Specifické potřeby občanů města Ostravy Občané se zrakovým postižením TATO ZPRÁVA BYLA VYTVOŘENA V RÁMCI PROJEKTU KP OSTRAVA, REG. ČÍSLO CZ 04.1.05/3.2.81.3/3891, KTERÝ JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ A MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM.
1. Úvod... 3 2. Charakteristika skupiny... 4 3. Předpokládané potřeby... 8 4. Výsledky průzkumu... 9 4.1 Bydlení... 9 4.2 Práce a finance... 10 4.3 Vzdělávání... 12 4.4 Sociální péče... 13 4.4.1 Sociální poradenství... 13 4.4.2 Osobní asistence při péči o vlastní osobu... 13 4.4.3 Osobní asistence při zajištění chodu domácnosti... 14 4.4.4 Průvodcovství... 14 4.4.5 Pomoc při vyřizování běžných záležitostí... 14 4.4.6 Předčitatelské služby... 15 4.4.7 Služby v denním stacionáři... 15 4.4.8 Služby v týdenním stacionáři... 15 4.4.9 Domov pro osoby se zdravotním postižením... 15 4.4.10 Domov pro seniory... 16 4.4.11 Chráněné bydlení... 16 4.4.12 Raná péče... 16 4.4.13 Krizová pomoc... 16 4.4.14 Klubová činnost...17 4.4.15 Vzdělávací aktivity... 17 4.4.16 Volnočasové aktivity... 17 4.4.17 Prostorová orientace... 18 4.4.18 Nácvik péče o domácnost a vlastní osobu... 18 4.4.19 Sociální rehabilitace další dovednosti... 18 4.4.20 Obsluha kompenzačních pomůcek... 18 4.4.21 Ostatní... 19 4.5 Zdraví... 21 4.6 Volný čas a rodina... 22 4.7 Informace... 24 4.8 Bariéry... 25 5. Závěr a doporučení... 27 2
1. Úvod Průzkum specifickým potřeb občanů města Ostravy proběhl v průběhu měsíce září 2006 za účelem vytvoření jednoho z podkladů důležitých pro komunitní plán sociálních služeb ve městě Ostrava na období 2007 až 2010. Cílem průzkumu bylo zjistit specifické potřeby občanů města Ostravy ve vztahu k sociálním službám a ověřit, zda nový způsob zjišťování údajů potvrdí předpokládané potřeby. Důležitým cílem bylo ale také informovat občany o konkrétní nabídce sociálních služeb, které se týkají jejich specifických potřeb. Dotazovaným občanům byl rovněž vysvětlován smysl a náplň jednotlivých forem existujících sociálních služeb. Průzkum proběhl formou řízeného rozhovoru, který s respondenty vedli vyškolení tazatelé. Celkem se průzkumu zúčastnilo 499 občanů města Ostravy, kteří byli rozděleni dle jednotlivých pracovních skupin a podskupin vytvořených v rámci komunitního plánu. V průběhu rozhovoru byly postupně zmiňovány oblasti, které by měly obsáhnout celý komplex specifických potřeb bydlení, práce a finance, vzdělávání, zdraví, sociální péče a volný čas a rodina. Dále se rozhovor okrajově dotýkal také informovanosti občanů a bezpečí ve městě. Důležitou částí rozhovoru bylo také povídání o míře dopadu jednotlivých možných bariér. V průběhu řízených rozhovorů se jistě nepodařilo zachytit všechny konkrétní potřeby jednotlivých osob, výsledek průzkumu však může jistě pomoci poukázat na nejcitlivější oblastí potřeb jednotlivých skupin. Důležitým výstupem jsou také pocity a dojmy dotazovaných, které bohužel nejde zachytit do tohoto výstupu a nejde je ani statisticky zpracovat. Tyto informace budou součástí závěrečné souhrnné zprávy. 3
2. Charakteristika skupiny V rámci skupiny Občané se zrakovým postižením se průzkumu zúčastnilo celkem 28 osob. Dotazování jsou uživateli organizací poskytujících příslušné služby. V rámci celého průzkumu tvoří dotazování této skupiny asi 6% všech dotazovaných, což přibližně odpovídá zastoupení této skupiny v rámci komunitního plánování rozvoje sociálních služeb města Ostravy. Ve zkoumaném vzorku bylo 28,6% mužů a 71,4% žen tato nerovnoměrnost je způsobena větším zastoupením žen mezi uživateli služeb. Pohlaví muž žena Dle věku bylo použito pouze rozdělení na dvě skupiny. Podrobnější třídění by vzhledem k počtu respondentů nemělo smysl. Skupina mladších respondentů měla 50 let a méně (46%), skupina starších respondentů měla více než 50 let (54%). 4
