VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ÚSTAV STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE INSTITUTE OF MANUFACTURING TECHNOLOGY NÁVRH SKLADU VE STROJÍRENSKÉM PODNIKU PROPOSAL WAREHOUSE IN ENGINEERING COMPANY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR'S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR Michal Švec VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR Ing. Marek Šroner, Ph.D. BRNO 2016

Zadání bakalářské práce Úsav: Úsav srojírenské echnologie Suden: Michal Švec Sudijní program: Srojírensví Sudijní obor: Základy srojního inženýrsví Vedoucí práce: Ing. Marek Šroner, Ph.D. Akademický rok: 2015/16 Řediel úsavu Vám v souladu se zákonem č.111/1998 o vysokých školách a se Sudijním a zkušebním řádem VUT v Brně určuje následující éma bakalářské práce: Návrh skladu ve srojírenském podniku Sručná charakerisika problemaiky úkolu: Provés rozbor a invenarizaci manipulačních prosředků ve skladě. Na základě ohoo rozboru řeši dispozici vlasního skladu pro navrhovanou součás. V případě volné kapaciy řeši varianní řešení a echnicko ekonomické zhodnocení. Cíle bakalářské práce: 1. Úvod do problemaiky skladování. 2. Volba manipulační jednoky. 3. Kapaciní propoče skladu. 3. Rozbor a dispoziční varianní řešení skladu. 4. Technicko-ekonomické zhodnocení varian. Seznam lieraury: Hlavenka, B. (2005): Projekování výrobních sysémů: Technologické projeky I. 3. vyd. Brno, Akademické nakladaelsví CERM. Hlavenka, B. (1990): Manipulace s maeriálem (Sysémy a prosředky manipulace s maeriálem). 1. vyd. Brno, VUT-FSI. Rumíšek, P. (1991): Technologické projeky. 1.vyd. Brno, VUT-FSI. Samek, J. (1989): Modely opimálního rozmísění výroby. 1.vyd. Praha, SNTL. Zelenka, A. (2007): Projekování výrobních procesů a sysémů. 1. vyd. Praha, ČVUT. Fakula srojního inženýrsví, Vysoké učení echnické v Brně / Technická 2896/2 / 616 69 / Brno

Termín odevzdání bakalářské práce je sanoven časovým plánem akademického roku 2015/16 V Brně, dne L. S. prof. Ing. Miroslav Píška, CSc. řediel úsavu doc. Ing. Jaroslav Kaolický, Ph.D. děkan fakuly Fakula srojního inženýrsví, Vysoké učení echnické v Brně / Technická 2896/2 / 616 69 / Brno

ABSTRAKT Cílem éo práce je návrh skladu ve srojírenském podniku se zaměřením na zpracování plechů. V první čási práce je věnována pozornos rešeršní sudii o problemaice skladování, logisických echnologiích a o manipulaci a způsobech skladování plechových abulí. Druhá čás práce obsahuje vlasní návrh skladu za daných podmínek, echnické zhodnocení navrhnuých varian a ekonomickou sudii návranosi invesice do jeřábové echniky. Návrh skladu je doplněn o výkresovou dokumenaci ří varian řešení.. KLÍČOVÁ SLOVA Sklad, logisika, plech, jeřáb, manipulace ABSTRACT The aim of his hesis is a suggesion of warehouse in engineering facory ha occures wih processing of meal plaes. Firs par of hesis is focused o sudies abou sorage of he goods, logisic echnology and o manipulaion and ways how o sorage meal plaes. The second par conains of suggesion of sorage in given condiions, echnological evaluaion of suggesed varians and economical sudies of payback period of invesiion o crane echnology. The suggesion of he sorage is compleed wih drawing documenaion hree varians of soluions. KEY WORDS Warehouse, logisics, shee meal, crane, manipulaion

BIBLIOGRAFICKÁ CITACE ŠVEC, Michal. Návrh skladu ve srojírenském podniku. Brno, 2016. 39s, 3 výkresy, 3 přílohy, CD. Bakalářská práce. Vysoké učení echnické v Brně, Fakula srojního inženýrsví. Úsav srojírenské echnologie, Odbor echnologie váření kovů a plasů. Vedoucí práce Ing. Marek Šroner, Ph.D.

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Tímo prohlašuji, že předkládanou bakalářskou práci jsem vypracoval samosaně, s využiím uvedené lieraury a podkladů, na základě konzulací a pod vedením vedoucího bakalářské práce. V Brně dne 27. 5. 2016.... Podpis

PODĚKOVÁNÍ Děkuji panu Ing. Marku Šronerovi, Ph.D. za vsřícnos, cenné rady a připomínky ýkající se zpracování bakalářské práce. Děkuji i Ing. Romanu Číhalovi a společnosi ZAPE Opaovice za možnos nahlédnou do výrobního procesu a za poskynuí pořebných údajů. Rád bych aké poděkoval rodině za nesmírnou podporu při sudiu.

OBSAH Absrak Bibliografická ciace Česné prohlášení Poděkování Obsah Úvod... 11 1 Problemaika skladování... 12 1.1 Funkce skladů... 12 1.2 Druhy skladů... 13 1.3 Logisické meody... 15 1.4 Problemaika zásob... 19 1.5 Manipulace s maeriálem... 24 1.6 Skladování plechů... 26 2 Návrh a kapaciní propoče skladu... 28 2.1 Hrubý propoče... 29 2.2 Variana A manipulace VZV... 33 2.3 Variana B manipulace mosovým jeřábem... 34 3 Technické a ekonomické zhodnocení... 36 3.1 Technické zhodnocení... 36 3.2 Ekonomické zhodnocení... 37 4 Závěr... 39 Seznam použiých zdrojů Seznam použiých symbolů a zkraek Seznam obrázků Seznam abulek Seznam příloh

ÚVOD [1], [2] Skladování je nedílnou součásí každého podniku. Nezáleží na om, zda podnik vyrábí vlasní produky, případně pouze prodává či skladuje hoové výrobky, poloovary nebo surový maeriál čekající na zpracování. Téměř vždy jsou v uskladněných jednokách vázány finanční prosředky, keré mohly bý vhodně využiy pro rozvoj podniku. To si osaně lidé uvědomili již v minulém soleí a od é doby dali vzniknou nespoču skladovacím echnologiím, z nichž se někeré bez výraznějších změn používají dodnes. Pro finančně zdravé fungování podniku je důležié udržova opimální velikos zásob. Správnou opimalizací skladového hospodaření, výroby a disribuce je schopen podnik získa důležiý náskok před konkurencí. Sejně, jako skladovací a logisické echnologie a sysémy, musely projí vývojem i sklady. V současnosi musí plni mnohem komplexnější funkce, než omu bylo v minulosi. Ruku v ruce kráčí se skladováním i způsoby manipulace s maeriálem. Do popředí se dosávají auomaizované skladové a výrobní linky, keré v budoucnosi nahradí velkou čás lidské práce. Se zrychlující dobou a zvyšujícími se nároky, je kladen důraz na co nejjednodušší manipulaci, eliminaci všech zráových úkonů a co nejefekivnější využívání volného prosoru a času. A ak je o správně, neboť jen díky neusále zvyšujícím se nárokům se posouváme sále kupředu. 11

