Metodická zpráva č. 1 vyhodnocení Zpracoval: Michal Nesládek, Libor Nentvich 02/2018 V tomto textu je uvedeno vyhodnocení metodické zprávy č. 1, kterou zpracovávali metodici ve školách zapojených v projektu KIPR. Metodické zprávy v jednotlivých školách byly vypracovány v únoru 2018. Metodická zpráva byla zaměřena na téma Plán pedagogické podpory a práce s doporučením pro vzdělání žáků se SVP. Metodici se vyjadřovali k otevřeným otázkám, které jim byly zaslány mailem. Jednalo se celkem o 10 otázek a závěrečný prostor pro případné připomínky a postřehy. V době psaní tohoto textu poslalo metodickou zprávu 49 ze 73 škol (67 %). Přehled zapojených subjektů podle krajů je uveden v grafu č. 1. Nejvíce subjektů bylo z Moravskoslezského kraje (7), nejméně z Vysočiny (1). Přehled typů zapojených škol shrnuje graf č. 2. Převažující byly základní školy, kterých byla zhruba polovina (27 škol; 55 %), dále se jednalo o kombinaci mateřské a základní školy (16 škol; 33 %). Ve 4 případech se jednalo o školy zřízené podle paragrafu 16 odst. 9 ŠZ. Odborné pozice metodiků, kteří zprávy vyplňovali, jsou uvedeny v grafu č. 3. Nejčastěji se jednalo o pozici speciálního pedagoga (16 osob; 33 %). Průměrná výše úvazku metodiků byla 0,7 (medián 1). Školy uváděly osvědčené postupy (graf č. 5) a problémy (graf č. 4), se kterými se setkávají při naplňování podpůrných opatření, která navrhují ŠPZ. Jako problematická byla nejčastěji uvedena personální podpůrná opatření (19 %), konkrétně se jednalo o nedostatek kvalifikovaných asistentů pedagoga, dále o nedostatečné personální a organizační zajištění pedagogické intervence a předmětu speciálně pedagogické péče. Jako problematická byla hodnocena také spolupráce se zákonnými zástupci (17 %). Negativně byla hodnocena komunikace, nízká míra aktivity či nereálné požadavky kladené na školu. 11 % škol pak uvedlo, že se setkávají s Doporučeními, která mají formální nebo obsahové nedostatky, někdy jsou psaná velmi obecně. Mezi osvědčené postupy patří komunikace školy se ŠPZ (38 %) (často ve formě konzultací). Tato komunikace bývá iniciovaná školami i ŠPZ. Jako osvědčený postup byla uváděna také možnost interní konzultace v rámci školy (s pracovníky ŠPZ i s ostatními pedagogy) (11 %). Pro většinu škol (69 %) je Doporučení dostatečně srozumitelné ve všech částech, celkovou nesrozumitelnost uvedlo na druhé straně pouze 5 % škol Doporučení bylo v tomto případě hodnoceno jako odborný text, který je pro běžného pedagoga těžko pochopitelný (graf č. 6). Z hlediska jednotlivých částí (graf č. 7) byla jako nesrozumitelná nejčastěji uváděna část metody výuky, úpravy obsahu vzdělávání (10 %). Většina škol (67 %) v Doporučení nachází informace k podstatným úpravám ve vzdělávání žáka (graf č. 8). Převážná většina škol (94 %) vnímá pedagogickou intervenci za důležité podpůrné opatření (graf č. 9). Respondenti mohli dále uvádět jiné alternativní způsoby práce se selhávajícími žáky. Nejčastěji se jednalo o větší individualizaci péče, například za pomoci vytváření malých skupin žáků (graf č. 10). Je však nutné upozornit na celkově malý počet odpovědí u této otázky (N=9). Dělení předmětu speciálně pedagogické péče je srozumitelné zhruba