Gymnázium, Brno, Elgartova 3 GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti Téma: Vybraná díla z české literatury Autor: PhDr. Dana Mikulková Název: Jan Amos Komenský: Labyrint světa a ráj srdce Datum: 13. 9. 2013 Cílová skupina: žák gymnázia Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Anotace: Pracovní list slouží k procvičení probraného učiva
Jan Amos Komenský: Labyrint světa a ráj srdce 1. V kterém období Jan Amos Komenský tvořil? V kterém roce a kterou událostí začala v tomto období velká vlna emigrace? a) 1434 bitvou u Lipan b) 1467 vznikem jednoty bratrské c) 1680 selským povstáním d) 1620 bitvou na Bílé hoře Řekněte, proč musel JAK a spolu s ním i řada nekatolické inteligence odejít do exilu? 2. Kdo nepatří mezi české literární tvůrce období baroka? a) Bedřich Bridel b) Jan Stránský c) Daniel Adam z Veleslavína d) Adam Michna z Otradovic Jaké jsou charakteristické znaky umění v době baroka? Jaké žánry se rozvíjely? 3. Kdo je hlavní postavou díla Labyrint světa a ráj srdce? Která dvojice postav doprovází poutníka? a) Všechnoznal a Trápení b) Všudyběh a Šálení c) Všudybud a Mámení d) Všechnověd a Nalhávání Labyrint světa a ráj srdce je dílo alegorické. Co to znamená? 4. Výraz alegorie můžeme nahradit výrazem: a) symbol b) jinotaj c) metafora d) jinoděj 5. Přečtěte si ukázku a odpovězte na otázku:
Druhé, viděl jsem, že všecka práce člověka jest pro usta jeho. Nebo co kdo uhnal, vše to sobě a svým do ust vecpal; řídké vymíníc, kteříž ustům utrhajíce, do pytlíku kladli. Ale ti, viděl jsem opět, že aneb děraví byli, co se nasypalo, pršelo zas, a jiní sbírali; aneb někdo přijda utrhl mu jej;aneb sám někde zavadě jej sobě odčesl, neb protrhl, neb vždy jinou nějakou příhodou zmrhal. Takže jsem to patrně viděl, že se těmi lidskými zaměstknáními jen voda přelívá: dobývají se peníze a odbývají zas: s tím toliko rozdílem, že snáze odcházejí než přicházejí, buď že se skrz usta, aneb skrz truhly přehánejí. Protož jsem také více všudy nuzných než možných spatřil. [1] Co poutník v úryvku viděl? Převyprávějte vlastními slovy. 6. Přečtěte si ukázku a zodpovězte otázky: Zastavil jsem se nejpilněji před soudu senátorském, kdež jsem jména panů soudců tato spatřil: Arheus, Svárurád, Sluchosud, Stranobij, Osobolib, Zlatomíl, Darober, Nezkus, Malověd, Nedbal, Kvapil, Ledabyl: všech pak prezident a nejvyšší sudí aneb prímas byl pan Takchcimíť. [2] Proč autor použil zrovna tato jména? Jaké vlastnosti mají soudci v předloženém úryvku? 7. Přečtěte si ukázku a zodpovězte otázky: Já ani se na to dívati, ani bolesti srdce déle snášeti nemoha, prchl jsem: na poušť někam, aneb raději kdyby možné bylo, z světa ven uteci chtěje. (...) Tisíckrát umříti volím, nežli tu býti, kdež se tak děje, a dívati se na nepravost, faleš, lež, svod, ukrutnost. (...) Vtom aj znovu hlas zavzní "Navrať se". Já nevěda, kam se navrátiti, ani kudy z té mrákoty vyjíti, truchliti začnu: a aj hlas potřetí volá: Navrať se, odkuds vyšel, do domu srdce svého, a zavři po sobě dvéře. [3] Co je podle vás míněno poslední větou úryvku? Komu hlas patří? Co je poutníkovým východiskem z jeho zklamání?
Použitá literatura: [1] Komenský, Jan Amos. Truchlivý I, II; Labyrint světa a ráj srdce. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1998, s. 154. [2] Komenský, Jan Amos. Truchlivý I, II; Labyrint světa a ráj srdce. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1998, s. 212. [3] Komenský, Jan Amos. Truchlivý I, II; Labyrint světa a ráj srdce. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1998, s. 266-268.
Řešení 1. JAK tvořil v období raného baroka (v českých zemích asi 20. léta 17. století asi 70. léta 18. století). Důležitým mezníkem byl rok 1620, kdy byla v bitvě na Bílé hoře poražena nekatolická vojska. Následně bylo Obnoveným zřízením zemským potvrzeno dědičné právo Habsburků na český trůn. Povoleno bylo pouze katolické náboženství. Pro příslušníky jiných náboženství to znamenalo buď přestup ke katolictví, či odchod do exilu. Velké množství nekatolické inteligence tak bylo nuceno emigrovat, včetně JAK. 2. Pavel Skála ze Zhoře, Pavel Stránský oba evangelíci, autoři historických spisů psaných z protestantských pozic. Charakteristické znaky baroka: kontrast světa pozemského a duchovního, baroko reaguje na renesanční optimismus a racionalismus zdůrazněním lidské malosti a nedůležitosti, témata barokní literatury jsou smrt, skepse, tragika lidského osudu a nicota, v protikladu k nim pak láska k Bohu a přírodě, smyslovost. V baroku se rozvíjí především duchovní tematika, světské žánry jsou méně výrazné. 3. Hlavní postavou díla je poutník (sám autor). Poutník je více než hlavním aktérem divákem či pozorovatelem dění. Poutník je provázen dvěma alegorickými postavami, a to Všudybudem a Mámením. 4.Alegorie je (řecky αλληγορία říci jinak ) text nebo jiná forma uměleckého díla, jehož doslovné znění či zjevná podoba má vypovídat o něčem jiném, nezjevném. Je to dílo, jehož vlastní smysl je skryt a k porozumění vyžaduje nějaký klíč. Alegorie se tím podobá symbolu do jisté míry i podobenství, jenže její vlastní smysl v ní není výslovně vyjádřen. Alegorie česky jinotaj. 5. Poutník spatří věčný kolotoč honby za penězi. V úryvku je ztvárněna lopotná snaha člověka získat peníze, které velmi lehce mizí, ale těžce se získávají. 6. Jména zde (ostatně jako v celém díle) vypovídají o charakteru jejich nositelů (např. Darober zkorumpovanost, Svárurád hádavost, Malověd hloupost).
7. Poutník zdrcen hrůzami, které ve světě (městě) spatřil, nechce být součástí tohoto otřesného divadla. Ve stavu největší beznaděje náhle uslyší hlas. Hlas, který poutník slyší spíše ve svém nitru, patří hlasu božímu. Poutník má hledat útěchu a východisko z tíživé situace ve svém srdci, naplněném vírou v Boha.