Roztřeseným pohledem na jinak obyčejnou hvězdu za humny

Podobné dokumenty
7. Rotace Slunce, souřadnice

Cesta do nitra Slunce

Sluneční dynamika. Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR Astronomický ústav UK

Astronomický ústav Akademie věd České republiky, observatoř Ondřejov,

= 2π/λ h. je charakteristický rozměr vlnového. (kde λ h

Odhalená tajemství slunečních skvrn

Spektroskopie Slunce. Michal Švanda. Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR. Spektroskopie (nejen) ve sluneční fyzice LS 2011/2012

Sluneční skvrny od A do Z. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov

Pulzující proměnné hvězdy. Marek Skarka

Slunce jako hvězda. Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR Astronomický ústav UK

Modelování anelastické odezvy vlastních kmitů zemětřesení v Chile 2010

Proč studovat hvězdy? 9. 1 Úvod Energetické úvahy Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů Model našeho Slunce 15

Žhavé i vychladlé novinky ze sluneční fyziky. Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR Astronomický ústav UK

Od kvantové mechaniky k chemii

Projekt podpořený Operačním programem Přeshraniční spolupráce Slovenská republika Česká republika

Slunce zdroj energie pro Zemi

1. Slunce jako hvězda

Diferenciální rovnice a jejich aplikace. (Brkos 2011) Diferenciální rovnice a jejich aplikace 1 / 36

10. Sluneční skvrny. Michal Švanda. Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR. Sluneční fyzika LS 2007/2008

Sluneční magnetismus. Michal Švanda. Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR. Sluneční fyzika ZS 2011/2012

počátek 17. století, Johannes Kepler: 19. století: počátek 20. století: 1951, Ludwig Biermann:

DISPERZNÍ KŘIVKY V DESCE S KUBICKOU ANIZOTROPIÍ

Vnitřní život krátkoperiodických exoplanet

Pozorování Slunce s vysokým rozlišením. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov

TÍHOVÉ ZRYCHLENÍ TEORETICKÝ ÚVOD. 9, m s.

Fyzika IV. g( ) Vibrace jader atomů v krystalové mříži

Vlastnosti členů regulačních obvodů Osnova kurzu

Vlny v plazmatu. Narušení rovnováhy, perturbace se šíří prostorem => vlny Vlna musí být řešením příslušných rovnic plazmatu => módy

Komplexní analýza. Laplaceova transformace. Martin Bohata. Katedra matematiky FEL ČVUT v Praze

ω=2π/t, ω=2πf (rad/s) y=y m sin ωt okamžitá výchylka vliv má počáteční fáze ϕ 0

Úskalí modelování vlastních kmitů

1 Rozdělení mechaniky a její náplň

Zajímavé vlastnosti sluneční atmosféry: magnetická a rychlostní pole

TERMIKA II. Stacionární vedení s dokonalou i nedokonalou izolací; Obecná rovnice vedení tepla; Přestup a prostup tepla;

Neideální plyny. Z e dr dr dr. Integrace přes hybnosti. Neideální chování

Sluneční fotosféra: Pohybová dynamika mnoha tváří I.

Obsah PŘEDMLUVA...9 ÚVOD TEORETICKÁ MECHANIKA...15

Modelování systémů a procesů (11MSP) Bohumil Kovář, Jan Přikryl, Miroslav Vlček. 8. přednáška 11MSP pondělí 20. dubna 2015

Sluneční fyzika. Vojtěch Sidorin. Praha,

Jemná struktura slunečních skvrn. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2011/2012. x + y + 3z = 1 (2a 1)x + (a + 1)y + z = 1 a

Fyzika II. Marek Procházka Vlnová optika II

Úvod do parciálních diferenciálních rovnic. 2 Kanonický tvar lineárních PDR 2. řádu pro funkce

Historie sledování EOP (rotace)

Složení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ

7. Derivace složené funkce. Budeme uvažovat složenou funkci F = f(g), kde některá z jejich součástí

Vibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek

Numerické simulace v astrofyzice

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2015

Požadavky k písemné přijímací zkoušce z matematiky do navazujícího magisterského studia pro neučitelské obory

Koróna, sluneční vítr

Fyzika - Sexta, 2. ročník

SIGNÁLY A SOUSTAVY, SIGNÁLY A SYSTÉMY

KLASICKÁ MECHANIKA. Předmětem mechaniky matematický popis mechanického pohybu v prostoru a v čase a jeho příčiny.