pro polovinu dotázaných škol (49 %), nesrozumitelné je naopak pro 38 % škol (graf č. 11). Školy dále uváděly své postřehy a připomínky k systému přidělování pomůcek (N=42). Třetina škol (33 %) explicitně uvedla, že považuje aktuální podobu systému přidělování pomůcek za bezproblémový. Témata, která školy považují za důležitá v rámci systému přidělování pomůcek, shrnuje graf č. 12. Zhruba čtvrtina škol (24 %) uvedla jako zásadní dobrou komunikaci s pracovníky ŠPZ. Stejné množství škol pak kipr@nuv.cz 1
považuje za důležité, aby pracovníci ŠPZ volili vhodné pomůcky vzhledem k obtížím žáka. Často byl zmiňován také obecný požadavek na optimální nabídku pomůcek (19 %) a požadavek na podrobnější specifikaci pomůcek ze strany pracovníků ŠPZ (17 %). Některé školy (10 %) pak uváděly, že mají problém s dostupností pomůcek na trhu. Hodnocena byla nezastupitelnost asistenta pedagoga v rámci jednotlivých skupin žáků s potřebou podpory (graf č. 13). Nejčastěji byly uvedeny kategorie žáků, u kterých lze předpokládat vyšší míru narušování vyučování svými případnými projevy chování. Mezi 3 nejčastěji uváděné kategorie patří poruchy chování (19 %), mentální postižení (30 %) a poruchy autistického spektra (30 %). Na vyhodnocení nastavených podpůrných opatření (graf č. 14) se podílí většina dotázaných škol (88 %). V otázce oblastí, které jsou vnímané jako primární při práci se žáky z odlišného kulturního prostředí a se žáky žijícími v sociálně znevýhodněných podmínkách (graf č. 15), byla na prvním místě uvedena rodina těchto žáků (59 %). Zmiňována byla zejména komunikace a spolupráce s rodinou, v některých případech byla uvedena potřeba (aktivnější) práce s těmito rodinami. Respondenti dále uváděli, že považují za důležité dostatečně motivovat žáky a jejich zákonné zástupce (32 %). Tento požadavek byl formulován jako aktivní vytváření motivace z vnějšku, kdy vnitřní motivace chybí. Jako třetí v pořadí (30 %) byl uváděn optimální přístup vyučujícího k uvedeným žákům. Ten byl na jedné straně popisován jako vstřícný a chápající, na druhé straně se pak objevoval požadavek na dostatečné a přiměřené držení hranic. kipr@nuv.cz 2
Graf č. 1: Subjekty zapojené v šetření podle krajů 8 7 6 5 4 3 2 1 4 6 3 3 2 4 4 2 2 1 3 3 5 7 0 Graf č. 2: Školy zapojené v šetření podle typu 30 27 (55 %) 25 20 15 16 (33 %) 10 5 0 1 (2 %) 1 (2 %) 1 (2 %) 1 (2 %) 1 (2 %) 1 (2 %) MŠ MŠ+ZŠ MŠ+ZŠ+SŠ ZŠ ZŠ+SŠ SŠ SŠ+VOŠ VOŠ Graf č. 3: Odborné pozice respondentů (N=45) Speciální pedagog 16 (33 %) Výchovný poradce 13 (27 %) Pracovník vedení Pedagog Školní speciální pedagog 9 (18 %) 9 (18 %) 8 (16 %) Školní psycholog Neuvedeno 4 (8 %) 5 (10 %) 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 kipr@nuv.cz 3
Graf č. 4: Problémy při naplňování PO (N=47) Personální PO (personální a organizační zajištění) Spolupráce se zákonnými zástupci 9 (19 %) 8 (17 %) Obsahové a formální nedostatky Doporučení Administrativní zátěž Organizace a zajištění PI a PSPP v rámci školy Nedostatky na straně některých pedagogů (kompetence, přístup) Shánění pomůcek 0 2 4 6 8 10 12 Graf č. 5: Osvědčené postupy při naplňování PO (N=47) Komunikace se ŠPZ / konzultace se ŠPZ 18 (38 %) Konzultace s pracovníky ŠPP a ostatními pedagogy ve škole 0 5 10 15 20 Graf č. 6: Srozumitelnost Doporučení (N=39) Vše je dostatečně srozumitelné 27 (69 %) Nedostatečná srozumitelnost některé části 10 (26 %) Celková nesrozumitelnost 0 5 10 15 20 25 30 kipr@nuv.cz 4
