Primární zpracování radarového signálu dopplerovská filtrace

Podobné dokumenty
SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Z X37SAS Zadání č. 7

Komplexní obálka pásmového signálu

1 Zpracování a analýza tlakové vlny

Vyhodnocení 2D rychlostního pole metodou PIV programem Matlab (zpracoval Jan Kolínský, dle programu ing. Jana Novotného)

Signál v čase a jeho spektrum

BPC2E_C08 Parametrické 3D grafy v Matlabu

Číslicová filtrace. FIR filtry IIR filtry. ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická

Číslicové filtry. Honza Černocký, ÚPGM

UNIVERZITA PARDUBICE

Úvod do zpracování signálů

Quantization of acoustic low level signals. David Bursík, Miroslav Lukeš

Dálkoměrný signál služby SPS systému GPS: vlastnosti, měření zpoždění a výpočet polohy

oblasti je znázorněn na obr Komplexní obálku můžeme rozepsat na její reálnou a

Problematika rušení meteorologických radarů ČHMÚ

ADA Semestrální práce. Harmonické modelování signálů

Semestrální projekt. Vyhodnocení přesnosti sebelokalizace VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

1 Základní funkce pro zpracování obrazových dat

Fourierova transformace

Obrazovkový monitor. Antonín Daněk. semestrální práce předmětu Elektrotechnika pro informatiky. Téma č. 7: princip, blokově základní obvody

BPC2E_C09 Model komunikačního systému v Matlabu

MĚŘENÍ A ANALÝZA ELEKTROAKUSTICKÝCH SOUSTAV NA MODELECH. Petr Kopecký ČVUT, Fakulta elektrotechnická, Katedra Radioelektroniky

Číslicové zpracování signálů a Fourierova analýza.

31ZZS 9. PŘEDNÁŠKA 24. listopadu 2014

SIGNÁLY A SOUSTAVY, SIGNÁLY A SYSTÉMY

Vlastnosti Fourierovy transformace

Základy zpracování obrazu

2. Číslicová filtrace

VYUŽITÍ MATLABU PRO PODPORU VÝUKY A PŘI ŘEŠENÍ VÝZKUMNÝCH ÚKOLŮ NA KATEDŘE KOMUNIKAČNÍCH A INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ

Při návrhu FIR filtru řešíme obvykle následující problémy:

Modelování blízkého pole soustavy dipólů

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Lineární a adpativní zpracování dat. 3. Lineární filtrace I: Z-transformace, stabilita

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

r Odvoď te přenosovou funkci obvodů na obr.2.16, je-li vstupem napě tí u 1 a výstupem napě tí u 2. Uvaž ujte R = 1Ω, L = 1H a C = 1F.

X37SGS Signály a systémy

filtry FIR zpracování signálů FIR & IIR Tomáš Novák

Analýza a zpracování digitálního obrazu

Výpis m-souboru: Výsledný průběh:

základní vlastnosti, používané struktury návrhové prostředky MATLAB problém kvantování koeficientů

4. MĚŘENÍ NA SMĚŠOVAČI A MEZIFREKVENČNÍM FILTRU

doc. Dr. Ing. Elias TOMEH Elias Tomeh / Snímek 1

Kreslení grafů v Matlabu

1. Zadání. 2. Teorie úlohy ID: Jméno: Jan Švec. Předmět: Elektromagnetické vlny, antény a vedení. Číslo úlohy: 7. Měřeno dne: 30.3.

Zpracování signálu a detekce

Zpráva k semestrální práci z B2M31SYN Syntéza audio signálů

Lineární a adaptivní zpracování dat. 3. SYSTÉMY a jejich popis ve frekvenční oblasti

Kepstrální analýza řečového signálu

Při návrhu FIR filtru řešíme obvykle následující problémy:

Zvuk. 1. základní kmitání. 2. šíření zvuku

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Příklady použití tenkých vrstev Jaromír Křepelka

Příloha č. 1. amplitudová charakteristika filtru fázová charakteristika filtru / frekvence / Hz. 1. Určení proudové hustoty

BIOMECHANIKA KINEMATIKA

Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Praktikum z pevných látek (F6390)

