INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ 2000 2
ReferenËnÌ informaënì st edisko Vröovick 65, 100 10 Praha 10 EKO VIS INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ RoËnÌk X. 2000 Ë. 2 Vyd no ve spolupr ci s»esk m ekologick m stavem
Obsah strana STUDIE A SOUBORN INFORMACE...5 Mezin rodnì dokumenty a v sledky mezin rodnìch setk nì t kajìcì se v chovy, vzdïl v nì, osvïty a pr ce s ve ejnostì v oblasti ûivotnìho prost edì...5 INFORMACE Z EU/ES... 50 EKOLOGICK MONITOR. KR TK ZPR VY ZE ZAHRANI»NÕCH PERIODIK...50 EKOLOGICK MONITOR. KR TK ZPR VY ZE ZAHRANI»NÕCH PERIODIK...66 PÿEHLED ODBORN CH AKCÕ V OBLASTI éivotnõho PROSTÿEDÕ... 76 SEZNAM»ASOPISŸ OBJEDNAN CH STÿEDISKY VIS RESORTU A SPOLUPRACUJÕCÕCH ORGANIZACÕ V ROCE 2000... 85 EKO VIS. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ 3
Studie a soubornè informace»esk ekologick stav oddïlenì osvïty Vröovick 65, 100 10 Praha 10 Mezin rodnì dokumenty a v sledky mezin rodnìch setk nì t kajìcì se v chovy, vzdïl v nì, osvïty a pr ce s ve ejnostì v oblasti ûivotnìho prost edì Praha, 1999
Studie a soubornè informace VODEM Z vïry mezin rodnìch konferencì a setk nì vyjad ujì pozn nì, ûe stïûejnìm bodem pèëe o ûivotnì prost edì jev chova, vzdïl v nì, osvïta a informovanost lidì o stavu a v voji ûivotnìho prost edì. Znalosti o ûivotnìm prost edì, vytv enì pozitivnìch postoj a n cvik dovednostì v oblasti pèëe o ûivotnì prost edì jsou obsahem ekologickè v chovy, vzdïl v nì a osvïty. Od p elomu 60. a 70. let se zaëìn na mezin rodnìm poli uûìvat termìn Ñenvironmental educationì, vëeö- tinï Ñv chova a vzdïl v nì k pèëi o ûivotnì prost edìì. V souëasnè angliëtinï jetakè uûìv n pojem Ñpublic participationì ( Ëast ve ejnosti) nebo Ñpublic awarenessì (povïdomì ve ejnosti). V ËeötinÏ se od roku 1985 uûìv pojem Ñekologick v chovaì, kter m zd raz- Úovat podstatu v chovy smï ujìcì k pochopenì prov zanosti vztah v prost edì (dr. KvasniËkov ). V sou- ËasnÈ dobï sena mezin rodnìm poli prosazujetermìn Ñeducation for sustainable development - v chova k trvale udrûitelnèmu rozvojiì, kter signalizuje prov - zanost ekologickè v chovy s v chovou k pochopenì soci lnìch, ekonomick ch, kulturnìch a dalöìch z konitostì v vojespoleënosti. PÿEHLED UéÕVAN CH ZKRATEK CSD = Commission on Sustainable Development (Komise pro udrûiteln rozvoj)»e =»esk ekologick stav EECONET = (European Ecological Network) Evropsk ekologick sìù EIA = Environmental Impact Assessment (Posuzov nì vliv na ûivotnì prost edì) EHK = Evropsk hospod sk komise EHS = EvropskÈ hospod skè spoleëenstvì ES = EvropskÈ spoleëenstvì EU = Evropsk unie EPOC = Environmental Policy Committee (V bor pro ûivotnì prost edì) EV = ekologick v chova EVV = ekologick v chova a vzdïl v nì (ekvivalent anglickèho Ñenvironmental educationì) EVVO = ekologick v chova, vzdïl v nì a osvïta G-7 = 7 nejvyspïlejöìch zemì svïta G-77 = rozvojovè zemï a»ìna, p edsed Tanz nie GATT = General Agreement on Tariffs and Trade (Vöeobecn dohoda o clech a obchodu) GEF = Global Environmental Facility HDP = hrub dom cì produkt ILO = International Labor Organization (Mezin rodnì organizace pr ce) IPF = Mezivl dnì panel o lesìch IPPC = Integrated Pollution, Prevention and Control (Integrovan prevence a omezov nì zneëiöùov nì) IUCN = The World Conservation Union (SvÏtov svaz ochrany p Ìrody) MAI = Multilateral Agreement on Investment (Multilater lnì dohoda o investicìch) NGO = non-goverment organization (nevl dnì organizace) OECD = Organization on Economic Co-operation and Development (Organizace pro ekonomickou spolupr ci a rozvoj) OSN = Organizace spojen ch n rod SVE = st ednì a v chodnì Evropa UNCED = United Nations Conference of Environment and Development (Konference spojen ch n rod o ûivotnìm prost edì a rozvoji) UNDP = United Nations Development Programme (Program Spojen ch n rod pro rozvoj) UNESCO = United Nations Education, Science and Cultural Organization (Organizace OSN pro vzdïl - v nì, vïdu a kulturu) UNEP = United Nations Environment Programme (Program Spojen ch n rod pro ûivotnì prost edì) UNGASS = United Nations General Assembley Special Session (Zvl ötnì zased nì ValnÈho shrom ûdïnì Spojen ch n rod ) WHO = World Health Organization (SvÏtov zdravotnick organizace) WTO = World Trade Organization (SvÏtov obchodnì organizace) WWF = World Wildlife Fund ép = ûivotnì prost edì 5-AP = 5. akënì program EKO VIS. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ 7
Studie a soubornè informace SEZNAM DOKUMENTŸ 1958 - ÿìmsk smlouva...10 1968, z Ì - Mezin rodnì konference vl dnìch expert o ochranï a racion lnìm vyuûìv nì zdroj biosfèry, Pa Ìû, Francie...10 1970, Ëerven/Ëervenec - Mezin rodnì semin o ekologickè v chovï v uëebnìch osnov ch ökol, Carson City, Nevada, USA...10 1971, listopad - 1. evropsk konference o EV, Ruschlikon, äv carsko...10 1971, Ìjen - Dokument ÑPeËujeme o Zemiì (Caring for the Earth - A Strategy for Sustainable Living)...10 1971 - Rada Evropy schv lila rezoluci ÑZav dïnì princip ochrany p Ìrody do v chovy a vzdïl v nìì...10 1972 - Konference OSN o ûivotnìm prost edì, Stockholm, ävèdsko...10 1973 - formulov n Program ekologickè Ëinnosti EvropskÈho spoleëenstvì...10 1975 - UNEP ve spolupr ci s UNESCO zaëaly spoleënï realizovat program IEEP (Mezin rodnì program v oblasti ekologickèho vzdïl v nì)...10 1975 - Charta z bïlehradskèho semin e o ekologickè v chovï = ÑBÏlehradsk chartaì, BÏlehrad, Jugosl vie... 10 1977 - Deklarace Mezivl dnì konference o ekologickè v chovï, UNESCO-UNEP, Tbilisi...11 1983 - T etì Ekologick program ES...11 1986, 1. Ëervence - Jednotn evropsk akt...11 1987 - Z vïry z Mezin rodnìho kongresu o v chovï a p ÌpravÏ odbornìk v oblasti ûivotnìho prost edì ÑDeset let po Tbilisiì, Moskva...11 1987 - Rezoluce Rady ES k pokraëov nì a realizaci ekologickè politiky a akënìho programu ES...11 1988 - Rezoluce Rady ES a ministr ökolstvì k ekologickè v chovï, Brusel, Belgie...11 1990 - Zahajuje Ëinnost Evropsk agentura pro ûivotnì prost edì (EEA)...11 1990 - zpr vy UNEP ÑEkologickÈ perspektivy do roku 2000ì a ÑNaöe spoleën budoucnostì...11 1990 - Charta pro novou Evropu podepsan z stupci vl d evropsk ch zemì na konferenci KBSE, Pa Ìû, Francie. 11 1991, 6. nora - vstupujev platnost mluva o pr vech dìtïte(schv leno 20. 11. 1989)...12 1991 - PrvnÌ ministersk konference éivotnì prost edì pro Evropu, Dob Ìö,»SFR...12 1991 - DoporuËenÌ ze zased nì Rady ministr Rady Evropy k rozvoji ekologickè v chovy ve ökolsk ch systèmech. 12 1992 - KomiseES vyd v Zpr vu ÑEkologick v chovaì...12 1992, Ëerven - Summit ZemÏ, Rio de Janeiro, BrazÌlie...12 1992, Ìjen - SvÏtov kongres k v chovï a komunikaci v oblasti ûivotnìho prost edì, Toronto, Kanada...12 1992 - Deklarace o ûivotnìm prost edì a rozvoji - ÑDeklarace z Riaì, Rio de Janeiro, BrazÌlie...13 P t akënì program ES pro ûivotnì prost edì ÑSmÏrem k udrûitelnostiì, na obdobì 1993-2000...13 1993 - Smlouva o EvropskÈ unii...15 1993 - Rezoluce Rady EvropskÈho spoleëenstvì a z stupc vl d Ëlensk ch st t k Programu koncepce a Ëinnosti ES vevztahu k ûivotnìmu prost edì a trvaleudrûitelnèmu rozvoji...16 1993, 28. - 30. dubna - Ekologick akënì program pro st ednì a v chodnì Evropu (dokument p ijat druhou konferencì ministr ûivotnìho prost edì), Lucern, äv carsko...16 strana 8 EKO VIS. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ
Studie a soubornè informace 1994 - Parky pro ûivot - Akcepro chr nïn zemì v EvropÏ...17 1995, 1. nora - Evropsk dohoda...18 1995, 23. - 25. Ìjna - T etì konference ministr éivotnì prost edì pro Evropu, Sofie, Bulharsko...19 1995, Ëervenec - Mezivl dnì semin Commonwealthu o environment lnìm vzdïl v nì, Bradford, Velk Brit nie.. 20 1995 - Mezin rodnì setk nì v AtÈn ch...20 1995, listopad - Mezin rodnì workshop k EVVO a povïdomì ve ejnosti o trvale udrûitelnèm rozvoji, Pr honiceu Prahy,»R...20 Studie o environment lnìch a ökolnìch iniciativ ch (ENSI - The Study on Environmental and School Initiative).. 20 1996, Ëerven - BÌl kniha...20 1996, 30. 9. - 5. 10. - Mezin rodnì konference o v chovï, 45. zased nì, Mezin rodnì kongresovè centrum éeneva, äv carsko...21 1996, 27. - 29. listopadu - Sympozium Agenda 21 - Udrûitelnost - V zva (VÌdeÚsk deklarace), VÌdeÚ, Rakousko.. 22 1997, 29. - 31. ledna - Mezin rodnì konference ÑPerspektivy trvale udrûitelnèho zp sobu ûivotaì, Olomouc,»R. 22 1997, 23. - 27. Ëervna - 19. zvl ötnì zased nì ValnÈho shrom ûdïnì OSN (UNGASS) naz vanè ÑSummit ZemÏ IIì nebo takè ÑRio + 5ì, New York, USA...23 1998, 2. - 4. nora - Lok lnì iniciativy pro udrûitelnè vzorce spot eby, VÌdeÚ, Rakousko...29 ÑAgenda 2000ì...29 1998, 19. nora - Zased nì sekce pro v chovu»eskè komise pro UNESCO, Pa Ìû, Francie...30 1998, 24. - 28. nora - Konference Zelen p te st ednì a v chodnì Evropy, Krakov, Polsko...30 1998, 9. - 10. b ezna - Konference ÑBiodiverzita a trvale udrûiteln venkovì, Lond n, Velk Brit nie...30 1998, 19. - 21. b ezna - Mezin rodnì konference o vodï a trvale udrûitelnèm rozvoji, Pa Ìû, Francie...31 1998, 2. - 3. dubna - Zased nì V boru pro politiku ûivotnìho prost edì Organizace pro hospod skou spolupr ci a rozvoj (OECD EPOC), Pa Ìû, Francie...31 1998, 20. dubna - 1. kvïtna - 6. zased nì komise OSN pro udrûiteln rozvoj, New York, USA...31 1998, 4. - 15. kvïtna - IV. zased nì Konference smluvnìch stran dohody OSN o biologickè diverzitï, Bratislava, Slovensko...32 1998, 23. - 25. Ëervna - mluva o p Ìstupu k informacìm, Ëasti ve ejnosti na rozhodov nì a p Ìstupu k pr vnì ochranï v z leûitostech ûivotnìho prost edì, Aarhus, D nsko...32 1998, Ëerven - Protokol o perzistentnìch organick ch polutantech k mluvï o d lkovèm zneëiöùov nì ovzduöì p ech zejìcìm hranice st t, Aarhus, D nsko...45 1998, 12.-15. listopad - SmÏ ov nì k mìstnìmu udrûitelnèmu rozvoji ve st ednì a v chodnì EvropÏ, Sofie, Bulharsko...45 1998, 28. z Ì - Mezin rodnì deklarace o ËistöÌ produkci, Soul, Korea...46 1999, 27. - 29. ledna - CeloevropskÈ setk nì expert o udrûitelnèm rozvoji a ekologickè osvïtï, vzdïl v nì a v chovï, Soesterberg, NizozemÌ...46 1999, 6. dubna - semin p i p Ìleûitosti vyd nì z vïreënè zpr vy OECD ÑHodnocenÌ politiky ûivotnìho prost edì»rì, Pr honice u Prahy,»esk republika...47 1999, 3. - 4. kvïtna - konference VzdÏl v nì a v chova v oblasti ûivotnìho prost edì v EvropÏ, Brusel, Belgie... 48 2000, 9. - 12. nora - Hannoversk konference 2000, Hannover, Spolkov republika NÏmecko...48 EKO VIS. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ 9
Studie a soubornè informace PÿEHLED 1958 - ÿìmsk smlouva Smlouva byla podeps na v roce 1957 a v platnost vstoupila v roce 1958. JejÌm cìlem bylo integrovat spoleën trh öesti z padoevropsk ch zemì (Belgie, Francie, It lie, Lucembursko, NÏmecko, Nizozemsko) s v hledem na vybudov nì velkèho spoleënèho trhu. Z hlediska ép lzekonstatovat, ûesmlouva postr dala pr vnì z klad k vyd v nì pr vnìch p edpis o ochranï ép, protoûepot ebnè pravomoci neupravovala. Bylo moûnè op Ìt se jen o Ël. 100, v nïmû jednìm z obecn ch cìl smlouvy bylo ÑtrvalÈ zlepöenì ûivotnìch a pracovnìch podmìnekì. 1968, z Ì - Mezin rodnì konference vl dnìch expert o ochranï a racion lnìm vyuûìv nì zdroj biosfèry, Pa Ìû, Francie Po adatel: UNESCO Konference byla rozdïlena na t i sekce, z toho 1 sekce byla vïnov na v chovï a vzdïl v nì, byl zdezpracov n 1. souborn materi l o principech a kolech EVV. 1970, Ëerven/Ëervenec - Mezin rodnì semin o ekologickè v chovï v uëebnìch osnov ch ökol, Carson City, Nevada, USA Po adatel: IUCN - UNESCO V z vïreënè zpr vï byla formulovan prvnì öiroce pojat a öirocep ijìman definice v chovy k pèëi o ûivotnì prost edì: ÑV chova k pèëi o ûivotnì prost edì je proces pozn v nì hodnot a vyjasúov nì z kladnìch princip za Ëelem vytv enì poznatk a p Ìstup nezbytn ch k porozumïnì a docenïnì vz jemn ch vztah mezi ËlovÏkem, jeho kulturou a jeho biofyzik lnìm okolìm. V chova k pèëi o ûivotnì prost edì zahrnuje i praxi v rozhodov nì a vlastnì formulov nì pravidel chov nì a jedn nì vevïcech t kajìcìch sekvality ûivotnìho prost edì.ì 1971, listopad - 1. evropsk konference o EV, Ruschlikon, äv carsko Po adatel: IUCN, komise pro v chovu Z vïreën zpr va byla vyd na jako publikace IUCN v roce1972, byl zdeformulov n n vrh na z ÌzenÌ alternativnì vojenskè sluûby pro pèëi o ûivotnì prost edì. 1971, Ìjen - Dokument ÑPeËujeme o Zemiì (Caring for the Earth - A Strategy for Sustainable Living) ÑPeËujeme o Zemiì je z kladnì dokument svïtovè strategie trvale udrûitelnèho ûivota, tento materi l p ipravilo a vydalo IUCN vespolupr ci s UNEP a WWF. Kapitola ÑZmÏna osobnìch p Ìstup a praktikì uv dì: ÑAby p ijali etiku pro trvale udrûitelnè ûitì, musejì lidè p ezkoumat svè hodnoty a zmïnit svè chov nì. SpoleËnost musì prosazovat hodnoty, kterè podporujì tuto etiku, a zpochybúovat ty, kterè nejsou shodnè s trvale udrûiteln m zp sobem ûivota. Informace musejì b t öì eny prost ednictvìm ökolnìho i mimoökolnìho vzdïl v nì a v chovy tak, aby sepot ebnè akcesetkaly se öirok m porozumïnìm.ì ZajÌmav jetakè kapitola ÑPoskytov nì moûnostì obcìm peëovat o jejich vlastnì ûivotnì prost edìì, kde se Ìk, ûeobcepot ebujì tyto t i druhy akcì: Ëinnou kontrolu nad sv mi vlastnìmi z leûitostmi vëetnï bezpeënèho p Ìstupu ke zdroj m a p imï enèho podìlu na jejich obhospoda ov nì, d lepr vo Ëastnit serozhodov nì a v chovu a vzdïl v nì. (Pozn.:»esk verze je k dispozici v»e, odd. osvïty.) 1971 - Rada Evropy schv lila rezoluci ÑZav dïnì princip ochrany p Ìrody do v chovy a vzdïl v nìì 1972 - Konference OSN o ûivotnìm prost edì, Stockholm, ävèdsko Bylo doporuëeno urychlenè vypracov nì mezin rodnìho programu EV. 1973 - formulov n Program ekologickè Ëinnosti EvropskÈho spoleëenstvì 1975 - UNEP ve spolupr ci s UNESCO zaëaly spoleënï realizovat program IEEP (Mezin rodnì program v oblasti ekologickèho vzdïl v nì) 1975 - Charta z bïlehradskèho semin e o ekologickè v chovï = ÑBÏlehradsk chartaì, BÏlehrad, Jugosl vie Po adatel: UNESCO PrvnÌ mezin rodnì dokument vïnovan speci lnï EVV, poprvè formulujeosm hlavnìch princip EVV: ï uvaûovat o ép v jeho celistvosti - p ÌrodnÌ i ËlovÏkem vytvo enè, ï b t celoûivotnìm procesem, ï b t interdisciplin rnì, ï zd razúovat aktivnì Ëast v prevenci a eöenì ekologick ch problèm, ï zkoumat problèmy z glob lnìho hlediska, ale p itom vïnovat pozornost, region lnìm rozdìl m, ï se zamï it na souëasnè i perspektivnì situace, ï zkoumat veöker r st a rozvoj z hlediska v voje ép, 10 EKO VIS. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ
Studie a soubornè informace ï hl sat v znam a nezbytnost mìstnì, n rodnì a mezin rodnì spolupr ce. (Dle publikace»e ovsk, J. - Z vesk, A.: Stezky k p ÌrodÏ. Praha, SPN 1989.) 1977 - Deklarace Mezivl dnì konference o ekologickè v chovï, UNESCO-UNEP, Tbilisi Z vïreën dokument z prvnìho jedn nì na rovni vl d o EVV, deklarace rozvìjì principy formulovanè v ÑBÏlehradskÈ chartïì a û d ËlenskÈ st ty, aby se EVV stala souë stì st tnì vzdïl vacì politiky a aby st ty v tèto oblasti navz jem spolupracovaly. Byl zdevypracov n Druh Program ekologickè Ëinnosti ES. (Pozn.: Text deklarace je p etiötïn nap. ve sbornìku ÑPropaganda a ovlivúov nì postoj obyvatel k pèëi o ûivotnì prost edìì z konference»svts v Olomouci 1987.) 1983 - T etì Ekologick program ES 1986, 1. Ëervence - Jednotn evropsk akt RozhodujÌcÌ vliv na zmïnu Ëinnosti EHS v oblasti ûivotnìho prost edì mïlo p ijetì JednotnÈho evropskèho aktu (z kona) v roce1986, kter vstoupil v platnost 1. Ëervence 1987. Uveden z kon zakotvil pot ebnè pravomoci v oblasti ép a doplnil smlouvu o p Ìsluön ustanovenì v samostatnè novè hlavï (nynì XVI - d Ìve VII). 1987 - Z vïry z Mezin rodnìho kongresu o v chovï a p ÌpravÏ odbornìk v oblasti ûivotnìho prost edì ÑDeset let po Tbilisiì, Moskva Po adatel: UNESCO-UNEP Z vïry konference zd razúujì odpovïdn p Ìstup lidì k eöenì rozpor souëasnèho svïta. V chodiskem je v chova, kter musì usilovat o zmïny v hierarchii hodnot, ovlivúovat etickè z sady lidì a vèst k postupnèmu utv enì ekologickè kultury. TÈto v chovï je nezbytnè poskytnout n leûitou prioritu. MusÌ zahrnovat vzdïl nì, kter m se ovlivúuje p edevöìm racion lnì str nka ËlovÏka, i v chovu p sobìcì na jeho city, v li a aktivitu. RozhodujÌcÌm Ëinitelem v EVV je pedagogick pracovnìk, jehoû kvalifikaci je nezbytnè vïnovat mimo- dnou pozornost. To set k i vedoucìch pracovnìk ve ökolstvì. Z kladem systematickè ekologickè v chovy musì b t ökola, alezd razúujesetèû d leûitost mimoökolnì EV. D leûitè je vytvo enì dobr ch podmìnek pro EVV. DoporuËujesena rovni ökol, region i mezin rodnì rovni vytv et centra pro EVVO, kter budou zaruëovat vysokou odbornou a metodickou kvalitu, koordinaci, spolupr ci i systematick v zkum. (Pozn.: Excerpov no z ËeskÈho textu z vïr signovanèho D. KvasniËkovou ve sbornìku ÑEkologick v chova v Ëinnosti n rodnìch v bor a resort ì z konference»svts v Praze 1988.) 1987 - Rezoluce Rady ES k pokraëov nì a realizaci ekologickè politiky a akënìho programu ES Mezi prioritnì oblasti jsou za azeny i v chova, profesion lnì vzdïl v nì a odborn p Ìprava v oblasti ûivotnìho prost edì. 1988 - Rezoluce Rady ES a ministr ökolstvì k ekologickè v chovï, Brusel, Belgie Na shrom ûdïnì byli Ëastni minist i ökolstvì zemì ES. Rezoluce se t k zejmèna ökolskè EVV. P edpokl d, ûevöechny oblasti v chovy a vzdïl v nì majì p ispït k zavedenì EVV na ökol ch, bere na vïdomì poûadavek na ekologickè vzdïl v nì pedagog a souhlasì s p ijetìm princip EVV asjejìmzavedenìm ve vöech zemìch ES srovnateln m zp sobem. DoporuËuje Ëlensk m zemìm: ï prosazovat ekologickou v chovu na vöech stupnìch ökol a vypracovat taktiku ekologickè v chovy dostupnou vöem ökol m a dalöìm institucìm, ï vïnovat pozornost ekologickè v chovï p i navrhov nì ökolnìch osnov, zajistit pre- i postgradu lnì vzdïl nì pro uëitele a zajistit v ukovè materi ly pro û ky. (Pozn.:»esk v tah z rezoluce je souë stì usnesenì vl dy»r Ë. 232/92 k Strategii st tnì podpory ekologickè v chovy v»r na 90. lèta.) 1990 - Zahajuje Ëinnost Evropsk agentura pro ûivotnì prost edì (EEA) 1990 - zpr vy UNEP ÑEkologickÈ perspektivy do roku 2000ì a ÑNaöe spoleën budoucnostì V obou materi lech se upozorúuje na klìëovou lohu ekologickè v chovy vzhledem k perspektiv m v voje na Zemi. 1990 - Charta pro novou Evropu podepsan z stupci vl d evropsk ch zemì na konferenci KBSE, Pa Ìû, Francie V chartï semj. Ìk : ÑZd razúujemev znam dob e informovanè spoleënosti jako p edpokladu pro to, aby ve ejnost i jednotlivci mohli p ich zet s iniciativami ke zlepöenì ûivotnìho prost edì. Za tìmto Ëelem se zavazujeme, ûe budeme podporovat ekologickè povïdomì ve ejnosti a ekologickou v chovu a vzdïl v nì, jakoû i informov nì ve ejnosti o ekologickèm v znamu politick ch koncepcì, pl n a program.ì (Pozn.: Text Ë sti charty je souë stì usnesenì vl dy»r Ë. 232/92 k Strategii st tnì podpory ekologickè v chovy v»r na 90. lèta.) EKO VIS. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ 11
Studie a soubornè informace 1991, 6. nora - vstupuje v platnost mluva o pr - vech dìtïte (schv leno 20. 11. 1989)»l. 29, bod 1.: St ty, kterè jsou smluvnì stranou mluvy, seshodujì, ûev chova dìtïtem smï ovat k Ñv chovï zamï enè na posilov nì cty k p ÌrodnÌmu prost edìì (dlepìsm. e). (Zdroj: ASPI, Mezin rodnì smlouvy, MnohostrannÈ mezin rodnì smlouvy, Mezin rodnì smlouvy o lidsk ch pr vech, sdïlenì Ë. 104/1991 Sb.) 1991 - PrvnÌ ministersk konference éivotnì prost edì pro Evropu, Dob Ìö,»SFR Byla iniciov na feder lnìm ministrem ûivotnìho prost edì»eskoslovenska Ing. Josefem Vavrouökem. Vyzvala ke komplexnìmu zhodnocenì evropskèho ûivotnìho prost edì a p ijala z mïr k vypracov nì Programu ûivotnìho prost edì pro Evropu. Byla vypracov na zpr va éivotnì prost edì v EvropÏ: hodnocenì z Dob Ìöe. Zde jsou formulov ny nejv znamnïjöì problèmy ûivotnìho prost edì dot kajìcì se Evropy jako celku. Dob ÌöskÈ hodnocenì tvo Ì z klad Programu ûivotnìho prost edì pro Evropu (Environmental Programmefor Europe- EPE) - viz 1995, Sofie. 1991 - DoporuËenÌ ze zased nì Rady ministr Rady Evropy k rozvoji ekologickè v chovy ve ökolsk ch systèmech Vyslovuje p esvïdëenì, ûe ekologick v chova a vzdïl v nì je jeden z nejlepöìch zp sob jak obnovit rovnov hu mezi jednotlivcem a p Ìrodou a jak zajistit rozumnè vyuûìv nì zdroj. V chova a vzdïl v nì by mïly zahrnovat nejen rozvìjenì znalostì a porozumïnì ekologick m z konitostem, ale takè prosazov nì pozitivnïjöìch individu lnìch postoj k p ÌrodÏ a prost edì. DoporuËenÌ d le shled v pot ebu zv öenè pozornosti ekologickè v chovï v osnov ch a jejì prolnutì vöemi p edmïty. Zd razúuje etick p Ìstup, emocion lnì a citov vztah k prost edì. Zahrnuje vyuûìv nì aktivnìch a participativnìch vyuëovacìch metod, vyuûìv nì mimoökolnìch za ÌzenÌ pro EVVO, p Ìpravu a dalöì vzdïl v nì uëitel, vytvo enì v chovn ch are l p i ökol ch pro praktickè aktivity, vytvo enì infrastruktury pro pomoc uëitel m a dalöìm nositel m ekologickè v chovy. 