OKRES TRUTNOV CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr KRÁLOVÉHRADECKO
Královéhradecko OKRES TRUTNOV 2 Podkrkono í u Îdírnice. 2 Netop r fiasnat (Myotis nattereri) patfií mezi vzácné savce okresu Trutnov. Na pfiedcházející stranû: âerná hora od Hrádeãku. 28 TU 2 Okres Trutnov patfií k nejvût ím ve V chodních âechách (47 km 2 ). Sahá od státních hranic s Polskem témûfi do Polabí. Zhruba ãtvrtinu jeho území zaujímá plocha Krkono ského národního parku (KRNAP), rozkládajícího se aï k Vrchlabí, Rudníku, Mlad m BukÛm a Îacléfii. Na západû navazuje území okresu na Jilemnicko a Hofiicko, na jihu ke Dvoru Králové a Rtyni. V chodní hranici tvofií Adr pa sko-teplické skály. Nadmofiská v ka roste od jihu k severu. Nejvy ím bodem okresu je SnûÏka (602,3 m n. m.), le- Ïící v oblasti KRNAP, nejníïe polo- Ïen m místem je Sedlec u Velkého Vfie Èova (262 m n. m.). Nejsevernûj í bod okresu (50 46 5 s..; 5 32 3 v. d.) se nachází na hfibetu,,5 km západoseverozápadnû od vrchu Vysoké Kolo. NejjiÏnûj í bod (50 20 25 s..; 5 44 3 v. d.) nalezneme na hfibetu u silnice, 2 km jihojihozápadnû od obce Velk Vfie Èov. Nejzápadnûj í bod (50 46 48 s..; 5 32 v. d.) se nachází na hfibetu, km v chodoseverov chodnû od kóty Sokolník. Nejv chodnûj í bod (50 33 09 s..; 6 08 29 v. d.) leïí na okraji obce, 2,5 km v chodojihov chodnû od obce Horní Vernéfiovice. Území okresu má pomûrnû pestrou geologickou stavbu. Nejv e poloïené horské partie, hfibety a rozsochy Krkono, jsou tvofieny krystalick mi horninami starohorního aï staroprvohorního stáfií. V západní polovinû pfievaïuje hrubozrnná Ïula krkono sko-jizerského masivu, ve zb vající ãásti pohofií rûzné typy metamorfovan ch hornin, zejména ruly, svory, fylity, amfibolity, zelené bfiidlice, dále kfiemence, krystalické vápence aï dolomity atd. Krystalické bfiidlice se vzácnûji vyskytují i v komplexu mlad ích hornin i mimo horské oblasti (napfi. na Zviãinû). Horsk masiv Krkono je na jihu lemován podkrkono skou pánví a na v chodû vnitrosudetskou pánví. Pfieva- Ïujícími horninami jsou zde mladoprvohorní usazeniny, pfiípadnû sopeãné vyvfieliny. Karbonské slepence a arkózy, prostoupené v Ïacléfisko-svatoÀovické pánvi slojemi ãerného uhlí, vyplàují podstatnou ãást Îacléfiské vrchoviny a tvofií v razn hfibet Jestfiebích hor (Îaltman 739, m n. m.). Plo nû roz-
Okres Trutnov sáhlej í jsou ãervenohnûdé permské usazeniny (pískovce, jílové bfiidlice apod.), které jsou pfievaïující horninou Podkrkono ské pahorkatiny (okolí Trutnova, Hostinného aj.). Permského stáfií jsou téï ryolitové sopeãné vyvfieliny tvofiící v raznou skupinu Vraních hor (Královeck piãák 880,5 m n. m.). Nejmlad ími horninami téhoï geotektonického cyklu jsou triasové pískovce na jihov chodním okraji okresu (napfi. v okolí Vízmburku). Zb vající jiïní ãást okresu pokr vají uï sedimenty svrchní kfiídy. Nejstar- í, cenomanské pískovce (perucké a korycanské souvrství), tvofií napfi. pfieváïnou ãást Zviãinsko-kocléfiovského hfibetu vãetnû prûlomového údolí Labe nad Bílou Tfieme nou. PfievaÏujícím typem hornin ãeské kfiídové pánve jsou zde jemnozrnné usazeniny (jemnozrnné pískovce, slínovce, spongility, prachovce aj.) bûlohorského a jizerského souvrství (spodní aï svrchní turon). Zcela ojedinûlá jsou tûlesa mladotfietihorních vulkanitû (napfi. Vy ehrad pfii jihozápadní hranici okresu). Z ledov ch dob star ích ãtvrtohor TU 3 29
