Povrchové mykózy Vít Hubka laboratoř genetiky a metabolismu hub, MBÚ AVČR katedra botaniky, Přírodovědecká Fakulta UK Dermatofyty: ekologie, morfologie, hlavní původci Epidemiologická situace v ČR
Ekologické skupiny dermatofytů Arthrospory tinea Zoofilní / Antropofilní Geofilní Mikrokonidie (?)
Ekologie byla silným hnacím motorem evoluce dermatofytů zoofilní antropofilní zoophilic species anthropophilic species geophilic species 70 79 [Z98012] CBS 196.26 T [EU083908] IHEM 22406 [JX122281] CBS 623.66 T [LN736303] CCF 4847 Fig. 7 [LN589972] CCF 4848 Fig. 7 [XXXXXX] CCF 5209 Fig. 11 [EF078476] CBS 511.73 T [JN134089] strain 361 [FM992674] CBS 220.25 T [LN614523] CCF 4611 Fig. 15 [Z98003] CBS 134.66 [XXXXXX] CCF 5275 Fig. 15 [FM992675] CBS 363.35 [JF308286] IHEM 34321 [JQ407180] IHEM 4032 [JQ407181] IHEM 4033 [LN589973] CCF 4879 [Z97993] CBS 392.58 T [AF170473] NOMH 831 [AJ270811] CBS 319.31 [LN736307] CCF 4930 [KP132855] IHEM 19927 [Z98017] CBS 417.65 [Z98011] CBS 855.71 [Z98010] CBS 433.63 T [LN589975] CCF 4831 Fig. 9 [JX122372] CBS 374.92 T 89 [JX122216] CBS 428.63 T 85 81 86 72 88 [Z98001] CBS 558.66 [HG793054] CCF 4707 Fig. 12 [AY062119] from tinea barbae [LN589974] CCF 4878 Fig. 12 [XXXXXXX] CCF 5084 Fig. 10 [CBS database] CBS 270.66 T [EF067316] CBS 244.84 [EF043270] CBS 496.48 T T. concentricum T. benhamiae T. erinacei T. eriotrephon T. verrucosum T. bullosum African race of A. benhamiae T. rubrum T. soudanense T. violaceum T. interdigitale (antropophilic) T. interdigitale (zoophilic) T. equinum T. tonsurans T. simii T. schoenleinii 92 79 [KJ606088] ATCC 32457 [JQ407219] IHEM 13697 [JX122271] CBS 101546 [AY185126] CBS 318.56 T [KU257469] CCF 5339 Fig. 14 T. mentagrophytes (T. quinckeanum) 75 geophilic Microsporum clade 1 (M. gypseum complex) geofilní 75 76 [FJ428241] IHEM 13563 [AJ000612] CBS 243.66 T [AJ000629] CBS 358.93 [AJ222619] CBS 230.76 T [XXXXXX] CCF 5336 Fig. 4 [KP132447] IHEM 2548 [XXXXXX] CCF 5337 Fig. 4 [AJ000619] CBS 496.86 T [AJ252338] CBS 426.63 [AJ252337] CBS 497.48 T [AJ000622] CBS 280.63 [AJ000623] CBS 545.93 T [KF278462] ATCC 90749 M. gallinae E. floccosum M. canis M. ferrugineum M. audouinii geophilic Microsporum clade 2 (M. cookei, M. mirabile,...) geophilic Trichophyton spp. [AJ877222] Ctenomyces serratus CBS 187.61 0.02
Dermatomykóza stará 125 miliónů let koevoluce dermatofytů se savci cenozoická adaptivní radiace savců - po vymření velkých dinosaurů (66 mil let) ve stejné době pravděpodobně vznikla i řada specializovaných druhů dermatofytů v porovnání s ostatními patogenními houbami evolučně mladá skupina parazitů Martin et al. (2015) Nature 526: 380-384.
