1. Úvod. Mapa č. 1 Administrativní členění správního obvodu ORP Lipník nad Bečvou

Zpráva o postupu realizace projektu Podpora meziobecní spolupráce za období od 1. oficiálního setkání představitelů obcí do 2. oficiálního setkání představitelů obcí 1. Úvod Správní obvod ORP Lipník nad Bečvou se nachází v NUTS II Střední Morava, Olomouckém kraji, v okrese Přerov mezi městy Přerov a Hranice. Sousedí s ORP Olomouc, Přerov, Holešov a Hranice. Celková rozloha území je 11.860 km2. Počet obyvatel k 31. 12. 2013 (zdroj ČSÚ) byl 15 267, z toho v Lipníku nad Bečvou 8 191. I přes nepřetržitý vývoj a řadu změn si území zachovalo typický venkovský ráz. Má velmi dobré dopravní spojení se sousedními ORP i s krajským městem Olomouc, prochází jím nejdůležitější moravské komunikace R35 Vyškov-Olomouc-Lipník nad Bečvou, D1 Praha-Brno-Lipník nad Bečvou (chybějící úsek Přerov-Lipník nad Bečvou bude dokončen 2018) a D47 Lipník nad Bečvou-Ostrava. Mapa č. 1 Administrativní členění správního obvodu ORP Lipník nad Bečvou Zdroj: ČSÚ, 2014 Na území SO ORP působí 2 mikroregiony, které zasahují do SO ORP Přerov a působí zde MAS Moravská brána, která sdružuje regionální aktéry z území 32 obcí z SO ORP Lipník nad Bečvou (všech 14 obcí) a SO ORP Přerov (18 obcí) sdružených do 3 mikroregionů. Celková rozloha tohoto území činí 190 km2 a žije zde 21 959 obyvatel. Vzhledem k historickým souvislostem spolupráce v území nelze uvažovat meziobecní spolupráci pouze v limitech hranic SO ORP. Takováto koncepce nenachází podporu. V průběhu realizace projektu došlo ke vzájemné shodě aktérů nad nutností implementovat principy meziobecní spolupráce do rozvojových činností MAS Moravská brána a byly zahájeny diskuze nad možností vytvořit nový DSO, který by pokrýval celé její území, resp. území mikroregionů Lipensko, Záhoří Helfštýn a Pobečví. Z tohoto důvodu není návrhová část strategie vytvořena pouze 1

pro SO ORP Lipník nad Bečvou, ale již pro rozšířené území. Problémy analyzované v SO ORP Lipník nad Bečvou jsou totožné i ve zbytku území nacházejícího se v SO ORP Přerov. Realizační tým má k dispozici analýzu území všech 4 oblastí MOS v SO ORP Přerov, které si zvolilo stejné volitelné téma a dále potřebná statistická data za celé území získaná z ČSÚ, ÚP a vlastní rešerší v obcích. Mapa č. 2 Území MAS Moravská brána Zdroj: MAS Moravská brána, 2014 Správní obvod ORP Lipník nad Bečvou tvoří 14 obcí: Bohuslávky, Dolní Nětčice, Dolní Újezd, Hlinsko, Horní Nětčice, Jezernice, Kladníky, Lhota, Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou, Radotín, Soběchleby, Týn nad Bečvou a Veselíčko. Celé území dotváří obce z SO ORP Přerov: Buk, Grymov, Hradčany, Lazníčky, Lazníky, Oldřichov, Oprostovice, Pavlovice u Přerova, Prosenice, Radslavice, Radvanice, Sobíšky, Sušice, Šišma, Tučín, Výkleky, Zábeštní Lhota a Žákovice. Přirozeným centrem je Lipník nad Bečvou, který má jako jediný statut města a vykonává i agendu obce s pověřeným obecním úřadem. Ostatní jsou obce I. typu. Z hlediska spádovosti, vyplývající z historického vývoje území a vybavenosti obcí, můžeme říci, že přirozenou spádovou obcí není pouze Lipník nad Bečvou, ale také Soběchleby, Osek nad Bečvou, Dolní Újezd, Pavlovice u Přerova, Radslavice a Prosenice. 2

2. Zhodnocení průběhu dosavadních prací na projektu v území 2.1 Zhodnocení průběhu komunikace v území 2.1.1 Počet zapojených obcí v rámci SO ORP do projektu; základní informace o uskutečněných jednáních (počet obcí, témata, závěry jednání) včetně fokusních či jiných pracovních skupin Do projektu je zapojených 30 obcí, z toho všech 14 obcí z SO ORP Lipník nad Bečvou. V období červen 2014- duben 2015 proběhlo 22 formálních jednání vč. setkání fokusních skupin. O průběhu projektu byla pravidelně informována VH MR Lipensko, Rada MAS a VH MAS. Tab. 1 Komunikace v území Červen 2014 Název Počet obcí Téma Závěry I. Oficiální setkání SO ORP 8 Připomínkování SD obec Jezernice Červenec 2014 Projednání strategie MAS Moravská Brána Schůzka s občany na téma podpora podnikání, sociální podnikání a Národní soustava kvalifikací Veselíčko, Týn nad Bečvou 4 + 3 1 24 Průběh projektu, volitelné téma, institucionalizace. Projednání připomínek - financování školy Jezernice. Projednání strategie MAS - integrace MOS do strategie a aktivit MAS. Volitelné téma podpora podnikání a zaměstnanosti. Bylo zvoleno volitelné téma a nastíněn další postup. Byla nalezena nesrovnalost v SD opraveno. Zapracování MOS do strategie MAS projednáno bez připomínek. Setkání dle očekávání nevyvolala masový zájem. Cílem této aktivity bylo informovat občany o možnostech podpory, o naší činnosti v této oblasti (současné i budoucí) a zmapování potenciálu zejména pro sociální podnikání. Na každé ze schůzek byly na konci vyplňovány dotazníky zjišťující u posluchačů zájem o další spolupráci v oblasti podnikání. Celkem bude možné z těchto schůzek vytipovat několik lidí se zájmem o kurz podnikatelských dovedností - zakládání podniků. Tento kurz je předběžně dohodnut s Mgr. Dořičákovou. Rozsah a termíny budou upřesněny dle další domluvy. Lidem ze schůzí na obcích už budou pozvánky zaslány přímo. Dále ze schůzek postupně vyplývá, že ideálními zřizovateli sociálních podniků by měly být obce jako takové. Nápady na podniky respektující princip meziobecní spolupráce v obcích jsou a nesou je často právě starostové. Ti však nemají prostor na manažerskou práci při zakládání a provozu takovéhoto podniku - vyplývá tak základní překážka/příležitost pro rozvoj takového druhu podnikání v našich obcích. 3

