Projekt SMIB_SPD. S n =500 kva u k =16%, u R =0.15% U n1/2 =419/21 kv

Podobné dokumenty
DYNAMICKÉ MODELY BUDÍCÍCH SYSTÉMŮ URČENÍ PARAMETRŮ

1. Úvod. Vstupní data pro dynamické výpočty Rev. 01/červenec 2005 Str. 1 -

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY DOTAZNÍKY PRO REGISTROVANÉ ÚDAJE

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY. ENERGETIKY TŘINEC, a.s. DOTAZNÍKY PRO REGISTROVANÉ ÚDAJE

Síťový simulátor MODES

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTIBUČNÍ SOUSTAVY ELPROINVEST s.r.o. Příloha1 Dotazníky pro registrované údaje. Schválil: ENERGETICKÝ REGULAČNÍ ÚŘAD

Vysokofrekvenční obvody s aktivními prvky

Elektrárny A1M15ENY. přednáška č. 6. Jan Špetlík. Katedra elektroenergetiky, Fakulta elektrotechniky ČVUT, Technická 2, Praha 6

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ. MOTORPAL,a.s.

PRAVIDLA PROVOZU LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY ELEKTRICKÉ ENERGIE ÚJV Řež, a. s.

Lab. skup. Spolupracoval Měřeno dne Odevzdáno dne. Příprava Opravy Učitel Hodnocení

7 - Ustálený stav kmitavý a nekmitavý, sledování a zadržení poruchy

Příloha P1 Určení parametrů synchronního generátoru, měření provozních a poruchových stavů synchronního generátoru

ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ

PŘÍLOHA 1 PPDS:DOTAZNÍKY PRO REGISTROVANÉ ÚDAJE

Případy COS_DFIG a COSZDFIG. Chování modelu DWIG poháněného větrnou turbínou (model WIND) v režimu regulace účiníku cosϕ =konst.

25 Dopravní zpoždění. Michael Šebek Automatické řízení

ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY VÍTKOVICE. Dotazníky pro registrované údaje

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍCH DISTRIBUČNÍCH SOUSTAV DOTAZNÍKY PRO REGISTROVANÉ ÚDAJE

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY. VEOLIA PRŮMYSLOVÉ SLUŽBY ČR, a.s. PŘÍLOHA 1. Dotazníky pro registrované údaje

Asynchronní motor s klecí nakrátko

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY. Dotazníky pro registrované údaje

Synchronní stroje Ing. Vítězslav Stýskala, Ph.D., únor 2006

PRAVIDLA PROVOZOV ANI LOKÁLNÍ DISTIBUČNÍ SOUST A VY

Příloha 3 Určení parametrů synchronního generátoru [7]

Vzorový test k přijímacím zkouškám do navazujícího magisterského studijního oboru Automatické řízení a informatika (2012)

s požadovaným výstupem w(t), a podle této informace generuje akční zásah u(t) do

13. Budící systémy alternátorů

Synchronní stroje. Φ f. n 1. I f. tlumicí (rozběhové) vinutí

Symetrické stavy v trojfázové soustavě

Elektrické výkonové členy Synchronní stroje

STABILITA SYNCHRONNÍHO HO STROJE PRACUJÍCÍHO

ASYNCHRONNÍ STROJE (AC INDUCTION MACHINES) B1M15PPE

Asynchronní stroje. Úvod. Konstrukční uspořádání

přednáška č. 5 Elektrárny B1M15ENY Generátory: Konstrukce, typy Základní vztahy Regulace, buzení Ing. Jan Špetlík, Ph.D.

Ochrany bloku. Funkce integrovaného systému ochran

Určeno pro studenty kombinované formy FS, předmětu Elektrotechnika II. Vítězslav Stýskala, Jan Dudek únor Elektrické stroje

1.1. Základní pojmy 1.2. Jednoduché obvody se střídavým proudem

Příklady k přednášce 25 Dopravní zpoždění

5. Elektrické stroje točivé

11 - Regulátory. Michael Šebek Automatické řízení

8. Setkání uživatelů programu MODES ČVUT FEL Praha

Teorie systémů a řízení

První paralelní připojení. Pavel Kraják (ČENES)

Frekvenční metody syntézy

Příloha 1 Zařízení pro sledování rekombinačních procesů v epitaxních vrstvách křemíku.