Vnitřní magnetosféra

Kombinatorická minimalizace

Teorie měření a regulace

Flexibilita jednoduché naprogramování a přeprogramování řídícího systému

2. Úloha difúze v heterogenní katalýze

Akustika. Rychlost zvukové vlny v v prostředí s hustotou ρ a modulem objemové pružnosti K

Sluneční magnetismus. Michal Švanda Sluneční fyzika LS 2014/2015

Integrace. Numerické metody 7. května FJFI ČVUT v Praze

Fourierovské metody v teorii difrakce a ve strukturní analýze

I. část - úvod. Iva Petríková

25.z-6.tr ZS 2015/2016

Teplota jedna ze základních jednotek soustavy SI, vyjadřována je v Kelvinech (značka K) další používané stupnice: Celsiova, Fahrenheitova

Úvod do zpracování signálů

Zobrazování. Zdeněk Tošner

Kapitola 11: Lineární diferenciální rovnice 1/15

Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky

Václav Uruba home.zcu.cz/~uruba ZČU FSt, KKE Ústav termomechaniky AV ČR, v.v.i., ČVUT v Praze, FS, UK MFF

Digitalizace převod AS DS (analogový diskrétní signál )

MÍSENÍ MÍSENÍ JE REVERZIBILNÍ PROCES. Mísení a segregace sypkých hmot INŽENÝRSTVÍ FARMACEUTICKÝCH

M4140 Vybrané partie z matematické analýzy Přírodovědecká fakulta MU

Vlastní kmity od Q k CMT

ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE

lní model gravitačního pole z inverze dráhových dat družic CHAMP, GRACE a GOCE

Pohyby částic ve vnějším poli A) Homogenní pole. qb m. cyklotronová frekvence. dt = = 0. 2 ω PČ 1

Sluneční stínohra. Michal Švanda. Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Astronomický ústav UK, Praha

Světlo jako elektromagnetické záření

Drsná matematika III 6. přednáška Obyčejné diferenciální rovnice vyšších řádů, Eulerovo přibližné řešení a poznámky o odhadech chyb

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2014/2015

Odhad změny rotace Země při změně poloměru

Termomechanika 6. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

UČIVO. Termodynamická teplota. První termodynamický zákon Přenos vnitřní energie

MECHANICKÉ KMITÁNÍ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A

A/D převodníky - parametry

13. Spektroskopie základní pojmy

ZS: 2018/2019 NMAF063 F/3 Josef MÁLEK. Matematika pro fyziky III

DUM č. 14 v sadě. 10. Fy-1 Učební materiály do fyziky pro 2. ročník gymnázia

Koróna, sluneční vítr. Michal Švanda Sluneční fyzika LS 2014/2015

Úvod do vln v plazmatu

Těžíc z GOPE dat: Tohoku 2011

Výzkum vlivu přenosových jevů na chování reaktoru se zkrápěným ložem katalyzátoru. Petr Svačina

O tom, co skrývají centra galaxíı. F. Hroch. 26. březen 2015

Elektronová a absorpční spektroskopie, Vibrační spektroskopie (absorpční a Ramanova rozptylu)

Poznámky k cvičením z termomechaniky Cvičení 3.

Elektromagnetické pole je generováno elektrickými náboji a jejich pohybem. Je-li zdroj charakterizován nábojovou hustotou ( r r

Kmity a mechanické vlnění. neperiodický periodický

Termomechanika 10. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

Transkript:

Roztřeseným pohledem na jinak obyčejnou hvězdu za humny Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR Ondřejov Astronomický ústav UK Praha

Hvězda zvaná Slunce GV M=1,99 1030 kg Tef=5778 K R=695 000 km L=3,85 106 W < >=1 408 km/m3 (U B)=0,0 (B V)=0,66

Struktura slunečního nitra

Fotosféra (1)

Fotosféra ()

Chromosféra

Koróna

Rovnice hvězdného nitra r 1 = m 4 r P Gm = m 4 r 4 L S = T m t 3 L 4 3 T 16 r T m T m conv = P, T ds =ds P,T =,T =,T Okrajové podmínky Na povrchu jednoduchý model atmosféry

Standardní model Slunce Řešením rovnic hvězdného nitra Neutrinový problém? Nestandardní modely (low Z, rychle rotující jádro, vnitřní míchání, vnitřní mg. pole) Na ZAMS: L=0,7 L0 R=0,88 R0

