Sociální pedagogika Různá pojetí pedagogiky a vztahy mezi obory doc. Michal Kaplánek, Th.D.
Vzdělání Výchova Vznik sociální pedagogiky souvisí s tradiční dichotomií dvou pojmů: διδασκαλος = učitel v aténské škole předával vědomosti παιδαγογος = otrok, dohlížející na chlapce, jemuž otec svěřil výchovu syna Původní myšlenka sociální pedagogiky: - vývoj jedince můžeme ovlivňovat výchovou a osvětou (Diesterweg) Cíle: socializace, participace
Edukace dvě trojice Výchova rozvoj osobnosti a socializace Vzdělání kultivace osobnosti prostřednictvím dosahování kompetencí EDUKACE formální neformální informální Educatio (výchova) formatio (formace) animatio (animace)
Tři pojetí edukace
Dvě protikladná pojetí výchovy? Dítě tabula rasa X vše dobré má už v sobě
Dvě protikladná pojetí výchovy? Pokud by dítě už mělo všechno dobré v sobě, stačilo by dítě pouze animovat a pomoci v jeho individuálním rozvoji (Rousseau) Pokud je cílem (i prostředkem) výchovy (činnosti sociálního pedagoga) zapojení do společnosti, musí se dítě formovat a naučit přijímat společenské normy (Durkheim) PŘI VÝCHOVĚ SE DÍTĚ VŽDY PŘIZPŮSOBUJE NORMĚ ALE CO JE TOU NORMOU?
Dvě protikladná pojetí výchovy? Pokud chceme rozvíjet potenciál, který člověk má v sobě (animovat), ptáme se, co má člověk vrozeného a jakého je to původu: povaha, vlohy, nadání ale i omezení a negativní sklony, příp. nemoci touhu po dobru, štěstí, naplnění ale velmi různě chápanou a rozvíjenou je rozhodující genetika nebo prostředí? je pozitivní potenciál člověka něco přirozeného nebo je to dar Boží milosti?
Lidská nehotovost (Strouhal) Při vší různosti teorií člověka se ukazuje jedno společné: lidská počáteční nehotovost, a tedy nezbytnost výchovy: Člověk se stává tím, čím má být vzhledem k nekonečné perspektivě duchovního růstu Dětská slabost vyžadující po dlouhá léta ochrannou péči a výchovu je významným pojivem a prostředkem kultivace společenského života
Je tedy třeba výchovně ovlivňovat, ale jakým směrem? Kdo rozhoduje o cíli výchovy? Platón: měl by rozhodovat filosof Dnešní školský systém: rozhoduje stát Význam filosofie výchovy Kritika školského systému: Arendtová (zneužití) Freire (manipulace mocných)
Cíl výchovy: Paideia nebo získávání kompetencí? Paideia (výchova) spočívá v zásadní změně vnímání a prožívání (toho, který odešel z jeskyně) Zásadní rozdíl oproti moderní výchově: paideia se nevyvozuje z potřeb praxe, naopak osvobozuje z pout všednodenního obstarávání
V čem je problém? Všednodenní obstarávání = zaměstnanost mnoha věcmi = ascholia = opak scholé (situace v jeskyni) Scholé = prázdeň = volno pro hledání a prožívání smyslu (skutečnosti, jaká je) Paideia osvobození od ascholie ke scholé (vyvedení z jeskyně)
Paideia a scholé Paideia je právě vytržením z všedního dne, v ní je zbaven jedinec neustálé zaneprázdněnosti tím či oním. Jejím prostorem je scholé Škola je původně záležitostí ne-děle, povznesení z všednodenní zaneprázdněnosti k reflexi této mravenčí připoutanosti. (Palouš, Čas výchovy, Řím 1987, s. 71)
Hlavní směry filosofie výchovy v 20. století Metafyzické teorie výchovy Marxistická teorie Moderní empirické teorie Německá kritická pedagogika Strukturalistické teorie Hermeneutické teorie Antropologicko-fenomenologické teorie Existencialistické teorie
Metafyzické teorie výchovy Meta-fysika (to, co je za tímto hmotným světem ) Metafyzika se snaží vysvětlit základní otázky bytí v jeho celistvosti a vychází přitom z jeho nejhlubšího základu Výchova = proces stávání se člověkem v rámci otázky bytí a otázky Boha Východisko řecká filosofie, Kant, Heidegger