Mezi respondenty bylo 75% osob ve starobním důchodu, v invalidním důchodu nebo v částečném invalidním důchodu. Pouze 21,4% jich bylo zaměstnaných. Sociální postavení starobní důchodce 9 32,1 32,1 invalidní důchodce 8 28,6 60,7 ČID 4 14,3 75,0 nezaměstnaný na ÚP 1 3,6 78,6 zaměstnanec 6 21,4 100,0 Z hlediska vzdělání byli nejčastěji dotazovány osoby s maturitou (35,7%) a osoby s SOU (32,1%). Vzdělání 40 35,71% 30 32,14% Y Axis 20 21,43% 10 7,14% 3,57% 0 základní SOU maturita Vzdělání VOŠ VŠ 5
Mezi respondenty bylo nejvíce osob ženatých či vdaných (35,7%), 28,6% dotázaných osob bylo svobodných. Rodinný stav svobodný 8 28,6 28,6 ženatý/vdaná 10 35,7 64,3 rozvedený 6 21,4 85,7 ovdovělý 4 14,3 100,0 Rodinný stav svobodný ženatý/vdaná rozvedený ovdovělý 6
Asi třetina dotázaných žije sama (32,1%) a stejný počet pak žije s partnerem. S kým žijete? sám 9 32,1 32,1 s partnerem 9 32,1 64,3 s dětmi 3 10,7 75,0 s partnerem a dětmi 2 7,1 82,1 s rodiči 5 17,9 100,0 Naprostá většina dotázaných osob ve skupině Občané se zrakovým postižením byla velmi vstřícná a při vedení rozhovoru i aktivní (27 osob). Pouze jeden dotázaný neměl o rozhovor zájem. 7
3. Předpokládané potřeby Na tomto místě pouze stručně shrneme potřeby osob spadajících do příslušné skupiny komunitního plánování, jak jsou uvedeny v komunitním plánu rozvoje sociálních služeb do roku 2006. Ve skupině "Občané se zrakovým postižením" byly potřeby definovány na základě SWOT analýzy, z poznatků z přímých setkání s uživateli služeb a ze zkušeností poskytovatelů. Jako nejdůležitější potřeby ve vztahu k sociálním službám byly definovány tyto: 1. Potřeba péče o vlastní osobu 2. Informovanost 3. Náplň volného času 4. Zaměstnání 5. Psychická a emoční podpora 6. Finance Kromě obecných potřeb byly definovány rovněž konkrétní požadavky uživatelů služeb: 1. Rozvoj asistenčních služeb 2. Zpřehlednění náplně práce stávajících poskytovatelů 3. Pomoc v oblasti studia na VŠ 4. Zvýšení počtu míst v domech s pečovatelskou službou 5. Bezúročné půjčky pro zdravotně postižené 6. Zlepšení spolupráce poskytovatelů s lékaři 7. Zlepšení informovanosti o následných službách 8. Vytvoření služeb psychologické a psychické pomoci 9. Zlepšení návaznosti služeb SPC na ranou péči 8
4. Výsledky průzkumu 4.1 Bydlení Osoby skupiny Občané se zrakovým postižením nespecifikovali ve významné míře žádné konkrétní problémy v oblasti bydlení. 85,7% respondentů uvedlo, že bydlí v nájemním bytě na dobu neurčitou. Bydlení nájemní byt na dobu neurčitou 24 85,7 85,7 nájemní byt na dobu určitou 1 3,6 89,3 podnájem 2 7,1 96,4 jinde 1 3,6 100,0 Spokojenost s bydlením uvedlo pouze 64,3% dotázaných. Ti, kteří nejsou s bydlením spokojeni, uvedli nejčastěji jako důvod nespokojenosti to, že nemají byt ve svém vlastnictví (25%) a to, že se jim nelíbí místo, kde bydlí (25%). Dále chtěli levnější byt (12,5%) nebo větší byt (12,5%) Žádný s dotazovaných neuvedl možnost, že by chtěl bydlet v místě, kde by na všechno nebyl sám myšleno v domech s pečovatelskou službou či v domovech pro osoby se zdravotním postižením. Jako konkrétní problémy či připomínky v oblasti bydlení uváděli respondenti osvětlení domu, čistější okolí či úprava příslušenství. 9
