Mûsíãník Odborového svazu UNIOS

âíslo 10 ROâNÍK 15 13. PROSINCE 2004 PfiestoÏe historie lidstva byla vïdy tvofiena aktivní men inou za pfiihlíïení apatické vût iny, mizivá úãast v leto ních volbách do Europarlamentu, do krajsk ch zastupitelstev i do Senátu Parlamentu âr si zaslouïí vût í pozornost neï v sledky samotné. âím je zapfiíãinûna, jak a na jakou úroveà ji zv it, proã nemají obãané zájem o politiku atd. Pro zaãátek bude dobré si pfiiznat, Ïe vïdy a v ude existují dvû základní skupiny - vládnoucí a ovládaná, aè uï se jedná o rodové zfiízení, monarchii, bol evickou, nacistickou, náboïenskou, ekonomickou ãi ekologickou diktaturu nebo liberální demokracii. Základní cíl vládnoucích vïdy byl, je a bude stejn - udrïet si souãasnou míru moci a pfiípadnû ji je tû zvy ovat a roz ifiovat a apatie vûãi vûcem vefiejn m se jim hodí, protoïe se jim nesnaïí mluvit do práce, a kdo se snaïí, je umlãen poukazem na mandát vycházející z voleb, kter si ov em díky nízké volební úãasti pfiidûlují navzájem. A proã nechodíme volit? No pfiece proto, Ïe deklarovan rozdíl mezi hlavními politick mi stranami je sice velk, ale skuteãnost, ve které za jejich vlády Ïijeme, je témûfi nemûnná. U nás dokonce neplatí ani to, Ïe V â Í S L E : Vznik SdruÏení ZO pfii SMP, a. s. (str. 2) Vzory potvrzení o v i zaplaceného ãlenského pfiíspûvku (str. 3) Zamûstnanec a organizaãní zmûny - 2. ãást (pfiíloha) Derniéra sportovních her 2004 (str. 7) Mûsíãník Odborového svazu UNIOS Volby - nevolby vláda levicová lehce zv í danû a sociální dávky a bude ménû podporovat drobné podnikatele, vláda pravicová lehce sníïí danû a sociální dávky a bude více podporovat drobné podnikatele, ale na kaïdodenním Ïivotû se moc neprojeví to ani ono. V zásadních vûcech se vláda s konstruktivní/státotvornou opozicí vïdy shodne a neshody a hádky zejména v pfiedvolebních dobách jsou jen stále opakovanou hrou a divadlem. A co se stále opakuje, to nudí. A co nudí, to netáhne. Co naopak nenudí a táhne, a je na nás chrleno v emi dostupn mi prostfiedky, je konzum. Dle mnoha televizních seriálû, filmû, knih, novin, ãasopisû atd., které se na kaïdého valí ze v ech stran, je daleko dûleïitûj í b t módnû obleãen, chodit do správné restaurace ãi klubu, nav tûvovat fitness i shopping centra, hrát tenis a golf, vonût, neb t ochlupen a hubnout, jíst zdravou stravu, mít správnou televizi, auto, mobil nebo úães, a pfiedev ím postarat se sám o sebe, neïli zajímat se o politiku, vyhledávat si informace, dûlat si z nich vlastní závûry a na jejich základû se rozhodovat. K volbám nás nepfiitáhne uï ani stra ák komunismu, protoïe selsk m rozumem soudíme, Ïe komunisté nové voliãe nezískávají, jen ty staré ztrácejí ponûkud pomaleji neï strany ostatní. Ostatnû, od té staré dobré demokratické Evropy, jejíï jsme se v tomto roce stali souãástí, se nakonec tak moc zase neli íme. Karel Sladkovsk Rovnost je rovnost Vstupem do Evropské unie se také v na í republice stále více hovofií o nutnosti vût ího zastoupení Ïen na vedoucích postech a v politice. Rada EU schválila 22. fiíjna 1999 k hodnocení rodové rovnováhy v politickém rozhodování devût indikátorû, kde vymezila genderovou vyváïenost hranicí minimálnû 40 % pro kaïdé pohlaví ve v ech oblastech politiky. A jaká je skuteãnost v âr? Europoslanci z âr, celkem 24, z toho pût Ïen, vláda âr 18 ãlenû, z toho dvû ministrynû, senát 81 ãlenû, z toho sedm Ïen, parlament 200 poslancû, z toho 32 Ïen, krajská zastupitelstva, celkem 675 ãlenû, z toho 102 Ïen. Mohla bych pokraãovat dále, ale v ichni dobfie víme, jaká je situace. Jsou pfiijímána rûzná opatfiení, napfiíklad do volebních zákonû nûkter ch státû EU byla pfiijata opatfiení tzv. pozitivní diskriminace, jako zipové fiazení kandidátû, nebo kandidátka Ïen a kandidátka muïû s tím, Ïe kaïd volí stejn poãet z kaïdé kandidátky atd. MoÏná to nûkomu bude pfiipadat úsmûvné, moïná nûkomu i nepfiijatelné, ale dovolte mi je tû nûkolik ãísel. Pouze 38 % Ïen dosahuje ekonomické samostatnosti, ale muïi jsou ekonomicky samostatní ve více neï edesáti procentech. Velmi váïné je zji tûní, Ïe 68 % samostatnû Ïijících Ïen dûchodového vûku Ïije z ekonomického pohledu pod hranicí chudoby. Tolik ãísla. A co pro zlep ení genderov ch mûfiítek dûlají odbory? Pouze ná OS UNIOS v rámci âmkos má ustanovenou komisi zab vající se otázkami rovn ch pfiíleïitostí. Pravda, âmkos má zfiízen v bor pro rovné pfiíleïitosti, kam jednotlivé OS mûly moïnost delegovat své zástupce. Tento v bor má v rámci âmkos poradní hlas, kter v ak není brán pfiíli váïnû, a tak doporuãení, která jsou z v boru pfiedávána vedení âmkos, nenacházejí odezvu. Zkrátka mluvíme, máme ustanoven v bor, a tak jsme dobfií. Îe se v ak v e dûlá bez finanãního zaji tûní a na kolenû, pouze díky nûkolika ãlenûm, to uï nikoho zdá se nezajímá. Prostû chcete rovné podmínky, tak si pomozte. Nûkdy mi to pfiipomíná situaci pfii nastoupení star ího ãlovûka do obsazené tramvaje, to také nikdo nevstane. Je rovnoprávnost, tak si kaïd pomozte. Tak mû napadá, není to tfieba ve v chovû kaïdého z nás? Jifiina Fialová Stanovisko pfiedsednictva Odborového svazu UNIOS k návrhu zákona o úrazovém poji tûní Pfiedsednictvo Odborového svazu UNIOS se seznámilo s návrhem zákona o úrazovém poji tûní a pfiijalo k nûmu následující stanovisko: PfiedloÏen návrh zákona není pfiedev ím zcela v souladu s dfiíve projednan m vûcn m zámûrem tohoto zákona a koncepãnû i obsahovû neodpovídá prioritám v oblasti BOZP, které byly schváleny zástupci odborov ch svazû na III. sjezdu âmkos v roce 2002. Návrh zákona, kter je v souãasné dobû projednáván v pfiipomínkovém fiízení a na jehoï tvorbû se zãásti podílí i âmkos, ve svém dûsledku podle na eho názoru zhor í postavení zamûstnancû a poji tûncû v této oblasti a navíc oslabí postavení odborû ztrátou moïnosti kontroly problematiky od kodàování pracovních úrazû a nemocí z povolání. I kdyï chápeme nutnost pfiechodu ze stávajícího systému na systém nov, nemûïeme souhlasit s tím, aby poji tûnce v novém systému oãekávalo v razné zhor ení jejich postavení. Nevidíme proto dûvod pro navrhované sní- Ïení denního vymûfiovacího základu pfied vznikem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, nemûïeme souhlasit s navrïen m institutem úrazového vyrovnání. Úrazové vyrovnání pova- Ïujeme za nespravedlivé, neboè podle pfiedlo- Ïeného návrhu pfiíslu í toto vyrovnání poji tûnci pouze jednou. To znamená, Ïe pokud bude zamûstnanec v pfiíãinné souvislosti s pracovním úrazem ãi nemocí z povolání nucen zmûnit svoji profesi ãi zamûstnání, dostane navrïen násobek ze sníïeného mûsíãního v poãtového základu, a bude zcela lhostejné, zdali toto po- kození zdraví dále zpûsobuje jeho patné uplatnûní na trhu práce. Tato disproporce mezi souãasn m a budoucím stavem v raznû po kozuje zamûstnance, zejména dûlnick ch profesí. Navrhovaná úrazová rehabilitace je rovnûï ponechána na zváïení nositeli poji tûní, coï nelze povaïovat za systémové, a navíc takováto úprava umoïàuje vytvofiení korupãního prostfiedí. Pfiejeme v em ãtenáfiûm ãasopisu Servis pfiíjemné proïití vánoãních svátkû a hodnû úspûchû v roce 2005. redakce