1992 - Komise ES vyd v Zpr vu ÑEkologick v chovaì Je zaloûena na zpr v ch jednotliv ch Ëlensk ch zemì o hlavnìch opat enìch p ijat ch po rezoluci ES z roku 1988. Analyzuje aktivity jednotliv ch Ëlensk ch st t (s v bïrem p Ìklad ) a aktivity na rovni ES, stanovuje hlavnì oblasti Ëinnosti. Sumarizuje novè iniciativy Ëlensk ch zemì v oblasti EVVO, jako je definov nì n rodnìch koncepcì (p Ìklady Skotska, Irska, äpanïlska, NizozemÌ, Francie, Vl mska a It lie), opat enì ke koordinaci aktivit (p Ìklady koordinujìcìch org n v NizozemÌ, Valonsku, NÏmecku, It lii a äpanïlsku), zavedenì praktick ch projekt EVVO na region lnì a mìstnì rovni, zesìlenì spolupr ce mezi partnersk mi organizacemi (ökolami, volen mi z stupci, ve ejnou spr vou, profesion ly a nevl dnìmi organizacemi). Zaznamen v trendy propojenì EV s dalöìmi oblastmi v chovy, nap. zdravotnì, k lidsk m pr v m apod. ÿìk, ûeevv Ñm b t povaûov na za integr lnì a z - kladnì souë st vzdïl nì kaûdèho evropskèho obëana, musì b t co nejrychleji posìlena na vöech rovnìch v chovnï-vzdïl vacìho systèmu, m mìt interdisciplin rnì charakter, m b t povaûov na za d leûit prost edek k propojenì v chovnï-vzdïl vacìch institucì s komunitou okolo nich a k posìlenì z jmu û k a student o mìstnì ekologickè problèmy a rozmanitost a zvl ötnosti jejich regionu. Zvl ötnì pozornost m b t vïnov na zejmèna zesìlenì p Ìpravy a dalöìho vzdïl v nì uëitel v oblasti ekologickè v chovyì. V z vïrech zd razúuje nutnost p echodu od dobrovolnè k institucionalizovanè EVVO, od experiment lnìho stadia do stadia, kdy jeevvo dostupn vöem. ES m zajistit finanënì podporu pro experiment lnì iniciativy, zahrnout EVVO do program ES: v mïnnè pobyty ml deûe, specialist v oblasti v chovy (ARION), student ve vyööìm a vysokoökolskèm vzdïl v nì (ERASMUS), spolupr ce univerzit a podnikatelskè sfèry (COMETT), programy pro rozvoj vysokoökolskèho a vyööìho stupnï vzdïl v nì vev chodnì EvropÏ (TEMPUS), zlepöit informovanost o projektech EVVO, rozvinout mezin rodnì spolupr ci. 1992, Ëerven - Summit ZemÏ, Rio de Janeiro, BrazÌlie 1992, Ìjen - SvÏtov kongres k v chovï a komunikaci v oblasti ûivotnìho prost edì, Toronto, Kanada Agenda 21 je hlavnìm v sledn m dokumentem Summitu ZemÏ - Konference OSN o ûivotnìm prost edì a rozvoji (UNCED) v Ëervnu 1992. Kapitola 36 se zab v p Ìmo rozvojem ekologickèho vzdïl v nì, v chovy, z jmu ve ejnosti, profesion lnìho vzdïl v nì a odbornè p Ìpravy. Tato oblast je postavena na roveú finanënìch zdroj, technologiì, 12 EKO VIS. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ
Studie a soubornè informace vïdy, mezin rodnì spolupr ceatd. Kapitola jerozdïlena na Ë sti: a) ZmÏna orientace v chovy smïrem k trvale udrûitelnèmu rozvoji, b) Zvyöov nì povïdomì ve ejnosti, c) Rozvoj profesion lnìho vzdïl v nì a odbornè p Ìpravy. V Ë sti a) sekonstatuje, ûev chova jepovaûov na za klìëovou pro öì enì trvale udrûitelnèho rozvoje. Materi l zd razúuje lohu ökolnì i mimoökolnì v chovy, zamï enì na p Ìrodu i spoleënost, integraci EVVO do vöech disciplin, vyuûitì tradiënìch i neform lnìch metod a efektivnìch prost edk komunikace. Vypl vajì z toho mj. n sledujìcì koly: ï vl dy by bïhem 3 let mïly aktualizovat nebo p ipravit strategie k za azenì EVVO jako pr ezovèho oboru do v chovy a vzdïl v nì na vöech rovnìch, ï st ty by mïly ustavit n rodnì poradnì a koordinaënì org ny pro EV se zastoupenìm r zn ch ekologick ch, rozvojov ch, v chovnï-vzdïl vacìch iniciativ vëetnï nevl dnìch organizacì, ï org ny odpovïdnè za v chovu a vzdïl v nì by s odpovìdajìcì pomocì obëansk ch skupin a nevl dnìch organizacì mïly zajistit p Ìpravu a dalöì vzdïl v nì uëitel, pracovnìk v mimoökolnì v chovï a ÌdicÌch pracovnìk v oblasti v chovy, ï org ny odpovïdnè za v chovu a vzdïl v nì by mïly podporovat ovï ov nì inovativnìch v chovn ch a v ukov ch metod, ï do 2 let by mïl b t na rovni OSN vytvo en ucelen p ehled o v chovn ch programech a mïl by b t p ipraven nov program v r mci existujìcìho Mezin rodnìho programu ekologickè v chovy (IEEP - spoleënèho projektu UNESCO a UNEP), ï mïla by vzniknout nebo b t posìlena region lnì a n rodnì centra pro interdisciplin rnì v zkum a v chovu a vzdïl v nì v nauk ch o ûivotnìm prost edì a rozvoji, ï mïla by b t podporov na mimoökolnì v chova od mìstnì po n rodnì roveú, ï org ny odpovïdnè za v chovu a vzdïl v nì by mïly s pomocì nevl dnìch organizacì rozvinout programy v chovy a vzdïl v nì dospïl ch. V Ë sti t kajìcì sefinanënìho zajiötïnì sedoporuëuje mj. d t tèto oblasti vyööì prioritu v rozdïlov nì rozpoëtu a chr nit ji p ed restriktivnìmi z sahy a zajistit posun v r mci existujìcìch rozpoët pro v chovu a vzdïl v nì. (Pozn.: Origin l anglickè verze a p eklad ÑKonference OSN o ûivotnìm prost edì a rozvoji, dokumenty a koment e, Management press, Praha 1993ì jsou k dispozici v»e, odd. osvïty, struën souhrn v ËeötinÏ je publikov n nap. ve Zpravodaji 7/1992.) 1992 - Deklarace o ûivotnìm prost edì a rozvoji - ÑDeklarace z Riaì, Rio de Janeiro, BrazÌlie StruËn dokument vydan na z vïr Konference OSN o ûivotnìm prost edì a rozvoji (UNCED) v Ëervnu 1992 obsahuje27 z sad, z nichû jsou k problematiceevvo relevantnì zejmèna n sledujìcì: Z sada 10 Ot zky ûivotnìho prost edì se nejlèpe eöì za Ëasti vöech zainteresovan ch obëan na vöech rovnìch. Na n rodnì rovni musì mìt kaûd jednotlivec dn p Ìstup k informacìm t kajìcìm se ép, kterè jsou v drûenì ad, vëetnï informacì o nebezpeën ch l tk ch a Ëinnostech probìhajìcìch v jeho komunitï. MusÌ mìt takè moûnost podìlet se na rozhodovacìm procesu. St ty musejì podporovat a napom hat rozvoji vïdomì a Ëasti ve ejnosti tìm, ûe budou v öirokèm mï Ìtku zp Ìstup- Úovat informace. MusÌ b t umoûnïn efektivnì p Ìstup k pr vnìm a administrativnìm akt m vëetnï vyrovn nì a odökodnïnì Z sada 21 Tv rëì schopnosti, ide ly a odvaha mlad ch lidì v celèm svïtï musejì b t mobilizov ny pro vytvo enì glob lnìho partnerstvì, jeû by umoûnilo dos hnout trvale udrûiteln rozvoj a zajiötïnì lepöì budoucnosti pro vöechny lidi. (Pozn.:»esk text je publikov n nap. ve Zpravodaji 7/1992.) P t akënì program ES pro ûivotnì prost edì ÑSmÏrem k udrûitelnostiì, na obdobì 1993-2000. Tento program navazuje na p edchozì Ëty i programy, kterè byly p ijìm ny vûdy na obdobì 4-5let,v adï ohled se od nich vöak liöì. Program byl souë stì p Ìprav EU na UNCED, jehoû cìlem bylo p ijetì novèho spoleënèho - glob lnìho - pohledu na ûivotnì prost edì, na jeho ochranu a zlepöov nì v souvislosti vyööì kvalitou ûivota obyvatel celè zemïkoule. OdpovÌdal vöak takè na jedn nì UruguyajskÈho kola GATT a odr ûel podstatnè zmïny v evropskè hospod skè integraci (p Ìprava jednotnèho vnit nìho trhu ES a vznik EU na z kladï MaastrichtskÈ smlouvy). V tèto souvislosti b v Ëasto zmiúov n fakt jistèho omezenì suverenity p i vstupu do Unie na jednè stranï a jist kompenzace tohoto procesu v d sledku st le rostoucìho pocitu soun leûitosti a solidarity mezi jejìmi Ëlensk mi st ty, rozvoje region lnì politiky a meziregion lnì spolupr cea zvl ötï usnadnïnì spolupr ces dalöìmi svïtov mi seskupenìmi ekonomickèho, resp. jinèho charak- EKO VIS. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ 13