1 PROBLEMATIKA SKLADOVÁNÍ [1], [2], [3], [4] Skladování je proces uložení dané jednoky na předem zvolené míso na určiý časový úsek. Jedná se o nedílnou součás výroby a disribuce, přímo spojenou s logisikou, neboť v uložených zásobách jsou vázané finanční prosředky, negenerující společnosi žádnou hodnou. I přeso jsou sklady neposradaelnou součásí výrobního procesu, proože zajišťují mnoho funkcí. Správné skladování musí splňova několik základních požadavků musí bý rychlé, dobře organizované a evidované. Umísění skladu vyžaduje sraegickou polohu s mj. dobrou dopravní dosupnosí. 1.1 Funkce skladů [1], [2] Jelikož jsou na skladování kladeny sále věší požadavky, je nuné, aby byly funkce skladů komplexnější, než omu bylo v minulosi. Dle základních funkcí se sklady dělí do ří skupin, keré zahrnují: a) přesun produků: Příjem zahrnuje vyložení zboží, vybalení, konrolu dokumenace a jakosi, akualizaci záznamů. Transfer (ukládání) obsahuje přesun produků do skladu a jejich uskladnění. Kompleace dle objednávek obsahuje přeskupování produků dle požadavků zákazníka. Překládka (Cross-docking) přemísění produků z mísa příjmu do mísa expedice. Neprobíhá proces uskladnění. V USA oblíbené při disribuci poravin. Expedice (odeslání) skládá se ze zabalení produků, jejich přesunu do přepravního prosředku, konroly objednávek a akualizace skladových údajů. b) uskladnění produků: Přechodné uskladnění zboží nezbyného pro doplňování základních zásob. Časově omezené uskladnění nadměrných, zv. nárazníkových, zásob z důvodů sezonní či kolísavé popávky, spekulaivních nákupů nebo nákupů do zásoby. c) přenos informací: Přenos informací je úzce spojen s monioringem savu a umísění zásob, vsupních a výsupních dodávek, savu zboží v pohybu, využií skladových prosor. Týká se aké zákazníků a personálu. Nedílnou součásí přenosu informací jsou informační sysémy založené na elekronické výměně da a auomaické idenifikaci (zejména na echnologii čárových kódů). Mezi hlavní funkce skladu dále paří: Vyrovnávací při vzájemně odlišném maeriálovém oku a spořebě zabezpečuje soulad mezi činnosmi podniku. Zabezpečovací chrání před nepředvídaelnými riziky během výrobního procesu, kolísavými pořebami na rzích a problémy s dodávkami zásob. Zušlechťovací spočívá v jakosní změně uskladněného sorimenu (např. kvašení, zrání, sušení). Jde o zv. produkivní sklady spojené s výrobním procesem. Kompleační vorba sorimenu podle individuálních pořeb provozů v podnicích. Spekulační spočívá v očekávaném zvýšení cen uskladněného maeriálu na zásobovacích a odbyových rzích. 12

1.2 Druhy skladů [2], [3], [4] V závislosi na skladovaném maeriálu se liší způsob skladování i yp skladu, do kerého je maeriál uskladněn. I přes o, že sklady nejčasěji odpovídají specifickým požadavkům konkréních podniků, se dají rozděli do mnoha skupin podle celé řady krierií: a) Dle funkce v zásobovacím sysému: Cenrální sklad hoových výrobků. Obchodní slouží ke skladování a změně sorimenu. Je charakerisický velkým počem dodavaelů i odběraelů. Expediční sklad pro přípravu výrobků k expedici. Tranziní sklad sloužící k příjmu, rozdělení a naložení zboží na dopravní prosředek k další přepravě. Tranziní sklady se nejčasěji nacházejí na mísech velké překládky jako přísavišě, železnice, aj. Zásobovací slouží k zásobování výroby pořebným maeriálem. Sklad nedokončené výroby, poloovarů. Konsignační sklad zřízený odběraelem u dodavaele. Zboží je skladováno u dodavaele na jeho úče a riziko, je odebíráno odběraelem dle pořeby a je placeno v daném časovém odsupu. b) Dle konsrukce: Eážové sklady s rozloženou skladovací plochou do 2 a více podlaží. Výškové jednopodlažní uzavřené sklady s výškou nad 12 merů. Halové jednopodlažní uzavřené sklady s výškou 5 12 merů. Uzavřené sklady se všemi obvodovými sěnami. Kryé zasřešené objeky s 1 3 sěnami, zv. přísřešky. Oevřené skladování na zv. složiších volně, na předurčených plochách. c) Dle supně mechanizace: Plně auomaizované manipulace s maeriálem je plně auomaizovaná. Auomaizované sklad se zajišěným auomaickým pohybem zboží, nejčasěji ukládání jednoek na předem určené míso a jejich dopravu pro expedici. Vysoce mechanizované sklad s progresivní echnologií a prvky auomaizace, nicméně u příjmu, skladování a vyskladňování je nezbyná práce člověka. Mechanizované k manipulaci s maeriálem se z čási využívají srojní zařízení. Ruční manipulace s maeriálem probíhá ručně. Supeň mechanizace skladu závisí mj. na charakeru dodávek, invesičních a provozních nákladech, rozměrech zboží, aj. Jako ekonomicky nejefekivnější se prokázaly vysoce mechanizované sklady, neboť spojují všechny efekivní zásady vedení skladů. d) Dle průoku: Průokové pohyb zboží probíhá od příjmu po vyskladnění jedním směrem, ve směru přímky, nebo odbočuje do pravého úhlu. Jednolivé činnosi příjmu a vyskladnění se vzájemně neruší. Hlavové příjem i vyskladnění zboží jsou na jedné sraně, udíž dochází ke křížení ces. Využií se nachází u malých skladů, kde je riziko křížení minimální. 13

Jedno z nejrozsáhlejších dělení dle jednolivých druhů skladů ilusruje obr. 1. Obr. 1 Základní dělení jednolivých druhů skladů [4] 14

1.3 Logisické meody [2] Jednou z ces, jak operova s co nejnižšími náklady, je zaměření se na uspořádání jednolivých operací ak, aby logicky navazovaly a opimálně fungovaly při dosažení nejvyšší úrovně poskyovaných služeb. S rozvojem logisiky ve svěě vzniklo nespoče meod a sysémů, keré se neusále vyvíjí. Mezi nejznámější, časem a praxí prověřené meody se řadí: 1.3.1 Kanban [2], [5], [6] Bezzásobová echnologie vyvinuá japonskou firmou Toyoa Moors v období 50. a 60. le minulého soleí. V současnosi rozšířená ve srojírenských podnicích převážně v auomobilovém průmyslu nebo am, kde dochází k velkosériové výrobě bez změn požadavků na finální výrobu. Meoda vychází z 6 principů: Fungování zv. samořídících regulačních okruhů dvojice článků, dodavael a odběrael, jsou vzájemně propojeni na základě pull principu 1. Objednací množsví je obsah jednoho přepravního prosředku, případně jeho násobku, plně naplněného konsanním množsvím maeriálu. Dodavael ručí za kvaliu a odběrael je povinný dodávku převzí. Kapaciy dodavaele a odběraele jsou vyvážené, jejich činnosi jsou synchronní. Spořeba maeriálu je vyvážená, bez výkyvů a změn. Dodavael ani odběrael nevyváří zásoby. Toky zboží a informací probíhají v následujícím sledu: Odběrael dodá prázdný dopravní prosředek se šíkem s údaji k dodavaeli, kerý slouží zároveň jako objednávka, což je podněem ke saru výroby popávaného zboží. Přepravní prosředek je naplněn smluveným počem kusů, označen šíkem a odeslán zpě odběraeli. Odběrael je povinen převzí a zkonrolova dodávku maeriálu. Kanban kara obsahuje z pravidla název a číselný kód maeriálu, jeho popis, idenifikační číslo průvodky, název dodavaele i odběraele viz obr. 2. Je žádoucí rozlišova kary barvami kvůli lepší orienaci. Obr. 2 Příklad Kanban kary [6] 1 Pull princip sraegie ahu je sysém dodávek, kdy dodavael odesílá předem sanovené množsví zboží odběraeli v okamžiku, kdy odběrael signalizuje, že je připraven na zpracování. Tao meoda umožňuje plynulý ok maeriálu, menší dodávky a významnou redukci zásob, což má za následek nižší náklady v oblasi manipulace s maeriálem a jeho uskladnění. 15