ODBOROVÉ AKTUALITY V Itálii je generální stávka Miliony ItalÛ na v zvu hlavních odborû zahájily generální stávku na protest proti sociální a ekonomické politice vlády premiéra Silvia Berlusconiho. Tentokrát jde o sníïení daní. DaÀové krty podle odborû prospûjí bohat m, zatímco sníïení vládních v dajû po kodí vefiejn sektor. Italská odborová konfederace pracujících (CISL), Italská v eobecná konfederace práce (CGIL) a Italsk svaz práce (UIL), hlavní odborové centrály zemû, které k protestu vyzvaly, mají na 12 milionû ãlenû. Protestní pochody se uskuteãní v 70 mûstech v zemi. (30. 11.) Kolektivní vyjednávání v âd zaãalo âeské dráhy nabízejí ÏelezniãáfiÛm pro pfií - tí rok prûmûrné zv ení platû o tfii procenta. Odbory poïadují ãtyfinásobek. Kolektivní vyjednávání, jehoï souãástí je i otázka meziroãního nárûstu platû na dráze, jiï zaãalo. Dohadování o v i mezd, kde se oãekávají nejvût í spory, v ak nejspí pfiijde na fiadu aï nakonec. Odboráfii se s poïadavkem na 12procentní rûst mezd pr drïí pfii zemi. Na dráze totiï mimo jiné díky propu tûní asi 6000 ze 70 000 zamûstnancû v leto ním roce a stejnému poãtu plánovanému na pfií tí rok roste produktivita práce v raznû rychleji neï mzdy. (29. 11.) Kraje sníïily zadluïení nemocnic Kraje sníïily zadluïení sv ch nemocnic zhruba o tfietinu, s v jimkou Vysoãiny, kde stouplo zadluïení nemocnic o ãtvrt procenta. Vypl vá to z anal zy ministerstva financí. Kraje pfievzaly loni v lednu nemocnice od státu zadluïené, hejtmani hovofiili aï o esti miliardách dluhu. Vláda byla ochotna zaplatit jen polovinu. V listopadu 2003 kabinet rozhodl, Ïe krajûm pomûïe, a dal jim 2,7 miliardy. Dal ích 767 milionû dostaly kraje pro své nemocnice letos, celkovû tedy obdrïely témûfi 3,47 miliardy korun. Odbory v ak varují, Ïe v nemocnicích klesly platy zamûstnancû a neinvestuje se do nové techniky: náklady klesly na úkor personálu i pacientû, tím se dluhy podafiilo sníïit. (28. 11.) Pfies 10 000 lidí protestovalo v Nûmecku Více neï 10 000 zamûstnancû nûmecké vefiejné správy po celé zemi protestovalo proti plánûm na prodluïování t denní pracovní doby, proti mzdov m krtûm a proti propou tûní. K celonûmecké varovné stávce na ministerstvech, úfiadech, ve kolách, nemocnicích a státních divadlech vyzval odborov svaz ver.di. Letos v bfieznu vypovûdûly spolkové zemû kolektivní smlouvy zamûstnancû vefiejné správy a nûkteré zemû prodlouïily pracovní dobu úfiedníkû aï na 42 hodiny t dnû a sní- Ïily jim vánoãní pfiídavky. Podobné zásahy mají platit i pro ostatní zamûstnance. (17. 11.) Novináfii agentury Reuters chtûjí stávkovat Novináfii v lond nské centrále britské zpravodajské agentury Reuters se podle internetového vydání britského deníku The Guardian vyslovili pro stávku na protest proti moïné ztrátû 250 pracovních míst. Hlasování nebylo oficiální, takïe neznamená skuteãné vyhlá ení stávky, ale podpora akce v nûm údajnû byla více neï 5:1. Odbory zjistily, Ïe ze 161 ãlenû jich je v redakãním ústfiedí v Lond nû pfiipraveno na stávku 137. (17. 11.) 2 Ze zasedání pfiedsednictva esté zasedání pfiedsednictva na eho svazu projednávalo na posledním fiádném zasedání v tomto roce obvyklé body jednání, jako jsou hospodafiení, finanãní investice nebo nemovitosti. Jako kaïdoroãnû vyhodnotilo svazovou rekreace za rok 2004 a schválilo plán svazové rekreace na rok pfií tí, vãetnû cen rekreaãních poukazû. Dále schválilo Konkretizaci dohody o vzájemné spolupráci na rok 2005 se Slovensk m odborov m svazem slu- Ïeb a Plynárensk m odborov m svazem. Zhodnotilo práci funkcionáfiû, tzn. sekcí, komisí a zástupcû v regionálních radách, a po projednání jim schválilo odmûny. Velká ãást jednání byla vûnována nové Smûrnici o spisové manipulaci, archivaci a skartaci v Odborovém svazu UNIOS, která byla s drobn mi pfiipomínkami schválena, a nahradila tak smûrnici z roku 1993. Vznik SdruÏení ZO pfii SMP, a. s. V souvislosti se zmûnami, které v souãasné dobû provází plynárenství, dochází v Severomoravské plynárenské, a. s., Ostrava z ekonomick ch dûvodû k pfietváfiení její vnitfiní struktury. Na tuto skuteãnost se snaïily zareagovat i pfiíslu né odborové organizace, jichï se zmûny dot kají. Na zaãátku celého procesu v Severomoravsk ch plynárnách pûsobilo, stejnû jako dnes, sedm základních organizací se samostatnou právní subjektivitou, tedy s právem úãastnit se kolektivního vyjednávání. Jedna základní organizace pûsobila a i nadále pûsobí na správû spoleãnosti, která sdruïuje ãleny z fiad tamních zamûstnancû. Dal ích est pak pûsobí v regionálních centrech, pûvodnû provozních oblastech - v Ostravû, Opavû, Novém Jiãínû, Karviné, Olomouci a v umperku. âlenskou základnu zde pûvodnû tvofiili zamûstnanci, ktefií byli v tûchto tehdej ích provozních oblastech pracovnû zafiazeni. V roce 2001 bylo v rámci zvy ování efektivity jednotliv ch ãinností est provozních oblastí transformováno do tfií tzv. regionû, ale odborovou pfiíslu - nost si vût ina zamûstnancû ponechala u sv ch pûvodních základních organizací. Po privatizaci ãeského plynárenství v roce 2002 dochází postupnû k pomûrnû zásadním zmûnám v organizaci spoleãnosti. Zamûstnanci mûní místa svého pracovi tû v rámci spoleãnosti a v odborov ch organizacích nyní jiï neplatí jednoznaãná pfiíslu nost ãlenû k té které základní organizaci dle pracovi tû nebo ãinnosti. Proto odbory musely pfiijmout nové formy a