Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Podobné dokumenty
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Hardy-Weinbergův zákon - cvičení

Cvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací. KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Genotypy absolutní frekvence relativní frekvence

Základy genetiky populací

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Důsledky selekce v populaci - cvičení

Selekce v populaci a její důsledky

Genetika populací. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Genetika populací. kvalitativních znaků

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Hardy-Weinbergův princip

GENETIKA Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální dědičnost

GENETIKA POPULACÍ ŘEŠENÉ PŘÍKLADY

Mendelistická genetika

Nauka o dědičnosti a proměnlivosti

Kurz genetiky a molekulární biologie pro učitele středních škol

Pravděpodobnost v genetické analýze a předpovědi

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Konzervační genetika INBREEDING. Dana Šafářová Katedra buněčné biologie a genetiky Univerzita Palackého, Olomouc OPVK (CZ.1.07/2.2.00/28.

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST

Genetika populací. Doposud genetika na úrovni buňky, organizmu

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

a) Sledovaný znak (nemoc) je podmíněn vždy jen jedním genem se dvěma alelami, mezi kterými je vztah úplné dominance.

V F 2. generaci vznikají rozdílné fenotypy. Stejné zabarvení značí stejný fenotyp.

Základy genetiky 2a. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Chromosomy a karyotyp člověka

Genetika zvířat - MENDELU

Příbuznost a inbreeding

Úvod do obecné genetiky

Populační genetika Radka Reifová

Cvičeníč. 10 Dědičnost a pohlaví. Mgr. Zbyněk Houdek

Obecná genetika a zákonitosti dědičnosti. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Cvičení č. 8. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Genetické určení pohlaví

Degenerace genetického kódu

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

= oplození mezi biologicky příbuznými jedinci

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Genetika kvantitativních znaků

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

PRAKTIKUM Z OBECNÉ GENETIKY

Schopnost organismů UCHOVÁVAT a PŘEDÁVAT soubor informací o fyziologických a morfologických (částečně i psychických) vlastnostech daného jedince

Evoluční (populační) genetika Radka Reifová

Genetika přehled zkouškových otázek:

Genetika mnohobuněčných organismů

Základní genetické pojmy

Deoxyribonukleová kyselina (DNA)

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

12. Mendelistická genetika

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Genetika pro začínající chovatele

Pojem plemeno je používán pro rasy, které vznikly záměrnou činností člověka, např. plemena hospodářských zvířat.

GENETICKÁ INFORMACE - U buněčných organismů je genetická informace uložena na CHROMOZOMECH v buněčném jádře - Chromozom je tvořen stočeným vláknem chr

Geny p řevážně nepůsobí izolovan ě izolovan ale, v kontextu s okolním prostředím (vnitřním i vnějším) ě a v souladu souladu s ostatními g eny geny.

Molekulární genetika, mutace. Mendelismus

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním

II. ročník, zimní semestr 1. týden OPAKOVÁNÍ. Úvod do POPULAČNÍ GENETIKY

Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny

Semenné sady systém reprodukce a efektivita

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Mendelistická genetika

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Mikroevoluce = vznik a osud genetické variability na druhové a nižší úrovni děje a mechanismy v populacích

Základní pravidla dědičnosti

Základní pravidla dědičnosti - Mendelovy a Morganovy zákony

Populační genetika Radka Reifová

Genetika BIOLOGICKÉ VĚDY EVA ZÁVODNÁ

Působení genů. Gen. Znak

VYBRANÉ GENETICKÉ ÚLOHY II.