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Katedra fyziky, Studentská 2, Liberec

Základy elektrotechniky

Elektroenergetika 1. Elektrické části elektrárenských bloků

Teorie elektronických obvodů (MTEO)

Příklady k přednášce 6 - Spojování a struktury

Tel-30 Nabíjení kapacitoru konstantním proudem [V(C1), I(C1)] Start: Transient Tranzientní analýza ukazuje, jaké napětí vytvoří proud 5mA za 4ms na ka

Rozvod elektrické energie v průmyslových a administrativních budovách. Sítě se zálohovaným a nepřetržitým napájením. A 5 M 14 RPI Min.

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Stupeň Datum ZKRATOVÉ POMĚRY Číslo přílohy 10

Elektrárny A1M15ENY. přednáška č. 2. Jan Špetlík. Katedra elektroenergetiky, Fakulta elektrotechniky ČVUT, Technická 2, Praha 6

VŠB - Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní Katedra automatizační techniky a řízení

TRANSFORMÁTORY Ing. Eva Navrátilová

přednáška č. 2 Elektrárny B1M15ENY Schéma vlastní spotřeby Příklady provedení schémat VS Výpočet velikosti zdrojů pro VS Ing. Jan Špetlík, Ph.D.

Výběr primární hodnoty proudového transformátoru (EPM-4A, 4C, 4D a 4P)

Posouzení stability svahu

REGULACE EL. POHONŮ Stabilita a tlumení. Obr. 1. Schéma uzavřené regulační smyčky. Obr. 2. Ukazatele kvality regulace

ZKRATOVÉ PROUDY VÝPOČET ÚČINKŮ ČÁST 2: PŘÍKLADY VÝPOČTŮ

Příklad 1 Ověření šířky trhlin železobetonového nosníku

( LEVEL 3 Laplaceova transformace jako nástroj řešení lineárních diferenciálních rovnic. )

1. Regulace proudu kotvy DC motoru

Ochrany v distribučním systému

NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O PŘIPOJENÍ VÝROBNY ELEKTŘINY K PŘENOSOVÉ NEBO DISTRIBUČNÍ SOUSTAVĚ

PSK3-4. Přístupová práva. setfacl z balíčku acl.)

11 - Regulátory. Michael Šebek Automatické řízení

Řízení tepelného výkonu horkovodu simulace řízeného systému i řídicího algoritmu

s = Momentová charakteristika asynchronního motoru s kotvou nakrátko

NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O PŘIPOJENÍ VÝROBNY ELEKTŘINY K PŘENOSOVÉ SOUSTAVĚ NEBO DISTRIBUČNÍ SOUSTAVĚ

7 Měření transformátoru nakrátko

IDENTIFIKACE REGULOVANÉ SOUSTAVY APLIKACE PRO PARNÍ KOTEL

Automatizační technika. Obsah. Algebra blokových schémat Vývojové diagramy. Algebra blokových schémat

Elektroenergetika 1. Elektrické části elektrárenských bloků

2.6. Vedení pro střídavý proud

METODICKÝ LIST Z ELEKTROENERGETIKY PRO 3. ROČNÍK řešené příklady

4. Práce, výkon, energie

Zásady regulace - proudová, rychlostní, polohová smyčka

Zařízení pro řízení jalového výkonu fotovoltaických elektráren

Vytvoření skriptů pro webové rozhraní předmětu Analýza a simulace technologických procesů

Elektroenergetika 1. Přenosová a distribuční soustava

Simulátor ochran a protihavarijních automatik (RTDS) - modely měřících a výkonových transformátorů

Základnová stanice SyM² ZMK400 Technická data

Synchronní generátor. SEM Drásov Siemens Electric Machines s.r.o. Drásov 126 CZ Drásov

Technická data. Commander SK. Měniče kmitočtu určené k regulaci otáček asynchronních motorů

Doporučené aplikace stanovení modulu C pro jednotlivé typy technologií výroby elektřiny v KVET Zákon č. 165/2012 Sb., vyhl. č. 453/2012 Sb.