metody práce, smûfiující pfiedev ím ke spoleãnému postupu pfii obhajování zamûstnaneck ch práv. Dosavadní zpûsob vedení kolektivního vyjednávání mezi zamûstnavatelem na stranû jedné a zástupci sedmi odborov ch organizací na stranû druhé pfii dodrïení ustanovení zákona ã. 12/1990 Sb., o pluralitû odborû, byl ãasovû velmi nároãn a jistû i z hlediska nákladû nezanedbateln. Stejnû tak i pfii vyuïívání práva na spolurozhodování, projednávání a rozhodování o opatfieních zamûstnavatele. Potfieba informovanosti a souãasnû operativnosti v jednání se zamûstnavatelem v zájmu v ech zamûstnancû byla nezbytná. Touto situací se zab valy ãlenské schûze jednotliv ch základních organizací. Pfiijateln m fie ením pro v echny ãleny bylo vytvofiit spoleãného zástupce s pfiesnû definovan mi pravomocemi, jeï mu základní organizace svûfiují, a zároveà si zachovat postavení, vypl vající z právní subjektivity, zejména samostatnost v rozhodování. Za pomoci funkcionáfiû OS UNI- OS, pfii asistenci svazov ch právníkû se následnû sedm základních organizací OS UNIOS, pûsobících u Severomoravské plynárenské, a. s., v Ostravû sdruïilo v polovinû roku 2004 v novou organizaãní jednotku s právní subjektivitou s názvem SdruÏení základních organizací Odborového svazu UNIOS Severomoravská plynárenská, a. s., Ostrava. Ustavující valná hromada sloïená ze zvolen ch delegátû základních organizací s pravomocí rozhodování o zaloïení sdru- Ïení zvolila pfiedsedy jednotliv ch závodních v borû jako ãleny v boru sdruïení a do funkce pfiedsedkynû sdruïení byla jednohlasnû zvolena paní Mgr. Jifiina Kudílková, ãlenka Závodního v boru základní organizace v Severomoravské plynárenské, a. s., správa. V bor sdruïení je statutárním orgánem sdru- Ïení a vystupuje vûãi zamûstnavateli na základû Stanov Odborového svazu UNIOS jako pfiíslu - n odborov orgán. Dnes jiï SdruÏení základních organizací zahájilo kolektivní vyjednávání. Je pfiedãasné se ptát, jak úspû nû a zda SdruÏení pfiispûlo k zaji tûní lep ích pracovních podmínek pro zamûstnance spoleãnosti. V kaïdém pfiípadû v bor sdruïení je v postavení silného partnera ke kolektivnímu vyjednávání, kter má velkou podporu ve své iroké ãlenské základnû. BoÏena Novotná, KM Ostrava Pfiedstavujeme vám... CENTROTHERM Mladá Boleslav, a. s. Spoleãnost Centrotherm byla zaloïena mûstem Mladá Boleslav, jako jedin m akcionáfiem, v roce 1993. Pfiedmûtem ãinnosti akciové spoleãnosti je v roba a rozvod tepelné energie, údrïba teplofikaãních systémû a topenáfiství a instalatérství. Dal ím pfiedmûtem ãinnosti aï dosud byla správa a údrïba Zimního stadionu v Mladé Boleslavi, kter byl bûhem leto ního roku vyãlenûn mimo akciovou spoleãnost. V souãasné dobû má spoleãnost 50 zamûstnancû. Z nich je pfieváïná ãást ãleny odborové organizace OS UNIOS, která ve spoleãnosti pûsobí od jejího zaloïení. Dobrá spolupráce vedení a odborû má jistû vliv i na úroveà uzavírané kolektivní smlouvy.

PRO REGIONY A ZÁKLADNÍ ORGANIZACE âlenské pfiíspûvky v daàovém pfiiznání vzory potvrzení V minulém ãísle na eho ãasopisu (v ãísle 9) jsme uvefiejnili metodick pokyn pro uplatnûní ãástky zaplacen ch ãlensk ch pfiíspûvkû jako odeãitatelné poloïky od základu danû z pfiíjmû fyzick ch osob s pfiíslibem oti tûní vzorû, které bude pro tyto úãely vydávat odborová organizace. Zákon ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmû, v platném znûní, neuvádí, jak má potvrzení pro tyto úãely vypadat. MÛÏe se jednat o potvrzení pro jednotlivého odboráfie, které odborová organizace vydá pfiedev ím tomu, kdo si bude podávat pfiiznání k dani z pfiíjmû sám, popfiípadû odboráfii, kter mûnil v prûbûhu roku zamûstnání. Hromadné potvrzení mûïe odborová organizace vyuïít pfiedev ím pro ty odboráfie - zamûstnance, ktefií poïádali zamûstnavatele o provedení roãního zúãtování danû. Pfiipomínám je tû, Ïe: - základ danû mûïe b t sníïen o ãástku zaplacen ch ãlensk ch pfiíspûvkû ve v i 1,5 % zdaniteln ch pfiíjmû, maximálnû v ak do v - e 3000 Kã za zdaàovací období, - se jedná o ãlenské pfiíspûvky, které byly sra- Ïeny ze mzdy a pfiipsány na úãet odborové organizace v prûbûhu zdaàovacího období, tedy kalendáfiního roku. V roce 2004 to znamená ãlenské pfiíspûvky ze mzdy za prosinec rok 2003 aï listopad rok 2004. Ing. Anna Kodlová Vzory: Potvrzení odborové organizace o v i zaplaceného ãlenského pfiíspûvku pro úãely sníïení základu danû z pfiíjmû fyzick ch osob Základní (místní) organizace OS UNIOS:................................. se sídlem:......................................................... potvrzuje ve smyslu ustanovení 15 odst. 14 zákona ã. 586/1992, o daních z pfiíjmû, v platném znûní, Ïe její ãlen (jméno a pfiíjmení, rodné ãíslo nebo datum narození) zaplatil v roce:..................., ãástku:..........................., slovy:............................................................, jako ãlensk pfiíspûvek této organizaci. Potvrzení se vydává podle 38l odst. 1 písm. j) téhoï zákona. Datum:............................................................................. dva podpisy odpovûdn ch zástupcû odborové organizace, razítko odborové organizace Hromadné potvrzení odborové organizace o v i zaplacen ch ãlensk ch pfiíspûvkû pro úãely sníïení základu danû z pfiíjmû fyzick ch osob Základní (místní) organizace OS UNIOS:................................. se sídlem:......................................................... potvrzuje ve smyslu ustanovení 15 odst. 14 zákona ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmû, v platném znûní, Ïe její ãlenové zaplatili v roce:..................... níïe uvedené ãástky jako ãlenské pfiíspûvky této organizaci: pofi. jméno rodné ãíslo zaplacen ãlensk ãíslo a pfiíjmení nebo datum narození pfiíspûvek v Kã celkem Toto potvrzení se vydává podle 38l odst. 1 písm. j) v e uvedeného zákona na Ïádost tûchto ãlenû, jako doklad pro roãní vyúãtování záloh na daà z pfiíjmû fyzick ch osob ze závislé ãinnosti a z funkãních poïitkû. Datum:............................................................................. dva podpisy odpovûdn ch zástupcû odborové organizace, razítko odborové organizace Pozn.: Text pokynu i text potvrzení odborové organizace v pfiílohách je upraven pro potfieby odborov ch organizací OS UNIOS.

