Zápis z 6. jednání Komise rozvoje urbanismu, architektury a veřejného prostoru, konané dne 9. 6. 2017 od 13:00 do 19:00 hod v malé zasedací síni ÚMČ P7 č. dv. 225. Seznam členů komise: PhDr. Richard Biegel, Ph.D. (RB) Ing. arch. Kateřina Vídenová (KV) Ing. arch. Tomáš Cach (TC) Ing. arch. Tomáš Drdácký (TD) Ing. arch. MArch Adam Gebrian (AG) Ing. arch. Ivan Lejčar (IL) Ing. arch. MgA. Osamu Okamura (OO) Ing. arch. Jaroslav Zima (JZ) Přítomni: PhDr. Richard Biegel, Ph.D. Ing. arch. Kateřina Vídenová - příchod 13:30 hod Ing. arch. Tomáš Drdácký Ing. arch. Ivan Lejčar Ing. arch. MgA. Osamu Okamura Ing. arch. Jaroslav Zima odchod 18:45 Omluveni: Ing. arch. Tomáš Cach Ing. arch. MArch Adam Gebrian Neomluveni: Hosté: PhDr. Ing. arch. Lenka Burgerová, Ph.D. radní MČ P7, Viktor Vlček - BAU-INVEST, Dipl. Ing. Petr Svinka - BAU -INVEST PROJECT, Petr Marek de.fakto CZ, Ing. arch. Filip Hejzlar de.fakto CZ, Karel Vodička TJ Lokomotiva, Ing. Skoták TJ Lokomotiva, Jan Petr majitel domu č.p.777, Ing. arch. Aleš Mikule, Ph.D. - T.C. CLASSIC, MgA. Lina Procházková Studio acht, MgA. Albert Pražák Labor 13, Ing. Arch. Martin Vomastek - Labor 13, Ing. Michal Viktorin AC Sparta, Ing. Jan Mareček AC Sparta Praha, Ing. arch. Jan Sochor Pelčák a Partner Architekti, Ing.arch. Pavel Tomek HB Reavis, Václav Matoušek HB Reavis, Ing. arch. Tomáš Lapka KARLÍNBLOK, akad. arch. Vladimír Kružík - KARLÍNBLOK Předsedající: PhDr. Richard Biegel, Ph.D Usnášení schopná: ANO Program jednání: 6.1 Schválení zápisu z předchozího jednání 6.2 Bytový komplex Komunardů, Jateční, Tusarova 6.3 Rozvoj areálu TJ Lokomotiva 6.4 Studie stavebních úprav vnitrobloku u č.p. 777, k.ú. Holešovice 6.5 Proluka Plynární Polyfunkční dům na pozemcích p.č. 617,620,619/2 k.ú. Holešovice 6.6 Dělnická 13 architektonická studie úprav areálu 6.7 Různé / neveřejná část jednání - informace, usnesení k projektům představeným na předchozích jednáních Komise
Veřejná část jednání: 6.1 Schválení zápisu z předchozího jednání Byl schválen zápis z 5. jednání Komise rozvoje 2017 Hlasování: PRO 5 PROTI 0 ZDRŽELO SE 0 6.2 Bytový komplex Komunardů, Jateční, Tusarova Komisi byla prezentována studie po úpravách dle připomínek z předchozích projednáních na Komisi rozvoje. Záměr byl Komisi rozvoje představen na jejím 2. a upravený pak na 3. jednání v roce 2017. Komise ve svém usnesení požadovala vyjasnění způsobu výpočtu hrubých podlažních ploch (HPP) vzhledem k použití neobvyklého dispozičního uspořádání objektu. Tato podmínka byla splněna, záměr a způsob výpočtu HPP byl konzultován s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy, bylo předloženo vyjádření této instituce, která s projektem souhlasí s podmínkami, které se týkají především úprav návrhu ve smyslu respektování uličních čar přilehlých ulic. Komise diskutovala především o vzhledu fasád a pojednání nároží, která měřítkově nekorespondují s okolní zástavbou a působí rozbitým dojmem. Dotazovala se na fungování a reálnou využitelnost objektu s ohledem na neobvyklý koncept domu a upozornila na vliv konceptu na vzhled fasád. Dále rozporovala způsob návrhu obchodního parteru, který je navržen v úrovni přilehlého chodníku dispozičně pouze do hloubky několika metrů, další plochy jsou z důvodu nezapočítání do HPP (tedy z důvodu splnění požadovaných koeficientů míry využití území dle platného územního plánu) objektu umístěny pod úroveň terénu. Komise vyjádřila obavy, že parter nebude v této podobě funkční. Komise oceňuje blokové řešení projektu, které respektuje výšku okolních budov. Navržený koncept domu, kde se osobní auta dostávají výtahy do všech pater a parkují na terasách směrem do ulice, považuje komise za velmi problematický. Důsledkem tohoto sporného principu je i vzhled domu, který postrádá skutečné městské fasády a vzbuzuje dojem předměstského solitéru. Z tohoto důvodu komise požaduje přeřešení fasád, které by se měly výrazně zklidnit a svou strukturou a řádem respektovat městský kontext. Zároveň je žádoucí architektonicky odlišit řešení jednotlivých úseků objektu tak, aby blok nepůsobil dojmem monofunkčního solitéru. Za velmi sporné považuje komise navržené řešení přízemí (označené v projektu zavádějícím způsobem jako 1. PP), kde jsou v současné době navrženy jen minimální obchodní prostory. Jakkoli komise chápe důvody předloženého řešení, není přesvědčena o tom, že projekt zaručuje kvalitní využití parteru, situovaného do jedné z hlavních městských tříd. Jasná definice parteru i obchodních ploch a jejich průkazné souvislé napojení na prostor ulice je podmínkou schválení projektu. Komise proto požaduje předložení budoucího řešení parteru ve chvíli, kdy bude schválen nový koeficient pro celý blok. V rámci řešení uličního parteru je nutné doplnit navržené stromořadí do souvislé linie a osazení stromů v ulici Jateční, případně i Tusarově. Komise v tomto stanovisku neposuzuje sousední dům, jehož hmota nevhodným způsobem zasahuje do prostoru vnitrobloku.
