Státní zemědělský intervenční fond Výroční zpráva o činnosti Státního zemědělského intervenčního fondu a čerpání finančních prostředků za rok 2002. A. Úvod V návaznosti na 4 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 256/2000 Sb.,ve znění zákona č. 128/2003 Sb. je Státní zemědělský intervenční fond (dále jen SZIF) povinen předkládat: - Ministerstvu financí ve stanovených termínech řádnou účetní uzávěrku, včetně přehledu pohledávek a závazků, ověřenou auditorem (vyhláškou MF č. 419/2001 Sb., označovanou jako závěrečný účet ), - vládě ČR výroční zprávu o činnosti SZIF a čerpání finančních prostředků. V souladu s 8 odst. 5 výše uvedeného zákona schválilo Prezidium SZIF dne 23. srpna 2001 návrh rozpočtu SZIF na rok 2002. Návrh rozpočtu SZIF byl předán Ministerstvu financí, které jej zapracovalo do návrhu státního rozpočtu ČR na rok 2002 předkládaného do Poslanecké sněmovny. Tento návrh rozpočtu SZIF na rok 2002 neobsahoval a ani v době sestavování nemohl obsahovat další zdroj a to zůstatek z hospodaření roku 2001. Zákonem č. 490/2001 Sb.,o státním rozpočtu ČR na rok 2002, byla v 1 odst. 8 stanovena dotace pro SZIF na rok 2002 ve výši 2 930 000 000 Kč, z toho na organizaci trhu ve výši 2 725 972 000 Kč a na správní výdaje ve výši 204 028 000 Kč. V návaznosti na Prezidiem SZIF schválenou Roční účetní závěrku za rok 2001 schválilo Prezidium SZIF dne 24. dubna 2002 Úpravu rozpočtu SZIF na rok 2002. Tato schválená úprava rozpočtu na rok 2002 respektuje výše uvedeným zákonem vyčleněnou dotaci ze státního rozpočtu ČR pro SZIF na rok 2002, navíc byl do zdrojů zahrnut zůstatek z roku 2001 ve výši 1 988 920 tis.kč. Současně s touto úpravou rozpočtu SZIF na rok 2002 byly provedeny další úpravy, vyplývající z dosavadního postupu a zkušeností s organizací trhu od doby sestavování návrhu rozpočtu SZIF na rok 2002 (srpen 2001) do doby schválení roční účetní závěrky SZIF za rok 2001 (únor 2002). B. Hodnocení organizace trhu: Organizace trhu byla zabezpečována v souladu se zákonem č. 256/2000 Sb., o SZIF, a na něj navazujícími nařízeními vlády ČR vydávaná samostatně pro příslušné zemědělské a potravinářské komodity (přehled o vydaných nařízeních vlády a jejich stručná charakteristika jsou uvedeny na příloze č. 3). Podle jednotlivých komodit, zařazených příslušným nařízením vlády do organizace trhu v roce 2002, byla tato organizace trhu zabezpečována následovně: I. Mléko a mlékárenské výrobky: Organizace trhu mléka se řídí třemi nařízeními vlády a to: a) č. 486/2000 Sb., kterým se stanoví podmínky a zásady pro provádění opatření k podpoře vývozu výrobků z kravského mléka ve znění NV č. 295/2002 Sb., 1
b) č. 445/2000 Sb., o stanovení produkčních kvót mléka na léta 2001 až 2005, ve znění nařízení vlády č. 44/2002 Sb., a č. 94/2002 Sb., a rozhodnutí Ústavního soudu č. 410/2001 Sb. c) č. 91/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky a zásady pro poskytování podpory zvýšení spotřeby zpracovatelsky upraveného mléka a vybraných mléčných výrobků žáky, kteří plní povinnou školní docházku. a) Subvencované vývozy mlékárenských výrobků: SZIF ve spolupráci s MZe a Českomoravským svazem mlékárenským připravil koncem roku 2001 bilanci mléka a jeho užití v roce 2002. Odhad objemu přebytku mléka v roce 2002 vyplynul z celkového průběhu bilance, ve které byl u zdrojových položek očekáván pouze mírný nárůst nebo stagnace. Předpokládaným postupným zotavením spotřeby mléka a mléčných výrobků oproti očekávané skutečnosti (cca o 2,4%) v roce 2001 se následně subvencovaný vývoz mléčných výrobků odhadoval na 620 mil.litrů. Odčerpání 620 mil.litrů mléka považoval výkonný aparát SZIF za bezpečný objem pro udržení rovnováhy na trhu mléka v ČR. V případě, že by se v průběhu roku ukázal odhad bilančního přebytku mléka jako neodpovídající, měl SZIF možnost v průběhu