20ZEKT: přednáška č. 10. Elektrické zdroje a stroje: výpočetní příklady

Příklady k přednášce 20 - Číslicové řízení

C L ~ 5. ZDROJE A ŠÍŘENÍ HARMONICKÝCH. 5.1 Vznik neharmonického napětí. Vznik harmonického signálu Oscilátor příklad jednoduchého LC obvodu:

přednáška č. 2 Elektrárny A1M15ENY Ing. Jan Špetlík, Ph.D. Schéma vlastní spotřeby Příklady provedení schémat VS Výpočet velikosti zdrojů pro VS

6 Měření transformátoru naprázdno

Ochrana při poruše (ochrana před dotykem neživých částí) rozvodných elektrických zařízení do V AC

Synchronní stroje 1FC4

Příklady k přednášce 25 Dopravní zpoždění

Osnova kurzu. Elektrické stroje 2. Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 3

Poruchové stavy Zkrat - spojení fází, fáze a země možné poškození elektrické, tepelné, mechanické, ztráta synchronismu Přetížení - příliš vysoký proud

Transkript:

Projekt SMIB_SPD Pracovní kupina ENTSOE Sytem protection and dynamic připravila jednoduchý model SMIB ( Single Machine Infinity Bu ) pro tetování tandardních modelů generátoru, budícího a pohonného ytému v různých výpočetních programech []. Základní jednopólové chéma je uvedeno na náledujícím obrázku (viz také popi ve kriptu [2] ): S n =500 MVA P n =475 MW U n =2 kv EN NEN SEN P L jq L NTLV TEN NTHV NRID c Q =. S n =500 kva u k =6, u R = U n/2 =49/2 kv SRID U nq =380 kv S kq =2500 MVA RID r Q =R Q /X Q =0. P RIDL jq RIDL Obr. Schéma tetovacího modelu generátor tvrdá íť (přejato a upraveno podle [] ) V programu MODES byly vytvořeny tři tetovací případy, oučáti projektu SMIB_SPD:. TESTSPD: Tetovací případ koková změna v regulátoru napětí o 5 u generátoru naprázdno 2. TESTSPD2: Tetovací případ 2 koková změna zatížení o 5 u generátoru v otrovním provozu 3. TESTSPD3: Tetovací případ 3 třífázový kovový dočaný zkrat 00 m v uzlu NTHV Dynamické modely Model obahuje dva zdroje. Jedním je tzv. tvrdá íť RID a druhým ynchronní generátor EN. Tvrdá íť RID je definována vým rázovým zkratovým výkonem S kq =3I k3 U nq (I k3 je rázový zkratový proud). V programu MODES je tento zdroj modelován generátorem, který při dodává při zkratu v uzlu do ítě tejný zkratový proud při poměrném elektromotorickém napětí c Q za náhradní reaktancí x (oučet rázové reaktance x d a reaktance blokového tranformátoru x T ). Pro model zdroje RID byly z globálního katalogu typových parametrů TYP_BLOK.CAT (je umítěn ve ložce LOBAL.DAT dotupný všem projektům) defaultní parametry defaul a z knihovny modelů generátoru model CONS (kontantní napětí za rázovou reaktancí kontantními otáčkami a zátěžným úhlem). Pro x=0.4 pak vychází hodnota jmenovitého zdánlivého výkonu Sn=909. MVA. Pokud e zadá model CONS, není už nutné blíže pecifikovat modely budičů, turbíny a pohonného média (ponechají e defaultní parametry a tandardní modely). U ynchronního generátoru EN bude zadání ložitější, protože bude kromě jeho parametrů definovat i modely budiče a turbíny. Převod parametrů generátoru ze zdrojových dat do typových parametrů MODESu je vcelku přímý a jednoduchý. Náledující tabulka ukazuje značení výchozích parametrů z [] a jejich převedení do lokálním katalogu typových parametrů TYP_BLOK.CAT (je umítěn ve ložce VST a dotupný jen pro daný projekt). Tab. Typové parametry modelu generátoru Výchozí U r, Co r, S r, X d X q X d X d T d0 T d0 T d0 T A X q T q0 MODES Un (kv) Con Sng (MVA) Xd Xq Xd Xd2 Xt Td0 Td02 Tq02 Tm Xq Tq0 E500 2 0.95 500 2.8 0.35 0.25 0 5.4 42 0. 8 2.6 MODES umožnuje zadat i reaktanci blokového tranformátoru Xt (v daném případě je nulová, protože blokový tranformátor je oučátí modelu ítě). Naopak MODES nezadává rozptylovou reaktanci a odpor tatoru (model rozptylovou reaktancí nepočítá a odpor e zanedbává). Rovněž e nezadává rázová reaktance v příčné oe (předpokládá e rovnot X d = X q). Obr. 2 ukazuje v horní čáti jednoduchý model buzení SEXS (v nomenklatuře CMES značený ExcSEXS) definovaný ve zprávě []. Jedná e o proporcionální regulátor jednoduchým členem leadlag budičem e zpožděním T E jehož výtup je omezen v rozahu E MIN E MAX. V programu MODES tomu odpovídá tejnoměrný budič DC_ v kombinaci univerzálním modelem regulátoru buzení, jak ukazuje blokové chéma v dolní čáti obrázku. V programu MODES tvoří regulátor buzení amotatnou čát, kterou lze kombinovat šeti typy budičů. Model budiče DC_ má ve zpětné vazbě funkci ycení, která není použita (přílušné parametry jou nulové). Model regulátoru je mnohem komplexnější než u modelu SEXS. Tvoří ho PI regulátor (integrační čát e zadáním T I =0 vyřadí), omezovač rychloti zatěžování, derivační zpětná vazba (volbou K SE =0 e vyřadí) a tatiku jalovým proudem (volbou K STAT =0 e vyřadí). Aby bylo možno zkoumat odezvy budícího ytému na kokové a harmonické změny, lze přivét do oučtového bodu regulátoru kokový nebo inuový CMES (Common rid Model Exchange Specification) je tandard přijatý ENTSOE pro výměnu dat mezi provozovateli přenoových outav viz [3].

