamuje s krajinou v okolí sta Netolic. Je zamena na pírodní, historické i národopisné zajímavostmi této oblasti. Výchozím bodem cca 50km dlouhé okružní trasy je renesanní statek Grejnarov. Napojení na trasu je možné v Netolicích, Lhenicích, Malovicích, Nicích nebo u zámku Kratochvíle. Trasa cyklostezky je v terénu vyznaena obvyklým znaením, áste vede i po trasách modré, ervené a zelené turistické znaky. Je na ní 16 zastavení a nkolik odboek k jednotlivým památkám a krátký jednosmrný okruh kolem Malovického rybníka.
45/87 Zastavení.: 1. Renesanní statek Grejnarov 2. Lhenice 3. Pravké hradišt Velký hrádeek u Tebanic 4. Zaniklá rožmberská obora 5. Petrv Dvr 6. Kratochvíle 7. Mohylová pohebišt v Krtelském lese 8. Lomec - slovanské mohyly 9. Lomec - mariánské poutní místo 10. Malovice a Maloviky 11. Rabín 12. Hradišt u Malovic - keltské kultovní ohrazení 13. Zaniklý hrad Podhusy 14. Mahouš 15. Nice 16. Zvetice V územním plánu jsou vymezeny 2 nové cyklostezky. 1. cyklostezka je peprána z projektu Cyklostezka mezi státním zámkem Kratochvíle a mstem Netolice. Bude smrována v ploše bývalé silnice II. tídy II/145 v soubhu navrhovaným vodovodním adem TI V1. Dále povede pod rybníkem Myslivna, pes silnici II/142, navrhovanou lokalitu OV 63 a v ploše veejného prostranství okolo vodní plochy Benýdkov. Bude ukonena u hlavní silnice II/145 u železniní stanice. Tato cyklostezka je v grafické ásti vyznaena jako veejn prospšná stavba DI-1. 2. cyklostezka je vedena z katastrálního území Babice v plochách dopravní infrastruktury (hlavní silnice III/ 14536 a místní komunikace). V Netolicích navazuje v ulicích eskobudjovická a Pod Jánem na stávající trasy cyklostezek. Cílem návrhu cyklistických tras je dosažení optimální obslužnosti zastaveného území msta Netolice cyklistickou dopravou, pedevším pak jeho centrální ásti a všech významných obytných soubor, zaízení obanského vybavení, lokalit s koncentrací pracovních píležitostí a lokalit sportu a každodenní rekreace a vedení cyklistických tras pokud možno v rámci jeho pírodního zázemí a mimo frekventované komunikace. Souasné turistické trasy zstanou zachovány, budou postupn rozvíjeny a budou doplnny nap. o další odpoívadla, informaní tabule apod. Cyklotrasy, cyklostezky a turistické stezky jsou pípustné ve všech plochách s rozdílným zpsobem využití. Jejich trasy musí být respektovány pi povolování staveb a pi zpracování územních studií. ZDVODNNÍ TECHNICKÉ INRASTRUKTURY ODTOKOVÉ POMRY, VODNÍ TOKY A NÁDRŽE STÁVAJÍCÍ STAV: Zájmové území patí do povodí Bezdrevského (Netolického) potoka (hp 1-06-03-029, 025 a 021), který protéká jihovýchodn pod zástavbou a jeho pítok. Jedná se o levostranný pítok Tebánka protékající severn pod zástavbou (hp 1-06-03-028 a 026) s Židovskou strohou (hp 1-06-03-027) a další levostranný ítok Melhutka protékající jižn od msta (hp 1-06-03-024). Bezdrevský (Netolický) potok má vyhlášeno záplavové území. V zájmovém území je celá ada vodních ploch a bezejmenných tok, které tvoí dominantní prvky v krajin. Nkteré toky jsou upraveny jako melioraní stoky. NAVRŽENÉ EŠENÍ: V severní ásti ešeného území v lokalit U Frojta ÚP Netolice vymezuje novou vodní a vodohospodáskou plochu - rybníky - V 78. Navrhuje se ji vybudovat na zamokených pozemcích p.. KN 3024/1 (PK 282, 290 a 294/1), p.. KN 3024/2 a 3024/3 (PK 281/1 a 281/2). Pro zlepšení protipovodové ochrany msta se navrhují protipovodová opatení (PPO): OPATENÍ BEZDREVSKÉHO - NETOLICKÉHO POTOKA PPO 1 - údržba koryta potoka, obnova melioraní stoky a zatravnní pozemk PPO 2 - vybudování ochranné hráze v Netolicích v. km 24,990 25,709, zlepšení odtokových pom u mostu na Budjovické silnici
46/87 PPO 3 - údržba koryta potoka a zvýšení konstrukce hráze nad rybníkem Mnich PPO 4 - zpomalení kulminace povodové vlny poldrem v. km 28,100 PPO 5 - zlepšení odtokových pom pod Brusenským mlýnem v. km 29,527 a zpomalení kulminace povodové vlny poldrem v. km 29,580 PPO 6 - zpomalení kulminace povodové vlny poldrem v. km 30,593 OPATENÍ VODNÍHO TOKU TEBÁNKA PPO 7 - údržba koryta, zpomalení povrchového odtoku na levobežním pítoku Tebánky, návrh rybní a suchých poldr PPO 8 - údržba koryta a ochrana areálu firmy Dobré pneu s.r.o. v Netolicích ped zátopami PPO 9 - údržba koryta a pevedení vod levobežního pítoku od severovýchodní zdi zámku Kratochvíle PPO 10 - ochrana severozápadní zdi zámku Kratochvíle Podrobnji viz níže ZDVODNNÍ KONCEPCE USPOÁDÁNÍ KRAJINY, Ochrana ped povodnmi ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU STÁVAJÍCÍ STAV: sto Netolice (416 450 m n. m.) je zásobena pitnou vodou z vodovodu pro veejnou potebu, který je ve správ 1. JVS eské Budjovice. Na veejný vodovod je pipojeno cca 75% obyvatel. Ostatní obyvatelé se zásobují pitnou vodou. Vodovodní sí je z LT a PE DN 50 až 200. Zdrojem vody je Vodárenská soustava Jižní echy (nádrž ímov s Úpravnou vody Plav). Vodovod je napojen na ad OC500 z S Hlavatce do Prachatic, který prochází v severní ásti území (od východu k západu). Napojení msta je dvma pivádcími ady: LT200 do VDJ Horánek 400+200 m 3 (477.60/473.00) pro zásobení jižní ást msta, LT 200 do VDJ Ptáník 2x 250 m 3 (496.40/491.40) z roku 1992 pro zásobení severní ást msta. Vodovodní sí msta tvoí dv tlaková pásma (kóty vodojem jsou rozdílné o 19 m) s hranicí ulice Bavorovská námstí ulice Vodanská. Spoteba vody msta je cca 5 l/s (v minulosti až 12 l/s). Z VDJ Horánek jsou mimo zájmové území zásobovány obce Nice a Mahouš pes VDJ Hlodaky a Lhenice pes S Grejnarov a Kunžvart. S Grejnarov (4 l/s) se nachází v dnes již nevyužívaném areálu úpravny vody na jižním okraji zájmového území (nátok z VDJ Horánek je gravitaní). Tato bývalá úpravna vody sloužila v minulosti pro Netolice. Jejím zdrojem byl Netolický potok s vyhlášenými ochrannými pásmy. Dále se ve mst nachází samostatný vodovod pro zásobování areálu Petrv Dvr a zámku Kratochvíle. Zdroje vodovodu jsou severozápadn od msta v lokalit Bor ležící mimo ešené území a mají vyhlášena ochranná pásma. Do místa spoteby natéká voda pes redukní ventil. Pvodn se jednalo o dv studny hloubka 12 m a vydatnost 3.0 l/s, vodojem 70 m 3, pozdji o dalších pt studní a následn v roce 1982 o výstavbu VDJ Setu 30 m 3 s výtlaným adem a S u severní studny. Zemlský dvr Grejnarov má vybudován také vlastní vodovod, zdroj je v souasnosti mimo provoz. NAVRŽENÉ EŠENÍ: Na zpsobu zásobování pitnou vodou v území se nepedpokládají výrazné zmny. Zásobování msta Netolice pitnou vodou je vyhovující (kvalita vody, vydatnost zdroj, velikost vodojem, tlakové pomry, profily ad). Z dvodu rozvoje území budou nové vodovodní ady budovány v rámci nové zástavby a k doposud nenapojeným objektm. Jedná se o napojení místní ásti Grejnarov, Ovín a s posílením tlaku i Peklo. Jejich trasování bude zejména ve veejných plochách, komunikacích nebo podél nich. Dále se edpokládá postupná rekonstrukce vodovodní sít. Pozemky a stavební objekty budou zásobovány vlastními pípojkami z navržených i stávajících vodovodních ad, mení odbru bude zajištno fakturaními vodomry. Rovnž u stávajících odb se edpokládá postupné osazování fakturaních vodom na jednotlivých pípojkách. Toto opatení omezí plýtvání vodou a finanní píjmy umožní pípadné investice do obnovy vodárenských zaízení. S ohledem na zvýšení zabezpeenosti dodávky vody pro msto se navrhuje zízení vlastního nového vodního zdroje. Jako lokalita vhodná pro další resp. alternativní zdroj podzemní vody se jeví území nad železniní stanicí (s kapacitou 2.5 l/s) - oznaení indexem TI V2. Kolem tohoto zdroje pitné vody ÚP vymezuje území ochrany vodního zdroje. Dále se navrhuje obnova vodních zdroj Bor, z kterých je veden vodovodní ad do ešeného území v severovýchodní ásti v. rekonstrukce trubního propojení mezi zdrojem a lokalitou Petrv Dvr. V místech mezi zámkem Kratochvíle a lokalitou Petrv Dvr je vymezena trasa pro nový vodovodní ad soubžn se silnicí II/145. Navržené ešení odpovídá požadavku rozšíení území dle návrhu ÚP.
47/87 NÁRST POTEBY VODY: edpokládaný nárst poteby pitné vody pro Msto Netolice je stanoven pro výhledový poet trvale bydlících osob, vetn obanské vybavenosti a výroby. Maximální nárst potu obyvatelstva oproti souasnému stavu se pedpokládá v cca výši 210 osob. Výpoet nárstu poteby vody je proveden dle smrnice. 9/73: 2604 trvale bydlících obyvatel á 160 l/os/den 417 m 3 /den 210 nárst trvale bydlících obyvatel á 160 l/os/den 34 m 3 /den 960 pechodn bydlících obyvatel 120 l/os/den 115 m 3 /den obanská vybavenost 3587 obyvatel á 20 l/os/den 72 m 3 /den Celkem Q p Max. denní poteba Q d pi k d = 1.3 Max. hodinová poteba Q h pi k h = 1.8 638 m 3 /den 829m 3 /den = 9.6 l/s 17,3 l/s ešení je v souladu s Plánem rozvoje vodovod a kanalizací na území Jihoeského kraje. ZDROJE ZNEIŠTNÍ, ODKANALIZOVÁNÍ A IŠTNÍ ODPADNÍCH VOD STÁVAJÍCÍ STAV: sto Netolice má vybudovanou gravitaní jednotnou kanalizaci pro veejnou potebu (v. odlehovacích komor), která je ve správ 1. JVS eské Budjovice. Místy se vyskytuje oddílná kanalizace. Na kanalizaci jsou 3 erpací stanice (Vodanská 5.5 l/s, Budjovická 2.4 l/s a ped OV 12 l/s). Kanalizace je vybudována na pevážné ásti území msta a je z potrubí rzných materiál DN 300 až 1000. Takto svedené odpadní vody jsou ištny na centrální OV východn pod mstem na levém behu Netolického potoka. OV je mechanicko biologická s hrubým pedištním, dešovou zdrží, se selektory a DN ve tech paralelních linkách a kalovým hospodástvím (síto pásový lis), s kapacitou 2870 EO. OV je umístna v zastešeném objektu. OV má stanoveno pásmo ochrany prostedí. vodní OV Horánek již není využívána. Hlavními odpadními vodami msta jsou splaškové vody z domácností a obanské vybavenosti. Složení a koncentrace odpadních vod odpovídá obvyklým hodnotám a není ovlivováno jinými specifickými komponenty. Veškerá zneištní produkovaná zemlskou živoišnou výrobou (organické látky, slamnatý hnj a jeho kapalné složky) jsou skladována v bezodtokových jímkách a plochách a používána jako hnojivo na zemlsky využívaných pozemcích. Dešové vody jsou odvádny jednotnou kanalizací a systémem píkop struh a propustk do recipientu. NAVRŽENÉ EŠENÍ: Odkanalizování msta Netolice v. ištní odpadních vod je vyhovující. Z dvodu rozvoje msta se navrhuje dostavba stávající kanalizace k doposud nenapojeným objektm a výstavba nové kanalizace a OV v rámci navrhované zástavby. Jednotlivé vtve kanalizaní sít budou vedeny tak, aby bylo možno na kanalizaci napojit pokud možno celou zástavbu, vyjma ojedinlých objekt postavených ve vtší vzdálenosti od hlavních komunikací a to kvli neúmrn dlouhým kanalizaním pípojkám. Splaškové odpadní vody tch nemovitostí, které nebude možné nebo hospodárné na kanalizaci pipojit, mohou byt v rámci placeni stoného vyváženy na OV. Kanalizace bude ukládána do komunikací nebo podél nich, nebo v plochách veejných prostranství, výjime s ohledem na spádové pomry po soukromých pozemcích. Dále se edpokládá postupná rekonstrukce kanalizaní sít. Stávající (2) volné výusti budou podchyceny v. pípadného perpávání (na mstskou kanalizaci bude napojena i ást Petrv Dvr). Na stávající kanalizaci budou napojeny (vtšinou pes S) místní ásti Pod Janem, ul. Budjovická, ul. Gregorova a ze smru Krtely a Malovice. Samostatn je kanalizace a OV navržena v místní ásti Za cihelnou (plocha TI 1), zámek Kratochvíle (plocha TI 2), Na Sloun (plocha TI 3), Ovín a Grejnarov (plocha TI 4). Kolem istíren odpadních vod jsou navrženy maximální hranice negativního vlivu prostedí - viz text ve výrokové ásti kap. f) podmínky pro využití ploch - výstupní limity. Dešové vody budou i nadále odvádny stávajícím zpsobem. Doporuuje se maximální množství srážkových vod zasakovat do pdy pirozeným zpsobem a minimalizovat zpevování ploch nepropustnými materiály. Navržené ešení odpovídá požadavku rozšíení území dle návrhu ÚP. ešení je v souladu s Plánem rozvoje vodovod a kanalizací na území Jihoeského kraje. Do doby realizace centrálních istíren odpadních vod bude zpsob ištní odpadních vod provádn formou domovních OV, které lze napojit na trvale zvodnlou vodote nebo jímku na vyvážení. ZABEZPEENÍ PROTI POŽÁRU