roku, v souladu s nařízením vlády, zvýšit nebo snížit množství výrobků, nejvýše však o 20%. Tato změna by činila cca 124 mil.litrů mléka o tučnosti 4,5%. Jak je již výše uvedeno, v roce 2002 byl rozsah regulace odvozen od předpokladu přebytku mléka ve výši 620 mil.litrů o tučnosti 4,5% (620 mil.litrů plazmy a 2 790 mil. tukových jednic), který vycházel z propočtů bilance výroby a užití mléka v roce 2002, respektoval vývoj na trhu s mlékem a byl následně schválen Prezidiem SZIF v prosinci 2001 s omezením horní hranice objemu másla s obsahem vody nejvýše 16% (23 580 t) a sušeného odtučněného mléka s obsahem tuku nejvýše 1,5% včetně kaseinu potravinářského (28 220 t). Vývoz ostatních mléčných výrobků byl omezen celkovým nárokem počtu litrů plazmy a tukových jednic, což po odečtení výše uvedených výrobků od celkového bilančního přebytku představovalo 249 977 tis.litrů plazmy a 800 654 tis. tukových jednic. O podporu vývozu mléčných výrobků v roce 2002 požádalo celkem 24 subjektů, se kterými byla uzavřena řádná roční smlouva. Ze schváleného celkového bilančního přebytku mléka bylo pak mezi jednotlivé subjekty rozděleno cca 611 mil.litrů plazmy a 2 732 mil. tukových jednic, ze kterých po úpravách na žádost mlékáren zbylo cca 604 mil.litrů plazmy a 2 686 mil. tukových jednic. Celé sledované období roku 2002 probíhalo v duchu výrazného poklesu světových cen a to především u másla s obsahem vody nejvýše 16% a u sušených mlék. Vše bylo navíc umocněno velmi silnou domácí měnou. To bylo spojeno s vyššími nároky na subvence, na což SZIF reagoval několika úpravami výše finančních prostředků, vyčleněných v rozpočtu SZIF na subvencované vývozy výrobků z kravského mléka. Dalším negativním vlivem ztěžujícím situaci na trhu s mlékem byl pak i zvýšený dovoz mléčných výrobků na vnitřní trh. Zvláště vysoké dovozy tekutých mlék a jogurtů ze Slovenska, másla z EU a v neposlední řadě i dovoz přírodních sýrů především z Polska. Toto bylo již částečně eliminováno u komodity máslo nařízením vlády č. 332/2002 Sb., kterým se stanoví dodatečné clo na dovoz některých zemědělských výrobků pro kalendářní rok 2002. Uvedené objemy přebytku mléka byly, v rámci uzavřených smluv, pokryty během roku 2002 následujícím množstvím a sortimentem výrobků - v tunách: 2
Mlékárenský o b d o b í r o k u 2 0 0 2 výrobek I. Q. II. Q. III. Q. IV. Q. celkem Máslo 16% 5 212 6 416 6 081 4 696 22 405 SOM 1,5% 5 446 8 803 8 065 3 832 26 146 SPM 26% 2 841 3 564 2 766 2 403 11 574 SPM 28% 984 830 1 039 897 3 750 Kasein potravinářský 348 467 444 571 1 830 Zahuštěné mléko 9% sl. 731 851 696 582 2 860 Zahuštěné mléko 9%nesl. 1 405 1 219 1 307 1 209 5 140 Eidam 25% 0 0 0 0 0 Eidam 45% 312 308 271 290 1 181 Ementálský typ 45% 259 350 238 340 1 187 Akawi 2 096 2 058 2 214 1 730 8 098 Istambuli 207 131 136 222 696 Jadel 39 65 65 52 221 V uvedených množstvích výrobků jsou obsaženy též vývozy nesubvencované, tak jak vyplývá z přílohy č.1 k nařízení vlády č.486/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Na subvencované vývozy mlékárenských výrobků byly v kalendářním roce 2002 vynaloženy finanční prostředky celkem ve výši 2 035 496 tis.kč. b) Kompenzační platby za mléčné kvóty: Pro kvótový rok 2001/2002, tj. pro období od 1.4.2001 do 31.3.2002, vydal SZIF rozhodnutí o přidělení produkční kvóty 3 602 producentům v celkovém objemu 2 798,1 mil. litrů mléka. Prezidiem SZIF byla pro tento kvótový rok stanovena kompenzační podpora za každý dodaný litr mléka následovně: - pro producenty, u nichž výměra obhospodařovaných zemědělských pozemků nacházejících se v méně příznivých oblastech dosahuje alespoň 50 % celkové výměry, nebo je ekologickým výrobcem ve výši 0,077 Kč/l. - pro ostatní producenty ve výši 0,053 Kč/l. Současně bylo rozhodnuto, že podpora bude poskytována ve dvou splátkách, první splátka za dodávky mléka v období od 1.4.2001 do 30. 