16. Výroba elektrických strojů a zařízení OKEČ 31

16. Výroba elektrických strojů a zařízení OKEČ 31 16.1. Charakteristika odvětví Charakteristický je pro toto odvětví kompletační charakter výrobků a zařízení, který je prezentován širokým výrobním sortimentem. Nezbytná restrukturalizace tohoto sortimentu, která proběhla v předchozích letech, stále otevírá prostor pro širší dovoz příslušných výrobků a zařízení včetně zahraničních investic do nových výrobních kapacit. Tyto změny mají za následek vyšší nárůst konkurenceschopné produkce včetně očekávaného kladného obchodního salda. Tradičními hlavními obory z hlediska objemu výroby a exportu jsou elektromotory, generátory a transformátory, elektrická rozvodná a spínací zařízení a kabely a izolované vodiče. V posledních letech se k těmto oborům přiřadil i obor ostatního elektrického vybavení, především pro automobilový průmysl, který stále výrazně roste. Podle odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) je odvětví 31 rozděleno na následující obory: 31.1 Elektromotory, generátory a transformátory, jejich díly, instalace, opravy a údržba 31.2 Elektrická rozvodná a spínací zařízení, jejich díly, instalace, opravy a údržba 31.3 Kabely a izolované vodiče 31.4 Akumulátory, galvanické články a baterie, jejich díly 31.5 Elektrické zdroje světla a svítidla, jejich díly 31.6 Elektrické vybavení, jinde neuvedené. Přehled podílů jednotlivých oborů na tržbách odvětví 31 za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2004 je uveden v grafu 16.1. 31.1 Elektr. motory, generátory a transformátory 21 31.6 Elektrické vybavení 36 31.2 Elektr. rozvodná a spínací zařízení 23 Pozn.: údaje v běžných cenách 31.3 Kabely a vodiče 10 31.5 Elektr. zdroje světla a svítidla 6 31.4 Akumulátory, galvanické články a baterie 4 Graf 16.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2004 16.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu V rozmezí let 2000 až 2004 kolísaly meziročně tržby za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví 31 od růstu o téměř 25 až po pokles o 4, jejich podíl na celém zpracovatelském průmyslu rovněž kolísal. Největší podíl je právě v r. 2004, kdy dosáhl 6,4, nejnižší podíl pak byl v r. 2002, kdy dosáhl jen 5,8. V roce 2003 byl tento podíl 5,9. Z hlediska podílu na tržbách celého zpracovatelského průmyslu 270

Výroba elektrických strojů a zařízení je odvětví 31 na šestém místě. Obdobně se vyvíjel i podíl na hrubé přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu. V roce 2000 byl tento podíl 6,5 a v roce 2003 to bylo 6,6. Do programu podpory malých a středních podniků bylo v rámci programu marketing v roce 2001 zařazeno 18 projektů z OKEČ 31, v roce 2002 to pak bylo 12 projektů, v roce 2003 třináct projektů a v roce 2004 opět osmnáct projektů. 16.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Podíl velikostních skupin organizací na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb, přidané hodnotě z výroby a počtu pracovníků v roce 2003 je uveden v tabulce 16.1 a grafu 16.2. Tabulka 16.1 Produkční charakteristiky v roce 2003 podle velikostních skupin OKEČ 31 (mil. Kč, osob) 0 9 10 49 50 249 250 999 Více než 1000 Tržby za prodej V a S v b. c. 10 801,0 11 586,3 27 083,7 42 640,0 34 048,0 Přidaná hodnota z výroby v b. c. 5 493,1 4 090,7 8 777,5 12 750,4 9 929,0 Počet zaměstnaných osob 20 869,0 11 537,0 23 113,0 33 430,0 21 073,0 V porovnání s ostatními skupinami podniků dosahuje na jednoho pracovníka nejvyšších hodnot skupina podniků s více než 1000 zaměstnanci. Tato skupina dosáhla v tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb hodnoty 1615 tis. Kč a v přidané hodnotě z výroby je to 471 tis. Kč na jednoho pracovníka. Naopak nejnižších hodnot dosahuje skupina s 0 až 9 zaměstnanci. Ta dosáhla 517 tis. Kč v tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb na jednoho pracovníka a v přidané hodnotě je to 263 tis. Kč. U skupiny podniků s 10 až 49 zaměstnanci jsou pak tyto hodnoty druhé nejnižší a to 1004 tis. Kč a 354 tis. Kč. U skupiny podniků s 50 až 249 zaměstnanci jsou tyto hodnoty 1171 tis. Kč a 379 tis. Kč, a u skupiny podniků s 250 až 999 zaměstnanci to je 1275 tis. Kč a 381 tis. Kč na jednoho zaměstnance. Ve srovnání s předchozím obdobím se zvýšily hodnoty Tržeb za prodej V a S i Přidané hodnoty z výroby vykazovaným na jednoho pracovníka ve všech skupinách. 