Experimentální zjišťování charakteristik kompozitových materiálů a dílů Dr. Ing. Roman Růžek Výzkumný a zkušební letecký ústav, a.s. Praha 9 Letňany ruzek@vzlu.cz
Základní rozdělení zkoušek pro ověření technologického procesu výroby konstrukcí Validation article (A level) Subcomponent (B level) Profile properties (C level) Coupons (D level)
Přehled nejpoužívanějších zkušebních metod: (úroveň materiálových vzorků) - zkouška tahem (včetně modulů) - zkouška v tlaku (včetně modulů) - zkouška v tlaku po impactu - interlaminární smyková zkouška ILLS - rail shear zkouška - G1c interlaminární zkouška lomové houževnatosti DCB-test (různé módy porušování) - odolnost proti otlačení - zkoušení odolnosti proti vytržení z otvoru - teplota skelného přechodu Tg Včetně vlivů prostředí
Přehled nejpoužívanějších zkušebních metod: (úroveň vlastností polotovarů profilů) - zkouška tahem - zkouška v tlaku / buckling - zkouška v tlaku po impactu - 3 nebo 4 bodový ohyb profilů - odolnost proti nakroucení profilu (torsion) (i v kombinaci s ohybem) - zkouška pevnosti zakřivených profilů (v geom. přechodech profilu) - odolnost proti utržení (pull), smyku a ohybu částí profilů - odolnost spojů (SLS, DLS, vytržení, smyk, ohyb, atd.) Včetně vlivů prostředí
Základní vlastnosti kompozitního materiálu s termoplastickou matricí Zkouška tahem Výstup mez pevnosti v tahu 480 až 507 MPa Modul pružnosti v tahu cca 37 Gpa Poissonova konst. cca 0,29 (ČSN vs. ASTM)
Zkouška tlakem Tloušťka 4,4 mm Základní vlastnosti kompozitního materiálu s termoplastickou matricí Výstup mez pevnosti v tlaku 365 až 521 MPa v závislosti na zatěžovacích podmínkách Modul pružnosti v tlaku cca 35 až 37 Gpa
Termomechanické vlastnosti kompozitního materiálu s termoplastickou matricí Cílem je stanovit materiálové vlastnosti, které by umožnily simulaci procesu tváření a optimalizaci technologického procesu Hlavni faktory ovlivňující termomechanické vlastnosti kompozitu: Teplota (tváření při cca 240 C až 320 C) Rychlost (cca 2 až 5 mm/sec) Tvářecí tlak 350 CLOSING PRESS 300 250 OPENING PRESS PRODUCT EXTRACTION Upper tool Z1 Blank Z right Bottom tool Z1 Blank Z left Temperature [ C]. 200 150 100 50 0 00:00 02:15 04:30 06:45 09:00 11:15 13:30 15:45 18:00 20:15 22:30 Time
Termomechanické vlastnosti kompozitního materiálu s termoplastickou matricí Pro kovy je rozhodující tažnost materiálu, Pro kompozity je tažnost zanedbatelná, oproti tomu nejvíce přispívá k tváření Interlaminární smyková deformace mezi vrstvami Intralaminární smyková deformace v rovině každé vrstvy Experimentální program: Interlaminární smyková zkouška tahem Interlaminární smyková zkouška ohybem Intralaminární zkouška smykové deformace
Interlaminární smyková zkouška tahem Navrženy dva typy zkušebních těles Vzorek O dvě smykové roviny Vzorek Z jedna smyková rovina Smyk mezi vrstvami je vyvolán tahem Zkušební podmínky Různá rychlost posuvu pístu (příčníku) (0,01 mm/sec a 3 mm/sec) Různé teploty (RT, 100 C, 150 C, 220 C, 250 C, 270 C, 290 C a 310 C) (rychlost ohřevu 2,5 C/min, stabilizace 30 minut na teplot ě) Použity vnější příložky s konstantní vzdáleností (při vyšší teplotě mají vrstvy kompozitu tendenci se oddělovat)
Interlaminární smyková zkouška tahem Vzorek Z dvě smykové roviny (vliv přídavných pohybových namáhání je významný, nutná eliminace přípravkem i při RT)
Interlaminární smyková zkouška tahem Vzorek Z jedna smyková rovina
Interlaminární smyková zkouška tahem Typické průběhy síly v závislosti na čase a teplotě 12 10 Těleso: Typ O w g = 20 mm Rychlost zatěžování: 3 mm/sec síla [ kn ], posun pístu [ mm ] 8 6 4 220 C 250 C 270 C 290 C posun pístu 2 0 0 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1 čas [ s ]
Interlaminární smyková zkouška tahem Vliv teploty na mez pevnosti ve smyku 40 Napětí ve smyku [ MPa ] 35 30 25 20 15 10 Typ O Typ Z - v příložkách Typ Z - bez příložek 5 0 0 50 100 150 200 250 300 350 Teplota [ o C ]