9. 2001 a druhá potom za období od 1.10.2001 do 31.3.2002. V roce 2002 byla producentům v rámci systému produkčních kvót vyplacena kompenzační podpora v celkové výši 84 612 tis.kč. c) Podpora programu školní mléko : I v roce 2002 probíhal program školní mléko. Do tohoto programu bylo zapojeno 11 zpracovatelů, dodávajících dané mléčné výrobky do cca 3 000 škol. Počty škol se v jednotlivých obdobích mění. Počty žáků v těchto školách, kteří využívají možnosti zakoupení některého z nabízených výrobků, se zvyšuje. Celkový přehled je patrný z následující tabulky: 3
Počty Počty Maximální Skutečně %žáků, Celkové Celkový škol žáků nárok balení odebraných odebírající množství nárok na v ks balení v ks výrobky podporu v Kč III.ob.2001 304 763 608 23 323 565 9 078 461 38,92 1 979 538 24 956 141 I.Q 2002 3 082 772 787 17 730 877 7 614 589 42,95 1 651 817 20 900 787 II.Q 2002 2 956 744 331 19 257 194 6 160 534 31,99 1 295 371 16 625 493 celkem 62 482 423 III.ob. 2002 x) 10 789 753 2346 937 29 674 898 x) období se proplácí až v následujícím roce Na platby uskutečněné v roce 2002 bylo vyčerpáno 62 482 tis.kč, tj. 89,26 % z rozpočtované částky. II. Jatečný skot subvencované vývozy V návaznosti na nařízení vlády č. 81/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky a zásady k podpoře vývozu jatečných býků a z nich vyrobeného hovězího masa, ve znění nařízení vlády č. 90/2001 Sb. a nařízení vlády č. 288/2001 Sb. a nařízení vlády č. 45/2002 Sb., kterým se stanoví podmínky zásady k podpoře vývozu masa vyrobeného z jatečných krav a jatečných jalovic, byla organizace trh jatečného skotu v průběhu roku 2002 prováděna formou subvencovaných vývoz jatečných býků a masa z nich vyrobeného a hovězího masa vyrobeného z jatečných krav a jatečných jalovic. Prezidiem SZIF bylo vyhlášeno jedno vývozní období pro vývoz býků a jedno vývozní období pro vývoz masa z krav a jalovic. Pro každé vývozní období byly stanoveny podmínky pro uskutečnění vývozu, tj. zejména maximální výše subvence pro jednotlivé kategorie jatečného skotu a cena, kterou byl příjemce subvence povinen uhradit dodavateli za každý dodaný kg živé hmotnosti. Subvence byla vyplácena zálohově s tím, že po ukončení každého vývozního období bylo provedeno vyúčtování a vývozci byli povinni případný přeplatek subvence vrátit. Termíny jednotlivých vývozních období a vybrané podmínky pro uskutečnění vývozu jsou uvedeny v následující tabulce: Vývozní období roku 2002 Cena placená dodavatelům za kg ž.hm. Subvence na živý skot v Kč/kg Subvence na chlazené maso v Kč/kg ž.hm. Subvence na mrazené maso v Kč/kg ž.hm. Jateční býci 1.1,-31.3. 39,00 9,00 11,00 21,00 Jatečné krávy 8.2.-31.3. 24,00 0 7,00 12,00 Jateč.jalovice 8.2.-31.3. 39,00 0 11,00 21,00 Celkem bylo v roce 2002 vyvezeno 15 465 tun přepočtené živé hmotnosti jatečného skotu v následující struktuře: 912 t živých jatečných býků 622 t kompenzovaných čtvrtí mrazených z býků 3 952 t vykostěného mrazeného masa z býků. 40 t kompenzovaných čtvrtí mrazených z krav 694 t hovězího masa mrazeného z krav 397 t hovězího masa mrazeného z jalovic. Na výše uvedené množství jatečného skotu vyvezeného v roce 2002 bylo na subvencích vyplaceno 295 790 tis.kč, spolu s vývozem jatečného skotu 4