Vrozené vývojové vady, genetika

genů - komplementarita

Populační genetika Radka Reifová

INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST

INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

GENETIKA A JEJÍ ZÁKLADY

HLAVNÍ KREVNÍ SKUPINY ( AB0 SYSTÉM A RH FAKTOR) A JEJICH DĚDIČNOST

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

ZÁKLADY BIOLOGIE a GENETIKY ČLOVĚKA

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Migrace. 1) Jednosměrná migrace. 2) Obousměrná migrace. 3) Genový tok a historie populací. 4) Migrace a genetická odlišnost mezi populacemi

Počet chromosomů v buňkách. Genom

P1 AA BB CC DD ee ff gg hh x P2 aa bb cc dd EE FF GG HH Aa Bb Cc Dd Ee Ff Gg Hh

Barevné formy zebřiček a jejich genetika - část II. příklady

RURGenetika zápočtový program Programování II

S v a z c h o v a t e l ů k o n í K i n s k ý c h

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Transkript:

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Populační genetika (KBB/PG) Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Hardyho-Weinbergův zákon, Snyderovy podíly RNDr. Petr Nádvorník, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Cíl přednášky - Seznámení s Hardyho-Weinbergovým zákonem, jeho odvozením a aplikacemi; seznámení se Snyderovými podíly, jejich odvozením a aplikacemi Klíčová slova - Modely v genetice populací, náhodné oplození, Hardyho- Weinbergův zákon, vzácné recesivní alely, Snyderovy podíly Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Modely v genetice populací Záměrně zjednodušují složité situace, eliminují nepodstatné faktory, aby vynikla podstata problému Matematický model soubor hypotéz, které specifikují matematické vztahy mezi měřenými (měřitelnými) hodnotami v systému nebo procesu Platnost modelu nutno testovat reálným pozorováním Model kompromis mezi skutečností a možností Ideální model zahrnutí všech podstatných a vyloučení všech nepodstatných znaků Model platný pouze za určitých limitů. Když je překročí, stává se neplatným nebo absurdním Model nepřekrývajících se generací Nejdůležitější v genetice populací Jedinci jedné generace zaniknou dříve než jedinci generace následující Velmi dobrá aproximace Generace = zygoty, z nich dospělci a jejich gamety z nich vzniklé zygoty již členové generace následující

Náhodné oplození Genetické četnosti částečně determinovány způsobem oplození Náhodné oplození (panmixie, outbriding) pravděpodobnost páření určitého jedince s jiným jedincem daného genotypu rovna četnosti tohoto genotypu v populaci Př.: Běloši v USA L M L M = 0,292, L M L N = 0,496, L N L N = 0,213 Muži Ženy 0,292 L M L M 0,496 L M L N 0,213 L N L N 0,292 L M L M 0,292x0,292=0,085 0,292x0,496=0,145 0,292x0,213=0,062 0,496 L M L N 0,496x0,292=0,145 0,496x0,496=0,246 0,496x0,213=0,106 0,213 L N L N 0,213x0,292=0,062 0,213x0,496=0,106 0,213x0,213=0,045 Oplození může být vůči určitým znakům náhodné a vůči jiným nenáhodné (např. u člověka krevní skupiny X výška, barva kůže)

Předpoklady platnosti modelu: Hardyho Weinbergův zákon (1) Diploidní organismy (2) Pohlavní rozmnožování (3) Nepřekrývající se generace (4) Náhodné oplození (5) Velmi velká početnost populace (6) Zanedbatelná migrace (7) Zanedbatelné mutace (8) Na alely nepůsobí přírodní výběr

Odvození HW zákona pro gen se dvěma alelami (A,a) Genotypové četnosti AA, Aa a aa označeny P (=p 2 ), Q (=2pq) a R (=q 2 ), platí: P+Q+R=1 Alelové četnosti A = p, a = q, platí: p+q=1 Křížení Četnost spojení Genotypové četnosti v potomstvu AA Aa aa AAxAA P 2 1 0 0 AAxAa 2PQ 1/2 1/2 0 AAxaa 2PR 0 1 0 AaxAa Q 2 1/4 1/2 1/4 Aaxaa 2QR 0 1/2 1/2 aaxaa R 2 0 0 1 Celkem (v další generaci) P Q R Genotypové četnosti v další generaci: P = P 2 + 2PQ/2 + Q 2 /4 = (P + Q/2) 2 = p 2 Q = 2PQ/2 + 2PR + Q 2 /2 + 2QR/2 = 2(P + Q/2)(R+Q/2) = 2pq R = Q 2 /4 + 2QR/2 + R 2 = (R + Q/2) 2 = q 2