Srpen 2014 Schůzka s občany na téma podpora podnikání, sociální podnikání a Národní soustava kvalifikací Lipník nad Bečvou, Soběchleby Schůzka obcí na téma společná kompostárna Veselíčko Rada MAS Moravská brána Září 2014 Setkání starostů SO ORP Lipník nad Bečvou Fokusní skupiny OH, školství, sociální služby Říjen 2014 Valná hromada MR Lipensko Fokusní skupina zaměstnanost 5 14 3 + 4 2 + 2 + 3 Volitelné téma podpora podnikání a zaměstnanosti. 7 Odpadové hospodářství. Průběh projektu, institucionalizace spolupráce. Rada MAS MB 4 Cíle MOS. 6 1 Závěrečné setkání starostů SO ORP, jedním z bodů byla i zpráva o postupu projektu MOS. Projednání problémových okruhů. Informace z činnosti MAS MB, dosavadní průběh PMOS, informace o ITI - cyklostezky, ples a sportovní hry MR. Projednání problémových okruhů. Pokračování červencových schůzek s cílem zjištění latentních podnikatelských záměrů v obcích, informování o možnostech sociálního podnikání a aktivitách NSK. V obci Veselíčko bude z OPŽP vybudována do konce června 2015 kompostárna. Kapacita je plánována tak, aby kompostárna pojala odpad i z okolních obcí. Zúčastnění starostové těchto obcí mají zájem o spolupráci. Na schůzce byl diskutován způsob svozu bioodpadu z obcí (obec Jezernice má na to speciální auto) a dále zajištění provozu kompostárny. Přítomni byli oba MS, KMOS a AMOS pro odpady. Přítomní byli informováni o dosavadním průběhu projektu a plánu činností pro měsíc září. Dále byla diskutována institucionalizace MOS do velkého DSO pokrývajícího území MAS Moravská brána, zástupci mikroregionů řešili postavení a roli stávajících mikroregionů v případě založení nového zastřešujícího svazku. Přítomní starostové vzali na vědomí práce provedené v období červen - září 2014, byli seznámeni s výsledky oponentur a problémem u odpadů. Fokusní skupiny projednaly předložené problémové okruhy, vyjádřily se k nim a došlo ke konsenzu nad okruhy (RT dobře vyhodnotil problémy a nebyly shledány zásadní rozpory). Zbytek diskuze byl proto zaměřen na směřování a realizaci strategie MOS, efektivní řešení zjištěných problémů, postoj kraje k problematice, možné směry vývoje po komunálních volbách a výhled financování oblastí ze SF. Obce byly informovány o dosavadním průběhu projektu a plánu činnosti do konce roku 2014. Fokusní skupina projednaly předložené problémové okruhy, vyjádřily se k nim a došlo ke konsenzu nad okruhy. RT prezentoval na radě návrh cílů Strategie MOS. 4

Listopad 2014 Setkání obcí v území MAS 26 Prosinec 2014 Valná hromada MR DSO Lipensko Leden 2015 Založení nového DSO 3 Únor 2015 9 Seznámení se s novými starosty, cíle MOS, dotace. Rozpočet, plán aktivit na rok 2015, volba orgánů DSO, zpráva o průběhu projektu MOS a činnosti MAS. Příprava procesu založení nového DSO. Setkání starostů 22 Založení nového DSO. Setkání starostů DSO Lipensko Březen 2015 Rada MAS 6 6 Vysvětlení konceptu velkého zastřešujícího DSO a role DSO Lipensko, dohoda o společném podání projektu do OPŽP. Dosavadní průběh projektu, činnost do května 2015, pokračování projektu Seznámení se s novými starosty a místostarosty obcí po komunálních volbách, představení manažerského týmu a plánu na jeho rozšíření o odborníky s ohledem na implementaci strategie MOS (manažeři školství a OH). Prezentace záměru na vytvoření Poradenského a informačního centra pro podporu zaměstnanosti a podnikání (MOS oblast 4 PaZ cíl 1.1). Dále prezentace dotačních možností vč. předpokládaného harmonogramu pro rok 2015. Prezentace významu MOS a integrovaných projektů. Obce byly seznámeny s cíli ve všech 4 oblastech a byly informovány o návštěvě KMOSe v prosinci a lednu. Přítomní starostové byli informováni o dokončení dokumentu a plánu aktivit MOS pro rok 2015, složení orgánů DSO zůstalo beze změn. Byly zahájeny přípravy založení nového DSO - jednání s představiteli DSO Lipensko, Záhoří- Helfštýn a Pobečví - požadavek na právní tým MOS o stanovy a právní výklad majetkového uspořádání v novém DSO, předběžný harmonogram procesu - T. pro setkání obcí stanoven na 5. 2. (na konci měsíce posunut na 26.2.). Představení konceptu založení nového DSO - důvody, činnost, organizační uspořádání, financování provozu kanceláře, majetkové uspořádání, vztah nového DSO - 3 stávající DSO - MAS - ORP (Lipník, Přerov). Obce se shodly na průchodnosti a smysluplnosti založení velkého DSO, který by kopíroval území MAS a funkčně se s MAS doplňoval. Starostové probrali možnosti výzvy na OPŽP a dohodli se na zvážení situace a o zaslání podkladů v případě zájmu do kanceláře RT do 25.2. Společný projekt připraví RT v rámci realizace Strategie MOS - odpady. Přítomní byli seznámeni s dosavadním průběhem projektu, termínem II. oficiálního setkání, dalším směřováním MOS - termíny pro institucionalizaci a založení nového DSO 5

na celém území MAS a dále s dosavadním výhledem na prodloužení projektu a činnosti platformy MOS pro zaměstnanost. 2.1.2 Postoje starostů jednotlivých obcí k možnému prohloubení meziobecní spolupráce; možné směry spolupráce; zhodnocení spolupráce s nezapojenými obcemi v rámci SO ORP Možnost prohloubení meziobecní spolupráce, nebude-li limitována hranicemi SO ORP a bude-li provázána s aktuální činností MAS, je vnímána kladně. SO ORP Lipník nad Bečvou je pro efektivní rozvoj spolupráce a realizaci zamýšlených kroků příliš malé. Navržený koncept kombinace činností MAS DSO, pokrývající stejné území, je všestranně výhodný. Obě organizace mají své klady i zápory. MAS není vnímána všemi institucemi (např. kraj, ÚP) jako partner, MAS by měla řešit spolupráci všech aktérů v území (obce, NNO, podnikatelé), nikoli primárně spolupráci obcí. Na druhou stranu na rozdíl od nového i stávajících DSO disponuje kvalitním personálním zázemím, je v oblasti síťování a rozvoje spolupráce aktérů v území dlouhodobě aktivní a úspěšná. Mas bude mít k dispozici prostředky na zřízení pozice manažer školství a pravděpodobně bude zpracovatelem MAP pro oblast školství ve svém území bude moci účelně realizovat navržené kroky MOS v oblasti školství. MAS má dobré předpoklady pro rozvoj podpory podnikání, podnikatelé jsou jejími členy, v minulosti podpořila finančně podnikatelské projekty v území. Oproti tomu DSO může být silným partnerem pro lokální i státní instituce a prioritně se zabývá spoluprací obcí, může být rozvinut dalšími směry činností (např. dotační poradenství, výběrová řízení pro obce, podpora zaměstnanosti), která nejsou primárně posláním MAS. Jako nejperspektivnější oblastí spolupráce obcí se jeví oblast odpadů, kde je možné dosáhnout díky společnému postupu značných úspor pro obecní rozpočty. Velmi dobrá je situace i u školství, kde probíhá spolupráce jednotlivých škol. Školy vidí zásadní roli v pomoci s projektovým řízením. Jsou přístupné tvorbě společných projektů. V této souvislosti je vnímána pozitivně možnost zřízení manažera školství, který by tuto agendu zajišťoval. Problémem bude oblast sociálních služeb. Oblast podpory zaměstnanosti a podnikání má velkou perspektivu, bude však velmi záležet na tom, jakým způsobem bude uchopena a realizována. Do projektu je zapojeno 30 obcí ze dvou SO ORP. Mimo stojí dvě obce z území MAS Hradčany a Výkleky, které nejsou členy MAS, mají zde jen územní působnost, a do aktivit se nezapojují. Tyto obce jsou řešeny v rámci strategie MOS SO ORP Přerov. 2.1.3 Zhodnocení výsledků Analýzy území z pohledu meziobecní spolupráce a návrhy na její možné prohloubení Analýza území z pohledu MOS, kterou jsme obdrželi od právního týmu SMO ČR, navrhuje rozvoj spolupráce na bázi rozšíření DSO Mikroregionu Lipensko a prohloubení jeho činnosti v limitech SO ORP Lipník nad Bečvou. Toto není v území vnímáno jako možné funkční řešení. V průběhu realizace projektu byly zahájeny diskuze nad možností vytvořit nový DSO, který by pokrýval území MAS Moravská brána (aktuálně zájem projevilo 29 obcí). 6