Cvi ení 2. Cvi ení 2. Modelování systém a proces. Mgr. Lucie Kárná, PhD. March 5, 2018

4. Měření rychlosti zvuku ve vzduchu. A) Kalibrace tónového generátoru

Světlo jako elektromagnetické záření

Laboratorní úloha č. 8: Elektroencefalogram

Rozprostřené spektrum. Multiplex a mnohonásobný přístup

Spektrální analýza a diskrétní Fourierova transformace. Honza Černocký, ÚPGM

Volba zobrazení (Direct Current, Scaling) - FFT 1D, FFT 2D

Měření vlastností datového kanálu

TSO NEBO A INVARIANTNÍ ROZPOZNÁVACÍ SYSTÉMY

Analýza optické trasy optickým reflektometrem

Nastavení parametrů PID a PSD regulátorů

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

[ n. Konvoluce. = 0 jinak. 0 jinak. Užitečné signály (diskrétní verze) Jednotkový skok 1 pro n = 0

ETC Embedded Technology Club setkání 6, 3B zahájení třetího ročníku

13 Barvy a úpravy rastrového

MATLAB PRO PODPORU VÝUKY KOMUNIKAČNÍCH SYSTÉMŮ

31SCS Speciální číslicové systémy Antialiasing

Hough & Radon transform - cvičení

Měření času, periody, šíře impulsu a frekvence osciloskopem

Obrázek 2 Vodorovné a svislé půlvlnné antény a jejich zrcadlové obrazy. Činitel odrazu. Účinek odrazu je možno vyjádřit jako součinitel, který

FILTRACE VE FOURIEROVSKÉM SPEKTRU

3 METODY PRO POTLAČENÍ ŠUMU U ŘE- ČOVÉHO SIGNÁLU

2 (3) kde S je plocha zdroje. Protože jas zdroje není závislý na směru, lze vztah (5) přepsat do tvaru:

pracovní list studenta

Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Jiří Kozlík dne:

Modelování anelastické odezvy vlastních kmitů zemětřesení v Chile 2010

Zpracování obrazů. Honza Černocký, ÚPGM

9 Impedanční přizpůsobení

popsat činnost základních zapojení operačních usměrňovačů samostatně změřit zadanou úlohu

1. Vlastnosti diskretních a číslicových metod zpracování signálů... 15

Kapitola 2. o a paprsek sil lze ztotožnit s osou x (obr.2.1). sil a velikost rovnou algebraickému součtu sil podle vztahu R = F i, (2.

25. DIGITÁLNÍ TELEVIZNÍ SIGNÁL A KABELOVÁ TELEVIZE

DPZ10 Radar, lidar. Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava

Software pro vzdálenou laboratoř

Úloha č. 7 Disperzní vlastnosti optických vlnovodů

A7B31ZZS 10. PŘEDNÁŠKA Návrh filtrů 1. prosince 2014

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

NOVÉ METODY HODNOCENÍ OBRAZOVÉ KVALITY

PSK1-9. Číslicové zpracování signálů. Číslicový signál

Kapitola 1. Signály a systémy. 1.1 Klasifikace signálů

Základní metody číslicového zpracování signálu část I.

UŽITÍ KOHERENČNÍ FUNKCE PRO DISTRIBUOVANOU

Algoritmy a struktury neuropočítačů ASN - P11

Filtrace obrazu ve frekvenční oblasti

Uživatelská příručka. Software DataPlot nástroj pro vizualizaci csv dat

Nové trendy v zabezpečení rozsáhlých areálů

popsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu

Transkript:

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE K13137 - Katedra radioelektroniky A2M37RSY Jméno Stud. rok Stud. skupina Ročník Lab. skupina Václav Dajčar 2011/2012 2. 101 - Datum zadání Datum odevzdání Klasifikace 25.10.2011 16.11.2011 Číslo úlohy 1 Primární zpracování radarového signálu dopplerovská filtrace