35 30 25 20 15 10 5 0 0-9 10-49 50-249 250-999 více než 1000 Tržby za prodej VV a S Účetní přidaná hodnota Počet zaměstnaných osob Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 16.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2003 271

16.4. Regionální struktura odvětví Podíl jednotlivých krajů České republiky na tržbách za prodej výrobků a služeb, přidané hodnotě a na počtu pracovníků je uveden v grafu 16.3. Tržby za VV a S Účetní přidaná hodnota Zaměstnanci Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha 0 5 10 15 20 0 5 10 15 20 0 5 10 15 20 Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 16.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2003 Největší podíl produkce odvětví 31 je stále vykazován na území hlavního města Prahy (obory 31.1 až 31.6), když na území hlavního města stále zůstávají sídla podniků, které svou výrobu již přesunuly jinam. Svědčí o tom i vykazovaný menší počet zaměstnanců a nárůst produkce ve Středočeském kraji, který je nyní druhý nejproduktivnější. Z dalších vykazuje největší podíl produkce kraj Vysočina (31.2, 31.3 a 31.6), Jihomoravský (31.1, 31.2 a 31.5 ), Liberecký (31.1, 31.3 až 31.6) a Plzeňský (31.1 a 31.2 a 31.6). Nejvyšší přidaná hodnota z výroby byla dosažena v kraji Jihomoravském, druhá nejvyšší je potom na území hlavního města Prahy. V Plzeňském kraji je třetí největší. Počet zaměstnanců v odvětví je koncentrován zejména v Plzeňském a Jihomoravském kraji. 16.5. Hlavní ekonomické ukazatele 16.5.1. Cenový vývoj Vývoj cenových indexů výrobků produkce odvětví 31 v letech 2000 až 2004 je uveden v tabulce 16.2. Z tabulky 16.2 vyplývá, že cenové indexy většiny oborů jsou rozkolísané a vykazují celkově jen malý vzestup. Trvalý růst ceny je pouze u jednoho oboru, a to SKP 31.2 rozvodná a spínací zařízení. Po nevýrazném zvýšení v r. 2003 opět klesly ceny v oboru SKP 31.5 elektrické zdroje světla a svítidla, což je zřejmě důsledek konkurenčního boje. Výrazný meziroční pokles indexu v roce 2003 u oboru SKP 31.4 primární baterie a akumulátory nemá logické vysvětlení, nebo ceny rozhodující komodity, tj. olověných startovacích akumulátorů, v tomto roce výrazně neklesly. Pokles cen u oboru SKP 31.3 kabely a izolované vodiče se v loňském roce zastavil a nabral opačný směr k růstu, což je zřejmě způsobeno trvalým zájmem o tuto komoditu a také růstem cen především mědi. Snižování cen u oboru SKP 31.6 272

Výroba elektrických strojů a zařízení Tabulka 16.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000 2004 meziroční index () 01/00 02/01 03/02 04/03 SKP 31.1 101,2 103,5 99,6 99,8 SKP 31.2 103,4 101,0 100,5 100,8 SKP 31.3 96,9 92,3 96,4 106,6 SKP 31.4 101,6 109,0 77,9 103,8 SKP 31.5 97,8 99,2 100,8 97,9 SKP 31.6 99,9 97,1 97,4 98,3 SKP 31 101,2 99,6 98,5 100,6 elektrické vybavení lze vysvětlit budováním nových a větším využitím stávajících výrobních kapacit, takže došlo i k úsporám nákladů. 16.5.2. Základní produkční charakteristiky Průběh tržeb za prodej výrobků a služeb odvětví 31 v letech 2000 až 2004 je uveden v tabulce 16.3. Tabulka 16.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b. c. a ve s. c. v letech 2000 2004 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 31.1 25 770,1 27 679,8 25 112,1 25 632,5 33 238,3 OKEČ 31.2 28 171,4 28 804,7 28 581,0 32 385,0 36 580,7 OKEČ 31.3 12 404,8 15 972,0 13 361,4 12 693,7 16 077,4 OKEČ 31.4 4 349,9 5 478,5 5 181,2 5 364,2 6 194,2 OKEČ 31.5 4 391,2 4 456,9 5 047,5 7 924,0 9 473,4 OKEČ 31.6 30 385,2 39 751,2 39 920,1 42 159,7 56 954,4 OKEČ 31 105 472,6 122 143,1 117 203,3 126 159,1 158 518,4 meziroční index (b. c.) x 115,8 96,0 107,6 125,6 kumulovaný index (b. c.) 100,0 115,8 111,1 119,6 150,3 (mil. Kč) s. c. 