Slunce v budoucnosti

Oscilace (1) 1960 spektroheliografickou metodou (rozdílová struktura rychlostního pole, Leighton et al. (196)) V daném místě kvazisinusoidální oscilace s amplitudou stovek m/s a periodou 96 s Oscilace převážně radiální Zvukové vlny způsobené konvekcí odpovědnou za granulaci Interference 107 různých modů

Oscilace () Fotosféra (96 s) Chromosféra (180 a 40 s) Oscilace pod 100 s neměřitelné (vlnová délka srovnatelná s střední volnou drahou fotonu)

Oscilace (3)

Popis oscilací (1) Klasicky pomocí FT převod do frekvencí V kulatém problému je kartézká FT nevhodná sférické harmoniky v,,t = m=l l =0 m= l i m Y lm =P m e l a lm t Y lm,,

Popis oscilací () n l m

Měření oscilací Omezení daná Fourierovou transformací = /T = /T Nyquistova frekvence : Ny = / t = /T / t k x = / L x k x / x T doba měření, Dt vzorkovací frekvence, Lx rozměr měření ve směru x, Dx prostorová vzorkovací frekvence

Pozorované oscilace (1) Distribuce kh vůči diskrétní (1975 hřbetová struktura) Největší výkon ve frekvencích,54,5 mhz a vlnovými čísly 0,8 Mm 1 (tedy > 8 103 km) Jako variace rychlostní struktury, ale také variace celkového zářivého toku (5minutové oscilace variace 10 5 L0)

Pozorované oscilace ()

Pozorované mody oscilací G mody P mody Odpovědnou silou je gravitace Nízké frekvence, nešíří se konvektivní zónou Šíření zvukového vzruchu Zdrojem konvekce Vysoké frekvence, nešíří se radiativní vrstvou F mod povrchový gravitační mod (analogie mořských vln), mod s n = 0

Základní mod oscilací Slunce ~R 0, c = P / ~ G M 0 / R 0 G M0 P ~ R0 1/ =4R 0 /c ~4 R 30 / G M 0 1/~ G Pro Slunce cca 60 min, stejným mechanismem pulsují např. cepheidy

Lineární adiabatické oscilace (1) Vychází se z hydrodynamických rovnic v =0 t v 1 v v = p t Předpokládá se existence eulerovské poruchy, např: = 0 1

Lineární adiabatické oscilace () =v 1 t Pro, kde je lineární výchylka od rovnovážné polohy a pro v 0=0 při zanedbání členů vyšších řádů 1 0 =0 1 0 p 1 0 1 p 0=0 0 t Doplnit Poissonovou rovnicí 1=4 G 1

Lineární adiabatické oscilace (3) Adiabatická aproximace: P = P0 0 d značí lagrangeovskou poruchu: f =f 1 f 0 dále: c = P 0 / 0 Radiální symetrie převod do sférických souřadnic (poruchy analogicky): =e i t h r r r, h r, Y ml, sin

Lineární adiabatické oscilace (4) Rovnice nabydou tvaru: r g 1 1 l l 1 l l 1 1 d r P 1=0 r 1 0 c r r dr c r d 1 1 d g P 1 N r =0 0 d r c dr 4 G 0 4 G 1 d d 1 l l 1 r 1 N r P 1=0 dr g r dr r c 1 dp0 1 d P 0 1 d 0 g =, N =g 0 d r P 0 d r 0 d r

Lineární adiabatické oscilace (5) Cowlingova aproximace: Chyba maximálně několik procent oproti řešení plného systému rovnic r g 1 1 l l 1 l l 1 1 d r P 1=0 r 1 0 c r r dr c r d 1 1 d g P 1 N r =0 0 d r c dr 4 G 0 4 G 1 d d 1 l l 1 r 1 N r P 1=0 dr g r dr r c

Lineární adiabatické oscilace (6) Úhlová část vlastního problému na povrchu Slunce: r Y ml =r Pro x y r =r 0 je pak Y ml =r k x k y Y ml =r k h Y ml =l l 1 Y ml local l l 1 = k h r 0

Lokální přístup N, c a g konstantní (izotermální atmosféra), dále r / r d r / d r hledáme řešení s Cowlingovou aproximací ve tvaru: r ~ 1/ e 0 i krr, P 1 ~ 1/ e 0 Zavedeme l S = i kr r l l 1 r c Řešením disperzní relace: r k = A c S l N c c g, A= = H RT 1/