4.2 Práce a finance Vzhledem k vysokému počtu invalidních důchodců mezi respondenty se dalo předpokládat, že v oblasti práce nebude míra spokojenosti moc vysoká. Spokojenost v této oblasti vyjádřilo 32,1% dotázaných a 32,2% odpovědělo, že jsou v nějaké míře nespokojeni. Spokojenost - práce zcela spokojen 8 28,6 28,6 spokojen, ale mohlo by to být lepší 1 3,6 32,1 nejsem zcela spokojen 1 3,6 35,7 jsem zcela nespokojen 8 28,6 64,3 nevím, nedokážu posoudit 10 35,7 100,0 Osoby, které hledají práci, upřednostňují především práce s omezením pro ZP, práci v chráněných dílnách či práci doma. Nikdo neuvedl možnost jakákoliv Jaká forma práce by vám vyhovovala? Četnost % Platná % Kumulativní % práce s omezením pro ZP 4 14,3 33,3 33,3 práce doma 2 7,1 16,7 50,0 práce v chráněných dílnách 3 10,7 25,0 75,0 jiná 3 10,7 25,0 100,0 Celkem 12 42,9 100,0 Neuvedeno 16 57,1 Vyjádření se respondentů ke své finanční situaci neukazuje na nízkou spokojenost s touto oblastí. Žádný respondent se sice neřadí mezi bohaté, ale 60,7% respondentů se řadí mezi průměrně finančně zajištěné. Dle velikosti majetku průměrně finančně zajištění 17 60,7 60,7 špatně finančně zajištění 9 32,1 92,9 v podstatě chudí 1 3,6 96,4 neuvedeno 1 3,6 100,0 U vyjádření, jaký příjem by respondenti požadovali, aby byli spokojeni, uváděli v průměru hodnotu 19 300,- Kč, kterou by chtěli dosáhnout především získáním lepší práce, druhým zaměstnáním, navýšením důchodu, prací pro ZP či větším státním příspěvkem. 10
Následující seznam obsahuje položky, které respondenti uvedli v otázce, v čem se musí kvůli malým příjmům omezovat. Nejčastěji jsou uváděny položky dovolená, vybavení bytu a kulturní aktivity. léky 1 dovolená, cestování 10 jídlo 1 sociální služby 1 oblečení 4 automobil 3 byt a vybavení 7 kultura 6 Internet, PC 2 kompenzační pomůcky 3 Co není kvůli nedostatku peněz 11
4.3 Vzdělávání Mezi respondenty je 71,4 osob, které v rozhovorech vyjádřili potřebu dalšího vzdělávání. Potřeba se dále vzdělávat ano 20 71,4 71,4 ne 7 25,0 96,4 neuvedeno 1 3,6 100,0 Z nabízených forem a možností dalšího vzdělávání uváděli respondenti jako potřebné nejčastěji sebevzdělávání (40%), jazykový kurz (20%) a zvýšení dosaženého vzdělání (20%). Dále zde projevili někteří jednotlivci zájem o rekvalifikační a motivační kurzy. Forma dalšího vzdělání Četnost % Platná % Kumulativní % zvýšení vzdělání 4 14,3 20,0 20,0 motivační kurz 1 3,6 5,0 25,0 rekvalifikační kurz 3 10,7 15,0 40,0 jazykový kurz 4 14,3 20,0 60,0 sebevzdělávání 8 28,6 40,0 100,0 Celkem 20 71,4 100,0 Neuvedeno 8 28,6 Osoby, které nemají zájem se dále vzdělávat, uváděli jako důvod především tvrzení, že to nepotřebují (50%) a že na to nemají (12,5%). Z dalších konkrétních důvodů je to především vysoký věk. Z dalších důvodů je to například věk nebo nedostačující nabídka pro osoby se zrakovým postižením. Proč se nechci dál vzdělávat Četnost % Platná % Kumulativní % myslím, že na to nemám 1 3,6 12,5 12,5 nemám zájem, nepotřebuji to 4 14,3 50,0 62,5 jiný důvod 3 10,7 37,5 100,0 Celkem 8 28,6 100,0 Neuvedeno 20 71,4 12
4.4 Sociální péče V této části rozhovoru byly respondentům jmenovány jednotlivé formy sociální pomoci či péče a respondenti vyjádřili své zkušenost s těmito formami. Díky otázky číslo 15 měli respondenti možnost vyslechnout nabídku existujících služeb a jednotlivých činností a případně vyjádřit i potřebu využívat i služeb, které v současné době nabízeny nejsou. U otázky číslo 15 se respondenti skupiny Občané se zrakovým postižením měli možnost vyjádřit celkem ke dvaceti službám. Všichni respondenti uvedli, že jsou nebo byli příjemci některé z forem sociálních služeb. 4.4.1 Sociální poradenství Sociální poradenství s prospěchem využila více než polovina respondentů (57,1%), dalších 14,4% pak službu nezná, ale chtělo by ji využít. Jako poskytovatel byly uváděny hlavně NNO (16x). Sociální poradenství využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 16 57,1 57,1 využil jsem ji či využívám a nepomáhá mi 2 7,1 64,3 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 5 17,9 82,1 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 1 3,6 85,7 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 4 14,3 100,0 4.4.2 Osobní asistence při péči o vlastní osobu Tato služba je mezi respondenty nevyužívaná. 17,9% ji nezná a myslí si, že by jim mohla pomoci. Osobní asistence při péči o vlastní osobu nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 23 82,1 82,1 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 5 17,9 100,0 13