6.3 Rozvoj areálu TJ Lokomotiva Architekt představil Komisi další fázi návrhu po předchozím předvedení návrhu urbanistického konceptu budoucího možného vývoje areálu TJ Lokomotiva na 4. jednání Komise rozvoje v roce 2017. Komise první etapu tohoto konceptu označila za realizovatelnou, požadovala pojednat fasádu objektu směrem do ulice U Průhonu jako městskou s veřejným parterem. Komisi byla prezentována rozpracovaná fáze podoby objektu v první etapě, která zahrnuje objekt klubového restauračního zařízení s kancelářskými prostory pro správu klubu, služební byty a ubytovací zařízení. V rámci umisťovaného objektu je řešen i oddělený vstupu pro diváky od vjezdu do areálu. Objekt má půdorysně tvar T, vyšší pětipodlažní hmota přiléhá podélně k uliční čáře ulice U Průhonu vymezené objektem OS Argentinská. Nižší hmota směrem do vnitrobloku má dvě podlaží. Fotbalové hřiště bude vzhledem k provozování fotbalové soutěže TJ zachováno v celém rozsahu a v tuto chvíli není do budoucna uvažováno o jeho zrušení. Navrhovaný objekt by měl pouze rozšířit zázemí fotbalového areálu. Byly nabídnuty dvě varianty zpracování východní fasády objektu s okny a bez oken. Komise ocenila kvalitu zpracování představené prezentace a dotazovala se na organizaci provozu návštěvníků v předprostoru objektu. Ohledně otázky oken bylo na urbanistickém konceptu dostatečně prokázáno, že v tomto místě není nezbytné v budoucnu navázat přímo na objekt první etapy pevnou uliční frontou. Komise preferuje variantu s okny, která by mohla přispět k zachování sportovní funkce areálu. 6.4 Studie stavebních úprav vnitrobloku u č.p. 777, k.ú. Holešovice Komisi byla prezentována studie zástavby uvnitř vnitrobloku při nároží ulic Argentinská a U Průhonu. Pozemek tohoto záměru přímo sousedí s pozemky záměru Astrid Centre. Studie vznikla jako reakce na záměr Astrid Centre z důvodu prověření možnosti zástavby parcely v souladu s tímto záměrem. Pozemek se nachází západně od areálu Astridu a má tvar písmene T. Směrem do ulice U Průhonu je v současné době třípodlažní dům č.p.777 s novobarokní fasádou, za ním jsou ve vnitrobloku umístěny nižší objekty skladů a dílen. Do ulice Argentinská je umístěn činžovní dům č.p.882. Oba domy do ulice mají průjezdy do vnitrobloku. Návrh se snaží reagovat především na fakt, že směrem od areálu Astridu vzniká návrhem nové zástavby Astrid Centre na hranici pozemku dvoupodlažní slepá stěna. Cílem studie zástavby pozemků je prověřit možnosti vnitrobloku na místě stávajících dílenských a skladových objektů pro stavbu s rezidenční funkcí. Byly navrženy dvě varianty hmotového uspořádání možné zástavby: Varianta A počítá se zachováním nejméně 1. podzemního podlaží stávajících objektů především z důvodu zachování části stropních konstrukcí trojlodního klenutí industriálního objektu. Na to by navázal trojpodlažní terasový obytný dům se dvěma čtyřpodlažními malými akcenty s komerčně využitým přízemím umístěný podél hranice pozemku s Astridem. Varianta B představuje čtyřpodlažní objekt s pětipodlažními nárožími navržený do tvaru L s delší stranou podél hranice pozemku s Astridem. V obou variantách je také uvažováno s vestavbou bytů do podkroví objektu do ulice U Průhonu. V obou variantách je parkování pro navrhovaný objekt umístěno v rámci pozemků, ve variantě A ve dvoře a ve variantě B pod navrhovaným objektem. Zeleň je oproti stávajícímu stavu ve variantě B doplněna především o travnaté plochy, stromy a ve variantě A vzhledem k potřebě parkování na terénu spíše jen o popínavou zeleň.