48/87 Zdrojem požární vody pro msto je vodovod pro veejnou potebu a místní vodní plochy. Objekty bydlení a vybavenosti jsou zabezpeeny proti požáru podzemními hydranty pro požární zásah. Dále jsou využívány pro zabezpeení požární vody stávající vodní plochy. Nejbližší vodní plochou je rybník Mnich, který se nachází v jižní ásti zastavného území msta a navazuje pímo na bytovou zástavbu. Vhodným zdrojem požární vody se jeví i vodní plocha rybníka Myslivna v severozápadním okraji msta pi silnicích II. ídy II/ 142 a II/145. Netolicemi protéká jako hlavní tok Netolický potok, který je možno rovnž využívat pro zdroj požární vody je nutno stanovit podrobnjším ešením odbrná místa. Protipožární zabezpeení bude vyhovovat SN 73 0873. Vodní plochy musí být udržovány tak, aby byl vždy zajištn pístup a zajištno dostatené množství vody k hašení požár. Dalšími zdroji požární vody jsou vodní plochy rybníky, které se v ešeném území nacházejí v hojném potu. Taktéž je nutno stanovit a pípadn upravit odbrná místa. Ve výjimených pípadech (území mimo dosah veejného vodovodního adu a vodních ploch a tok) bude nutno povolat jednotky s mobilní požární technikou automobilových cisteren. ENERGETICKÉ EŠENÍ STÁVAJÍCÍ STAV: ZÁSOBOVÁNÍ EL. ENERGIÍ Rozvodné naptí Kmenová linka Nadazený systém 3 + PEN, 50Hz, 400/230V TN-C 22kV linka Netolice rozvodna 110kV Prachatice V ešeném území se nachází 30 transformoven napájených ze sít VN-22kV - E-ON. Trafostanice jsou napojeny odbokami volného vedení 22kV z výše uvedených kmenových linek 22kV. Podrobný popis TS je zpracován v samostatné tabulce. Stávající kmenové linky jsou v dobrém technickém stavu a mají rezervu výkonu. Vtšina linek 22kV je na betonových nebo píhradových stožárech. Seznam stávajících TS: TS - T1 jihozápadní ást ešeného území - Schwarzenberg TS - T2 jižní ást správního území - pod Ovínem TS - T3 jižní ást správního území - Grejnarov TS - T4 jižní ást správního území - Ovín TS - T5 jižn od msta - Rudné doly TS - T6 jihozápadn od msta - Peklo TS - T7 jižní ást msta - Msto TS - T8 jihozápadní ást msta - Mateská školka TS - T9 západní ást msta - Petrv Dvr TS - T10 severozápadní ást od msta - Zámek Kratochvíle TS - T11 západní ást od msta - Zemlský areál TS - T12 západní ást msta - Prádelna TS - T13 severozápadní ást msta - Kotelna TS - T14 stední ást msta - Hornická TS - T15 stední ást msta Jihomlýny TS - T16 stední ást msta - Gregorova ulice TS - T17 stední ást msta - Radnice TS - T18 jižní ást msta - Babka TS - T19 jižní ást msta - Ovín TS - T20 východní ást msta - Budjovická ulice TS - T21 severní ást msta - Nová pošta TS - T22 severovýchodní ást msta - Tržní ulice TS - T23 severovýchodní ást msta - SPÚ TS - T24 severovýchodní ást msta - Cihelna TS - T25 severní ást msta - Zahrádkáská kolonie TS - T26 severní ást ešeného území - U Ptáník
49/87 TS - T27 západní ást msta - ZPA - lokalita k Podeišti TS - T28 jihovýchodní ást msta - Chatky TS - T29 jihovýchodní ást msta- Samota TS T30.1,2.3 severozápadní ást msta - Fotovoltaika Stávající sekundární sí vyhovuje pro dnešní zatížení a v návaznosti na novou výstavbu se bude postupn izpsobovat, zejména ve vybraných úsecích kabelizovat do zem. Dimenzování této sít se provede s ohledem na druh topného média. VEEJNÉ OSVTLENÍ Je vedeno zemí po sloupech vedení VO (napájeno samostatnými kabely), minimáln je vedeno po stožárech NN. Spínání, ovládání a mení je provedeno na trafostanici (signál Eon, spínací hodiny). Bude postupn rozšiováno kabely v zemi s novými rozvody sít NN. NAVRŽENÉ EŠENÍ: Základním údajem pro návrh distribuního zásobení el. energií msta je jeho dimenzování tak, aby byl schopen pinést požadovaný výkon v dob maxima pi dodržení všech aspekt spolehlivosti, kvalit naptí a to pi minimálních poáteních investicích a roních nákladech na ztráty a provoz. Zpracování výhledové bilance elektr. píkonu vychází ze stanovení podílových maxim jednotlivých odbratelských sfér, tj. byt. fondu, nevýrobní a výrobní sféry. V Netolicích je provedena plynofikace msta jako zdroj vytápní se uvažuje plyn, minimáln se uvažuje s elektrickým vytápním. Jako vytápní je dále uvažováno s používáním spalování deva a devního odpadu. Jako dobrý zdroj vytápní se nyní jeví použití elektrického akumulaního a pímotopného vytápní v kombinaci s tepelnými erpadly. Výpoet je proveden dle normy SN. Je uvažováno i s vaením a peením na el. sporácích, tzn. stupe elektrizace B. Stávající systém je stabilizovaný, zastavitelné plochy budou napojeny na stávající sí, a to v rámci veejných prostranství a dopravních ploch. Vzhledem k zastavným a navrženým zastavitelným plochám je navrženo: - pro zastavitelné plochy budou navrženy samostatné trafostanice podrobnjší dokumentací dle poteb nejsou v souasnosti známy konkrétní požadavky píkonu - trafostanice je možno umisovat v plochách a koridorech a budou napojeny do systému VN, a to bu nadzemním vedením, nebo vedením kabelovým (v rámci veejných prostranství a ploch pro dopravu) - sí nízkého naptí bude rozšíena a zahuštna novými vývody Návrh pokrytí nového nárstu spoteby el energie dle jednotlivých lokalit: Plochy OV 1, TI 2 - severozápadn od msta, lokalita Za cihelnou (za zámekem Kratochvíle) - napojení ze stávající trafostanice T11. Plochy OV 3, VS 4 - západn od msta, lokalita Velká Tebánka - napojení ze stávající trafostanice T10. Plocha TI 5 - severozápadní ást, pod zámekem Kratochvíle - napojení ze stávající trafostanice T10. Plochy VS 6, VS 7, B 8, TI 9 - severozápadní ást msta, nad rybníkem Myslivna - napojení z nové trafostanice T39 (sloupová TS 400kVA). Plochy SO 10, B 11, SO 12 - západní ást lokality Benýdkov, Petrv Dvr a Peklo - napojení ze stávající trafostanice T9. Plochy B 13, B 14, VP 15, SO 55, VS 57, OV 58 - západní ást lokality Benýdkov, Petrv Dvr a Peklo - napojení z nových trafostanic T12 (náhrada stávající stožárové za kabelovou), dále T31 kabelová) a T32 (kabelová). Souástí úprav je i demontáž ásti stávajícího vrchního vedení VN 22kV a jeho náhrada kabelovým vedení VN-22kV. Plochy B 16, VP 17, B 18, B 19, OVs 20, P 1 - západní ást (lokalita Peklo a u fotbalového stadionu) - napojení ze stávající trafostanice T8. Plocha SV 21 - jižní okraj msta - napojení ze stávající trafostanice T7. Plocha Ri 22 - jihozápadn od msta, lokalita na Pekle - napojení ze stávajících trafostanice T6 (výmna za prchozí). Plochy B 23, B 24, B 25 - jižn od msta - napojení ze stávajících trafostanic T6 (výmna za prchozí) a T5.
50/87 Plochy VP 26, Rh 28, Rz 29. VP 30, OV 31 jižní ást ešeného území, lokalita Podroužek (Pod Peklem) - napojení ze stávající trafostanice T6 (výmna za prchozí) a nové trafostanice T37 (sloupová TS 400kVA). Plocha VS 32 - jihozápadní ást ešeného území v místní ásti Schwarzenberg - napojení ze stávající trafostanice T1. Plocha VS 33 - jižní ást ešeného území, lokalita U Grejnarova (Ovín) - napojení ze stávající trafostanice T4. Plochy B 34, TI 35 - jižní ást ešeného území, lokalita Grejnarov - napojení ze stávající trafostanice T3. Plocha VS 37 - jihovýchodní ást ešeného území (lokalita u tetího rybníku - u Olšovského lesa - napojení z nové trafostanice T38 (sloupová TS 400kVA). Plochy Ri 38, Ri 39, VS 40, SO 41 - jihovýchodn od msta lokality Gertrda a U Mollerovského rybníka - napojení ze stávající trafostanice T28, pípadn z nov navržené trafostanice T38. Plochy OV 42, B 44, B 46 - jižní až východní okraj msta, lokality Chmelnice a Babka - napojení ze stávající trafostanice T20 a nové trafostanice T36 (sloupová TS 400kVA). Plochy B 45, VS 43 - jižní ást msta - napojení ze stávající trafostanice T19 nebo z nové trafostanice T36 (sloupová TS 400kVA). Plochy B 47, D 49, B50 - proluky v jižní a jihovýchodní ásti msta - napojení ze stávajících trafostanic T17, T18, T20. Plochy,SO 51, OV 52, DI 53, SO 54, P 1, P2, P3 - proluky ve stední ásti msta - napojení ze stávajících trafostanic T14, T15, T21. Plochy DI 59, VS 60, VS 61, VP 62 - severozápadní a severní okraje msta - napojení ze stávající trafostanice T13. Plochy VP 62, Ri 63, VS 64, VP 65 - severní okraj msta - napojení ze stávající trafostanice T25 a nové trafostanice T33 (sloupová TS 400kVA). Plochy VS 67, B 68 - severovýchodní okraj msta - napojení ze stávající trafostanice T24. Plocha DI 70 - severovýchodní ást msta (u areálu výroby a skladování) - napojení ze stávající trafostanice T23. Plochy SO 71, B 72, B 73 - proluky v severovýchodní ásti msta - napojení z nové trafostanice T34 (sloupová TS 400kVA). Lokalita OV 74 - východní ást msta, lokalita Na Janu - napojení ze stávající trafostanice T20 a z nové trafostanice T35 (sloupová TS 400kVA). Plocha VS 77 - severní ást ešeného území, lokalita Sloun - napojení ze stávající trafostanice T26. Rekonstruované trafostanice: - T6, T12, Nové trafostanice: - T31, T32, T33, T34, T35, T36, T37, T38, T39. V severní ásti msta je vymezena plocha stávající fotovoltaické elektrárny. Pípadný rozvoj mže být smrován na navazující nov vymezenou plochu výroby a skladování VS 64. Jiné umístní fotovoltaických systém pro zásobování elektrickou energií je možné pouze osazením na stechách budov, vyjma památkové zóny s tím, že se nebudou negativn projevovat v dálkových pohledech a prhledech. TELEKOMUNIKACE A RADIOKOMUNIKACE Pošta se nachází v centru msta, je vyhovující a nevyžaduje další územní nároky. Telefonní úastníci jsou napojeni na digitální ústednu s dostatenou kapacitou. Telefonní ústedna je situována ve stední ásti Netolic. Poteby obce jsou v souasné dob zajištny místní rozvodnou sítí. Trasy telefonních kabel jsou tšinou vedeny podél komunikací, je proto teba veškeré zámry, které by se mohly kabel dotknout, vas se správou kabel projednat. Telekomunikaní vybavení msta zajišuje Telefonica O2, a.s.. Nad východní ástí ešeného území procházejí paprsky radioreléových tras veejné komunikaní sít. Na území se nacházejí zaízení mobilních operátor. Územní plán nestanovuje podmínky na spoje a zaízení spoj, vzhledem k tomu, že souasná infrastruktura a konkurenní prostedí poskytovatel zajišuje dostatenou dostupnost jednotlivých typ komunikaních služeb, a nejsou kladeny územní požadavky.
51/87 OCHRANNÉ REŽIMY AR V souvislosti s poízením ÚAP byly v ešeném území vymezeny plochy s ochrannými režimy MO R, kde pro zmny je nutné dodržovat prostorové a funkní limity, které stanovuje MO R. Pevážná ást ešeného území zasahuje do ochranného pásma radiolokaního prostedku RTH Tebotovice. Pípadná výstavba trných elektráren, výškových staveb, prmyslových hal, venkovních vedení VVN a VN, retranslaních stanic, základnových stanic mobilních operátor a výsadba vzrostlé zelen (vtrolamy apod.) v tomto území že být omezena a musí být nutn pedem projednána z dvodu ochrany zájm vojenského letectva s MO R. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM V Netolicích zásobování teplem je stabilizováno, jako jediný centrální zdroj tepla se využívá stávající kotelna, která se nachází v Hornické ulici. Z této výtopny jsou zásobovány pedevším bytové jednotky na sídlišti a nkteré objekty obanské vybavenosti v okolí námstí. Pro vytápní se v pevážné míe využívá zemní plyn. ešené území má potenciál ve využití obnovitelných zdroj energie. Budou respektovány požadavky na ochranu ovzduší vyplývající ze zákona o ochran ovzduší a krajského programu snižování emisí tak, aby pro dané území byly vytvoeny podmínky pro dodržení pípustné úrovn zneištní ovzduší. Je možné provozovatele nkteré dostupné systémy, které splují ekologické limity. Plynofikací je dán pedpoklad k vytování spalování pevných paliv, nejvíce hndého uhlí horší kvality. Postupná náhrada tepelných zdroj pinese výrazné zlepšení istoty ovzduší. V území bude zachováno centrální zásobování teplem z plynové kotelny v Hornické ulici a upednostováno její další využití hlavn v centrální ásti msta, popípad budou využívány alternativní zdroje energie formou využití biomasy, tepelných erpadel, solárních kolektor. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM ešeným územím prochází trasy VTL a STL plynovod ochranným a bezpenostním pásmem. Vysokotlaký plynovod pichází do území z jihovýchodní ásti a; je ukoneno regulaními stanicemi. 1. stanice je typová VTL RS 3000/2/2-400, výstupní petlak 0,3MPa a nachází se na západním okraji msta. Stedotlaký výstup z VTL RS je veden do ulice Bavorská, kterou prochází na námstí a do ulice Vodanská v dimenzích 150, 100 a 80 mm. 2. stanice VTL RS umístná jihozápadn od msta v lokalit Rudné doly, eší odbr pro tuto oblast. NAVRHOVANÉ EŠENÍ: Návrh územního plánu Netolice vymezuje plochu koridoru územní rezervy vysokotlakého plynovodu Ep/E - VTL plynovod Netolice Zliv, který je pevzat ze ZÚR Jihoeského kraje. ÚP navrhuje zpesnní (zúžení) šíe koridoru z 200 m na 25 m, tak aby co nejmén zasahoval do lesních ploch a LBC 35 a pitom respektoval pvodní vymezení dle ZÚR. Koridor je veden do ešeného území jihovýchodn pes katastrální Lužice u Netolic a Babice u Netolic. Jedná se o územní rezervu pro propojení stávajících systém vysokotlakých plynovod cca 12 km vzdušnou arou, a to z dvodu napojení dalších obcí na zemní plyn. Zámr má sice nadmístní význam, ale také vysoké investiní náklady neodpovídající rentabilit jeho provozu a jeho realizace je proto asov vzdálená. Stedotlaké plynovody k nov navrženým lokalitám budou vedeny ve stávajících a navržených místních komunikacích, podél nich, nebo v plochách veejných prostranství. Plynárny zatím nemají zájem investovat do rozvod v oblastech, kde jsou jen minimální odbry a vzhledem k vysokým cenám plynu není ani velký zájem. Plynofikací sídla je dán pedpoklad ke zlepšení istoty ovzduší. ODPADOVÉ HOSPODÁSTVÍ Komunální odpad bude tídn, v maximální míe bude dále využíván, nevyužitelné složky komunálního odpadu budou zajišovány svozem na ízenou skládku a tento systém bude i nadále zachován. Bude povoleno takové podnikání, které skladováním odpad vetn nebezpených látek nenaruší životní prostedí a nebude zátžovým rizikem pro obyvatele. Likvidace stavebního odpadu je zajištna prostednictvím firmy. ipouští se možnost umisování sbrných dvor v plochách výroby a skladování, v plochách smíšených výrobních, v plochách technické infrastruktury, dále se pipouští plochy pro tídný odpad, vetn odpadu inertního (stanovišt kontejner, shromažovací místa) v plochách jako související technická (píp. veejná) infrastruktura.
