Máme používat koncept EGDT? Vladimír Šrámek ARK, FNUSA

Podobné dokumenty
ideálně podle potřeb konkrétního pacienta

Úvodní tekutinová resuscitace

Perioperační hemodynamická optimalizace

Monitorace hemodynamiky v intenzivní péči PRO

Jak s tekutinami v postresuscitační fázi?

Tekutinová resuscitace u sepse u dětí BOLUSY TEKUTIN ANO

10 nejlepších článků uplynulých 12 měsíců dle portálu AKUTNĚ.CZ. Klučka Jozef

10 věcí, kterých bych se měl při léčbě sepse vyvarovat

EPOSS - co jsme (možná) dosud nevěděli? EPOSS lessons learned

Levosimendan - CON. Michal Pořízka

Administration of resuscitation fluid. requires as much thought and care as the administration of any other potentially lethal drug" John Myburgh

Co o HR víme? historicky nejsledovanější a na ICU první monitorovaný vitální parametr

Klinické a hemodynamické parametry léčby

Jan Bělohlávek, Tomáš Kovárník

Podivuhodný příběh HES cesta od naděje k zavržení

Možnosti a úskalí časné detekce sepse a septického šoku na urgentním příjmu

OPTIMALIZACE. Celková anestezie up to date 2013 PERIOPERAČNÍ HEMODYNAMICKÁ OPTIMALIZACE 1 / 31

SEPTICKÝ ŠOK Jsou bolusy tekutin the right way? Roman Kula, KARIM FN Ostrava

DŮKAZY PRO A PROTI TERAPEUTICKÁ HYPOTERMIE. Škulec R

Podivuhodný příběh koloidních náhradních roztoků. K. Cvachovec KARIM 2.LF UK ve FN Motol Praha

Algoritmus přežití sepse

Koloidy v kardioanestezii CON. T. Kotulák Klinika anestezie a resuscitace, IKEM, Praha a 1. LF UK a VFN, Praha

Možnosti a úskalí časné detekce sepse a septického šoku na urgentním příjmu

Nastal již čas měření srdečního výdeje? Jan Hanousek, FRCA North Devon District Hospital, GB Kongres ČSARIM, Olomouc, 2014

Vasopresin a terlipresin u septického šoku. Stibor B. ICU, Landesklinikum Baden bei Wien, Austria

Surviving Sepsis Campaign: výsledky léčby dospělých septických pacientů. Eva Kieslichová Transplantcentrum

Má PAC dnes ještě své místo v intenzívní péči? MUDr.Pavel Štětka ARK FN u svaté Anny Brno

Markery srdeční dysfunkce v sepsi

Transplantační a dárcovská medicína. Eva Kieslichová KARIP, Transplantcentrum

HFOV v dětské resuscitační péči

Neuroprotekce v reálné klinické praxi

Poruchy spánku na ICU

U pacienta trvá potřeba noradrenalinu (...navzdory jeho klinické stabilizaci)

PATŘÍ BOLUS TEKUTINY DO EARLY GOAL-DIRECTED THERAPY SEPTICKÉHO ŠOKU DĚTÍ

MEZINÁRODNÍ CENTRUM KLINICKÉHO VÝZKUMU TVOŘÍME BUDOUCNOST MEDICÍNY. Protokoly IP v praxi. Petr BAUER Anesteziologicko-resuscitační klinika AKUTNĚ.

Agresivní léčba nemocných s oběhovým šokem v PNP na základě monitorace sérového laktátu úvodní výsledky randomizované prospektivní studie

hemodynamická monitorace je důležité co používáme?

Syntetické koloidy v klinické medicíně - up to date 2018 PRO/CON diskuze. PRO: Karel Cvachovec (Praha) CON: Vladimír Šrámek (Brno)

Patofyziologie kardiovaskulárního ústrojí vybrané klinické aspekty. MUDr. Jan Stašek KARIM FN Brno

Význam pozdního podvazu pupečníku pro novorozence. MUDr. Iva Burianová MUDr. Magdalena Paulová Thomayerova nemocnice, Praha

Roman Kula, ARK FN Ostrava

Novinky v kardiovaskulární prevenci a léčbě hypertenze. MUDr. Tomáš Fiala

DIAGNOSTIKA A PREVENCE HLUBOKÉ ŽILNÍ TROMBÓZY V INTENZIVNÍ PÉČI

Proč monitorovat hemodynamiku

MUDr. Martin Kolář KAR FNKV SEPSE

DYNAMICKÉ PARAMETRY PRELOADU

Jak předejít poškození myokardu v perioperačním období. R. Kula, KARIM Ostrava

Tomáš Zaoral KDL FN Ostrava. Odd.dětské intenzivní a resuscitační péče

V. Adámková Klinická mikrobiologie a ATB centrum 1.LF UK a VFN, Praha. Colours of Sepsis; ATB STEWARDSHIP V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ, 30.1.

