Chronicky podvyživený v intenzivní péči: velká výzva? František Novák 4. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze

Podobné dokumenty
Specifické živiny v intenzivní péči a rekonvalescenci. František Novák 4. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze

Specifické živiny v intenzivní péči a rekonvalescenci. František Novák 4. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze

Anabolické impulsy. František Novák 4. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze

Nutriční podpora na JIP a nutriční terapeut. František Novák 4. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze

Jak postupuji při zahájení nutriční podpory? František Novák 4. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze

Současná role parenterální výživy (PV) u kriticky nemocných

Zánět, malnutrice a nutriční podpora. František Novák 4. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze

Malnutrice v nemocnicích

Je farmakonutrice mrtvá, anebo to tak jen vypadá? František Novák 1. LF UK v Praze, 4. interní klinika VFN

Zdroje energie a jejich role v různých fázích kritického stavu. Luboš Sobotka III. interní klinika Lékařská fakulta Karlova universita Hradec Králové

Monitoring vnitřního prostředí pacienta

Biochemické vyšetření

Nutriční postupy při hojení ran

Nezastupitelnost nutričního terapeuta v ambulantní nutriční péči. F. Novák IV. Interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha

Nutriční stav u kriticky nemocných stanovení a vliv na taktiku nutriční podpory

Výživa seniorů z pohledu lékaře-geriatra. Život

Jak živit pacienta v chronické sepsi? Kateřina Dostálová LF UP a KARIM FN Olomouc

Mléko a mléčné výrobky ve výživě seniorů

Nutriční terapeut v resuscitační péči - být či nebýt?

Elektronický vzdělávací text pro sestry

Hodnocení stavu výživy. MUDr. Matej Pekař

Stopové prvky v intenzívní péči. Colours of Sepsis, Ostrava Miroslav Tomíška

Žádost o grant AVKV 2012

Chirurgická klinika FN Hradec Králové. Perioperační výživa. MUDr. Eduard Havel, PhD. Chirurgická klinika Hradec Králové

Regulace glykémie. Jana Mačáková

STÁTNÍ ÚSTAV Šrobárova 48 Telefon: PRO KONTROLU LÉČIV Praha 10 Fax: Web:

Stíny a odstíny parenterální výživy

Kam s ním, aby se nevrátil?

Prevence osteoporózy a sarkopenie role vitaminu D

Imunosenescence. Hana Matějovská Kubešová Klinika interní, geriatrie a praktického lékařství LF MU a FN Brno

28. INDIKACE NUTRIČNÍ PODPORY ONKOLOGICKY NEMOCNÝCH

Proč se nám nedaří. Luboš Sobotka 3. interní gerontometabolická klinika Lékařská fakulta UK & Fakultní nemocnice Hradec Králové

MUDr Zdeněk Pospíšil

Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu. Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha

Výživa u septických stavů. František Novák 4. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze

Bezpečnost parenterální výživy v perioperačním období

Kli l ni i c ni ká výživa i M. Dastych da d s a tychm m fnb n r b no n. o cz

Katedra chemie FP TUL

"Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost" Václav Bunc LSM UK FTVS Praha

Úloha specializované ambulance v léčbě CHSS. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM

Nutriční terapeut jako důležitý člen při péči o pacienty v intenzivní péči

Dostatek energie u chronického onemocnění ledvin a optimální tělesná hmotnost

Sipping. Katedra ošetřovatelství LF, MU PhDr. Simona Saibertová

Úloha specializované ambulance srdečního selhání v Kardiocentru IKEM. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM

Lipidy v parenterální výživě kriticky nemocných ano či ne?

Nefarmakologická léčba u starších pacientů s CHOPN. Turčáni P., Skřičková J. Klinika nemocí plicních a TBC, LF MU a FN Brno-Bohunice

Výživa kriticky nemocných. Quo vadis?

Fitness for anaesthesia

5. PORUŠENÁ TOLERANCE S - definována výsledkem orálního glu. testu jde o hodnotu ve 120. minutě 7,7-11,1 mmol/l. Společně s obezitou.

Klostridiová kolitida na chirurgickém pracovišti

Výživa a zdraví ve vyšším věku. Z. Zloch Ústav hygieny LF UK v Plzni

Kteří pacienti již nemají prospěch z umělé výživy Klinické a etické aspekty

Svalová slabost kriticky nemocných a role mitochondriální dysfunkce

POHYB JAKO PROSTŘEDEK ZÁBAVY A KULTIVACE ČLOVĚKA

Žádost o grant AVKV pro rok 2012

STANDARDY DIETNÍ PÉČE LÉČBY PACIENTŮ S DIABETEM

Obezita u dětí je rizikem diabetu 2. typu Irena Aldhoon Hainerová

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních

Parenterální výživa v paliativní onkologické péči. Eva Meisnerová

Úloha NT u pacienta na sondové výživě. Marcela Fliegelová 4. interní klinika VFN Praha

Obezita a diabetes v graviditě. Hana Krejčí 3. Interní klinika a Gynekologicko-porodnická klinika VFN a 1.LFUK, Praha