Studie a soubornè informace teru na stranï druhè. Ochrana ûivotnìho prost edì je sdìlenou odpovïdnostì a kompetencì Evropsk ch spoleëenstvì a jejich Ëlensk ch st t. Program vöak tèû zd razúujety oblasti a Ëinnosti, v niû je loha SpoleËenstvÌ nezastupiteln. 5. akënì program pro ûivotnì prost edì p edstavuje z kladnì politicko-strategick dokument Unie pro oblast ûivotnìho prost edì nejmènï v obdobì 1993-2000 a vzhledem ke svè komplexnosti pravdïpodobnï i pro dalöìch 10-15 let. Program vych zì z principu subsidiarity a principu integrity. Vyûaduje integraci aspekt ochrany ûivotnìho prost edì do vöech strategiì a politik Unie. P itom se p edpokl d rovnocenn spolupr ce st tu, soukromè podnikatelskè sfèry a öirokè ve ejnosti. loha st tu spoëìv p edevöìm v navrhov nì a p ijìm nì legislativyavneposlednì adï takè v oblasti hospod skèho pl nu, v zemnìm pl nov nì, p i ÌzenÌ trhu pomocì daúovè politiky, p i ÌzenÌ vzdïl vacìho a ökolicìho procesu, p i poskytov nì informacì, p i udïlov nì st tnì podpory a p i vykon v nì dohledu a kontroly. lohou mìstnìch a region lnìch org n je zejmèna v kon funkcì Ñp ÌsluönÈho aduì a praktickè aplikaceprincipu subsidiarity. Podnikatelsk sektor m ûe spolupracovat na z kladï dohod uzav en ch se st tem, podìlet se na plnïnì z vïr vyt Ëen ch st tem, nebo vyvìjet vlastnì iniciativu nad r mec sv ch povinnostì. StanovenÌ r mce a dosahu zmìnïn ch dobrovoln ch dohod vöak musì b t lohou st tu. ÑNov p Ìstupì d v p ednost aktivnì, vst ÌcnÈ a dobrovolnè spolupr ci vöech v öe jmenovan ch skupin, spolupr ci vych zejìcì ze znalostì strategiì a cìl a d le metod, prost edk a n stroj k jejich dosaûenì p ed jednostrann m na izov nìm, ne stupnou kontrolou p edpis a n sledn m (Ëasto m lo nebo i opaënï Ëinn m), sankcionov nìm vedoucìm navìc nez Ìdka k daleko ökodlivïjöìmu obch zenì p edpis. Podnikatelsk sektor i öirok ve ejnost musejì b t p edevöìm plnï a spr vnï informov ny, aby na z kladï toho mohly aktivnï p ispìvat k rozhodov nì. MusejÌ vöak b t k takovèmu postupu takè vhodnï motivov ny. 5. akënì program lzeshrnout do n sledujìcìch pïti klìëov ch prvk : ï integrace hledisek ochrany ûivotnìho prost edì do dalöìch politik SpoleËenstvÌ, ï rozöì enì souboru n stroj pouûìvan ch k ochranï ûivotnìho prost edì vëetnï n stroj ekonomick ch, ï partnersk Ëast p i realizaci - Unie, administrativ Ëlensk ch st t, ve ejnosti a soukromèho sektoru - zaloûen na sdìlenì odpovïdnosti, ï p ijìm nì, zav dïnì a d raznè uplatúov nì komunit rnì i harmonizovanè legislativy Ëlensk ch st t, ï nevyhnutelnost mezin rodnì spolupr ce, v nìû by UniemÏla zd raznit svou vedoucì lohu a posìlit svou iniciativu. Z jem programu je soust edïn p edevöìm na: ï udrûitelnè nakl d nì a hospoda enì s p ÌrodnÌmi zdroji, mj. na öetrnè hospoda enì s p dou a vodou, zachov nì p ÌrodnÌ a krajinnè rozmanitosti a ohleduplnè vyuûìv nì pob eûnìch zûn, ï integrovan p Ìstup kekontrolezneëiötïnì ûivotnìho prost edì a p edch zenì vzniku odpad, ï omezenì spot eby energie z jejìch neobnoviteln ch zdroj, ï zlepöenì ÌzenÌ mobility, mj. na racion lnì pl nov nì rozmìstïnì dopravnìch tepen a efektivnì vyuûìv nì dopravnìch prost edk, ï p ijetì opat enì ke zlepöenì kvality ûivotnìho prost edì ve mïstech a p ÌmÏstsk ch oblastech, ï zlepöenì zdravotnìho stavu a zv öenì pocitu bezpeënosti u obyvatel, mj. na lepöì hodnocenì rizik a jejich ÌzenÌ a jadernou bezpeënost a ochranu proti oz enì. CÌleakËnÌho programu jsou soust edïny do tïchto ekonomick ch sektor : pr mysl, energetika, doprava, zemïdïlstvì a cestovnì ruch. Ochrana ûivotnìho prost edì musì b t zaloûena p edevöìm na p esvïdëenì o jejì nikoliv pouze nutnosti, ale i vöeobecnè v hodnosti, kter je demonstrov na nap Ìklad pr vï plnïnìm z vïr 5. akënìho programu (AP). Z toho takè vych zì komision lnì n vrh revize 5AP - Ñnov akënì pl n EU pro ûivotnì prost edìì. Jako nejz vaûnïjöì oblasti stanovì nov akënì pl n n sledujìcì: D sledn aplikace principu integrity v sektorech zd raznïnèho z jmu: v zemïdïlstvì, dopravï, energetice, pr myslu a turismu. TakovÈ rozöì enì souboru n stroj, kterè by skuteënï posìlilo smï ov nì k udrûitelnèmu rozvoji (vyuûìv nì trûnìch mechanism, vyuûìv nì n stroj horizont lnìho z bïru - informace, dialog z ËastnÏn ch skupinö, efektivnì vyuûitì finanënìch mechanism Unie), zv öenì Ëinnosti evironment lnì legislativy, podpora aktivit souvisejìcìch s informovanostì a vzdïl v nìm laickè i odbornè ve ejnosti, posìlenì vedoucì a iniciativnì roleuniev mezin rodnìm kontextu, s d razem na spolupr ci se zemïmi st ednì a v chodnì Evropy. 14 EKO VIS. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ
Studie a soubornè informace JenutnÈ pokraëovat a prohloubit Ëinnosti soust edïnè k eöenì jednotliv ch dìlëìch tèmat 5AP, jako jsou p edevöìm: ï klimatickè zmïny, ï poökozov nì ozonovè vrstvy ZemÏ, ï acidifikacea kvalita ovzduöì, ï nakl d nì s vodnìmi zdroji, ï nakl d nì s odpady, ï ochrana proti hluku, ï ochrana p Ìrody a zachov nì biodiverzity, ï komplexnì p Ìstup k nakl d nì s chemick mi l tkami a p Ìpravky. Z toho takè vypl vajì konkrètnì cìleakënìho pl nu: ï redukcea postupn stabilizaceprodukcesklenìkov ch plyn, zvl ötï CO 2, ï zv öen d raz na eliminaci plyn poökozujìcìch ozonovou vrstvu ZemÏ, ï st lè sledov nì kvality okolnìho ovzduöì a stupnï acidifikace, formulacestrategiekezjiötïnì kritick ch z tïûì, stanovenì kvalitativnìch cìl pro vybranè polutanty, v voj spoleën ch postup pro sledov nì a hodnocenì kvality ovzduöì, ï vytvo enì komplexnì strategie k nakl d nì s vodnìmi zdroji, zaloûenè na integr lnìm pl nov nì a ÌzenÌ nakl d nì sezdroji povrchovè i podzemnì vody, sledov nì kvalitativnìch i kvantitativnìch hledisek nakl d nì s vodnìmi zdroji k zajiötïnì udrûitelnèho p Ìstupu k tïmto zdroj m, ï aktualizace komplexnì komunit rnì strategie k nakl d nì s odpady, s d razem na vyhodnocenì a vyuûitì v sledk dosavadnìch projekt a program, podpora trhu s recykl ty, zvl ötï na podkladï vyuûitì v sledk anal zy ûivotnìho cyklu v robk, dalöì rozvoj a aplikacekoncepcekoncepceodpovïdnosti v robce, uplatnïnì principu sdìlenè odpovïdnosti, ï