1.3.2 Jus in Time [2], [7] Meoda JIT je jedna z nejznámějších logisických echnologií. Vznikla podobně jako meoda Kanban v Japonsku a USA v 80. leech 20. soleí. Velmi jednoduše by se dalo říc, že se jedná o její rozšířenou verzi, neboť akéž propojuje nákup a výrobu s logisikou. Základní myšlenkou meody je dosa správné výrobky na správné míso ve správnou dobu, při zaměření se na eliminaci zrá a činnosí, keré nepřidávají žádnou hodnou, v rámci celého dodavaelského řeězce a ve všech fázích výrobního procesu. Meoda je vhodná v odvěvích, ve kerých je sabilní popávka a kde má odběrael dominanní posavení, např. v auomobilovém, elekroechnickém a srojírenském průmyslu. Právě proo, že se echnologie doýká od dodavaelů, přes disribuory, po odběraele, je zavádění a projekce velmi náročná a závislá na důsledně promyšlených opařeních. Aby bylo možné úspěšně provozova meodu JIT, je nuné splni yo předpoklady: Odběrael je dominanním článkem řeězce, jemuž se veškeré činnosi a pořeby přizpůsobují. Dodavael musí bý kvaliní a spolehlivý jsou na něj kladeny exrémní nároky pod hrozbou smluvních poku. Náklady na přepravu nesmí bý vyšší než úspory z omezení skladování zásob. Dopravní infrasrukura musí bý na vysoké úrovni, aby nedocházelo k problémům s dodávkami zboží. Mezi všemi spolupracujícími společnosmi musí probíha bezproblémová komunikace a informační sysém pro poskyování podkladů všech procesů. Dodavael, jakožo veledůležiý článek řeězce zajišťující vážné požadavky odběraele, má na výběr ze dvou sraegií dodávek a výroby: Synchronizační výroba a dodávky jsou v přesně požadovaném množsví v daných inervalech, což má za následek snížení nákladů na skladování, nicméně zvýšení výdajů na výrobu menších dávek a jejich časější přepravu. Emancipační spočívá ve vyrobení několika dávek najednou s nižšími náklady, následném uskladnění a zasílání po čásech o určiém poču v předem dohodnuých inervalech. To má příznivý vliv na výdaje spojené s výrobou a na schopnos reagova na výkyvy popávky odběraele. Nicméně dodavaeli vznikají výdaje na skladování výrobků. Každá změna s sebou přináší možná rizika a předsavuje složiý a dlouhodobý proces, v jehož průběhu jsou žádoucí přínosy a kladné dopady. U sysému JIT přínosy jsou: Razanní snížení zásob jak ve výrobě, ak hoových produků. Výrazná redukce doby oku maeriálu. Snížení plochy pořebné pro průběh výroby. Za jisých okolnosí mohou nasa i přínosy ve formě zlepšení produkiviy, úrovně řízení výroby a obráky zásob. Souhrn poziivních dopadů po zavedení JIT ve srojírenském, auomobilovém a elekronickém průmyslu je shrnu v abulce 1. Přesože meoda JIT nabízí mnoho poziivních řešení a přínosů, musí se brá ohled i na nevýhody. Z pohledu běžných obyvael jimi jsou podíl na zvýšení dopravy a zaplnění komunikací nákladními a dodávkovými vozy, což je úzce spojeno se zhoršující se kvaliou vzduchu ve měsech i zvýšením hluku. 16

Tab. 1 Přínosy echnologie JIT [2]. Činnos Zlepšení Zvýšení produkiviy 20 50 % Snížení nákupních cen až 10 % Snížení výrobních zásob 50 100 % Snížení zásob hoových výrobků až 95 % Snížení množsví odpadů až 30% Zkrácení doby pořebné na manipulaci a přepravu 50 90 % Redukce obslužných procesů 35 85 % Úspora výrobních a skladových ploch 40 80 % Zlepšení kvaliy až 55 % Problémy výrobních firem a disribuorů se dají rozděli do ří kaegorií: Výrobní plánování závodu snížení zásob na nejnižší možnou úroveň má za následek horší reakční schopnosi podniku na výkyvy výroby. Odběrael musí dá dodavaeli k dispozici dlouhodobé fixní plány výroby. Výrobní plány dodavaelů menší a časější dodávky mají vliv na objednací náklady. Je důležié je brá v úvahu při kalkulaci úspor ze snížených zásob. Geografická poloha dodavaelů s rosoucí vzdálenosí dodavaele se zvyšuje množsví vnějších vlivů i kolísavos a nepředvídaelnos dodacích inervalů. Zvyšují se akéž náklady na přepravu. Dalšími překážkami, keré se mohou projevi až v průběhu, mohou bý zaměsnanci a jejich posoj vůči změnám, španá podpora podnikových sysémů, nedosaečné plánování, přesunuí skladovacích problémů na disribuora, neschopnos definova úroveň požadovaného servisu a španá spolupráce ze srany dodavaele nejčasěji kvůli rozdílným předsavám o filosofii výroby. Prokazuje-li dodavael dlouhodobě vysoký supeň kvaliy a spolehlivosi, zpravidla dochází k jeho cerifikaci. Ta má za následek zrušení vsupních konrol výrobků, což vede k dalšímu zrychlení celého procesu a šeření prosředků. 1.3.3 Quick Response (QR) [2] QR je echnologie, v USA používaná od 80. le minulého soleí, zaměřená na řeězce spořebního zboží. Dá se říc, že jde o echnologii JIT uplaňovanou v celém řeězci od dodavaele maeriálu výrobci po konečného spořebiele. Každý článek řeězce sdílí jak informace o prodeji, objednávkách, ak i zásobách s osaními články, přičemž vzahy v řeězci musí bý vícesranné. Předpokladem echnologie je používání auomaické idenifikace (čárových, QR kódů) a elekronické výměny da (EDI). Principem je sledování prodeje výrobků a předávání ěcho informací zpě všem článkům řeězce. Meoda má za následek zrychlení oku informací, konrolu zásob a jejich redukci, snížení pořeby manipulace se zbožím. Dále aké růs prodejní plochy na úkor skladu, zkrácení doby odezvy a nárůs zisků prosřednicvím snižování výdajů na zásoby, manipulaci a uskladnění zboží. 17

1.3.4 Efficien Consumer Response [2] ECR je echnologie vycházející z Quick Response, vzniknuvší v 90. leech minulého soleí akéž v USA, propojující řeězec od dodavaelů po maloobchod, se snahou plni ouhy a požadavky zákazníků. Předpokladem echnologie je, sejně jako u Quick Response, používání auomaické idenifikace, elekronické výměny da a elekronického převodu peněz. Je založena na 4 sraegiích: Sraegie řízení logisických řeězců směřující k usálení oků s co nejmenšími zásobami zboží. Sraegie rozřídění sorimenu do skupin. Sraegie zavedení nového zboží na rh. Promoční sraegie sousředění se na y promoce, keré mají za následek nejvěší zisk. 1.3.5 Hub and Spoke [2], [8] Technologie založená na seskupení drobných zásilek do věších přepravních jednoek, keré jsou po ransporu opě rozděleny na jednolivé, dále přepravované, zásilky. Princip meody popisuje obr. 3. Obr. 3 Princip echnologie Hub and Spoke [2] Průkopníkem a nejvěším propagáorem meody byly již v roce 1955 aerolinie Dela Air Lines. Ovšem k nejvěšímu rozvoji meody došlo v 70. leech, kdy ji začala používa přepravní firma FedEx napříč Spojenými sáy. Meoda Hub and Spoke má za následek snížení nákladů na přepravu a její používání vede k úbyku dopravních prosředků na komunikacích. Nicméně je výhodná pouze na dlouhé vzdálenosi. 18