V souvislosti s rozhodováním zamûstnavatelû o sníïení stavu zamûstnancû za úãelem zv ení efektivnosti práce nebo o jin ch organizaãních zmûnách se v poslední dobû znovu opakovanû objevují dotazy, t kající se nabídkové povinnosti zamûstnavatele podle ustanovení 46 odst. 2 písm. b) zákoníku práce. Proto se jeví uïiteãn m si znovu tuto problematiku ve struãnosti osvûtlit. Podle ustanovení 46 odst. 2 zákoníku práce mûïe zamûstnavatel dát zamûstnanci v povûì, pokud nejde o v povûì pro poru ení pracovní káznû nebo z dûvodu, pro kter lze okamïitû zru it pracovní pomûr, pouze tehdy, jestliïe a) nemá moïnost ho dále zamûstnávat v místû, které bylo sjednáno jako místo v konu práce, ani v místû jeho bydli tû, a to ani po pfiedchozí prûpravû, b) zamûstnanec není ochoten pfiejít na jinou pro nûho vhodnou práci, kterou mu zamûstnavatel nabídl v místû, které bylo sjednáno jako místo v konu práce, nebo v jeho bydli ti, nebo podrobit se pfiedchozí prûpravû pro tuto jinou práci. Toto zákonné ustanovení zakotvuje tzv. nabídkovou povinnost zamûstnavatele, jejíï splnûní je hmotnûprávní podmínkou platnosti v povûdi. Jejím smyslem je ochrana pracovního pomûru tím, Ïe pfied jeho rozvázáním upfiednostàuje zmûnu sjednan ch pracovních podmínek a Ïe umoïàuje jednostranné skonãení pracovního pomûru v povûdí teprve po splnûní stanoven ch podmínek. Z této právní úpravy v ak nelze dovodit, Ïe nabízená jiná vhodná práce musí b t jen na dobu neurãitou a nabídka práce na dobu urãitou by byla vylouãena. Uvedené ustanovení 46 odst. 2 zákoníku práce pfiedstavuje svojí povahou zásadní povinnost zamûstnavatele uãinit nabídku smûfiující k uzavfiení dohody o pfievedení na jinou práci (ke zmûnû sjednan ch pracovních podmínek) ve smyslu ustanovení 36 odst. 1 zákoníku práce. JestliÏe zamûstnavatel v místû, které bylo sjednáno jako místo v konu práce, nebo v místû bydli tû zamûstnance má volné takové pracovní místo, které je pro zamûstnance vhodné, je povinen tuto práci zamûstnanci nabídnout, a to i za pfiedpokladu, Ïe by se musel podrobit pfiedchozí prûpravû. V povûì z dûvodû uveden ch v ustanovení 46 odst. 1 písm. a) aï d) zákoníku práce mûïe zamûstnavatel v takovém pfiípadû dát platnû jen tehdy, odmítne-li zamûstnanec na takové místo pfiejít nebo odmítne-li se podrobit pfiedchozí prûpravû pro tuto jinou vhodnou práci. DÛvodem úpravy v ustanovení 46 odst. 2 písm. b) zákoníku práce je, aby zamûstnavatel pfiedtím, neï dá v povûì z uveden ch dûvodû, nabídl zamûstnanci pfiechod na práce pro nûj vhodné s ohledem na to, Ïe k v povûdi pracovního pomûru má docházet z dûvodû zpravidla nezávisl ch na moïnostech zamûstnance. Pokud zamûstnanec nabízenou práci pfiijme, dochází tím ke zmûnû sjednan ch pracovních podmínek ohlednû dohodnutého druhu práce ve smyslu ustanovení 36 odst. 1 zákoníku práce, a potfieba rozvázání pracovního pomûru tím odpadá. JestliÏe v ak zamûstnavatel pfii v povûdi dané z dûvodû uveden ch v ustanovení 46 odst. 1 písm. a) aï d) zákoníku práce nenabídne zamûstnanci pfiechod na jinou pro nûho 4 CO VÁS ZAJÍMÁ K nabídkové povinnosti zamûstnavatele podle ustanovení 46 odst. 2 zákoníku práce vhodnou práci, aãkoli tak uãinit mûïe, není splnûna podmínka uvedená v ustanovení 46 odst. 2 písm. b) zákoníku práce, a v povûì je proto neplatná. Jinou pro zamûstnance vhodnou prací se potom rozumí práce odpovídající zdravotnímu stavu, schopnostem a pokud moïno i kvalifikaci zamûstnance. Jedná se tedy o práci, kterou je zamûstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, schopnostem a kvalifikaci schopen vykonávat. Ze skuteãnosti, Ïe jiná vhodná práce má odpovídat pokud moïno i kvalifikaci zamûstnance, je nutno dovodit, Ïe takovou prací je tfieba rozumût pfiedev ím práci odpovídající kvalifikaci zamûstnance. Teprve pak, není-li pracovní místo odpovídající kvalifikaci zamûstnance volné, práci, která odpovídá pokud moïno nejvíce kvalifikaci zamûstnance, a není-li volné ani takovéto pracovní místo, práci, pro kterou se zvlá tní kvalifikace nevyïaduje. Za vhodnou práci ve smyslu ustanovení 46 odst. 2 písm. b) zákoníku práce lze tedy povaïovat i takovou práci, pfii které nebude zcela vyuïito kvalifikace zamûstnance. Vhodnou prací ov em není taková práce, kterou zamûstnanec není schopen vykonávat vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, pro své omezené schopnosti nebo pro nedostatek kvalifikace, pokud potfiebnou kvalifikaci nemû- Ïe získat jen pfiedchozí prûpravou. Za takovouto pfiedchozí prûpravu zamûstnance nelze povaïovat získávání schopností a kvalifikace nároãn mi zpûsoby, napfiíklad vyuãením v oboru, absolvováním koly atd. Shora uvedené skuteãnosti a závûry odpovídají i stanoviskûm soudní praxe, napfiíklad rozhodnutí Nejvy ího soudu ze 21. 11. 1980, sp. zn. 6 Cz 36/80, rozhodnutí Nejvy ího soudu ze dne 14. 1. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1322/2002. Soudní praxe jiï dfiíve dospûla k závûru, Ïe v pfiípadû, jestliïe zamûstnavatel pfii v povûdi dané z dûvodû uveden ch v ustanovení 46 odst. 1 písm. a) aï d) zákoníku práce nenabídne zamûstnanci volné pracovní místo pfiimûfiené jeho kvalifikaci a odpovídající jeho zdravotnímu stavu a schopnostem, ale nabídne mu jen jiné volné pracovní místo nepfiimûfiené jeho kvalifikaci, na které zamûstnanec není ochoten pfiejít, nejsou splnûny podmínky podle 46 odst. 2 písm. b) zákoníku práce a v povûì je z tohoto dûvodu neplatná. Nemá-li v ak zamûstnavatel moïnost nabídnout v takov chto pfiípadech zamûstnanci místo odpovídající jeho kvalifikaci, protoïe takové místo není volné, je povinen nabídnout zamûstnanci volné pracovní místo, které odpovídá pokud moïno nejvíce jeho kvalifikaci, a teprve není-li takové místo ODPOVÍ DÁME volné, je zamûstnavatel povinen nabídnout i takové volné pracovní místo, pro které se zvlá tní kvalifikace nevyïaduje. NemoÏnost zamûstnance dále zamûstnávat tedy znamená, Ïe zamûstnavatel nemá pro zamûstnance Ïádnou práci, jedná se tu o absolutní nemoïnost zamûstnance dále zamûstnávat. Zamûstnavatel proto musí zamûstnanci nabídnout jakékoliv volné pracovní místo, které je k dispozici v dobû v povûdi, tedy nejen místo odpovídající pûvodní pracovní smlouvû, popfiípadû kvalifikaci zamûstnance kdykoliv získané, a to i tehdy, kdyï