Královéhradecko KRAJINN POKRYV pocházejí nánosy ledovcû (morény) i tavn ch vod a periglaciální sutû v Krkono ích, ãtvrtohorní jsou i fiíãní terasové usazeniny ( tûrkopísky) Labe, Úpy a dal ích tokû. Okres Trutnov se podle regionálnûgeomorfologického tfiídûní âr rozkládá v severní ãásti âeské vysoãiny. PfieváÏná (vy í) ãást okresu náleïí do krkono sko-jesenické (sudetské) sou220 TU 4 stavy. Jen malá (niï í) ãást kolem Dvora Králové nad Labem zasahuje do âeské tabule. Povrch se sklání od severu k jihu. Nejvy í místa okresu se nacházejí na severu v Krkono ích. âlenitá hornatina Krkono se dûlí na vy í Krkono ské hfibety podél státní hranice s Polskem a niï í Krkono ské rozsochy a Vrchlabskou vrchovinu. Krkono ské
Okres Trutnov hfibety mají stfiední nadmofiskou v ku 20 m. Z plo in na hfibetech (zbytky holoroviny) se zvedají nejvy í vrcholy jako suky (ãasto se skalními útvary), dominuje SnûÏka (602,3 m n. m.). V ledov ch dobách v pleistocénu tu leïely horské ledovce. Na Labské louce pramení fieka Labe. Stfiední ãást okresu jiïnû od Krkono náleïí k rozsáhlému geomorfologickému celku Krkono ské podhûfií. Je to ãlenitá pahorkatina aï plochá vrchovina se stfiední nadmofiskou v kou 463 m. Vyznaãuje se pestr m strukturnû-denudaãním georeliéfem podél údolí fiek Labe a Úpy. Okresní mûsto se nachází v niï ím podcelku Podkrkono ské pahorkatiny na permokarbonsk ch usazeninách zvaném Trutnovská pahorkatina. Na jihu lemuje Podkrkono skou pahorkatinu zdaleka viditeln Zviãinsko-kocléfiovsk hfibet jemuï vévodí Zviãina (67 m n. m.). Na levém bfiehu Úpy pfiechází Podkrkono ská pahorkatina do Broumovské vrchoviny, jejímï v razn m okrskem je nesoumûrn strukturní hfibet Jestfiebích hor vyzvednut podél hronovsko-pofiíãské poruchy. Nejvy - ím bodem Jestfiebích hor je Îaltman (739, m n. m.). Do nejv chodnûj ího v bûïku okresu zasahuje pískovcové skalní mûsto Adr pa sko-teplick ch skal v Polické vrchovinû. JiÏní ãást okresu kolem údolí Labe u Dvora Králové nad Labem tvofií v bûïek soustavy âeské tabule. Je to ãást ploché Jiãínské pahorkatiny na svrchnokfiídov ch usazeninách se stfiední nadmofiskou v kou 305 m. Podnebí se v raznû mûní s nadmofiskou v kou od pomûrnû teplého a suchého v nejjiïnûj ích ãástech okresu aï po velmi chladné, vlhké a drsné s velk m mnoïstvím snûhu v zimû na hfibetech Krkono. PrÛmûrná roãní teplota vzduchu mimo horské oblasti Pískovcov skalní útvar na vrcholu âíïkov ch kamenû. TU 5 22
Královéhradecko Îulov skalní útvar TvaroÏník (322, m n. m.) na hfibetu Krkono. 222 TU 6 dosahuje 7 C, ve vegetaãním období 3 C. Období, kdy se prûmûrná denní teplota vzduchu pohybuje pod bodem mrazu, zaãíná prûmûrnû. prosince a konãí. bfiezna, v severní ãásti okresu v okolí Trutnova trvá toto období ponûkud déle (23. listopadu. bfiezna). Období bez mrazû trvá prûmûrnû 280 dnû (na Trutnovsku 260 dnû) vroce a poslední mrazové dny se objevují do konce první poloviny kvûtna. PrÛmûrné roãní úhrny atmosférick ch sráïek dosahují 650 800 mm, pfiibliïnû polovina z tohoto mnoïství (350 450 mm) pfiipadá na vegetaãní období. Poãet dnû se snûhovou pokr vkou se pohybuje kolem 80, na Trutnovsku aï kolem 00, první sníh se objevuje kolem 2. listopadu, poslední koncem bfiezna, na Trutnovsku je toto období v raznû del í (. listopadu. dubna). Trnky rozkvétají v prvních dnech kvûtna. Klimatick m podmínkám Krkono, které jsou v raznû odli né od podmínek níïe polo- Ïen ch ãástí okresu, je vûnována pozornost v kapitole o KRNAP. Osou území okresu je fieka Labe, která pramení na Labské louce v Krkono ích a z území Krkono vytéká jiï jako pomûrnû velká fieka. Z pfiítokû jsou dále v znamné Malé Labe, potok âistá, Pilníkovsk potok, Ole nice a Borovnick potok. V chodní ãást okresu odvodàuje Úpa pramenící rovnûï v Krkono ích a mající zde