Pojem ringworm fungální infekce kůže s tvorbou kruhových lézí (nebo kruhových lysin - hlava, u zvířat), užíváno v některých anglicky mluvících zemích = syn. dermatofytóza, tinea v minulosti se věřilo, že infekce je působena parazitickými červy
Šíření dermatofyt - 3 druhy nepohlavních spór mikrokonidie: kulovité, kapkovité, hruškovité, cylindrické arthrokonidie => hlavní infekční stádium makrokonidie: vřetenovité, doutníkovité, kyjovité; odolné Microsporum canis makrokonidie doutníkovité makrokonidie
Šíření dermatofyt - 3 druhy nepohlavních spór mikrokonidie: kulovité, kapkovité, hruškovité, cylindrické arthrokonidie => hlavní infekční stádium mikrokonidie M. canis mikrokonidie Trichophyton benhamiae arthrokonidie v kožních šupinách
Dermatofyta: spirální vlákna, chlamydospory chlamydospory spirální hyfy
VĚTŠINOU HETEROTHALICKÉ DRUHY v praxi se s pohlavním stádiem nesetkáme foto V Hubka / A. Kubátová
Rozdíly v klinické manifestaci zoofilních a antropofilních druhů adaptace na hlavního hostitele mírné chronické infekce schopnost nakazit další druhy působí u nich silně zánětlivé infekce onychomykóza jako příklad chronické infekce, foto M. Skořepová silně zánětlivá t. capitis (zoofilní druhy), foto M. Skořepová silně zánětlivá t. corporis (zoofilní druhy), foto N. Mallátová
Tinea corporis - hladká kůže většinou kruhové léze kdekoliv na těle (obličej - tinea faciei; vnitřní plochy stehna v místech, kde přiléhá ke skrotu = tinea cruris = t. inquinalis) tinea faciei tinea cruris
Tinea pedis -často předchází onychomykóze chronické olupování kůže a hyperkeratóza v oblasti plosek nohou a meziprstí může přejít na nehty - nejčastěji jako DLSO
Cesty napadení nehtu onychomykóza Distální subungvální onychomykóza - nejčastější Superficiální bílá onychomykóza - asi 10 % případů Proximální subunguální onychomykóza - nejméně běžná u zdravých lidí
DLSO: diskolorace, onycholýza a subungvální hyperkeratóza SBO: bílé, neprůhledné, drolivé skvrny ENDONYX: masivní invaze nehtové ploténky houbou bez zapojení nehtového lůžka. Nehet se lamelární štěpí a bývá mléčně zabarvený. Nehet je pevně připojen k lůžku, chybí hyperkeratóza a onycholýza. PSO: diskolorace proximální části nehtu Piraccini and Alessandrini (2015) TDO: nejvážnější forma, konečné stádium DLSO a PSO (v této fázi už nelze odlišit)
Tinea capitis - vlasatá část hlavy přenos přímým kontaktem s nakaženým člověkem (antropofilní druhy), nebo zvířetem (zoofilní dermatofyty), nepřímo ručníky, hřebeny, čepicemi, apod. u nás hlavně zoofilní druhy (v rozvojových zemích často převažují antropofilní) 1) vzhled strniště: tvorba šupin, vypadávání vlasu, na povrchu kůže šupiny (jakoby posypána popelem) = typické pro Microsporum canis. Někdy přítomno zduření aurikulárních a okcipitálních lymfatických uzlin 2) tinea capitis profunda (Kerion Celsi) - silné zánětlivé změny (papuly, pustuly, erytém, krusty), mokvání, neléčené může končit trvalou ztrátou vlasů, různé zoofilní druhy vzhled strniště - M. canis Kerion Celsi - T. benhamiae
Tinea capitis - vlasatá část hlavy 3) tinea capitis s černými body (black dots) - vlasy ulámané těsně u povrchu hlavy, antropofilní druhy Trichophyton velmi běžná v Africe, Americe a Asii; v Evropě v oblastech s vysokým počtem přistěhovalců (jinak v Evropě dominuje tinea capitis způsobená zoofilními druhy - typ 1 a 2) 4) favus - tvorba skutul, hlavně T. schoenleinii, nebo T. quinckeanum dnes hlavně endemická oblasti Asie, J. Ameriky a Afriky favus black dots tinea capitis