komplexnì p Ìstup k ochranï proti hlukov m emisìm, ï ochrana p Ìrody a biologickè rozmanitosti, ï komplexnì r mec pro ÌzenÌ rizik, ï dopracov nì aktualizacelegislativy pro nakl d nì a nebezpeën mi chemik liemi zvl ötï v mezin rodnìm kontextu, ï p ijetì opat enì k nakl d nì s pesticidy pro zemïdïlskè i nezemïdïlskè Ëely, ï omezenì Ëi vylouëenì toxick ch l tek a p Ìpravk z bïûnèho pouûìv nì, ï sledov nì nov ch technologiì z hlediska usmïrúov nì jejich vhodnèho a nekonfliktnìho vyuûìv nì. Z vïr P vodnì stanovisko novè komisa ky pro ûivotnì prost edì, kter pl n p ebìrala, bylo zaloûeno na pochyb ch o jeho splnitelnosti. Od poë tku svèho p sobenì poukazovala i na mnohomluvnost a nepr hlednost environment lnìch p edpis SpoleËenstvÌ. U zrodu novèho akënìho pl nu byla jiû komisa ka Bjerregard p Ìtomna, nicmènï hodnotit ho lzeobdobnï, pokud si neuvïdomìme, ûe5ap jeplnïn. Jevöak plnïn trochu jinak, neû (nap. na UNCED) se p vodnï zam ölelo; je plnïn p edevöìm tam, kde nejv znamnïjöì skupina - v robnì, obchodnì a energetickè spoleënosti - vidì v hodnost jeho plnïnì i za souëasn ch politick ch a legislativnìch podmìnek. (Zpracov no s vyuûitìm publikace: KoËÌkov, P.: Evropsk Unie a ûivotnì prost edì. Ostrava, Montanex 1998.) 1993 - Smlouva o EvropskÈ unii Maastrichtsk smlouva (k jejìmu podpisu doölo v nizozemskèm mïstï Maastricht) vstoupila v platnost 1. ledna 1993. Tento akt p edstavuje novou etapu evropskè integrace, kter navazuje na pov leën v voj. Smlouva upravujea doplúujeÿìmskou smlouvu z roku 1957 o z ÌzenÌ EHS. Stanovila t i etapy vytv enì EvropskÈ hospod skè a mïnovè uniea zakl d principy politickè unie. Ot zk m ép je vïnov na v preambuli Ë st obsahujìcì ustanovenì o odhodl nì Ñnapom hat ekonomickèmu a soci lnìmu pokroku n rod v r mci zavröov nì vnit nìho trhu i posìlenì soudrûnosti a ochrany ép, prov dït politiku zabezpeëujìcì pokrok v ekonomickè oblasti, kter prov zì paralelnï pokrok v ostatnìch oblastechì. D lejevyj d eno rozhodnutì ÑpokraËovat v procesu vytv enì mezi n rody Evropy st leuûöìho svazku, v nïmû jsou rozhodnutì ËinÏnaì. Protoûe Smlouva o zaloûenì Evropsk ch spoleëenstvì v aktu lnìm platnèm znïnì vesmyslu zmïn zakotven ch Jednotn m evropsk m aktem z roku 1987 a zmïn proveden ch Maastrichtskou smlouvou z roku 1992 vymezuje adu z vaûn ch kol pro ép, citujeme ty jejì Ël. nebo ustanovenì, kterè jsou z hlediska pèëe o ép d leûitè:»l. 2 definuje kol Ñpodporovat harmonick a vyv - ûen rozvoj hospod sk ch ËinnostÌ ve SpoleËenstvÌ, trval a neinflaënì hospod sk r st respektujìcì épö.ì. V Ël. 3 smlouva stanovuje nïkterè Ëinnosti, kterè vedou k dosaûenì cìl. Mezi nimi je uvedena i politika v oblasti ûivotnìho prost edì. EKO VIS. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ 15
K d leûit m cìl m SpoleËenstvÌ pat Ì kromï ochrany a zlepöov nì kvality prost edì, ochrany lidskèho zdravì a efektivnìho i racion lnìho vyuûìv nì p ÌrodnÌch zdroj takè Ñpodpora opat enì na mezin rodnì rovni ËelÌcÌch region lnìm a celosvïtov m problèm m épì (viz Ël. 130r, odst. 1). Principy jednotnè politiky ép upravuje smlouva Ël. 130r a 130t, jeû formulujì z kladnì cìle a principy politiky ép (princip p edbïûnè opatrnosti, princip prevence, princip integrity a princip zneëiöùovatel platì). V Ël. 130s (odst. 2) jsou zvl öù vyëlenïny oblasti a odchyln postup rozhodov nì u nïkter ch p edpis p edevöìm fisk lnì povahy, opat enì, kter se t kajì zemnìho pl nov nì, vyuûìv nì p dy, s v jimkou nakl d nì s odpady, a opat enì obecnè povahy, d le opat enì t kajìcì se hospoda enì s vodnìmi zdroji a opat enì ovlivúujìcì ËlenskÈ st ty p i v bïru energetick ch zdroj a z kladnì skladbu jejich z sobov nì energiì. Mezi d leûit ustanovenì smlouvy pat Ì financov nì politiky ép a podmìnky vyuûìv nì tzv. Fondu soudrûnosti (Cohesion Found) slouûìcìho k poskytov nì finanënìch prost edk na projekty v ép a transevropsk ch sìtì t kajìcìch sedopravnì infrastruktury. V souvislosti s touto smlouvou jenutnè uvèst, ûeklade d raz na vyv ûen ekonomick a soci lnì rozvoj region SpoleËenstvÌ. Vych zì se z pozn nì, ûe nerovnomïrnost v vojejejednou zezjevn ch p ÌËin environment lnï destruktivnìch aktivit a jejich geografickèho soust edïnì v zaostal ch regionech n slednï p ednostnï vyuûìvan ch a devastovan ch. Zdroj: Smlouva o EvropskÈ unii, Smlouva o zaloûenì EvropskÈho spoleëenstvì. Praha, Victoria publishing 1994. Studie a soubornè informace 1993 - Rezoluce Rady EvropskÈho spoleëenstvì a z stupc vl d Ëlensk ch st t k Programu koncepce a Ëinnosti ES ve vztahu k ûivotnìmu prost edì a trvale udrûitelnèmu rozvoji Dokument navazuje na p edchozì dokumenty ES a zejmèna na jedn nì a dokumenty Konference OSN o ûivotnìm prost edì a rozvoji (UNCED) v Ëervnu 1992. Rada ES a z stupci vl d Ëlensk ch st t ES souhlasì, ûedosaûenì trvaleudrûitelnèho rozvojevyûaduje v znamnè zmïny v souëasn ch zp sobech rozvoje, v roby, spot eby a chov nì. V Ë sti I. jsou jako hlavnì aktè i ochrany ûivotnìho prost edì identifikov ny org ny ve ejnè spr vy, podniky a öirok ve ejnost. Jedna z oblastì, kde org ny st tnì spr vy a samospr vy mohou hr t rozhodujìcì roli, je informovanost ve ejnosti, jejì v chova a p Ìprava odbornìk. Kapitola 7.5 ÑVe ejn informovanost, v chova a vzdïl v nìì konstatuje vzr stajìcì z jem ve ejnosti o problematiku ûivotnìho prost edì a pot ebu ucelenè strategie informov nì ve ejnosti. Jako nutn podmìnka pro odpovïdnè rozhodov nì spot ebitel je uvedena nutnost dnèho oznaëov nì v robk v robci a zn mka Ñekologicky öetrn v robekì zav dïn postupnï v zemìch ES. Zd raznïna jed leûitost ökolnì v chovy a vzdïl v nì, kde je v chozìm materi lem pro spoleënè silì zemì ES rezoluce k ekologickè v chovï z roku 1988. Program poûaduje jejì rychlejöì realizaci. ÑNauka o ép - aù uû jako samostatn p edmït nebo integrovan do studia p ÌrodnÌch a spoleëensk ch vïd nebo spojen s v ukou jin ch p edmït pro kaûdodennì ûivot - obëanskè nauky, politick ch nauk, pr myslov ch vztah, zdravotnì v chovy - by mïla b t zahrnuta nejpozdïji do roku 2000 do vöech osnov z kladnìch a st ednìch ökol a co nejd Ìve po tomto datu zahrnuta mezi p edmïty, z nichû lze volitelnï skl dat zkouöky. Aby sedos hlo tïchto cìl, budenutnè bez odkladu iniciovat ustavenì univerzitnìch kurz a letnìch ökol, program a publikacì pro vzdïl v nì uëitel a v voj ekologickè literatury a uëebnìch pom cek.ì Kapitola 7.6 ÑProfesion lnì vzdïl v nì a odborn p Ìpravaì shrnujepoûadavky na odbornou p Ìpravu ve ve ejnèm i soukromèm sektoru (rozhodov nì a management, vodnì hospod stvì, spory energie a hospoda enì s odpady, monitorov nì standard, provoz odpadov ch center a ËistÌren odpadnìch vod, EIA...).» st I. obsahuje i tabulku opat enì do roku 2000, kter zahrnuje mj. integraci EVVO do vöech z kladnìch a st ednìch ökol prost ednictvìm takov ch ËinnostÌ, jako jenap. pedagogick v zkum, p Ìprava v ukov ch materi l, ökolenì uëitel, zaëlenïnì EVVO do osnov.» st III. za azujemezi priority Ñinformovanost, v chovu a profesion lnì vzdïl v nì vöech hospod sk ch subjekt ì. 1993, 28. - 30. dubna - Ekologick akënì program pro st ednì a v chodnì Evropu (dokument p ijat druhou konferencì ministr ûivotnìho prost edì), Lucern, äv carsko Souhrn: Mezi bezprost ednì investiënì priority je mj. za azeno zajiötïnì prost edk na Ñbudov nì institucìì, vëetnï Ñpodpory zav dïnì ekologick ch p edmït do ökolnìch osnov a do program ökolenì p i zamïstn nìì. Po zajiötïnì zmìnïn ch opat enì lze pl novat kr tkodobè investice v prioritnìch oblastech, mezi nïû 16 EKO VIS. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ
Studie a soubornè informace pat Ì i Ñrozvoj sbïru, interpretace a rozöi ov nì ekologick ch informacìì kapitola ÑBudov nì lepöìch institucìì: Jako jedna zeöesti oblastì jev tèto kapitoleza azena ÑKapacita managementu, v chova a vzdïl v nìì (d le ÑAngaûovanost pro ûivotnì prost edìì, ÑPr vnì a institucion lnì normyì, ÑEkologick monitoringì, ÑOmezujÌcÌ faktory Ëinnosti politik a realizace projekt,ì ÑRozvoj nov ch partnersk ch vztah a zapojenì soukromèho sektoruì). Konstatujesezde, ûenavzdory urëitè tradici ekologickè v chovy v zemìch st ednì a v chodnì Evropy je vöak Ñd raz kladen na odbornè znalosti a nikoliv na dovednosti ÌdicÌ a politickè a na uvïdomïnì öirokè ve ejnostiì. ÑEkologick v chova a vzdïl v nì musì v zemìch st ednì a v chodnì Evropy Ëelit adï spoleën ch problèm, jimiû jsou zejmèna: ï nedostatek z jmu ve ejnosti, kter se projevuje mal m prodejem publikacì o ûivotnìm prost edì a takè mal m zapojenìm, sdïlovacìch prost edk, ï malè poûadavky na ekologickou v chovu a vzdïl - v nì (zvl ötï na vysok ch ökol ch), kterè souvisejì s nìzkou prioritou d vanou ekologick m ot zk m, ï nedostatek koordinace v chovnï vzdïl vacìch institucì s ministerstvy, kter majì zodpovïdnost za ekologickou v chovu a vzdïl v nì, ï zpoûdïnì p i p ÌpravÏ osnov, uëebnìch materi l, uëebnic, program vzdïl v nì uëitel a ostatnìch nezbytnostì, ï odpor k ekologickèmu vzdïl v nì u tïch manaûer a vl dnìch ednìk, kte Ì nejsou p Ìmo zapojeni do ekologickèho managementu, ale kte Ì majì siln vliv na ekonomickou reformu (nap. zamïstnanci ministerstva financì, ÌdicÌ pracovnìci tov ren, pracovnìci obecnìch ad ), ï nedostatek zkuöenostì se z padnìmi zp soby organizov nì ekologickè v chovy a vzdïl v nì, kter vedez padnì donory k dojmu, ûeposkytnut finanënì i odborn pomoc je nedostateënï vyuûìv na, a proto nemajì z jem o rozöi ov nì tèto pomoci.ì Pro zlepöenì ekologickè v chovy a vzdïl v nì se navrhujì Ëty i kroky: ï vypracov nì p ehledu institucì zapojen ch do ekologickè v chovy a vzdïl v nì a rozhodnutì, jak zlepöit jejich Ëinnost, ï revize a inovace uëebnìch program na vöech rovnìch, ï v voj uëebnìch metod pro specifickè cìlovè skupiny, ï vyhodnocenì finanënìch poûadavk, dostupnè finanënì zdroje a hospoda enì s financemi. D lejet eba vytvo it a zavèst program ekologickèho vzdïl v nì pro vysocepostavenè ÌdicÌ pracovnìky na st tnì i mìstnì rovni (vëetnï ministr, jejich n mïstk, editel velk ch podnik ). ÑD leûit m cìlem ekologickè v chovy a vzdïl v nì je zv öenì uvïdomïnì obyvatelstva a jeho aktivnì Ëasti v ekologickè politice. Je dobrè zapojit co nejöiröì okruh profesion lnìch pedagogick ch pracovnìk, nevl dnìch organizacì a sdïlovacìch prost edk.ì kapitola ÑPriority ekologick ch v daj ì: ObsahujeoddÌl ÑInvesticea v chova s d razem na dvojì ziskì, v nïmû sekonstatuje, ûeñinvesticejenutno doprovodit v daji na management, vzdïl v nì pracovnìk a na dalöì programy, kterè budou maximalizovat p Ìnos pro ûivotnì prost edìì. z vïreën kapitola ÑZ kladnì doporuëenìì: Navrhuje mj. Ñreorganizovat priority ve ve ejn ch v dajìchì a v r mci toho Ñfinancovat ökolenì, st ûe a v mïnnè programy, pom hat zav dïnì osnov ekologickè v chovy a vzdïl v nì a finanënï podporovat dalöì aktivity, kter mi jsou budov ny kapacity na lok lnì rovniì. D lejev tèûekapitoleza azen oddìl ÑRozvoj manaûersk ch kapacit, v cvik a vzdïl v nìì (zdejemj. doporuëeno, ûe by ÑzemÏ st ednì a v chodnì Evropy mïly ustavit sìù n rodnìch institucì zapojen ch do ökolenìì). 1994 - Parky pro ûivot - Akce pro chr nïn zemì v EvropÏ Po adatel: IUCN Dokument, kter je jednìm z ady region lnìch akënìch pl n Komisepro n rodnì parky a chr nïn zemì (CNPPA) SvÏtovÈho svazu ochrany p Ìrody (IUCN) jako souë st Programu IUCN pro chr nïn zemì a EvropskÈho programu IUCN a kter je v sledkem IV. svïtovèho kongresu o parcìch (Caracas, Venezuela 1992).» st IV jenazv na ÑVytv et klima pro spïchì, podkapitola Podpora ve ejnosti chr nïn m zemìm zd vodúuje, proë pracovat s ve ejnostì a jak (Ñtrvale udrûitelnè vyuûìv nì p ÌrodnÌch zdroj m z sadnì souvislost s kaûdodennìm ûivotem kaûdèho ËlovÏka - i toho, kdo nikdy nenavötïvuje a nikdy ani netouûì po n vötïvï chr nïnèho zemìì) a podkapitola V chova EKO VIS. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ 17
Studie a soubornè informace veökol ch sevïnujevyuûitì park pro ekologickou v chovu (ÑChr nïn zemì nabìzejì v teënè uëebny pod öir m nebem k vzdïl v nì v öirokè adï obor..., mïla by b t mnohem vìce vyuûìv na pro v chovu cestou bezprost ednì zkuöenosti.ì). (Pozn.: Ëesk i anglick verze k dispozici v»e, odd. osvïty) 1995, 1. nora - Evropsk dohoda Evropsk dohoda zakl d spolupr ci mezi Evropsk mi spoleëenstvìmi a jejìmi Ëlensk mi zemïmi na stranï jednè a»eskou republikou na stranï druhè; podeps na byla 4. Ìjna 1993, vstoupila v platnost po ratifikaci vöemi parlamenty Ëlensk ch zemì 1. nora 1995. Vych zìmez citacì z EvropskÈ dohody t kajìcìch se ép. ZaËneme preambulì, kde jsou definov ny cìle dohody, n slednï p ipomeneme ty Ël. dohody, kterè bezprost ednï souvisejì se ép. CÌledohody, jak jeuv dì preambule: ï poskytnout vhodn r mec pro politick dialog umoûúujìcì rozvoj tïsn ch politick ch vztah mezi stranami, ï podporovat rozvoj obchodu a harmonick ch vztah mezi stranami, a tìm posìlit i dynamick hospod sk rozvoj a prosperitu»r, ï poskytnout z kladnu pro finanënì a technickou pomoc SpoleËenstvÌ»eskÈ republice, ï vytvo it vhodn r mec pro postupnou integraci»eskè republiky do SpoleËenstvÌ,»R bude za tìm Ëelem p sobit ke splnïnì nutn ch podmìnek. Hlava I. - Politick dialog Ñ...mezi stranami sezahajujepravideln dialogì.»l. 3 - konstatuje zaëlenïnì»r do skupiny zemì, kterè zìsk vajì pravidelnè informace o ot zk ch projedn - van ch v evropskè spolupr ci, jakoû i v mïnu informacì vevztahu k dosaûenì cìl.»l. 4 - P idruûenì zahrnuje p echodnè obdobì (maxim lnï deset let) rozdïlenè do dvou po sobï jdoucìch etap, z nichû kaûd trv v z sadï 5 let. PrvnÌ etapa zaëìn vstupem dohody v platnost. Hlava II. - VöeobecnÈ z sady»l. 7 - BÏhem obdobì dvan cti mïsìc, kterè budou p edch zet uplynutì prvnì etapy, se sejde