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 31.1 25 770,1 28 356,5 26 766,6 27 612,6 35 542,1 OKEČ 31.2 28 171,4 29 132,7 29 848,1 33 937,0 38 134,9 OKEČ 31.3 12 404,8 16 254,8 14 616,9 14 476,9 17 777,9 OKEČ 31.4 4 349,9 5 686,4 5 668,2 6 037,5 6 997,6 OKEČ 31.5 4 391,2 4 585,8 5 433,8 8 580,8 10 309,2 OKEČ 31.6 30 385,2 40 605,0 42 943,0 46 102,6 62 319,4 OKEČ 31 105 472,6 124 621,2 125 276,6 136 747,4 171 081,1 meziroční index (s. c.) x 118,2 100,5 109,2 125,1 kumulovaný index (s. c.) 100,0 118,2 118,8 129,7 162,2 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Ve srovnání let 2000 a 2004 v procentuálním vyjádření překvapivě dosáhl největšího růstu obor 31.5 elektrické zdroje světla a svítidla, a to o 115, kdy po létech pouze mírného růstu výrazně stouply tržby. Příčinu je třeba hledat ve vybudování nových výrobních kapacit. Významný je také růst oboru 31.6 elektrické vybavení, a to o 87, když v předchozích letech tento obor tradičně vykazoval zvyšování tržeb. O 42 stouply tržby v oboru 31.4 primární baterie a akumulátory. Mírný meziroční pokles v roce 2003 je zřejmě způsoben ukončením výroby malých Ni Cd akumulátorů. Vybudováním nových kapacit na výrobu olověných startovacích baterií došlo k růstu tohoto ukazatele. Nejnižší přírůstek byl zaznamenán u oboru 31.1 elektromotory, generátory a transformátory, a to o 29. Zbylé dva obory rostly v tomto období jen nepatrně více, a to o 29,6. Meziroční srovnání růstu tržeb vyšlo nejlépe pro obor 31.6, kde tržby vzrostly o 35. U oboru 31.1 273

vzrostly tržby o 29, u oboru 31.3 o 26 a u oboru 31.5 to bylo 19. Obor 31.2 meziročně vzrostl o 13 a obor 31.4 o 15. I v dalším období se dá očekávat zvyšování tržeb tohoto odvětví. Předpokládají se ale nižší tempa růstu. Průběh účetní přidané hodnoty z výroby odvětví 31 v letech 2000 až 2004 je uveden v tabulce 16.4. Tabulka 16.4 Účetní přidaná hodnota v b. c. a ve s. c. v letech 2000 2004 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 31.1 7 978,5 9 106,9 9 649,9 10 094,2 11 834,0 OKEČ 31.2 8 212,3 9 338,1 9 164,4 10 291,6 11 465,7 OKEČ 31.3 3 415,6 3 746,2 3 222,4 3 088,5 3 464,9 OKEČ 31.4 1 188,5 1 703,6 1 548,0 1 565,6 1 450,8 OKEČ 31.5 1 342,0 1 702,8 1 675,3 2 256,2 2 644,5 OKEČ 31.6 9 784,3 13 966,7 12 345,4 13 744,8 15 209,3 OKEČ 31 31 921,2 39 564,3 37 605,4 41 040,9 46 069,2 meziroční index (b. c.) x 123,9 95,0 109,1 112,3 kumulovaný index (b. c.) 100,0 123,9 117,8 128,6 144,3 (mil. Kč) s. c. 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 31.1 7 978,5 9 635,2 10 326,6 10 950,1 13 916,3 OKEČ 31.2 8 212,3 9 513,7 9 265,6 10 066,2 11 498,4 OKEČ 31.3 3 415,6 3 673,1 3 307,1 3 803,1 4 434,2 OKEČ 31.4 1 188,5 1 830,5 1 664,2 1 821,8 1 899,8 OKEČ 31.5 1 342,0 1 821,0 1 861,7 2 464,3 3 054,2 OKEČ 31.6 9 784,3 14 791,7 14 220,4 16 393,3 18 853,5 OKEČ 31 31 921,2 41 265,2 40 645,6 45 498,8 53 656,4 meziroční index (s. c.) x 129,3 98,5 111,9 117,9 kumulovaný index (s. c.) 100,0 129,3 127,3 142,5 168,1 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Největší nárůst účetní přidané hodnoty v b.c. v porovnání let 2004/2000 byl zaznamenán u oboru 31.5 elektrické zdroje světla a svítidla, a to o 97. Odsunul tak na druhé místo tradiční růstový obor 31.6 elektrické vybavení, který zvýšil přidanou hodnotu jen o 55. Průběh počtu zaměstnaných osob v jednotlivých oborech odvětví 31 v letech 2000 až 2004 je uveden v tabulce 16.5. Tabulka 16.