2.1.4 Charakteristika průběhu procesu přípravy právních dokumentů pro potřeby DSO v území zejména se jedná o popis způsobu vyplňování metodických listů (kolik starostů se na tom podílelo, jakým způsobem apod.) S žádostí o zapojení do přípravy právních dokumentů pro potřeby DSO v území byly osloveny všechny obce v území, tj. 32 obcí. Metodické listy vč. příručky k jejich vyplňování byly rozeslány e-mailem. V dohodnuté lhůtě, která byla s ohledem na nevhodné načasování průzkumu na letní prázdniny a provedené změny v metodice i listech prodloužena do října 2014, obdržel realizační tým vyplněné metodické listy od 17 obcí, které následně překlopil do on-line systému a odeslal k vyhodnocení a dalšímu zpracování na SMO ČR. Na konci ledna byl právním týmem SMO ČR zaslán návrh stanov pro nový dobrovolný sazek obcí, návrh na zápis do rejstříku svazků a návrh smlouvy o zřízení svazku. Tyto dokumenty byly i před naši žádost a opakovaná upozornění na změnu území vypracovány pouze pro SO ORP Lipník nad Bečvou. Stanovy vychází z provedeného průzkumu mezi obcemi. Bylo třeba, aby bylo původní znění upraveno tak, aby vyhovovalo našim podmínkám území, vypořádání majetku, výše členských příspěvků, atd. Tyto základní změny byly provedeny v únoru 2015 před prvním setkáním obcí k institucionalizaci MOS. 2.1.5 Zhodnocení konkrétních aktivit vedoucích k formování nové meziobecní spolupráce v území Realizace projektu otevřela živou diskuzi v území na téma významu a přínosu meziobecní spolupráce. Zpracovaná strategie vychází z reálných problémů, potřeb a záměrů v území. Navrhuje smysluplná opatření, která byla průběžně projednávána se zástupci zúčastněných obcí, škol, poskytovatelů služeb i dotčených institucí a organizací (Charita Hranice, Pečovatelská služba Lipník nad Bečvou, TS města Lipník nad Bečvou, skládka AVELI, ÚP ČR, P3 sociální podnikání, Národní soustava kvalifikací, BEC sociální družstva, Fond dalšího vzdělávání, Agentura pro sociální začleňování). Výsledkem je Strategie meziobecní spolupráce, která nachází podporu a je dobrým výchozím bodem pro rozvoj meziobecní spolupráce v území. Dne 26. 2. 2015 proběhlo v Radslavicích první setkání obcí na téma založení nového zastřešujícího DSO v území. Setkání se zúčastnili starostové, místostarostové i zastupitelé z 22 obcí, kteří byli seznámeni s konceptem vzniku nového DSO - jeho fungováním, personálním zajištěním, agendou, postavením stávajících mikroregionů vůči zastřešujícímu svazku a postupem přípravy vzniku DSO. Pro založení svazku byl stanoven tento postup a časový harmonogram: do konce dubna proběhne II. oficiální setkání obcí k projektu MOS, na němž bude mj. prezentován i akční plán MOS pro rok 2015 a aktuální stav jeho realizace. Mikroregiony si v průběhu dubna na VH stanoví své zástupce (vždy 2 za každý mikroregion) do Přípravného výboru. Přípravný výbor projedná návrh stanov, případné úpravy akčního plánu a návrh usnesení pro zastupitelstva obcí. V květnu a červnu obce projednají na svých ZO vznik nového DSO a vstup do něj. Ustavující schůze nového DSO proběhne do konce června 2015. 7

2.2 Zhodnocení dosavadního průběhu projektu z pohledu motivujících starostů Motivující starostové se zúčastnili všech jednání týkajících se projektu a aktivně se podíleli na směřování návrhové části a její připomínkování. MS Jochcová je členem fokusní skupiny zaměstnanost, MS Šulák korigoval činnost realizačního týmu prostřednictvím pravidelných týdenních porad. Oba jsou členem Rady MAS, která byla průběžně informována o postupu projektu. Oba MS zhodnotili realizaci projektu. Bc. Tomáš Šulák, starosta obce Veselíčko Projekt Podpora meziobecní spolupráce významně přispěl k většímu poznání regionu v mnoha oblastech a také k většímu poznání místních aktérů navzájem, ať už zástupců veřejné správy, školství, úředníků ORP, úředníků kraje, pracovníků MAS, neziskových a příspěvkových organizací v sociálních službách apod. Díky profesionálnímu managementu projektu, který připravil a zajistil podklady a výstupy z jednání, se podařilo otevřít mnoha starostům nové obzory v oblastech zaměstnanosti, sociálních věcí a zejména odpadovém hospodářství a školství. Vzhledem k tomu, že je ORP Lipník nad Bečvou velmi malé ve srovnání např. s Hranicemi a Přerovem, spolupracovali jsme také s manažery a motivujícími starosty těchto regionů. Jako praktické se ukázalo rozšířit působnost PMOS z ORP Lipník na území celá MAS Moravská brána, která v regionu působí. Zatímco ORP Lipník má 14 obcí a MR Lipensko 11 obcí, další mikroregiony Pobečví a Záhoří-Helfštýn 12 resp. 13 obcí, rozhodli jsme se ustavit nový svazek obcí DSO Moravská brána s 31, příp. 32 obcemi, který by sloučil obce ze stávajících 3 mikroregionů. Tyto by přitom zůstaly a pokračovaly v dosavadních činnostech. Stávající malé mikroregiony nemají kapacitu na vlastní stálý management a spoléhaly na externí poradenství, spojenectvím 3 MR vznikne jeden velký svazek obcí, který se specializuje na některé oblasti (v první fázi zejména řešení odpadů) a bude mít větší potenciál pro stálý management, který by mohl být financován z vlastních zdrojů regionu. Nicméně pokud se podaří prosadit myšlenku SMO na profesionály pro management svazků obcí, budeme tuto aktivitu (s oporou v zákoně) vítat. K ustavení nového DSO vedl více než roční proces, který jsme řešili na skutečně desítkách jednání v rámci PMOS, pracovních skupinách PMOS, poradách managementu, ale také na půdě mikroregionů, rady MAS apod. Na základě analýz v jednotlivých 4 oblastech hodláme postavit naplňování akčního plánu, a to s ohledem na personální kapacity a rozpracovanost jednotlivých oblastí. Prioritní je zájem starostů řešit koordinovaně odpadové hospodářství v celém regionu. Úlohu DSO Moravská brána a jeho profesionálního managementu vidíme kromě řešení tematických oblastí (odpady, školství ) také směrem dovnitř v administrativní podpoře malých obcí (s neuvolněnými starosty) a naopak i směrem ven ve spolupráci s dalšími sousedními regiony, nejprve na Přerovsku (Moštěnka, Hranicko, Střední Haná) a poté v celém kraji. Vedle administrativní koordinace ORP měst hodláme vytvořit prostupnou strukturu spolupráce venkovských regionů. Ing. Pavla Jochcová, starostka obce Jezernice Jako motivující starostka hodnotím celý proces projektu a jeho výstupy jako přínosné. Měla jsem možnost podílet se již na výběru manažerů projektu MOS v DSO Mikroregion Lipensko. Díky zdařilému výběru velmi schopných manažerů v čele s KMOS Ing. Martinou Zdráhalovou byla pak spolupráce kvalitní a efektivní. Výsledkem je množství analyzovaných údajů o jednotlivých obcích a smysluplné návrhy další meziobecní spolupráce, které lze optimálně realizovat v rámci nově navrženého DSO na území tří stávajících DSO, odpovídající územní působnosti MAS Moravská brána. 8