Cílový tlak během anestezie

Pacient se srdečním selháním v anamnéze a nízkou EF má mít speciální přípravu?

Současná role parenterální výživy (PV) u kriticky nemocných

Nová guidelines v medicíně v roce o kterých bychom měli vědět?

Tekutiny a vasoaktivní látky

Zdeněk Monhart Nemocnice Znojmo, p.o. Lékařská fakulta MU Brno

Kardiogenní šok Co dělat vždy a co jen někdy?

Farmakokinetika antibiotik v perioperačním období

BJA Eur J Anaesthesiol 2013

TLAK A PULZ - JAK PRACOVAT SE TŘEMI ČÍSLY?

Drobnosti nebo i zásadní změny? Nutrice pro kriticky nemocné v roce Pavel Těšínský JIP, II. interní klinika 3. LF UK a FNKV Praha

Tekutiny a vazopresory u SS

PK/PD antibiotik v intenzivní péči. MUDr. Jan Strojil, Ph.D. Ústav farmakologie Lékařská fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci

ŽIVOT OHROŽUJÍCÍ KRVÁCENÍ V PNP.

Pacient má vysoký laktát ale nemá klinické známky tkáňové hypoperfuze

CO MÁM DĚLAT V PŘÍPADĚ REFRAKTERNÍHO ORGÁNOVÉHO SELHÁNÍ LEDVIN. Novák I., JIP I.interní klinika Plzeň

Jaký má být cílový tlak během anestezie?

CO JE NOVÉHO? CHIRURGIE. Igor Satinský Mezioborová jednotka intenzivní péče, Nemocnice Havířov Slezská univerzita, Opava

Syntetické koloidy v klinické medicíně up to date 2018

Dočasná mechanická oběhová podpora v kardiologii

Racionalita v intenzivní péči... je snazší o ní mluvit než ji prosadit

Karbapenemy v intenzivní péči K. Urbánek

Surviving Sepsis Přežití sepse

Nové SSC guidelines 2016 cesta vpřed nebo krok zpět? Vladimír Šrámek ARK, FNUSA

Traumatem indukovaná koagulopatie realita na OUP

B.Stibor. Landesklinikum Baden bei Wien, Austria

Dávkování antibiotik v intenzivní péči u nemocných s normálními renálními funkcemi. Chytra I KARIM FN Plzeň, LFUK Plzeň

Klinická pravidla, která bychom měli respektovat

Fitness for anaesthesia

Ovlivňuje reálně noční operativa a transfúzní praxe pooperační průběh? Petr Štourač

Jak pracovat s novou definicí sepse?

Jak pracovat s novou definicí sepse?

TRUHLÁŘ, Anatolij. Doporučené postupy pro resuscitaci ERC 2015: souhrn doporučení [online]. České Budějovice: MEDIPRAX CB s.r.o., 2015, 18 [cit.

R A P I D EARLY ADMINISTRATION OF ACTIVATED FACTOR VII IN PATIENTS WITH SEVERE BLEEDING ZÁZNAM SUBJEKTU HODNOCENÍ (CRF) Číslo centra.

SEPSE V PRIMÁRNÍM KONTAKTU - již odpovědi, nebo stále jen otazníky?

Intravenosní přístup a tekutiny

Jak dlouho léčit tromboembolickou nemoc? MUDr. Petr Kessler Odd. hematologie a transfuziologie Nemocnice Pelhřimov

"Early goal directed therapy" ipro anestezii?

Ovlivnění ledvin umělou plicní ventilací a Ventilator-induced kidney injury

Radioterapie po radikální prostatektomii

Inhalační podání antibiotik update Chytra I KARIM FN Plzeň, LFUK Plzeň

Selhání oběhu, šok, KPR. Jan Malík Koronární jednotka 3. int. kliniky VFN+1.LF UK

ERAS na chirurgických pracovištích v ČR

OPERAČNÍ LÉČBA KARCINOMU PROSTATY

Pacient s diabetes mellitus před anestezií/operací

TERAPEUTICKÁ HYPOTERMIE PO SRDEČNÍ ZÁSTAVĚ

Perioperační tekutinová terapie

Časná přednemocniční detekce sepse

Stopové prvky v intenzívní péči. Colours of Sepsis, Ostrava Miroslav Tomíška

Srovnání anesteziologických postupů používaných pro chirurgickou intervenci u zlomenin krčku kosti stehenní

Transkript:

Máme používat koncept EGDT? Vladimír Šrámek ARK, FNUSA XXIII. kongres ČSARIM Praha, 6.-8.10.2016

Máme používat koncept EGDT? PERIOPERAČNĚ?