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2000 2004 (osoby) 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 31.1 30 716 33 302 31 141 30 453 31 860 OKEČ 31.2 22 800 26 165 24 668 24 745 24 931 OKEČ 31.3 8 483 8 753 8 093 8 500 8 889 OKEČ 31.4 3 646 3 754 3 376 3 312 3 158 OKEČ 31.5 5 664 5 943 5 453 5 423 5 958 OKEČ 31.6 30 987 37 130 37 246 37 589 40 458 OKEČ 31 102 296 115 047 109 977 110 022 115 254 meziroční index x 112,5 95,6 100,0 104,8 kumulovaný index 100,0 112,5 107,5 107,6 112,7 * předběžná hodnota Porovnání vývoje základních produkčních charakteristik odvětví 31 s celým zpracovatelským průmyslem je uvedeno v grafu 16.4. Přehled celkových nákladů v běžných cenách v jednotlivých oborech odvětví 31 v letech 2000 až 2004 je uveden v tabulce 16.6. 274

Výroba elektrických strojů a zařízení 120 110 170 150 130 100 110 90 2000 2001 2002 2003 2004* 90 2000 2001 2002 2003 2004* Počet zaměstnaných osob OKEČ 31 Počet zaměstnaných osob ZP Tržby za VV a S OKEČ 31 Tržby za VV a S ZP 180 160 140 120 100 80 2000 2001 2002 2003 2004* Účetní přidaná hodnota OKEČ 31 Účetní přidaná hodnota ZP * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Graf 16.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000 2004 Tabulka 16.6 Náklady celkem v b. c. v letech 2000 2004 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 31.1 28 560,7 28 861,3 27 292,5 26 442,4 33 337,4 OKEČ 31.2 32 708,4 34 160,5 34 546,3 36 892,3 40 505,8 OKEČ 31.3 14 698,9 17 890,9 15 865,8 14 694,6 19 973,1 OKEČ 31.4 5 691,7 6 758,9 6 669,6 6 471,9 6 930,8 OKEČ 31.5 5 624,3 6 053,1 5 866,8 8 947,4 11 668,5 OKEČ 31.6 36 696,3 47 706,3 48 126,8 54 570,1 92 982,9 OKEČ 31 123 980,3 141 431,0 138 367,8 148 018,7 205 398,5 meziroční index (b. c.) x 114,1 97,8 107,0 138,8 kumulovaný index (b. c.) 100,0 114,1 111,6 119,4 165,7 * předběžná hodnota Tabulka nákladů celkem ukazuje růstový trend jejich vývoje v jednotlivých oborech od roku 2000 až do roku 2004. Pokud čtenář této části porovná tuto tabulku s tabulkou č. 16.3 zjistí, že absolutní číselné hodnoty nelze považovat za zcela korektní. Z tohoto důvodu nejsou v této části v dalším komentáři tyto hodnoty použity. Přehled osobních nákladů v běžných cenách v jednotlivých oborech odvětví 31 v letech 2000 až 2004 je uveden v tabulce 16.7. Nejvíce meziročně stouply osobní náklady u oboru 31.5 elektrické zdroje světla a svítidla, a to o více než 21. V oboru 31.6 meziročně vzrostly osobní náklady o 18 a v oboru 31.1 o 14. Největší dynamiku růstu osobních nákladů v porovnání let 2004/2000 zaznamenal již tradičně obor 31.6, a to o více než 69, po něm obor 31.5 zaznamenal 56 růst. U ostatních oborů osobní náklady většinou rostly menším tempem, např. obor 31.2 o 37 a obor 31.4 o 35. U většiny oborů se na zvyšování osobních nákladů podílelo i zvyšování počtu zaměstnanců (viz tabulka 16.5). 275

Tabulka 16.7 Osobní náklady v b. c. v letech 2000 2004 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 31.1 4 238,2 4 424,5 4 503,7 4 576,0 5 222,1 OKEČ 31.2 5 083,0 5 685,2 6 114,2 6 484,7 7 001,0 OKEČ 31.3 1 761,0 1 947,3 1 931,9 1 998,5 2 183,7 OKEČ 31.4 656,2 938,9 955,2 958,0 888,6 OKEČ 31.5 1 003,1 1 231,8 1 168,9 1 288,0 1 564,8 OKEČ 31.6 6 016,2 7 504,1 8 087,2 8 607,5 10 199,1 OKEČ 31 18 757,7 21 731,8 22 761,1 23 912,7 27 059,3 meziroční index (b. c.) x 115,9 104,7 105,1 113,2 kumulovaný index (b. c.) 100,0 115,9 121,3 127,5 144,3 * předběžná hodnota 16.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Pozitivně je třeba hodnotit růst produktivity práce (PP) ve většině oborů odvětví. Největší nárůst PP v běžných cenách v porovnání let 2004/2000 byl zaznamenán u oboru 31.5, a to o 87. Je třeba ocenit, že tento velký růst byl dosažen při současném malém růstu počtu pracovníků a poklesu cen. Významná dynamika růstu byla zaznamenána také u oboru 31.1, a to o 43 a oboru 31.4 o 40. U ostatních oborů rostla PP méně výrazně. U oboru 31.2 o 27 a u oboru 31.6 o 19. Obor 31.3 vykázal dokonce pokles PP o 3. Za zmínku stojí ještě meziroční (2004/2003) růst PP o 12 u oboru 31.1. Přehled hodnot produktivity práce z účetní přidané hodnoty v běžných i stálých cenách v jednotlivých oborech odvětví 31 v letech 2000 až 2004 je uveden v tabulce 16.8. Tabulka 16.