toto místo vyïaduje pfiedchozí prûpravu zamûstnance. Samotné rozhodnutí, zda bude této nabídky vyuïito, pfiíslu í v luãnû zamûstnanci, kter mûïe tuto pracovní pfiíleïitost odmítnout, av ak ze strany zamûstnavatele je pak splnûna uvedená podmínka stanovená v 46 odst. 2 zákoníku práce pro platnost v povûdi. S pfiihlédnutím k uvedenému smyslu nabídkové povinnosti je i podle soudní praxe tfieba, aby zamûstnanci bylo ze strany zamûstnavatele nabídnuto pracovní místo za podmínek blíïících se co nejvíce podmínkám pûvodní pracovní smlouvy. JestliÏe byl tedy pracovní smlouvou sjednán pracovní pomûr na dobu neurãitou, musí zamûstnavatel uãinit zamûstnanci nabídku na zmûnu sjednan ch pracovních podmínek ohlednû dohodnutého druhu práce rovnûï na dobu neurãitou. Z ustanovení 46 odst. 2 zákoníku práce v ak nelze, coï potvrzuje i soudní praxe, dovodit povinnost zamûstnavatele vytváfiet pro zamûstnance, kter se stal v dûsledku uvedeného rozhodnutí nadbyteãn m, nové pracovní pfiíleïitosti, aby mohl uãinit srovnatelnou nabídku jiné vhodné práce. Stejnû tak není smyslem této úpravy, aby zamûstnavatel nabízel práci na dobu neurãitou, kdyï je o ní zfiejmé, Ïe po uplynutí urãité doby jiï nebude práce zamûstnance zapotfiebí a tento zamûstnanec se stane na nabízeném místû nadbyteãn m. Z rozhodovací praxe soudû také vypl vá, Ïe stane-li se zamûstnanec v pracovním pomûru sjednaném na dobu neurãitou nadbyteãn m vzhledem k rozhodnutí zamûstnavatele o sní- Ïení stavu zamûstnancû za úãelem zv ení efektivnosti práce nebo o jin ch organizaãních zmûnách, je zamûstnavatel povinen uãinit zamûstnanci nabídku jiné pro nûho vhodné práce pfiedev ím na dobu neurãitou. Nemá-li zamûstnavatel takovouto práci bez ãasového omezení v dobû v povûdi prokazatelnû k dispozici, ale má reálnou potfiebu v konu práce, která je pro zamûstnance vhodná, pouze na urãitou, jiï pfiedem známou dobu, musí nabídnout zamûstnanci zmûnu sjednaného druhu práce na dobu urãitou. JUDr. Karel Horn DOTAZ: V listopadu leto ního roku jsem dostala v povûì z dûvodu poru ení pracovní káznû. Souãasnû mû zamûstnavatel bez mého souhlasu písemnû pfievedl na jinou práci. Pfievedení odûvodnil 37 odst. 2 písm. a) zákoníku práce. Má na to právo? Jak se proti tomu mohu bránit? P. T., Most ODPOVùë: Podle 37 odst. 2 písm. a) zák. práce mûïe zamûstnavatel pfievést zamûstnance na jinou práci, jestliïe mu dá v povûì z dûvodû uveden ch v 46 odst. 1 písm. e) a f) zák. práce. Pokud vám tedy zamûstnavatel dal v povûì z dûvodu uvedeného v 46 odst. 1 písm. f) zák. práce, tj. z dûvodu poru ení pracovní káznû, mûïe vás souãasnû pfievést na jinou práci. JestliÏe s v povûdí nesouhlasíte, je tfieba na konci v povûdní doby zamûstnavateli písemnû oznámit, Ïe s v povûdí ani pfievedením na jinou práci nesouhlasíte a Ïe trváte na pfiidûlování práce podle pracovní smlouvy i po uplynutí v povûdní doby. Toto písemné oznámení pfiedejte zamûstnavateli proti podpisu, napfiíklad do podatelny nebo ho po lete doporuãenû, nejlépe na doruãenku. Dále vám doporuãuji první pracovní den po uplynutí v povûdní doby, tj. 1. února 2005, se dostavit se svûdkem na pracovi tû a poïadovat pfiidûlování práce podle pracovní smlouvy. V pfiípadû, Ïe zamûstnavatel v povûì neodvolá, je nutné nejpozdûji do 31. 3. 2005 se u okresního soudu Ïalobou domáhat neplatnosti v povûdi i pfievedení na jinou práci. (Zr)

10. Nemocenské dávky (nemocenské, podpora pfii o etfiování ãlena rodiny, penûïitá pomoc v matefiství) Zákonem ã. 421/2003 Sb. do lo ke zmûnû zákona ã. 54/1956 Sb., o nemocenském poji tûní zamûstnancû, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Tímto zákonem s úãinností od 1. 1. 2004 do lo k následujícím zmûnám v nemocenském poji tûní; zmûnila se: v e denního vymûfiovacího základu - viz tabulka procentní sazba - první tfii dny 25 % (dfiíve 50 %), pro penûïitou pomoc v matefiství a o etfiování ãlena rodiny nadále platí 69 % od prvého dne zmûnilo se rozhodné období - dfiíve ãtvrtletí, nyní 12 kalendáfiních mûsícû bezprostfiednû pfiedcházejících mûsíci, v nûmï vznikl nárok na dávku ZpÛsob stanovení denního vymûfiovací základu (DVZ): za dobu prvních 14 kal. dnû z ãástky 480 Kã se poãítá 90 % pracovní neschopnosti z ãástky nad 480 Kã do 690 Kã se poãítá 60 % k ãástce nad 690 Kã se nepfiihlíïí od 15. kal. dne ãástka do 480 Kã se poãítá v plné v i pracovní neschopnosti z ãástky nad 480 Kã do 690 Kã se poãítá 60 % k ãástce nad 690 Kã se nepfiihlíïí 11. V e minimální mzdy - minimální v e zdravotního poji tûní Od 1. 1. 2004 je minimální mzda 6700 Kã pro zamûstnance odmûàovaného mûsíãní mzdou a 39,60 Kã za kaïdou odpracovanou hodinu pro zamûstnance odmûàovaného hodinovou mzdou. Od v e minimální mzdy se odvíjí minimální v e zdravotního poji tûní, a to je od 1. 1. 2004 905 Kã. Tato pfiíloha obsahuje pouze základní informace pro na e ãleny, ktefií se ocitnou v nelehké sociální situaci. Pfii fie ení konkrétních problémû vám poskytneme potfiebnou právní pomoc. SERVIS RADÍ POMÁHÁ INFORMUJE Zamûstnanec a organizaãní zmûny Základní právní informace 2. ãást (JUDr. Jitka Kocianová) (Dokonãení z minulého ãísla) 7. Úfiad práce a nezamûstnaní V pfiípadû, Ïe pracovní pomûr skonãil a zamûstnanec nemá zaji tûno nové místo, je tfieba jednat s úfiadem práce podle místa trvalého pobytu zamûstnance a poïádat úfiad práce o zprostfiedkování zamûstnání. Písemnou Ïádost s Ïadatelem sepí e úfiad práce. Pokud je tato Ïádost sepsána do tfií dnû od ukonãení pracovního pomûru a úfiad práce Ïadateli do sedmi dnû nezprostfiedkuje práci, je Ïadatel vzat do evidence uchazeãû o zamûstnání zpûtnû ode dne skonãení pracovního pomûru a je mu také od tohoto dne poskytnuta podpora, pokud splàuje ostatní podmínky v platy podpory (odstupné vyplacené zamûstnavatelem nemá na v platu podpory v nezamûstnanosti vliv). Nárok na podporu má ten uchazeã, kter byl v posledních tfiech letech pfied zafiazením do evidence uchazeãû o zamûstnání alespoà 12 mûsícû zamûstnán. Zákon stanoví náhradní doby zamûstnání. V e podpory se zji Èuje z prûmûrného ãistého mûsíãního v dûlku naposled pouïívaného pro pracovnûprávní úãely v jeho posledním zamûstnání, tj. z pfiedchozího ãtvrtletí. Jak je to s podporou v nezamûstnanosti od 1. 10. 