podobn charakter jako Labe. Obû fieky se stékají za hranicemi okresu v Jaromûfii. PfieváÏnou ãást rozlohy okresu zaujímají hnûdé pûdy v irokém spektru subtypû a variet. Nejvût í zastoupení z nich zde má kyselá varieta kambizemû typické na svahovinách svorû, fylitû a bezkarbonátov ch permsk ch hornin v celé oblasti Krkono ského podhûfií mezi Vrchlabím, Îacléfiem, Rtyní v Podkrkono í, Úhlejovem a Borovnicí. V zónách kysel ch kambizemí se na svahovinách bezkarbonátov ch permsk ch hornin (v okolí Úpice i na nevápnit ch pískovcích) vyvinula kambizem typická (nasycená) v samostatn ch celcích i v asociacích s kambizemí kyselou. JiÏnû od tohoto území navazuje nûkolik km irok pás kambizemû arenické, která se vytvofiila na svahovinách nevápnit ch pískovcû mezi Zadní Îdírnicí a LibÀatovem u Úpice. Západnû i v chodnû od Dvora Králové nad Labem ji nacházíme spoleãnû s men ími plochami litozemí, místnû i s podzolem arenick m. Velmi silnû kyselá kambizem s náznaky podzolizace kambizem dystrická vznikla na svahovinách kysel ch intruzív, rul a granulitû v niï ích partiích Krkono mezi Svobodou nad Úpou a hranicí s Polskem a v polygonu Svoboda nad Úpou Dolní DvÛr Labská. Krkono e jsou pokryty podzoly na svahovinách rul, granulitû a kysel ch intruzív. Podzol kambick i typick (humusov ) se tu vyskytují v celcích s doprovodnou kambizemí dystrickou a kryptopodzoly (typick m, rankerov m). Ojedinûle se tyto pûdy prolínají s pfiídatn mi rankery kambick m a typick m (tzv. alpinské drnové pûdy). Podél hranice s Polskem mezi SnûÏkou a Vysok m Kolem se nacházejí rovnûï rozsáhlé plochy podzolû s litozemí typickou. V severov chodním cípu zasahují do území okresu z Náchodska nevápnité pískovce s pokryvem podzolu arenického a litozemû, lokálnû i silnû kyselá kambizem arenická. OstrÛvkovitû se ve vrcholov ch ãástech Krkono nachází okolo ãetn ch prameni È organozem typická (glejová). Pseudoglej typick se ojedinûle vytvofiil na polygenetick ch hlínách a svahovinách bezkarbonátov ch permsk ch hornin v oblastech severnû aï severov chodnû od Îacléfie a Úpice i severov chodnû aï jihov chodnû od Vrchlabí.
Okres Trutnov MnoÏství men ích potokû (Bukovinsk, Lhoteck, Pilníkovsk, Such, Luãní, Lesní aj.) napájejících horní toky velk ch fiek je lemováno gleji (typick m a organozemním), které jsou zde vázány na bezkarbonátové nivní sedimenty a deluvia svahovin okolních hornin. Severnû od Svobody nad Úpou a severov chodnû i severozápadnû nad Dolním Dvorem se na svahovinách vápencû vytvofiila na nûkolika men ích územích rendzina kambizemní. JiÏní ãást okresu v okolí Dvora Králové nad Labem pokr vá hnûdozem lu- POTENCIÁLNÍ P IROZENÁ VEGETACE TU 7 223
Královéhradecko 2 3 4 Koniklec bíl (Pulsatilla scherfelii) je nápadnou a velmi dekorativní rostlinou. 2 Hofiec tolitovit (Gentiana asclepiadea). 3 Glaciální relikt lesklice horská (Somatochlora alpestris) Ïije na horsk ch ra elini tích. 4 Stfievlíãek Nebria rufescens Ïije v Krkono ích. 224 TU 8 vická na spra ov ch hlínách (se znaky slabého oglejení). Ta se nachází jako doprovodná sloïka v plo nû men ích asociacích s dominantní luvizemí pseudoglejovou. V nejjiïnûj ím cípu Trutnovska se nachází ojedinûl okrsek pararendziny kambizemní s ménû roz ífienou pararendzinou typickou na slínit ch jílech aï slínech a jejich svahovinách. RÛznû iroké pásy nivních bezkarbonátov ch sedimentû, na nichï se vyvinula fluvizem typická (glejová), lemují nûkteré vodní toky, pfiedev ím Labe a Úpu. Z fytogeografického hlediska patfií území pfieváïnû do mezofytika (Podkrkono í, Podzviãinsko a Sudetské mezihofií v okolí