Alelové četnosti v další generaci: p = P +Q /2 = p 2 +pq = p(p+q) = p q = R +Q /2 = q 2 +pq = q(p+q) = q Náhodné oplození jedinců je ekvivalentní náhodnému spojování gamet Četnosti v potomstvu: AA: P = p 2 Aa: Q = pq + qp = 2pq aa: R = q 2

Grafické vyjádření HW zákona Maximální heterozygotnost p = q = 0,5 Frekvence alely a Frekvence alely A Frekvence AA Frekvence Aa Frekvence aa p 2 + 2pq + q 2 = 1 p + q = 1

Skutečnosti vyplývající z HW zákona Při náhodném oplození zůstávají alelové četnosti z generace na generaci stálé Stálost alelových frekvencí: nejdůležitější důsledek HW zákona Nepůsobí-li specifické evoluční síly, které mění alelové četnosti, zachovává samotný mechanismus mendelovské dědičnosti alelové četnosti konstantní tím konzervuje genetickou variaci Rovnovážných HW četností je dosaženo hned v první generaci náhodného oplození (alelové četnosti obou pohlaví shodné, generace se nepřekrývají) Genotypové četnosti mohou zůstat z generace na generaci stálé, pouze zůstanou-li stálé alelové četnosti Konstantní alelové četnosti jsou nezbytnou podmínkou HW poměru Náhodné oplození (nikoli konstantní alelové četnosti) jsou primární podmínkou HW poměru HW princip není až tolik citlivý na některé odchylky od předpokladů ideální populace (body 3-8, zvláště 5-8)

Důsledky HW zákona pro vzácné recesivní alely Četnost recesivní alely v populaci = q Četnost heterozygotů = 2pq Četnost recesivních homozygotů = q 2 Podíl recesivní alely u hetero- a homozygotů = 2pq/q 2 = 2p/q q malé, pak p ~ 1, tedy 2p/q ~2/q, frekvence heterozygotů = 2q Platí: čím je frekvence alely nižší, tím menší podíl této alely je přítomen v homozygotním stavu a většina se v populaci vyskytuje ve stavu heterozygotním Alela je vzácná, když q <(3/N) 1/2 Př. 1: Alkaptonurie, postižen 1 z 1 000 000 lidí q 2 = 0,000001 q = 0,001 (3/1000000) 1/2 = 0,0017 2p/q = 1998 (v případě aproximace 2/q = 2000) 2000 krát více alel ve stavu heterozygotním než v homozygotním (na 1 000 000 lidí připadá 1 nemocný a 1998 přenašečů)

Př. 2: Albinismus se vyskytuje v populaci pouze u recesivních homozygotů (aa) s frekvencí 1 albín na 10 000 jedinců. Kolik je mezi 10 000 jedinci heterozygotů? <q> = (0,0001) 1/2 = 0,01 <p> = 0,99 p 2 = 0,98 2pq x 10 000 = 2 x 0,99 x 0,01 x 10 000 = = 0,0198 x 10 000 = 198

Další uplatnění Hardy Weinbergova principu Průmyslový melanismus Demonstrace evoluce tmavého zbarvení u motýlů po znečištění prostředí průmyslovými exhalacemi (barevné morfy) Především velcí noční motýli (v Británii zjištěno u 100 z 800 druhů) Většinou monogenní dědičnost, alela pro melanismus dominantní Biston betularia Drsnokřídlec březový