Tinea capitis - dle invaze vlasu ektotrix - vlákna a spory na povrchu vlasu (hlavně druhy Microsporum: M. canis, M. audouinii, M. ferrugineum, M. gypseum; T. mentagrophytes, variabilní u T. verrucosum a T. rubrum) - většinou pozitivní fluorescence pod UV lampou (Wood s lamp) endotrix (T. tonsurans, T. violaceum, T. soudanese, T. schoenleinii, variabilní u T. verrucosum a T. rubrum) ektotrix endotrix
Tinea capitis - dle invaze vlasu ektotrix - většinou hodně šupin a zánětlivé, Woodova lampa + endotrix - vlasy často ulámané několik mm nad kůží = black dot TC, vyšetření Woodovou lampou negativní tinea capitis způsobená M. canis pod Woodovou lampou tinea capitis způsobená antropofilními druhy: black dots
Microsporum canis - diagnostika pomocí UV lampy u zvířat DIAGNÓZA rychlý screening a předběžná diagnóza pomocí Woodovy lampy M. canis produkuje po invazi tkáně (kůže, chlup/vlas) metabolity, které fluoreskují po ozáření UV lampu (320-450 nm - pík 365 nm) * fluoreskující materiál je ideální pro odběr na kultivaci a přímou mikroskopii * objevil americký lékař Robert W. Wood v roce 1903 * fluorekuje pigment pteridin https://www.zoetis.ca/conditions/dogs/dermatology/woods-lamp-examination.aspx http://www.abcdcatsvets.org/dermatophytosis-ringworm-2/
RIZIKOVÉ FAKTORY VZNIKU DERMATOMYKÓZY vyšší věk trauma diabetes mellitus hlavně typu 2 snížení periferní vaskulární cirkulace sportovní aktivity, nošení uzavřené obuvi, veřejná koupaliště, sauny, aj. poruchy imunity psoriáza, ekzémová onem., aj. nedostatečná hygiena (?) Čistota půl zdraví (a špína celé!) aktivní/prodělaná tinea pedis u onychomykózy u kvasinkových onychomykóz dlouhodobá macerace rukou, gelové nehty kontakt se zvířetem (zoofilní dermatofyty) kontakt s kontaminovanou půdou (geofilní d.)
Diagnostika dermatomykóz Odběr a zpracování materiálu: Kožní šupiny z okrajové části ložiska, místo odběru dekontaminovat (70% alkohol), seškrabání drobných šupin sterilním skalpelem po odstranění hrubých krust nebo šupin stěr zvlhčeným tamponem (méně vhodné) Vlasy a chlupy vytáhnout i s folikulem sterilní pinzetou Nehty odstranění povrchových částí a dekont. alkoholem šupiny, podnehtovou drť, opilované části do sterilní nádobky bez média foto M. Skořepová
Přímý průkaz: mikroskopické vyšetření ničím nezastupitelné vyšetření, levné, časově nenáročné vysoká specificita, senzitivita závisí na kvalitě odebrané materiálu a zkušenostech obvykle vyšší záchytnost než kultivace, nemožnost druhového určení Louhové preparáty - vzorek zakápnout 20% KOH, nechá se působit 30-60 minut (často kombinace s barvením inkoustem Parker) Fluorescenční metody - vazba barviva (Calcofluor, Blankophor) na chitin - fluorescenční mikroskop pozitivní výsledek: větvená, septovaná vlákna kvasinkové bb. nebo pseudomycelium nepravidelná, často pigmentovaná vlákna (NDFF) až 30% pozit. vzorků kultivačně negativních
Přímý průkaz: kultivace Sabouraudův glukózový agar (SGA) s antibiotiky (chloramfenikol) část materiálu na SGA a přídavkem ATB a cykloheximidu (selektivní růst dermatofytů aj. zástupců řádu Onygenales) kultivace při cca 25 C (24-30 C), ne 37 C!; 3-4 týdny pro dermatofyty, 3-7 dní pro kvasinky Morfologická identifikace mikro- a makromorfologie (vhodné přidat další médium, např. MEA, PDA nebo PCA) dodatečné testy schopnost růstu při 37 C růst na T1-T7 médiích perforace vlasu ureázový test pozitivní test perforace vlasu
