Zpráva o finanční stabilitě 2007 Prezentace pro tiskovou konferenci 10. červen 2008 Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady
2 Struktura prezentace I. Faktory, které v roce 2007 přispěly k posílení finanční stability. II. Tendence, které vytvářejí rizika pro finanční stabilitu. III. Vybrané aspekty vývoje v domácím finančním sektoru.
Faktory posílen lení FS (I) 3 Vývoj ve finančním sektoru v roce 2007: banky, pojišťovny i další finanční instituce dosáhly vysoké rentability aktiv a kapitálu, zadržení přiměřené části zisku ve finančních institucích ve formě vlastního kapitálu vytvoří podmínky pro zachování vysoké míry stability sektoru v následujících letech. Ve směru posílení finanční stability v roce 2007 působil také pozitivní vývoj v oblasti nefinančních podniků. Svědčí o tom zlepšení ukazatelů rentability, likvidity, přidané hodnoty na zaměstnance nebo doby obratu zásob. Kreditní riziko podnikového sektoru měřené mírou 12měsíčního defaultu zůstávalo v průběhu roku 2007 pod úrovní 3 %.
Faktory posílen lení FS (II) 4 Přetrvávalo kvalitní makroekonomické prostředí rychlý růst HDP, ukotvená inflační očekávání, stabilní a nízké úrokové sazby. Výrazně pozitivní byl vývoj tradičních ukazatelů makroekonomické udržitelnosti: Deficit veřejných rozpočtů v metodice ESA95 klesl na 1,6 % HDP a podíl veřejného dluhu na HDP na 28,7 %. Deficit běžného účtu platební bilance klesl na 2,5 % HDP a přebytek výkonové bilance je schopen pokrýt již 70 % deficitu bilance výnosů.
Rizika pro FS - kurz a podniky 5 Zásadním vedlejším efektem úvěrové krize ve vyspělých zemích je rychlé zhodnocování koruny. Údaje přicházející z reálné ekonomiky v 1. čtvrtletí 2008 naznačovaly schopnost exportně orientovaných podniků se s kurzovým šokem vyrovnávat, postupně se určitý negativní dopad s vysokou pravděpodobností projeví. Očekávané zpomalení dynamiky podnikového sektoru se odrazí ve zvýšení kreditního rizika podnikového sektoru to naznačuje kreditní model, analýza dat o splácení úvěrů poskytnutých bankami největším exportérům v ČR i nový indikátor bonity podnikového sektoru.
Rizika pro FS zadlužen ení domácnost cností (I) 6 Domácnosti v roce 2007 výrazně zvýšily svou zadluženost. Celkový dluh obyvatelstva vůči finančním institucím se podobně jako v předcházejících letech zvýšil zhruba o třetinu a přesáhl již úroveň 800 mld. Kč. Rostoucí míra zadlužení byla v roce 2007 doprovázena poklesem hrubé míry úspor domácností na 5 %, což je nejnižší hodnota za posledních deset let. Zvyšování dluhové zátěže obyvatelstva v průběhu roku 2007 dokumentuje růst poměru dluhu k hrubým disponibilním příjmům na 47 % (mzr. nárůst o 7 p.b.) i k finančním aktivům na 30 % (mzr. nárůst 4 p.b.).
Rizika pro FS zadlužen ení domácnost cností (II) 7 I přes rychlou úvěrovou dynamiku je celková úroveň zadlužení českých domácností ve srovnání se západoevropskými zeměmi stále nízká a i podle zahraničních analýz se nachází na bezpečné úrovni. V roce 2008 by se mělo tempo růstu zadlužování obyvatelstva začít snižovat, což potvrdil zejména vývoj nově poskytnutých úvěrů na bydlení v 1. čtvrtletí.
Rizika pro FS zadlužen ení domácnost cností (III) 8 V důsledku růstu zadlužení domácností se zvyšuje riziko pro finanční sektor. Toto riziko je však nadále možno považovat za spíše mírné. Zhruba 65 % úvěrů na bydlení je tvořeno hypotečními úvěry (úvěry plně zajištěné nemovitostí). Na konci roku 2007 podíl úvěrů se selháním činil 1,2 % (mzr. beze změny). Ukazatel LTV (loan-to-value) na konci roku 2007 dosáhl u hypotečních úvěrů obyvatelstvu 56 % (mzr. nárůst o 3 p.b.).