Interlaminární smyková zkouška ohybem Ohybová zkouška využívá skutečnosti, že: - Tahová pevnost v rovině vrstev je při zvýšené teplotě o několik řádů vyšší než smyková pevnost mezi vrstvami - Defomace kompozitového nosníku při teplotě, kdy matrice je již v plastickém stavu, je dána interlaminární smykovou deformací Princip zkoušky: - Nosník (kompozitová deska) je uloženo na dvou podporách - Pomalé kontinuální zvyšování teploty - Termočlánky trvale zaznamenávají skutečnou teplotu na povrchu tělesa - Sledování průhybu nosníku
Interlaminární smyková zkouška ohybem Počátek trvalých deformace 279 C Zvětšení tloušťky tělesa o cca 0,9 mm (ze 4,4 na 5,3 mm)
Intralaminární zkouška smykové deformace Úhel zablokování smykové deformace tkaniny je další z důležitých veličin materiálového modelu. Jedná se o charakteristiku tkaniny, která je ovlivněna typem vazby a utažením pramenců. Experimentálně byl zjištěn úhel zkosu, při němž prudce roste smyková tuhost jedné vrstvy. Při teplotě cca 300 C byla oddělena od desky jedna vrstva a následně smykově tvářena. Zjištěn úhel zablokování: 37. Vrstva kompozitu před a po zkoušce intralaminární smykové deformace
Ověřovací zkouška základního konstrukčního prvku - Na základě provedených zkoušek byly v LLV stanoveny charakteristiky potřebné pro popis tvářecího procesu SW programem PAM-FORM - Byly provedeny výpočty tváření pro vybraný konstrukční díl styčník CLEAT - Styčník byl vyroben novou technologií - Experimentálně byly ověřeny mechanické vlastnosti styčníku - Postup zkoušky byl navržen tak aby vyhověl leteckým předpisům FAA cirkulář AC20-107A.
Ověřovací zkouška základního konstrukčního prvku Program zkoušek: - Statické zatěžování do UL - Únavová zkouška v prostředí se zvýšenou teplotou - Statické zatěžování do UL - Statické zatěžování do lomu - Vliv impaktu Sestava zkoušky kompozitního dílu CLEAT ve zkušebním stroji SCHENCK 250 kn
Ověřovací zkouška základního konstrukčního prvku Požadavky na velikost a umístění rázového poškození - Vytvoření BVID poškození s hloubkou vtisku 0,3 mm, nebo danou energií - Umístění poškození do kritické oblasti prvku Postup: 1) Kalibrace impaktoru cíl: zjistit energii a podmínky, která vytvoří požadované poškození 1) provedení zkoušky bez impaktu a stanovení kritického místa 2) Provedení impaktu hloubka vtisku [ mm ] 1,6 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 deska (měkká podložka) deska (tvrdá podložka) roh styčníku (označený polotovar) roh styčníku (neoznačený polotovar) roh styčníku (dodatečně 3.10.2008) hrana montovaného styčníku hrana integrálního styčníku 0,2 0,0 0 5 10 15 20 25 30 35 40 energie [ J ]
Ověřovací zkouška základního konstrukčního prvku Závěr 1: Integrovaný styčník vyrobený novou technologíí lisováním má vyšší pevnost jak bez přítomnosti rázového poškození, tak i s poškozením Typ a mechanizmus poškození je u obou styčníků shodný Typ styčníku CLEAT Maximální dosažená síla F MAX [ kn ] Bez impaktu S impaktem Dělený 6,97 6,55 Integrovaný 7,95 7,38
Závěr 2: Ověřovací zkouška základního konstrukčního prvku Okraj delší strany Okraj kratší strany Deformace obou styčníků před únavovou zkouškou jsou podobné. Po únavové zkoušce jsou deformace integrovaného styčníku významně menší (Měřeno optickým systémem ARAMIS HS) Okamžik měření Označení měřeného místa velikost deformace [mm] Styčník 1 Styčník 2 Styčník 3 Styčník 4 Před únavovou zkouškou (5,34 kn) Po únavové zkoušce (5,34 kn) Statická porucha (max. síla) okraj kratší strany 3,6 5,1 4,1 4,1 okraj delší strany 3,8 4,6 3,7 4,2 okraj kratší strany 3,2 4,4 3,7 4,1 okraj delší strany 6,9 4,3 3,6 4,1 okraj kratší strany 6,7 7,2 7,9 7,64 okraj delší strany 8,3 8,3 -*) 11,27
Experimentální zjišťování charakteristik kompozitových materiálů a dílů Děkuji za pozornost ruzek@vzlu.cz