ignál. V Tab. 2 Tab. 3 jou výpiy parametrů modelů budiče a regulátoru, z kterých je patrná ekvivalence mezi výchozími parametry ze zprávy [] a parametry modelů programu MODES. Vc Vref V SEXS/ExcSEXS Tc Tb E MAX K T E E MIN Efd U Q U S Statika jalovým proudem Přídavný ignál Sytémový U k STAT*Q /U tabilizátor člen lead lag U ST (pt )(pt 2 ) Omezovač rychloti STAB kp (pt 3 )(pt 4 ) U Zmax U Imax v Unec U Rmax U Zmin U Z U Imin Necitlivot pti K SE pt S U B pt U S DZV Rmin PI regulátor Derivační zpětná vazba Regulátor buzení U Rmax U Rmin RB K A pt A U Bmin U Bmax E (U B ) Budič DC_ Obr. 2 Blokové chéma modelu budiče SEXS (nahoře) a ekvivalentní model regulátoru a budiče DC_ (dole) Tab. 2 Typové parametry modelu budiče Výchozí T E E MIN E MAX K MODES Ta Ubmin Ubmax Ka Kc Kd A B SEXS 5 0 4 200 0 0 0 0 Tab. 3 Typové parametry modelu regulátoru buzení Výchozí Tc Tb MODES Uzmin Uzmax Unec Ktat Kp Ke TI T T T3 v (/) URmax URmin UImin UImax T2 T4 SEXS 0.8.3 0 0 0 0.8 3 0 200 9.5 9.5 9.5 9.5 0 0 Obr. 3 ukazuje v horní čáti model tabilizátoru PSS2A použitý ve zprávě []. Jedná e o dvoukanálový tabilizátor, který využívá odchylku rychloti a činný výkon generátoru jak vtupní ignály. Ve podní čáti obrázku je model ytémového tabilizátoru, který e v programu MODES zadává jako oučát přídavných automatik regulátoru buzení (která dále tvoří ekundární regulátor jalového výkonu, omezovač tatorového a rotorového proudu a hlídač meze podbuzení). Model je zjednodušený vynecháním druhých členů wahout (T W2 =T W4 =0), rovnoti čaových kontant (T W =T W3 =T 7 ), nulové čaové kontantě v čitateli dolní proputi (T 8 =0) a rovnoti V STmax = V STmin. Parametry tabilizátoru jou v Tab. 4. VSI T w T w T w 2 T w T 6 2 T 8 M ( T 9 ) N P2A K S T T 2 T 3 T 4 VSTmax V S U B K S 3 V STmin VSI2 T w 3 T w 3 P T w 4 T w 4 K S 2 T 7 Kanál otáček pt S pt S Kanál výkonu pt S pt S K SP pt S Přídavná automatika regulátoru buzení Sytémový tabilizátor [pt 9 ] 5 Dolní proput K SS U Smax pt S pt S2 U Smax U Smax pt S3 pt S4 U Smax Dvojitý Lead lag Obr. 3 Schéma tetovacího modelu generátor tvrdá íť (přejato a upraveno podle [] ) Tab. 4 Typové parametry modelu přídavné automatiky regulátoru buzení STAB PSS2A KS KS2 TW T T2 VSTmax T3 T4 T9 MODES KS KSP TS TS TS2 USmax T3 T4 T9 PSS2A 0 6 2 0.25 3 0. 5 0. 2