Komise ocenila snahu o zachování části industriální historie areálu. Konstatovala, že bude třeba zpracovat studii osvětlení a oslunění. Dále Komise diskutovala způsob parkování na terénu u varianty A, kdy není prostor pro vytvoření ploch zeleně. Autor návrhu tuto variantu zdůvodnil tím, že parkování pod objektem není možné z důvodu zachování původní části historického industriálního objektu. Komise konstatovala, že navrhovaná zástavba by neměla výškově přesahovat návrh Astrid Centre, mělo by jít o samostatné dvorní křídlo. Navržený symetrický tvar varianty A není architektonicky nejšťastnějším řešením. Vývoj návrhu by měl směřovat do klidnější formy architektury. Komise preferuje variantu, která umožňuje zachování historických kleneb a požaduje předložení podrobnějšího řešení objektu, které zohlední závěry z diskuse v komisi. 6.5 Proluka Plynární Polyfunkční dům na pozemcích p.č. 617,620,619/2 k.ú. Holešovice Paní architektka prezentovala upravený návrh záměru, který byl představen na 2. jednání a připomínkován usnesením z 3. jednání Komise rozvoje v roce 2017, kdy byla potvrzena vhodnost umístění objektu do uliční čáry ulice Plynární, připomínkována však byla jeho výška. Stavba ve vnitrobloku byla hodnocena jako možná, ale měla by více respektovat původní historický stav a nezastavovat dvorním objektem celou hloubku parcely za uličním objektem. Nový návrh má sníženou výšku objektu do ulice z 8 na 7 nadzemních podlaží. V reakci na připomínky byl do dvorní části vložen úzký pás zeleně na rostlém terénu ze západní strany dvorního křídla objektu. Komise komentovala především hmotu objektu směrem do vnitrobloku ve smyslu ještě stále velké prostavěnosti dvorní části, neexistující vazby na úroveň terénu zbylé otevřené části vnitrobloku. Přivítala by větší otevření vnitroblokové části veřejnosti formou umístění obchodních aktivit a průchodu či propojení se zahradou, která je v majetku investora a je umístěna za sousedním objektem. Komise oceňuje snížení domu do ulice, díky kterému získal projekt adekvátní proporce. V otázce propojení uličního a dvorního křídla komise trvá na jejich oddělení, a to redukcí přízemí na spojovací krček o maximální šířce jedné čtvrtiny stávajícího návrhu a minimálně v ploše, která bude odpovídat původně navrženému průchodu k vnitrobloku na severní straně pozemku, jehož plochu lze v takovém případě zastavět. Spojovací krček mezi uliční a dvorní budovou může být jen přízemní, aby byla jasná architektonická autonomie dvorního křídla. Komise požaduje předložit podrobné půdorysné řešení přízemí, které vztah budov a jejich okolí zdokumentuje. 6.6 Dělnická 13 architektonická studie úprav areálu Komisi rozvoje byla prezentována upravená studie představená na jejím 3. jednání v roce 2017, kdy si Komise vyžádala lepší dokumentaci stavu areálu a doplnění některých podkladů. Projektant předložil podrobnější dokumentaci stávajícího stavu areálu a více rozpracovanou prezentaci záměru. Návrh jako takový doznal drobných změn v objemech a v doplnění menších ploch zeleně do parteru ve dvoře. Dále byla představena další varianta
řešení objektu do ulice Dělnická se zachováním tvaru sedlové střechy uličního objektu s vložením vikýře směrem do dvorní části areálu k původně předloženému a komisí komentovanému řešení zvednutí celé části střechy směrem do dvora. Komise ocenila zachování původního charakteru dvora a variantní řešení půdní vestavby uličního objektu se zachováním původního tvaru střechy. Komise se shoduje, že stavební zásahy by neměly ovlivňovat a omezovat svým řešením případnou zástavbu sousedních parcel, okenní otvory směrem k sousedům tedy nejsou vhodným řešením. Komise oceňuje koncepční i architektonické kvality návrhu, který zachovává maximum z industriální paměti areálu. Ve věci uličního křídla požaduje půdní vestavbu podle druhé varianty, která zachovává původní profil střechy historického domu. U posledního severního objektu komise požaduje zaslepené oken v boční štítové zdi, neboť jejich existence negativně limituje budoucí