EXPERIMENT VO 2 PT Shumacker SM Cain DO 2

30 let klinické medicíny fyziologie monitorace (a její limitace) nepředvídané důsledky dezinterpretace důkazů vliv průmyslu vznik kontroly procesu HM Weil, WC Shoemaker, D Bennett, P Safar

pooperační mortalita/morbidita koreluje s velikostí kyslíkového dluhu [Bland RD, CCM 1985; Lugo G, Crit Care Med, 1993] Role of oxygen debt in the development of organ failure sepsis, and death in high-risk surgical patients. Shoemaker WC, Appel PL, Kram HB. Chest. 1992 Jul;102(1):208-15.

dlouhodobý profit A Randomized Clinical Trial of the Effect of Deliberate Perioperative Increase of Oxygen Delivery on Mortality in High- Risk Surgical Patients Owen Boyd, E. David Bennett, JAMA. 1993;270(22):2699-2707.. analýza nemocných, kteří byli ve studii v roce 1992 intervence: PAC, DO 2 I > 600 ml/min/m 2 rizikové faktory dlouhodobého přežití: věk (RR 1.04) pooperační komplikace (RR 3.78) intervenční skupina (RR 0.61) [Rhodes A, Intensive Care Med 2010]

guidelines

2013 MORTALITY

2013 MORBIDITY

Máme používat koncept EGDT? PERIOPERAČNĚ? ANO Protokol: CO (PPV)

intenzivní péče obecně

RIVERS V průlomové publikaci v NEJM v roce 2001 představil Emanuel Rivers úspěšný (redukce absolutní mortality o 16 %), agresivní (CŽK, měření ScvO2, RBC, dobutamin) koncept protokolizované šestihodinové resuscitace septického šoku a odstartoval éru EGDT v podmínkách emergency/icu. RIVERS, E., NGUYEN, B., HAVSTAD, S., ET AL. Early goal-directed therapy in the treatment of severe sepsis and septic shock. N Engl J Med, 2001, 345, p. 1368 1377. Test: kontinuální monitorace ScvO2, protokolizace tekutina + vasopresor + dobutamin + RBC

kritika RIVERS Populace nemocných šlo o pozdní, vs. hypodynamický septický šok (nepojištění nemocní na předměstí Chicaga přicházejí do nemocnice pozdě). Tomu napovídaly i některé vstupní parametry (extrémně nízké ScvO2) a vysoká mortalita v kontrolní skupině (46,5 %) x ALE Parametry protokolu podle CVP nelze řídit volumovou resuscitaci; kontinuální měření ScvO2 je drahé, jeho použití jako parametr resuscitace kontroverzní; používání RBC k dosažení HCT 30 % v případě tkáňové hypoperfúze je kontroverzní; dobutamin v případě tkáňové hypoperfúze by měl být použit jen při prokázané hypodynamické složce šoku (měření srdečního výdeje, ECHO). Další nejasnosti katétry k měření kontinuálního ScvO2 byly ke studii zadarmo poskytnuty formou Edwards; dr. Rivers léčil všechny nemocné v protokolizované skupině osobně? Ostatní nemocní byli léčeni blíže nedefinovanou skupinou lékařů emergency? (tzn. ne vždy konzultantem?).

SEPSIS TRILOGY (PROCESS, ARISE, PROMISE) ProCESS (porovnání hospitalizační mortality v D60): n = 1351 nemocných, 31 center, mortalita 21 % (EGDT), 18,2 % (modifikovaný protokol), 18,9 % (standardní léčba). ARISE (porovnání all cause mortality v D90): n = 1600 nemocných, 51 center, mortalita 18,6 % (EGDT) a 18, 8% (standard). ProMISe (porovnání all cause mortality v D90): n = 1260 nemocných, 56 center, mortalita 29,5 % (EGDT) a 29,2 % (standard). Shrnující metaanalýza konstatuje, že EGDT není lepší než standardní péče o nemocné se septickým šokem v podmínkách emergency a je spojena se zvýšenou konzumací zdrojů. Investigators TP. A randomised trial of protocolised care for early septic shock. N Engl J Med, 2014, 370, p. 1683 1693. ARISE Investigators. Goal-directed resuscitation for patients with early septic shock. N Engl J Med, 2014, 371, p. 1496 1506. doi: 10.1056/NEJMoa1404380. Epub 2014, Oct 1. MOUNCEY, PR., OSBORN, TM., POWER, GS.,ET AL. Trial of early, goal-directed resuscitation for septic shock. N Engl J Med, 2015, 372, p. 1301 1311. doi: 10.1056/ NEJMoa1500896. Epub 2015, Mar 17. ANGUS, DC., BARNATO, AE., BELL, D., ET AL. A systematic review and meta- -analysis of early goal-directed therapy for septic shock: the ARISE, ProCESS and ProMISe Investigators. Intensive Care Med, 2015, 41, p. 1549 1560. doi: 10.1007/ s00134-015-3822-1. Epub 2015, May 8.