52/87 Pro zaízení pro kompostování biologicky rozložitelného odpadu jsou v ÚP vymezeny plocha pro výrobu a skladování VS 37 - jihovýchodní ást ešeného území, lokalita u tetího rybníku, (u Olšovského lesa) a VS 40 - jihovýchodn od Netolic, lokalita u rybníka. Mollerovský. RADONOVÁ PROBLEMATIKA V map radonového rizika geologického podloží M 1 : 200 000 jsou uvedeny orientaní údaje ešeného území. Podklad mapy vyjaduje radonové riziko klasifikované temi základními kategoriemi (nízké, stední a vysoké riziko) a jednou pechodnou kategorií (nízké až stední riziko pro nehomogenní kvartérní sedimenty). Radonové riziko z geologického podloží uruje míru pravdpodobnosti, s jakou je možno oekávat úrove objemové aktivity radonu v urité geologické jednotce. Hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objekt, jsou horniny v podloží stavby. Zárove indikuje i míru pozornosti, jakou je nutno vnovat opatením proti pronikání radonu z podloží u nov stavných objekt. Pevažující kategorie radonového rizika neznamená, že se v uritém typu hornin pi mení radonu na stavebním pozemku setkáme pouze s jedinou kategorií radonového rizika. Obvyklým jevem je, že pibližn 20 % až 30 % mení objemové aktivity radonu v daném horninovém typu spadá do jiné kategorie radonového rizika, což je dáno lokálními geologickými podmínkami ených ploch. Je tedy zejmé, že urení kategorie radonového rizika na jednotlivém stavebním pozemku není možno provádt odetením z mapy jakéhokoliv mítka, ale pouze mením radonu v podloží na konkrétním míst tak, aby byly zohlednny lokální, mnohdy velmi promnlivé geologické podmínky. evážná ást správního území se nachází ve 3. kategorii (vysoké riziko) radonového rizika z geologického podloží. Sem spadá severozápadní, západní, stední a jihovýchodní ást ešeného území. Ostatní ást se nachází ve 2. kategorii (stední riziko) radonového rizika z geologického podloží a v pechodné kategorii (nízké až stední riziko pro nehomogenní kvartérní sedimenty). Mapa radonového rizika geologického podloží
53/87 ZDVODNNÍ VEEJN PROSPŠNÝCH STAVEB A VEEJN PROSPŠNÝCH OPATENÍ VEEJN PROSPŠNÉ STAVBY Územní plán Netolice vymezuje veejn prospšné stavby technické infrastruktury, u kterých je možno uplatnit vyvlastnní bez možnosti pedkupního práva a veejn prospšné stavby dopravní infrastruktury, u kterých je možno uplatnit vyvlastnní s možností pedkupního práva. Stavby technické infrastruktury jsou navrženy jako nejvhodnjší zpsob zajištní základní obsluhy ešeného území. Veejn prospšné stavby technické infrastruktury jsou vymezeny z dvodu pedcházení a umožnní odstraování majetkoprávních pekážek, ke kterým by mohlo docházet pi jejich realizaci. Dopravní infrastruktura KÓD DI-1 DI-2 EL A ZDÚVODNNÍ Cyklostezka mezi státním zámkem Kratochvíle a mstem Netolice - z dvodu zajištní optimální obslužnosti zastaveného území cyklistickou dopravou v rámci jeho pírodního zázemí a mimo frekventovanou komunikaci II/145. Plochy pro pší a cyklistický chodník jižn od msta - DI 90 - jako souást plochy B 25 - z dvodu zajištní bezproblémového a bezpeného pístupu k blízké autobusové zastávce a zárove k budoucím vystaveným rodinným domm na ploše B 25. Technická infrastruktura - vodovod KÓD EL A ZDVODNNÍ TI-V1 Vodovodní ad v místech mezi zámkem Kratochvíle a lokalitou Petrv Dvr soubžn se silnicí II/145 - z dvodu zásobování msta pitnou vodou. Stavba veejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Návrh je pizpsoben trase místní komunikace soubžn se silnicí II/145 (veejn pístupná plocha), podél níž je ad veden z dvodu pedcházení majetkoprávních ekážek, ke kterým by mohlo dojít pi realizaci výstavby. Návrh trasy je v souladu s Plánem vodovod a kanalizací JK, schváleného v záí 2004. TI-V2 Vodní zdroj nad železniní stanicí - zajištní dodávky dostateného množství pitné vody pro sto. Stavba veejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Umístní vyplívá z úelu stavby minimalizovat pepravní vzdálenosti a zkrácení asu pro zajištní nejnutnjšího zásobení pitnou vodou. Technická infrastruktura kanalizace KÓD EL A ZDVODNNÍ TI-K1 Stavba istírny odpadních vod v místní ásti Za cihelnou - umístní vyplývá z úelu stavby, nejnižšího místa s možností odtoku do nejbližšího recipientu, stavba veejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. TI-K2 Stavba istírny odpadních vod pod zámkem Kratochvíle - umístní vyplývá z úelu stavby, nejnižšího místa s možností odtoku do nejbližšího recipientu, stavba veejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. TI-K3 Stavba istírny odpadních vod v lokalit Na Sloun - umístní vyplývá z úelu stavby, nejnižšího místa s možností odtoku do nejbližšího recipientu, stavba veejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Stavba istírny odpadních vod pro lokalitu Ovín a Grejnarov - umístní vyplývá z úelu stavby, TI-K4 nejnižšího místa s možností odtoku do nejbližšího recipientu, stavba veejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Technická infrastruktura - venkovní vedení vysokého naptí a trafostanice KÓD EL A ZDÚVODNNÍ Elektrické vedení VN 22 kv vetn trafostanice T39 v severozápadní ásti msta - bez zabezpeení ploch pro výstavbu nových energetických zaízení by nebylo možné zabezpeit požadované navýšení energetického píkonu el. energie; stavba veejného technického vybavení území TI-E1 podporující jeho rozvoj. Umístní vyplývá z blízkosti nov navržené lokality pro zástavbu již bude zásobovat el. energií. Místo je rovnž dobe komunika pístupné a má nejkratší napojení na stávající el. vedení. Elektrické vedení VN 22 kv vetn trafostanice T33 pi severním okraji msta- bez zabezpeení TI-E2 ploch pro výstavbu nových energetických zaízení by nebylo možné zabezpeit požadované navýšení energetického píkonu el. energie; stavba veejného technického vybavení území
54/87 TI-E3 TI-E4 TI-E5 TI-E6 TI-E7 TI-E8 TI-E9 TI-E10 podporující jeho rozvoj. Umístní vyplývá z blízkosti nov navržené lokality pro zástavbu již bude zásobovat el. energií. Místo je rovnž dobe komunika pístupné a má nejkratší napojení na stávající el. vedení. Elektrické vedení VN 22 kv vetn trafostanice T34 v severovýchodní ásti msta - bez zabezpeení ploch pro výstavbu nových energetických zaízení by nebylo možné zabezpeit požadované navýšení energetického píkonu el. energie; stavba veejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Umístní vyplývá z blízkosti nov navržené lokality pro zástavbu již bude zásobovat el. energií. Místo je rovnž dobe komunika pístupné a má nejkratší napojení na stávající el. vedení. Elektrické vedení VN 22 kv vetn trafostanice T35 pi severovýchodním okraji msta, lokalita k Podeišti - bez zabezpeení ploch pro výstavbu nových energetických zaízení by nebylo možné zabezpeit požadované navýšení energetického píkonu el. energie; stavba veejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Umístní vyplývá z blízkosti nov navržené lokality pro zástavbu již bude zásobovat el. energií. Místo je rovnž dobe komunika pístupné a má nejkratší napojení na stávající el. vedení. Elektrické kabelové vedení vetn trafostanice T32 a T 12 v západní ásti, lokalita Benýdkov - bez zabezpeení ploch pro výstavbu nových energetických zaízení by nebylo možné zabezpeit požadované navýšení energetického píkonu el. energie; stavba veejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Umístní vyplývá z blízkosti nov navržené lokality pro zástavbu již bude zásobovat el. energií. Místo je rovnž dobe komunika pístupné a má nejkratší napojení na stávající el. vedení. Elektrické vedení VN 22 kv vetn trafostanice T31 v západní ásti, lokalita Petrv Dvr - bez zabezpeení ploch pro výstavbu nových energetických zaízení by nebylo možné zabezpeit požadované navýšení energetického píkonu el. energie; stavba veejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Umístní vyplývá z blízkosti nov navržené lokality pro zástavbu již bude zásobovat el. energií. Místo je rovnž dobe komunika pístupné a má nejkratší napojení na stávající el. vedení. Elektrické vedení VN 22 kv vetn trafostanice T6 a T37 v jihozápadní ást ešeného území, lokalita Podroužek (Pod Pelkem) - bez zabezpeení ploch pro výstavbu nových energetických zaízení by nebylo možné zabezpeit požadované navýšení energetického píkonu el. energie; stavba veejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Umístní vyplývá z blízkosti nov navržené lokality pro zástavbu již bude zásobovat el. energií. Místo je rovnž dobe komunika pístupné a má nejkratší napojení na stávající el. vedení. Elektrické vedení VN 22 kv vetn trafostanice T36 v jižní ást ešeného území, lokalita Chmelnice - bez zabezpeení ploch pro výstavbu nových energetických zaízení by nebylo možné zabezpeit požadované navýšení energetického píkonu el. energie; stavba veejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Umístní vyplývá z blízkosti nov navržené lokality pro zástavbu již bude zásobovat el. energií. Místo je rovnž dobe komunika pístupné a má nejkratší napojení na stávající el. vedení. Elektrické vedení VN 22 kv vetn trafostanice T38 v jihovýchodní ásti ešeného území, lokalita u tetího rybníku u Olšovského lesa - bez zabezpeení ploch pro výstavbu nových energetických zaízení by nebylo možné zabezpeit požadované navýšení energetického píkonu el. energie; stavba veejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Umístní vyplývá z blízkosti nov navržené lokality pro zástavbu již bude zásobovat el. energií. Místo je rovnž dobe komunika pístupné a má nejkratší napojení na stávající el. vedení. Elektrické vedení VN 22 kv - jižní ást ešeného území - Grejnarov, echází do sousedního k. ú. Hrbov u Lhenic - vyplývá ze schváleného Územního plánu Lhenice, který vymezuje koridor pro odboku nového el. vedení, jenž bude napojen na stávající el. vedení v k. ú. Netolice. Jedná se o stavbu veejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Místo je dobe komunika pístupné a má nejkratší napojení na stávající el. vedení. VEEJN PROSPŠNÁ OPATENÍ Prvky ÚSES jsou v ešeném území vymezeny nejvhodnjším zpsobem s ohledem na aktuální stav území, zachování návazností na hranicích ešeného území, lenní pozemk a dodržení minimálních parametr nezbytných pro zajištní funknosti ÚSES jako celku. Založení ÚSES je jako veejn prospšné opatení vymezeno z dvodu pedcházení a umožnní odstraování majetkoprávních pekážek, ke kterým by mohlo docházet pi jeho realizaci. Založení prvk ÚSES KÓD EL A ZDVODNNÍ EKO-1 Omezen funkní regionální biokoridor RBK 6 (dle ZÚR JK RBK 148) - ichtický les Peklo (Stíbrný) - severozápadní ást ešeného území nad zámkem Kratochvíle, propojení funkních
55/87 EKO-2 EKO-3 EKO-4 EKO-5 EKO-6 EKO-7 EKO-8 EKO-9 EKO-10 EKO-11 EKO-12 biocenter LBC 5 a LBC 7 - doplováním a zlepšováním funkce jednotlivých prvk ÚSES a jejich zalenním do systému ÚSES je možno vytvoit vzájemn propojený soubor ekosystém, který zajistí udržení pírodní rovnováhy. Bez postupného zkvalitnní funkce ÚSES nelze zabezpeit trvale udržitelnou funkci krajiny. Omezen funkní regionální biokoridor RBK 18 (dle ZÚR JK RBK 154) - Peklo Brusensko (Kouty) - jihozápadní ást ešeného území, propojení funkních biocenter LBC 17 a LBC 19 - doplováním a zlepšováním funkce jednotlivých prvk ÚSES a jejich zalenním do systému ÚSES je možno vytvoit vzájemn propojený soubor ekosystém, který zajistí udržení pírodní rovnováhy. Bez postupného zkvalitnní funkce ÚSES nelze zabezpeit trvale udržitelnou funkci krajiny. Omezen funkní lokální biocentrum LBC 19 - U svalené kaple - jihozápadní ást ešeného území - souást regionálního biokoridoru (dle ZÚR JK RBK 154) - doplováním a zlepšováním funkce jednotlivých prvk ÚSES a jejich zalenním do systému ÚSES je možno vytvoit vzájemn propojený soubor ekosystém, který zajistí udržení pírodní rovnováhy. Bez postupného zkvalitnní funkce ÚSES nelze zabezpeit trvale udržitelnou funkci krajiny. Nefunkní regionální biokoridor RBK 24 (dle ZÚR JK RBK 154) - Peklo Brusensko (Rovina) - jihozápadní ást ešeného území, propojení funkních biocenter LBC 23 a LBC 25 - doplováním a zlepšováním funkce jednotlivých prvk ÚSES a jejich zalenním do systému ÚSES je možno vytvoit vzájemn propojený soubor ekosystém, který zajistí udržení pírodní rovnováhy. Bez postupného zkvalitnní funkce ÚSES nelze zabezpeit trvale udržitelnou funkci krajiny. Nefunkní regionální biokoridor RBK 30 (dle ZÚR JK RBK 154) - Peklo Brusensko (Brusenský potok) - jihozápadní ást ešeného území, propojení funkních biocenter LBC 29 a LBC sousedního k. ú. Hrbov u Lhenic - doplováním a zlepšováním funkce jednotlivých prvk ÚSES a jejich zalenním do systému ÚSES je možno vytvoit vzájemn propojený soubor ekosystém, který zajistí udržení pírodní rovnováhy. Bez postupného zkvalitnní funkce ÚSES nelze zabezpeit trvale udržitelnou funkci krajiny. Nefunkní lokální biocentrum LBC 31- Brusenský mlýn - jižní ást ešeného území v lokalit U Grejnarova - z ásti leží mimo ešené území - doplováním a zlepšováním funkce jednotlivých prvk ÚSES a jejich zalenním do systému ÚSES je možno vytvoit vzájemn propojený soubor ekosystém, který zajistí udržení pírodní rovnováhy. Bez postupného zkvalitnní funkce ÚSES nelze zabezpeit trvale udržitelnou funkci krajiny. Trvale nefunkní lokální biokoridor LBK 36 - Netolice - podél vodotee Netolického potoka v upraveném koryt v zastavném území msta - propojení funkního biocentra LBC 35 a navrženého biocentra LBC 37 - doplováním a zlepšováním funkce jednotlivých prvk ÚSES a jejich zalenním do systému ÚSES je možno vytvoit vzájemn propojený soubor ekosystém, který zajistí udržení pírodní rovnováhy. Bez postupného zkvalitnní funkce ÚSES nelze zabezpeit trvale udržitelnou funkci krajiny. Navržené lokální biocentrum LBC 37 - K Podeišti - severovýchodní okraj msta podél vodotee Netolického potoka a silnice II. tídy II/122 smr Podeišt - doplováním a zlepšováním funkce jednotlivých prvk ÚSES a jejich zalenním do systému ÚSES je možno vytvoit vzájemn propojený soubor ekosystém, který zajistí udržení pírodní rovnováhy. Bez postupného zkvalitnní funkce ÚSES nelze zabezpeit trvale udržitelnou funkci krajiny. Nefunkní lokální biokoridor LBK 40 K Olšovskému lesu - východní ást ešeného území, propojení funkních biocenter LBC 39 a LBC 41 - doplováním a zlepšováním funkce jednotlivých prvk ÚSES a jejich zalenním do systému ÚSES je možno vytvoit vzájemn propojený soubor ekosystém, který zajistí udržení pírodní rovnováhy. Bez postupného zkvalitnní funkce ÚSES nelze zabezpeit trvale udržitelnou funkci krajiny. Omezen funkní lokální biokoridor LBK 42 - Tebánka - severní ást msta Netolice, propojení navrženého lokální biocentra LBC 37 s funkním biocentrem LBC 43 - doplováním a zlepšováním funkce jednotlivých prvk ÚSES a jejich zalenním do systému ÚSES je možno vytvoit vzájemn propojený soubor ekosystém, který zajistí udržení pírodní rovnováhy. Bez postupného zkvalitnní funkce ÚSES nelze zabezpeit trvale udržitelnou funkci krajiny. Navržený lokální biokoridor LBK 45 - Malá Tebánka - podél silnice II. tídy II/145 smr Vimperk, západní ást ešeného území, návaznost na funkní lokální biokoridor LBK 46 - doplováním a zlepšováním funkce jednotlivých prvk ÚSES a jejich zalenním do systému ÚSES je možno vytvoit vzájemn propojený soubor ekosystém, který zajistí udržení pírodní rovnováhy. Bez postupného zkvalitnní funkce ÚSES nelze zabezpeit trvale udržitelnou funkci krajiny. Navržené lokální biocentrum LBK 52 - Na Bílém vršku - severovýchodní ást ešeného území pi hranici k. ú. Malovice - doplováním a zlepšováním funkce jednotlivých prvk ÚSES a jejich zalenním do systému ÚSES je možno vytvoit vzájemn propojený soubor ekosystém, který zajistí udržení pírodní rovnováhy. Bez postupného zkvalitnní funkce ÚSES nelze zabezpeit trvale udržitelnou funkci krajiny.