Bernartic). Severní ãást okresu, vymezená zhruba hranicemi KRNAP patfií do oblasti horské kvûteny (oreofytikum). Kvûtena Krkono je popsána v ãásti vûnované KRNAP. Mezi dal í zajímavé botanické lokality okresu patfií nivy drobn ch i vût ích vodních tokû vpodkrkono í, bohaté zejména na porosty bledule jarní (Leucojum vernum). V nejjiïnûj í ãásti okresu, v okolí Bíl ch Poliãan (podokres Jaromûfiské Polabí), se dosud zachovaly zbytky slatinn ch luk s charakteristickou kvûtenou. Rostou zde ostfiice Davallova (Carex davalliana), o. dvoufiadá (C. disticha), ãesnek hranat (Allium angulosum), skfiípinka smáãknutá (Blysmus compressus), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), svízel severní (Galium boreale), sítina smáãknutá (Juncus compressus), hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum), tolije bahenní (Parnassia palustris), vrba rozmar nolistá (Salix rosmarinifolia), hadí mord nízk (Scorzonera humilis), srpice barvífiská (Serratula tinctoria), pûchava slatinná (Sesleria caerulea), koromáã ole níkov (Silaum silaus), ptaãinec bahenní (Stellaria palustris), ÏluÈucha lesklá (Thalictrum lucidum), jetel jahodnat (Trifolium fragiferum), upolín nejvy í (Trollius altissimus), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), oïanka ãpavá (Teucrium scordium) aj. V chozy opuk v okolí Velkého Vfie Èova hostí vzácné teplomilné orchideje, napfi. stfievíãník pantoflíãek (Cypripedium calceolus), vstavaã nachov (Orchis purpurea) a dal í zajímavé druhy rostlin medovník velkokvût (Melittis melissophyllum), orlíãek obecn (Aquilegia vulgaris), voskovku men í (Cerinthe minor), pcháã bezlodyïn (Cirsium acaulon) aj. Na severov chodû v okolí Bernartic (okres Sudetské mezihofií, podokres Vraní hory) se zachovaly podhorské ra elinné louky s rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia), prstnatcem májov m (Dactylorhiza majalis), upolínem nejvy ím (Trollius altissimus) aj. Z lesa âeperka u obce Zdobín v jiïní ãásti okresu byl vr. 99 J. Holubem poprvé vûdecky popsán nov druh ostruïiníku o. úzkolat (Rubus angustipaniculatus), rostoucí v severní polovinû âech, na Moravû a v polském Slezsku. Faunu obratlovcû tvofií druhy pahorkatin a hor. Ojedinûl m a nejvzácnûj ím druhem regionu je kulík hnûd (Charadrius morinellus), kter stejnû jako slavík modráãek tundrov (Luscinia svecica subsp. svecica) ob vá horskou tundru Krkono. Hnízdí tu tetfiev hlu ec (Tetrao urogallus), tetfiívek obecn (Tetrao tetrix), ostfiíï lesní (Falco subbuteo), lindu ka horská (Anthus spinoletta), pûvu ka podhorní (Prunella collaris) a nepravidelnû sokol stûhovav (Falco peregrinus). Na Trutnovsku hnízdí poãetná populace s ce rousného (Aegolius funereus) ana- rûstají populace kulí ka nejmen ího (Glaucidium passerinum). U vodních tokû bûïnû hnízdí skorec vodní (Cinclus cinclus). V oblasti Vraních hor byla objevena populace vzácného jefiábka lesního (Bonasa bonasia). V podhûfií se objevuje chfiástal polní (Crex crex). Horské oblasti ob vá vzácn rejsek horsk (Sorex alpinus), z Polska sem proniká my ice temnopásá (Apodemus agrarius). Îijí tu vzácní netop fii: vrápenec mal (Rhinolophus hipposideros), netop r fiasnat (Myotis nattereri), n. pestr (Vespertilio murinus) abûïnûj í n. velk (M. myotis), n. vodní (M. daubentoni), n. u at (Plecotus auritus), n. dlouhouch