1. Úvod Dopplerovská filtrace navazuje ve zpracování radarového signálu na přizpůsobenou filtraci - kompresi pulsu. Radar s dopplerovským zpracováním signálu může rozdělit přijímaný signál do několika kanálů dle radiálních rychlostí cílů (MTD Moving Target Detection), případně jen potlačit nežádoucí signály odrazů od terénu (MTI Moving Target Indicator), čehož bude využito v této práci. Obr. 1 Přizpůsobená filtrace, dopplerovská filtrace Úmístění samotného MTI filtru v blokovém schématu je znázorněno na obrázku 2. Jedná se o pásmouvou zádrž v okolí nulové frekvence, která je realizována FIR filtrem, zádržné pásmo se periodicky opakuje na násobcích opakovací frekvence f op. Obr. 2 Zařazení MTI filtru v blokovém schématu

2. Úkoly 1. Vykreslete amplitudovou charakteristiku filtru MTI dvojité potlačení s koeficienty h=[1-2 1]/4, na vodorovné ose vyneste radiální rychlost cíle (pro radar s parametry dle hodnot v souboru s modelem signálu). V amplitudové charakteristice vyznačte první slepou rychlost radaru s tímto MTI filtrem. 2. Proveďte přizpůsobenou filtraci a dopplerovskou filtraci přijímaného signálu. Použijte MTI filtr dvojité potlačení. Zobrazte amplitudy: přijímaného signálu, signálu po průchodu přizpůsobeným filtrem, signálu za MTI filtrem. Na příslušných osách vyneste vzdálenost od radaru a úhel natočení antény. 3. Určete vzdálenosti a azimuty cílů (při prvním odběhu je anténa natočena směrem k severu). 3. Postup řešení Zadaný datový soubor obsahuje komplexní obálku modelující přijímaný signál z několika odběhů. Model obsahuje tři cíle s různou radiální rychlostí, rušení AWGN a jednoduchý model odrazu od terénu. Matice v proměnné s obsahuje ve sloupcích přijímané signály z jednotlivých odběhů, první vzorek je přijímaný ze vzdálenosti Rmin od radaru. Při realizaci přizpůsobené filtrace v programu Matlab využijeme toho, že funkce filter zpracovává signál paralelně ve všech sloupcích. Pro dopplerovskou filtraci lze po transpozici použít opět funkci filter. Vliv jednotlivých operací bude výhodné sledovat pomocí vykreslení absolutních hodnot prvků matice (amplitudy signálu) funkcí image nebo surf. a. Řešení úkolu 1 Amplitudovou charakteristiku filtru získáme Fourierovou transformací v Matlabu použita funkce freqz - ze známé impulsové odezvy (viz obr. 3) Obr. 3 Amplitudová charakteristika MTI filtru

b. Řešení úkolu 2 Na obrázku č. 4 je zobrazen přijatý signál, který dosud nebyl zpracován a není z něj možné určit přesné parametry cílů jako je azimut či vzdálenost, pouze vidíme, že vzorky komplexní obálky přijatého signálu jsou v matici o šířce 2,12 (horizontální osa) a délce 104,9 km (vertikální osa). Obr. 4 Amplituda přijímaného signálu Dle blokového schématu z obrázku 2 projde signál kompresorem pulsu, který představuje přizpůsobený filtr v Matlabu použita funkce filter, jíž byly jako parametry zadány vzorky komplexní obálky přijatého signálu a komplexně sdružené a záporné vzorky repliky vyslaného pulsu, které ještě byly váhovány hammingovým oknem. Takto zpracovaný signál je na obrázku č. 5. Obr. 5 Signál po průchodu přizpůsobeným filtrem