Marxistická teorie výchovy 1 Východisko: dialektický materialismus Karl Marx (1818-1883); Friedrich Engels (1820-1895): Komunistický manifest (1848), Kapitál Hlavní myšlenky: existuje pouze materiální svět, jehož vývoj je určen přírodními a společenskými zákony duševní pochody jsou výsledkem práce vysoce organizované hmoty mozku dějinný vývoj je závislý na vědecko-technickém pokroku a na vztahu k výrobním prostředkům vztah k výrobním prostředkům vytváří antagonistické třídy (buržoazie a proletariát)
Marxistická teorie výchovy 2 Cíl výchovy: pomoci lidem k jejich vývoji Prostředky: Pochopit třídní charakter sociálních vztahů Výchova a vzdělávání dělnické třídy v pracovních činnostech v technických oborech k revolučnímu boji (za svá práva)
Marxistická teorie výchovy 3 Zástupci: Naděžda Konstantinovna Krupská (1869-1939) Pavel Petrovič Blonskij (1884-1941) Anton Semjonovič Makarenko (1888-1939) Mao Tse-Tung (1893-1976) Všichni čeští pedagogové mezi léty 1950-1989 museli oficiálně navazovat na marxistickou teorii výchovy
Moderní empirické teorie Moderní empirické teorie chápou pedagogiku jako empirickou sociální vědu Východisko empirické zkoumání edukační reality (posledních 200 let) Vývoj od klasického empirismu (vnímání a pozorování a induktivní tvorba teorií) k analytickému empirismu (teorie vycházející z empirických věd) Zástupci: Brezinka Cube Rössner
Německá kritická pedagogika Pedagogika = věda o výchově a pro výchovu Cíl: nastartovat proces osvěty, který by zlidštil pedagogicko-společenské vztahy Filosofický základ: filosofie tzv. frankfurtské školy (Habermas) Mollenhauer (sociální pedagogika): Paradigma komunikační teorie Paradigma teorie interakce Marxistické paradigma
Strukturalistické teorie Vznik Francie, 50. léta Důraz na zakotvenost člověka v prostředí, které se chápe jako systém Filosofická východiska: Lévi-Strauss U nás: Břetislav Hofbauer (pedagogika volného času)
Vzájemný vztah vědeckých disciplín, které se dotýkají volného času dětí a mládeže PVČ Rekreologie Sociální pedagogika Nauka (věda) o volném čase Sociální práce
Pedagogika a sociální práce I. Modely vztahů mezi těmito obory A) Zapojení sociálního pedagoga v systému sociálních služeb (u mládeže) Itálie B) Sociální pedagogika jako obor, v němž se vzdělávají sociální pracovníci Německo C) Sociální pedagogika jako jeden ze směrů sociální práce Velká Británie D) Paralelní působení obou disciplín (ČR) E) Animace jako model komunitní práce (Francie, Švýcarsko)
Pedagogika a sociální práce II. Historie klíč k pochopení Základní východiska (19. století) Sociální pedagogika (Německo): osvěta = povznesení lidových vrstev, socializace, výchova Sociální práce (Velká Británie): péče státu o občany, kteří potřebují pomoc SPOLEČNÉ: V době osvícenství přebírá stát a sociální sféra úkoly, které dříve plnila církev.
Pedagogika a sociální práce III. Vznik sociální pedagogiky V pol. 19. stol. v Německu: alternativa vůči školní pedagogice ( kolektivní pedagogika ); Cíl: začlenění jedinců do společnosti Paul Natorp (1854-1924) filosof, jehož tématem byl vztah mezi výchovou a společností Problémy: pedagogizace sociální práce a její zneužití
Pedagogika a sociální práce V. Československý model Oddělení sociální práce a sociální pedagogiky přináší a)výhody: rozvoj sociální pedagogiky i sociální práce jako samostatných vědeckých disciplín b)nevýhody: absence pedagogického vzdělání sociálních pracovníků a sociálního vzdělání pedagogů; legislativní překážky při zapojení pedagogů volného času v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež a při řešení sociálních problémů ve školských zařízeních.