Okres Trutnov 2 3 (P. austriacus) aj. BûÏn mi druhy jsou ãolek horsk (Triturus alpestris), ropucha obecná (Bufo bufo) a skokan hnûd (Rana temporaria), v niï ích ãástech okresu Ïijí je tûrka obecná (Lacerta agilis) a uïovka obojková (Natrix natrix), v horsk ch oblastech je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara) a zmije obecná (Vipera berus). Vysokohorská a horská fauna bezobratl ch je podrobnû popsána v ãásti o KRNAP. V podhûfií pfievládají bûïné lesní podhorské druhy. Od jihu pronikají údolím Labe do okolí Kuksu, Dvora Králové nad Labem a Bílé Tfieme né teplomilné prvky, coï bylo doloïeno na rozsáhlém materiálu 967 druhû mot lû ve studii K. Hrubého z roku 959 o mot lí faunû Dvora Králové nad Labem a okolí. Nûkteré z tûchto druhû jsou nyní vymizelé nebo nezvûstné v celém regionu Královéhradecka, napfi. li aj pry cov (Hyles euphorbiae), pabourovci (Lemonia spp.), otakárek ovocn (Iphiclides podalirius) apod. V nejjiïnûj í ãásti okresu se ãastûji objevují luïní druhy adruhy teplej ích dubohabfiin. Luãní potok u obce Rudník je jedním z mála míst v âr, kde Ïije rak kamenáã (Austropotamobius torrentium). Celá oblast okresu aï k hranicím KRNAP má v raznû podhorsk charakter s velk m podílem lesních porostû v zemûdûlské krajinû. Lesnatost okresu je velmi vysoká (45,8 %), tfiebaïe mnohé lesní porosty, zejména v nejvy ích partiích Krkono, podléhají nebo jiï podlehly kysel m de ÈÛm. Kromû lesû, rozpt len ch mezi obcemi, zde najdeme i velké lesní komplexy hlavnû na v e poloïen ch hfibetech (les Království Porosty sasanky narcisokvûté (Anemone narcissiflora) na severozápadním svahu Kotle. 2 Tesafiík obecn (Corymbia rubra) je hojn m broukem jehliãnat ch lesû od níïin do hor. 3 Lindu ka luãní (Anthus pratensis) patfií k poãetnûj ím ptákûm horsk ch luk. TU 9 225
Královéhradecko Ryolitové sopeãné vyvfieliny Vraních hor jsou porostlé velk mi lesními komplexy. 226 TU 0 severnû od Dvora Králové, komplex Zviãiny u Bílé Tfieme né, zalesnûné hfibety Jestfiebích a Vraních hor na v chodní hranici okresu). Lesy tvofií pfieváïnû smrkové monokultury, místy se zachovaly zbytky pfiirozen ch buãin a suèov ch lesû. Poãátek osídlení spadá aï do stfiedovûku, kdy byl kolonizován pohraniãní hvozd. Postupovalo údolími vodních tokû, a proto jsou dodnes pro tuto oblast charakteristické protáhlé údolní obce. Pro horské oblasti je typická rozpt lená zástavba, zachovalá dodnes. Krajina na stfiedním Labi a dolní Úpû byla osídlována jiï vpfiedhistorické dobû, zatímco povodí jejich horních tokû pokr val aï do konce 2. století souvisl hraniãní hvozd. O jeho pfiemûnu pfiemyslovská kníïata neusilovala, neboè nemûla dostatek moïností a rozsáhlé pustiny spolu s hraniãními horami chránily zemi pfied nepfiítelem. Osídlení ve star í dobû kamenné dokládají archeologické nálezy z okolí Dvora Králové a pfii Kladské cestû u Velkého Tfiebe ova. Nálezy z mlad í doby kamenné uï svûdãí o trvalém osídlení zemûdûlského lidu. Koncem doby kamenné asi 2000 let pfied na ím letopoãtem sem pfii li první Indoevropané a splynuli s pûvodním obyvatelstvem. I ve star í dobû bronzové zûstával jih dne ního okresu Trutnov na okraji únûtické kultury. Ve stfiední dobû bronzové sem pronikl zemûdûlsk lid luïické kultury, v 5. století pfi. n. l. následovan Kelty, ktefií v ak do hraniãního hvozdu nepronikli, stejnû jako pozdûji kmeny germánské a první Slované. Osídlování rozsáhlého území pod Krkono emi zaãalo teprve koncem 2. století prvními obyvateli, ktefií pfiicházeli proti proudu Labe od Jaromûfie. Od konce 2. století zaãalo také osídlování oblasti severnû od Miletína. Pozdûji pfiekonali kolonisté Zviãinu a hfibet Království a dostali se do krajiny, v níï dnes stojí mûsto Hostinné. Osídlením povodí stfiedního toku Úpy povûfiil Pfiemysl Otakar I. starobyl ãesk rod erbu zlatého tfimene, kter vybudoval na kfiiïovatce Kladské a Úpské cesty poblíï dne ní âeské Skalice opevnûné rodové sídlo a odtud osídloval rozsáhlé území na sever mezi Úpou a Metují. PfiibliÏnû ve stejnou dobu obdrïeli od krále Václava I. dosud neobydlenou krajinu kolem dne - ního Trutnova vábenicové. Jejich stfiediskem se stal královsk vodní stráïní hrad pfii Slezské cestû u brodu pfies Úpu (dnes trutnovské Horní Staré Mûsto). Kolem nûj vznikla trïní osada Úpa. ProtoÏe osada a hrad trpûly ãast mi záplavami, zaloïil Jiljí ze vábenic