Rada p idruûenì, aby rozhodla o p echodu do druhè etapy, jakoû i o moûn ch zmïn ch, kterè by mohly nastat, pokud jde o obsah ustanovenì, jimiû sebude Ìdit druh etapa... Hlava III. oddìl IV - SpoleËn ustanovenì»l. 30, 31 - Tato Dohoda nevyluëuje z kazy nebo omezenì dovozu, v vozu nebo tranzitu zboûì z d vod ve- ejnè mor lky, politiky nebo nebezpeënosti, ochrany zdravì a ûivota lidì, zvì at nebo rostlin, ochrany neobnoviteln ch p ÌrodnÌch zdroj, ochrany n rodnìho bohatstvì, umïleckè, historickè nebo archeologickè hodnoty nebo ochrany duöevnìho, pr myslovèho a obchodnìho vlastnictvì nebo vypl vajìcìch z p edpis o zlatï a st Ìb e. Tyto z kazy a omezenì se nesmïjì st t n stroji svèvolnè diskriminace nebo skrytèho omezenì obchodu mezi stranami... Hlava IV. oddìl III - Sbliûov nì pr va»l. 69 - SmluvnÌ strany uzn vajì, ûed leûitou podmìnkou pro ekonomickè zapojenì»r do SpoleËenstvÌ je sbliûov nì st vajìcìch a budoucìch pr vnìch p edpis»r s pr vnìmi p edpisy SpoleËenstvÌ.»R vyvine silì k zajiötïnì postupnè sluëitelnosti sv ch pr vnìch p edpis s pr vnìmi p edpisy SpoleËenstvÌ. Hlava IV. oddìl III - Sbliûov nì pr va»l. 70 - Sbliûov nì pr va budezahrnovat zejmèna tato odvïtvì: celnì pr vo, firemnì pr vo, bankovnì pr vo, danï a vedenì Ët obchodnìch spoleënostì, duöevnì vlastnictvì, ochranu pracovnìk na pracoviöti, finanënì sluûby, pravidla soutïûe, ochranu zdravì a ûivota lidì, zvì at a rostlin, ochranu spot ebitele, nep ÌmÈ zdanïnì, technick pravidla a technickè normy, z kony a p edpisy o jadernè energii, dopravu a ép. Hlava IV. oddìl III - Sbliûov nì pr va»l. 71 - SpoleËenstvÌ poskytne»r technickou pomoc pro uskuteëúov nì tïchto opat enì. Hlava VI. - Hospod sk spolupr ce»l. 75 - Pr myslovè normy - Strany budou spolupracovat s cìlem dos hnout plnè shody»r s technick mi p edpisy SpoleËenstvÌ, s evropskou normalizacì a s postupy pro posuzov nì shody. Hlava VI. - Hospod sk spolupr ce»l. 81 - éivotnì prost edì - Strany budou spolupracovat a posilovat svou spolupr ci v oblasti ép a lidskèho zdravì, kterou povaûujì za prioritnì. Spolupr ce se budet kat: ï ËinnÈho monitorov nì hladin zneëiötïnì, informaënìch systèm a stavu ép, ï boje proti region lnìmu zneëiötïnì ovzduöì p ekra- ËujÌcÌmu hranice, ï trvale nosnèho, ËinnÈho a ekologicky efektivnìho vyuûìv nì energie a jejì v roby, bezpeënosti pr myslov ch z vod, rozvojep Ìsluön ch technologiì a v robnìch proces, ï klasifikace chemik liì a bezpeënèho zach zenì s nimi, 18 EKO VIS. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ
Studie a soubornè informace ï ËinnÈho p edch zenì a sniûov nì zneëiötïnì vod, zvl ötï zdroj pitnè vody a vodnìch tok p ech - zejìcìch hranice, ï sniûov nì odpad, jejich navr cenì do obïhu a bezpeënèho ukl d nì (vëetnï radioaktivnìch odpad ), ï vlivu zemïdïlstvì na ép, eroze p dy, ochrany les, flûry a fauny, obnovy ekologickè stability venkova, ï zemnìho pl nov nì vëetnï stavebnìho a urbanistickèho pl nov nì, ï uûìv nì ekonomick ch a fisk lnìch n stroj, ï glob lnì zmïny klimatu a jejìho odvr cenì, ï uvïdomov nì si v znamu ép a v chovy k nïmu, ï mezin rodnìch mluv ép. Spolupr cesebudeuskuteëúovat prost ednictvìm: ï v mïny informacì a odbornìk z oblasti p ed v nì Ëist ch technologiì, rozvoje informaënìch systèmu a ép, ï program odbornè p Ìpravy, ï spoleënè v zkumnè Ëinnosti, ï sbliûov nì pr va, ï spolupr ce na region lnì rovni (vëetnï spolupr ce v r mci EvropskÈ agentury pro ép, aû bude z Ìzena SpoleËenstvÌm), ï rozvoje strategiì, zvl ötï vzhledem ke glob lnìm a klimatick m ot zk m. 1995, 23. - 25. Ìjna - T etì konference ministr éivotnì prost edì pro Evropu, Sofie, Bulharsko Konference p ijala tyto dokumenty: ï KomplexnÌ zpr vu o financov nì ûivotnìho prost edì (mj. byly zemï SVE vyzv ny, aby z Ìdily nebo posilovaly svè fondy ûivotnìho prost edì), ï Zpr vu ÑéivotnÌ prost edì v EvropÏ: HodnocenÌ z Dob Ìöe (Europeís Environment: The Dob Ìö Assessment)ì, publikov no na ja e1995, poprvè souhrnnï zpracov n stav ép v EvropÏ v letech 1989-1990. (Pozn.: Je ve St edisku ve ejn ch informaënìch sluûeb SVIS»eskÈho ekologickèho stavu). ï Program ûivotnìho prost edì pro Evropu (Environmental Programme for Europe -EPE). Program uv dì dlouhodobè priority ochrany ûivotnìho prost edì na celoevropskè rovni, m slouûit jako r mec pro dokonalejöì koordinaci n rodnìch a mezin - rodnìch snah o zlepöenì ûivotnìho prost edì v celè EvropÏ. DoporuËenÌ EPE, t kajìcì se EVVO a zapojenì ve ejnosti: - vyuûìvat smïrnici EHK o p Ìstupu k informacìm t kajìcìm seép a o Ëasti ve ejnosti p i rozhodov nì v ot zk ch ép s respektov nìm vöech omezenì v jejich pouûìv nì..., - zajistit zaëlenïnì hledisek ép do rozhodovacìho procesu vëetnï poûadavku efektivnosti..., uplatnïnì principu p edbïûnè opatrnosti i principu zneëiöùovatel platì..., podniknout dalöì kroky na podporu souëinnosti mezi ministerstvy, parlamenty, podnikatelskou a pr myslovou sfèrou, nevl dnìmi organizacemi (NGO) a ostatnìmi velk mi skupinami, - vyzvat vl dy... aby hledaly cesty... vytv enì systèmu spot eby öetrnèho k ûivotnìmu prost edì. SamostatnÈ kapitoly (v bïr): VöeobecnÈ ot zky Informace(... pom hat transformujìcìm sezemìm p i zvyöov nì potenci lu pro rozvoj sìtï s informacemi o ûivotnìm prost edì,... vyvìjet Ëinnost na p Ìsluön ch rovnìch (mezin rodnì, subregion lnì, n rodnì, mìstnì) k zaplnïnì informaënìch mezer,... vytv et nov a posilovat existujìcì region lnì environment lnì centra, aby se zlepöil p Ìstup k informacìm o ûivotnìm prost edì...). Ëast ve ejnosti (Aplikovat SmÏrnici EHK o dostupnosti informacì t kajìcìch seûivotnìho prost edì a Ëasti ve ejnosti p i rozhodov nì v ot zk ch ûivotnìho prost edì...). MeziresortnÌ spolupr ce (... Politika ûivotnìho prost edì se musì st t p edmïtem pozornosti celè vl dy..., usilovat o plnou Ëast vöech sektor spoleënosti na Ëinnostech smï ujìcìch k udrûitelnèmu rozvoji). Vytv enì dalöìho potenci lu a velkè skupiny ï... vytv enì potenci lu zahrnuje lidskè, vïdeckè, technickè, organizaënì, institucion lnì i surovinovè moûnosti urëitè zemï, ï... nov p Ìstup vyûaduje, aby vöechny velkè skupiny vëetnï org n mìstnì samospr vy, nevl dnìch ekologick ch organizacì, organizacì ûen a ml deûe, odbor, zemïdïlc, podnikatelskè, pr myslovè a finanënì sfèry seaktivnï zapojily do ekologicky orientovanèho ÌzenÌ, realizace politick ch opat enì a zvyöov nì ekologickèho povïdomì, ï podporovat systèmy ekologickè v chovy, zdroje pro tuto v chovu, novè uëebnì metody a novè smïry sjednocov nì ekologickè v chovy na vöech rovnìch, ï posilovat centra ekologickè v chovy a rozvoje potenci lu slouûìcì pr myslu, kter majì pom hat p i tvorbï systèm ekologicky orientovanèho ÌzenÌ, program ËistöÌ v roby a ËistöÌch v robk, jakoû i pod v nì zpr v o ekologickèm chov nì a jeho v voji. EKO VIS. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ 19