Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.20 Stavebně truhlářské výrobky a jejich ochrana Kapitola 7 Požadavky a materiál na dřevěné stropy Ing. Hana Márová 30.9.2012 1
Obsah 1 ÚVOD - ANOTACE... 1 2 POŽADAVKY A MATERIÁL NA DŘEVĚNÉ STROPY... 2 3 DOPORUČENÁ LITERATURA... 5 4 POUŽITÁ LITERATURA... 6 5 SEZNAM OBRÁZKŮ... 7
1 Úvod - anotace V této části je popsáno z čeho se skládá strop. Jsou tady uvedeny stručně technické požadavky, které musí stropy při používání splňovat. Stručně je popsána všeobecná konstrukce dřevěných stropů dřevo používané pro výrobu stropů. Dále je popsán styk stropnic se zdivem, uložení výměny, konstrukce záklopů a podhledů. Na závěr kapitoly jsou uvedeny tři kontrolní otázky. Zpracovaný materiál je možné použít při výuce odborných předmětů oborů vzdělávání truhlář 33-56-H/01, tesař 36-64-H/01 a studijního oboru nábytkářství 33-42-M/01. 1
2 Požadavky a materiál na dřevěné stropy Stropy jsou vodorovné nosné konstrukce, které dělí budovu na podlaží. Strop se skládá z podlahy, nosné konstrukce a z podhledu. Výhodou dřevěných stropů je okamžitá únosnost, snadná zpracovatelnost dřeva, rychlé vybudování stropů, dobrá tepelná i zvuková izolace a konstrukční spolehlivost. Nevýhodou dřevěných stropů je malá odolnost proti ohni. Technické požadavky na dřevěné stropy Stropy musí být dostatečně únosné, ohnivzdorné, trvanlivé, mají mít dobré izolační schopnosti. Nemají mít velkou tloušťku a pracnost při stavění nemá být příliš velká. Strop musí bezpečně unést svou vlastní hmotnost i nahodilé zatížení. Hmotnost stropní konstrukce se vypočítá z hmotnosti podlahy, násypu s polštáři a stropnic s podhledem. Ohnivzdornost dřevěných stropů se zvyšuje shora vrstvou násypu nebo nehořlavou vložkou, zdola omítnutím podhledu i vhodnou ochranou dřeva. S únosností a ohnivzdorností souvisí i trvanlivost stropu. Strop nesmí propouštět teplo a zvuk. Všechny tyto vlastnosti se dají ovlivnit správným výběrem materiálu a tloušťkou stropu. Konstrukce dřevěných stropů Nosnou konstrukci stropu tvoří trámy, kterým se říká stropnice. Jejich osová vzdálenost je asi 1 m. Stropnice se zhotovují z hraněných trámů obdélníkového průřezu, které jsou položené nastojato na obou koncích na zdi. Část stropnice, která se ukládá na zeď se jmenuje zhlaví. Zhlaví stropnice se pokládá na dřevěnou podložku tlustou minimálně 24 mm. Podložka přesahuje rozměr stropnice na stranách o 30 mm. Podložka i zhlaví stropnice se musí impregnovat proti vlhkosti. Tvary stavebního dřeva pro stropy Kromě stropů z kulatiny se stropy zhotovovaly ztesaných povalů o šířce 150 až 200 mm, které se kladly vedle sebe s rovným podhledem. Průhyb povalů se zamezil dvojicemi šikmých dřevěných kolíků, střídavě zaražených do předvrtaných děr ve vzdálenosti asi 1 m. Na tento povalový strop se rozprostřela hliněná mazanina tloušťky 8 až 10 cm. Strop mohl mít rozpon 3 až 4 m. Pro výrobu stropů se používá se využívá všech druhů stavebního dřeva, tenké i oblinové řezivo. Čtvercový průřez se používá hlavně pro sloupy, které podepírají průvlaky s uloženými stropnicemi. Stropnice mají poměr šířky k výšce nejčastěji 5 : 7. Jsou dostatečně únosné a mají malý průhyb. Na úsporné stropy se navrhuje průměr 1 : 2. Různé úsporné stropní konstrukce využívají pro stropy i další tvary stavebního dřeva řezivo, latě a lišty. 2