Signál dále projde MTI filtrem v Matlabu opět použita funkce filter, které byly jako parametry dány impulsová odezva a v předchozím kroku zpracovaný a transponovaný signál. Potřeba transpozice je patrná z obrázku č. 1, kde Dopplerovská filtrace probíhá napříč odběhy oproti přizpůsobené filtraci, která se provádí v rámci jednotlivých odběhů. Výsledně získaný signál je na obrázku 6. První tři odběhy, počet je dán počtem členů impulsové odezvy, jsou téměř shodné s odběhy v předchozím kroku (viz obr. 5). Obr. 6 Signál za MTI filtrem c. Řešení úkolu 3 Vzdálenosti a azimuty jednotlivých cílů byly odečteny z obrázku č. 7, v němž nejsou zobrazeny první tři odběhy. Hodnoty jsou následující: R1=31km =1,36 R2=54km =1,95 R3=87km =0,26 Výsledky korespondují se skutečnosti, že signál byl přijat ve vzdálenosti 10 km od radaru, která odpovídá slepé zóně, a nebylo tak nutné odečítat vzdálenost (9,045 km), kterou urazí puls během vyslání. 4. Závěr V rámci semestrální práce byl zpracován přijatý signál, pomocí něhož se daly určit základní parametry cílů jako vzdálenost a azimut (viz bod 3.c.). Ke zpracování byl využit výpočetní software Matlab, v němž byl vytvořen skript (viz příloha) simulující část blokového schématu z obrázku 2. Tvorba této práce přispěla k lepšímu pochopení dané problematiky.

Obr. 7 Dopplerovská filtrace - 3D zobrazení

Příloha skript z Matlabu % % % % Semestralka c. 1 - V. Dajcar % % % % % % % % % % % % %A2M37RSY% % % % % % % % % % clear all close all clear; load 'Cv05_Srec_Doppler' % % pv je pocet vzorku % % po je pocet odbehu [pv po]=size(s); % % % % Ukol 1 % % rychlost svetla v m/s c=3e8; % % rychlost svetla v km/s c1=3e5; % % slepa rychlost vb=c/2*fop/fc; % % impulzova odezva MTI filtru - dvojite potlaceni h1=[1-2 1]/4; % % vypocet freq. charky MTI filtru h=freqz(h1,1,500,'whole'); % % horizontalni osa - radialni rychlost rr=vb*(0:length(h)-1)/length(h); figure() hold on plot(rr,abs(h),'linewidth',4) plot(vb,0,'h red','markersize',10) title('amplitudova charakteristika MTI filtru'); xlabel('radialni rychlost [m/s]'); ylabel(' H [-]'); legend('amp. charka','slepa rychlost',2); % text(vb-2,0.02,'slepa rychlost \rightarrow','horizontalalignment','right','backgroundcolor','yellow') % % % % Ukol 2 % % delka vzorkovaci periody Tv=1/fv; % % urceni horizontalni osy - azimutu ve stupnich azimut=(0:po-1)*v_phi/fop; % % urceni vzdalenosti v km, prvni vzorek prijat v Rmin R=(0:pv-1)*c1/2*Tv+Rmin; % % komplexni sdruzeni repliky, vahovani Hamming. oknem s01=conj(s0).*hamming(length(s0)); % % komprese pulsu - Kompresor pulsu v blokovem schematu f=filter(-s01,1,s); % % Dopplerovska filtrace - viz blokove schema (MTI filtr) f1=filter(h1,1,f.').'; figure('name','pred kompresi') h=image(azimut,r,20*log10(abs(s))); set(get(h,'parent'),'ydir','normal'); %prevraceni osy y - nula dole title('amplituda vstupniho signalu - pred kompresi') xlabel('phi [ ]') ylabel('r [km]')

colorbar figure('name','prizpusobeny filtr') h=image(azimut,r,20*log10(abs(f))); set(get(h,'parent'),'ydir','normal'); %prevraceni osy y - nula dole title('signal po pruchodu filtrem') xlabel('phi [ ]') ylabel('r [km]') colorbar figure('name','dopplerovska filtrace') h=image(azimut,r,20*log10(abs(f1))); set(get(h,'parent'),'ydir','normal'); %prevraceni osy y - nula dole title('signal za MTI filtrem') xlabel('phi [ ]') ylabel('r [km]') colorbar figure('name','dopplerovska filtrace 3D') h=surf(azimut(length(h1):end),r,20*log10(abs(f1(:,length(h1):end)))); set(get(h,'parent'),'ydir','normal'); %prevraceni osy y - nula dole title('signal za MTI filtrem 3D') xlabel('phi [ ]') ylabel('r [km]') axis([min(azimut(length(h1):end)) max(azimut(length(h1):end)) min(r) max(r)]) colorbar