Graf č. 7: Části doporučení, které nejsou dostatečně srozumitelné (N=39) Metody výuky, úpravy obsahu vzdělávání 4 (10 %) Závěry vyšetření Pomůcky 3 (8 %) 3 (8 %) Hodnocení Personální podpora - asistent pedagoga Organizace výuzky Výstupy ze vzdělávání 1 (3 %) 1 (3 %) 1 (3 %) 0 1 2 3 4 5 Graf č. 8: Nacházení informací v Doporučení k podstatným úpravám ve vzdělávání žáka (N=49) Ano / převážně ano 33 (67 %) Ne / převážně ne 11 (23 %) Nevím / nelze určit 5 (10 %) 0 5 10 15 20 25 30 35 Graf č. 9: Vnímání pedagogické intervence jako důležitého PO (N=49) Ano 44 (94 %) Nevím / nemohu určit 0 10 20 30 40 50 kipr@nuv.cz 5
Graf č. 10: Doporučené postupy práce se selhávajícími žáky jako alternativa k pedagogické intervenci (N=9) Větší individualizace péče, vytváření malých skupin 4 (44 %) Práce s rodinou 2 (22 %) Zapojení vnějších subjektů (např. NNO) 2 (22 %) Větší spolupráce pedagogů Pravidelné návštěvy speciálního pedagoga ze ŠPZ na škole 1 (11 %) 1 (11 %) 0 1 2 3 4 5 Graf č. 11: Srozumitelnost dělení předmětu speciálně pedagogické péče (N=45) Ano 22 (49 %) Ne 17 (38 %) Nevím 6 (13 %) 0 5 10 15 20 25 Graf č. 12: Témata, která školy považují za důležitá v rámci systému přidělování pomůcek (N=42) Komunikace ŠPZ se školou Vhodný výběr pomůcek ze strany pracovníků ŠPZ 10 (24 %) 10 (24 %) Optimální nabídka pomůcek Podrobnější specifikace pomůcek ze strany pracovníků ŠPZ 7 (17 %) 8 (19 %) Dobrá dostupnost pomůcek na trhu Snížení administrativní zátěže Optimální nastavení NFN pomůcek Potřeba větší znalosti systému přidělování pomůcek ze strany pracovníků školů Přehled pracovníků ŠPZ o pomůckách, které škola má 4 (10 %) 3 (7 %) 0 2 4 6 8 10 12 kipr@nuv.cz 6
Graf č. 13: Vnímaná nezastupitelnost asistenta pedagoga v rámci jednotlivých kategorií SVP (N=47) Poruchy chování 19 (40 %) Mentální postižení PAS 14 (30 %) 14 (30 %) Tělesné postižení Zrakové postižení Jiné zdravotní potíže Všechny kategorie bez rozdílu Odlišené kult. prostředí nebo jiné živ. pod. Sluchové postižení Poruchy učení Nevím 9 (19 %) 9 (19 %) 8 (17 %) 6 (13 %) 0 5 10 15 20 Graf č. 14: Spolupodílení se škol na vyhodnocení nastavených podpůrných opatření se ŠPZ (PPP/SPC) (N=49) Ano 43 (88 %) Ne 6 (12 %) 0 10 20 30 40 50 kipr@nuv.cz 7
Graf č. 15: Oblasti vnímané jako důležité při práci se žáky z odlišného kulturního prostředí a se žáky žijícími v sociálně znevýhodněných podmínkách (N=44) Komunikace a (spolu)práce s rodinou / zapojení rodiny 26 (59 %) Motivace žáka a zákonných zástupců Přístup vyučujícího Nabídka aktivit nad rámec bežného vyučování (trávení volného času, doučování) Odstranění jazykové bariéry Asistence (asistent pedagoga, pedagogický asistent) Zapojení vnějších subjektů (OSPOD, sociální služby) Zajištění pravidelné docházky Vytvoření vhodných podmínek ve škole / přijímající prostředí Odborné intervence, poradenství a terapie 14 (32 %) 13 (30 %) 10 (23 %) 9 (20 %) 8 (18 %) 7 (16 %) 6 (14 %) 4 (9 %) 3 (7 %) 0 5 10 15 20 25 30 kipr@nuv.cz 8