kolem roku 250 na skalnatém ostrohu nedaleko pûvodní osady (Staré Úpy) hrazené mûsto, naz vané ãesk mi osídlenci Nová Úpa a pozdûji slezsk mi kolonisty nûmecky Trautenau, dne ní Trutnov. Pfiemysl Otakar II. podporoval rozvoj mûst i kolonizaci pohraniãních oblastí a zval do fiídce osídleného pohraniãí osadníky pfiedev ím z Nûmecka a ze Slezska a obdafioval je v hodami na úkor domácího obyvatelstva. Proto cizí osadníci brzy získali v pohraniãních oblastech pfievahu. Zatímco domácí dávali novû zaloïen m vesnicím ãeská jména (Pofiíãí, Libeã, Brusnice, OstroÏná, Ole ná), s pfiíchodem cizincû se po roce 277 zaãala objevovat nûmecká místní jména (Albendorf = Albefiice, Bernsdorf = Bernartice, Burkersdorf = StfiíteÏ, Petersdorf = Petfiíkovice). Tak se pûvodnû pustá úpská provincie sahající aï na Královédvorsko a Vrchlabsko mûnila v zemûdûlskou krajinu a na sklonku vlády posledních PfiemyslovcÛ jiï byla hospodáfisky v znamn m krajem ãeského království. Po tfiicetileté válce a zvlá tû pak po slezsk ch válkách do lo k vylidnûní kraje. Hospodáfisk v voj podpofiilo aï zru- ení nevolnictví a následn rozvoj manufakturní a pozdûji tovární v roby. Nové továrny vyïadovaly palivo, proto docházelo k roz ifiování tûïby uhlí na Îacléfisku a SvatoÀovicku, vznik papíren vedl ke zv ené tûïbû v lesních porostech. Slibn hospodáfisk v voj v 50. letech 9. století pfieru ily váleãné události prusko-rakouské války v roce 866, kdy se Trutnov a jeho okolí stalo jedním z boji È. Dal í hospodáfisk úpadek pfiinesla i první a druhá svûtová válka. Na národnostní sloïení obyvatelstva okresu mûl velk vliv konec 2. svûtové války, kdy byla v roce 946 odsunuta vût ina nûmeckého obyvatelstva a postupnû nahrazena obyvatelstvem ãesk m. V razné zásahy do charakteru krajiny pak pfiineslo zdruïstevàování vesnic a velkoplo né zemûdûlské hospodafiení, které následovalo. Kromû KRNAP, jediného národního parku ve V chodních âechách, zasahuje do okresu Trutnov na v chodní hranici je tû malá ãást CHKO Broumovsko. Mimo tyto oblasti má okres jen dvû chránûná území. Na území okresu Trutnov (mimo území CHKO a KRNAP) je vyhlá eno 23 památn ch stromû, pfieváïnû lip. BIBLIOGRAFIE 08, 458, 489 Okres Trutnov a 2 V fiezy jedineãného mapového díla obrazové mapy Krkono od Simona Huttela (nejspí e zroku 569), dokumentující intenzivní exploataci Krkono tûïbou dfieva a hornictvím v 6. století. holoseãná tûïba dfieva v okolí âerné hory, hornictví v Obfiím dole a níïe po toku Úpy. 2 TU 227
Královéhradecko Pfiírodní památka âertovy hrady Hfibet âertovy hrady západnû od Dvora Králové nad Labem pod k. Zálesk vrch (459 m n. m.). Katastrální území: Lipnice u Dvora Králové Nadmofiská v ka: 44 439 m V mûra:,89 ha Vyhlá eno: 949 Pískovcové skalní útvary, skalní v chozy a balvanová mofie svrchnokfiídov ch pískovcû jsou nápadn m geomorfologick m i krajinn m prvkem. PfiestoÏe leïí ukryty v lesním porostu, jsou vyhledávan m turistick m cílem. GEOLOGIE Pískovcové skalní útvary, bloky a balvany na nesoumûrném hfibetu v oblasti zviãinské antiklinály. Horninov m materiálem jsou svrchnokfiídové kvádrové pískovce (místy s polohami slepencû) korycanského a peruckého souvrství (cenoman). Skalnat hfibet ve smûru SZ-JV je 200 m dlouh a kolem 20 m irok, na spodním severozápadní okraji jej uzavírají skalní bloky a vûïe aï sedm metrû vysoké, vzájemnû oddûlené puklinov mi skalními bránami nebo trhlinami. Do vrcholové plo inky hlavního útvaru se zahlubují skalní mísy vyplnûné sráïkovou vodou. Pfie- 228 TU 2