Obrázek 1. Tvary stavebního dřeva 1. kuláč 2. povaly 3. čtvercový trám 4. převýšený trám 5. rozvržený trám 6. křížově rozvržený trám Styk stropnic se zdivem Stropnice musí mít u čela a svrchu alespoň 5 cm volného prostoru. Tento prostor se nazývá kapsa a zajišťuje cirkulaci vzduchu. Vzdálenost boku krajní stropnice od zdi je minimálně pět centimetrů, nejvíce dvacet centimetrů. Krajní stropnice má stejný průřez jako ostatní stropnice. Výměny Stropnice, které směřují ke komínovým, ventilačním nebo jiným průduchům se musí osadit na zvláštní trámy, které se jmenují výměny. Výměna je stropnice normálního průřezu, je kratší než 3 m a nevyměňuje více než dva trámy. Tím se nezmenšuje únosnost stropu. Výměna má zhlaví minimálně 30 cm od komínového průduchu. Spojení výměny se stropnicí může být na šikmý plát s ozubem nebo na čep se zapuštěním popř. na zkrácený čep. Výška čepu je asi třetina výšky stropnice, délka je asi jedna třetina její šířky. Spojení obou trámů se zajistí nahoře i dole skobami s ploché oceli, zapuštěnými do líce povrchu. Obrázek 2. Výměny 1. stropnice 2. výměny 3. skoba A A šikmý plát s ozubem B B zkrácený čep se zapuštěním 3
Záklop stropů Záklopy se zhotovují z nehoblovaných prken tlustých minimálně 22 mm. Osová vzdálenost stropnic je maximálně 1 m. Záklopová prkna se kladou na stropnice kolmo, výjimečně po úhlopříčce. Spojují se na tupý boční sraz. Na každou stropnici se prkno přibije dvěma hřeby. Spáry se překryjí lištami minimálně 15 mm tlustými a 38 mm širokými. Tyto lišty se přibijí vždy k jednomu prknu. Spáry se mohou překrýt i lepenkovými pásky, širokými minimálně pět centimetrů nebo souvislou vrstvou lepenky ( tento způsob je nejvhodnější, zároveň chrání dřevo před složkami násypu ). Záklopová prkna se nadstavují nad stropnicí na tupý čelní sraz. Konstrukce podhledů Podbíjení slouží jako podklad pod omítku a provádí se z nehoblovaných prken z měkkého dřeva minimální tloušťky 15 mm a maximální šířky 120 mm. Kladou se kolmo na stropnice, u stropů z ocelových nosníků úhlopříčně. Mezi prkny musí být mezery 1 až 2 cm široké. Prkna se přibijí na stropnici dvěma hřebíky. Širší prkna než 12 cm se musí naštípnout a každá část se přibije na stropnici. Místo podhledů se mohou použít různé desky dřevovláknité, korkové Podhledy mohou být i zavěšené. Mohou zakrývat část nebo celý podhled vlastní nosné stropní konstrukce. Jedná se o nenosnou vodorovnou konstrukci, která snižuje výšku místnosti. Také ji prostorově člení, umožňuje působivější osvětlení a zlepšuje celkový vzhled místnosti. Kontrolní otázky : 1. Co musí splňovat dřevěné stropy? 2. Která část stropnice je zhlaví? 3. Co je výměna? 4
3 Doporučená literatura 1. L. Kuběna : Tesařská technologie pro 2. ročník SOU, Sobotáles Praha 1995 ISBN 80-85920-05-0 2. L. Kuběna : Tesařská technologie pro 3. Ročník SOU, Sobotáles Praha 1995 ISBN 80-85920-08-5 3. Zdeňka Křupalová : Nauka o materiálech pro 1 a 2 ročník SOU učebního oboru truhlář, Sobotáles Praha 1999, ISBN 80-85-92-0-57-3 5
4 Použitá literatura 1. L.Kuběna : Tesařská technologie pro 2. ročník SOU, Nakladatelství technické literatury Praha 1988, SIP 05097, 3326 2. J.Vintr, K.Havránek : Truhlářství, konstrukce pro 1 a 2 ročník SPŠ dřevařských, Nakladatelství technické literatury Praha 1975, 6104 3. Karel Kydlíček : Tesař, technologie pro 1 a 2 ročník OU a UŠ, Nakladatelství technické literatury Praha 1974, 3082 4. Václav Hájek a kol. : Pozemní stavitelství pro 2.ročník SPŠ stavebních, Nakladatelství technické literatury Praha 1976, 6237 6
5 Seznam obrázků Obrázek 1. Tvary stavebního dřeva..3 Obrázek 2. Výměny..3 7