KONEC 19.STOLETÍ Přicházejí pracovníci, kteří tvrdí, že jsou žáky Fröbela a že přesně kopírují práci, jak s dětmi pracovat, ale pracují pouze s Dárky. Metodiku berou jako direktivní příkaz, jak s nimi pracovat. Nerozvíjejí postupy, práci na zahradě. => vzniká pojem přeintelektualizování dítěte - důraz na rozumový vývoj - ztráta harmonie v působení na dítě - dítě se dostává do područí dospělého, není na něj brán zřetel Fröbelismus směr - nemá co dočinění s počínáním Fröbela vyloučily některé prvky cílem je konkrétní změna školy a uplatnění nových metod ve výchově nespokojenost s tradiční školou, která potlačuje potřebu dítěte po pohybu a činnosti 20. STOLETÍ KULT DÍTĚTE => Vzniká reformní hnutí jako reakce na Fröbelismus (odmítá ho)- dítě je třeba znovu objevit, více ho respektovat, dát mu podmínky k životu => Představitelé hnutí za novou výchovu (Evropa i USA) navazují na myšlenky Rousseaua - učení chápali jako přirozené získávání zkušeností vznikají při přímém, přirozeném a samostatném styku dítěte se světem - žádají pro dítě pochopení, respekt, lásku, trpělivou vlídnost přijímat dítě takové, jaké je => dětství má hodnotu samo o sobě a není stavem přechodným PEDOCENTRISMUS - nový směr v pedagogice pocházející z 1. poloviny 20. století Koperníkovský obrat ve výchově dítě jako slunce do centra heliové soustavy - dítě určuje vše, co se bude ve výchově konat => pedocentrický přístup svoboda dítěte, požadavek vycházet ze zájmu dítěte Impuls pro proměnu představ o výchově proměnil se vztah k dítěti -> dítě není pokládáno za malého dospělého má své možnosti, individualitu, se kterou je nutno pracovat východisko pro řadu alternativ Rousseau objevil se u něj první impuls pedocentrismu Ellen Keyová 1890 spis Století dítěte manifest práva dítěte na svobodnou výchovu, - dítě je východiskem našeho pedagogického snažení John Dewey Extrémní pedocentrismus říká, že všechno se musí dělat podle dítěte Alternativní školy převzaly impulz z pedocentrismu Waldorfská škola osobitá waldorfská pedagogika antroposofie Rudolf Steiner Montessori vycházela z biologie dítěte Pomoz mi, abych si udělal sám
Požadavky pedocentrismu REFORMNÍ HNUTÍ Od počátku 20.století se rozvíjí v mezinárodním měřítku hnutí označované jako pedagogický reformismus -> kritika dosavadní pedagogiky poznamenaná herbartovským intelektualismem -> snaha o novou koncepci výchovy. -> vycházel hlavně z Rousseauovy koncepce přirozené výchovy z Tolstého myšlenky volné školy. -> inspiroval se Deweovými ideami praktického a pro život prospěšného vzdělání. -> učení chápáno jako přirozené získávání zkušeností vznikají při přímém, přirozeném a samostatném styku dítěte se světem -> reformisté žádají pro dítě pochopení, respekt, lásku, trpělivou vlídnost přijímat dítě takové, jaké je -> dětství má hodnotu samo o sobě a není stavem přechodným Představitelé JOHN DEWEY (1859-1952) hlavní představitel žáků, učení se stává samoučením s 1. individualizace ve výchově dítě je individualitou, zaslouží si respekt 2. aktivizace činnostní přístup - dítě objevuje skrze vlastní činnosti a konání propojování poznatků z různých oblastí k jednomu tématu - smyslem je navazování na poznatky z předchozích projektů - není důležitý obsah projektu, ale co rozvíjí Jádrem Deweyho učení je pedocentrický princip, který staví do popředí zájem dítěte a jeho zkušenost. Škola na ni má navazovat organizováním činností, které by dětem umožňovaly žít ve škole plně - tvořit skupinu organicky integrovanou do života společnosti a neustále rekonstruovat vlastní zkušenosti v procesu mentálního růstu. Ačkoli Dewey sám neužíval termínu projektová metoda, dal k ní teoretický základ a může být považován za iniciátora této koncepce. Podle ní se učivo nečlení do jednotlivých předmětů z hlediska věd. Komplexní projekty, soustředěné na určitá, žákům blízká témata, seskupují učební látku z různých předmětů podle konkrétních úkolů Dewey buduje pracovní školy. Základní metodou k získávání poznatků je praktická činnost a