2004, uvádí následující tabulka. Podle zákona o zamûstnanosti ã. 435/2004 Sb., úãinnost: 1. fiíjna 2004 Doba poskytování podpory v nezamûstnanosti Podmínka 6 mûsícû Zamûstnání s odvodem pojistného na dûchodové poji tûní a pfiíspûvek na státní politiku zamûstnanosti 12 mûsícû v posledních tfiech letech 9 mûsícû (uchazeã ve vûku 50 aï 55 let) Úãast na dûchodovém poji tûní 25 let 12 mûsícû (uchazeã ve vûku nad 55 let) Úãast na dûchodovém poji tûní 30 let. Doklady je nutné doloïit do 6 mûsícû od podání Ïádosti. MoÏnost pfiiv dûlku Ménû neï 20 hodin t dnû Ménû neï polovina minimální mzdy, tj. nyní 3350 Kã mûsíãnû V e podpory v nezamûstnanosti Maximální hranice První tfii mûsíce 50 % 2,5násobku Ïivotního minima, tj. nyní 10 250 Kã Zb vající mûsíce 45 % Pfii rekvalifikaci 60 % 2,8násobku Ïivotního minima, tj. nyní 11 480 Kã - prûmûrného mûsíãního ãistého v dûlku dosaïeného v posledním zamûstnání - posledního vymûfiovacího základu - ãástky Ïivotního minima

Poji tûní obãana vedeného v evidenci úfiadu práce Zdravotní poji tûní Platí za obãana stát. DÛchodové poji tûní Je úãasten dûchodového poji tûní v dobû, kdy mu náleïí hmotné zabezpeãení, a dále v rozsahu maximálnû tfií let. Nemocenské poji tûní Není úãasten. Je tfieba dbát v ech pokynû a ponauãení od úfiadu práce a vyvíjet potfiebnou souãinnost s úfiadem, aby nedo lo ke zbyteãnému vyfiazení uchazeãe ze seznamu uchazeãû, a tudíï zastavení v platy podpory. Od 1. 10. 2004 jsou podmínky pro uchazeãe o zamûstnání oproti minulosti pfiísnûj í. Nov zákon o zamûstnanosti podrobnû stanoví podmínky pro vyfiazení z evidence uchazeãû o zamûstnání. Zákon naopak umoïàuje moïnost pfiiv dûlku formou krátkodobého zamûstnání (nejdéle na dobu tfií mûsícû) nebo pracovní pomûr ãi jemu obdobn na polovinu t denní pracovní doby, tj. 20 hodin s mûsíãním v dûlkem ãi odmûnou niï í neï polovina minimální mzdy; soubûïnû s v dûlkem je poskytována podpora. Onemocní-li uchazeã o zamûstnání v ochranné lhûtû (42 dnû od skonãení zamûstnání), vyplácejí se mu nemocenské dávky, v plata podpory v nezamûstnanosti se pozastaví, doba nemoci se nezapoãítává do podpûrãí doby. Vystavená pracovní neschopnost je omluvenkou pro úfiad práce. V pfiípadû, Ïe uchazeã o zamûstnání onemocní po ochranné lhûtû, kdy nemá nárok na nemocenské dávky, je mu poskytována podpora v nezamûstnanosti, a to po dobu, po kterou by mu náleïelo nemocenské. Uchazeã - poji tûnec je povinen ohlásit pfiíslu né zdravotní poji Èovnû do osmi dnû, Ïe se stal uchazeãem o zamûstnání. Zdravotní poji tûní platí po celou dobu evidence u úfiadu práce stát. V pfiípadû, Ïe nezamûstnan onemocní dfiíve, neï je vzat do evidence uchazeãû o zamûstnání na pfiíslu ném úfiadu práce, nebude jako nemocn vzat do evidence úfiadu práce, pracovní neschopnost uplatní u svého posledního zamûstnavatele (u mal ch organizací u pfiíslu né sociální správy) a ti jej opûtovnû pfiihlásí k jeho zdravotní poji Èovnû a odvádí za nûj zdravotní poji tûní. Jedná se o pfiípad, kdy neschopnost bezprostfiednû navazuje na ukonãení pracovního pomûru. Pozor v ak na pfiípad, kdy je ukonãen pracovní pomûr, zamûstnanec není v evidenci úfiadu práce, pracovní neschopnost bezprostfiednû nenavazuje na ukonãení pracovního pomûru - v tomto pfiípadû si zamûstnanec musí za dobu, kdy není v evidenci úfiadu práce, sám platit zdravotní poji tûní. Uchazeã o zamûstnání je dûchodovû poji tûn pouze po dobu, pokud bere podporu, a v dobû, kdy nebere podporu, je evidován u úfiadu práce jako nezamûstnan ; takto je dûchodovû poji tûn celkem po dobu tfií let. Po vyãerpání této doby je dána zákonem moïnost se dobrovolnû pfiihlásit k dûchodovému poji tûní a platit si je. 8. Dávky státní sociální podpory - zákon ã. 117/1995 Sb., ve znûní pozdûj ích pfiedpisû Jde o dávky: státní - jsou vypláceny na Ïádost pfiíslu n mi referáty dávek státní sociální podpory podle místa trvalého bydli tû Ïadatele, a to od 1. 1. 2003 do 31. 3. 2004 na obecním úfiadu obce s roz ífienou pûsobností v b val ch okresních mûstech; kontaktní místa státní sociální podpory se pro obãany nemûní, od 1. 4. 2004 úfiady práce, v Praze nadále úfiady mûstsk ch ãástí urãené Statutem hlavního mûsta Prahy, nárokové - pfii splnûní podmínek zákona, je na nû právní nárok, pro poskytnutí nûkter ch dávek je rozhodná v e pfiíjmû Ïadatele, v e pfiíjmû Ïadatele se porovnává s ãástkami Ïivotního minima, nárok na jednorázovou dávku, nebyl-li uplatnûn, zaniká uplynutím jednoho roku ode dne, kdy nastala právní skuteãnost zakládající nárok na dávku, u opakujících se dávek sice nezaniká uplynutím ãasu nárok na dávku, zaniká v ak nárok na v platu jednotliv ch splátek dávky, a to ve lhûtû tfií let ode dne, za kter dávka nebo její ãást náleïí. Dávky státní sociální podpory se dûlí na: A. dávky poskytované v závislosti na v i pfiíjmu - sem patfií: 1. pfiídavek na dítû - náleïí aï do trojnásobku ãástky ÎM rodiny 2. sociální pfiíplatek - rozhodující je 1,6násobek ÎM rodiny 3. pfiíspûvek na bydlení - do 1,6násobku ÎM rodiny 4. pfiíspûvek na dopravu - zru en od 1. ãervence 2004 B. ostatní dávky poskytované bez ohledu na v i pfiíjmu - sem patfií: 1. rodiãovsk pfiíspûvek - 1,54násobek ãástky ÎM rodiãe (od 1. 5. 2004) 2. zaopatfiovací pfiíspûvek - pro rodinu muïe, kter vykonává základní (náhradní) nebo civilní vojenskou sluïbu, nebo vojenské cviãení v Armádû âr 3. dávky pûstounské péãe 4. porodné - jedno dítû od 1. 10. 