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b. c. a ve s. c. v letech 2000 2004 (tis. Kč/pracovníka) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 31.1 259,8 273,5 309,9 331,5 371,4 OKEČ 31.2 360,2 356,9 371,5 415,9 459,9 OKEČ 31.3 402,6 428,0 398,2 363,4 389,8 OKEČ 31.4 326,0 453,8 458,5 472,7 459,4 OKEČ 31.5 236,9 286,5 307,2 416,0 443,8 OKEČ 31.6 315,8 376,2 331,5 365,7 375,9 OKEČ 31 312,0 343,9 341,9 373,0 399,7 meziroční index (b. c.) x 110,2 99,4 109,1 107,2 kumulovaný index (b. c.) 100,0 110,2 109,6 119,6 128,1 (tis. Kč/pracovníka) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 31.1 259,8 289,3 331,6 359,6 436,8 OKEČ 31.2 360,2 363,6 375,6 406,8 461,2 OKEČ 31.3 402,6 419,6 408,6 447,4 498,8 OKEČ 31.4 326,0 487,6 493,0 550,1 601,6 OKEČ 31.5 236,9 306,4 341,4 454,4 512,6 OKEČ 31.6 315,8 398,4 381,8 436,1 466,0 OKEČ 31 312,0 358,7 369,6 413,5 465,5 meziroční index (s. c.) x 115,0 103,0 111,9 112,6 kumulovaný index (s. c.) 100,0 115,0 118,5 132,5 149,2 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Mezi faktory významně ovlivňující produktivitu práce patří především účetní přidaná hodnota (UPH) a počet pracovníků. Součástí UPH jsou i osobní náklady, které se na ní podílejí 45 až 75, a to v závislosti na oboru a struktuře výrobků. Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v běžných cenách v letech 2000 až 2004 je uveden v tabulce 16.9. 276

Tabulka 16.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b. c. v letech 2000 2004 Výroba elektrických strojů a zařízení ( ) 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 31.1 0,531 0,486 0,467 0,453 0,441 OKEČ 31.2 0,619 0,609 0,667 0,630 0,611 OKEČ 31.3 0,516 0,520 0,600 0,647 0,630 OKEČ 31.4 0,552 0,551 0,617 0,612 0,612 OKEČ 31.5 0,747 0,723 0,698 0,571 0,592 OKEČ 31.6 0,615 0,537 0,655 0,626 0,671 OKEČ 31 0,588 0,549 0,605 0,583 0,587 * předběžná hodnota Porovnání vývoje produktivity práce a podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě odvětví 31 s celým zpracovatelským průmyslem je uvedeno v grafu 16.5. 150 130 105 100 110 95 90 2000 2001 2002 2003 2004* 90 2000 2001 2002 2003 2004* Produktivita práce z účetní PH OKEČ 31 Produktivita práce z účetní PH ZP Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 31 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP Pozn.: produktivita práce z účetní PH ve s.c. roku 2000, podíl osobních nákladů na účetní PH v b.c. * předběžná hodnota Graf 16.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 2000 2004 Jedním z faktorů, který ovlivňuje podnikatelské prostředí, je počet úpadků firem a živnostníků. V letech 2000 až 2004 bylo celkem prohlášeno 147 všech konkurzů a likvidací na firmy podnikající v OKEČ 31. Ohroženo tím bylo 6 372 pracovních míst. V tomto období ukončilo svou činnost 50 firem se ztrátou 6 201 pracovních míst. V jednotlivých letech byl tento počet následující: r. 2000 9 firem, r. 2001 14, r. 2002 12, r. 2003 9 a v r. 2004 6 firem. Celkem se počet pracovních míst spíše zvyšoval, nebo některé firmy vytvořily dostatečný počet nových pracovních míst, včetně převzetí pracovních činností od upadajících firem. 16.6. Zahraniční obchod 16.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Vývoj dovozu a vývozu výrobků elektrických strojů a přístrojů (SKP) v letech 2000 až 2004 je uveden v tabulce 16.10. Jak vyplývá z této tabulky, má vývoz zboží a služeb v odvětví 31 převážně vzestupný trend. V období let 2000 až 2004 odvětví 31 dosáhlo 49 růstu vývozu, když největší přírůstky zaznamenaly obory 31.6 Elektrické vybavení (o téměř 90 ) a 31.2 Rozvodná, řídicí a spínací zařízení (o 69 ). U ostatních oborů rostl vývoz pomaleji, na úrovni 30 až 40 za toto období. Pokles vývozu u oboru 31.4 Akumulátory a primární baterie je spíše zdánlivý, nebo je více než ostatní obory ovlivněn reexportem výrobků. Ve srovnání let 2004 a 2003 dosáhl největšího přírůstku vývozu obor 31.3 s růstem o téměř 35. Růst vývozu dalších oborů byl následující. Obor 31.2 o více než 29, obor 31.6 277