provedeným v závěru roku 2001 a propláceným až v roce 2002 ve výši 5 030 tis.kč, bylo celkem v roce 2002 na subvencích vyplaceno 351 820 tis.kč. Selata a jatečná prasata subvencované vývozy: V návaznosti na nařízení vlády č. 550/2002 Sb., kterým se stanoví podmínky a zásady poskytování subvence pro vývoz selat a jatečných prasat a z nich vyrobeného vepřového masa, Prezidium SZIF na svém zasedání dne 19. 12. 2002 rozhodlo, že vzhledem k tomu, že toto nařízení vlády nabylo účinnosti až 31. prosince 2002, bude subvencovaný vývoz realizován až v roce 2003. Drůbeží maso z kuřat a krůt: Pro možnost řešení situace na trhu s drůbežím masem pomocí subvencovaného vývozu nabylo dne 11. října 2002 účinnosti nařízení vlády č. 440/2002 Sb., kterým se stanoví podmínky a zásady poskytování subvence pro vývoz drůbežího masa vyrobeného z jatečných kuřat a z jatečných krůt. S ohledem na rozpočtové možnosti však Prezidium SZIF v roce 2002 nevyhlásilo tento subvencovaný vývoz. III. Bramborový a pšeničný škrob Na tento úsek poskytuje SZIF podporu dle nařízení vlády č. 175/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky a zásady pro poskytování finanční podpory pro zpracování brambor a pšenice na škrob a kterým se stanoví podmínky a zásady pro poskytování subvence při vývozu výrobků z bramborového škrobu. V roce 2002 vešly v platnost dvě novely toho nařízení vlády - nařízení vlády č. 250/2002 Sb., a nařízení vlády č. 477/2002 Sb. a) Podpora na snížení ceny suroviny na výrobu bramborového a pšeničného škrobu: Novela nařízení vlády č. 250/2002 Sb. mění výši množství, na které lze poskytnout finanční podporu při výrobě bramborového škrobu a to z 30 000 tun na 51 000 tun škrobu. Současně stanoví, že SZIF poskytne podporu na toto množství škrobu do výše 1 500,- Kč na tunu bramborového škrobu. Novela nařízení vlády č. 477/2002 Sb., mění výši množství, na které lze poskytnout podporu při výrobě pšeničného škrobu a to z 15 000 tun na 25 000 tun pšeničného škrobu a finanční podporu SZIF poskytne do výše 1 000,- Kč na tunu pšeničného škrobu. Tyto novely umožnily navýšit množství bramborového a pšeničného škrobu i pro hospodářský rok 2002/2003, na který již byla vydána rozhodnutí. Na podporu při výrobě bramborového škrobu bylo v roce 2002 vyplaceno 44 525 tis.kč a na podporu při výrobě pšeničného škrobu bylo vyplaceno 11 506 tis.kč. b) Subvence na vývoz bramborového škrobu: Rozsah a výše subvence při vývozu výrobků z bramborového škrobu je také upravena ve výše uvedeném nařízení vlády. SZIF poskytuje subvenci při vývozu ve výši 5 000,- Kč/t bramborového škrobu obsaženého ve výrobcích nejvýše na celkové množství 6 000,- tun. V roce 2002 bylo na těchto subvencích vyplaceno 23 115 tis.kč. IV. Slad - subvence na vývoz Subvence při vývozu sladu se poskytuje dle nařízení vlády č. 174/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky a zásady opatření k podpoře vývozu sladu. V souladu s ustanovením 1 odst. 2 tohoto nařízení vlády Prezidium SZIF dne 23. 8. 2001 schválilo pro hospodářský rok 2001/2002 celkové nejvýše přípustné množství sladu, na které lze poskytnout subvenci při vývozu, ve výši 200 000 tun a maximální výši subvence při vývozu 770,- Kč/t. V roce 2002 bylo na tyto subvence vyplaceno celkem 81 934 tis. Kč. 5
V. Uvádění půdy do klidu Finanční podpora a finanční kompenzační podpora se poskytuje žadatelům podle nařízení vlády č. 86/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytování finanční podpory za uvádění půdy do klidu a finanční kompenzační podpory za uvádění půdy do klidu a zásady pro prodej řepky olejné vypěstované na půdě uváděné do klidu, ve znění nařízení vlády č. 454/2001 Sb., a č. 294/2002 Sb. V roce 2002 bylo přijato 4 409 žádostí o podporu za uvádění půdy do klidu. Celkem byla uvedena do klidu výměra 142 125 ha orné půdy a to ve čtyřech formách: a) Při pěstování stanovených plodin: Finanční podporu za uvádění půdy do klidu ve výši 5 500,- Kč na 1 ha orné půdy uvedené do klidu obdrží žadatel, který uvede do klidu předepsaných 5 10 % výměry žadatelem obhospodařované orné půdy výsevem řepky olejné pro výrobu MEŘO, zeleného hnojení, energetických plodin, lnu setého olejného a konopí pro textilní využití. Výměra orné půdy uvedená do klidu výsevem výšeuvedených plodin činila 136 299,5 ha. Na tuto podporu byla čerpána částka 747 251 tis.kč. b) Při pěstování lnu přadného: Finanční podporu za uvádění půdy do klidu ve výši 7 000,- Kč na 1 ha orné půdy uvedené do klidu obdrží žadatel, který uvede do klidu předepsaných 5 30 % výměry žadatelem obhospodařované orné půdy výsevem lnu setého přadného. Výměra orné půdy uvedené do klidu výsevem lnu přadného činila 5 825,5 ha. Na tuto podporu byla čerpána částka 40 504 tis.kč. c) Na ostatní půdu neuvedenou do klidu: Finanční kompenzační podporu v rozmezí 200 600,- Kč na 1 ha orné půdy obdrží žadatel na ostatní ornou půdu obhospodařovanou žadatelem, kterou neuvedl do klidu. Prezidium SZIF na jednání dne 31.10.2002 stanovilo konečnou výši finanční kompenzační podpory 500,- Kč na 1 ha orné půdy neuvedené do klidu. Výměra orné půdy neuvedené do klidu činila 1 966 502 ha a na tuto podporu byla čerpána částka 966 051 tis.kč. d) Na nepotravinářské užití řepky olejné: Finanční podpora na nepotravinářské užití řepky olejné se poskytuje v případě, že se SZIF nepodaří nakoupit nařízením vlády stanovené množství. V návaznosti na nařízení vlády č. 294/2002 Sb., SZIF poskytl výrobcům MEŘO za nenakoupenou řepku olejnou finanční podporu na nepotravinářské užití řepky olejné v celkové výši 17 593 tis.kč. Celkem bylo v roce 2002 na finanční podporu za uvádění půdy do klidu a na finanční kompenzační podporu za uvádění půdy do klidu [a) až d)] vyplaceno celkem 1 771 399 tis.kč. VI. Pšenice potravinářská a) ze zásob z minulých let: K 1. lednu 2002 měl SZIF na zásobách pšenici potravinářskou ze sklizně roku 2000 v množství 34 330 tun. Nařízení vlády č. 237/2001 Sb. se na prodej pšenice potravinářské ze sklizně roku 2000 nevztahovalo. Dne 8. února 2001 6
byl Prezidiem SZIF odsouhlasen způsob prodeje této pšenice. Bylo stanoveno, že tato pšenice bude prodána vybraným subjektům s podmínkou uskutečnění vývozu do zahraničí. K 15. 2. 2001 bylo vypsáno trvalé výběrové řízení na vývoz pšenice potravinářské dle zásad výběrového řízení právnických a fyzických osob pro intervenční nákupy, vývoz nebo prodej výrobků zařazených do regulace trhu s tím, že pro hlasování členů Prezidia SZIF o výběru jednotlivých nabídek bude použito hlasování per rollam. V rámci trvalého výběrového řízení na vývoz pšenice bylo v období od 1. 1. 2002 do 13. 8. 2002 s vybranými subjekty uzavřeno 5 smluv na odběr 34 330 tun pšenice. Na tyto smlouvy bylo odebráno a zaplaceno celkem 34 276 tun pšenice (vzhledem k přirozeným úbytkům při skladování). Náklady spojené s skladováním a vyskladněním pšenice ze sklizně roku 2000 činily 6 201 tis.kč. Tržby z prodeje této pšenice činily 146 312 tis. Kč. b) z hospodářského roku 2002-2003: Nařízení vlády č. 237/2001 Sb., stanoví podmínky a zásady, dle nichž jsou prováděny intervenční nákupy, skladování a prodej obilovin na domácí trh a na vývoz a dále toto nařízení vlády stanovuje podmínky a zásady pro vyhlašování intervenční ceny a pro provádění dalších opatření k organizaci trhu s obilovinami. Uvedené nařízení vlády vstoupilo v platnost dne 6. 6. 2001 a vztahuje se na nákup a prodej pšenice potravinářské ze sklizně roku 2002. Prezidium SZIF schválilo dne 31. května 2002 výši intervenční ceny na nákup pšenice potravinářské ve výši 3500,- Kč/t, s účinností od 1. 7. 2002 a Ministerstvo financí jí vyhlásilo v Cenovém věstníku. Prezidium SZIF současně schválilo procento poklesu průměrné ceny proti ceně intervenční ve výši 5 %, tzn. že intervenční nákup mohl být zahájen v případě, že cena na trhu poklesla ve dvou týdnech jdoucích po sobě o více než 5 % proti intervenční ceně. SZIF vyhlásil na základě 2 odst. 2 písm. b) nařízení vlády č. 237/2001 Sb., splnění podmínek pro vyhlášení intervenčního nákupu. Termín zahájení intervenčního nákupu pšenice potravinářské ze sklizně roku 2002 byl stanoven od 16.7.2002. Dne 31. 10. 