2001 (5 x 1690 = 8450 Kã) 5. pohfiebné - 5000 Kã Co se povaïuje za pfiíjem podle zákona o státní sociální podpofie? Dávky státní sociální podpory lze rozdûlit na dávky závislé na v i pfiíjmu a dávky nezávislé na pfiíjmech rodiny. Dávky závislé na v i pfiíjmu se dále dûlí podle toho, zda rozhodn m obdobím, za které se pfiíjmy rodiny zji Èují, je kalendáfiní rok nebo kalendáfiní ãtvrtletí. V závislosti na pfiíjmu za kalendáfiní rok se poskytuje pfiídavek na dítû a pfiíspûvek na dopravu (rozhodn m obdobím je období od 1. fiíjna do 30. záfií následujícího kalendáfiního roku), v závislosti na ãtvrtletních pfiíjmech sociální pfiíplatek a pfiíspûvek na bydlení (ãtvrtletí pfiedcházející kalendáfinímu ãtvrtletí, na které se nárok na dávku uplatàuje). V e pfiíjmu ovlivàuje nárok na dávku, je proto nutné pfiesnû stanovit okruh rozhodn ch pfiíjmû a zpûsob, jak m se jednotlivé pfiíjmy do rozhodného pfiíjmu zapoãítávají, zejména v jakém období k jejich zápoãtu dochází. V 5 zákona ã. 117/1995 Sb., o státní sociální podpofie, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, je taxativnû vymezen okruh pfiíjmû zapoãitateln ch do rozhodného pfiíjmu pro úãely dávek státní sociální podpory, zapoãitatelnost a zpûsob pfiepoãtu cizí mûny na ãeskou mûnu. Taxativnû je rovnûï vymezen okruh v dajû, které se od zji Èovaného pfiíjmu odeãítají. Pfiitom okruh pfiíjmû je vût- inou stanoven s odvoláním na zákon o daních z pfiíjmû. V 68 odst. 2 a 3 zákon o státní sociální podpofie upravuje, jak m zpûsobem se mají jednotlivé pfiíjmy prokazovat, zda je tfieba potvrzení, nebo jen prohlá ení. Pfiíjem rozhodn pro pfiiznání dávky se stanoví jako mûsíãní prûmûr pfiíjmû rodiny pfiipadajících na rozhodné období (dále jen rozhodn pfiíjem ). Zákon o státní sociální podpofie upravuje dûleïité pojmy, jako je rodina, nezaopatfiené dítû, v dûleãná ãinnost, soustavná pfiíprava dítûte na budoucí povolání, povinná kolní docházka, náhradní péãe a dal í. 9. Sociální potfiebnost Na rozdíl od Ïivotního minima, které je jednotné pro v echny obãany bez ohledu na jakékoli dal í skuteãnosti, je sociální potfiebnost diferencovanûj í. Podle zákona ã. 482/1991 Sb., o sociální potfiebnosti, novela zákona ã. 422/2003, úplné znûní zákona ã. 45/2004 Sb., se obãan povaïuje za sociálnû potfiebného, jestliïe jeho pfiíjem (posledních est mûsícû pfied podáním Ïádosti o dávku) nedosahuje ãástek Ïivotního minima a nemûïe si tento pfiíjem zv it vzhledem ke svému vûku, zdravotnímu stavu nebo z jin ch váïn ch dûvodû vlastním pfiiãinûním, zejména vlastní prací. Zkoumají se také majetkové pomûry Ïadatele. Zákon v sobû zahrnuje rûzné druhy dávek sociální pomoci. O dávkách sociální pomoci rozhodují vûcnû a místnû pfiíslu né sociální referáty mûstsk ch, místních, obecních úfiadû, obce s roz ífienou pûsobností (od 1. 1. 2003 na místo zru en ch okresních úfiadû). 2 3

PRO KAÎDÉHO NùCO SVAZOVÁ REKREACE 2005 REKREAâNÍ ST EDISKO VR OV Ceny svazové rekreace pro rok 2005: I. kategorie - cena pobytu II. kategorie - cena pobytu 370 Kã dospûlí 310 Kã dospûlí 275 Kã dítû do 12 let 235 Kã dítû do 12 let 245 Kã dítû do 6 let 205 Kã dítû do 6 let I. kategorie - pokoje se sprchou + WC II. kategorie - pokoje se sprchou, WC spoleãné na patfie Délku pobytu lze dohodnout u vedoucího stfiediska. V cenû pobytu je ubytování se snídaní, moïnost vyuïití bazénu a ostatní hotelové sluïby. Za poplatek lze vyuïít masáïní vany, sportovní potfieby, kola, televizor. Strava se poskytuje dle jídelníãku - obûd v rozsahu 80 aï 100 Kã a veãefie v rozsahu 70 aï 80 Kã. Sociální rekreaãní ceny - RZ Vr ov Derniéra sportovních her Sociální poukaz A - pfii prokázání ãistého mûsíãního pfiíjmu rodiny pod 1,2 Ïivotního minima rodiny dle zákona ã. 463/1991 Sb., v platném znûní I. kategorie - cena pobytu II. kategorie - cena pobytu 74 Kã dospûlí 62 Kã dospûlí 55 Kã dítû do 12 let 47 Kã dítû do 12 let 49 Kã dítû do 6 let 41 Kã dítû do 6 let Sociální poukaz B - pfii prokázání ãistého mûsíãního pfiíjmu rodiny pod 1,4 Ïivotního minima rodiny dle zákona ã. 463/1991 Sb., v platném znûní I. kategorie - cena pobytu II. kategorie - cena pobytu 148 Kã dospûlí 124 Kã dospûlí 110 Kã dítû do 12 let 94 Kã dítû do 12 let 98 Kã dítû do 6 let 82 Kã dítû do 6 let Sociální poukaz C - pfii prokázání ãistého mûsíãního pfiíjmu rodiny pod 1,6 Ïivotního minima rodiny dle zákona ã. 463/1991 Sb., v platném znûní I. kategorie - cena pobytu II. kategorie - cena pobytu 222 Kã dospûlí 186 Kã dospûlí 165 Kã dítû do 12 let 141 Kã dítû do 12 let 147 Kã dítû do 6 let 123 Kã dítû do 6 let Letní dûtsk tábor OS UNIOS 2005 Nabídka letního dûtského tábora bude zvefiejnûna v prvém ãtvrtletí pfií tího roku po uzavfiení dohody o provozu tábora a stanovení ceny poukazu pfiedsednictvem svazu. Svazové sportovní hry 2004 jsou minulostí. V polovinû listopadu je ukonãil turnaj v ipkách. K jeho uspofiádání jsme opût vyuïili pfiíjemného prostfiedí kolicího a rekreaãního stfiediska na Vr- ovû. Na ãtyfiech terãích svedlo líté boje 18 ãtyfiãlenn ch druïstev, tedy 41 muïû a 31 Ïen. Turnaj se hrál na ãtyfii kola tak, aby si v echna druïstva zahrála na v ech terãích. V jednom kole si kaïd hráã hodil sedmkrát tfiemi ipkami. Nûkomu se dafiilo více, nûkomu ménû, nûkter m tréma svazovala ruce natolik, Ïe byl problém dohodit k terãi. Jiní zas naopak excelovali a bylo zajímavé sledovat, jak se jim ipky zapichují neomylnû a s jistotou do dvacítky. Nejvy í nához na jedno kolo se takto povedl Petru Kodlovi z MO Praha 4 A, kter v jednom kole dokázal nasbírat 518 bodû. Nejvyrovnanûj í vysoké náhozy mûl ov em Rudolf Táborsk z druïstva Mûstské policie Brno A, kter se ziskem 1775 bodû vybojoval zlato mezi muïi, a o 75 bodû tak pfiekonal loàsk v kon Martina Koreãka. Druh byl jeho kolega ze stejného druïstva Franti ek Nikl se 1742 body a bronzov stupínek obsadil Zdenûk Moravec s 1689 body. Îe mají policisté pevnou ruku, prokázala i Martina Halászová z MP Brno C, která naházela nejvíce mezi Ïenami - celkem 1465 bodû. S tímto v konem by se neztratila ani mezi muïi. Druhá skonãila Diana Pechová z MO Praha 4 C s 1286 body a bronzovou medaili vybojovala Petra Pechová z MO Praha 4 B. Je tû zb vá celkové pofiadí druïstev. Zvítûzila Mûstská policie Brno A, která získala 5833 bodû, druhé místo obhájilo druïstvo MO Praha 4 A s 5723 body a tfietí skonãili loà tí vítûzové z SBD DruÏba Pardubice. Turnaj probíhal hladce, za coï patfií velk dík pofiádající MO Praha 4 a zejména Petru Pechovi, jenï se postaral o to, Ïe naïhavení hráãi mohli stále sledovat aktuální v sledky, které jim Petr promítal na plátno na stûnû. ipky jsou hlavnû psychicky nároãn m sportem, coï se projevilo veãer pfii tanci, kdy bylo vidût, Ïe v em zbylo fyzick ch sil dost a dost. Král zemfiel, aè Ïije král! Jedny sportovní hry skonãily a dal í se jiï pfiipravují. Díky patfií v em ãlenûm sportovní komise za jejich ãas, kter vûnovali pfiípravû jednotliv ch turnajû. V ichni spoleãnû se tû íme, Ïe se s vámi uvidíme na kuïelkách, nohejbalu, pingpongu, turistice, bowlingu ãi tfieba právû opût na ipkách pfii Svazov ch sportovních hrách 2005! Alena Leinweberová 7