o 29 a obor 31.1 o 22. Zvyšování exportu u většiny komodit je podloženo růstem výrobních kapacit a proto lze očekávat jeho růst i v příštím období. Tabulka 16.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b. c. v letech 2000 2004 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 SKP 31.1 22 238,6 24 219,4 22 707,9 23 926,5 29 339,0 SKP 31.2 27 026,5 27 126,9 29 160,3 35 339,9 45 814,2 SKP 31.3 13 532,3 15 250,0 13 703,3 13 993,2 18 872,6 SKP 31.4 12 251,3 17 511,7 9 438,3 9 307,5 8 923,5 SKP 31.5 4 024,5 4 675,2 4 521,2 4 571,7 5 486,7 SKP 31.6 22 666,3 26 744,0 28 654,4 33 502,0 43 200,1 SKP 31 101 739,5 115 527,2 108 185,4 120 640,8 151 636,1 meziroční index x 113,6 93,6 111,5 125,7 Dovoz celkem (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 SKP 31.1 20 119,8 22 347,1 19 183,3 21 798,9 25 714,3 SKP 31.2 30 894,5 32 538,3 30 982,4 34 697,3 42 892,3 SKP 31.3 11 456,3 12 935,7 10 843,1 11 498,8 16 093,9 SKP 31.4 7 580,6 15 732,9 7 704,4 7 858,7 8 754,8 SKP 31.5 5 205,2 6 030,5 5 674,0 6 012,8 6 674,0 SKP 31.6 12 748,7 13 921,7 14 063,6 15 858,2 21 223,9 SKP 31 88 005,1 103 506,2 88 450,8 97 724,7 121 353,2 meziroční index x 117,6 85,5 110,5 124,2 Saldo (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 SKP 31.1 2 118,8 1 872,3 3 524,6 2 127,6 3 624,7 SKP 31.2 3 868,0 5 411,4 1 822,1 642,6 2 921,9 SKP 31.3 2 076,0 2 314,3 2 860,2 2 494,4 2 778,7 SKP 31.4 4 670,7 1 778,8 1 733,9 1 448,8 168,7 SKP 31.5 1 180,7 1 355,3 1 152,8 1 441,1 1 187,3 SKP 31.6 9 917,6 12 822,3 14 590,8 17 643,8 21 976,2 SKP 31 13 734,4 12 021,0 19 734,6 22 916,1 30 282,9 Pramen: ČSÚ Dovoz odvětví stoupl v rozmezí let 2000 a 2004 také, a to o více než 37, když největší nárůst zaznamenaly obory 31.6 Elektrické vybavení (66 ), 31.2 Rozvodná, řídicí a spínací zařízení (téměř 39 ) a 31.3 Kabely a izolované vodiče (o 40 ). Dováženy jsou především velmi kvalitní výrobky a polotovary, jejichž kilogramová cena je větší než průměrná cena dosažená u výrobků vyvážených. Dovážejí se ale i výrobky s nižší kilogramovou cenou, za účelem získání výhodných množstevních slev, které se později reexportují. Odvětví 31 se v r. 2004 na celkovém vývozu zpracovatelského průmyslu podílelo 11,1 a na celkovém dovozu zpracovatelského průmyslu 13,6. Výpočty exportní výkonnosti a dovozní náročnosti jsou ovlivněny jak probíhajícím reexportem výrobků, tak také zušlech ovacím stykem. Přesto se dá odhadnout, že jak exportní výkonnost, tak dovozní náročnost (bez reexportu) mírně stoupají. 16.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu s výrobky elektrických strojů a přístrojů v roce 2004 je uvedeno v grafu 16.6. Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu je jednak ovlivněno vlastnickými poměry podniků všech oborů, kde převažuje německý kapitál a také zušlech ovacím stykem, který je největší právě s Němec- 278

Výroba elektrických strojů a zařízení Vývozní teritoria v roce 2004 Belgie 3 Španělsko 2 Itálie 2 Ostatní 17 V. Británie 3 Slovensko 4 Francie 6 Rakousko 9 Německo 54 Dovozní teritoria v roce 2004 Ostatní 20 V. Británie 3 USA 3 Itálie 5 Francie 6 Čína 6 Rakousko 6 Japonsko 6 Německo 45 Graf 16.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2004 SKP 31 kem. Část mateřských firem totiž zajiš uje dodávky výrobků do ostatních zemí přes své distribuční sklady v Německu. 16.6.3. Tuzemská spotřeba 16.6.3.1. Tuzemská spotřeba výrobků Tuzemská spotřeba výrobků elektrických strojů a přístrojů v letech 2000 až 2004 je uvedena v tabulce 16.11. Z uvedených hodnot v tab. 16.11 vyplývá, že došlo k velkému růstu spotřeby výrobků odvětví 31. Největší meziroční růst spotřeby měl obor 31.6, a to 61, druhý největší růst měl obor 31.4, a to 43. Největší přírůstek spotřeby od roku 2000 zaznamenal obor 31.5, a to o 45, 44 růst spotřeby byl zaznamenán u oboru 31.4. 279