Obr. 4 ukazuje v horní čáti jednoduchý model turbíny TOV. Jedná e o proporcionální regulátor otáček e tatikou R (proměnnou Ref lze měnit základní otevření a tedy i výkon turbíny) turbíno modelovanou členem leadlag. Parametrem Dt lze emulovat ztráty třením (obyčejně e zanedbávají Dt=0). V programu MODES tomu odpovídá tandardní model parní turbíny STAN v kombinaci univerzálním modelem regulátoru turbíny v otevřené regulační myčce, jak ukazuje blokové chéma v dolní čáti obrázku. V programu MODES tvoří regulátor pohonu amotatnou čát, kterou lze kombinovat pěti typy turbín. Model turbíny STAN modeluje podrobně regulační ventily, vyokotlakou čát (VT) turbíny a přehřívák nízkotlakou čátí (ta je modelována bez zpoždění). Model regulátoru je komplexnější než u modelu TOV. Jelikož je zvoleno řízení výkonu v otevřené regulační myčce (volba VYP) je výtup regulátoru R B dán požadovanou hodnotou výkonu turbíny N S.(lze ji měnit mítně nebo je zadávána dálkově ze ekundárního regulátoru f a P). Tuto hodnotu lze korigovat výtupem korektoru frekvence (pokud blok pracuje v primární regulaci frekvence). Elektrohydraulický převodník mění elektrický výtup regulátoru na tlak oleje ovládající regulační ventily. Pokud byl tak oleje závilý na otáčkách (u tarších mechanickohydraulických a hydrodynamickým ytémů) lze tuto vazbu modelovat hydraulickým regulátorem otáček, který má zeílení k SP. Nepřímo úměrné tatice regulace otáček. V Tab. 5 a Tab. 6 jou výpiy parametrů modelů turbíny (šedé parametry e v modelu STAN nevyužívají) a regulátoru, z kterých je patrná ekvivalence mezi výchozími parametry ze zprávy [] a parametry modelů programu MODES. Ref Omezovač rychloti zatěžování N S v N tep N TOV/ovSteam0 vmax T2 P M R T T3 N Tmax N Tmin Korektor frekvence f Z N Fmax Čidlo frekvence f k cor p5 d Fr N Fmin Elektrohydraulický převodník Hydraulický regulátor otáček p T EH d SP k SP Regulátor v režimu VYP 3 R T vmax Regulační ventily v min v max T V min p max Dt VT čát p T HP k HP k LP pt R Turbína model STAN Přehřívák a NT čát Výkon turbíny N T Obr. 4 Blokové chéma modelu turbíny TOV (nahoře) a ekvivalentní model regulátoru a turbíny STAN (dole) Tab. 5 Typové parametry modelu turbíny TOV T T3 vmin vmax T2/T3 MODES kn TV TIV THP TR TLP Vmin (/) Vmax (/) VImin (/) VImax (/) VCtop (/) VItop (/) min max KLP= KHP KHP kiv TOV.052 0 0 0 0 0 4 0.8 2 2.8 0 0.7 0.3.25 Parametr kn louží k převodu poměrných hodnot generátoru na hodnoty turbíny a je roven hodnotě /Co r. Tab. 6 Typové parametry modelu regulátoru turbíny TOV /R MODES TIT T IB T N TEHP k T k B ksp k Fr kcor k Pre k For EN vn /min tepn dfr dsp d Pre d P NFmax TOV 0 00 0. 20 0 0 50 50 0 0 0 0 0 0 Šedě značené parametry e týkají regulátoru kotle (pokud je kotel modelován jako zdroj pohonného média). V našem případě je modelován kontantní tlak páry. Výše uvedené informace o modelech zdrojů a jejich parametrech jou outředěny do vtupního ouboru BLOK.DTB, jehož obah je v náledujícím výpiu: n# Jmeno Jmeno TypPar Model TypPar Model TypPar TypPar TypPar Model TypPar TypPar Stav TypPar Model Bloku Uzlu eneratoru Budice Regul. Prid.aut. Turbiny Regul. Prid.aut. Zdroje 'EN' 'NEN' 'E500' 'PARK' 'SEXS' 'DC_' 'SEXS' 'PSS2A' 'TOV' 'STAN' 'TOV' 'defaul' 'VYP' 'defaul' 'CONS' 2 'RID' 'RID' 'defaul' 'CONS' 'defaul' 'STAN' 'defaul' 'defaul' 'defaul' 'STAN' 'defaul' 'defaul' 'ZAP' 'defaul' 'CONS' NFmin

2 TESTSPD: Tetovací případ koková změna napětí generátoru naprázdno Chod ítě byl upraven pro generátor naprázdno podle náledujícího chématu: 500 MVA EN NEN SEN 2 kv 380 kv NTLV TEN NTHV NRID SRID 4 0j0 3 2 0j 2 kv 0j0.4 49 kv :.03 909. MVA RID Obr. 5 Jednopólové chéma tavu ítě pro Tet generátor ve tavu naprázdno Při vypnutím vypínači S_EN a nezatíženém uzlu NEN je generátor ve tavu naprázdno. Na vorkách je jmenovité napětí 2 kv. Skoková změna v regulátoru napětí o 5 byla provedena na bloku EN zadáním záahu EXTS ( parametrem 5) v čae t=0. pomocí cénáře. Tento záah připojí přídavný ignál o velikoti 5 do oučtového bodu regulátoru (viz Obr. 2). Výtupní proměnné napětí generátoru UEN a budícího napětí UB e zadají do prvního a druhého grafu v grafice. Doba výpočtu je zadána na 2 a vzorkování je po 0 m. Výledné průběhy v poměrných jednotkách jou zobrazeny na náledujícím obrázku. UEN_EN[p.j.].07.06.05.04.03.02.0 3.5 3.0 2.5 2.0.5.0 UB_EN[p.j.].00 0.2 0.4 0.6 0.8.0.2.4.6.8 2.0 0.2 0.4 0.6 0.8.0.2.4.6.8 2.0 Obr. 6 Čaové průběhy vorkového a budícího napětí generátoru Z průběhu je patrný tabilní průběh pouze dvěma kyvy. Svorkové napětí e utálí do.4 po zadání změny. 4