56/87 EKO-13 Navržený lokální biokoridor LBK 53 - Pes Bílý vršek - podél severovýchodní hranice s k. ú. Malovice, propojení navrženého biocentra LBC 52 a funkního biocentra v k. ú. Malovice - doplováním a zlepšováním funkce jednotlivých prvk ÚSES a jejich zalenním do systému ÚSES je možno vytvoit vzájemn propojený soubor ekosystém, který zajistí udržení pírodní rovnováhy. Bez postupného zkvalitnní funkce ÚSES nelze zabezpeit trvale udržitelnou funkci krajiny. Opatení ke zvýšení pirozené retenní schopnosti v území - opatení Bezdrevského (Netolického potoka) KÓD EL A ZDVODNNÍ Údržba koryta potoka, obnova melioraní stoky a zatravnní pozemk - nezbytné pro minimalizaci PPO-1 rozsahu možných škod zpsobených pírodními katastrofami (ped pívalovými dešti a splachem zemlské pdy). Vybudování ochranné hráze v Netolicích v. km 24,990 25,709 pro zlepšení odtokových pom PPO-2 u mostu na Budjovické silnici - nezbytné pro minimalizaci rozsahu možných škod zpsobených írodními katastrofami (ped pívalovými dešti a splachem zemlské pdy). Údržba koryta potoka a zvýšení konstrukce hráze nad rybníkem Mnich - nezbytné pro minimalizaci PPO-3 rozsahu možných škod zpsobených pírodními katastrofami (ped pívalovými dešti a splachem zemlské pdy). Zpomalení kulminace povodové vlny poldrem v. km 28,100 - nezbytné pro minimalizaci rozsahu PPO-4 možných škod zpsobených pírodními katastrofami (ped pívalovými dešti a splachem zemlské pdy). Zlepšení odtokových pom pod Brusenským mlýnem v. km 29,527 a zpomalení kulminace PPO-5 povodové vlny poldrem v. km 29,580 - nezbytné pro minimalizaci rozsahu možných škod zpsobených pírodními katastrofami (ped pívalovými dešti a splachem zemlské pdy). Zpomalení kulminace povodové vlny poldrem v. km 30,593 - nezbytné pro minimalizaci rozsahu PPO-6 možných škod zpsobených pírodními katastrofami (ped pívalovými dešti a splachem zemlské pdy). - opatení vodního toku Tebánka KÓD EL A ZDVODNNÍ Údržba koryta, zpomalení povrchového odtoku na levobežním pítoku Tebánky, návrh rybní PPO-7 a suchých poldr - nezbytné pro minimalizaci rozsahu možných škod zpsobených pírodními katastrofami (ped pívalovými dešti a splachem zemlské pdy). Údržba koryta a ochrana areálu firmy Dobré pneu s.r.o. v Netolicích ped zátopami - nezbytné pro PPO-8 minimalizaci rozsahu možných škod zpsobených pírodními katastrofami (ped pívalovými dešti a splachem zemlské pdy). Údržba koryta a pevedení vod levobežního pítoku od severovýchodní zdi zámku Kratochvíle - PPO-9 nezbytné pro minimalizaci rozsahu možných škod zpsobených pírodními katastrofami (ped ívalovými dešti a splachem zemlské pdy). Ochrana severozápadní zdi zámku Kratochvíle - nezbytné pro minimalizaci rozsahu možných škod PPO-10 zpsobených pírodními katastrofami (ped pívalovými dešti a splachem zemlské pdy). ZDVODNNÍ KONCEPCE USPOÁDÁNÍ KRAJINY, ZMN VE VYUŽITÍ KRAJINY, ÚSES, PROSTUPNOSTI KRAJINY, PROTIEROZNÍCH OPATENÍ, OCHRANY PED POVODNMI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ NEROST A PODOBN ODVODNNÍ KONCEPCE USPOÁDÁNÍ KRAJINY KRAJINNÝ RÁZ Malebná, mírn zvlnná a pírodními i umlými prvky lenná krajina Netolicka leží na pechodu mezi Šumavským podhím a eskobudjovickou pánví. Vtšina patí k Netolické pahorkatin, jejíž nejvyšší ástí je hbet Jedlového vrchu (606 m n. m.) a Koiny (607 m n. m.) mezi Netolicemi a Hracholusky. Severovýchodní ást Netolicka mezi Malovicemi a Mahouší je souástí jihozápadního okraje eskobudjovické pánve s nadmoskou výškou 400-430 m n. m. Vodní osou Netolicka je Netolický potok, vznikající soutokem Melhutky a Stružky pod rybníkem Podroužek jižn od Netolic. Oba potoky sbírají své vody ve vyšším podhí Šumavy a Blanského lesa. Na Netolickém potoku a jeho pítoku Tebánce jsou vybudovány soustavy menších rybník, z nichž nejvtší jsou Velký Hrbovský rybník a Podroužek jižn od Netolic. Netolický potok vtéká u Podeišt do eskobudjovické pánve. Na rzných místech v toku Netolického potoka byla zjištna ohrožená mihule potoní, u vodních tok
57/87 v oblasti Netolicka hnízdí ledek ní a skorec vodní. Vegetace v rybnících a jejich nejbližším okolí je tvoena lemy rákosin podél beh, zejména rákosu obecného, orobince a zblochanu vodního, místy se vyskytují i menší porosty vysokých ostic. V mokadech se úspšn rozmnožují nkteré druhy obojživelník. Území mikroregionu pvodn pokrývaly pevážn listnaté a smíšené lesy. V souasnosti je krajina z velké ásti bezlesá, vtší lesní komplexy se zachovaly hlavn v západní ásti ešeného území. Tyto lesy jsou zcela kulturní, v nižších ástech s pomrn vysokým zastoupením dubu letního, ovšem s pevahou borovice lesní a smrku ztepilého. Smrem k vyšším polohám jsou tém výhradn jehlinaté (smrkové a borové), jen místy s vtroušenou jedlí blokorou a bukem lesním. Pesto se i v místech s alespo malou pímsí pvodních evin mžeme setkat s bohatstvím bylinných druh, charakteristickým pro pirozená lesní spoleenstva. V rozsáhlejších lesích Netolicka (Krtelský les, Tebánka) nepíliš hojn hnízdí sýc rousný, jehož jihoeské centrum výskytu leží v šumavských lesích. Ve velké ásti Netolicka, zejména východní, pevažuje dnes obdlávaná orná pda s mozaikou intenzivn využívaných kulturních luk bez významnjších rostlinných druh. Roztroušen, hlavn v okolí samot, zstaly zachovány zbytky pirozenjších luních porost, zastoupené na sušších, vtšinou svažitých stanovištích tzv. ovsíkovými loukami, v nivách tok a u rybník bezkolencovými a na obtížn pístupných trvale podmáených lokalitách loukami pcháovými. V zemlské krajin jsou ekologicky cenné liniové stromové porosty s pevažujícím dubem letním, místy s lípou malolistou a kovitým podrostem trnky, hlohu a brslenu evropského. Jsou hnízdním biotopem ptactva a útoištm etných významných bezobratlých živoich vázaných na staré stromy, pedevším duby. Hnízdí zde napíklad strakapoud prostední, teplomilný druh s vodním rozšíením v doubravách, dnes v jižních echách ojedinlý. Dležitým krajinným prvkem jsou olšové luhy, doprovázející menší vodní toky. Koncepce ešení krajiny vychází z pírodních podmínek a historických vazeb v území. V ešeném území jsou patrné pírodní kontrasty pestrosti krajinných spoleenstev. ÚP respektuje pírodní hodnoty území, vymezuje podmínky pro ochranu krajinného rázu, stanovuje zásady koncepce uspoádání krajiny. S ohledem na írodní potenciál ešeného území nejsou v krajin navrhovány žádné plochy a stavby s výjimkou ploch a koridor pro technickou infrastrukturu a ploch, které rozšiují stávající zastavné území. Tento princip je uplatnn a je respektován v celém ešeném území. Skladba kultur dle evidence o katastru: orná pda zahrady ovocné sady trvalé travní porosty lesní pda vodní plochy zastavné plochy ostatní plochy Celková katastrální plocha DRUHY PLOCH V KRAJIN Plochy vodní a vodohospodáské (V) - 805 ha - 51 ha - 23 ha - 459 ha - 870 ha - 166 ha - 37 ha - 224 ha - 2 635 ha Nachází se jak v krajin urbanizované, tak i krajin neurbanizované, tj. v celém ešeném území msta. Vodní plochy a toky jsou respektovány a chránny ped negativními dsledky civilizaních proces. Vhodný vegetaní porost kolem vodních ploch a tok zlepšuje estetiku území. ÚP Netolice vymezuje novou vodní a vodohospodáskou plochu - rybník - V 78. Navrhuje se ji vybudovat na zamokených pozemcích p.. KN 3024/1 (PK 282, 290 a 294/1), p.. KN 3024/2 a 3024/3 (PK 281/1 a 281/2) pro rozmnožování a úkryt obojživelník. Plochy zemlské (Z) Samostatn jsou vymezovány za úelem zajištní podmínek pro pevažující zemlské využití. Tyto plochy jsou v podmínkách územního plánu tvoeny pedevším kulturou orná pda a kulturou trvale travní porost. Rozvojové poteby msta nelze uspokojit uvnit zastavného území, pestože se využívá i ploch estavbových, bylo nutno pistoupit k pekroení hranice zastavného území. V plochách zemlské zóny je nutno zvýšit podíl pírodních prvk, rozsáhlé plochy orné pdy rozdlit vzrostlou zelení. Územní plán navrhuje na úkor ploch zemlských zejména realizaci územního systému ekologické stability. Plochy zemlské sady (Zs) Sad je ve svém pvodním významu specializovaná zahrada, která je primárn uzpsobena pro pstování ovocných strom a ke, je tedy zamena pedevším na produkci ovoce ve vtším mítku. Slouží k vymezení zelen pro hospodáské úely mimo urbanizované území. Ovocné sady jsou biotopem umožujícím pežití mnohým vzácným druhm živoich. V ešeném území jsou ovocné sady vymezeny
58/87 jako stávající zemlské plochy - sady. Územním plánem jsou tyto plochy stabilizovány a vytvoeny podmínky pro jejich pípadný rozvoj. Plochy lesní (L) Samostatn jsou vymezovány za úelem zajištní podmínek s pevažujícím využitím pozemk pro les. V rámci návrhu územního plánu jsou plochy lesa stabilizovány a ástené tvoí souást ÚSES. V pímém kontaktu s lesními plochami jsou navrhovány zastavitelné plochy VS 37 a VS 43. Plochy pírodní (P) V ešeném území jsou jako plochy pírodní vymezeny plochy biocenter. Územní systém je vymezen na místní úrovni oborovou dokumentací plánem lokálního ÚSES v katastrálním území Netolice. Na regionální úrovni je výchozím dokumentem ešení ÚSES dle Zásad územního rozvoje Jihoeského kraje. Tento dokument vymezuje na území msta jedno regionální biocentrum RBC 722 (kód v ÚP RBC 11) - Peklo. Respektovány byly navazující body na sousední katastry obcí. Vymezené plochy biocenter jsou stabilizované. V územním plánu bude rozšíení ploch pírodních pro omezen funkní lokální biocentrum LBC 19 - U svalené kaple, nefunkní lokální biocentrum LBC 31 - Brusenský mlýn, navržené lokální biocentrum LBC 37 - K Podeišti, LBC 9 - Mužský, navržené lokální biocentrum LBC 52 - Na Bílém vršku. Plochy smíšené nezastavného území (SN) Tyto plochy pízniv kultivují krajinu. Jedná se o vzrostlé zelen nelesního charakteru, podmáené plochy, postagrární lada, dále plochy extenzivn využívané, které již áste zarostly náletovou vegetací, pípadn byly v nedávné minulosti hospodásky obhospodaované, v souasné dob vykazují stav druhov pestrých remíz a devin rostoucích mimo les. V územním plán se rozšíí plochy smíšené nezastavného území, a to zejména formou realizace územního systému ekologické stability. Zamokené plochy Jde o zemlsky neobhospodaovaná nivní území, s rozvinutými mokadními spoleenstvy. asto se jedná o mlké t v okolí vodních tok a ploch, nátokové partie rybník. Jde rovnž o plochy umle odvodnné, kde však melioraní systém ástei zcela pestal plnit svou funkci. Tyto plochy mají význam pedevším z hlediska pírodního. Jsou místem výskytu ady druh rostlin, které poskytují útoišt zejména mnoha druhm pták, nižších obratlovc a bezobratlých, pro jejichž život i vývojová stádia mají zásadní význam. Jejich ochrana a postupnou obnovu je pro pírodní biodiverzitu krajiny a krajinný ráz zcela zásadní a nenahraditelná. Nemén významná je i retenní funkce tchto ploch. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Územní systém ekologické stability (dále ÚSES, systém souást tzv. obecné ochrany pírody) v ešeném území byl do ÚP Netolice pevzat z následujících podkladových dokumentací: Plán místního územního systému ekologické stability krajiny k. ú. Netolice (Ing. Václav Škopek), ZÚR Jihoeského kraje a ÚAP ORP Prachatice. Cílem zpracované dokumentace ÚSES bylo upesnní stávajících prvk a jejich funkní propojení, resp. doplnní do aktuálního stavu. PODMÍNKY PRO NÁVRH A CÍLE ÚSES V zemlsky kultivovaných krajinách dochází obvykle k tomu, že rozsáhlé celky orné pdy asto v kombinaci se zástavbou (silnicí, železnicí apod.) rozdrobují plochy s pírodními biotopy do izolovaných enkláv. Izolovaná spoleenstva jsou z dlouhodobého hlediska ekologicky nestabilní, protože nemají dostatenou genovou základnu pro trvalé udržení živoišných a rostlinných druh, a protože pípadné poškození nemže být pirozen napraveno migrací organism z nenarušených ploch. Pokud má být krajina trvale stabilní, je teba zachovat, pípadn vytvoit sí záchytných bod (biocenter) a jejich spojnic (biokoridor), která by zajišovala spojení mezi tmito ekologicky stabilními zónami a to jak na místní, tak i regionální a nadregionální úrovni. Hlavními cíli ÚSES je uchování a zabezpeení nerušeného vývoje irozeného genofondu krajiny v rámci jejího pirozeného prostorového lenní a vytvoení optimálního základu ekologicky stabilních ploch v krajin z hlediska zabezpeení jejich maximálního kladného psobení na okolní mén stabilní ásti. Ekologicky stabilními plochami jsou lesy, trvalé drnové formace jako louky, pastviny, zatravnné lady, trvalá zele rostoucí mimo les, vodní toky a vodní nádrže (rybníky) a jejich doprovodné behové porosty, mokady a chránná území. Souborn mžeme tyto formace a spoleenstva oznait jako kostru ekologické stability. Pro vtšinu ešeného území platí, že kostra ekologické stability není schopna v krajin zajistit požadované funkce. Proto je nutno tuto existující, relativn ekologicky stabilní, ást krajiny doplnit na funkce schopný a fungující ÚSES. Pi návrhu biocenter a biokoridor se vycházelo z kostry ekologické stability a nejstabilnjších segment v krajin, které byly navrženy v pruzích podél vodoteí a na okrajích les, kde je nejvtší diverzita druh a nejvyšší pravdpodobnost migrace organizm.
59/87 Biocentra Biocentrum je biotop nebo soubor biotop v krajin, který svým stavem a velikostí umožuje trvalou existenci irozeného nebo pírod blízkého ekosystému. Biokoridory Biokoridory umožují a podporují migraci, šíení a vzájemné kontakty organism v jednotlivých biocentrech. Jedná se pedevším o liniová spoleenstva. Pro jejich správnou funkci je dležité dodržet šíkové parametry biokoridor. Biokoridory umožují trvalou existenci druh a spoleenstev krajiny. Krom biocenter a biokoridor jsou základními skladebnými ástmi ÚSES na lokální úrovni i interakní prvky, což jsou ekologicky významné krajinné prvky a ekologicky významná liniová spoleenstva, vytváející existenní podmínky rostlinám a živoichm a významn ovlivující fungování ekosystém kulturní krajiny. V místním územním systému ekologické stability zprostedkovávají interakní prvky píznivé psobení biocenter a biokoridor na okolní, ekologicky mén stabilní krajinu. Interakní prvky jsou souástí ekologické niky rzných druh organism, které jsou zapojeny do potravních etzc i okolních, ekologicky mén stabilních spoleenstev. Slouží jim jako potravní základna, místo úkrytu a rozmnožování. Pispívají ke vzniku bohatší a rozmanitjší sít potravních vazeb v krajin a tím podmiují vznik regulaních mechanism, zvyšujících ekologickou stabilitu krajiny. Interakní prvky zde pedstavují nejcennjší plochy ležící mimo systém ekologické stability. KONCEPCE NÁVRHU ÚSES Urující prvky ÚSES v ešeném území jsou regionální biocentra, regionální biokoridory, lokální biocentra a lokální biokoridory. Podle významu skladebných segment je v územním plánu územní systém ekologické stability rozdlen do dvou úrovní - regionální a lokální. Prvky nadazeného systému ÚSES (regionální) jsou pevzaty z nadazené ÚPD a v rámci územního plánu jsou pouze upesnny pro odpovídající mítko zobrazení na dané pozemky a nejsou mny ani doplovány. Jednotlivé skladebné prvky navazují na ÚSES vymezený v sousedních katastrech. Urující prvky ÚSES ešeného území: CHARAKTERISTIKA PRVKU ÍSLO PRVKU NÁZEV Regionální biocentrum funkní RBC 11 (dle ZÚR JK RBK 27) Peklo Brusensko (Krínská stoka) Regionální biokoridor funkní RBK 2 (dle ZÚR JK RBK 376) ichtický les Peklo (Krtelský les) Regionální biokoridor omezen funkní RBK 4 (dle ZÚR JK RBK 376 RBK 8 (dle ZÚR JK RBK 376) RBK 10 (dle ZÚR JK RBK 376) RBK 12 (dle ZÚR JK RBK 27) RBK 14 (dle ZÚR JK RBK 27) RBK 16 (dle ZÚR JK RBK 27) RBK 20 (dle ZÚR JK RBK 27) RBK 22 (dle ZÚR JK RBK 27) RBK 26 (dle ZÚR JK RBK 27) RBK 28 (dle ZÚR JK RBK 27) RBK 6 (dle ZÚR JK RBK 376) RBK 18 (dle ZÚR JK RBK 27) ichtický les Peklo (Nad cihelnou) ichtický les Peklo (Neštstí) ichtický les Peklo (Pes Švamberk) Peklo Brusensko (Krínská stoka) Peklo Brusensko (pod Libovkou) Peklo Brusensko (Libovka) Peklo Brusensko (U Doubravy) Peklo Brusensko (Brašna) Peklo Brusensko (Tebanický potok) Peklo Brusensko (Bartlovský) ichtický les Peklo (Stíbrný) Peklo Brusensko (Kouty) Regionální biokoridor nefunkní RBK 24 (dle ZÚR JK RBK 27) Peklo Brusensko (Rovina) Lokální biocentrum funkní - souást regionálního biokoridoru RBK 30 (dle ZÚR JK RBK 27) LBC 1 LBC 3 LBC 5 LBC 7 LBC 9 LBC 13 LBC 15 LBC 17 LBC 21 LBC 23 LBC 25 Peklo Brusensko (Brusenský potok) Setu V Krtelském lese U cihelny Kratochvílský Švamberk Dlouhý les Jezeví díry U Lenc Doubrava U Krínské stoky Chobot
60/87 Lokální biocentrum omezen funkní - souást regionálního biokoridoru LBC 27 LBC 29 LBC 19 Velký Hrbovský rybník Bartlovský U svalené kaple Lokální biocentrum funkní LBK 31 Brusenský mlýn LBC 33 Kamenec LBC 35 Mnich LBC 39 - Netolický K Podeišti LBC 41 Olšovský les LBC 43 Myslivna LBC 47 U Stíbrného rybníka LBC 50 V Krtelském lese LBC 55 Pod Velkým Hrbovským rybníkem Lokální biocentrum navržené LBC 37 K Podeišti LBK 52 Na Bílém vršku Lokální biokoridor funkní LBC 32 Netolický potok LBK 34 LBK 38 LBK 44 LBK 46 LBK 48 LBK 49 LBK 51 LBK 54 LBK 56 LBK 57 LBK 58 Netolický potok nad Mnichem Netolický (Soudný) potok pod Netolicemi Zámek Kratochvíle Stíbrný Nad Stíbrným Za cihelnou Krtelský les Podroužek Malý Hrbovský Melhutka Mastnice Lokální biokoridor navržený LBK 45 Malá Tebánka LBK 53 es Bílý vršek Lokální biokoridor nefunkní LBK 40 K Olšovskému lesu Lokální biokoridor LBK 42 ebánka omezen funkní Lokální biokoridor trvale nefunkní LBK 36 Netolice Navržené interakní prvky: OZNAENÍ NÁZEV CHARAKTER A Za cihelnou Revitalizace toku. B Krínská stoka Výsadba devin. C Velká Tebánka Revitalizace toku. D Rovina E Schwarzenberg Dosadba devin. F G Chobot Blana H Sloun Revitalizace toku. Ch Nad Pivovarským Výsadba devin. I Peklo Revitalizace toku. J Na Pekle Výsadba devin. K Nad Mnichem
61/87 OZNAENÍ NÁZEV CHARAKTER L M N K Rudným dolm Bašta Grejnarov O Šípalka Revitalizace toku. P Chmelnice Výsadba devin. Q R S V hejanech Nad Šmahovským Karbovský T K Podeišti Revitalizace toku. U Na strouhách V U Frojta Výsadba devin. W Na struhách X K Podeišti Výsadba devin a revitalizace toku. Maximální délky lokálních biokoridor a jejich pípustné perušení Lesní spoleenstva: Maximální délka je 2000 m, možnost perušení je max. 15 m. Mokadní spoleenstva: Maximální délka je 2000 m, perušení je možné 50 m zpevnnou plochou, 80 m ornou pdou a 100 m ostatními kulturami. Kombinovaná spoleenstva: Maximální délka je 2000 m, perušení je možné do 50 m zastavnou plochou, 80 m ornou pdou a 100 m ostatními kulturami. Luní spoleenstva: Maximální délka je 1500 m, perušení i 1500 m. Minimální šíky biokoridor lokálního významu Lesní spoleenstva: Minimální šíka je 15 m. Spoleenstva mokad: Minimální šíka je 20 m. Luní spoleenstva: Minimální šíka je 20 m. Minimální velikost biocenter lokálního významu Lesní spoleenstva: Mokady: Luní spoleenstva: Kombinovaná spoleenstva: Minimáln 3 ha v pípad kruhového tvaru. Minimální velikost je 1 ha. Minimální velikost je 3 ha. Minimální velikost je 3 ha. Minimální šíky biokoridor regionálního významu (a os nadregionálních biokoridor) Lesní spoleenstva: Minimální šíka je 40 m. Spoleenstva mokad: Minimální šíka je 40 m. Luní spoleenstva: Minimální šíka je 50 m. Maximální délky regionálních biokoridor a jejich pípustné perušení Lesní spoleenstva: Mokadní spoleenstva: Luní spoleenstva 1. - 4. st.: Luní spoleenstva 5. - 9. st.: PROPUSTNOST KRAJINY Maximální délka je 700 m, možnost perušení je max. 150 m, pokud pokrauje v šíi lokálního biokoridoru. Maximální délka je 1000 m, perušení je možné 100 m stavební plochou, 150 m ornou pdou a 200 m ostatními kulturami. Maximální délka je 500 m, perušení je možné max. 100 m stavební plochou, 150 m ornou pdou a 200 m ostatními kulturami. Maximální délka je 700 m, perušení je možné max. 100m stavební plochou, 150 m ornou pdou a 200 m ostatními kulturami. Nezbytnou nutností pi rozvíjení ešeného území je zachování a postupné zlepšování prostupnosti krajiny pro lovka i voln žijící organismy. Postupná nevhodná fragmentace krajiny znamená vedle zpetrhání vazeb mezi lidmi i velké ohrožení pirozené migrace celé ady živoišných druh. Pro zachování pirozené funkce krajiny v kulturním i pírodním smyslu je tak teba vnovat velkou pozornost a péi práv zachování její prostupnosti. Pro zachování a zlepšování prostupnosti krajiny je nutné pro voln žijící organismy zakládat prvky ÚSES a pro lovka doplovat sít významných pších propojení a cyklistické infrastruktury, vetn vhodného rozšíení doplkových zaízení (odpoívadla, povny kol, táboišt, informaní tabule).