1.3.6 Cross Docking [2], [9], [10] Cross Docking je echnologie původem z USA s počáky ve 30. leech 20. soleí, založená na překládce zboží dodavaelů v disribučních cenrech a následném ransporu do maloobchodních síí v požadovaném množsví a složení. Princip meody je zobrazen na obr. 4. Její nejvěší rozmach nasal v 80. leech, kdy ji začal používa obchodní řeězec Wal-Mar, v současnosi nejvěší nadnárodní korporace na svěě dle obrau a objemu zobchodovaného zboží, k zásobování svých poboček napříč Spojenými sáy. Obr. 4 Schéma oku maeriálu v sysému Cross Docking [2] Pro použií Cross Docking meody je vhodné zboží, keré: by mohlo bý skladováním znehodnoceno, je vybaveno šíky, cenovkami a dalšími náležiosmi ak, že může dojí rovnou k vybalení a umísění zboží do prodeje, je charakerizováno sálým odbyem. Mezi hlavní výhody Cross Dockingu paří: Nižší náklady na skladování, snížení množsví operací a ím i snížení rizika poškození. Úspora času a zkrácení dodacích lhů. Úspora za dopravu, což je způsobeno efekivnějším využiím vozidel. Aby bylo možné čerpa veškeré výhody a Cross Docking naplno využí, je nuné zajisi: Aby mohlo ihned dojí k expedici, musí mí vsupující zboží do disribučního cenra předem určené míso doručení. Neusálý konak a ok informací mezi dodavaeli a odběraeli. Odběrael musí bý připravený a zásilku převzí. Zaručené a spolehlivé dodavaele, keří dodávají včas a kvaliní zboží ve správném množsví. Neboť zpoždění jednoho dodavaele může způsobi zdržení celého řeězce. 1.4 Problemaika zásob [11], [12] Velikosi zásob je určiě dobré věnova čás pozornosi, neboť právě v zásobách je vázaný nemalý objem kapiálu, kerý posléze může chybě nejen při invesicích do echnologického rozvoje. Kromě vázaného kapiálu podnik raí aké na výdajích spojených se skladováním (provozování skladů energie, údržba zařízení; mzdové náklady skladníků, případně osrahy). Opimalizace zásob může pomoci podniku dosáhnou nezanedbaelných úspor, což ale nuně neznamená značnou minimalizaci či absoluní redukci zásob, kerá by naopak mohla vés k významným zráám ohrožujícím exisenci podniku, například neschopnosí pohoově reagova na zvýšenou popávku. 19

Je edy zřejmé, že velikos zásob by měla bý co nejmenší, vzhledem k vázanému kapiálu a nákladům na jejich správu, ale zároveň co nejvyšší vzhledem k výrobní pohoovosi. Oba důvody jsou značně proichůdné, je proo nuné hleda jejich kompromis. Z funkčního hlediska lze zásoby klasifikova jako: Běžné (obraové) kryjící spořebu mezi dvěma po sobě jdoucími dodávkami. Jejich sav kolísá mezi maximální a minimální hodnoou během jednoho dodávkového cyklu, jak je vidě na obrázku 5. Pojisné lumící náhodné výkyvy jak na sraně vsupu, ak na sraně výsupu. Náhodnými výkyvy rozumíme např. opoždění dodávky nového maeriálu, dodání menšího než předpokládaného množsví nového maeriálu nebo věší než předpokládaná popávka zákazníků. Pro předzásobení slouží k vyrovnání předpokládaných výkyvů jak na vsupu, ak na výsupu. Rozdíl od pojisných zásob je v om, že podnik o výkyvech dopředu ví. Nejčasěji se předzásobují podniky sezónním zbožím a v případě plánovaných odsávek dodavaele. Průběh savu zásob s předzásobením je ilusrován na obr. 6. Vyrovnávací lumí výkyvy mezi navzájem navazujícími procesy. Sraegické (havarijní) jsou určené k omu, aby zajisily fungování podniku v krizových okamžicích, ve kerých nedochází k dodávkám nového maeriálu. Z pravidla se vyváří jen u položek opravdu klíčových pro fungování podniku. Spekulaivní zakoupené z důvodu očekávání zvýšení ceny, případně následného prodeje a ím dosažení dalších zisků. Technologické vznikají ehdy, kdy už je samoný výrobní proces ukončen, ale výrobek ješě nemá vhodnou kvaliu pro prodej zákazníkům. Jako echnologické zásoby se nejčasěji označují zrající poraviny, alkohol v poravinářském průmyslu. Při propočech zásob se pracuje s průměrnou běžnou (obraovou) zásobou, jejíž velikos je závislá na charakeru dodávek. Dají-li se považova velikosi jednolivých dodávek za konsanní, pak plaí: (1 1) kde (1-2) kde je velikos běžné dodávky je průměrná běžná zásoba je velikos jednolivých dodávek je poče dodávek v daném období V případě, že velikosi jednolivých dodávek jsou proměnné, pak se průměrná běžná zásoba sanoví ze vzahu: 20

Kde: A je bod objednávky; T je délka sledovaného období; c je délka dodávkového cyklu; p pořizovací čas; x je velikos dodávky; je průměrná obraová zásoba; x max je maximální zásoby; x o je signální sav zásoby a x p je pojisná zásoba. Obr. 5 Průběh savu zásob v čase [11] Obr. 6 Průběh savu zásob v případě předzásobení [11] 1.4.2 Analýza ABC [11], [13] Jelikož se skladové zásoby podniků sesávají z isíců položek a každé jedné položce nelze věnova sejnou pozornos, je vhodné je rozděli do několika skupin a dále s nimi pracova jako s celky. Jednou z analýz, zabývající se rozdělením zásob, je analýza ABC, vycházející z zv. Pareova pravidla 2. Princip analýzy kví v om, že dojde k rozdělení sorimenu do ří celků A, B a C sesupně podle hodnoy sledovaného saisického znaku (např. seřazení dle prodeje) ve sledovaném období (z důvodů eliminace sezónní popávky a změn výrobní sraegie 2 Pareovo pravidlo (éž pravidlo 80/20) je založeno na předpokladu, že 80 % důsledků (např. zisk, poče zmeků) pramení z 20 % příčin (např. produky, celková výroba). V případě zásob vyjadřuje, že malá čás sorimenu zajišťuje věšinu hodnoy spořeby. 21

podniku je doporučená délka období 12 24 měsíců). Kdy každé kaegorii výrobků přísluší určiý supeň důležiosi: Kaegorie A zahrnuje velmi důležié položky zásob, vořící cirka 80 % prodeje nebo spořeby. Sorimen kaegorie A je nuné mí na skladě nepřeržiě k dispozici. Proože předsavují značnou čás zásob a váží na sebe velký objem kapiálu, je žádoucí je dodáva časěji a po menších dávkách a ím minimalizova riziko. Kaegorie B reprezenuje sředně důležié položky zásob, keré mají zhruba 15% podíl na prodeji nebo spořebě. Dodávky jsou ve srovnání s kaegorií A věší a méně časé. Takéž pojisná zásoba je věší než v případě výrobků kaegorie A. Kaegorie C zahrnuje málo důležié položky, podílející se na prodeji zbylými 5 %. Co se ale poču ýče, jde o nejpočenější kaegorii, do keré spadá běžný spořební maeriál (např. kancelářské pořeby). Pojisná zásoba se sanovuje vyšší, aby nemuselo docháze k časým dodávkám a maeriál byl vždy dosupný na skladě. Množsví, ve kerých probíhají dodávky, se z pravidla řídí průměrnou spořebou v uplynulých sledovaných obdobích. Členění na 3 kaegorie není nunosí. Mnohdy se objevuje i kaegorie D, kerá zahrnuje položky s nulovým prodejem, keré je v plánu odepsa. Jednolivé kaegorie a jejich podíl na prodeji a zásobách lze jednoduše graficky vyjádři Lorenzovou křivkou, viz obr. 7. Obr. 7 Lorenzova křivka [11] 1.4.3 Q sysém řízení zásob [11] Sysém pracující s pevně danou velikosí objednávek a dodávek a výkyvy ve spořebě srovnává proměnlivou frekvencí objednávek. Je sanoveno signální množsví zásoby, při jehož dosažení se zrealizuje nová objednávka. Princip fungování meody je zobrazen na obr. 8. Q sysém je vhodný v případě rovnoměrných popávek pro dražší a důležiější sorimen zásob, kerých nesmí bý defici. 22