Interpretace výsledků klinický obraz a anamnéza Dermatofyty růst v kultuře záchyt etiologické agens = dg. + terapie pozitivní přímá mikroskopie korelující s klinickým obrazem opravňuje k léčbě nezávisle na výsledcích kultivace negativní mikroskopie i kultivace opakovaný odběr a dif. dg. jiných dermatologických onemocnění Kvasinky rozhodující množství (semikvantitativně) a klinický obraz Nedermatofytické vláknité houby nutný masivní růst v čisté kultuře onychomykóza: opakovaný odběr v odstupu cca 3 týdnů, alespoň 1 mikroskopicky pozitivní
Konvenční DG a ID Konvenční DG + Molekulární ID z kultury Molekulární DG (a ID) přímá mikroskopie falešně negativní v 15-30% až 30% mikroskop. pozit. vzorků nevyroste v kultuře (hlavně nehty) ID nemožná kultivace je zdlouhavá: 1-3 t morfologická ID vyžaduje zkušenosti /řada kmenů sterilních a atypických zkrácení doby ID a její zpřesnění závislost na kultuře PCR / MALDI-TOF detekce DNA patogena i u mikroskopicky a kultivačně negat. vzorků výrazné zkrácení doby DG NEVÝHODY... Kombinace konvenční a molekulární DG
LÉČBA DERMATOMYKÓZ ČLOVĚKA Výběr ATM ovlivněn: rozsahem lokalizací (hladká kůže, intertriginózní plochy, kštice, nehty) charakterem postižení (suchá, mokvající ložiska původcem snášenlivostí cenou Azolová ATM metabolizovaná prostřednictvím cytochromu P450 - interakce s řadou léčiv imidazoly - více než 10 ATM pro lokální aplikaci (krémy, masti, roztoky, laky) triazoly (itrakonazol) - systémová aplikace Allylaminy méně vedlejších účinků a lékových interakcí terbinafin - hlavně systémová léčba naftifin - lokální léčba Kuklová et al. (2016)
LÉČBA DERMATOMYKÓZ ČLOVĚKA tinea corporis a pedis - většinou stačí lokální ATM výhodné léky s ověřenou aplikací 1 denně, např. naftifin krém, bifonazol, ekonazol nebo oxikonazol tinea capitis, tinea barbae a rozsáhlejší onychomykózy nutno léčit systémově (vetš. tablety) Onychomykóza - příklady systémové léčby itrakonazol: pulzní režim (denně 1 týden v měsíci; nohy - 3 pulzy, ruce - 2 pulzy) terbinafin: denně tablety 12-16 týdnů (nohy), 8 týdnů (ruce) úspěšnost léčby cca 70% relapsy poměrně časté Kuklová et al. (2016)
Tinea capitis - léčba nutno léčit perorálními ATM, lokální léčba doplňkový význam terbinafin lékem volby u dětí, u ostatních preparátů doporučených Evropskou společností pro pediatrickou dermatologii indikační omezení nebo chybějící registraci léků (griseofulvin) terbinafin je účinnější v léčbě infekcí způsobených rodem Trichophyton griseofulvin je účinnější proti rodu Microsporum Antimykotikum Léková Dávkování forma Terbinafin Tablety 10 20 kg: 62.5 mg / den 20 40 kg: 125 mg / den >40 kg: 250 mg / den nebo Trvání léčby 2 4( 8) týdny (Trichophyton) (6 )8 12 týdnů (Microsporum) 5 mg / kg / den Itrakonazol Kapsle 5 mg / kg / den Podávání denně 2 6 týdnů Suspenze 3 mg / kg / den Griseofulvin Tablety 10 15 mg / kg / den Flukonazol Kapsle, suspenze 20 25 mg / kg / den (Microsporum) Denní: 5 6 mg / kg / den Týdenní: 8 mg / kg 1 týdně nebo Pulzní režim (3 pulzy): 1 týden, 2 týdny pauza, 1 týden, 3 týdny pauza, 1 týden 6 12 týdnů nebo déle dokud není kultivace negativní Poznámka Terbinafin lze použít v tabletové formě od 2 let věku, ale ani v nižší věkové kategorii není kontraindikován. U nás lék volby. Itrakonazol ve formě kapslí je určen k léčbě dospělých osob a v suspenzi je vyhrazen pro orofaryngeální kandidózy. Při použití u dětí je třeba zvážit přínos léčby vzhledem k rizikům. Není registrován v České republice. U nás není v léčbě tiney capitis u dětí doporučený.
