Gymnázium, Brno, Elgartova 3 GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Téma: EURASIE
Autor: Název: Mgr. Richard Trávníček, Ph.D. Geografie dopravy dopravní slovník Datum: 6.3.2014 Cílová skupina: Vzdělávací obor: Student gymnázia Geografie Anotace: Prezentace si klade za cíl seznámit studenty se speciálními pojmy z geografie dopravy, pochopit její základní rozdělení a prohloubit schopnosti žáků řešit dopravní problémy.
DOPRAVA A LIDSKÁ SPOLEČNOST: zahájení dopravy: odvoz z porodního sálu ukončení dopravy: odvoz do pece krematoria či k pohřbení průmyslová revoluce = základní impulz pro rozvoj dopravy demografický nárůst potřeba efektivnější dopravy průmyslová výroba ve městech nutnost dovoz/vývoz expanze měst nárůst obyvatel = zvýšené nároky přepravy
DOPRAVA: přemísťování lidí, nákladů, energie a zpráv v prostoru dopravní dělení z ekonomického hlediska: nákladní: - ve sféře výroby - ve sféře oběhu - ve sféře osobní spotřeby osobní nejstarší druh dopravy = doprava pěší využití zvířat (jízdní a soumaři)
KLASIFIKACE DOPRAVY: podle prostředí: pevninská vodní vzdušná zvláštní druhy: potrubní elektr. energie zpráv
podle druhů dopravních cest: suchozemská: - železniční - silniční - potrubní vodní: - námořní - vnitrozemská: říční jezerní letecká (+ kosmická) zpráv informací
podle vzdálenosti: místní dálková městská příměstská podle způsobu uskutečňování: pravidelná x nepravidelná individuální x hromadná veřejná x neveřejná
DŮLEŽITÉ DOPRAVNÍ POJMY: mezinárodní doprava mezi minimálně dvěma státy příklad: SRN - ČR tranzitní doprava mezi dvěma státy přes území jednoho nebo více států příklad: SRN ČR Slovensko (tranzitem ČR) peážní doprava mezi dvěma částmi téhož státu přes území jiného státu příklad: Liberec (CZ) Zittau (D) Varnsdorf (CZ) (vlak)
Úvraťová konečná brněnské tramvajové linky č. 8 Líšeň, Mifkova Foto: R. Trávníček
Kolejová splítka MHD (ul. Husova, Brno) Foto: R. Trávníček
Na základě vlastních znalostí, s použitím literatury a internetových stránek vysvětli následující pojmy z geografie dopravy: 1) mezinárodní doprava mezi minimálně dvěma státy 2) tranzitní doprava mezi dvěma státy přes území jednoho nebo více států 3) typická kolejová úvrať Vozidlo jedoucí z bodu A do bodu C mění v bodě B svůj pohyb v opačný, v bodě B musí být tzv. hlavové ukončení kolejí (zakončeno kusými kolejemi), např.: železniční trať: Most (A) Dubí (B) Moldava (C) tramvajová konečná Líšeň, Mifkova (Brno) 4) atypická kolejová úvrať Vozidlo jedoucí z bodu A do bodu C mění v bodě B svůj pohyb v opačný. V bodě B musí být průjezdní zhlaví, tedy bez celkového hlavového ukončení, tzn. vozidlo by mohlo pokračovat ve směru, z něhož přijelo, např. Brno (A) Hrušovany n/j (B) Znojmo (C)
5) železniční peáž Výchozí a konečná stanice daného spoje se nachází ve stejném státě, avšak spoj je veden územím jednoho či více jiných států, např.trať: Liberec Zittau Varnsdorf nebo Jeseník Glucholazy - Krnov 6) peážní linka MHD tzv. souběžná, dvě linky MHD jsou vedeny z větší části stejnou trasou a mohou mít i jednu společnou konečnou stanici, např. linky č. 25 a 26 (MHD Brno) 7) deviatilita odchylka z přímého možného vedení trati oproti skutečnosti 8) kolej X kolejnice kolej se skládá ze dvou kolejnic připevněných ve stejné vzdálenosti na pražcích kolejnice je část koleje, po níž se pohybuje jedno kolo z každé nápravy jedoucího vozu
9) osová vzdálenost kolejí vzdálenost mezi středy dvou kolejí (u MHD činí v ČR podle ČSN 3,5 m) 10) dopravní uzel místo, kde se sbíhají minimálně tři dopravní cesty 11) terminál významnější přestupní uzel, obvykle (není podmínkou) konečná stanice minimálně jedné ze stěžejních linek, např. u MHD v Brně stanice Stará osada 12) závlek linka zajíždí na zastávku, která by zůstala bez obsluhy nebo by musela býti obsloužena jinou linkou, např. zastávka Stará osada obsluhovaná v dopravním sedle linkami č. 25 a č. 26 (takováto linka je ovšem postižena dočasnou ztrátou směru)
13) kolejová splítka dva nebo více kolejových rozchodů umístěných do jedné koleje, u MHD také dočasně zdvojená kolej za výhybkou, umožňuje rychlejší průjezd vozidel křižovatkami 14) tangenciální linka linka spojující obvodové části města, není však vedena středem města např. linka č. 25 nebo č. 26 (MHD Brno) 15) okružní linka linka, jejíž výchozí i konečná stanice jsou totožné. Obvykle bývá doplněna sesterskou linkou jedoucí opačně, např. linky č. 44 a č. 84 (MHD Brno) 16) napájecí linka jedná se o doplňkovou linku sloužící k zajištění základní obsaditelnosti stěžejních linek v přestupních uzlech 17) ozubnicová železnice (tzv. zubačka ) umožňuje vozidlu zdolání větších stoupání díky ozubenému kolu trakčního vozidla, které zapadá do ozubnicového pásu umístěného v ose koleje
18) kongesce dopravní zácpa 19) oběžná rychlost uplynuvší doba mezi dvěma odjezdy téhož vozidla z téže zastávky 20) kyvadlová doprava tzv. pendl, na konečné stanici dochází ke zpětné jízdě vozu, nikoli k jeho otočení ve smyčce. K jízdě mezi dvěma konečnými stanicemi je obvykle použita tatáž kolej. (u MHD často využíváno při výlukách) 21) interval (takt) uplynuvší doba mezi dvěma následnými odjezdy stejné linky z téže zastávky 22) dopravní špička časový úsek, kdy bývá na dopravní síť nasazováno nejvíce vozidel z důvodu zvýšené přepravy cestujících, obvykle ve všední dny v čase: 5 8 hod. a 14 17 hod.
23) dopravní sedlo časový úsek, kdy bývá na dopravní síť nasazováno méně vozidel z důvodu slabší přepravy cestujících, obvykle ve všední dny v čase: 8-14 hod. a 17-20 hod. Zdroje: TRÁVNÍČEK, R.: Vývoj prostorové organizace MHD v Brně. Disertační práce Př.F MU, Brno 2001 TRÁVNÍČEK, R.: Vývoj tramvajové dopravy v Brně. Sborník PedF ZČU, Plzeň 2001. TRÁVNÍČEK, R.: Alle Wege führen zur Mitte, In: Strassenbahn Magazin, 31, Nr. 7, München 2000. TRÁVNÍČEK, R.: Die Entwicklung des Straßenbahnnetzes in Brünn, In: Nahverkerspraxis, 51, Nr. 11, Dortmund 2003.