62/87 PROTIEROZNÍ OPATENÍ ešené území není významn ohroženo vtrnou a vodní erozí. Vtrnou a vodní erozí jsou potenciáln ohroženy lehí pdy uložené na svazích a pdy ležící bezprostedn podél vodních tok. Zmenšováním výmry zemlsky obdlávané pdy ve prospch trvalých porost, a to jak travních, tak i se vzrostlou zelení, jednozna pispívá k omezování vtrné i vodní eroze. Za další protierozní opatení lze napíklad pokládat snahu o co nejdelší zdržení dešové vody v území, emuž napomáhá napíklad obnova mezí, vysazování alejí a vtrolam, zvyšování retenní schopnosti území budováním prleh, zasakovacích pás a záchytných píkop nebo navracením koryt drobných vodních tok do pírod blízkého stavu. Obdobn lze pohlížet i na postupné budování územního systému ekologické stability. V záplavovém území není povolena zmna kultury zemlské pdy z louky na ornou pdu. OCHRANA PED POVODNMI sto Netolice bylo na základ koncepce povodové ochrany na území Jihoeského kraje vyhodnoceno jako nedostate chránné ped povodnmi z toku Bezdrevského (Netolického) potoka a z toku Tebánka. V ešeném území je stanovené záplavové území - aktivní zóna a Q 100 na Bezdrevském (Netolickém) potoce, který protéká od jihu na severovýchod. ešené území je rovnž omezováno hranicí záplavy povodn 2002 a hranicí záplavového území Q 100 vodního toku Tebánka viz grafická ást. Pro ešení protipovodových opatení PPO-1 až PPO-10 v zátopových oblastech msta byla navržena technická opatení pímo ve mst i mimo msto rozdlených do jednotlivých úsek. Zpracovaná ešení PPO zahrnují návrhy pro zpomalení prchodu povodové vlny v záplavovém území Bezdrevského potoka nad rybníkem Mnich, možnost zlepšení odtokových pom v upraveném koryt Netolického potoka. Dále byly navrženy opatení pro zvýšení povodové ochrany toku Tebánka. OPATENÍ BEZDREVSKÉHO (NETOLICKÉHO) POTOKA PPO 1 Údržba koryta potoka, obnova melioraní stoky a zatravnní pozemk: 1. úsek v. km 21,909 23,712 - úsek trasy koryta a nivy od hráze stávajícího nevyužívaného rybníka k brodu na polní cest v. km 23,712 (vtší ást úseku leží mimo ešené území v k. ú. Podeišt). Navrhovaná opatení: odstranit napadané vtve pípadn i ásti kmen z prtoného profilu, ímž dojde k významnému zlepšení odtokových pom. 2. úsek v. km 23,712 24,974 - úsek trasy koryta a nivy od brodu na polní cest v. km 23,712 k soutoku s tokem Tebánka v. km 24,974 pod silniním mostem v Netolicích. Navrhovaná opatení: z pného profilu odstranit napadané vtve, pípadn i ásti kmen ímž, dojde k významnému zlepšení odtokových pom v koryt. V. km cca 24,8 odstranit v koryt ostrý meandr, který zhoršuje odtokové pomry pi povodních pod mostem na státní silnici v Netolicích. Orná pda za pravým behem se až k melioranímu odpadu zatravnit. V míst pravoúhlého odboení provést obnovu cca 250 m koryta bývalé stoky smující kolmo do Bezdrevského potoka, která by omezila rozliv vody na pozemky ze stávajícího melioraního odpadu. Realizace prací v úseku 2 musí být pedem projednány s Jihoeským vodárenským svazem (JVS) eské Budjovice a zárove musí dodržet ochranná
63/87 pásma dot ených sítí a za ízení JVS. V místech k ížení s hlavním vodovodním p ivad opat ení technicky tak, aby nedošlo k narušení vodovodního adu. em je nutné provést PPO 2 Vybudování ochranné hráze v Netolicích v. km 24,990 25,709 pro zlepšení odtokových pom u mostu na Bud jovické silnici 3. úsek v. km 24,974 25,758 - úsek trasy od soutoku s tokem T ebánka v. km 24,974 k výškovému stupni v. km 25,758 v zastav né ásti Netolic. Navrhovaná opat ení: pr žn udržovat pr to nost ného profilu potoka pod mostem státní silnice sm rem k Pode išti spolu se zmín ným narovnáním koryta v. km 24,8. Dále pr žn udržovat pr to nost p ného profilu potoka pod mostem místní komunikace k mostu státní silnice a objekt most samotných. K zamezení zatáp ní území za levým b ehem p i povod ových pr tocích Q20 provést ochrannou zemní hráz. Ochranná zemní hráz na dvacetiletou povode se navrhuje umístit podél levého b ehu v délce cca 615 m. Na za átku navazuje na t leso mostu na státní silnici, na konci je zavázána do terénu p ibližn v. km 25,709. Ší ka koruny hráze je 2 m a sklony svah v pom ru 1 : 3. V hrázi bude vybudován zpevn ný bezpe nostní p eliv pro p evedení vyšších povod ových pr tok. Hráz je z obou stran zavázána do terénu, má pr rnou výšku 1,5 m a v celé délce je p evýšena 0,5 m nad návrhovou hladinu. P i návrhu protipovod ové hráze je nezbytné, vy ešit odvodn ní chrán ného území od srážkových vod. Návrh hráze byl odvozen z teoretických ar rozlivu. P ípravu protipovod ových opat ení (z hlediska prostorových možností, utvá ení terénu, výškového umíst ní, apod.) je nutné posoudit v rámci projektové dokumentace. 4. úsek v. km 25,758 26,358 - úsek trasy od výškového stupn v. km 25,758 k výškovému stupni v. km 26,358 v zastav né ásti Netolic. Navrhovaná opat ení: pr žn udržovat pr to nost ného profilu potoka na posuzovaném úseku. Budování klasických protipovod ových opat ení (zemní hráze, zdi) není na daném úseku z estetického hlediska vhodné. V této lokalit se výhledov navrhuje z ídit kotvení pro použití mobilních protipovod ových zábran. P i montáži ed nástupem povodn je nutné protipovod ové zábrany osadit 0,5 m nad návrhovou hladinu. ednostn se navrhuje omezit nebezpe í zatáp ní území za pravým b ehem p i pr tocích Q20 a Q100 zlepšením odtokových pom pod mostem na Bud jovické ulici. M sto Netolice musí zajistit majetkoprávní vypo ádání s vlastníkem pozemku p.. 176, který bude spole s pozemkem p.. 178 využit k áste nému narovnání zákruty koryta. Zbytek meandru je pot ebn vy istit. 5. úsek v. km 26,358 26,650 - úsek trasy od výškového stupn v. km 26,358 ke konci koryta pod stavidlem bezpe nostního p elivu rybníka Mnich v zastav né ásti Netolic v. km 26,600. Navrhovaná opat ení: p i pr chodu velkých vod rybníkem Mnich je postupným vyhrazováním stavidel bezpe nostního p elivu a výpusti manipulováno tak, aby až do kóty hladiny v rybníku 425,30 m n.m. nebyl p ekro en odtok pod 3 hrází 11 m /sec. V p ípad dalšího rychlého
64/87 zvyšování hladiny v rybníku vlivem obecn nep íznivé hydrologické situace v povodí budou plynule a postupn vyhrazována stavidla s cílem stabilizace r stu úrovn hladiny. Pr žn udržovat pr to nost ného profilu potoka na posuzovaném úseku. Pro budování protipovod ových opat ení není na tomto úseku z d vodu p elití hráze rybníka Mnich opodstatn ní. PPO 3 Údržba koryta potoka a zvýšení konstrukce hráze nad rybníkem Mnich 6. úsek v. km 26,650 27,734 - úsek trasy od stavidla bezpe nostního p elivu rybníka Mnich v. km 26,650 k soutoku s tokem Melhutka v. km 27,734. Navrhovaná opat ení: pr žn udržovat pr to nost ného profilu potoka v úseku nad rybníkem Mnich, i pravé stran rybníka vybudovat sypanou hráz prodloužení sypané hráze, zvýšit konstrukci hráze, ed nástupem povodn p i levé stran rybníka vystavit mobilní ohrazení. PPO 4 Zpomalení kulminace poldrem v. km 28,100 povod ové vlny 7. úsek v. km 27,732 28,696 - úsek trasy od soutoku s tokem Melhutka v. km 27,732 k brodu na polní cest pod Grejnarovem v. km 28,696. Navrhovaná opat ení: na úseku. km 28,100 31,531 byla posuzována na 3 vybraných lokalitách reten ní kapacita údolní nivy Bezdrevského potoka v souvislosti s možností zdržení kulminace povod ové vlny. V. km 28,100, 29,580 a 30,593 bylo navrženo p ehrazení údolnice hrázemi a vytvo ení soustavy suchých nádrží (poldr ) V. km 28,100 byla na lokalit ozna ené P1 POLDR - 1 posuzována reten ní kapacita údolní nivy v souvislosti s možností zdržet kulminaci povod ové vlny o velikosti Q100 p ed jejím vniknutím do rybníka Mnich. Je navrženo p ehrazení nivy hrází v délce cca 120 m a vytvo ení ne ízeného suchého poldru jako vy išt né, nezastav né a zatravn né plochy ur ené k rozlivu vody. PPO 5 Zlepšení odtokových pom pod Brusenským mlýnem v. km 29,527 a zpomalení kulminace povod ové vlny poldrem v. km 29,580 8. úsek v. km 28,696 29,527 - úsek trasy od brodu na polní cest pod Grejnarovem v. km 28,696 ke vtoku do mostku pod objektem bývalého mlýna.
65/87 Navrhovaná opat ení: nekapacitní mostek v. km 29,527 odstranit a nahradit jej brodem. Odstran ní mostku a pro išt ní koryta pod ním zlepší odtokové pom ry. Nebude docházet ke vzdutí povod ových pr tok nad mostkem a zatáp ní objektu na parcele. 1897/1. 9.úsek v. km 29,527 30,593 - úsek trasy od vtoku do mostku pod objektem bývalého mlýna k p nému profilu potoka t sn u silnice p ed obcí Hrbov. Navrhovaná opat ení: v. km 29,580 byla na lokalit ozna ené P 2 POLDR - 2 posuzována reten ní kapacita údolní nivy v souvislosti s možností zdržet kulminaci povod ové vlny o velikosti Q100. Bylo navrženo p ehrazení nivy hrází v délce cca 110 m a vytvo ení poldru. P i realizaci tohoto opat ení by maximální hladina Q100 vystoupila na kótu 444,5 m n.m. p i zatopení plochy 9,3 ha, délce vzdutí 650 m a maximálním objemu 23 300 m 3. Realizace prací musí být p edem projednány s Jiho eským vodárenským svazem (JVS) eské Bud jovice a zárove musí dodržet ochranná pásma dot ených sítí a za ízení JVS. V místech k ížení s vodovodním adem je nutné provést opat ení technicky tak, aby nedošlo jeho narušení. PPO 6 Zpomalení kulminace povod ové vlny poldrem v. km 30,593 10. úsek v. km 30,593 31,531 - úsek trasy od p ného profilu potoka t sn u silnice p ed obcí Hrbov na konec posuzovaného úseku u soutoku s odpadem od rybníka Brychovský v. km 31,531. Navrhovaná opat ení: v. km 30,593 byla na lokalit ozna ené P 3 POLDR - 3 posuzována reten ní kapacita údolní nivy v souvislosti s možností zdržet kulminaci povod ové vlny o velikosti Q100. Bylo uvažováno s p ehrazením nivy hrází v délce cca 70 m a vytvo ením suchého poldru. P i realizaci tohoto opat ení by maximální hladina Q100 vystoupila na kótu 447,5 m n.m. p i zatopení plochy 1,4 ha, délce vzdutí 160 m a maximálním objemu 3 600 m 3.