Kde: o je objednací cyklus. Obr. 8 Princip Q sysému řízení zásob [11] 1.4.4 P sysém řízení zásob [11] Princip sysému je v dodávkách o různé velikosi v pevně daných časových inervalech. Velikos objednávek se určí jako: (1-4) kde: je inerval nejisoy k je délka objednacích ermínů je očekávaná spořeba je pojisná zásoba je dispoziční zásoba P sysém je vhodný zejména v případě, kdy podnik nakupuje věší poče důležiých položek od jednoho dodavaele. Princip sysému je zobrazen na obrázku 9. Obr. 9 Princip P sysému řízení výroby [11] 23

1.5 Manipulace s maeriálem [2], [14] Manipulace s maeriálem se dá shrnou jako soubor operací, zahrnující převážně přemisťování, ale i balení, vážení, měření pomocí prosředků předem k omu určených. Z důvodu rozsáhlosi émau bude ao podkapiola výrazně omezena na přehled manipulačních prosředků, sloužících k manipulaci s plechy, neboť na ně bude zaměřen vlasní propoče skladu. 1.5.2 Nízkozdvižné a vysokozdvižné vozíky [2], [15], [16], [17] Základním a nejrozšířenějším prosředkem jsou právě NZV, resp. VZV, sloužící převážně pro verikální, resp. horizonální manipulaci. Předsavují poměrně jednoduchý, levný a rychlý způsob dopravy maeriálu ve skladu. Dle způsobu pohonu se dají rozděli do ří kaegorií: Ruční nízkozdvižný vozík aké paleový vozík, je ím nejzákladnějším prosředkem, určeným pro ruční přepravu lehkých a sředně ěžkých nákladů. Zdvih je ovládán hydraulicky pomocí oje, kerou se řídí i samoný vozík. Převážně jsou konsruovány na přepravu klasických Europale s nosnosí až 3 un a zdvihem do 0,7 m. Elekrický nízkozdvižný vozík pohon i hydraulické čerpadlo jsou poháněny elekromoorem, jehož zdrojem jsou akumuláory. Nosnos zařízení je až 3,5 uny a zdvih až 0,65 m. Vysokozdvižný vozík (obr. 10) od nízkozdvižného vozíku se liší ím, že slouží jak pro verikální, ak pro horizonální manipulaci. Nosnos může převyšova až 10 un a zdvih dosahuje, u speciálních ypů zv. reraků, až 13 m. Pohon je zajišěn spalovacím moorem nebo elekromoorem. Variabilia vidlic a příslušensví umožňuje manipulaci s mnoha ypy maeriálů. Vlevo VZV s hybridním pohonem; vpravo rerak Obr. 10 Vysokozdvižné vozíky [16], [17] 1.5.3 Jeřáby [2], [18], [19], [20], [21], [22], [23] Jeřáb je neocenielným přepravním prosředkem v případě manipulace s ěžkými nebo rozměrnými břemeny, kerými jsou z pravidla svazky plechů, odliky nebo dlouhý yčový maeriál. Obrovskou výhodou jeřábů je minimální pořebná podlahová plocha k provozu, rozmanios ypů příslušensví a v někerých případech možnos vysokého supně auomaizace. Nevýhodou je vyšší pořizovací cena a případné nuné savební úpravy, není-li 24

na jeřáb sklad dimenzován svojí výškou. Nicméně ne všechny jeřáby se musí nuně pohybova ěsně pod sropem haly. Právě podle konsrukce se dají halové jeřáby rozděli do několika skupin: Oočné sloupové a konzolové přesně yo ypy jsou nejvhodnější do mís, kde by bylo velmi nákladné nebo prosorově nemožné užií klasických jeřábů. Oočný sloupový jeřáb, zobrazený na obrázku 11, se upevňuje na podlahu pomocí roznášecí desky. Konzolový, zobrazený na obrázku 11, se přichycuje k ocelovým nebo železobeonovým sloupům haly, případně na připravenou konsrukci nebo přímo na sroje. Nosnos se pohybuje do 10 un, délka ramene je až 10,5 m. Úhel roace záleží na konsrukci. V případě sloupového je 360 a až 270 v případě konzolového. Mosové jeřáby zavěšené pod sřechou haly, vyráběné ve řech provedeních. Jednonosníkové, dvounosníkové (viz obr. 11) a podvěsné. Hlavní čás voří jeřábový mos umísěný mezi dva pojezdové příčníky, keré jsou položeny zpravidla na nosných sloupech. Mos je opařen kočkou s kladkosrojem a zdvihadlem, umožňující manipulaci s břemeny. Nosnos mosových jeřábů se pohybuje od několika desíek kilogramů po 165 un, rozpěí je až 50 m a výška zdvihu až 120 m. Porálové od mosových se liší ím, že mají míso nosných sloupů ocelovou konsrukci, buď pevně spojenou se zemí, nebo pohybující se po kolejnicích (viz obr. 11). Díky své konsrukci jsou vhodné na venkovní použií nebo am, kde není vhodná hala na jeřáb mosový. Zhoovení konsrukce se podepisuje na nosnosi, kerá dosahuje ve srovnání s mosovými jeřáby pouze 80 un. Nahoře: vlevo sloupový jeřáb; vpravo oočný konzolový jeřáb Dole: vlevo dvounosníkový mosový jeřáb; vpravo dvounosníkový porálový jeřáb. Obr. 11 Druhy jeřábů [20], [21], [22], [23] 25

1.6 Skladování plechů [24], [25] Vhodným výběrem způsobu skladování lze docíli efekivního využií prosoru skladu. Nejčasěji se plechy skladují: Na paleách nebo hranolech ve sozích na zemi jde o nejjednodušší způsob, nicméně v případě skladování velkého poču plechů o různých loušťkách a malých objemech je velmi náročný na plochu a využií prosor převážně ve verikálním směru není efekivní. V konzolových a kazeových regálech skladování v regálech je obzvlášě výhodné, je-li zpracováváno mnoho rozdílných formáů a jakosí plechů v malých množsvích, keré by nebylo možné uskladni na zemi. Sviky plechů se zpravidla skladují volně ložené na paleách nebo v rnových regálech zobrazených na obrázku 12. Pro manipulaci se sviky v rnových regálech je nuné mí speciální příslušensví v podobě C-háku pro jeřáb nebo nosného rnu pro vysokozdvižný vozík. Nejlepších výsledků se dá dosáhnou kombinací skladování jak na zemi, ak v regále. Opimální řešení je závislé na množsví a skladbě zpracovaného maeriálu. Obr. 12 Regál MOBIKANT [24] S rozvojem auomaizace provozu a výroby došlo ke zvýšení efekiviy a flexibiliy při zachování vysoké kvaliy. Možnos nepřeržié výroby přes noc nebo dokonce přes víkend se v dnešní době sává nunosí, chce-li bý firma špičkou ve svém oboru. I přes enormní pořizovací náklady se plně auomaická linka vyplaí. Mezi svěovou špičku, zabývající se auomaickým skladováním a zpracováním plechů, se řadí společnos TRUMPF. Kromě auomaizované výroby společnos nabízí aké auomaizované sklady a o ve dvou provedeních. Kompakní sklad TruSore, zobrazený na obrázku 13 a velkoskladový sysém STOPA, zobrazený na obrázku 14. 26

Obr. 13 Kompakní sklad TruSore a auomaická linka TRUMPF [25] Obr. 14 Univerzální sklad STOPA od společnosi TRUMPF [25] 27