Rizika pro FS zadlužen ení domácnost cností (IV) 9 Podle interního modelu očekává ČNB i v roce 2008 hodnoty ukazatele 12měsíční míry defaultu v sektoru domácností kolem současné 3% úrovně. Pokud by došlo k naplnění některých méně příznivých scénářů, mohla by se míra rizika zvýšit v řádu půl procentního bodu. Riziko se týká zejména nízkopříjmových domácností a domácností s jedním ekonomicky aktivním členem. Jedním ze zdrojů předlužení by mohl být nárůst splátek hypotečních úvěrů spojený s nákupem stále dražších nemovitostí. Tomuto riziku jsou vystaveni zejména ti držitelé úvěrů na bydlení, u nichž příjmy nerostly zdaleka tak rychle jako ceny nemovitostí.
Rizika pro FS nemovitosti a developeři (Ia) 10 V průběhu roku 2007 pokračoval poměrně rychlý růst cen nemovitostí, který začal již ve druhé polovině roku 2006. Vysokou dynamiku zaznamenaly především ceny bytů a stavebních pozemků (mzr. růst nabídkových cen o 23 %). Určitá rizika spojená s potenciálně nadměrně rychlým růstem cen nemovitostí a předlužením kupujících na trhu naznačuje ukazatel price-to-income (podíl cen nemovitostí a příjmů domácností).
Rizika pro FS nemovitosti a developeři (Ib) 11 Ukazatel price-to-income identifikuje Prahu jako nejrizikovější region. Ukazatel price-to-income (podíl ceny bytu 68 m 2 a průměrné mzdy za poslední 4 čtvrtletí) 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 2000 2002 2004 2006 ČR Praha Ústí n.l. Hradec Králové Brno Ostrava Pramen: ČSÚ, výpočet ČNB Pozn.: Data za 2007 předběžné údaje, resp. dopočet z nabídkových cen
Rizika pro FS nemovitosti a developeři (II) 12 Určitým signálem napětí na trhu s nemovitostmi může být nárůst rozdílu mezi nabídkovými cenami a cenami finálních transakcí lze jej vnímat jako určitý signál snižující se tržní likvidity či nárůstu rizika na trhu s nemovitostmi. Vysoký růst nabídkových cen bytů spolu s významně nižšími růsty nabídkového nájemného vedly v roce 2007 k dalšímu poklesu výnosu z nájemného. To znamená relativně nižší výnosnost a vyšší rizikovost spekulativních nákupů nemovitostí financovaných hypotečními úvěry.
Rizika pro FS nemovitosti a developeři (III) 13 Vývoj v roce 2007 potvrdil skutečnost, že developeři mají tendenci reagovat na vývoj cen nemovitostí procyklicky s určitým zpožděním. Na růst cen nemovitostí v letech 2006 a 2007 reagoval sektor developerů opět zvýšenou aktivitou a značně narostla rozestavěnost bytového fondu. Pokud by došlo v důsledku zvyšující se nabídky k zasycení trhu nových bytů a ke zpomalení či zastavení růstu cen rezidenčních nemovitostí, došlo by nejspíše k nezanedbatelnému zvýšení dosud relativně nízké míry defaultu v tomto odvětví.
Vývoj ve finančním m sektoru (I) 14 Hloubka finančního zprostředkování v ČR měřená podílem aktiv finančního sektoru na HDP meziročně vzrostla o necelých 10 p.b. na 142 %. Na nárůst globální averze k riziku reagoval český bankovní sektor pouze velmi mírným zpřísněním úrokových podmínek u úvěrů na bydlení a některých rizikovějších segmentů trhu. Peněžní trh zaznamenal určité mírné zvýšení prémie za kreditní riziko, došlo k poklesu tržní likvidity na tomto trhu i v dalších segmentech finančního trhu, mírně vzrostly výnosy dlouhodobých bondů.