Lokální přístup k diagram =c k h =c k r k h k r 0 = A =N =N =k h c / A k h =N sin k r k h

Průběh kritických frekvencí A / N / S l /

Vnitřní odraz vlny (1) Změna stav. parametrů = změna podmínek šíření dané vlny = úprava disperzní relace Pro velká l: k r = S l /c Odraz vlny pro k r =0 1/ k r =0 =S l r l =[ l l 1 ] c r l / = 1 g k h

Vnitřní odraz vlny ()

Stojaté vlny r0 r0 n = = k r d r = rl rl c 1/ k h dr n ~k h r l = 1 gk h n ~ n g k h Toto je pozorováno (hřbety v k diagramu)

f vlny Vlny s n=0, pro které platí =0 Vlastní fce přibližně exponenciální: r ~exp k h r Frekvence nezávislá na vnitřní struktuře hvězdy Jednoznačně identifikovatelné ve spektru bez možnosti záměny s jiným modem z důvodu nejistoty slunečního modelu

Interpretace Přímé modelování výpočet slunečního modelu, radiální průběhy stavových parametrů, řešení perturbačních rovnic, vlastní frekvence oscilací Variací nejistých veličin lze dospět ke správnému modelu Vyloučeny mnohé alternativní modely Současná helioseismologie prokazuje platnost standardního modelu

Heliosesmická inverze (1) Nalezení integrandu určitého integrálu Obecně možné, pokud integrand závisí na parametru, jehož je integrál funkcí Určení průběhu rychlosti zvuku: Definice: u=l l 1 / = r /c Přepis: r0 = rl 0 S c l 1/ dr 1 dr F u = u d r d u 1/

Heliosesmická inverze () Diferenciace podle u: 0 d G /d df = d, G ln r 1/ d u u u Lze rozřešit (Abelova diferenciální rovnice): d F /d u r =r 0 exp du 1 / u 0

Heliosesmická inverze (3)

Rotace (1) v 0 = r, = cos, sin, 0 R0 nlm= nl0 m K nlm r, r, r d r d, K nlm ~m 0 0 Pokud pouze radiální závislost rotace, pak R0 nlm = nlm nl0 =m nl K nl r r d r 0 I se šířkovou závislostí rozklad do polynomů nlm= l l 1 a i P i m / l l 1 i

Rotace ()

Rotace (3)

Lokální helioseismologie (1) Globální oscilace obecně zprůměrovány přes heliografické délky, poruchy symetrické vůči rovníku, nejasná reakce na nehomogenity Pole vln v dané oblasti ovlivněno poruchami (nehomogenitami) mezi povrchem a bodem obratu vlny Nemožné konstruovat přímou úlohu a tedy obrácená úloha nejednoznačná

Lokální helioseismologie () Ring diagram Frekvence ovlivněny odnosem plazmatu (t, x, y) -> (, kx, ky) Analýza pro =konst Mapování podpovrchových rychlostí Horizontální průměr oblasti

Lokální helioseismologie (3)

Lokální helioseismologie (4) Time-distance Čas minimalizující korelaci mezi dvěma body = cestovní čas Pro dostatečné množství vln = lze invertovat: ds t = c w r, t v r, t n

Lokální helioseismologie (5) Helioseismická holografie Koherentní kombinace p-modů, zejména fázová informace, k mapování rozptylových oblastí na odvrácené straně

Důležité výsledky (1) Struktura těsně pod sluneční skvrnou Time-distance Spíše PR (na úkor přesnosti)

Důležité výsledky () Sluneční aktivita na odvrácené straně Pomocí helioseismické holografie Zpřesnění předpovědí sluneční aktivity

Důležité výsledky (3) Vnitřní rotace Konvektivní zóna rotuje konstatně po radiálních křivkách Radiativní zóna a jádro rotuje téměř rigidně (pomaleji než fotosféra)

Důležité výsledky (4) Vnitřní rychlost zvuku Jednoznačně identifikovatelné hranice vnitřní stratifikace

Důležité výsledky (5) Podpovrchové proudění time-distance

Důležité výsledky (6) Horizontální proudění v aktivní oblasti time-distance

Důležité výsledky (7) Poloha dynama

Perspektivy helioseismologie VELKÉ! HMI@SDO vyhodnocování měření onboard Třeba doladit nejistoty zejména lokální helioseismologie (v podstatě žádná informace o chybě měření) Rozvoj asteroseismologie vnitřní struktura hvězd jiných typů