3 TESTSPD2: Tetovací případ 2 koková změna zatížení generátoru Chod ítě byl upraven pro zatížený generátor podle náledujícího chématu: 500 MVA EN NEN SEN 2 kv 380 kv NTLV TEN NTHV NRID SRID 4 0j0 3 2 0j 0j0.4 380j0 MVA :.03 2 kv 49 kv 909. MVA RID Obr. 7 Jednopólové chéma tavu ítě pro Tet 2 generátor v otrově zatížený na 80 jámovitého činného výkonu U tetu 2 je vypínač SEN také vypnut, ale generátor je zatížen výkonem P L = 0.8P n a Q L = 0 při jmenovitém napětí U n. V dynamickém modelu je zátěž v uzlu nahrazena admitancí připojenou do uzlu. Odebíraný výkon (zatížení) je k závilé na kvadrátu napětí uzlu. Pro tetování modelu turbíny a regulátoru e provede koková změna této admitance. Změna zatížení má odpovídat 5 jmenovitého činného výkonu generátoru P n, tedy o 23.75 MW. Při tomto provozu bloku (odpojeném od ítě) e nepoužívá ytémový tabilizátor, takže typové parametry 'PSS2A' e nahradí defaultními 'defaul', které mají nulová zeílení obou kanálů tabilizátoru. Změna zatížení v uzlu NEN e provede zadáním záahu LOAD ( parametrem 6.25, což je procentní změna zátěže z výchozí hodnoty) v čae t=0. pomocí cénáře. Tento záah změní kokem admitanci zátěže připojené do uzlu. Výtupní proměnné otáčky generátoru N (odpovídá v poměrných hodnotách úhlové rychloti ), výkon turbíny NT a činný výkon generátoru PE jou zadány do třetího a čtvrtého grafu v grafice. Doba výpočtu je prodloužena na 20. Výledné průběhy v poměrných jednotkách jou zobrazeny na náledujícím obrázku. N_EN[p.j.].000 0.999 0.998 0.997 0.996 0.995 0.994 NT_EN[p.j.] 0.86 0.85 0.84 0.83 0.82 0.8 0.80 PE_EN[p.j.] 0.993 0 2 4 6 8 0 2 4 6 8 20 0.79 0 2 4 6 8 0 2 4 6 8 20 Obr. 8 Čaové průběhy otáček a výkonů bloku při změně zátěže Z průběhu je patrný tabilní průběh pouze jedním překmitem. Otáčky e utálí na hodnotě 0.9975, což odpovídá proporcionální regulaci otáček e zeílením 20 (tatikou 2 5). Zelený průběh činného výkonu generátoru PE je roven odběru zátěže v uzlu. Během několika ekund regulátor vyreguluje napětí na jmenovitou hodnotu a změna zatížení e rovná požadovaným 5. 2 Při odlehčení bloku ze jmenovitého výkonu na chod naprázdno by byl nárůt otáček rovný hodnotě tatiky. 5