2002 Prezidium SZIF rozhodlo o pozastavení intervenčního nákupu pšenice potravinářské ze sklizně roku 2002, a to s okamžitou platností. V tomto období SZIF nakoupil v rámci intervenčního nákupu ze sklizně 2002 celkem 724 303 tun pšenice potravinářské. Na základě usnesení Prezidia SZIF ze 31. 10. 2002 bylo, v souladu s 7 a 9 nařízením vlády č. 237/2001 Sb., schváleno zahájení prodeje zásob pšenice potravinářské na vývoz s tím, že pro hlasování členů Prezidia SZIF o výběru jednotlivých nabídek bude použito hlasování per rollam. Trvalé výběrové řízení na vývoz pšenice potravinářské nebo odpovídajícího množství pšeničné mouky a těstovin bylo vypsáno dne 14. 11. 2002. První uzávěrkový termín výběrového řízení byl stanoven na 26. 11. 2002 a následně jím bylo každé druhé úterý do 12.00 hodin. V rámci trvalého výběrového řízení na vývoz pšenice bylo v období od 26. 11. 2002 do 31. 12. 2002 s vybranými subjekty uzavřeno 5 smluv na odběr 42 400 tun pšenice. Na tyto smlouvy bylo zatím odebráno celkem 2 104 tun pšenice. Na základě rozhodnutí škodní komise bylo odepsáno, z důvodu poškození skladované pšenice vlivem povodně, 920 tun. SZIF má k 31. prosinci 2002 na svých zásobách pšenici potravinářskou v množství 721 279 tun. Celkové náklady spojené s intervenčním nákupem ze sklizně v roce 2002, s jejím naskladněním, skladováním a vyskladněním činily 2 798 121 tis. Kč. VII. Řepka olejná a) z hospodářského roku 2001-2002 včetně zásob z minulých let: S ohledem na ustanovení v nařízení vlády č. 86/2001 Sb., 11 měl SZIF pro účely výroby MEŘO nakoupit pro hospodářský rok 2001/2002 (tj. s dodávkou do 30.9.2002) 230 000 tun řepky olejné. Z důvodu, že se v rámci tohoto nařízení nepodařilo stanovené množství 7
nakoupit z půdy uvedené do klidu ze sklizně 2001, rozhodlo Prezidium zbylé množství dokoupit z volného trhu. Z volného trhu bylo nakoupeno během roku celkem 48 470 tun řepky olejné, z toho na komoditní burze 43 800 tun za cenu v rozpětí 6 750 8 350 Kč/t a v rámci výběrového řízení v celkovém množství 4 670 tun a v cenovém rozpětí 8 190 8 295 Kč/t. Celkové náklady na nákup řepky olejné činily 393 827 tis.kč a náklady na skladování 21 357 tis.kč. b) z hospodářského roku 2002-2003: Prezidium schválilo pro hospodářský rok 2002/2003 cenu řepky olejné z půdy uvedené do klidu ve výši 4 600 Kč/t plus DPH při paritě FCA skladující organizace, která je ve smluvním vztahu se SZIF. Dle výše citovaného nařízení vlády nakoupil SZIF pouze 170 228 t řepky olejné z půdy uvedené do klidu. Na nákup této řepky SZIF vynaložil celkem 822 201 tis.kč a na nákladech spojených s jejím skladováním 20 155 tis. Kč. Náklady na nákup řepky olejné z hospodářského roku 2001-2002 a z hospodářského roku 2002-2003 činily v roce 2002 celkem 1 257 540 tis. Kč. c) prodej řepky olejné: Prodejní cena řepky olejné je vypočítána každý měsíc podle vzorce schváleného Prezidiem SZIF. V roce 2002 bylo prodáno celkem 211 462 tun řepky olejné v cenovém rozmezí 2 549 3 732 Kč/t. Celkové příjmy v roce za tuto řepku činily 646 644 tis.kč. Přitom k 31. prosinci 2002 měl SZIF na zásobách celkem 116 975 tun řepky olejné. C. Čerpání rozpočtu na organizaci trhu: PŘÍJMY: Základním zdrojem příjmů rozpočtu SZIF byla dotace ze státního rozpočtu ČR na rok 2002 určená na organizaci trhu ve výši 2 725 972 tis. Kč. Dalšími zdroji na organizaci trhu pak byly: - zůstatek finančních prostředků z roku 2001 na obchodním účtu a na účtu správních výdajů 1 988 920 tis.kč - tržby z prodeje intervenčně nakoupených výrobků 792 956 tis.kč - úvěr od banky 2 965 034 tis.kč - sankce za nesplnění podmínek a vrácené zálohy z minulých let 11 658 tis.kč - vrácená DPH 197 349 tis.kč - úroky od banky 33 934 tis.kč - ostatní příjmy 51 602 tis.kč Celkové finanční zdroje pro financování organizace trhu v roce 2002 tedy činily 8 767 425 tis.kč. VÝDAJE: V dle nákladů spojených s podporami, vývozními subvencemi a intervenčními nákupy zemědělských a potravinářských komodit uvedených v předchozí části v celkové výši 8 550 108 tis.kč SZIF dále uhradil: - odvod DPH z tržeb za prodej výrobků 35 440 tis.kč - úroky z věru čerpaného v roce 2002 25 521 tis.kč - ostatní výdaje 33 444 tis.kč 8