4.4.3 Osobní asistence při zajištění chodu domácnosti Tato služba je mezi respondenty nevyužívaná. 10,7% ji nezná a myslí si, že by jim mohla pomoci. Osobní asistence při zajištění chodu domácnosti nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 25 89,3 89,3 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 3 10,7 100,0 4.4.4 Průvodcovství Oproti asistenci je tato služba využívána více tato služba pomáhá téměř třem čtvrtinám (71,4%). Jako poskytovatelé jsou nejčastěji uváděni přátele (11x) a rodina (10x). NNO jsou zde uvedeny v osmi případech. Průvodcovství využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 20 71,4 71,4 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 7 25,0 96,4 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 1 3,6 100,0 4.4.5 Pomoc při vyřizování běžných záležitostí Služba se dle výsledků průzkumu jeví jako využívaná využilo ji 64,3% dotázaných. 5 NNO, 9 P, 12 r Jako poskytovatel této služby jsou nejčastěji uváděni rodinní příslušníci (12x). přátelé (9x) a NNO (5x). Pomoc při vyřizování běžných záležitostí využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 18 64,3 64,3 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 9 32,1 96,4 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 1 3,6 100,0 14
4.4.6 Předčitatelské služby Službu využívá pouze 7,1% dotázaných jako poskytovatel je uvedena rodina. Předčitatelské služby využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 2 7,1 7,1 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 23 82,1 89,3 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 1 3,6 92,9 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 2 7,1 100,0 4.4.7 Služby v denním stacionáři Mezi respondenty je tato služba nevyužívaná. Služby v denním stacionáři nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 27 96,4 96,4 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 1 3,6 100,0 4.4.8 Služby v týdenním stacionáři Mezi respondenty je tato služba nevyužívaná. Služby v týdenním stacionáři nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 27 96,4 96,4 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 1 3,6 100,0 4.4.9 Domov pro osoby se zdravotním postižením Mezi respondenty je tato služba nevyužívaná. Domov pro osoby se zdravotním postižením nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 27 96,4 96,4 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 1 3,6 100,0 15
4.4.10 Domov pro seniory Mezi respondenty je tato služba nevyužívaná. Domov pro seniory nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 28 100,0 100,0 4.4.11 Chráněné bydlení Mezi respondenty je tato služba nevyužívaná. Chráněné bydlení nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 26 92,9 92,9 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 2 7,1 100,0 4.4.12 Raná péče Mezi respondenty je tato služba nevyužívaná. Raná péče nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 28 100,0 100,0 4.4.13 Krizová pomoc Mezi respondenty je tato služba málo využívaná využili ji tři respondenti, z nich pak dvěma služba pomohla. Jako poskytovatel uvedli respondenti lékaře, úřad a NNO. Krizová pomoc využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 2 7,1 7,1 využil jsem ji či využívám a nepomáhá mi 1 3,6 10,7 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 24 85,7 96,4 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 1 3,6 100,0 16