66/87 Realizace prací musí být pedem projednány s Jihoeským vodárenským svazem (JVS) eské Budjovice a zárove musí dodržet ochranná pásma dotených sítí a zaízení JVS. V místech kížení s vodovodním adem je nutné provést opatení technicky tak, aby nedošlo jeho narušení. Do záplavových území jsou navrženy lokality TI 35 - jižní ást ešeného území (lokalita Grejnarov), 72 a B 73 - severovýchodní ást msta, DI 70 - východní okraj msta. Nov navržené stavby v dalších stupních projektové dokumentace musí být ešeny s ohledem na záplavové území vodního toku Bezdrevský potok. Veškeré stavby musí být ešeny technicky tak, aby nebyly ohroženy pípadnými záplavami a souasn aby nezhoršovaly prtokové pomry v ešeném profilu toku, a musí být odsouhlaseny se správci povodí. OPATENÍ VODNÍHO TOKU TEBÁNKA PPO 7 Údržba koryta, zpomalení povrchového odtoku na levobežním pítoku Tebánky, návrh rybní a suchých poldr 1. úsek v. km 0,000 0,136 - úsek trasy od soutoku s Bezdrevským potokem v. km 0,000 k objektu lávky pro pší v. km 0,136. Navrhovaná opatení: pržn udržovat prtonost pného profilu potoka v úseku od vtoku do mostu státní silnice k objektu lávky. V. km 0,113 ústí na levém behu drobný tok, který je v areálu firmy Šindelá spedition s.r.o. zakrytý. V horním úseku toku nad jeho soutokem s dalším drobným tokem od silnice smr Krtely se navrhuje vybudovat na zamokených pozemcích p.. KN 3024/1 (PK 282, 290 a 294/1), p.. KN 3024/2 a 3024/3 (PK 281/1 a 281/2) rybníky pro rozmnožování a úkryt obojživelník. 2. úsek v. km 0,136 0,523 - úsek trasy od objektu lávky pro pší v. km 0,136 k železninímu mostu v. km 0,523. Navrhovaná opatení: pržn udržovat prtonost pného profilu potoka v úseku od objektu lávky ke vtoku do železniního mostu v. km 0,523. Jiná opatení se z vodu z nejasného pínosu pro zlepšení odtokových pom a obtížné proveditelnosti nenavrhují. 3. úsek v. km 0,523 1,240 - úsek trasy od objektu železninímu mostu v. km 0,523 k zaátku úpravy koryta v. km 1,240. Navrhovaná opatení: pržn udržovat prtonost pného profilu potoka v úseku od vtoku do železniního mostu v. km 0,523 1,240. Navrhují se proezávky devinných porost a odstranní pekážek v koryt. PPO 8 Údržba koryta a ochrana areálu firmy Dobré pneu s.r.o. v Netolicích ped zátopami 4. úsek v. km 1,240 1,581 - úsek trasy od zaátku úpravy koryta v. km 1,240 kolem firmy Dobré pneu s.r.o. pod hráz rybníka Benýdkov v. km 1,581, kde zaíná znané zahloubení koryta. Navrhovaná opatení: pržn udržovat prtonost pného profilu potoka v úseku od vtoku do železniního mostu v. km 0,523 k pnému profilu v. km 1,581 tj. 81 m nad soutok. Navrhují se proezávky devinných porost a odstranní pekážek v koryt. K ochran firmy Dobré pneu s.r.o. ped povodní Q20 je nutné nasypat kolem levého behu toku Tebánky a levého behu pítoku od rybník Okrouhlice a Slouský zemní hrázky na kótu 422,23 m n.m. Tzn. nasypat novou hrázku kolem levého
67/87 ehu Tebánky nebo zvýšit stávající hrázku kolem stoky p.. KN 2766 - dotené pozemky p.. KN 2763, 2764/2 a 2765. 5. úsek v. km 1,581 1,850 - úsek trasy od pného profilu pod hrází rybníka Benýdkov v. km 1,581 k zaátku vymeného koryta obtoku Tebánky kolem rybníka Myslivna v. km 1,850. Navrhovaná opatení: pržn udržovat dobrou prtonost pného profilu potoka v úseku nad hrází rybníka Benýdkov a v obtoku rybníka Myslivna. V této souvislosti se navrhuje proištní prostoru za stavítkem a v objektu silniního mostu smr Bavorov. 6. úsek v. km 1,850 2,390 - úsek trasy obtoku rybníka Myslivna od zaátku vymování koryta v. km 1,850 k propustku na polní cest v. km 2,390. Navrhovaná opatení: pržn udržovat dobrou prtonost pného profilu potoka v úseku odstraováním ekážek v toku. Koruny hrázek, jež by zamezily rozlivu vody Q20 do rybníka Myslivna by musely mít korunu situovánu na kót 426,57 m n.m. výška hrázek 1,38. Z hlediska realizace nemá takový návrh opodstatnní, protože voda do rybníka stejn vnikne z území položeným nad ním. PPO 9 Údržba koryta a pevedení vod levobežního pítoku od severovýchodní zdi zámku Kratochvíle 7. úsek v. km 1,850 2,390 - úsek toku od propustku na polní cest v. km 2,390 k výtoku z obezdného píkopu zámku Kratochvíle. Navrhovaná opatení: pržn udržovat dobrou prtonost pného profilu potoka v úseku odstraováním pekážek v toku. Koruny hrázek, jež by zamezily rozlivu vody Q20 do dostihového areálu a potažmo do rybníka Myslivna by musely být situovány na kótách 426,67 429,93 m n.m. výška hrázek 1,17 1,36 m. Vzhledem k tomu, že povodovými prtoky Q 20 respektive Q 100 dojde jen k zatopení luních porost, o návrzích na budování hrázek se neuvažuje. Po výtoku povodového prtoku ze zámeckého píkopu dojde k jeho rozlití vlevo na dostihové závodišt a na celou plochu louky. Voda zatopí celou údolnici, vnikne do rybníka Myslivna a v míst trubního propustku DN 1000 mm na silnici Netolice Bavorov petee hráz rybníka. 8. úsek v. km 3,180 3,350 - úsek toku v areálu zámku Kratochvíle od místa, kde tok zámek v. km 3,180 opouští k pravoúhlému lomu pod hráz rybníka Kratochvíle v. km 3,350. Navrhovaná opatení: na tomto úseku nelze navrhnout žádná opatení. Klenbový mostek je souástí památkov chránného objektu, kde není dovoleno provádt žádné úpravy na objektu mostku ani na zdi v míst výtoku ze zámku. PPO 10 Ochrana severozápadní zdi zámku Kratochvíle 9. úsek v. km 3,350 3,518 - úsek toku od pravoúhlého lomu pod hráz rybníka Kratochvíle v. km 3,350 ke stupni pod klenbovým mostkem od bezpenostního pelivu Kratochvílského rybníka v. km 3,518. Navrhovaná opatení: pržn udržovat dobrou prtonost pného profilu potoka v úseku. Z pného profilu odstranit v. km 3,475 pnou devnou pehrážku. Vybudovat hrázky, pípadn zídky, jež by
68/87 zamezily rozlivu povodn Q 20 k severozápadní zámecké zdi. Proti netransformovanému povodovému prtoku o velikosti Q 50 a Q 100 nelze zámek ochránit. VSTUPNÍ LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Limity využití území podle zvláštních pedpis byly pi ešení respektovány, graficky zobrazitelné limity jsou zobrazeny v koordinaním výkrese. Dle tchto právních pedpis je nutno respektovat stávající zaízení, kulturní a pírodní hodnoty vetn podmínek jejich ochrany. PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁSKÉ Významný krajinný prvek ze zákona. Správci vodních tok mohou pi výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytn nutné a po pedchozím projednání s vlastníky pozemk užívat pozemk sousedících s korytem vodního toku, a tou významných vodních tok v šíce do 8m u drobných vodních tok nejvýše v šíce do 6m od behové áry. HRANICE ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ V ešeném území je stanovená Krajským úadem Jihoeského kraje.j. KUJCK 11845/20011 OZZL/6/Ci ze dne 13. 6. 2011) hranice záplavy - aktivní zóna a hranice záplavového území Q 100 na Bezdrevském (Netolickém) potoce, který protéká od jihu na severovýchod. ešené území je rovnž omezováno hranicí záplavy a povodn 2002 a hranicí záplavového území Q 100 vodního toku Tebánka. Podle Vodního zákona, 67 odst. (1) a (2) se nepovoluje v aktivní zón umísovat, povolovat ani provádt stavby pro bydlení, terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod, skladovat odplavitelný materiál, látky a pedmty, zizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné pekážky, izovat tábory, kempy a jiná doasná ubytovací zaízení. PLOCHY LESNÍ Významný krajinný prvek ze zákona. VZDÁLENOST 50 M OD OKRAJE LESA Dle zákona.289/1995 Sb. je nutno respektovat území v návaznosti na pozemky urené k plnní funkcí lesa - do 50 m. Samostatné umístní jednotlivých staveb ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa musí být v podrobnjší dokumentaci projednány se státní správou les, zástavba musí být obrácena k lesnímu porostu nezastavnou ástí pozemku. NATURA 2000 - EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA ZÁMEK KRATOCHVÍLE Natura 2000 je soustava chránných území, které vytváejí na svém území podle jednotných princip všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpeit ochranu tch druh živoich, rostlin a typ írodních stanoviš, které jsou z evropského pohledu nejcennjší, nejvíce ohrožené, vzácné i omezené svým výskytem jen na uritou oblast (endemické). V rámci soustavy Natura 2000 se v ešeném území nachází EVL Zámek Kratochvíle vyhlášená Naízením vlády. 132/2005 Sb. ze dne 22. 12. 2004, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit. poznámka: EVL evropsky významná lokalita Kód lokality: CZ0313635 Rozloha lokality: 0,0736 ha Poloha: Zámek Kratochvíle asi 2 km západn od Netolic, asi 15 km východoseverovýchodn od Prachatic. Ekotyp: Letní kolonie netopýra velkého se nachází na pdách zámku. Kvalita a význam: Jedna z nejvtších letních kolonií netopýra velkého v jižních echách. Poetnost druhu se zde v posledních letech zvýšila: v roce 2002 zjištno asi 200 ex., v roce 2005 zjištno asi 400 ex. Zranitelnost: Potenciáln pestavba pdního prostoru, oprava stechy apod. Management: Zachovat vzletové otvory do pdních prostor, zabránit nevhodným úpravám stechy a dních prostor. Možné stety zájmu: Mohou vyplývat ze zám nevhodných úprav pdních prostor, zaslepení vzletových otvor na pdy apod. PAMÁTNÉ STROMY VETN OCHRANNÉHO PÁSMA Na území Netolice je registrováno nkolik desítek památných strom nebo jejich skupin. Ochranné pásmo památného stromu vymezuje orgán pírody, který památný strom vyhlásil. Pokud tak neuiní, má každý strom
69/87 základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o polomru desetinásobku prru kmene meného ve výši 130cm nad zemí. Seznam památných strom k. ú. Netolice Název Alej Kratochvíle - stromoadí íslo parcely Výška (m) Obvod kmene (cm) Poet Stáí Poznámka 2730, 2731 17 130-420 103 100-200 ástený výez kovin okraj dostihové dráhy za zámkem Kratochvíle. Dub letní 1993 30 545 1 300 Na hrázi Velkého Hrabovského rybníka. Dub letní 2610, 3083/1 27 503 1 250 Odbr semen 1995. OS (1990) - oez suchých vtví, OS (1991) - výez ovin a výmladk. OS (1999) výez ovin a výmladk. Pata stromu napadena houbou, tracheomykózní íznaky, cca 60% vtví suchých na okraji silnice Netolice Prachatice, na ehu rybníka Liechtenstein. Lípa malolistá 2142, 2490 34 492, 280 2 150-250 Strom stojí na okraji osady Petrv Dvr. Lípy a dub u Netolic - skupina 2681 18 103-450 4 70-250 OS (1991) oezání zaschlých vtví, výmladk a kovin v okolí skupiny a proveden úklid u kížku strom Dub letní 2676 22 518 1 250 OS (1991) ez suchých vtví na hrázce mezi rybníky Kratochvílský a Neštstí, záp. od zámku Kratochvíle. Platan javorolistý (29ks) Jasan ztepilý (2ks) Javor mlé (1ks) - stromoadí 3085 17 150-200 32 100 Podél komunikace Netolice Bavorov, nad zámkem Kratochvíle Dub letní - 28 530 1 300 Suchý oezán 1997 OS (1997) proveden radikální ez v korun stromu, v dsledku tracheomykózy z 90 % proschlá, v roce 1998 jen torzo, rozcestí Schwarzenberg, Velký Hrabovský, Hrbov. PLOCHY ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES) Umístní prvk ÚSES zobrazuje grafická ást. Bližší popis je uveden v tabulkové ásti, která je spolu se zákresem závaznou ástí ÚP. Zpracování místního územního systému ekologické stability (místního ÚSES) je nástrojem s vysokým právním zabezpeením. Je povinným územn plánovacím podkladem. Zapracování do územního plánu je ÚSES v území trvale fixován. OCHRANA NEROSTNÝCH SUROVIN Podle zákona. 44/1988 Sb., o ochran a využití nerostného bohatství - horní zákon v platném znní, jsou zákresy provedeny podle aktuálního podkladu Geofondu R a MŽP R. Jedná se o hranici ložiska nerostných surovin, hranici dobývacího prostoru a poddolovaného území (staré lní dílo) - viz Koordinaní výkres. VÝHRADNÍ LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN V ešeném území se nachází výhradního ložisko nerostných surovin. ÍSLO GF SUBREGISTR ÍSLOLOŽISKA ORGANIZACE SUROVINA 314010001 314010002 314010003 WIENERBERGER CIHLÁSKÝ PRMYSL, A.S. BZ - BENTONIT PRO ZEMLSKÉ ELY; CS - CIHLÁSKÁ SUROVINA
70/87 DOBÝVACÍ PROSTOR Severovýchodn od msta je vymezena plocha dobývacího prostoru. IDENTIFIK. NÁZEV DP ORGANIZACE NEROST STÁV. VYUŽITÍ 700808 NETOLICE WIENERBERGER CIHLÁSKÝ PRMYSL, A.S PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ V ešeném území se nachází staré dlní dílo. CIHLÁSKÁ SUROVINA S UKONENOU ŽBOU IDENTIFIK. NÁZEV SUROVINA ROZSAH PROJEVY STÁÍ PLOCHA 1663 NETOLICE - PETRV DVR ZLATONOSNÁ RUDA OJEDINELA ZADNE NEZNAME STARI - HRANICE MSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY NETOLICE V Netolicích je vymezeno v historickém jádru msta území mstské památkové zóny, které bylo vyhlášeno rozhodnutím id.. 1990703 vyhláškou Jihoeského KNV ze dne 19. 11. 1990 o prohlášení památkových zón ve mstech a obcích Jihoeského kraje. edmtem ochrany jsou památky lidové architektury, urbanistická struktura sídla a hmotová skladba v návaznosti na charakter krajiny. Dvodem zízení ochranného pásma je z hlediska zájm památkové pée vytvoení podmínek pro zachování památek a jejich prostedí i celkového rázu. OCHRANNÉ PÁSMO LOVECKÉHO ZÁMEKU KRATOCHVÍLE V ešeném území je vymezeno ochranné pásmo nemovité kulturní památky loveckého zámeku Kratochvíle, která vykazuje významné kulturní hodnoty. PAMÁTKOV CHRÁNNÉ OBJEKTY V ešeném území se nachází tyto památkov chránné objekty: íslo rejstíku. p. Památka Ulice, námstí / umístní 18939 / 3-3690 - kostel Nanebevzetí Panny Marie ve stedu msta 20663 / 3-3689 - kostel sv. Václava 35300 / 3-3695 - kaplika i most 24121 / 3-3692 - kaplika Panny Marie smr Petrv Dvr 17586 / 3-3694 - kaplika sv. Jana Nepomuckého smr Vodany 33273 / 3-3697 - bitov, z toho jen ohradní ze a brána 30634 / 3-3693 - výklenková kaplika smr Lužice 36987 / 3-3696 - boží muka Gregorova, pi. p. 402 46498 / 3-3703 - boží muka smr Kratochvíle 15714 / 3-3701 - socha sv. Jana Nepomuckého i rybníku Mnich 27416 / 3-3698 - socha sv. Jana Nepomuckého pod Jánským vrchem 86878 / 3-3700 - sousoší Kalvárie ed kostelem 45788 / 3-3699 - sousoší sv. Jana Nepomuckého námstí 45012 / 3-3702 - kašna Mírové námstí 33985 / 3-3710 silniní most rozcestí Prachatice - Bavorov 18516 / 3-3706 - silniní most - 2 klenuté mosty na hrázi rybníka Mnich 101905 - železniní stanice, z toho jen: soubor nemovitostí výtopny 41044 / 3-3610 - mohylník, archeologické stopy Krtelský les 44685 / 3-5978 - výšinné opevnné sídlišt - hradišt sv. Jan, archeologické Východní okraj msta Netolice stopy 101756. p. 30 manský dm Gregorova 50353 / 3-6178. p. 31 manský dm Gregorova 51212 / 3-6225. p. 32 manský dm 102678. p. 36 manský dm Bavorovské