Celkové výdaje SZIF na organizaci trhu v roce 2002 si tedy vyžádaly finanční prostředky ve výši 8 644 513 tis.kč. ZŮSTATEK: Z výše uvedeného čerpání rozpočtu SZIF na organizaci trhu zemědělských a potravinářských výrobků vyplývá, že k 31. prosinci 2002 byl vykázán zůstatek finančních prostředků na obchodním účtu (na účtu pro organizaci trhu) ve výši 122 912 tis.kč, který se, v souladu s ustanovením 11 odst. 4 zákona č. 256/2000 Sb., převádí do rozpočtu SZIF na rok 2003. D. Čerpání rozpočtu SZIF na správní výdaje: K zabezpečení úkolů v plošném poskytování podpor podle nařízení vlády č. 86/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, především příjmu žádostí a fyzických kontrol u žadatelů a příjemců podpor, vzniklo od 1.1.2002 na území ČR 63 regionálních pracovišť SZIF (dále jen RPF ) Tato pracoviště byla dále pověřena dalšími úkoly na úsecích evidence žádostí o převody přidělených mléčných kvót a kontroly měsíčních hlášení od producentů mléka celého území ČR na základě nařízení vlády č. 445/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pro operativní technicko-organizační řízení nově vznikajících RPF byly v době, kdy byl na pracovištích pouze jeden pracovník, uzavřeny k výše uvedeným činnostem dohody o provedení práce mezi SZIF a řediteli Zemědělských agentur Ministerstva zemědělství ČR (dále jen ZA MZe ). Tyto dohody byly časově omezené do připravovaného vzniku samostatně fungující organizační struktury RPF, tj. do 31.12.2002. Ke konci roku 2002 také byly ukončeny dohody o provedení práce mezi SZIF a ZA MZe. Vstup ČR do EU předpokládá ve SZIF zahájit akreditaci na administraci podpor z EU. Činnost SZIF bude od 1. ledna 2003 zajišťována nově pověřenými sedmi RPF, které budou navíc zajišťovat kontroly ostatních RPF v dané oblasti na úseku technicko-organizačního řízení a kontrol poskytovaných dotací (minimálně dvěma zaměstnanci). Organizační změny a zajištění úkolů na úrovni všech RPF si vyžádají zvýšení počtu zaměstnanců v roce 2003. K zabezpečení všech úkolů aparátu SZIF byly čerpány a použity následující finanční prostředky: PŘÍJMY: Základním zdrojem příjmů na úhradu správních výdajů v roce 2002 byla dotace ze státního rozpočtu ve výši 204 028 tis.kč. Vedle této dotace byly dalšími příjmy úroky od banky ve výši 405 tis.kč, náhrada od pojišťovny za zcizené auto ve výši 470 tis.kč a ostatní příjmy ve výši 118 tis.kč. Celkové zdroje na úhradu správních výdajů v roce 2002 tedy činily 205 021 tis.kč, což znamená plnění příjmů na 100,5 %. 9
VÝDAJE: Skutečné čerpání finančních prostředků na správní výdaje za rok 2002 činilo celkem 136 661 tis.kč, tj. čerpání výdajů na 67,0 %. Podle jednotlivých druhů nákladů bylo čerpání následující: a) Počet zaměstnanců a čerpání mzdových prostředků: Dle Prezidiem SZIF schváleného plánu měl být počet zaměstnanců k 31. 12. 2002 celkem 272. K 31. prosinci 2002 však počet zaměstnanců VA SZIF činil pouze 221. Znamená to, že plánovaný počet zaměstnanců nebyl naplněn o 51 zaměstnanců. Tento plán se nepodařilo jak v ústředí tak na RPF naplnit z důvodů malého počtu uchazečů, kteří by odpovídali stále se zvyšujícím kvalitativním požadavkům na úroveň jejich práce. Z těchto důvodů bude v roce 2003 stále pokračovat nábor nových zaměstnanců. Pro rok 2002 byly vyčleněny mzdové prostředky ve výši 72 045 tis.kč. Skutečné čerpání mzdových prostředků za rok 2002 činilo 41 856 tis.kč, tj čerpání na 58,1 %. Vzniklá úspora mzdových prostředků ve výši 30 189 tis.kč, vyplynula jednak z nenaplnění plánovaného počtu zaměstnanců a jednak z důvodu