4.4.14 Klubová činnost Klubových akcí se účastní tři pětiny dotazovaných 60,7%. Všichni uvádějí jako poskytovatele NNO. Klubová činnost Platná využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 17 60,7 60,7 využil jsem ji či využívám a nepomáhá mi 2 7,1 67,9 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 7 25,0 92,9 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 2 7,1 100,0 4.4.15 Vzdělávací aktivity Hodně využívané jsou rovněž vzdělávací aktivity, s kterými má pozitivní zkušenost 71,4% respondentů. Nejčastěji je jako poskytovatel uváděna NNO. Vzdělávací aktivity využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 20 71,4 71,4 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 6 21,4 92,9 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 2 7,1 100,0 4.4.16 Volnočasové aktivity Volnočasové aktivity patří taky mezi známější služby, využilo nebo využívá je 64,3%. Tito většinou označili za poskytovatele NNO. Volnočasové aktivity využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 18 64,3 64,3 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 8 28,6 92,9 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 2 7,1 100,0 17
4.4.17 Prostorová orientace Tuto službu sociální rehabilitace využilo 42,9% dotázaných a to vesměs u NNO. Prostorová orientace využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 12 42,9 42,9 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 16 57,1 100,0 4.4.18 Nácvik péče o domácnost a vlastní osobu O tento sociálně rehabilitační kurz již je zájem menší využilo jej pouze 17,9% dotázaných, opět většinou u NNO. Nácvik péče o domácnost a vlastní osobu využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 5 17,9 17,9 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 23 82,1 100,0 4.4.19 Sociální rehabilitace další dovednosti Další kurzy sociálně rehabilitace využilo 46,4% dotázaných. Všichni uvedli jako poskytovatele NNO. Sociální rehabilitace další dovednosti využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 13 46,4 46,4 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 15 53,6 100,0 4.4.20 Obsluha kompenzačních pomůcek Pomoc při obsluze kompenzační pomůcky využilo 85,7% dotázaných. Tito shodně označili za poskytovatele NNO. Obsluha kompenzačních pomůcek využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 24 85,7 85,7 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 4 14,3 100,0 18
4.4.21 Ostatní V další otázce mohli respondenti uvést další služby, které považuji za potřebné. V možnostech se objevila potřeba zlepšení přístupu k informacím o službách pro zrakově postižené, potřeba přepisu skript do Braillova písma, psychoterapie a rozšíření průvodcovské služby. V otázce 16 respondenti uvedli, od kterých možných poskytovatelů by očekávali ještě větší míru podpory, než jakou mají teď. Nejčastěji se v odpovědích objevily možnosti úřad (18 osob). Od koho z možných poskytovatelů služeb myslíte, že byste potřebovali větší pomoc 70 60 60,71% 50 Y Axis 40 30 20 10 14,29% 7,14% 0 3,57% 3,57% 3,57% 3,57% 3,57% ú nevím nikde L R ú,š,l neuvedeno nno Od koho z možných poskytovatelů služeb myslíte, že byste potřebovali větší pomoc Poslední otázka oblasti sociální péče se týká placení za sociální služby. Ukázalo se, že pouze 7,1% dotázaných není ochotno za služby platit, 25% dotázaných by za ně platilo v každém případě a 67,9% by platilo, kdyby na služby dostalo peníze od státu. 19
Jsou vaše potřeby na sociální služby tak vysoké, že byste za uvedené byl ochoten platit? neplatil bych za ně zaplatil bych za ně v každém případě zaplatil bych za ně, kdybych na ně dostal peníze 20
4.5 Zdraví Co se týká vlastního pohledu na zdravotní stav, popsalo jej polovina osob jako velmi dobrý nebo dobrý a polovina osob jako spíše špatný či špatný. Zdravotní stav velmi dobrý 2 7,1 7,1 dobrý 12 42,9 50,0 spíše špatný 9 32,1 82,1 špatný 5 17,9 100,0 Mezi respondenty je 53,3% těch, kteří si myslí, že jejich špatný zdravotní stav je ovlivněn jejich špatnou finanční situaci. Zdraví negativně ovlivněno penězi? ano 15 53,6 53,6 ne 13 46,4 100,0 Mezi dotazovanými nebyl nikdo, kdo by neměl svého ošetřujícího lékaře nebo průkaz pojištěnce. Jako největší problém v oblasti zdravotnictví uvádějí respondenti především přístup lékařů a drahé léky. DLOUHÉ ČEKÁNÍ U LÉKAŘŮ 4 DRAHÉ LÉKY 3 PŘÍSTUP LÉKAŘŮ 8 21