PRO VOLNOU CHVILKU Evropa a my Litva Daruje -li ãlovûku rybu, nakrmí ho na den, nauãí -li ho lovit, dá mu potravu na pro cel Ïivot. ãínské pfiísloví Oficiální název zní Litevská republika s hlavním mûstem Vilnius. Na rozloze 65 200 km2 Ïije 3,7 mil. obyvatel. Je to nejvût í a nejjiïnûj í stát Pobaltí. Zde se také zaãal rozpadat Sovûtsk svaz. Litevská republika leïí u Baltského mofie. Délka mofisk ch hranic je 99 km, severních litevsko-loty sk ch hranic 610 km, v chodních litevsko-bûlorusk ch hranic 724 km, jihozápadních litevsko-polsk ch hranic 110 km a 303 km hranic s Ruskou federaci. Délka od západu na v chod tvofií 373 km a od severu na jih 276 km. Podnebí je zde kontinentální, mírnû chladné. Litva je níïinatou zemí s pfiibliïnû 3000 jezery a rozlehl mi moãály. Z jedné tfietiny je pokryta lesy a protéká jí mnoho fiek. Na jihozápadû Litvy teãe fieka Nûmen, která tvofií pfiirozenou hranici s ruskou pobaltskou enklávou Kaliningradem. Pfii ústí Nûmenu se nachází geologická rarita, kterou je Kru sk záliv. Je Tip do kina Bridget Jonesová: S rozumem v koncích Hrad Trakai je zapsán na seznamu UNESCO Správné odpovûdi: 1. Oficiální název státu - Litevská republika 2. Hlavní mûsto - Vilnius 3. Státní mûna - litas Správné odpovûdi na otázky z ãísla 8: 1. Oficiální název státu - Estonská republika 2. Hlavní mûsto - Tallin 3. Se kter m státem má nejdel í hranice Loty sko (339 km) Nejlépe odpovûdûli Bumba Franti ek, FAURECIA - Lecotex Tábor Haldovská Ludmila, SBD Chomutov Kratochvílová Anna, MO Brno Krejãíková Kvûta, AMBA Malín Marková Milada, TS âesk Brod Pûru ková Jarmila, SBD Rozvoj Opava Hlavní mûsto Vilnius to pobfieïní jezero. Podél pobfieïí se vyskytují píseãné duny. Nad idylickou litevskou krajinou v ak visí DamoklÛv meã. Tento stát sází v energetice na atomové elektrárny, které produkují 80 % ve keré elektfiiny v zemi. Nejvy ím bodem je kopec Juozapine (293,6 m n. m.) nedaleko Vilniusu. Hospodáfiství je zaloïeno na zemûdûlství, zamûstnává pûtinu obyvatel. Velk v znam má chov dobytka, pûstování obilí, cukrové fiepy. PrÛmysl pfievládá strojírensk, chemick, potravináfisk, kovozpracující a textilní. V prosinci 1995 Litva oficiálnû poïádala o pfiijetí do EU. Litva je známá sv mi jedineãn mi umûleckofiemesln mi v robky z jantaru. Ko íková je nejoblíbenûj ím sportem LitevcÛ. Národní muïstvo patfií k pûti nejlep ím t mûm na svûtû. Pfii pohledu na litevské hlavní mûsto Vilnius upoutá velk poãet kostelû. Také bylo dlouhou dobu jedním z center Ïidovské kultury ve v chodní Evropû a právem se mu pfiezdívalo Jeruzalém v chodu. 1.................................... 2.................................... 3.................................... Jméno a pfiíjmení:...................... Slosovány budou odpovûdi do lé do 31. prosince 2004. Jména v hercû a správná odpovûì budou uvefiejnûny v pfií tím ãísle. Kupon zasílejte na adresu: Redakce ãasopisu Servis, Odborov svaz UNIOS, nám. W. Churchilla 2, 113 59 PRAHA 3. Silvestrovské punãové fiezy Kupon 10/04 ZO/MO:.............................. Recept pro vás Adresa:................................. Bridget Jonesová a její bezedná zásoba trapasû je zase zpátky. KaÏdé ráno zírá na svého nového pfiítele, jehoï jediná chyba je, Ïe si na noc skládá tren rky. Mark je prostû dokonal. Ale Bridget si ãím dál víc uvûdomuje jeho strojenost a obãasnou pfiezíravost. Neustále ãeká na Ïádost o ruku, která nepfiichází, a po nûkolika hádkách (nejãastûji vyprovokovan ch Bridgetinou Ïárlivostí) se s ním rozejde. Rozpt lením v její sebelítosti nejsou jen její vûrní pfiátelé, ale také pracovní cesta do Thajska ve spoleãnosti napraveného Daniela Cleavera. Po epizodû, kdy se Bridget pfiesvûdãí, Ïe Daniel se od minulého roku pfiíli nezmûnil, se kvûli nedorozumûní dostane do thajského vûzení za pfieváïení drog. Pobude si tam pár dní, neï si pro ni pfiijede Mark. JenÏe ten se chová velmi odtaïitû a nakonec beze známky citu odejde. No ale od ãeho má Bridget pfiátele? A jak to konãí? Je to komedie rozhodnû dobrá, a pokud se chcete hodnû smát a máte rádi první díl, rozhodnû se vám bude líbit taky. USA 2004, komedie ReÏie: Beeban Kidronová Zemû, na jejíï název se dnes ptáme, leïí? ve stfiední Evropû u Baltského mofie. Na rozloze 312 683 km tu Ïije 38,6 mil. obyvatel. 2 Zemû sousedí s Nûmeckem, âeskou republikou, Slovenskem, ale také s Ruskem a Ukrajinou. Povrch tvofií vût inou níïiny a pahorkatiny, na jiïních hranicích hory. Jsou tu rozsáhlé jezerní plo iny. Podnebí je pfiímofiské aï kontinentální. Jedná se o surovinovû bohat stát. Otázky: 1. oficiální název státu, 2. hlavní mûsto, 3. nejvy í hora Vydává Odborov svaz UNIOS. Vychází 10x roãnû. Odpovûdn redaktor: Michal Votava. Adresa redakce: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3, telefon 234 463 194, e-mail: unios@cmkos.cz. Typografické zpracování: VAPO-Futura, a. s., Politick ch vûzàû 9, 110 00 Praha 1, telefon: 224 224 429. Roz ifiuje Ferda, âeská reklamní poãta, Dvorská 648, 503 11 Hradec Králové, telefon 495 533 991. Podávání novinov ch zásilek povoleno âeskou po tou, s. p., od tûpn m závodem stfiední âechy v Praze, ã. j. 2502/96-P ze dne 3. 9. 1996. ISSN 1211-6807. MK âr E 5057 Pfiísady: 4 vejce, 3 lïíce mouãkového cukru, 4 lïíce hrubé mouky, 1/2 sáãku vanilkového cukru, 1 polévková lïíce kakaa NáplÀ: 3 lïíce cukru, 50 ml punãe, 50 ml malinové Èávy, 4 lïíce mlet ch ofiechû Poleva: 100 g ãokolády na vafiení, 2 lïíce rostlinného tuku Postup pfiípravy: Z bílkû u leháme tuh sníh, pfiimícháme Ïloutky, mouãkov a vanilkov cukr. V e promícháme, pfiisypeme 3 lïíce mouky a znovu promícháme. Z tûsta odebereme tfietinu a pfiidáme do ní lïíci kakaa. Zbytek dáme do tukem vyma tûné a hrubou moukou vysypané obdélníkové formy a upeãeme - stejnû jako v jiné formû tûsto obarvené kakaem, obû ve vyhfiáté troubû. Cukr necháme na plotnû za stálého míchání zkaramelizovat. Vychladlé kakaové tûsto nakrájíme na malé dílky, polijeme punãem smíchan m s malinovou Èávou, pfiidáme cukr i umleté ofiechy. V e dobfie promícháme. Vychladl korpus ze dvou tfietin tûsta rozfiízneme, na spodní díl dáme kakaovo-punãovou náplà a pfiiklopíme horní díl. Dáme do ledniãky. Po ztuhnutí zalijeme ãokoládovou polevou a nakrájíme na fiezy. Poãet porcí: 8 ks ( el)