V projektu uskutečněných setkání zástupců obcí, škol a institucí sociální péče jsme získali velké množství dříve nepoznaných informací, náhledů a zkušeností účastníků vnímajících dění v území z pohledu své profese. Bylo to velice inspirující. Proto jako velmi důležitý výstup projektu vnímám, kromě písemného dokumentu, hlubší vzájemné poznání zástupců zúčastněných obcí a institucí a specifik jimi spravovaných území a odborností. Za nezbytný předpoklad reálného využití výsledků projektu považuji zajištění financování pracovních míst pro manažery nově vznikajícího DSO Moravská brána. Svazek pak může významně pomoci obcím ve správě a rozvoji jejich území a současně být silným zástupcem obcí v jednání se státními orgány a s Olomouckým krajem. 2.3 Zhodnocení průběhu prací na návrhové části souhrnného dokumentu Návrhová část Strategie meziobecní spolupráce byla zpracována realizačním týmem projektu ve spolupráci s motivujícími starosty a členy fokusních skupin pro odpadové hospodářství, školství, sociální služby a podpora zaměstnanosti a podnikání v období červen prosinec 2014 Strategie vychází z analýzy území a variantních návrhů řešení zpracovaných v první polovině roku 2014, resp. v období červen - září 2014 pro oblast podpory zaměstnanosti a podnikání, a dále z projednání problematiky se zástupci obcí a odborníků ve fokusních skupinách ke každému tématu. Fokusní skupiny byly složeny ze starostů a odborníků z dané oblasti. Plně tedy reflektuje potřeby území a reálné možnosti vzniku a rozvoje meziobecní spolupráce. V každé ze 4 oblastí byly stanoveny 3 problémové okruhy a sada cílů a opatření, které by měly detekované problémy řešit, vč. indikátorů pro vyhodnocení úspěšnosti realizace strategie. Vymezené problémové okruhy byly fokusními skupinami přijaty bez závažných výhrad k obsahu. Navržené cíle byly zaslány starostům obcí z území MAS a prezentovány na schůzi rady MAS, která dohlíží na realizaci návrhové části dokumentu. Po zpracování indikátorů byla provedena křížová kontrola logické provázanosti celého dokumentu a dokument byl v prosinci odevzdán k oponentuře. Na konci ledna 2015 obdržel realizační tým oponenturu k návrhové části, které nebyly zásadního charakteru. Připomínky byly zapracovány, v souladu se smlouvou se SMO ČR, do konce března 2015. Můžeme konstatovat, že v průběhu zpracování návrhové části se neobjevily žádné závažné problémy. Tab. 2 Realizátoři strategie Realizační tým Ing. Martina Zdráhalová martina.zdrahalova@mas-moravskabrana.cz Ing. Jana Jurajdová, Ing. Eva Dostalíková eva.dostalikova@mas-moravskabrana.cz Ing. Marek Zábranský manazer@mas-moravskabrana.cz Bc. Vendula Hluzinová Vendula.hluzinova@mas-moravskabrana.cz Hana Nehybová info@mas-moravskabrana.cz Koordinátor meziobecní spolupráce Analytik pro oblasti školství a sociální služby Analytik pro oblast odpadové hospodářství Analytik pro oblast podpora zaměstnanosti a podnikání Asistent 9

Motivující starostové Bc. Tomáš Šulák Ing. Pavla Jochcová Fokusní skupiny Starosta obce Veselíčko, předseda DSO Mikroregionu Lipensko Starostka obce Jezernice Školství: obec Jezernice, starostka; MěÚ Lipník nad Bečvou, odbor školství a kultury, vedoucí odboru; MŠ Buk, ředitelka; MŠ a ZŠ Radslavice Sociální služby: obec Pavlovice u Přerova, starosta; obec Týn nad Bečvou, starosta; MěÚ Lipník nad Bečvou, odbor sociálních věcí a zdravotnictví, vedoucí odboru; Charita Hranice, ředitel; Sociální služby Lipník nad Bečvou, ředitelka Odpadové hospodářství: obec Veselíčko, starosta; Technické služby města Lipník, ředitel; Skládka AVELI, z.s., ředitel; MěÚ Lipník nad Bečvou, odbor ŽP, referent pro odpady a ovzduší Zaměstnanost: ambasadorka pro sociální podnikání - P3; zástupce NSK a svazu průmyslu a dopravy; zástupce ÚP Lipník nad Bečvou; obec Jezernice, starostka; ředitel CpKp Šumperk - projekty CSI + BEC Družstva 10