71/87 28284 / 3-3679. p. 53 manský dm Mírové námstí 14242 / 3-3680. p. 54 manský dm Mírové námstí 30201 / 3-3704. p. 58 pivovar 38056 / 3-3681. p. 76 manský dm Mírové námstí 45423 / 3-3682. p. 77 manský dm Mírové námstí 21696 / 3-3683. p. 80 manský dm Mírové námstí 10620 / 3-6082. p. 169 sýpka Staré msto 38406 / 3-3686. p. 190 dkanství 18754 / 3-3688. p. 195 venkovská usedlost Školní 50352 / 3-6179. p. 208 radnice Mírové námstí 100427. p. 214 manský dm Mnišská 15935 / 3-3705. p. 219 vodní mlýn Liegiosserv 21600 / 3-3685. p. 245 manský dm Mírové námstí, Mnišská 32000 / 3-3684. p. 248 muzeum Rožmberský dm Mírové námstí 29304 / 3-3687. p. 277 hudební pavilón - pavilón zahradní 37507 / 3-3708. p. 1 zemlský dvr Petrv a dvorec Peklo 42162 / 3-3707. p. 5 zámek - lovecký zámeek Kratochvíle ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY ešené území je z hlediska ochrany archeologického ddictví považováno za území s archeologickými nálezy. i jakýchkoliv zásazích do terénu je teba respektovat 21 24 zákona. 20/1987 Sb., o státní památkové péi, ve znní pozdjších pedpis. Stavebník je povinen zámr stavební a jiné innosti ohrožující archeologické movité a nemovité archeologické nálezy v jejich pvodním uložení oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávnné organizaci v pedstihu ped zahájením prací provést na doteném území záchranný archeologický výzkum. ešené území je na základ stavu poznání, dle Státního archeologického seznamu R, zaazeno do kategorie 1., tj. území s pozitivn prokázaným a dále bezpe pedpokládaným výskytem archeologických nález. Seznam archeologických lokalit k. ú. Netolice. LOKALITY NÁZEV LOKALITY LOKALIZACE KATEGORIE 1 Hradišt Na Janu Ostrožna na pravém behu 1 Netolického potoka, východní okraj sta 2 Netolice - jádro msta Severn od rybníka Mnich a na 1 levém behu Netolického potoka 3 Hejany Pravý beh Netolického potoka, 150 1 m ZSZ od kóty 466m, západní svah 4 Netolice - SZ od jádra obce Západní okraj msta, pravý beh 1 potoka Tebánka, západní svah 5 Na Janu Pravý beh netolického potoka, JZ 1 svah 6 Netolice Skládka u rybníka na JV okraji 1 sta 7 Netolice - Z od Karbovského Pravý beh Netolického potoka, S 1 rybníka svah 8 Netolice - mezi želez. tratí a Severní okraj msta, levý beh 1 Netolickým potokem Netolického potoka, jižní svah 9 K Podeišti - Z ást Severovýchodn od msta, levý 1 eh Netolického potoka, J až JV svah 10 Na strouhách Severn od msta, levý beh 1 bezejmenné vodotee, JZ svah 11 Na strouhách - Z od polohy Severn od msta, pravý beh bezejmenné vodotee, JV svah 1
72/87 12 " U ptáník" - J od polohy Asi 500m JJV od samoty U 1 Ptáník, východní až JV svah 13 Mohylník "Krtelský les" - V okraj Asi 500m SSZ od samoty U 1 Ptáník, mírný JV svah 14 Mohylník "Krtelský les" - JZ svah Západn od kóty 506m, Z svah. 1 15 Temeno návrší (kóta 510m) a S mohylník "Krtelský les" 1 svah 16 Mohylník v poloze "Krtelský les" Okolí kóty 533,7m a JZ svah. 1 17 Mohylník "Stíbrný" Asi 830m SZ od zámku 1 Kratochvíle, levý beh potoka ebánka, Z svah 18 Mohylník "Stíbrný" Asi 730m SZ od zámku 1 Kratochvíle, levý beh potoka ebánka 19 Mohylník "Na Slouních" Asi 700m SV od zámku 1 Kratochvíle, sedlo návrší a SZ svah 20 Mohylník "Na ohrad" Asi 550 m SV od zámku Kratochvíle, jižní až JZ svah 21 Kratochvíle - zámek a býv. tvrz i Kratochvílském rybníce, S od 1 Nový Lepta potoka Tebánka 22 Kratochvíle - J od silnice u zámku Pravý beh potoka Tebánka, SV 1 svah 23 ZSV Dolní Tebánek v poloze Malá Asi 1080m ZJZ od zámku 1 ebánka Kratochvíle, pravý beh potoka ebánka, mírný východní svah 24 ZSV neznámého jména Z od Asi 450 až 650 m SV od stedu 1 polohy Blána dvora Schwarzenberg, SV svah 25 Libovka Asi 600m Z od dvora 1 Schwarzenberg, sedlo návrší a JV svah 26 Netolice - svah JV od dvora Západn od ichtického rybníka, 1 Schwarzenberg východní svah 27 ZSV Šitice Západn od ichtického rybníka, J 1 od dvora Schwarzenberg, SV svah 28 Brašna Asi 750 m JV od dvora 1 Schwarzenberg, sedlo návrší a V svah 29 les Doubrava Levý beh potoka Mastnice, V až JV svah, asi 300m VJV od kóty 570m 30 les Doubrava Levý beh potoka Mastnice, J až JV 1 svah, asi 600m JV od kóty 570m 31 Hrbov - u kížku, smr na Netolice Pravý beh potoka Melhutka, plató. 1 32 Netolice - Grejnarov Pole J od osady Grejnarov, po levé stran silnice Grejnarov - Lužice, levý beh Netolického potoka, niva. 1 OCHRANNÉ PÁSMO HBITOVA Ochranné pásmo veejných pohebiš se zizuje 100m od hranice pozemk. Stavební úad mže v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit provádní staveb, jejich zmny nebo innosti, které by byly ohrožovány provozem veejného pohebišt nebo by mohly ohrozit ádný provoz veejného pohebišt nebo jeho dstojnost. OCHRANNÉ PÁSMO SILNICE, DRÁHY V ešeným územím prochází silnice II.,III. tídy, železniní dráha a železniní vleka. Ochranné pásmo silnice II. tídy iní 15m na ob strany od osy silnice nebo pilehlého jízdního pásu v nezastavném území, ochranné pásmo silnice III. tídy iní 15m na ob strany od osy silnice nebo pilehlého jízdního pásu v nezastavném území a ochranné pásmo železniní dráhy iní 60m na ob strany od osy 60 m od osy krajinní koleje, nejmén však 30 m od hranic obvodu dráhy a u vleek 30 m od osy krajní koleje pro rychlost do 160 km/hod.
73/87 OCHRANA PED ZVÝŠENOU HYGIENICKOU ZÁTŽÍ V chránném venkovním prostoru, venkovním prostoru staveb a vnitních prostorách staveb pi silnicích II. a III. tídy je nutné dodržovat nejvýše pípustné hodnoty hluku. V pípad nedodržení hlukových limit budou pípadná protihluková opatení vybudována na náklady investor této zástavby, a to mimo pozemky stávajících silnic. OCHRANNÉ PÁSMO VODNÍHO ZDROJE I. A II. STUPN Ochranné pásmo vodního zdroje pásmo = oplocení. V severozápadn od msta se nachází vodní zdroj pro zásobování areálu Petrv Dvr a zámku Kratochvíle, který má vyhlášené ochranné pásmo I. stupn. Do jižního okraje zájmového území zasahuje ochranné pásmo VDJ II. stupn, který je situován mimo ešené území. Nad ním je umístna úpravna vody s vyhlášenými ochrannými pásmy, která je v dnešní dob mimo provoz. OCHRANNÁ PÁSMA VODOVODNÍCH AD A KANALIZANÍCH STOK Podle zákona. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veejnou potebu a o zm nkterých zákon (zákon o vodovodech a kanalizacích) platí 23 Ochranná pásma vodovodních ad a kanalizaních stok. K bezprostední ochran vodovodních ad a kanalizaních stok ped poškozením se vymezují ochranná pásma vodovodních ad a kanalizaních stok (dále jen "ochranná pásma"). Ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprostední blízkosti vodovodních ad a kanalizaních stok urený k zajištní jejich provozuschopnosti. Ochranná pásma vodních zdroj podle zvláštního zákona 26) tímto nejsou dotena. Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnjšího líce stny potrubí nebo kanalizaní stoky na každou stranu, a to: a) u vodovodních ad a kanalizaních stok do prru 500mm vetn - 1,5 m b) u vodovodních ad a kanalizaních stok nad prr 500mm - 2,5 m c) u vodovodních ad nebo kanalizaních stok o prru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce tší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnjšího líce zvyšují o 1,0 m. Dle 23 odst. 4 Zákona. 274/2001 Sb. mže výjimku z ochranného pásma povolit v odvodnných ípadech vodoprávní úad. Z dvodu maximální technicko-bezpenostní ochrany zájm dotených osob je pro dálkový vodovod stanoveno bezpenostní pásmo 10 m na každou stranu od osy vodovodního potrubí. Omezení v bezpenostním pásmu dálkového vodovodu jsou stejná jako v ochranném pásmu. Na základ zákona. 274/2001 23 odst. 5 a, b, c, d je v ochranném pásmu vodovodního adu nebo kanalizaní stoky zakázáno provádt zemní práce, stavby, umisovat konstrukce nebo jiná podobná zaízení i provádt innosti, které omezují pístup k vodovodnímu adu nebo kanalizaní stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování, vysazovat trvalé porosty, provádt skládky mimo skládek jakéhokoliv odpadu, provádt terénní úpravy, osazovat pevné ploty s pevným podkladem bez písemného souhlasu vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popípad provozovatele. ed zahájením zemních prací je nezbytné provést vytýení dálkového bodu vodovodu, katodové ochrany a elektro pípojek na míst. MAXIMÁLNÍ HRANICE NEGATIVNÍHO VLIVU PROSTEDÍ OV Východn pod mstem, na levém behu Netolického potoka, je situována centrální OV se stanoveným pásmem ochrany prostedí. OCHRANNÁ PÁSMA ELEKTRICKÉHO NADZEMNÍHO VEDENÍ A TRAFOSTANICE ešeným územím prochází el. vedení VVN 400kV, VVN 110kV, VN 22kV a el. kabel 22kV. Ochranné pásmo (OP) nadzemního vedení je dáno novelizovaným Energetickým zákonem nabývajícím innosti dne 1. 1. 2001. Jedná se o souvislý prostor vymezený svislými rovinami po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti mené kolmo na vedení, která iní od krajního vodie vedení na ob jeho strany: - u stávajících el. zaízení, vybudovaných ped úinností novelizovaného zákona, zstávají pvodní OP: 22 kv = 10 m naptí nad 220kV do 400kV vetn 20 m - naptí nad 35kV do 110kV vetn 12 m (starší stávající vedení 15 m) - naptí od 1kV do 35kV vetn 1. vodie bez izolace 7 m - naptí od 1kV do 35kV vetn 2. vodie s izolací základní 2 m - naptí od 1kV do 35kV vetn 3. závsná kabel. vedení -1 m
74/87 - ochranné pásmo trafostanice stožárové iní 7 m od objektu - ochranné pásmo trafostanice zdné iní 2 m od objektu Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizaní soustavy do naptí 110kV vetn a vedení ídící, mící a zabezpeovací techniky iní 1m po obou stranách krajního kabelu. BEZPENOSTNÍ PÁSMO VTL PLYNOVODU ešeným územím prochází trasa VTL plynovodu bezpenostním pásmem 20m na ob strany od potrubí pro DN 100 do DN 250. OCHRANNÉ PÁSMO VTL PLYNOVODU ešeným územím prochází trasa vysokotlakého plynovodu. - bezpenostní pásmo VTL plynovodu je 20 m na ob strany od pdorysu pro potrubí DN 100 až DN 250. - ochranné pásmo VTL plynovodu je 4m na ob strany od pdorysu. - ochranné pásmo regulaní stanice VTL plynovodu je 4 m na všechny strany od pdorysu, pro pílišný detail je zakresleno v. RS. - bezpenostní pásmo regulaní stanice je 10 m od objekt zástavby OCHRANNÉ PÁSMO STL PLYNOVOD V ešeném území se nachází trasy STL plynovodu, které mají ochranné pásmo 4 m na ob strany od potrubí. OP RADIOLOKANÍHO PROSTEDKU RTH TEBOTOVICE evážná ást ešeného území zasahuje do ochranného pásma radiolokaního prostedku RTH Tebotovice. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základ závazného stanoviska R Ministerstva obrany: - výstavba souvislých kovových pekážek (100x20 m a více); - výstavba vtrných elektráren; - stavby nebo zaízení vysoké 30 m a více nad terénem; - stavby, které jsou zdrojem elektromagnetického záení; TELEKOMUNIKACE ešeným územím prochází optický telekomunikaní kabel, jehož ochranné pásmo iní 1,5m od osy, pro ílišný detail je zakresleno v. kabelu. K ochran stávajících telekomunikaních vedení a zaízení je nutno ed jakoukoliv stavební inností si vyžádat stanovisko technické dokumentace Telefónica O2. Pi navrhování tras inženýrských sítí bude respektována norma SN 736005 Prostorové uspoádání sítí technického vybavení. RADIORELÉOVÁ TRASA Ve východní ásti ešeného území prochází radioreléová trasa. Ochranné pásmo rádiového zaízení a rádiového smrového spoje vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního pedpisu. Parametry tchto ochranných pásem, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka tchto zaízení a spoj píslušný stavební úad v tomto rozhodnutí. Pitom musí být šeteno práv vlastník nemovitostí nacházejících se v ochranném pásmu rádiového zaízení a rádiového smrového spoje. BONITOVANÁ PDN EKOLOGICKÁ JEDNOTKA - I. - II. TÍDA OCHRANY ZPF V ešeném území se nachází pdy, které jsou zaazeny do I. a II. tídy ochrany ZPF. I. Do I. tídy ochrany jsou zaazeny bonitn nejcennjší pdy v jednotlivých klimatických regionech, evážn v plochách rovinných nebo jen mírn sklonitých, které je možno odejmout ze zemlského dního fondu pouze výjime, a to pevážn na zámry související s obnovou ekologické stability krajiny, ípadn pro liniové stavby zásadního významu. II. Do II. tídy ochrany jsou situovány zemlské pdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických region nadprrnou produkní schopnost. Ve vztahu k ochran zemlského pdního fondu jde o pdy vysoce chránné, jen podmín odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmín zastavitelné. ÚZEMÍ ZATÍŽENÉ MELIORACEMI V ešeném území jsou provedeny meliorace pro odvodnní pozemk. Navrhovanými rozvojovými plochami jsou pevážn doteny okrajové partie melioraních soustav, kde se nepedpokládá narušení navazujících soustav.
75/87 l) vyhodnocení úelného využití zastavného území a vyhodnocení poteby vymezení zastavitelných ploch Na základ výsledk pi zpracování przkum a rozbor Netolice bylo vyhodnoceno v návrhu územního plánu úelné využití zastavného území a s ohledem na charakter a efektivitu využití zastavných území a byly vytvoeny podmínky pro nové zpsoby využití území vybraných ploch. Rozsah vymezených zastavitelných ploch odpovídá souasným a výhledovým potebám msta (rozšíení nabídky ploch bydlení, obanského vybavení, výroby a skladování, dopravní a technické infrastruktury - rozšíení nabídky ploch bydlení a podnikání). Stanovené podmínky využití území umožují úelné využití zastavného území (vlastních usedlostí a staveb), zaazených do ploch smíšených obytných, které umožují intenzivnjší využití ploch pro podnikání, vetn aktivit rekreace a turistického ruchu. Plochy pro rozšíení rekrece byly vymezeny pro podporu cestovního ruchu a to zejména z dvodu pítomnosti národní kulturní památky zámeku Kratochvíle a dalších významných památek. Situování rozvojových lokalit vychází zejména z následujících princip: - respektování historicky vytvoených urbanistických struktur území - plošná a prostorová vazba stávajících a navrhovaných ploch s rozdílným zpsobem využití - využití proluk a enkláv v zastavném území - omezení rozvoje s rozptýleným charakterem zástavby - ochrana krajiny - poloha rozvojových lokalit ve vztahu ke stávajícímu dopravnímu systému a systémm technické infrastruktury - vyváženost plošného rozvoje v ešeném území.