4.6 Volný čas a rodina Většina respondentů uvedla, že má děti (71,4%). Větší část z nich uvádí, že s nimi tráví hodně času (75%). Z hlediska cíle průzkumu jsou však důležitější fakta týkajících se volného času samotných respondentů. Máte děti? ano 20 71,4 71,4 ne 8 28,6 100,0 Celke m 28 100,0 Většina dotázaných má dostatek volného času a využívá ho (85,7%). 10,7% respondentů volný čas má, ale neví, jak ho naplnit. Osoby, které neví, jak naplnit svůj volný čas, poukazují na nedostatečnou nabídku tvrdí, že neví o žádných možnostech. Víte vy sám, co s volným časem? nemám volný čas 1 3,6 3,6 mám volný čas, ale nevím, jak ho naplnit 3 10,7 14,3 mám volný čas a využívám ho 24 85,7 100,0 K nejčastějším způsobům trávení volného času patří mezi dotazovanými především četba (20,8%), kultura (12,5%) a akce členské organizace (12,5%). Dotazovaní, kteří vybrali jinou možnost, uváděli internet, ruční práce, zahrada a přátelé. Jak ho trávíte? Četnost % Platná % Kumulativní % kultura 3 10,7 12,5 12,5 TV 2 7,1 8,3 20,8 četba 5 17,9 20,8 41,7 akce členských organizací 3 10,7 12,5 54,2 jiné 11 39,3 45,8 100,0 Celkem 24 85,7 100,0 Neuvedeno 4 14,3 22
V trávení volného času je pro respondenty velkou překážkou nedostačující pocit bezpečí ve městě - jako problém ho uvádí pouze 53,9% dotázaných. Omezuje vás nebo vaše děti v trávení volného času nedostačující pocit bezpečí ve městě? ano 15 53,6 53,6 ne 13 46,4 100,0 23
4.7 Informace Přísunem informací se zabývá otázka číslo tři, která se ptá na hlavní zdroje získávání informací, jež jsou pro dotazované důležité. Nejčastěji jsou zde uváděna jako zdroj informací televize (42,9%) a rozhlas (32,1%). Zdroje získávání informací rozhlas 9 32,1 32,1 televize 12 42,9 75,0 schůzky klubu, jehož jsem členem 4 14,3 89,3 internet 3 10,7 100,0 24
4.8 Bariéry Jako podstatné bariéry se v průzkumu ukázaly být pro respondenty v různé míře následující: neinformovanost veřejnosti o typu mého zdravotního omezení vůbec se mě netýká 4 14,3 14,3 způsobuje mi občas problémy 19 67,9 82,1 často mi to komplikuje život 5 17,9 100,0 předsudky druhých - to, že mě předem odsoudí vůbec se mě netýká 11 39,3 39,3 způsobuje mi občas problémy 16 57,1 96,4 je to můj největší problém 1 3,6 100,0 architektonické bariéry vůbec se mě netýká 12 42,9 42,9 způsobuje mi občas problémy 9 32,1 75,0 často mi to komplikuje život 6 21,4 96,4 je to můj největší problém 1 3,6 100,0 můj fyzický stav vůbec se mě netýká 7 25,0 25,0 způsobuje mi občas problémy 9 32,1 57,1 často mi to komplikuje život 10 35,7 92,9 je to můj největší problém 2 7,1 100,0 25
mé vnitřní zábrany vůbec se mě netýká 14 50,0 50,0 způsobuje mi občas problémy 11 39,3 89,3 často mi to komplikuje život 1 3,6 92,9 je to můj největší problém 2 7,1 100,0 malý pocit bezpečí ve městě vůbec se mě netýká 11 39,3 39,3 způsobuje mi občas problémy 13 46,4 85,7 často mi to komplikuje život 4 14,3 100,0 26