2 NÁVRH A KAPACITNÍ PROPOČET SKLADU [26] Výpoče vsupního skladu plechů bude realizován s day, kerá mi poskyla společnos ZAPE Opaovice spol. s r.o. Budou navrženy 2 variany skladu podle manipulace s maeriálem: variana A manipulace VZV a variana B manipulace mosovým jeřábem. Obě variany budou následně echnicky vyhodnoceny a bude sanovena ekonomická návranos invesice do jeřábu. ZAPE Opaovice spol. s r.o. působí na českém rhu již od roku 1993. Mezi její hlavní činnosi paří váření, ohraňování, pálení laserem a vysekávání na CNC srojích, zámečnická výroba a svařování. Firma je vybavena moderními sroji na zpracování plechů značky TRUMPF, viz obr. 15. Celkově působí na 3400 m 2, z čehož sklad, kerý je zobrazen na obrázku 16, zabírá přibližně 400 m 2. Celková roční spořeba maeriálu činí přibližně 2500 un, předpokládaný nárůs spořeby pro následující rok je jen 5 %, neboť se firma chce zaměři na rozšíření a zlepšení poskyovaných služeb a ne na objem výroby. Formáy zpracovávaných plechů jsou sandardní 1000x2000, 1250x2500 a 1500x3000 milimerů o loušťkách 0,8 20 mm, s procenuálním zasoupením: 70 % loušťky 0,8 3 mm, 20 % 4 8 mm a 10 % 10 20 mm. Přibližné jakosní složení maeriálu vyjádřené v procenech: 50 % černé plechy (ocel řídy 11), 40 % plechy pozinkované, 5 % nerez a 5 % hliník. Manipulace je zajišěna dvěma zaměsnanci a vysokozdvižnými vozíky. Nosnos podlahy výrobních hal je 5000 kg/m 2. Obr. 15 Vysekávací sroje značky TRUMPF ve společnosi ZAPE 28

Obr. 16 Sklad plechů ve společnosi ZAPE 2.1 Hrubý propoče [14], [27], [28], [29], [30] Shrnuí vsupních da: roční spořeba 2500 un, předpokládaný nárůs spořeby 5 %, zpracovávaný maeriál ocel řídy 11, plech pozinkovaný, nerez, hliník, formáy plechů 1000x2000 mm; 1250x2500 mm; 1500x3000 mm, velikos skladu 410 m 2, šířka lodi haly 8,2 m, nosnos podlahy 5000 kg/m 2, zaměsnanců na manipulaci vysokozdvižným vozíkem 2 na každé směně, dodávkový cyklus nového maeriálu pro ocel řídy 11 a pozinkovaný plech 2 dny, pro nerez a hliník 6 dní, pojisná zásoba pro ocel řídy 11 a pozinkovaný plech 6 dní, pro nerez a hliník 5 dní, echnologická zásoba 2 dny, pracovních dnů v roce 250, rozdělení maeriálu dle jakosi a loušťky v abulkách 2 a 3. Tab. 2 Rozdělení maeriálu dle jakosi. Maeriál Procenuální zasoupení Plechy černé (ocel řídy 11) 50 % Plech pozinkovaný 40 % Plech nerezový 5 % Plech hliníkový 5 % 29

Tab. 3 Rozdělení spořebovaného maeriálu dle loušťky. Tloušťka plechu Procenuální zasoupení 0,8 3 mm 70 % 4 8 mm 20 % 10 20 mm 10 % Předpokládaný objem maeriálu pro rok 2016 kde: [] (2 1) je objem maeriálu zpracovaného v roce 2015 [] Y je předpokládané navýšení objemu maeriálu v roce 2016 Rozdělení roční spořeby dle jakosi kde: je roční spořeba dané jakosi maeriálu [] Z je procenuální zasoupení dané jakosi v celkovém objemu z ab. 2 Ocel řídy 11: Plech pozinkovaný: Nerez: Hliník: [] (2 2) Vzhledem k rozmaniosi maeriálů dosupných na rhu, a aké vzhledem k omu, že firma přesně nesleduje spořebované plechy, bude návrh realizován pouze s vybranými kombinacemi loušťka-formá, zaznamenanými v abulce 4. V abulce jsou aké základní fyzikální vlasnosi. Tab. 4 Fyzikální vlasnosi plechů a jejich formáy [29]. Jakos Formá [mm] Tloušťka [mm] Objem *10-3 [m 3 ] Měrná hmonos [kg/m 3 ] Hmonos [kg/ks] Třída 11 1250x2500 1,5 4,688 7850 36,8 1250x2500 2 6,25 7850 49,06 1500x3000 2,5 11,25 7850 90 1500x3000 3 13,5 7850 106 1500x3000 6 27 7850 212 1500x3000 8 36 7850 282,6 1500x3000 12 54 7850 423,9 1000x2000 20 40 7850 314 Pozinkovaný 1250x2500 0,8 2,5 7850 19,6 1250x2500 1,5 4,688 7850 36,8 1250x2500 2 6,25 7850 49,06 1250x2500 3 9,375 7850 73,6 Nerez 1500x3000 1 4,5 8000 36 30

Jakos Formá [mm] Tloušťka [mm] Objem *10-3 [m 3 ] Měrná hmonos [kg/m 3 ] Hmonos [kg/ks] Nerez 1250x2500 2 6,25 8000 50 Hliník 1250x2500 1,5 4,688 2700 12,7 1500x3000 2 9 2700 24,3 Průměrná denní spořeba dle jakosi [/den] (2 3) kde: je poče pracovních dní v roce je denní spořeba dané jakosi maeriálu Ocel řídy 11: Plech pozinkovaný: Nerez: Hliník: /den /den /den /den Určení skladovaného množsví Skladované množsví maeriálu nezávisí pouze na dodávkovém cyklu a pojisné a echnologické zásobě. Závisí aké na skladové sraegii podniku a používaných echnologiích. Pojisná zásoba je zásoba na dobu, po kerou dokáže podnik vyrábě v případě zpoždění dodávky. Technologická zásoba je zásoba eliminující manipulační časové zráy, např. při meziobjekové manipulaci. [] (2 4) kde: c je dodávkový cyklus nového maeriálu [den] p z je pojisná zásoba [den] z je echnologická zásoba [den] Ocel řídy 11: Plech pozinkovaný: Nerez: Hliník: Vzhledem k časým dodávkám nového maeriálu jsou skladové zásoby poměrně malé. Z dílčích hmonosí je nuné urči zasoupení jednolivých plechů o daných loušťkách. Předpokladem je rovnoměrná spořeba maeriálu dané jakosi. kde: je skladová zásoba dané jakosi plechu loušťky od a do b [] A % je procenuální zasoupení dané loušťky plechu ve výrobě [] (2 5) 31

[] (2 6) kde: je hmonos skladovaných plechů o dané loušťce a jakosi [] B je celkový poče loušěk v inervalu mm Ocel řídy 11: Plech pozinkovaný: Nerez: Hliník: Všechny dílčí hmonosi byly zaokrouhleny na nejbližší vyšší násobek jedné manipulační jednoky. Manipulační jednokou rozumíme jeden nebo více kusů maeriálu (nebaleného i baleného, loženého volně nebo na přepravním prosředku, apod.), keré voří jednoku schopnou manipulace bez dalších úprav. V omo případě je manipulační jednokou svazek plechů o hmonosi 1000 kilogramů. Z výpoču plyne, že na skladě bude oceli ř. 11 o loušťkách 1,5; 2; 2,5 a 3 mm po 9 unách, po 5 unách loušťky 6 a 8 mm, po 3 unách loušťky 12 a 20 mm. Pozinkovaného plechu o loušťkách 0,8; 1,5; 2 a 3 mm bude uskladněno po 10 unách. Nerezu i hliníku o loušťce 1 a 2 mm bude na skladě po 3 unách. Celková hmonos uskladněného maeriálu je 104 un. Počy svazků, kusů plechů na paleě a sohů jsou uvedeny v abulce 5. 32