4 TESTSPD3: Tetovací případ 3 třífázový dočaný zkrat Chod ítě byl upraven pro přifázovaný a plně zatížený generátor podle náledujícího chématu: 500 MVA EN NEN SEN 2 kv 380 kv NTLV TEN NTHV NRID SRID 4 0j0 3 2 0j 0j0.4 475j56 MVA :.03 475j76 MVA 399 kv 909. MVA RID Obr. 9 Jednopólové chéma tavu ítě pro Tet 3 přifázovaný generátor e jmenovitým činným i jalovým výkonem U tetu 3 jou oba vypínače zapnuty, generátor je zatížen na jmenovitý činný a jalový výkon, napětí v uzlu NRID je udržováno na 399 kv odběrem rovným 475j76 MVA. Pro tetování úhlové tability e provede třífázový dočaný zkrat v uzlu NTHV trváním 00 m. Zkrat e zadá u počátečního uzlu tranformátoru TEN záahem ( parametry 0 a 0 3 ) v čae t=0.. Zkrat e vypne záahem CLER ( parametrem 3) v čae t=0.2. Výtupní proměnné napětí generátoru UEN, budící napětí UB činný výkon a proud generátoru PE a IEN, kluz S (procentní odchylka otáček od jmenovité hodnoty) a výtup ytémového tabilizátoru STAB (viz Obr. 2) e zadají v grafice. Doba výpočtu je zkrácena na 0. Výledné průběhy v poměrných jednotkách ( výjimkou kluzu, který je v procentech) jou zobrazeny na náledujícím obrázku.. UEN_EN[p.j.] 3.0 PE_EN[p.j.] IEN_EN[p.j.].0 0.9 2.5 0.8 2.0 0.7.5 0.6 0.4.0 0.3 0 2 3 4 5 6 7 8 9 0 0 2 3 4 5 6 7 8 9 0 4.0 UB_EN[p.j.].5 S_EN[ ] STAB_EN[p.j.] 3.5 3.0.0 2.5 2.0.5.0 0 2 3 4 5 6 7 8 9 0.0.5 0 2 3 4 5 6 7 8 9 0 Obr. 0 Čaové průběhy veličin bloku při trojfázovém zkratu Svorkové napětí nekleá při zkratu až k nule, protože zkrat je až za blokovým tranformátorem. Činný výkon ale kleá k nule, což způobí nárůt kluzu generátoru. Během zkratu dodává generátor rázový zkratový proud a budící napětí doáhne tropní hodnoty (nárazové přibuzení). Díky ytémovému tabilizátoru je přechodný děj kývání rychle 3 První parametr udává vzdálenot zkratu od počátečního uzlu (ve chématu značeného tečkou). Zadáním nuly e vlatně jedná o zkrat v uzlu. Druhý nulový parametr definuje kovový zkrat (bez přídavné impedance mezi mítem zkratu a zemí). 6

utlumen, o čemž e lze nadno převědčit záměnou typových parametrů 'PSS2A' za defaultní 'defaul'. Bez tabilizátoru je průběh netabilní. Ve zprávě [] jou zobrazeny i průběhy veličin pro jednotlivé programy použité pro tetování. Program MODES je uveden pod pímenem a. Celý projekt lze nadno naimportovat pomocí balíčku SMIB_SPD.ZIP (který obahuje vtupní data včetně exportního archivu PROJECTS.ADD identitou projektu) náledujícím potupem.. Obah balíčku překopírujeme do pracovního adreáře programu MODES (kde je program intalován), 2. z uživatelkého protředí MODMAN tikneme v menu Projekt/Nový, 3. v Editoru projektů rozklikneme v eznamu vpravo položku SMIB_SPD (objeví e ložky projektu), 4. zaškrtneme Přidej projekt (v rámečku Specifikace projektu je vidět jeho identita), 5. tiknutím tlačítka Uložit e projekt vloží do Stromu projektů a je připraven pro další využití. Ver..0 7.4.208 Ing. Karel Málo CSc. Reference [] Documentation on controller tet in tet grid configuration, ENTSOE S SPD Report 203, [Online] http://www.entoe.eu/fileadmin/uer_upload/_library/publication/entoe/r_soc_ce/327_controller_tet_report.pdf [2] K. Málo: Tetovací modely pro analýzu tability elektrizační outavy, kriptum FEKT VUT v Brně, 208 [3] ENTSOE, Detail decription of the CMES profile Verion 2.4.4, [On line] http://www.entoe.eu/majorproject/commoninformationmodelcim/cimforgridmodelexchange/cgmeconformity/cmesv2.4.4/page/default.apx 7