5. Závěr a doporučení Provedený průzkum se okrajově dotkl jednotlivých možných oblastí specifických potřeb. Ukázalo se, že nejmenší spokojenost projevili respondenti s oblastí "zdraví" (průměr 2,68) a s oblastí "práce" (průměr 2,50). Naopak jsou respondenti velice spokojení v oblasti volný čas a rodina (1,54) a bydlení (1,50). Spokojenost v jednotlivých oblastech Spokojenost - bydlení 1,50 Spokojenost - finance 2,18 Spokojenost - práce 2,50 Spokojenost - vzdělávání 1,68 Spokojenost - sociální péče 1,65 Spokojenost - zdraví 2,68 Spokojenost - volný čas a rodina 1,54 Spokojenost - duševní pohoda 1,64 Potvrzuje se, že je důležité zaměření se na oblast práce, kde dotazovaní jasně vyjádřili potřebu pomoci při hledání specifických forem zaměstnání. Jednotlivé sociální služby nabízené v průběhu řízeného rozhovoru byly respondentům vesměs známé. Nejvíce využívané byly služby jako "průvodcovství" a "pomoc při vyřizování běžných záležitostí" - nejčastěji jsou zde však uváděni jako poskytovatelé rodinní příslušníci a přátele. Od NNO jsou pak využívány především "sociální poradenství", "volnočasové aktivity", "vzdělávací aktivity" a "klubová činnost". Velký zájem je rovněž o "prostorovou orientaci" a "obsluha kompenzačních pomůcek" Z výsledků průzkumu v této oblasti vyplývá, že respondenti jsou dostatečně o existujících službách informováni. Tento fakt je samozřejmě ovlivněn také skutečností, že mezi respondenty bylo mnoho klientů stávajících služeb, kteří mají v této oblasti dostatečný přehled. Proto nelze tento výsledek interpretovat tak, že již není třeba dále služby propagovat v širší veřejnosti. Naopak nejmenší zájem byl o služby spojené s pobytem jako jsou "denní a týdenní stacionáře", "domovy pro seniory" a "domovy pro osoby se zdravotním postižením" či "chráněné bydlení". Překvapivě málo využívané jsou "služby osobní asistence". Mezi respondenty bylo i málo těch, kteří by službu využívat chtěli, ale nevěděli o ní. (17% resp. 10%). Obecně lze vysokou míru potřebnosti sociálních služeb usoudit z míry ochoty dotazovaných osob platit za sociální služby, a to i v případě, že by na služby nedostali peníze od státu. Výrazně se v průzkumu projevila nespokojenost respondentů s angažovanosti lékařů, ale především úředníků při řešení problémů respondentů. Výsledky v oblasti "Zdraví", kterou lze ze strany poskytovatelů sociálních služeb velice těžko ovlivnit, ukazují především na potíže s přístupem lékařů jako jedním z řešení se nabízí zapojení kompetentních osob z řad lékařů do procesu komunitního plánování. Za zmínku jistě dále stojí poukázání na důležitost bariér, které osobám skupiny Občané se zrakovým postižením komplikují život. Těmito bariérami jsou především neinformovanost veřejnosti a předsudky druhých, architektonické bariéry, fyzický a psychický stav 27
respondentů, ale i malý pocit bezpečí ve městě. Je otázkou nakolik a jakou cestou je možno pracovat na odstranění těchto bariér. Pokud budeme výsledky porovnávat s předpokládanými potřebami, můžeme vyčíst v mnoha oblastech shodu, ale současně je zde zřejmý i jistý posun, způsobený (snad i) implementací prvního komunitního plánu. Určitě průzkum potvrdil potřebu i nadále vysvětlovat obsah jednotlivých sociálních služeb. S tím souvisí i vytvoření snadno dostupného zdroje těchto informací, kterým by mohla být například určitá forma Call centra - v rámci využití kapacit takové služby by mohla být společná pro všechny ohrožené skupiny. Pro hlubší interpretaci výsledků průzkumu je třeba brát v úvahu výběr respondentů, podmínky za kterých byl prováděn a na samotné výsledky je nutné nahlížet především v kontextu dalších zdrojů a informací. Je třeba využít zkušenosti z práce s konkrétními osobami s daným postižením. Vzhledem k počtu respondentů nemá smysl pouštět se na tomto místě do rozborů výsledků dle pohlaví, věku či vzdělání. V případě potřeby je možno tyto údaje vyčíst z tabulek a grafů v příloze. Důležitou skutečností při nahlížení na výsledky průzkumu je především fakt, že osoby se zrakovým postižením, kteří by některé formy služeb potřebovali nejvíce, se průzkumu vůbec nezúčastnili, stejně jako by se nezúčastnili schůzek s uživateli. Jde o osoby s horším zdravotním stavem, handicapované či izolované osoby. Je třeba hledat cesty, jak zmapovat potřeby i těchto osob se zrakovým postižením. 28