PREVENCE REINFEKCE U ČLOVĚKA ONYCHOMYKÓZA, TINEA PEDIS hygiena nehtů a nohou vyhnutí se chození na boso na veřejných místech (sprchy, bazény, sauny, apod.) důkladné sušení nohou po sprchování, plavání, apod. udržování nehtů krátce zastřižených a čistých nošení dobře padnoucí a prodyšné obuvi, mít více párů bot a střídat je (2-3 dny) ponožky z absorbujích materiálů (bavlna), časté měnění dezinfekce obuvi a domácnosti v průběhu léčby a po ní vyšetření dalších členů domácnosti TINEA CAPITIS (antropofilní druhy) mykol. vyšetření členů domácnosti - možný přenos od asymptomatického jedince dezinfekce pokrývek hlavy, hřebenů, polštářů, přikrývek a nůžek POZN. dítě může po zahájení léčby chodit do školy (u zoofilních druhů hned, u antropofilních po týdnu od začátku terapie)
Proč je duležitá správná identifikace dermatofytů? bežné preparáty (terbinafin, itrakonazol, cyklopiroxolamin, aj.) většinou účinné na dermatofyty bez ohledu na identifikaci PREVENCE RE-INFEKCE A ŠÍŘENÍ NÁKAZY NA DALŠÍ HOSTITELE zoofilní dermatofyty - pátrání po nakaženém zvířeti a jeho léčba antropofilní druhy - hygienická opatření, léčba dalších rodinných příslušníků, prevence v oblasti rizikových koníčků geofilní druhy - incidentální nákazy, prevence většinou není nutná, ale je možná v oblasti rizikových aktivit
Původci dermatofytóz v ČR (2011-2014) 5000 T. rubrum 4000 n=3976 79.68% T. erinacei, T. equinum, T. soudanense, N. incurvata, N. aenigmatica, A. onychocola, Nannizzia sp. (0.7%) N. fulva (0.79%) A. quadrifidum (0.89%) T. verrucosum (1.38%) E. floccosum (1.87%) N. gypsea (2.07%) N. persicolor (2.37%) T. tonsurans (3.65%) M. canis (17.06%) ID pro 4990 kmenů cca 20 druhů dominance T. rubrum 3000 2000 1000 ostatní n=1014 20.32% T. mentagrophytes (34.12%) 0 T. benhamiae (35.11%)
PRAHA - 1626 : 213 88.4 : 11.6 % T. rubrum (antropofilní): ostatní PARDUBICE - 226 : 122 64.9 : 35.1 % OSTRAVA - 416 : 234 64 : 36 % PLZEŇ - 126 : 72 63.6 : 36.4 % Č. BUDĚJOVICE - 175 : 55 76.1 : 23.9 %
PRAHA - 1626 : 213 88.4 : 11.6 % T. rubrum: ostatní PARDUBICE - 226 : 122 64.9 : 35.1 % OSTRAVA - 416 : 234 64 : 36 % T. rubrum se v masivně Evropě rozšířil ve 40.-50. letech Předtím dominance E. floccosum, M. audoinii, T. tonsurans a zoofilních dermatofytů (T. verrucosum, T. mentagrophytes) PLZEŇ - 126 : 72 63.6 : 36.4 % Č. BUDĚJOVICE - 175 : 55 76.1 : 23.9 %
ANTROPOFILNÍ DERMATOFYTY Trichophyton rubrum Trichophyton interdigitale Trichophyton tonsurans Epidermophyton floccosum Trichophyton violaceum Trichophyton schoenleinii Trichophyton concentricum Typický klinický obraz onychomykóza tinea pedis nízce zánětlivá tinea corporis tinea cruris tinea manuum tinea gladiatorum (T. tonsurans) tinea capitis Microsporum audoinii Microsporum ferrugineum aj.
Trichophyton rubrum nejvýznamnější druh u nás a v řadě vyspělých částí světa prevalence desítky procent nízce zánětlivé až asympotamické infekce, relapsy t. pedis, t. unguinum, t. cruris, t. corporis infekce končetin = častá brána vstupu bakteriální superinfekce T. rubrum variabilita na PDA, červený reverz
africká populace T. rubrum: T. soudanense endothrix - tinea capitis, méně často t. corporis reflexní hyfy, červené kolonie PDA T. soudanense zdroj = Nigerijec žijící v Ostravě tinea capitis způsobená antropofilními druhy: black dots
Epidermophyton floccosum antropofilní dermatofyt lokalizace typické pro antropofilní dermatofyta: tines pedis, t. cruris, t. corporis, t. unguinum nízká incidence (hlavně Praha) rodu Epidermophyton má jediný uznávaný druh kyjovité makrokonidie E. floccosum
Trichophyton tonsurans T. tonsurans (antropofilní): t. corporis (t. gladiatorum), v USA t. capitis wrestling a další kontaktní bojové sporty přenos přímým kontaktem, žíněnkami T. tonsurans, PDA
ZOOFILNÍ DERMATOFYTY Trichophyton benhamiae Microsporum canis Trichophyton mentagrophytes Trichophyton verrucosum Trichophyton erinacei Typický klinický obraz silně zánětlivá tinea corporis tinea capitis onychomykóza vzácně aj.