architektonické řešení sousední parcely. Hlasování: PRO 5 PROTI 0 ZDRŽELO SE 1 Neveřejná část jednání: 6.7 Různé / neveřejná část jednání - informace, usnesení k projektům představeným na předchozích jednáních Komise 6.7.1 Administrativní budova AC Sparta Komisi byl předložen návrh předběžně představený na 4. jednání Komise rozvoje 2017. Jde o dostavbu administrativní budovy do průčelí stadionu AC Sparta. Je zde skloubena funkce tribuny a administrativního objektu, který dotvoří uliční čáru mezi objektem Molochova a navrhovaným záměrem Hotel Letná, na které navazuje i svojí výškou. Tribuna bude tvořit spodní část objektu a nad ní budou umístěna podlaží pro administrativu (3 podlaží a 1 ustupující podlaží směrem do ulice Milady Horákové). Jako materiál konstrukce objektu je navrhována ocel, což plně koresponduje se stávající konstrukcí stadionu. Komise oceňuje návrh pro jeho přínos pro zarovnání uliční čáry a zkvalitnění parteru, kdy v návrhu dochází k ustoupení objektu stadionu na úroveň Molochova a tím k rozšíření veřejného prostoru chodníku s možností výsadby nového stromořadí v ul. Milady Horákové. Komise upozorňuje, že třeba také kultivovat a oživit veřejný prostor v ulici U Sparty. Komise s předloženým projektem jednoznačně souhlasí a oceňuje, že jeho realizací dojde k urbanistickému sjednocení severní uliční fronty Letenské pláně. 6.7.2 Merkuria - studie nové zástavby Komisi byl předložen záměr, který byl předběžně v základních objemech konzultován na 10. jednání Komise rozvoje v roce 2016. Jde o území vymezené ulicemi Argentinská, Vrbenského, Malá Plynární a V Zákoutí, kde má dle představ investora na místě stávajícího objektu Merkuria vyrůst nový administrativní komplex. Hlavní objekt je navržen do tvaru L a je vymezen uličními čarami ulic Argentinská a Vrbenského. Hmota objektu do Argentinské je 7 nadzemní podlaží + 1 ustupující, do Vrbenského pak výška dosahuje 6 nadzemních
podlaží. Za touto hmotou je umístěn další dvoupodlažní objekt pro administrativu (coworking space) na uliční čáře ulice Malá Plynární. V parteru je u hlavního objektu počítáno s obchodními plochami směrem do obou přilehlých ulic. Zvolené řešení respektuje jakékoli budoucí řešení křižovatky Argentinská a Vrbenského, která je v současné době mimoúrovňová, výhledově však může dojít k úpravě na řešení úrovňové. Tyto možné varianty výsledného působení objektu byly doloženy vizualizacemi. Vjezd do objektu je umístěn z ulice Argentinská z důvodu nepřitížení obytných ulic další průjezdnou dopravou. Komise ocenila posun v práci s hmotami objektu i v kvalitě předložených vizualizací, stále však vnímá objem objektu jako příliš mohutný a masivní, což vyniká především ve variantě, kdy by došlo k odstranění mostu přes Argentinskou ulici. Hlavní objekt je sice šesti až osmipodlažní, avšak podlaží mají velkou světlou výšku. Také šířka hmot je značná. Je potřeba prověřit výšku objektu v širším kontextu celé ulice Argentinská. Je třeba také projekt koordinovat s plánovanou výstavbou na území Ferony. Komise považuje výchozí koncepční řešení projektu za možné. Pro další posouzení nicméně požaduje předložení dokumentace, která projekt propojí s konceptem zástavby na ploše Ferony a s dalšími urbanistickými souvislostmi v místě, a to nejen z hlediska urbanistické situace a vizualizací, ale také reálných výšek jednotlivých budov v pohledu z Argentinské ulice. Hlasování: PRO 5 PROTI 0 ZDRŽELO SE 1 6.7.3 Pravidla pro půdní vestavby, půdní nástavby a nástavby objektů na území městské části Praha 7 v památkové zóně Dokument byl představen na 5. jednání Komise rozvoje 2017. Cílem jeho zpracování je stanovení jednotných pravidel přístupu k úpravám střešní krajiny staveb v rámci památkové zóny na území MČ Praha 7. Do dokumentu byly zapracovány připomínky Komise rozvoje z minulého projednání. Komise materiál schvaluje. Hlasování: PRO 5 PROTI 0 ZDRŽELO SE 0 Ing. arch. Tomáš Cach, ověřovatel zápisu PhDr. Richard Biegel, Ph.D., předseda Komise zapsala: Ing. arch. Martina Fialová, tajemník Komise