postupného nástupu nových zaměstnanců a to jak na RPF, tak na ústředí. Tato úspora byla převedena do celkového zůstatku správních výdajů, které se převádějí do následujícího roku a to do finančních prostředků určených na organizaci trhu. b) čerpání ostatních neinvestičních prostředků: Rozpočet ostatních neinvestičních prostředků (tedy kromě mzdových prostředků) ve výši 95 734 tis.kč byl čerpán ve výši 57 557 tis.kč, tj. čerpání na 60,1 %. Ostatní neinvestiční prostředky byly použity následovně - v tis.kč: - sociální a zdravotní pojištění 14 622 - nákup nábytku a výpočetní techniky 19 373 - nákup ostatní materiálu 3 869 - nákup vody, paliv a energie 1 467 - poštovné a telefonní poplatky 4 231 - nájemné (zejména na RPF), služby 4 545 - právní a poradenské služby 916 - ostatní služby (školení, audit, služby peněžních ústavů, pojistné, a pod 4 429 - programové vybavení 2 040 - ostatní nákupy vč. cestovného 1 228 - příděl FKSP 837 Vzniklá úspora ve výši 38 177 tis.kč rovněž vyplynula jednak z nenaplnění plánovaného počtu zaměstnanců a jednak z důvodu postupného nástupu nových zaměstnanců. Úspora byla převedena do celkového zůstatku správních výdajů, které se rovněž převádějí do následujícího roku a to do finančních prostředků určených na organizaci trhu. c) Investiční výdaje: Rozpočet finančních prostředků určených na investiční výdaje v celkovém objemu 36 250 tis.kč byl čerpán ve výši 37 248 tis.kč, tj. na 102,8 %. Překročení o 998 tis.kč bylo ovlivněno zejména nutností dobudovat výpočetní techniku a programové vybavení při současném propojení RPF s ústředím. 10
Investiční výdaje byly použity na - v tis.kč: - programové vybavení 16 407 - výpočetní technika 3 879 - projektová dokumentace 481 - rekonstrukce budovy 11 997 - nákup osobních automobilů 2 744 - ostatní investice (kancelářské stroje apod.) 1 740 V položce programového vybavení je zejména zahrnuta příprava na akreditaci SZIF do EU (certifikace procesů činností zajišťovaných SZIF). V rámci položky projektová dokumentace a rekonstrukce budovy, na základě dohody mezi SZIF a MZe o kompenzaci s nájemným za kancelářské a ostatní prostory v 1., 4. a 6 podlaží budovy MZe v Praze 1, Ve Smečkách 33, byly vyprojektovány a provedeny rekonstrukce v 1. a 6. podlaží a oprava střechy v souladu s rozhodnutím Státního ústavu památkové péče hl. města Prahy a dále stavební opravy a úpravy kancelářských a ostatních prostor ve 4. podlaží budovy, vše včetně osazení nových elektrických, datových a telefonních sítí, vody a sanitární techniky a osvětlení. ZŮSTATEK: Z uvedeného čerpání finančních prostředků na správní výdaje v celkové částce 136 661 tis.kč vyplývá zůstatek prostředků na účtu správních výdajů ve výši 68 360 tis.kč. Tento zůstatek se, v souladu s ustanovením 11 odst. 4 zákona č. 256/2000 Sb., převádí do rozpočtu SZIF na rok 2002 a to pro účely organizace trhu a poskytování podpor zemědělství. E. Závěr: I v roce 2002 byla plně realizována opatření k organizaci trhu a poskytování podpor zemědělství, daná zákonem č. 256/2000 Sb., a na něj navazujícími nařízeními vlády ČR. Z celkového hospodaření s finančními prostředky vyplývá, že SZIF postupoval jednak v souladu se zákonem č. 256/2000 Sb.,v a na něj navazujícími nařízeními vlády a jednak v souladu s rozpočtovými pravidly. Vyplývá to i ze stanoviska auditora. SZIF pracoval s vyrovnaným rozpočtem prostředků určených jak pro organizaci trhu tak pro úhradu správních výdajů. Do rozpočtu na rok 2003 se, v souladu s 11 odst. 4 zákona č. 256/2000 Sb., převádí zůstatek finančních prostředků na obchodním účtu pro organizaci trhu ve výši 122 912 tis.kč a zůstatek na účtu správních výdajů ve výši 68 360 tis.kč. Celkový zůstatek, převáděný do rozpočtu SZIF na rok 2003 pro účely organizace trhu a poskytování podpor zemědělství, tedy činí 191 272 tis.kč. 11