Trichophyton benhamiae v kultuře hlavně mikrokonidie makrokonidie chybí, nebo doutníkovité pravděpodobně komplex druhů morčata, králící, psi nejčastěji děti obličej, dekolt, končetiny, hlava (místo kontaktu se zvířetem) nejběžnější zoofilní dermatofytóza u nás běžný výskyt u nás asi od r. 2010 původ S. Amerika? (volně žijící hostitelé?) stoupající tendence v Evropě a Japonsku 30% 70% v ČR - věkový medián pacientů 10 let
tinea corporis a capitis způsobená T. benhamiae, fota: N. Mallátová, S. Dobiášová
tinea corporis a capitis způsobená T. benhamiae, fota: N. Mallátová, S. Dobiášová
Trichophyton benhamiae morčata často asymptomatická zhruba 15-90% morčat v chovech a zverimexech infikováno
Microsporum canis vřetenovité makrokonidie protáhlé, trunkátní kyjovité mikrokonidie kočky, psi, koně, králíci u člověka tinea corporis nejčastější původce infekcí hlavy ve většině evropských zemí, Jižní Americe, Číně (hlavně velkoměsta)
Microsporum canis u koček původce cca 90% dermatomykóz běžní asymptomatičtí nosiči, jedinci s mírnými příznaky, nebo zdraví jedinci přenášející infekční šupiny na srsti (kultivačně pozitivní, nutno rozlišit) často rozsáhlé postižení kůže, i když příznaky se zdají být lokalizované běžný intenzivní výskyt infekčních šupin v domácnosti s nemocným zvířetem u psů častěji typické kruhové léze (Jorkšírský teriér - genetická predispozice ke generalizované formě)
Trichophyton mentagrophytes králíci, hlodavci, kočky (venkovní), psi, skot zánětlivá tinea corporis při přenosu na člověka dominantní původce mykóz u králíků, hlavně velkochovy (často desítky procent zvířat kultivačně pozitivní) činčily (prevalence v chovech 5-10%)
Trichopyton verrucosum skot - krávy, ovce, kozy,... přenosný téměř na jakéhokoliv savce (i ptáky), spóry dlouho přežívají v prostředí léčba a izolace zvířat + dezinfekce prostředí mikrokonidie člověk - profesionální nákazy od skotu - hlavně mimopražské, zemědělské oblasti nízká incidence: profylaktická a terapeutická vakcinace skotu Tichophyton verrucosum chlamydospory makro- i mikrokonidie vzácné velmi pomalu rostoucí druh v kultuře makrokonidie chlamydospory
Trichophyton verrucosum hluboké infekce vyžadující někdy i chirurgický zásah foto N. Mallátová
Vakcinace proti dermatofytóze (trichofycii) u zvířat VAKCÍNY monovalentní - vytvořeny k imunizaci proti jednomu antigenu / mikroorganismu multivalentní VAKCÍNA PROTI TRICHOFYCII SKOTU atenuovaná vakcína vyvinuta v bývalém SSSR v 60. letech (Sarkisov et al.) celosovětská očkovací kampaň v r. 1969 za Sarkisov a Koromyslov (1983) 15 let pokles incidence pod 1% původního stavu v 70. letech se zapojilo mnoho dalších evr. zemí
Trichophyton erinacei: patogen na vzestupu Ježek západní (Erinaceus europaeus) Africký trpasličí ježek (Atelerix albiventris ) Prevalence u divokých ježků (Erinaceus) New Zealand (1964) - 45% UK (1969) - 20-25% France (2017) - 29.5% Prevalence u mazlíčků (Atelerix) Japan (2003) - 39% Spain (2017) - 50% Většinou asymptomatičtí, nebo s nenápadnými příznaky infekce.