3. Výsledky zpracování návrhových částí v oblasti odpadového hospodářství, sociálních služeb, školství a volitelného tématu podpora zaměstnanosti a podnikání včetně hlavních výsledků benchmarkingu Návrhová část je součástí Souhrnného dokumentu, který byl zpracován v rámci projektu "Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností". V předchozích krocích byla zpracována analytická část pro všechna témata, na jejímž základě byly připraveny Nástiny opatření. Realizační tým měl dále k dispozici benchmarkingovou aplikaci, která umožnila porovnání stávajícího stavu obou správních obvodů s ostatními ORP v kraji i srovnatelnými ORP v celé ČR. 3.1 Hlavní výsledky benchmarkingu území Ekonomika SO ORP Lipník nad Bečvou i SO ORP Přerov je zaměřena na tradiční zemědělství, zpracovatelský průmysl a služby. Nachází se zde méně ekonomických subjektů než je celorepublikový průměr. Mezi silné stránky celého analyzovaného území patří tradice průmyslu, který je však soustředěn mimo území Moravské brány. V porovnání v rámci kraje je zde zastoupeno výrazně méně podniků, jejich počet zaměstnanců je vyšší než 250, na sledovaném území Moravské brány není takový podnik žádný, převažují zde podnikatelské subjekty do 10 zaměstnanců. Mezi nejvýznamnější hrozby analyzovaného regionu patří vysoká nezaměstnanost, která je výrazně vyšší než celorepublikový i krajský průměr, v Olomouckém kraji tyto ORP zaujímají 2. a 3. místo za Jeseníkem. Region má velmi dobrou dopravní dostupnost, lépe je na tom pouze Hranicko. Běžné výdaje obcí na jednoho obyvatele, tedy náklady, které jsou spojeny s každodenním provozem obce, překračují krajský průměr, vyšší jsou pouze v SO ORP Olomouc, Jeseník a Hranice. Oproti tomu v oblasti investic jsou obě ORP, Lipník nad Bečvou i Přerov, naopak územími s nejnižší mírou kapitálových výdajů. Ve sledovaném území je dostatečné množství škol, ve třídách ZŠ je podprůměrný počet žáků vzhledem k celkové hodnotě kraje, v případě MŠ se na Lipensku počet dětí pohybuje nad průměrem, na Přerovsku je situace vyrovnaná. Běžné výdaje obcí na jednoho žáka jsou pod průměrem, na Přerovsku výrazně. U kapitálových výdajů je situace složitější. V případě výdajů na žáka MŠ se Přerov shoduje s krajským průměrem, zatímco Lipník nad Bečvou nevykazuje výdaje žádné. U výdajů na žáka ZŠ je Přerovsko výrazně pod průměrem, zatímco Lipensko naopak výrazně nadprůměrné, vyšší výdaje vykazuje pouze Olomouc. Odpadové hospodářství vykazuje v rámci kraje vysokou produkci směsného komunálního odpadu. V rámci analýzy podílu SKO na celkovém komunálním odpadu Přerov zaujímá 1. a Lipník nad Bečvou 2. místo. Míra recyklace je průměrná, Přerov vyniká v oblasti sběru papíru. Obě ORP mají v porovnání s ostatními územími v kraji velmi nízké náklady na likvidaci odpadu. V oblasti sociální ORP Přerov vynakládá v porovnání s průměrem kraje vyšší finanční částky na sociální služby. I v oblasti kapitálových výdajů jsou výdaje o málo vyšší. Lipensko se v obou kategoriích drží na úrovni krajského průměru. Kapacita pobytových zařízení v ORP Přerov je v porovnání krajem 11

průměrná až nadprůměrná, chráněné bydlení zde úplně chybí. Na Lipensku nejsou pobytové sociální služby. Pro srovnání podobných SO ORP hledal realizační tým ORP se stejným počtem obcí, podobným počtem obyvatel a srovnatelně velkou jádrovou obcí. SO ORP Lipník nad Bečvou bylo možné porovnat s Týnem nad Vltavou (Jihočeský kraj) a Bystřicí pod Hostýnem (Zlínský kraj). U SO ORP Přerov nebylo možné najít srovnatelné ORP, nejblíže mu je počtem obyvatel a velikostí jádrového města ORP Kolín (Středočeský kraj) se 69 obcemi v obvodu. Tab. 3 Základní ukazatele srovnávaných SO ORP ORP Počet obcí v SO ORP Rozloha Počet obyvatel Hustota osídlení Velikost jádrové obce Týn nad Vltavou 14 262,39 14 112 53,78 8 158 Lipník nad Bečvou 14 118,6 15 379 129,67 8 240 Bystřice pod Hostýnem 14 163,97 15 716 95,85 8 398 Přerov 59 400,81 82 661 206,23 44 824 Kolín 69 584,18 79 877 136,73 31 077 Z této perspektivy se SO ORP Lipník nad Bečvou potýká s nejvyšší nezaměstnaností, nejnižším počtem ekonomických subjektů, jako jediný nemá firmy s více než 250 zaměstnanci, průměrnými běžnými výdaji obcí (Týn nad Vltavou má výrazně vyšší) a nejnižšími kapitálovými výdaji. Má nejnižší počet žáků v ZŠ, srovnatelný počet dětí v MŠ. Běžné výdaje na dítě v MŠ mají všechny ORP stejné, kapitálové nemají žádné, u žáků ZŠ vykazuje Lipník nad Bečvou výrazně vyšší běžné i kapitálové výdaje než druhé dvě ORP. V oblasti odpadů ORP Lipník nad Bečvou opět vykazuje velmi vysoký podíl směsného komunálního odpadu na celkové produkci komunálního odpadu (KO). KO je však nižší než v ostatních ORP. Míra recyklace je stejně jako u ostatních dvou ORP nízká. Stejně jako při krajském srovnání i zde jsou náklady Lipenských obcí na odpadové hospodářství velmi nízké, Týn nad Vltavou vynakládá téměř dvojnásobek. V sociálních službách mají všechny ORP srovnatelné běžné výdaje. Nejvyšší kapitálové má Bystřice pod Hostýnem, Týn nad Vltavou nevykazuje v posledních letech žádné. Pobytové zařízení je pouze v Bystřici pod Hostýnem. SO ORP Přerov je ve srovnání s Kolínem v horší ekonomickou situaci, má vyšší nezaměstnanost, méně podnikatelských subjektů a obce vynakládají v průměru na jednoho obyvatele více běžných a méně kapitálových výdajů. Situace ve školství je srovnatelná, počty žáků i dětí v MŠ jsou stejné, Přerov však uvolňuje do školství méně prostředků. Přerov produkuje méně komunálního odpadu na obyvatele než Kolín, podíl směsného komunálního odpadu na komunálním odpadu je mírně vyšší. Míra recyklace je srovnatelná, Přerov lépe třídí papír a obce vynakládají méně financí na OH než v ORP Kolín. Do oblasti sociálních služeb ORP Přerov uvolňuje více běžných i kapitálových výdajů, což odpovídá tomu, že má více než dvojnásobnou kapacitu zařízení pro seniory a zdravotně postižené osoby. Souhrnně lze konstatovat, že území obou sledovaných SO ORP se potýká s vysokou nezaměstnaností a trendem stárnoucí populace, což se již odráží ve sledovaných hodnotách v oblasti sociálních služeb, 12

školství si vede průměrně a odpadové hospodářství vykazuje výrazný problém vysokého podílu směsného komunálního odpadu na celkovém komunálním odpadu. 3.2 Výsledky zpracování návrhové části Zpracovaná návrhová část staví na všech realizovaných aktivitách. Cílem návrhové části je reagovat na konkrétní potřeby území zjištěné analýzami a zároveň sloužit jako nástroj pro zefektivnění procesů v území. Pro rozvoj meziobecní spolupráce je nutné nastavit společnou vizi, dále rozpracovanou do úrovně cílů v nadefinovaných problémových oblastech. Vize Lipensko a obce v širším okolí jsou místem atraktivním pro život, s nímž se občané ztotožňují a kde se dobře žije. Společné úsilí obcí směřuje k efektivnímu výkonu svěřených úkolů, účelnému čerpání dotací a úspoře finančních prostředků, které jsou využity k dalšímu rozvoji území. Obce spolupracují v oblasti odpadového hospodářství za účelem maximální soběstačnosti s důrazem na recyklaci a prevenci vzniku odpadů. Dobře vybavená školská zařízení jsou místem kvalitního vzdělávání a volnočasových aktivit pořádaných pro občany napříč generacemi. Poskytovaná sociální péče pokrývá aktuální potřeby a obce usilují o zajištění plnohodnotného života občanů v jejich přirozeném prostředí. Region je perspektivní hospodářskou oblastí, konkurenceschopnou s dobrými pracovními příležitostmi a příznivým prostředím pro vznik a rozvoj podnikání. Vizi doplňuje slogan Otevřeně pro rozvoj regionu, který symbolizuje otevřenost pro nové myšlenky a řešení společných výzev směřujících k udržitelnému rozvoji území. Na základě analytické části (zejména SWOT analýzy) a následně zpracovaných Nástinů opatření a s ohledem na definovanou vizi byly realizačním týmem navrženy problémové okruhy, které byly podrobeny ověření ve fokusních skupinách. Fokusní skupiny byly složeny ze zástupců obcí a regionálních aktérů z území Moravská brána. Jejich odborné názory byly klíčové pro upřesnění výstupů, které vzešly z analýzy dat. Stěžejním bodem návrhové části je definování cílů ve vymezených problémových tématech. Cíle byly podrobně popsány a byla navržena opatření k jejich realizaci. Ke každému cíli byl přiřazen gestor, který bude v území iniciovat kroky vedoucí k jeho naplnění. Pro sledování úrovně naplňování definovaných cílů byla nastavena sada indikátorů umožňující periodicky monitorovat pokrok při plnění cílů a případně přijímat opatření ke zlepšení žádoucího výsledku. Indikátory byly stanoveny i pro problémové okruhy. 13