experimentování žáka. Žáci se učí tím, že ve škole řeší úlohy a problémové situace. Žák má totiž zkoušet, používat různých názorů, informací a řešení. Zároveň si má pamatovat optimální řešení. Veškeré vyučování je praktická činnost žáků, učení činností. Zárukou produktivity práce školy je zájem a aktivita. A ta se rozvíjí v pracovní činnosti žáka. Důsledky takto pojaté výuky jsou značné. Učitel se mění v poradce, učebnice v pracovní příručky. Pragmatismus (z řec. pragma, věc, čin) je filosofický směr, který staví do popředí lidské jednání, praxi. Z ní každé myšlení vychází a k ní zase směřuje -> zaměření na praktický užitek a úspěch ELLEN KEYOVÁ švédská psycholožka 1890 Století dítěte - spis - manifest práva dítěte na svobodnou výchovu. - dítě je východiskem našeho pedagogického snažení MARIA MONTESSORIOVÁ italská lékařka a pedagožka Výchova smyslů pomůcky pro rozlišování tvarů, barev, zvuků, hmatových podnětů Filozofie Pomoz mi, abych si udělal sám převážně individuální práce jednoduchost, estetičnost). materiál vhodné prostředí volba a adaptace věcného zařízení (účelnost, OVIDE. DECROLY belgický pedagog, psycholog, lékař RUDOLF STEINER německý filozof a pedagog, REFORMNÍ POJETÍ PŘEDŠKOLNÍ VÝCHOVY V ČESKOSLOVENSKU V české předškolní výchově se reforma uskutečňovala pod vlivem Idy Jarníkové a Anny Süssové IDA JARNÍKOVÁ - (působila v nové mateřské škole v Pštrossově ulici v Praze) propracování obsahu a metod předškolní výchovy řila se hlavně na dítěte
dílů, které odpovídaly částem školního roku. V každém oddílu byla látka rozdělena podle týdnů. Toto dělení bylo východiskem pro plánování. a střídala činnosti podle okolností a nálady dětí. Přes svou konkrétní rozpracovanost není výchovný program I. Jarníkové předpisem, který je možno kopírovat, ale nutí učitelku přemýšlet, hledat vlastní cestu a dále se vzdělávat. ANNA SÜSSOVÁ (působila v mateřské škole nového typu v Brně). dítěte Odmítá dosavadní školský způsob prácea zavádí volný časový režim, který odpovídá aktuální situaci, roční době, náladě dětí apod. u odstraněny a jednu místnost tvoří herna a druhou pracovna. Nedílnou součástí mateřské školy je zahrada. Reformní snahy v předškolní výchově v našich zemích usilovaly o překonání dosavadního školského charakteru mateřské školy a její přeměnu ve školu skutečně mateřskou, poskytující dětem výchovu blízkou rodinné výchově. Pro děti znamenala tato změna větší volnost pohybu, vlastní volbu různých činností,láskyplný vztah učitelky k dětem, respektování individuálních potřeb a zájmů dětí. Podstata reformní pedagogiky němu trpělivý, přijímá je takové jaké je zásadu - čím plněji bude dítě dítětem, tím lépe se stane dospělým. dítěte se světem. Toto zaměření je pak konkrétně vyjádřeno v pojmech jako jsou škola v přírodě, pracovní škola, projektová výuka a další. Reformní hnutí bylo odpovědí na zjevné nedostatky zastaralé tradiční školy a herbartismu, který ji dominoval. Týkala se zvláště mechanického, pamětního učení, a pasivity žáka. Kritizovalo i přemíru vnější vlády učitele nad žákem a stanovení kurikula a osnov, které nebraly zřetel na individuální schopnosti a potřeby žáka. Koncepce staré školy byla příliš strnulá, průběh vyučování příliš jednotvárný. Ve výuce chyběl prostor, ve kterém by žák měl možnost se spolupodílet na vlastním vývoji. Naproti tomu kladlo reformní hnutí důraz na přirozenost osvojování si nových poznatků, dovedností, postojů a hodnot. Učitel se stává partnerem, rádcem, a osobou, které žák může plně důvěřovat. Přísný režim zákazů a příkazů je nahrazen atmosférou spolupráce, vzájemné úcty, respektu a sdíleného účelu. Jednostrané zaměření na kognitivní vývoj je nahrazeno snahou rozvíjet celou dětskou osobnost.