Divoce žijící Divoce žijící Domácí mazlíček
Zvyšující se počet infekcí člověka může být vysvětlen rostoucí oblibou ježků jako domácích mazlíčků 70 60 50 40 30 20 10 0 GoogleTrends U Š USA Spain Chile Germany Canada
v ČR obliba ježků jako domácích mazlíčků teprve v počátcích nárůst počtu případů od r. 2015
Epidemiologická studie - počátek 2011 spádové oblasti participujících pracovišť H. Janouškovcová (J. Hanzlíčková) ❶ P. Lysková ❷ I. Kuklová, J. Stará (M. Skořepová) ❸ N. Mallátová ❹ J. Doležalová ❺ K. Mencl ❻ P. Hamal, L. Svobodová ❼ R. Dobiáš (S. Dobiášová) ❽ identifikace dermatofytů (ITS rdna) sběr anamnestických dat
Epidemiologická studie - shrnutí 2011-2016 Onychomykóza 3998 případů 24 zoonotických (0,6 %) zoofilní: 37,5% nehty rukou antropofilní: 7,1% zoofilní: 2/3 u žen antropofilní: 1/3 u žen Tinea capitis 79 případů 60 zoonotických (75,9 %) Tinea corporis 2361 případů 1004 zoonotických (42,5 %)
Tinea capitis dle ekologie původců zoofilní druhy: ostatní Tinea corporis dle ekologie původců zoofilní druhy: ostatní 18,5 % Trichophyton interdigitale (zoofilní) 58,8 % M. canis 23,4 % Microsporum canis 22,8 % 53,5 % 42,5 % 75,9 % 56 % Trichophyton benhamiae 35,3 % T. benhamiae
Tinea capitis - věková stratifikace pacientů Věková struktura pacientů a původci tiney capitis v ČR (79 případů; VII. 2011-VI. 2016) >2/3 případů u dětí do 10 let 60 50 M. canis TYPICKÝ PACIENT věk. medián pohlaví 40 6 let 44% Počet případů 30 20 T. benhamiae 7 let 52% 10 b) Věk: 0-9 10-19 20-29 30-39 >40 antropofilní druhy 33 let 28% M. canis T. rubrum T. benhamiae ostatní druhy T. tonsurans
Tinea corporis - věková stratifikace pacientů Věková struktura pacientů a původci tiney corporis v ČR (2361 případů; VII. 2011-VI. 2016) 350 300 T. benhamiae TYPICKÝ PACIENT věk. medián pohlaví 250 11 let 73% Počet případů 200 150 M. canis 24 let 83% 100 50 0 Věk: 0-9 10-19 20-29 30-39 40-49 50-59 60-69 >70 T. interdigitale (zoo) 26 let 69% T. benhamiae M. canis T. interdigitale (zoo) T. rubrum T. tonsurans geofilní druhy ostatní druhy
Tinea corporis - sezónní variabilita výskytu původců Variabilita ve výskytu hlavních původců tiney corporis v průběhu roku (2011-2016) 160 140 120 Počet případů 100 80 60 40 20 0 Měsíc 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 T. benhamiae T. rubrum M canis geofilní druhy T. interdigitale (zoofilní)
Trichophyton benhamiae Výskyt počtu případů tiney corporis po pololetích (2011-2016) 300 250 všechny případy 200 Počet případů 150 100 T. rubrum 50 T. benhamiae 0 M canis T. interdigitale (zoo)
Tinea corporis porovnání odlišné strategie 2 druhů: antropofilní T. rubrum zoofilní T. benhamiae počet případů 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 10 T. rubrum T. benhamiae 14 48 76 82 0-10 11-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 >80 74 86 36 42 věk počet případů 120 100 80 60 40 20 0 105 48 7 6 20 19 1 1 0-10 11-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 >80 0 věk 28% 72% 30% 70%
ZÁVĚR Dermatomykózy patří k nejběžnějším infekčním onemocněním Prevalence onychomykózy výrazně stoupá s věkem a léčba je dlouhodobá (účinná především systémově podaná ATM) U dětí jsou běžné především infekce přenesené ze zvířat (tinea corporis, capitis) - morčata! Riziko získání nákazy se dá ve velké míře ovlivnit preventivními opatřeními (hygiena, kontakt se zvířaty, koníčky)
Děkuji za pozornost!