V oblasti předškolního a základního školství byly stanoveny 3 problémové okruhy a 9 základních cílů, jejichž naplnění by mělo vést k dosažení vize regionu s kvalitním vzděláváním napříč generacemi v roce 2023. Tab. 4 Problémové okruhy, cíle, opatření a indikátory pro oblast školství PO I: NEDOSTATEČNÉ ŘEŠENÍ INVESTIČNÍCH POTŘEB A NEINVESTIČNÍCH ZÁMĚRŮ Indikátor č. 1: Počet společně realizovaných projektů za účelem řešení investičních potřeb a neinvestičních záměrů C 1.1 Zvýšit podíl investic do školních budov a vybavení OP 1.1.1 Vytvoření databáze investičních potřeb a záměrů škol OP 1.1.2 Společné tendry na nákup vybavení OP 1.1.3 Realizace individuálních i společných projektů z dotací IROP, ČR, soukromé zdroje OP 1.1.4 Realizace společných investičních potřeb z rozpočtů obcí (bez dotačních prostředků) C 1.2 Zvýšit počet realizovaných neinvestičních záměrů škol OP 1.2.1 Vytvoření ročních plánů neinvestičních záměrů škol OP 1.2.2 Realizace projektů rozšiřujících výuku (důraz na spolupráci mezi školami) OP 1.2.3 Podpora zaměstnanosti v rámci základního vzdělávání - rozvoj technického vzdělávání OP 1.2.4 Podpora alternativního vzdělávání č. 2 Počet společně realizovaných investičních projektů č. 3 Počet společně realizovaných neinvestičních projektů škol rozšiřujících výuku C 1.3 Vytvořit pracovní pozici regionálního manažera škol OP 1.3.1 Vytvoření pracovního místa Manažer školství OP 1.3.2 Fundraising pro investiční potřeby a neinvestiční záměry škol OP 1.3.3 Animace spolupráce v oblasti školství č. 4 Vytvoření pozice regionálního manažera školství č. 5 Počet škol spolupracujících s manažerem školství PO II: NEDOSTATEK SPECIALIZOVANÝCH PRACOVNÍKŮ Indikátor č. 6: Počet specializovaných pracovníků na školách C 2.1 Integrace logopedické praxe do činnosti MŠ a ZŠ OP 2.1.1 Logopedická prevence OP 2.1.2 Zapojení rodičů OP 2.1.3 Zřízení mobilní logopedické ambulance C 2.2 Zvýšit počet kvalifikovaných pedagogů působících na školách OP 2.2.1 Zvyšování kvalifikace pedagogických pracovníků OP 2.2.2 Předávání znalostí, dovedností mezi pedagogy ve stejném oboru OP 2.2.3 Sdílení specializovaných pedagogů pro dílny, jazyky, kroužky č. 7 Počet škol, které zaměstnávají pedagogického pracovníka vzdělaného v oblasti logopedické prevence č. 8 Počet MŠ a ZŠ využívajících mobilní logopedické ambulance č. 9 Počet vzdělávacích kurzů, které se uskuteční na území MAS za účelem dalšího vzdělávání pedagogů č. 10 Počet sdílených pedagogů - odborníků 14

C 2.3 Zvýšení počtu asistentů pedagogů a spolupráce s psychologem na školách OP 2.3.1 Zajištění dostatečného počtu asistentů na základních a mateřských školách OP 2.3.2 Zajištění dalšího vzdělávání pro asistenty OP 2.3.3 Zajištění společného školního psychologa OP 1.2.4 Vytvoření společného plánu integrace žáků se SVP č. 11 Počet asistentů pedagogů zapojených do výuky na ZŠ a MŠ č. 12 Počet škol dlouhodobě (pravidelně) spolupracujících s psychologem PO III: SLABÁ VAZBA MEZI ŠKOLOU A ŽIVOTEM V OBCI Indikátor č. 13: Počet aktivit/projektů realizovaných ve spolupráci škol a obce C 3.1 Zřízení komunitních škol OP 3.1.1 Zřízení komunitních škol OP 3.1.2 Propojení komunitních škol v území C 3.2 Zřízení školního autobusu využívaného MŠ, ZŠ a obcemi a jeho využití při prázdninovém provozu škol OP 3.2.1 Pořízení autobusu OP 3.2.2 Zajištění využití autobusu k dopravě dětí v průběhu prázdninového provozu mateřských škol OP 3.2.3 Zajištění využití autobusu v době mimo dopravu dětí C 3.3 Zapojení škol do života v obci OP 3.3.1 Integrace místních prvků do výuky ZŠ a MŠ OP 3.3.2 Rozvoj spolupráce školy s okolními obcemi OP 3.3.3 Organizace soutěží škol zvyšující regionální identitu OP 3.3.4 Zvýšení informovanosti o dění ve školách č. 14 Počet zřízených komunitních škol č. 15 Počet pořízených autobusů č. 16 Počet mateřských škol zapojených do prázdninového provozu č. 17 Počet aktivit, které jsou realizovány školou a obcí bez vlastní školy č. 18 Počet regionálních soutěží V rámci oblasti sociálních služeb byly stanoveny 3 problémové okruhy a 7 základních cílů, jejichž naplnění by mělo vést k dosažení vize regionu s optimální sítí sociálních služeb a služeb navazujících pokrývajících potřeby občanů v roce 2023. Tab. 5 Problémové okruhy, cíle, opatření a indikátory pro oblast sociálních služeb PO I: ŠPATNÁ ÚROVEŇ INFORMOVANOSTI OBČANŮ Indikátor č. 1 Počet obcí zapojených do systému informování občanů o sociálních službách a službách navazujících Cíl/Opatření C 1.1 Vytvoření a průběžná aktualizace stránek a tištěného katalogu zaměřených na informace o sociálních službách a službách navazujících OP 1.1.1 Vytvoření a aktualizace webových stránek OP 1.1.2 Vytvoření tištěného katalogu č. 2 Počet návštěvníků webových stránek zaměřených na informace o sociálních službách a službách navazujících č. 3 Počet distribuovaných katalogů zaměřených na informace o sociálních službách a službách navazujících 15