Tabulka 16.11 Tuzemská spotřeba v b. c. výrobků SKP 31 v letech 2000 2004 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004 SKP 31.1 19 349,8 20 208,8 18 151,5 18 784,6 24 290,3 SKP 31.2 48 812,3 53 013,1 52 143,1 58 012,4 65 281,2 SKP 31.3 17 377,7 16 343,0 12 193,3 12 246,8 16 441,2 SKP 31.4 6 311,8 13 736,1 6 759,0 6 354,6 9 107,2 SKP 31.5 7 721,8 6 541,6 8 558,2 9 602,2 11 231,2 SKP 31.6 14 262,3 13 543,4 10 813,2 11 421,0 18 443,1 SKP 31 113 835,7 123 386,0 108 618,2 116 421,5 144 794,2 meziroční index (b. c.) x 108,4 88,0 107,2 124,4 kumulovaný index (b. c.) 100,0 108,4 95,4 102,3 127,2, pozn.: změna metodiky výpočtu 16.7. Investice 16.7.1. Přímé zahraniční investice Vývoj přímých zahraničních investic v letech 2000 až 2003 do organizací vyrábějících elektrické stroje a zařízení a investice tuzemských firem v zahraničí jsou uvedeny v tabulce 16.12. Jejich porovnání s celým zpracovatelským průmyslem je v grafu 16.7. Tabulka 16.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 31 (v mil. CZK) k 31.12.2000 k 31. 12. 2001 k 31. 12. 2002 k 31. 12. 2003 Stav zahraničních investic v ČR 20 171,2 26 620,4 29 917,5 30 885,8 Stav tuzemských investic v zahraničí 64,8 97,6 51,7 73,6 Pramen: ČNB 170 150 230 190 130 150 110 110 90 2000 2001 2002 2003 70 2000 2001 2002 2003 Přímé zahraniční investice OKEČ 31 Přímé zahraniční investice ZP Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 31 Tuzemské investice v zahraničí ZP Pramen: ČNB Graf 16.7 Tuzemské a zahraniční investice Rozvoj oboru je závislý na několika faktorech a jedním z nich je vývoj investic do nových technologií. Významné jsou stále vstupy německého kapitálu do všech oborů tohoto odvětví. Největší nárůst výroby, spojený právě s novými investicemi kapitálu, je již delší dobu dosahován v oboru 31.6 Elektrické vybavení, jinde neuvedené. V souvislosti s výstavbou závodu Toyota Peugeot Citroen u Kolína je v tomto oboru významný také příliv japonského kapitálu. Zahraniční investoři mají zájem především o budování svých nových výrobních objektů na území bez staré ekologické zátěže a na území, které je již investičně připraveno vybudovanou infrastrukturou. 280

Výroba elektrických strojů a zařízení Investice tuzemských firem v zahraničí vypovídají spíše o růstu ekonomické síly firem, které chtějí proniknout na zahraniční trh formou budování dceřiných společností a společných podniků. 16.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Většina podniků odvětví již byla privatizována, a to převážně zahraničním kapitálem. Ten vstoupil do všech oborů tohoto odvětví. Se vstupem zahraničního partnera byl modernizován výrobní program a do výroby zavedeny nové výrobky, schopné konkurence na zahraničních trzích. Trend k přechodu na nové sofistikovanější výrobky je stále zřetelnější a je v posledních letech podpořen i budováním nových nebo rozšiřováním stávajících vývojových kapacit. Vývoj tohoto odvětví je také podpořen vzrůstající důležitostí v rámci zpracovatelského průmyslu. Dnes již prakticky nenajdeme stroj nebo zařízení, v kterém by nebylo použito nějaké elektrické zařízení. Proto obor Elektrické vybavení, jinde neuvedené stále ještě prochází významným rozvojem. Budoucí úroveň odvětví je již nyní zakládána ve vývoji nových progresivních výrobků a budováním nových ekonomicky výhodných technologií. Pro zahraniční firmy je ČR stále zajímavým teritoriem pro investování z důvodu kvalitní, ale levné pracovní síly. Tyto skutečnosti souvisí i s některými ekonomickými ukazateli. Např. produktivita práce z přidané hodnoty odvětví