Měření tunelu Kohoutova Skutečné provedení stavby

Technická zpráva Na základě výběrového řízení provedeného ŽS Brno a.s. jsem v období 10.11. 18.12. 1998 provedl zaměření stávajícího stavu tunelu a jeho vybavení. 10.11.1998 mě ing. Žižka (IGEM) předal stabilizované body a jejich souřadnice. Výchozí body a celé následné měření je provedeno v souřadnicovém systému S JTSK a výškovém systému Bpv. Měření bylo provedeno totální stanicí TOPCON GTS 6a přímo v souřadnicích a kódováno (kalibrační list je přílohou technické zprávy). Pro měření jsem vymyslel specielní způsob kódování měřených bodů, pro snazší orientaci v následném 3D zpracování, a pro jednoduché pochopení metodiky měření dalšími uživateli. V každé tunelové rouře byla provedena dvě samostatná měření. V prvním měření je zaměřen skutečný stav stavební části tunelů. V druhém měření jsou zaměřeny všechny viditelné části vybavení tunelů. Měření stavební části je provedeno v profilech po 10m nebo méně (v případě, že do profilu zasahovalo nějaké zařízení). Kódování stavební části je zřejmé z následujícího obrázku :

Technická zpráva Pro body 1-13,9-10 bylo vždy využito svislé spáry. Body 2, 3, 7, 8 body obrubníků, 4, 44, 6, 66 vodicí proužky (44, 66 jsou body v profilech, kde je více vodicích proužků) 5 je osa komunikace. Body 11 a 12 body na stropě tunelu. Portály, žebra a zárubně dveří jsou kódovány vyššími čísly 14 55 s poznámkami. V měření vybavení tunelů je použita následující metodika : 1 střed spodní podstavy světla (pro případné nahrazení kódu popisem) 11- čelní spodní hrana podstavy světla ve směru měření 12 zadní spodní hrana podstavy světla ve směru měření 2 hrana korýtka kabelů osvětlení 3, 4 viditelné kabely na stropě tunelu 5 vyústění kabelu ze svislé chráničky 6 body spodní podstavy kvádru rozvaděčových krabic

Technická zpráva X7, X8 počátky nebo konce kabelů, průběžné body lomových linií jsou kódovány 7,8. Kabel byl zaměřen vždy celý a jeho průběh je dán kódem a pořadím čísel měřených bodů. 9 upevnění ventilátorů 91 body na čelních plochách těles ve směru měření 92 body na zadních plochách těles ve směru měření 10 kabelové chráničky KAM kamery průmyslové televize ANE anemometry 14 body na špaletách dveří KAS kanalizační šachty KAV kanalizační vpusti U kanalizace jsme zaměřili hloubky šachet, hloubky a průměry přítokových, odtokových rour. 3D výkresové zpracování geodetického měření vychází ze Směrnice ředitele Brněnských komunikací a.s.- č.1/98. Během zpracování došlo k úpravě této směrnice

Technická zpráva. Jednotlivé výkresy obsahují : kohout_b.dgn pevné a podrobné body bez posunu textových prvků kohout_s.dgn vybavení tunelů kohout_p.dgn stavební část tunelů kohout_slk.dgn kabeláž vnější strana levého tunelu kohout_ssk.dgn kabeláž na vnitřní straně tunelů kohout_spk.dgn kabeláž vnější strana pravého tunelu kohout_k.dgn dešťová kanalizace kohout_v.dgn vodorovné značení kohout_pv.dgn stavební část tunelů přichystaná pro vybarvení

Technická zpráva Stavební část tunelu je zpracována v pseudodrátěném modelu. Výkres není komplikovaný pouze vytvoření žeber na válcových plochách obou portálů si vyžádalo konstrukci 3D buněk. Další 3D buňky byly potřeba pro výkresy k a s. Některé buňky jsou velmi komplikované. Jedná se především o kabelové chráničky a kanalizační šachty a vpustě. Vztažné body jsou umístěny vždy na horní části buňky. Buňky se musí umísťovat v prvním pohledu. U některých objektů především ve výkresu s bylo vhodnější využít 3D nástrojů CAD. Velice komplikované a pracné jsou výkresy kabeláže. Viditelné kabely jsou ve výkresu kohout_s.dgn provedeny stejnou barvou, jako zařízení ke kterému vedou. Jedná se o vzdálenost mezi rozvaděčem a zařízením. Velké množtví kabelů si vynutilo jejich zakreslení ve třech výkresech. Pro přehlednost bylo nutné umístit každý kabel do samostatné vrstvy. Průchody kabelů chráničkami se v jednotlivých profilech často mění a proto nebylo možno použít automatického spojování bodů. V některých prostupech prochází až 7 kabelů a jejich umístění v chráničce bylo nutno provést konstrukčním způsobem. Ve výkresu s bylo třeba v prvním pohledu vyposunovat některé rozvaděčové krabice