Vývoj ve finančním m sektoru (II) 15 Došlo k zastavení 5letého poklesu kapitálové přiměřenosti bank - mírný meziroční nárůst souvisí s vysokou tvorbou čistého zisku, meziročním poklesem vyplacených dividend (o 55 %) a efektem přechodu na Basel2. Vysoký zisk za rok 2007 vytváří předpoklad pro udržení dostatečné úrovně kapitálové přiměřenosti i v dalších letech. Kapitálová přiměřenost (v %) 16 15 14 13 12 11 10 9 8 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Kapitálová přiměřenost Kapitálová přiměřenost Tier 1 Pramen: ČNB
Vývoj ve finančním m sektoru (IIIa( IIIa) 16 Financování úvěrů prostřednictvím klientských vkladů (v %) 200 160 120 80 40 0 ČR Pramen: ECB Maďarsko Polsko Vklady/úvěry 2004 Vklady/úvěry 2005 Vklady/úvěry 2006 Slovensko EU EU do května 2004 Nové členské státy po květnu 2004 Nejvýznamnějším zdrojem financování bankovních úvěrů zůstávají depozita klientů - 1,3násobek úvěrů klientům na konci 2007. Financování klientských úvěrů primárními depozity v ČR je více než dvojnásobné oproti průměru původních členských zemí a o 40 p.b. vyšší než průměr nových členských zemí EU.
Vývoj ve finančním m sektoru (IIIb( IIIb) 17 Financování bankovních aktiv prostřednictvím depozit je jedním z klíčových faktorů odolnosti domácího finančního systému vůči šíření důsledků hypoteční krize v USA. Výhoda velkého objemu klientských vkladů je pro tuzemské banky dvojí: ochrana před případným rychlým vyschnutím likvidity na finančním trhu a nízké náklady těchto zdrojů ve srovnání s jinými formami externího financování. Dynamika růstu vkladů (17 % v roce 2007) je však v ČR již několik let nižší než u úvěrů (26 % v roce 2007). Podíl vklady/úvěry postupně klesá banky na tuto skutečnost budou muset reagovat změnami v řízení bilanční likvidity.
Hodnocení odolnosti vůčv ůči i zátěžz ěži i (I) 18 Velká pozornost je v ZFS 2007 věnována zátěžovým testům finančního sektoru V závislosti na rizicích identifikovaných ve Zprávě jsou představeny tři alternativní scénáře nepříznivého vývoje pojmenované jako bezpečný přístav, krize trhu nemovitostí a ztráta důvěry. Podle výsledků zátěžových testů je finanční sektor v současnosti odolný vůči podstupovaným rizikům. Extrémní makroekonomický scénář by však vyvolal nutnost kapitálových injekcí pro udržení regulatorních limitů a dostatečné kapitálové vybavenosti finančních institucí.
Hodnocení odolnosti vůčv ůči i zátěžz ěži i (II) 19 Největší dopad na stabilitu bankovního sektoru by zaznamenal extrémní scénář C ( ztráta důvěry ), který předpokládá skokové znehodnocení koruny, výrazný růst úrokových sazeb a značný pokles růstu HDP. Pro udržení regulatorního minima kapitálové přiměřenosti by byla třeba značné kapitálové injekce. Výsledky scénářů makro zátěžového testu bank 26 24 22 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 Růst celkových úvěrů (%) Vývoj kapitálové přiměřenosti (%) Podíl úvěrů v selhání (%) Pramen: ČNB Základní (baseline) Scénář A Scénář B Scénář C 2006 2007 2008 Pozn: Růst celkových úvěrů byl definován jako průměrné meziroční tempo růstu domácích úvěrů. Podíl nově ohrožených úvěrů (na roční bázi) se vztahuje k odhadu objemu úvěrů ke konci roku
Závěry ZFS 2007 (I) 20 V roce 2007 došlo k posílení finanční stability domácí ekonomiky. Dopady úvěrové krize ve vyspělých zemích byly velmi omezené. Jsou vytvořeny předpoklady pro udržení dosažené míry finanční stability v nejbližších letech.
Závěry ZFS 2007 (II) 21 Výrazná rizika představuje vývoj v externím prostředí - úvěrová krize ve vyspělých ekonomikách, pokles hospodářského růstu v zahraničí, tlaky na rychlé zhodnocování koruny. Domácí finanční systém je však v současnosti robustní a měl by být schopen odolat i poměrně výrazným šokům. Existující rizika v domácí ekonomice omezuje adekvátní reakce domácích finančních institucí na úvěrovou krizi ve vyspělých zemích vyvolanou zejména podceněním rizik spojených s financováním trhu nemovitostí.
Prof. Ing. Robert Holman, CSc. E-mail: robert.holman@cnb.cz Kontakt na Referát finanční stability ČNB: E-mail: financial.stability@cnb.cz