Okres Trutnov 06 07 989 váïná ãást skalního hfibetu je uï rozru ena do balvanového mofie s chaotickou zmûtí blokû, která inspirovala k romantickému pojmenování místa. PÛdní pokryv skal tvofií mûlké a kyselé aï silnû kyselé kambizemû (typické a arenické) s ostrûvky litozemí. V okolí skal se vyskytují také luvizemû (luvizem typická). KVùTENA Sekundární smrãiny na mûlké pûdû v okolí pískovcov ch skal mají v podrostu chudou kvûtenu. Ze vzácnûj ích druhû zde rostou napfi. plavuà vidlaãka (Lycopodium clavatum) abradáãek vejãit (Listera ovata). ZVÍ ENA Hnízdí zde bûïné lesní druhy ptákû, napfi. s kora parukáfika (Parus cristatus), s. uhelníãek (P. ater), strakapoud velk (Dendrocopos major), brhlík lesní (Sitta europaea), králíãek ohniv (Regulus ignicapillus) aj. LESNICTVÍ PfieváÏnû smrkové porosty nemají z hlediska ochrany pfiírody zvlá tní v znam. BIBLIOGRAFIE 302, 467, 545, 555, 575 Pískovcové skalní útvary jsou u PP âertovy hrady hlavním pfiedmûtem ochrany. 2 Balvanitá suè na svahu pod skalními bloky. 2 TU 3 229
Královéhradecko Pfiírodní rezervace Vfie Èovská baïantnice Lesní porost jiïnû od Velkého Vfie Èova. Katastrální území: Velk Vfie Èov Nadmofiská v ka: 262 276 m V mûra: 2,08 ha Vyhlá eno: 949 Pfiírodní rezervace byla pûvodnû zfiízena k ochranû staré luïní doubravy s bohat m bylinn m podrostem. Pfiirozené sloïení lesních porostû v ak poskytuje vhodn biotop i fiadû obratlovcû aibezobratl ch. Komplexní v zkum v rezervaci v roce 986 vedl k roz ífiení plochy chránûného území o dal í cenné porosty v sousedství. GEOLOGIE Podkladem jsou písãité a hlinité naplaveniny Trotiny a jejích ramen, mírn svah plochého návr í tvofií jemnozrnné svrchnokfiídové sedimenty (slínovce a spongility) bûlohorského souvrství (spodní turon). V jiïní ãásti kolem Trotiny pfievaïují fluvizem glejová a typické gleje i pseudogleje. Vy - í partie zaujímá pararendzina kambizemní a typická. KVùTENA Podle rekonstrukãní geobotanické mapy náleïejí lesní porosty k ol inám svazu Alnion incanae. LuÏní les tohoto typu se rozkládá v nejníïe poloïen ch místech rezervace v nivû Trotiny, na su ích okrajích jsou vyvinuta spoleãenstva dubohabfiin s vysok m podílem star ch dubû. Roste zde napfi. orlíãek obecn (Aquilegia vulgaris), l kovec jedovat (Daphne mezereum), konvalinka vonná (Convallaria majalis), svízel SchultesÛv (Galium schultesii), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), zapalice ÏluÈuchovitá (Isopyrum thalictroides), strdivka jednokvûtá (Melica uniflora), prvosenka jarní (Primula veris) a p. vy í (P. elatior). ZVÍ ENA V dubohabfiinû Ïijí charakteristické druhy tohoto biotopu, napfi. slep kfieh- 23 07 99 2 230 TU 4