vykazuje stálé zaostávání ve srovnání s Německem a Rakouskem. Tento ukazatel má sice vzestupný trend, ale s malým ročním růstem. Postavení a rozvoj tohoto odvětví v ČR lze nejlépe porovnat ve srovnání se šesti zeměmi CEFTA. Náš podíl na vývozu zemí CEFTA do zemí EU v roce 2000 byl 29,7 a v roce 2003 mírně klesl na 28,4, a to i přesto, že v tomto období náš export do EU stoupl o 47. Přehled o vývozu zemí CEFTA a ČR do Evropské unie je uveden v tabulce 16.13. Tabulka 16.13 Vývoj exportu do zemí EU v letech 2000 2003 výrobků SKP 31 (tis. EUR, ) 2000 2001 2002 2003 z CEFTA 6 717 427 8 657 634 9 308 999 10 366 385 meziroční index x 128,9 107,5 111,4 z toho z ČR 1 994 367 2 591 318 2 712 673 2 939 561 meziroční index x 129,9 104,7 108,4 Pramen: EUROSTAT Vývoj nových výrobků, nebo modernizace stávajících, je stále více zajiš ován výzkumnými a vývojovými kapacitami v ČR, a to i pro zahraniční společnosti. Do výroby jsou nyní zaváděny výrobky po dobrém marketingovém průzkumu a jsou efektivní a ekonomicky výhodné. Požadavky trhu jsou tak plněny pružněji a s vyšší kvalitou. Dosud ale vázne komunikace s vysokými školami a jejich zapojení do výzkumných úkolů. Vysoké školy také někdy nedostatečně reagují na specifické požadavky firem týkající se vzdělání absolventů. Pro usnadnění spolupráce a urychlení vývojových cyklů jsou nyní v EU, ale i v ČR, budována volná sdružení podniků s výzkumnými pracovišti, nebo vysokými školami, tzv. klastry. Školy pak mohou snadněji přizpůsobit část svých programů potřebám podniků. Klastr může část svých nákladů na provoz a rozvoj pokrýt čerpáním finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. 16.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Na rozdíl od předchozího několikaletého období, kdy byly budovány především výrobní kapacity, dochází nyní také k rozvoji vývojových kapacit. Umístění vývojových kapacit v těsné blízkosti výrobních má své výhody především ve zvýšení flexibility podniků. Legislativa v oblasti vlastních technických předpisů v elektrotechnických oborech po vstupu České republiky do Evropské unie je již kompatibilní s legislativou společenství. V oblasti ekologické jsou ně- 281

která přechodná období a nové směrnice, které byly zapracovány do našeho právního řádu teprve nedávno. Nově tak firmy musí řešit nejen zákaz používání olovnatých pájek, ale i zpětný odběr svých výrobků, které se staly odpadem (podle zákona č. 185/2001 Sb.) Většina firem již vyřešila problémy s ekologizací výroby, a už se týkaly odpadních vod nebo úletu aromatických uhlovodíků z lakoven a impregnačních stanic do ovzduší podle tzv. dílčích ekologických zákonů. Problémy mohou nastat, pokud by firma požádala o integrované povolení podle zákona č. 76/2002 Sb. Zpracování tohoto povolení je časově i odborně velmi náročné. Zatím nebyla zjištěna firma v tomto odvětví, která by pod působnost tohoto zákona spadala. I v příštích letech bude odvětví elektrických strojů a přístrojů stále více ovlivňovat vývoj naší ekonomiky a jeho význam bude stoupat. Pokračující integrace do mezinárodních struktur a mobilizace vnitřních zdrojů a prostředků bude zaměřena především na ekonomicky náročný vývoj nových výrobků s cílem jejich hromadné nebo sériové výroby a tím snížení výrobních nákladů. Výrobní náklady se již staly jedním z hlavních kritérií při porovnávání výrob především s asijskou konkurencí. Určujícím bude také dostatek kvalifikovaných technických pracovníků pro další rozvoj a rozšiřování tohoto odvětví a budování nových vývojových pracoviš. Nedostatek mladých techniků, který se nyní projevuje v některých oblastech odvětví OKEČ 31 v ČR, a úbytek výzkumných kapacit v dřívějších letech je sice již částečně nahrazován novými absolventy jak středních, tak vysokých škol, ale nedostatečně. Tím vytváří latentní předpoklad našeho zaostávání nejen za evropskou, ale i světovou špičkou. 282