sepsis trilogy - výstupy standardní léčba neznamená opožděnou hyporesuscitaci nemocných v septickém šoku; v iniciální resuscitaci je vhodné podat minimálně 1 litr nebo 20 30ml/kg (= přibližně 2 litry) tekutin; tekutinová bilance během prvních 6 hodin: ve všech studiích se pohybovala mezi 4 5 litry tekutin jak v protokolizované, tak ve standardní větvi; včasné podání (paralelní s tekutinovou resuscitací?) vazopresorů (noradrenalinu) je vhodné a často používané (> 50 %); i septický šok lze dobře zaléčit bez CŽK. Do periferní žíly (zvláště je-li zavedena proximálně), lze (krátkodobě) podávat vazopresory; podání dobutaminu je v iniciální fázi v běžné praxi výjimečné (1,1 3,8 % ve standardních větvích Sepsis Trilogy ); restriktivní politika podání RBC (trigr Hb 70 g/l) vede k poklesu podání krve o cca 50%; včasné podání antibiotik (referováno pouze ve studii ProCESS) se stalo všeobecnou rutinou (> 97% případů).

další novinky Antibiotika (ATB): recentní metaanalýza nepotvrdila efekt časně podaných ATB.(14) Nemělo by o však měnit naši současnou praxi: širokospektrá ATB podat co nejdříve. Tekutinová bilance: vyšší tekutinová bilance v pozdějších hodinách resuscitace septického šoku(15, 16) je spojena s horší prognózou. Naopak nízký objem podaných tekutin, konkrétně < 0,5 litru v první hodině a < 1 litr v dalších pěti hodinách, je také spojen s vyšší mortalitou.(17) Je třeba zdůraznit, že ve všech těchto studiích jde o retrospektivní analýzu dat. Výše MAP: v prospektivní studii septického šoku nenašel Asfar P. rozdíl v D28 mortalitě ve skupinách randomizovaných na MAP = 65 70 mmhg vs. MAP = 80 85 mmhg. Nemocní s vyšším MAP dostávali vyšší dávky katecholaminů a měli více arytmií. U skupiny nemocných s anamnézou arteriální hypertenze měli nemocní s vyšším MAP nižší potřebu CRRT. Právě tato studie ukazuje, jak je důležitá stratifikace a priori intervenovaných skupin nemocných se septickým šokem, chceme-li najít konkrétní odpovědi pro jejich léčbu.(18) Krevní transfúze (RBC): restriktivní politika v podání RBC je u nemocných se septickým šokem možná (Hb = 70 vs. 90 g/l).(19)

reference 14. STERLING, SA., MILLER, WR., PRYOR, J., ET AL. The Impact of Timing of Antibiotics on Outcomes in Severe Sepsis and Septic Shock: A Systematic Review and Meta-Analysis. Crit Care Med, 2015, 43, p. 1907 1915. doi: 10.1097/ CCM.0000000000001142. 15. BOYD, JH., FORBES, J., NAKADA, TA., ET AL. Fluid resuscitation in septic shock: a positive fluid balance and elevated central venous pressure are associated with increased mortality. Crit Care Med, 2011, 39, p. 259 265. doi: 10.1097/ CCM.0b013e3181feeb15. 16. MICEK, ST., MCEVOY, C., MCKENZIE, M., ET AL. Fluid balance and cardiac function in septic shock as predictors of hospital mortality. Crit Care Med, 2013, 17, R246. doi: 10.1186/cc13072. 17. WAECHTER, J., KUMAR, A., LAPINSKY, SE., ET AL. Interaction between fluids and vasoactive agents on mortality in septic shock: a multicenter, observational study. Crit Care Med, 2014, 42, p. 2158 2168. doi: 10.1097/CCM.0000000000000520. 18. ASFAR, P., MEZIANI, F., HAMEL, JF., ET AL. High versus low blood-pressure target in patients with septic shock. N Engl J Med, 2014, 370, p. 1583 1593. doi: 10.1056/NEJMoa1312173. Epub 2014, Mar 18. 19. HOLST, LB., HAASE, N., WETTERSLEV, J., ET AL. Lower versus higher hemoglobin threshold for transfusion in septic shock. N Engl J Med. 2014 Oct 9;371(15):1381-91. doi: 10.1056/NEJMoa1406617. Epub 2014, Oct 1.

co zbylo z SSC guidelines? timing vedení resuscitace zkušeným lékařem časně podaná adekvátní (širokospektrá, baktericidní) ATB úvodní resuscitace i.v. bolusem tekutiny (+ vasopresor)

Máme používat koncept EGDT? PERIOPERAČNĚ? ANO Protokol: CO (PPV) ANO Protokol:?

závěr