Okres Trutnov LESNICTVÍ V lesních porostech se hospodafií s vyuïitím pfiirozené obnovy tak, aby zûstala zachována stávající dfievinná skladba, v rámci biologického boje proti kûdcûm jsou instalovány ptaãí budky. Hnízdûní ptactva je rovnûï podporováno ponecháváním listnat ch v stavkû a doupn ch stromû. BIBLIOGRAFIE 249, 302, 345, 389, 403, 404, 56, 575 3 4 k (Anguis fragilis). Hnízdí zde bûïné druhy, napfi. holub hfiivnáã (Columba palumbus), hrdliãka divoká (Streptopelia turtur), pu tík obecn (Strix aluco), strakapoud velk (Dendrocopos major) abrhlík lesní (Sitta europaea). UTrotiny se objevuje uïovka obojková (Natrix natrix), za potravou zalétá ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis). Jarní aspekt v porostu Vfie Èovské baïantnice. 2 Soumraãník jitrocelov (Carterocephalus palaemon) je pomûrnû hojn m mot lem luk, okrajû listnat ch lesû a lesních svûtlin. 3 Lesním porostem Vfie Èovské baïantnice protéká fiíãka Trotina. 4 V PR Vfie Èovská baïantnice byla nalezena cystidovka rybovonná (Macrocystidia cucumis). TU 5 23
Královéhradecko Památné stromy. Lípa malolistá, k. ú. Bernartice, p. ã. st. 06, u rekreaãní chalupy na v chodním konci obce. O: 580 cm, Vs: 23 m, S: 250 let. 2. Dub zimní, k. ú. Borovnice, p. ã. 43/, u autobusové zastávky naproti kostelu. O: 360 cm, Vs: neuvedeno, S: 200 let. 3. Lípa velkolistá, k. ú. Dolní Ole nice, p. ã. st. 46, v areálu b valé fary a kostela. O: 300 cm, Vs: 20 m, S: 20 let. 4. Lípa malolistá, k. ú. Dolní Îìár, p. ã. 6, Horní Îìár, u ã. p. 29. O: 475 cm, Vs: 27 m, S: 200 let. 5. Lípa malolistá, k. ú. Dolní Îìár, p. ã. 35, u kostela. O: 40 cm, Vs: 24 m, S: 200 let. 6. Lípa malolistá, 2 exempláfie, k. ú. DvÛr Králové na Labem, p. ã. 82, pfied kostelem v Riegrovû ulici. Dva stromy, z nichï lípa vlevo od kostela je mohutnûj í. O: 367 cm a 76 cm, Vs: 35 m, S: 200 let. 7. Lípa velkolistá, k. ú. Horní Îìár, p. ã. 540, u ã. p. 57. O: 460 cm, Vs: 29 m, S: 250 let. 8. Jasan ztepil, k. ú. Huntífiov, p. ã. 95/2, u chalupy ã. p. 22. O: 520 cm, Vs: 22 m, S: 200 let. 9. Lípa malolistá, k. ú. Choustníkovo Hradi tû, p. ã. 23, v intravilánu obce u kostela. O: 430 cm, Vs: 23 m, S: 250 let. 0. Buk lesní, k. ú. Mar ov u Úpice, p. ã. 404/3, v poli za domem ã. p. 56. O: 490 cm, Vs: 22 m, S: 200 let.. Lípa malolistá, k. ú. Nové Lesy, p. ã. 68, na konci obce ve smûru na Bílou Tfieme nou u domu ã. p. 8. O: 380 cm, Vs: 20 m, S: 50 let. 2. Lípa malolistá, k. ú. Rtynû v Podkrkono í, p. ã. 97/4, v intravilánu obce u ã. p. 22. O: 507 cm, Vs: 23 m, S: 250 let. 3. Lípa malolistá, k. ú. Rtynû v Podkrkono í, p. ã. st., v intravilánu obce u ã. p. 9 po pravé stranû silnice ve smûru Rtynû BatÀovice. O: 455 cm, Vs: 2 m, S: 200 let. 4. Lípa velkolistá, k. ú. Star Rokytník, p. ã. st. 237, Rubínovice, u ã. p.. O: 55 cm, Vs: 25 m, S: 250 let. 5. Lípa velkolistá, k. ú. StfiíteÏ, p. ã. 7/, na konci obce u kfiíïku. O: 470 cm, Vs: 2 m, S: 200 let. 6. Buk lesní, 2 exempláfie, k. ú. Úpice, p. ã. 346/, v areálu b valého TEXLENU. O: 30 a 365 cm, Vs: 25 m, S: 50 let. 7. Buk lesní, 2 exempláfie, k. ú. Úpice, p. ã.253/3, v mûstské ãásti Úpice Na Veselce. O: 388 a 394 cm, Vs: 25 m, S: 50 let. 8. Jasan ztepil, k. ú. Úpice, p. ã. 20, ve mûstû pfied divadlem. O: 455 cm, Vs: 23 m, S: 200 let. 9. Lípa malolistá, k. ú. Velké SvatoÀovice, p. ã. st. 49, v obci u ã. p. 237 proti samoobsluze. O: 400 cm, Vs: 20 m, S: 200 let. 20. Lípa velkolistá, k. ú. Vilantice, p. ã. 244, u kfiíïku na kfii- Ïovatce silnic Vilantice Chotûborky Jefiiãky. O: 360 cm, Vs: 5 m, S: 200 let. 2. Lípa malolistá, k. ú. Zábfiezí, p. ã. 399/, eãice Zábfiezí, u kfiiïovatky silnic naproti chalupû ã. p. 6. O: 485 cm, Vs: 8 m, S: 200 let. 22. Lípa malolistá, k. ú. Zábfiezí, p. ã. 55, u kfiiïovatky silnic naproti domu ã. p. 7, u pomníãku z r. 705. O: 460 cm, Vs: 23 m, S: 300 let. 23. Lípa velkolistá, k. ú. Îacléfi, p. ã. st., u kostela. O: 420 cm, Vs: 20 m, S: 200 let. 2 3 2 3 Lípa malolistá u trafostanice v Horním Îìáru. Lípa velkolistá na konci obce StfiíteÏ, u kfiíïku. Lípa malolistá u kostela v Choustníkovû Hradi ti. 232 TU 6