Technická zpráva. Při jejich zaměřování nebylo možno zaměřit vrcholy podstavy pro nepřístupnost (překážely kabely vycházející ze svislých chrániček). U svítidel se ve výkresu zřetelně projevila dostatečná přesnost měření a jeho metodika. Svítidla ve skutečnosti nejsou přesně umístěna osově (montážní nepřesnost) a výkres pěkně vystihuje skutečnost. Pro případnou potřebu detailů je k dispozici soubor digitálních fotografií obou tunelů. Na fotografiích je možné si ověřit věrohodnost 3D výkresového zpracování. u jednotlivých výkresů. Použití barev v jednotlivých výkresech vychází ze směrnice BKOM a u kabeláže z diagramu, který byl k dispozici. Vše je názorně popsáno v souborech *.lvl. Všechny použité čáry a křivky jsou velikost 0 pouze kabely velikost 1 (0 byla málo zřetelná)

Technická zpráva Seznam příloh : Technická zpráva Kalibrační list GTS 6A Situace obou tunelů 1:200 Detail severního portálu izo pohled Detail jižního portálu izo pohled CD se soubory Požadované textové soubory

Zaměření skutečného provedení stavby tunelu Vlastní zaměření jednotlivých příčných profilů je možno provádět klasickým měřením nebo profilerem. Pro tunel musí být zaměřeny všechny náležitosti týkající se pozemních komunikací a navíc zařízení specifická pro tunely. Jedná se o : Zařízení pro větrání tunelu Osvětlení tunelu EPS (rozvaděč TS1 a TS2, kabel, čidla pro měření NOx, opacity, teploty) Skříně SOS a zařízení tísňového volání Provozní telefon Zařízení pro televizní dohled Zařízení pro měření výšek Zařízení pro měření intenzity dopravy Zařízení pro radiospojení Pruhová signalizace Proměnné dopravní značky Zařízení pro měření námrazy

Zaměření skutečného provedení stavby tunelu Zaměření objektů a částí, které po dokončení stavby nebude vidět (např.kabelových chrániček, detekčních smyček a kanalizace), musí být prováděno během stavby. Vše ostatní se zaměřuje po dokončení stavby. Umístění objektů ve 3D provedení vyžaduje náročnější měření především co do počtu měřených bodů. Je také velice vhodné využívat systému kódovaní měřených bodů pro snadnější orientaci a případné automatické vytváření kresby. Některé totální stanice mají zdlouhavé zadávání písmenných kódů, a proto je výhodnější zadávání číselné a následné snadné upravení v některém tabulkovém kalkulátoru (EXCEL). Měření je rutinní záležitost, ale pro 3D provedení vyžaduje velké soustředění měřiče i figurantů. Pro kódování je nutná přesně dohodnutá komunikace měřiče a figuranta. Pro měření objektů zavěšených na stropě tunelu je vhodné použít specielní teleskopické nosiče kontaktních hranolů.

Vyhotovení 3D výkresů Vyhotovení výkresů je obdobné jako u 2D provedení. Rozdíl je pouze v umísťování 3D buněk. Je třeba vytvořit knihovnu všech objektů, které se ve výkresech vyskytují ve větším počtu, a to ve 3D provedení. Tato knihovna nám velmi pomůže, ale bohužel buňky se do nového výkresu umísťují v poloze ve které byly vytvořeny. Je proto nezbytné po umístění jejich polohu opravit. Pro některé méně složité objekty je výhodnější jiný postup. Při dostatečném počtu měřených bodů je rychlejší opakující se objekty kreslit pomocí 3D nástrojů.

Fotodokumentace Před započetím geodetického měření je třeba celou stavbu projít a zdokumentovat každé zařízení, vývody kabelů, jednotlivé detaily stavby. Je to nutné pro následnou orientaci v naměřených datech. Mnoho bodů je velmi blízko u sebe a ani kódování někdy nepomůže při vykreslování složitějších objektů

Zpracování naměřených dat Měřená data byla zpracována pomocí programů GROMA a MGEO. Výsledky byly transportovány do programu Microstation. Následují ukázky jednotlivých výkresů.