Tab. 5 Přehled poču svazků a sohů. Maeriál Tloušťka [mm] Hmonos svazku [] Kusů na 1 paleě [ks] Výška bez paley [mm] Poče svazků ve skladu Svazků na sobě Třída 11 1,5 1 28 42 9 5 2 2 1 21 42 9 5 2 2,5 1 12 30 9 5 2 3 1 10 30 9 5 2 6 1 5 30 5 5 1 8 1 4 32 5 5 1 12 1 3 36 3 5 1 20 1 3 60 3 5 1 Pozinkovaný 0,8 1 52 42 10 5 2 1,5 1 28 42 10 5 2 2 1 21 42 10 5 2 3 1 14 42 10 5 2 Nerez 1 1 30 30 3 5 1 2 1 20 40 3 5 1 Hliník 1,5 1 80 120 3 5 1 2 1 41 82 3 5 1 Poče sohů CELKEM 104 24 Poče svazků umísěných na sobě je dán nosnosí podlahy a pale, což znamená 5 un v jednom sohu. Manipulační jednoka je oožná jak pro manipulaci vysokozdvižným vozíkem, ak pro manipulaci mosovým jeřábem. 2.2 Variana A manipulace VZV [31], [32] První návrh je realizován pro manipulaci vysokozdvižným vozíkem. Plechy jsou sohovány na zemi na europaleách nebo hranolech. Manipulačním prosředkem je říkolový vysokozdvižný vozík JUNGHEINRICH EFG 218 k, zobrazený na obr. 17. Nejdůležiější paramery vozíku jsou vypsány v abulce 6. Tab. 6 Paramery VZV[31]. Paramer EFG 218k Nosnos [kg] 1800 Rozvor [mm] 1357 Vlasní hmonos [kg] 3240 Zdvih [mm] 3000 Celková délka [mm] 3145 Celková šířka [mm] 1060 Min. šířka uličky [mm] 3340 Poloměr oáčení [mm] 1550 Max. rychlos [km/h] 16 Pohon elekrický Výkon [kw] 4,5 Obr. 17 JUNGHEINRICH EFG 218 k [31] 33

Manipulace probíhá s celými manipulačními jednokami, o znamená s 1000 kg. Aby nedošlo ke zráě sabiliy svazku, je nuné dodrže maximální výšku svazku 300 mm. Z abulky 5 plyne, že svazky všech maeriálů a loušěk uo podmínku splňují. 2.2.1 Půdorysný návrh řešení Při návrhu dispozičního řešení je nuné vycháze z již posaveného skladu o daných rozměrech a aké z paramerů manipulačního prosředku. Vniřní rozměry skladu jsou 8,2 m x 50 m, výška je 4 m. Šířka cesy pořebná k manipulaci vybraným vysokozdvižným vozíkem je 3,5 m, cesa je vedená sředem haly. Po obou sranách cesy jsou skladovací prosory. Vlevo od cesy jsou uskladněny sohy plechů, seřazeny ak, aby byly směrem k výrobním prosorám y s nejvěší spořebou. Vzhledem k rozměrům jsou sohy oočeny dlouhou sranou rovnoběžně s uličkou. Mezi jednolivými sohy jsou mezery 150 mm po obou sranách pro snadnější manipulaci. Zhruba uprosřed se nachází volný užiný prosor, sloužící pro organizační změny. Volný prosor sloužící k uskladnění nového maeriálu je aké na konci levé čási. Vpravo od dopravní cesy se nachází dvě sanice na nabíjení vozíku, rezervní prosor pro příjem nového maeriálu, ři sohy plechů a konzolové regály na plechy o malém množsví, keré by bylo nevhodné skladova na zemi. Vykládání maeriálu z nákladního auomobilu bude probíha v zóně příjmu maeriálu vysokozdvižným vozíkem, vybaveným dlouhými vidlemi, ze srany vozu. Půdorysný plán je podrobně ilusrován přílohou 1. 2.3 Variana B manipulace mosovým jeřábem [33], [34] Druhý návrh je realizován pro manipulaci mosovým jeřábem, umísěným pod sřechou skladovací haly. Dopravním prosředkem je jednonosníkový jeřáb DEMAG EKKE s paramery vypsanými v abulce 7. Jeřáb je vybavený hydraulickými klešěmi na svazky plechů, zobrazenými na obrázku 18. Manipulace probíhá podobně jako v předchozím případě s celou manipulační jednokou. Avšak v případě pořeby je možné přemisťova i ěžší břemena, vzhledem k nosnosi jeřábu i kleší, což bude prakické hlavně při vykládání nákladních auomobilů. Tab. 7 Paramery jeřábu a kleší [33], [34]. Paramery Jeřáb Klešě Nosnos[kg] 6300 5000 Rozpěí [m] 8,6 Délka [m] 65 Max. rychlos pojezdu jeřábu 40 [m/min] Max. rychlos pojezdu kočky 30 [m/min] Max. rychlos 12,5 zdvihu [m/min] Pohyb v osách 3 Obr. 18 Hydraulické klešě [34] 34

Klešě jsou složeny z několika čásí domku kleší, ramen kleší, nosných paek, horního závěsu a adapéru pro ranspor svazků plechů. Adapéry mají eleskopicky výsuvná ramena, což dovoluje jejich délku přizpůsobi přepravovanému maeriálu. Je možné je opaři očnou, umožňující roaci kole svislé osy v rozmezí 0 355 a oočnými pakami, minimalizující pořebný manipulační prosor. Svazky plechů je vhodné ransporova ak, aby se ěžišě nacházelo v ose horního závěsu. Nicméně ranspor je možný i při excenrickém zaížení, jen je nuné dodrže pravidlo maximálního náklonu 5. Manipulace hydraulickými klešěmi je zvolena z důvodu nemagneičnosi nerezu a hliníku, složiosi při použií svorek nebo háků a nedůvěry vakuovým přísavkám při manipulaci se svazky. Vakuové přísavky jsou používány při manipulaci sloupovými jeřáby s jednolivými plechy u laserů a vysekávaček. 2.3.1 Půdorysný návrh řešení Při návrhu dispozičního řešení skladu je nuné vycháze z již posaveného skladu o vniřních rozměrech 8,2 m šířky a 50 m délky. Je aké nuné provés několik savebních úprav haly, aby bylo možné bezpečně jeřáb používa. Z důvodu vykládky nákladních auomobilů, parkujících uvniř haly, je nezbyné zvednou sřechu skladu z původních 4 m na min. 6,5 m. Další neodkladnou savební úpravou je umísění nosných sloupů o rozměrech 0,5x0,5 m s rozesupem 5 m, po obvodu skladu. Nosné sloupy se musí umísi aké do výrobní haly, neboť do ní jeřáb pokračuje. Posledním zásahem do konsrukce je výměna vra za akové, keré mají výšku min. 4 m, aby byl zaručen bezpečný průjezd nákladního auomobilu. Sklad je rozdělen na ři čási. V prvním úseku probíhá vykládka nákladního auomobilu a o způsobem, že celý zaparkuje uvniř haly. Při nepříznivém počasí je možné zavří vjezdová vraa a chráni ak maeriál i pracovníky. Kolem vyhrazeného sání pro nákladní auomobil je cesa široká 1 m, zaručující bezproblémový pohyb. Po obou sranách vyhrazeného sání je možné skláda svazky všech odebíraných rozměrů. V ěcho mísech se bude skladova jediný soh plechů o rozměrech 1000x2000 mm. Ve druhé čási se nachází hlavní skladovací plocha s uličkami širokými 60 cm, zaručujícími přísup ke sohům minimálně z jedné srany. Skladovaným maeriálem v éo čási jsou pouze plechy o rozměrech 1250x2500 mm, respekive 1500x3000 mm. Maximální kapacia je 20, respekive 16 sohů plechů. V poslední, řeí, čási je umísěno 9 regálů pro jiný, případně zbykový, maeriál, kerý by bylo nevhodné skladova na zemi. Manipulace zde probíhá sejným vysokozdvižným vozíkem, jako v případě variany A. Podrobný plán skladu je v příloze 2. Variana B-II v příloze 3 předsavuje sklad za daných podmínek v ideálním případě, kdy se nebude zpracováva jiný maeriál, než je uvedený v abulce 4. Třeí čás je nahrazena dalším mísem pro sohy, udíž dochází k eliminaci dopravní plochy, ale i plochy regálové. Jelikož se v omo případě nepočíá s manipulací vysokozdvižným vozíkem, je nahrazena i nabíjecí sanice. 35