NESMYSL Zlepšení rasy eliminací vzácné alely Ke snížení četnosti alely z hodnoty q 0 na hodnotu q t je třeba t generací, kde t = 1/q t -1/q 0 Př.: Alkaptonurie, postižen 1 z 1 000 000 lidí. Snaha o snížení frekvence onemocnění 1 na 10 000 000 lidí. 1 z 1 000 000 q 0 = 0,001 1 z 10 000 000 q t = 0,000316 t = 1/0,000316-1/0,001 =3162-1000 = 2162 generací 1 generace ~ 25 let, tj ~ 50 000 let Změna frekvence vzácné alely při začlenění jejích nositelů do reprodukce Změna za jednu generaci: q = q + q 2 Př: Fenylketonurie (q=0,006) q 2 = 0,000036 (tj. 36 nemocných na 1 000 000 lidí) při vyléčení všech a jejich reprodukčním začlenění do populace bude nová frekvence alely q 1 = 0,006 + 0,000036 = 0,006036 v další generaci 36,4 nemocných na 1 000 000 lidí

Snyderovy podíly Řeší problém, zda je v přítomnosti úplné dominance distribuce genotypů v populaci v HW poměru Studium schopnosti vnímat hořkou chuť fenylthiokarbazidu (TT a Tt chutnači, tt nechutnači), předpoklad náhodného párování T = p a t = q, pak celkově rodiče chutnači: Σ(TT + Tt) = p 2 + 2pq = 1 - q 2 sňatek chutnač x chutnač četnost: (1 - q 2 ) 2 sňatek TT x TT četnost: p 4 sňatek TT x Tt četnost: 4p 3 q sňatek Tt x Tt četnost: 4p 2 q 2 součet: p 4 + 4p 3 q + 4p 2 q 2 = = (p 2 + 2pq) 2 = = (p 2 + 2pq + q 2 - q 2 ) 2 = = (1 - q 2 ) 2... Četnost potomků všech sňatků chutnač x chutnač

1 - q 2 = (1 - q) (1 + q) možno upravit a substituovat (1 - q 2 ) 2 = (1 - q) 2 (1 + q) 2 = p 2 (1 + q) 2 TTxTT a TTxTt.. Pouze děti chutnači TtxTt.. ¼ dětí nechutnači, tj. 4p 2 q 2 /4 = p 2 q 2 Manželství chutnač x nechutnač TTxtt četnost 2p 2 q 2 Ttxtt četnost 4pq 3 součet: 2p 2 q 2 + 4pq 3 = = 2q 2 (p 2 + 2pq) = = 2q 2 (1 q 2 ) = = 2q 2 (1 q) (1 + q) = = 2pq 2 (1 + q) TTxtt.. Pouze děti chutnači Ttxtt.. 1/2 dětí nechutnači, tj. 4pq 3 / 2 = 2pq 3

Typ Sňatky Četnost Četnost dětí tt chutnač x chutnač ---------- ---------- TTxTT p 4 0 TTxTt 4p 3 q 0 TtxTt 4p 2 q 2 p 2 q 2 ---------- Σ = p 2 (1 + q) 2 Σ = p 2 q 2 chutnač x nechutnač ---------- ---------- TTxtt 2p 2 q 2 0 Ttxtt 4pq 3 2pq 3 ---------- Σ = 2pq 2 (1 + q) Σ = 2pq 3

Četnost nechutnačů mezi dětmi z manželství chutnač x chutnač (S 2 ): S 2 = p 2 q 2 / p 2 (1 + q) 2 S 2 = q 2 / (1 + q) 2 Četnost nechutnačů mezi dětmi z manželství chutnač x nechutnač (S 1 ): S 1 = 2pq 3 / 2pq 2 (1 + q) S 1 = q / (1 + q) S 1, S 2 Snyderovy podíly (S 1 jeden rodič dominantního fenotypu, S 2 oba rodiče dominantního fenotypu) Součin Snyderova podílu s hodnotou celkového počtu potomků příslušného sňatku dává hodnotu očekávaného počtu potomků recesivního fenotypu (zde nechutnačů) Manželství nechutnač x nechutnač potomci pouze nechutnači Možno vyjádřit jako S 0 = q 0 / (1 + q) 0 = 1 Zobecnění: S i = q i / (1 + q) i i = 0, 1 nebo 2, kde i je počet dominantních rodičů ve skupině párování