C 1.2 Zvýšení informovanosti občanů prostřednictvím informačních akcí a obecních úřadů OP 1.2.1 Zjišťování aktuálního stavu informovanosti občanů v oblasti poskytování sociálních služeb a služeb navazujících prostřednictvím pravidelných dotazníkových šetření OP 1.2.2 Realizace informačních kampaní OP 1.2.3 Zapojení obecních úřadů do informování občanů č. 4 Počet realizovaných informačních akcí č. 5 Počet obcí poskytujících občanům informace o sociálních službách a službách navazujících PO II: OMEZENÁ NABÍDKA SLUŽEB V OBCÍCH Indikátor č. 6 Počet poskytovatelů sociálních služeb působících na území Moravská brána C 2.1 Rozšíření nabídky sociálních služeb a služeb navazujících OP 2.1.1 Zjištění potřebnosti sociálních služeb a služeb navazujících OP 2.1.2 Rozbor nabídky služeb v návaznosti na zjištěné potřeby OP 2.1.3 Vytvoření komunitního plánu sociálních služeb a služeb navazujících OP 2.1.4 Prohloubení spolupráce se stávajícími organizacemi poskytujícími sociální služby a služby navazující OP 2.1.5 Navázání spolupráce s novými organizacemi poskytujícími sociální služby a služby navazující OP 2.1.6 Zřízení e-center OP 2.1.7 Zabezpečení financování stávajících a nových sociálních služeb a služeb navazujících C 2.2 Vznik a rozvoj prorodinných aktivit OP 2.2.1 Síťování organizací a jejich aktivit OP 2.2.2 Navázání spolupráce s novými organizacemi OP 2.2.3 Vytváření podmínek pro prorodinné aktivity v obcích OP 2.2.4 Hledání finančních prostředků z krajských, obecních rozpočtů a soukromých zdrojů C 2.3 Výstavba podporovaných bytů OP 2.3.1 Stavba podporovaných bytů č. 7 Počet sociálních služeb, které jsou poskytovány na území Moravská brána č. 8 Počet obcí zapojených do komunitního plánování č. 9 Počet prorodinných aktivit uskutečněných ve spolupráci s MAS/DSO Moravská brána č. 10 Počet organizací zapojených do společné sítě poskytování prorodinných aktivit č. 11 Počet vybudovaných podporovaných bytů PO III: NEDOSTAČUJÍCÍ SLUŽBY PRO SENIORY Indikátor č. 12: Počet sociálních služeb a služeb navazujících, které jsou poskytovány seniorům C 3.1 Zvýšení využití sociálních služeb a služeb navazujících nabízených seniorům OP 3.1.1 Získání důvěry seniorů ke spolupráci s poskytovateli sociálních služeb a služeb navazujících OP 3.1.2 Hledání finančních prostředků k financování aktivit pro seniory OP 3.1.3 Zapojení seniorů do dění v obcích na území č. 13 Počet aktivit/navazujících služeb nabízených seniorům 16

C 3.2 Poskytnutí terénních a ambulantních služeb OP 3.2.1 Rozšíření terénní služby (zahrnuta i odlehčovací služba) OP 3.2.2 Zřízení odlehčovací služby, sociálně aktivizační služby pro seniory denní stacionář č. 14 Podíl seniorů využívajících terénních sociálních služeb č. 15 Počet terénních a ambulantních služeb poskytovaných seniorům V rámci oblasti odpadového hospodářství byly stanoveny 3 problémové okruhy a 6 základních cílů, jejichž naplnění by mělo vést k dosažení vize regionu s výkonným společným odpadovým hospodářstvím v roce 2023. Tab. 6 Problémové okruhy, cíle, opatření a indikátory pro oblast odpadového hospodářství PO I: ROZDÍLNÉ NÁKLADY NA SBĚR, SVOZ A ODSTRANĚNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ Indikátor č. 1: Náklady na sběr, svoz a odstranění KO C 1.1 Zavést společný systém sběru a svozu komunálních odpadů OP 1.1.1 Aktivní spolupráce a jednotná politika obcí v OH OP 1.1.2 Optimalizace nastavení systému sběru a svozu KO OP 1.1.3 Společný odpadový management C 1.2 Zrealizovat společné výběrové řízení na svozovou společnost v rámci svazků obcí OP 1.2.1 Vyhodnocení aktuálních smluvních vztahů OP 1.2.2 Ekonomická a provozní analýza společného systému OH OP 1.2.3 Výběr ekonomicky efektivní svozové společnosti č. 2 Počet obcí zapojených do společného systému sběru a svozu KO č. 3 Vytvoření pracovní pozice regionálního manažera OH č. 4 Zrealizované společné výběrové řízení na svozovou firmu PO II: NEDOSTATEČNÁ SÍŤ ZAŘÍZENÍ NA TŘÍDĚNÝ ODPAD Indikátor č. 4: Počet zařízení na tříděný odpad C 2.1 Zvýšit podíl recyklace využitelných složek komunálních odpadů OP 2.1.1 Společné jednání a konsenzus obcí o zřízení sítě sběrných dvorů (SD) OP 2.1.2 Optimalizace nastavení systému provozu a sběru OP 2.1.3 Proces administrace a projektové přípravy SD OP 2.1.4 Efektivní provoz SD / sběrných míst OP 2.1.5 Optimalizace nastavení systému třídění v návaznosti na SD OP 2.1.6 Zavedení motivačního systému C 2.2 Vytvořit stabilní systém efektivního zpracování bioodpadů od obcí a občanů OP 2.2.1 Aktivní společné jednání obcí OP 2.2.2 Optimalizace nastavení systému zpracování bioodpadů OP 2.2.3 Proces administrace a projektové přípravy č. 6 Množství odpadu odloženého ve sběrných dvorech č. 7 Měrná produkce separovaného odpadu (papír, sklo, plasty, nápojové kartony) č. 8 Počet kompostáren v území č. 9 Počet obcí, které mají vytvořen systém na zpracování bioodpadu 17

OP 2.2.4 Efektivní a udržitelný provoz kompostáren OP 2.2.5 Prevence vzniku bioodpadů (domácí kompostéry) PO III: OSVĚTA A PREVENCE VZNIKU ODPADŮ Indikátor č. 10: Počet obcí, zapojených do realizace dlouhodobé informační kampaně pro širokou veřejnost C 3.1 Zajistit osvětu a pravidelné informování občanů o odpadovém hospodářství v regionu OP 3.1.1 Informační kampaň o OH, otevřené obce OP 3.1.2 Zapojení občanů, neziskových a příspěvkových organizací OP 3.1.3 Spolupráce s Olomouckým krajem, společností EKO- KOM, a.s. a kolektivními systémy ke zpětnému odběru zařízení C 3.2 Zvýšit počet aktivit v oblasti prevence vzniku odpadů v obcích OP 3.2.1 Nakupování zohledňující ekologické vlastnosti výrobků a služeb OP 3.2.2 Podpora aktivit vedoucích k opětovnému využití výrobků opravny, zpětný odběr č. 11 Počet otevřených obcí informujících občany o svém OH č. 12 Počet akcí v rámci společné informační kampaně č. 13 Počet obcí, které mají vytvořený plán/směrnici pro nákupy zohledňující ekologické vlastnosti výrobků a služeb č. 14 Počet obcí, které umožňují zpětný odběr min. 5 komodit V oblasti podpory zaměstnanosti a podnikání bylo stanoveno 9 cílů, jejichž naplnění by mělo vést k dosažení vize perspektivního hospodářského regionu v roce 2023. Tab. 7 Problémové okruhy, cíle, opatření a indikátory pro oblast podpory zaměstnanosti a podnikání PO I: NEDOSTATEČNÁ PODPORA PODNIKÁNÍ Indikátor č 1: Počet aktivních podnikatelských subjektů se sídlem v území C 1.1 Vytvořit lokální poradenské centrum pro podporu rozvoje podnikání v území a jeho prostřednictvím začít systematicky podporovat podnikání v regionu OP 1.1.1 Vytvoření poradenského týmu a zajištění zázemí týmu OP 1.1.2 Vytvoření databáze spolupracujících podnikatelů OP 1.1.3 Vytvoření kontaktní sítě mezi institucemi relevantními pro rozvoj podnikání OP 1.1.4 Zajištění komplexního poradenství pro podnikatele, dotační poradenství OP 1.1.5 Zavedení systematické propagace místních firem ve spolupráci se starosty obcí OP 1.1.6 Zavedení systému informační podpory a teoretické přípravy nových podnikatelských subjektů č. 2 Založené a fungující podnikatelské poradenské centrum v Lipníku nad Bečvou č. 3 Podíl spolupracujících podnikatelských subjektů zapojených do databáze z celkového počtu aktivních podnikatelských subjektů se sídlem v území Mas Moravská brána 18