3 TECHNICKÉ A EKONOMICKÉ ZHODNOCENÍ Technické zhodnocení je provedeno na základě porovnání poměrů užiných a skladovacích ploch k celkové ploše haly a srovnání vhodnosi používaných manipulačních echnik. V ekonomickém zhodnocení je spočíána doba návranosi invesice do jeřábu za daných podmínek. 3.1 Technické zhodnocení Před samoným srovnáním je nuné plochy klasifikova do kaegorií společných pro obě variany. Sklad je rozčleněn na plochy: Skladovací zahrnují jak plochy zabrané sohy, ak i volné užiné plochy. Dopravní zahrnují jak cesu pro manipulační prosředek, ak cesu pro pohyb osob. Regálové Jiné plochy vyhrazené na nabíjení vysokozdvižného vozíku, sání pro nákladní auomobil a další nefunkční plochy. Výsledky jsou pro přehlednos zaznamenány v abulce 8. Tab. 8 Podíl ploch ve skladu. Variana A Variana B Variana B-II Druh plochy [m 2 ] [%] [m 2 ] [%] [m 2 ] [%] Celkem 410 100 410 100 410 100 Skladovací 185 45,15 225,3 55 269,4 65,7 Dopravní 175 42,7 121,5 29,65 99,4 24,3 Regálová 37,5 9,15 13,5 3,3 0 0 Jiná 12,5 3 49,7 12,05 41,2 10 Z abulky je jasně parné, že nejvěší problém předsavují dopravní plochy. Jejich eliminace se podařila v návrhu B-II, ovšem jen za cenu zrušení ploch regálových. Při použií jeřábu ve varianě B dojde k navýšení skladovací plochy o 21,8 % vzhledem k varianě A (ze 185 m 2 na 225,3 m 2 ). Ve varianě B-II dojde k navýšení o 45,6 % (ze 185 m 2 na 269,4 m 2 ). Z půdorysného řešení je zřejmé, že při současné spořebě je sklad poměrně nevyužiý. V abulce 9 je spočíaná obsazenos skladu a procenuální navýšení výroby, pro keré bude sklad ješě dosačující. Tab. 9 Obsazenos skladu a možné navýšení výroby. Variana A Variana B Variana B-II Skladovací plocha [m 2 ] 185 225,3 269,4 Současná obsazenos [m 2 ] [%] 86,25 46,6 86,25 38,3 86,25 32 Navýšení výroby [%] 114,5 161,2 212,35 Z abulky jasně plyne, že při současné spořebě má i variana A dosaečnou kapaciu. Jedinou výhodou jeřábu ale není pouze zvěšení skladovací plochy na úkor ploch dopravních. Díky manipulaci hydraulickými klešěmi dojde k rychlejší vykládce plechů z nákladního auomobilu, rychlejšímu přeskládání sohů a celkově snadnější manipulaci převážně s plechy velkých rozměrů. Jeřáb bude aké obsluhova pouze jeden zaměsnanec na každé směně, udíž dojde k úspoře finančních prosředků. 36

3.2 Ekonomické zhodnocení [33], [34], [35] Návranos invesice do jeřábu je určena za předpokladů: Invesice do savebních úprav sřechy a sloupů činí 2 270 000 Kč, nová vraa sojí 97 000 Kč, cena jeřábu je 1 450 000 Kč a cena kleší je 430 000 Kč. Uvedené ceny jsou bez DPH. Výroba pracuje na dvousměnný 8 hodinový provoz, na každé směně dojde k úspoře jednoho zaměsnance na manipulaci s maeriálem. Týdně jeden zaměsnanec odpracuje 40 hodin. Hrubý hodinový pla jednoho zaměsnance je 130 Kč, odvody zaměsnavaele jsou 34 %. Rok má 50 pracovních ýdnů. Manipulace VZV nemá žádné počáeční náklady. Servis, odpisy, provozní náklady ani zvedání mezd se při výpoču neuvažují. Určení celkové čásky: kde: Inv je proinvesovaná čáska [is. Kč] C s je cena savebních úprav [is. Kč] C v je cena nových vra [is. Kč] C j je cena jeřábu [is. Kč] C k je cena kleší [is. Kč] Celková proinvesovaná čáska je 4 247 000 Kč. is. Kč [is. Kč] (3 1) Určení ročních odvodů na jednoho zaměsnance: kde: O rok jsou celkové odvody na jednoho zaměsnance [Kč] HHM je hrubá hodinová mzda [Kč/hod] H T je poče odpracovaných hodin ýdně [hod] T r je poče ýdnů v uvažovaném roce O % jsou odvody zaměsnavaele [%] Ročně edy zaměsnavael na jednoho zaměsnance celkem odvede 348 400 Kč. Kč [Kč] (3 2) Určení návranosi invesice: kde: P le je poče le návranosi [rok] 2 je poče ušeřených zaměsnanců le [rok] (3 3) Invesice do jeřábu se za daných podmínek vráí za 6,1 le, což je přibližně 73 měsíců. Průběh návrau invesice je vyjádřen v grafu na následující sraně. 37

Obr. 19 Graf návranosi invesice 38

4 ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo navrhnou sklad ve srojírenském podniku. Vlasnímu návrhu předchází rešeršní sudie problemaiky skladování, zaměřená na popis funkcí skladů a logisických echnologií jako jsou Kanban, Jus in Time, Quick Response nebo Cross Docking. Sudie pokračuje problemaikou zásob a jejich efekivním řízením, přehledem způsobů manipulace s abulovým maeriálem a jeho skladováním. Návrh vsupního skladu byl realizován s day, poskynuými společnosí ZAPE Opaovice spol. s r.o. Po klasifikaci maeriálu byl určen předpokládaný objem zpracovaného maeriálu v roce 2016 a roční spořeba dle jakosí plechů. Z ěcho údajů bylo určeno skladované množsví jednolivých jakosí a loušěk plechů, rozdělených do manipulačních jednoek. Při návrhu byly uvažovány dvě variany manipulace s maeriálem manipulace vysokozdvižným vozíkem a mosovým jeřábem, keré byly posléze porovnány dle kriéria užiné plochy. Následně byla určena časová návranos do jeřábové echniky za daných podmínek. K práci jsou přiloženy výkresy půdorysného řešení ří varian jeden pro vysokozdvižný vozík a dva výkresy pro halu s jeřábem. Při manipulaci jeřábem dochází až k 45,6% nárůsu užiné skladovací plochy na úkor dopravních ces a jiných nefunkčních ploch, oproi manipulaci vysokozdvižným vozíkem. Předpokládaná návranos invesice do jeřábové echniky je 73 měsíců. Je oázkou, zda je invesice do jeřábu nuná, neboť kapacia skladu variany A převyšuje současnou spořebu o 114,5 %. Návranos 73 měsíců, zapříčiněná savebními úpravami haly, je poměrně dlouhá doba. Vhodnější bude prosředky invesova do výrobních srojů nebo nových echnologií, čímž se zlepší nabízené služby a konkurenceschopnos firmy. 39