C 1.2 Revitalizovat brownfields a zvýšit využití ostatních vhodných ploch a objektů pro podnikání OP 1.2.1 Vytvoření a pravidelná aktualizace databáze brownfields a ostatních nevyužitých ploch a objektů vhodných pro podnikání OP 1.2.2 Revitalizace brownfields a jejich využití pro podnikání OP 1.2.3 Aktivní podpora využití průmyslové zóny v Lipníku nad Bečvou OP 1.2.4 Tvorba zvýhodněných prostorových podmínek pro začínající podnikatele a mikropodniky C 1.3 Vznik a rozvoj sociálních podniků OP 1.3.1 Zajištění poradenství v oblasti sociálního podnikání a dotací s ním spojených OP 1.3.2 Zprostředkování pomoci při zakládání a rozvoji sociálních podniků č. 4 Počet ploch, objektů a prostor evidovaných v databázi centra č. 5 Počet m2 revitalizovaných a znovu využitých ploch, objektů a prostor (z databáze) v území č. 6 Počet sociálních podniků v území podpořených z podnikatelského centra PO II: NEROVNOVÁHA MEZI POPTÁVKOU PO KVALIFIKOVANÝCH PRACOVNÍCÍCH A NABÍDKOU TRHU PRÁCE Indikátor č. 7: Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo v okrese Přerov C 2.1 Navýšit počet aktivit v oblasti zvyšování kvalifikace zaměstnanců firem a obcí OP 2.1.1 Informační podpora firem v oblasti vzdělávání a rekvalifikací zaměstnanců OP 2.1.2 Zvyšování kvalifikace OSVČ OP 2.1.3 Zvyšování kvalifikace stávajících zaměstnanců obcí OP 2.1.4 Podpora rozvoje činností Národní soustavy kvalifikací v území č. 8 Počet zaměstnanců obcí a firem, kteří úspěšně prošli školeními za účelem zvýšení kvalifikace zorganizovaných prostřednictvím poradenského centra C 2.2 Zvýšit podíl uplatnitelnosti absolventů středních škol v území na trhu práce OP 2.2.1 Rozvoj spolupráce místních středních škol s firmami a místní samosprávou OP 2.2.2 Popularizace technického vzdělávání, učňovských oborů a řemesel OP 2.2.3 Rozvoj kariérního poradenství OP 2.2.4 Zvýšení využívání APZ programů zaměřených na absolventy OP 2.2.5 realizace odborných stáží pro studenty a absolventy SŠ v regionu C 2.3 Zapojit střední školy v území do procesu celoživotního vzdělávání OP 2.3.1 Zjištění úlohy SŠ v území v procesu celoživotního vzdělávání OP 2.3.2 Zapojení SŠ v území do procesu celoživotního vzdělávání profesního i zájmového č. 9 Podíl neuplatnitelnosti absolventů středních škol v území (Gymnázium Lipník nad Bečvou, SŠ Elektrotechnická, SPŠ Stavební), (9-IVST) č. 10 Počet vzdělávacích akcí pro veřejnost (doplňující vzdělávání mimo běžnou školní docházku) organizovaných třemi středními školami v regionu (Gymnázium Lipník nad Bečvou, SŠ Elektrotechnická, SPŠ Stavební) 19

PO III: VYSOKÁ NEZAMĚSTNANOST V ÚZEMÍ, ROSTOUCÍ NEZAMĚSTNANOST RIZIKOVÝCH SKUPIN Indikátor č. 11: Rozdíl v podílu nezaměstnaných osob v území MAS Moravská brána a podílu nezaměstnaných osob v celé ČR C 3.1 Zvýšit podíl využívání APZ a dotačních možností z OP Z v území OP 3.1.1 Rozvoj informovanosti firem a obcí o možnostech APZ (ÚP) a dotačních možnostech OPZ OP 3.1.2 Podpora vzniku nových dotovaných pracovních míst C 3.2 Snížit podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů v regionu OP 3.2.1 Realizace projektů zaměřených na dlouhodobě nezaměstnané v regionu OP 3.2.2 Hledání možností využití sociálních služeb (např. sociální rehabilitace) a individuálních možností podpory dlouhodobě nezaměstnaných C 3.3 Zmírnit dopady demografických vlivů na nezaměstnanost osob z rizikových skupin uchazečů o zaměstnání nad 50 let a uchazečů pečujících o děti do 15 let OP 3.3.1 Pomoc firmám při řešení age managementu OP 3.3.2 Podpora vzniku částečných úvazků/jinak specifických zaměstnání č. 12 Počet dohod mezi ÚP a podniky/obcemi o využití podpůrných aktivit poskytovaných v rámci APZ Úřadem práce č. 13 Počet nezaměstnaných nad 24 měsíců (13-IVST) č. 14 Rozdíl v zastoupení věkové skupiny 50-64 let v celkové populaci (15-64) a mezi uchazeči o zaměstnání evidovanými na ÚP č. 15 Podíl uchazečů o zaměstnání pečujících o děti do 15 let na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v okrese Přerov 20

4. Zhodnocení aktivit v oblasti průřezového tématu Administrativní podpora malých obcí Na počátku roku 2015 provedl realizační tým šetření u všech obcí s cílem zjistit zájem o společné řešení administrativních agend obcí. Toto téma si zvolila řada SO ORP jako volitelné a přineslo zajímavé výsledky a poptávku zejména malých obcí po společném řešení administrativy. Proto ji SMO ČR zařadil mezi pracovní úkoly ostatních týmů SO ORP a šetření tak bylo provedeno plošně v celé ČR. V rámci šetření byl zjišťován preferovaný způsob zajištění dané agendy, rozsah poptávané podpory a spolupráce a způsob financování v 7 oblastech: právní podpora, ekonomické agendy, dotační management, veřejné zakázky, IT podpora, technická a stavební podpora a rozvoj obce. Z provedeného průzkumu vyplývá, že většina obcí tyto agendy řeší vlastními silami nebo dodavatelsky, o společné kroky v rámci DSO by byl zájem v oblasti právní podpory, dotačního managementu, veřejných zakázek a rozvoji obce. Graf č. XY Preferovaný způsob zajištění dané agendy S výjimkou právní podpory, kde by byl zájem o jednorázovou metodickou podporu pro konkrétní případ, by obce poptávaly spíše soustavnou metodickou pomoc nebo komplexní zajištění služby. Graf č. XY Rozsah poptávané podpory a spolupráce 21