Aminokyseliny a dlouhodobá parenterální výživa. Luboš Sobotka

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

Akreditační standardy a jejich naplňování pro oblast výživy

HODNOCENÍ STAVU VÝŽIVY

VÝŽIVA V INTENZIVNÍ PÉČI. Kočí Markéta KARIM FNO

Pavel Suk ARK, FN u svatéanny v Brně

HYPOKALÉMIE, HYPERKALÉMIE A DALŠÍ METABOLICKÉ PŘÍČINY ZÁSTAVY OBĚHU. Jiří Chvojka JIP I.interní kliniky FN a LF UK v Plzni

Parenterální výživa v onkologii a kdy domů? (kriteria pro aplikaci v domácí péči) Viktor Maňásek Komplexní onkologické centrum Nový Jičín

DIETNÍ SYSTÉM OLÚ Albertinum Žamberk

DÁVÁ CESTA PROTOKOLŮ V IP MOŽNOSTI ZVÝŠENÍ KOMPETENCÍ SESTER?

Lipidy v parenterální výživě kriticky nemocných ano či ne?

Diagnostika a možnosti ovlivnění podvýživy v ambulantní a nemocniční péči

Léčba anemie u srdečního selhání J.Vítovec, LF MU a FN U sv. Anny

Zásady výživy ve stáří

ZÁKLADY KINANTROPOLOGIE

CZ PAR. QUETIAPINI FUMARAS Seroquel. UK/W/0004/pdWS/001 NL/W/0004/pdWS/001

Nutriční aspekty stáří. Petra Hýsková

10 věcí, kterých bych se měl při léčbě sepse vyvarovat

Kazuistika: Inkretiny při léčbě obezity a diabetu 2. typu

Význam včasné léčby nemocných s CHOPN

Nutriční postupy v intenzivní péči kriticky nemocných

Metamorfózy SIRS: pohled biochemika. Antonín Jabor IKEM Praha

Ošetřovatelský proces u nemocného s malnutricí. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Interdisciplinární workshop NK FN Brno, 12.dubna Nutriční podpůrný p tým

Perioperační péče o nemocné s diabetem

Diabetes neboli Cukrovka

DIAGNOSTIKA A PREVENCE HLUBOKÉ ŽILNÍ TROMBÓZY V INTENZIVNÍ PÉČI

Význam výživy u amyotrofické laterální sklerózy

Účelné začlenění klinických nutričních terapeutů do organizace péče o pacienta v nemocnici aneb hladoví naši pacienti?

Sondová EV onkologických pacientů v paliativní péči. Milana Šachlová Masarykův onkologický ústav v Brně

Kvalita a bezpečí ve výživě a nutričním zajištění v následné péči (nutriční terapeut, právník, ekonom)

Autofagie a výživa u kriticky nemocného pacienta

nemoc úraz operace síla energie vitalita Ensure Plus Advance Výživa nové generace Chrání a obnovuje Vaše svaly

Geriatrické syndromy Pavel Weber, Hana Meluzínová

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha

Je snídaně a oběd lepší než 6 jídel denně?

V ČR je 23% obézních mužů a 22% obézních žen, tj. 1,5mil. obyvatel 50% obyvatel má nadváhu nebo je obézní

Diabetická ketoacidóza a edém mozku

Septická peritonitida

Transkript:

Chronicky podvyživený v intenzivní péči: velká výzva? František Novák 4. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze

Cíle sdělení Diagnostika malnutrice nový konsensus - GLIM Monitorace fáze a intenzity zánětlivé odpovědi v průběhu iniciální stresové odpovědi na počátku realimentace v anabolické fázi v průběhu rekonvalescence Dávkování a cíle nutriční podpory u malnutrice v nemoci

Jak poznat chronicky podvyživeného 1. Diagnostika malnutrice abnormality v tělesném složení GLIM kritéria 2. Dlouhodobá hospitalizace nebo ztráta soběstačnosti 3. Nebochybné realimentační projevy po zahájení výživy 5

Soeters, 2009 Podvýživa Obezita Malnutrice Funkční poruchy Chronické změny Nemoc Zánět Abnormální tělesné složení Pokles funkčních rezerv = Imunitní reakce Soběstačnost Stárnutí Diabetes Skríning: závažnost stavu Skríning: nutriční stav hmotnost, úbytek, BMI, věk, nutriční bilance Vyšetření: Albumin, CRP Vyšetření: FFM, buněčná hmota, svalová hmota, ICT, ECT. ICT/ECT Vyšetření: Svalová síla hand grip Kognitivní fce MMSE Imunitní funkce

Diagnostika malnutrice GLIM Global Leadership Initiative in Malnutrition Cederholm, Clin Nutr 2018

Diagnostika závažnosti malnutrice GLIM Nebo mírná až středně těžká sarkopenie Nebo těžká sarkopenie Cederholm, Clin Nutr 2018

Závažnost sarkopenie Stadium Svalová hmota Svalová síla Výkonnost Presarkopenie Sarkopenie Těžká sarkopenie nebo

Diagnostka sarkopenie

METODA Referenční rozmezí pro sarkopenii muži ženy SÍLA SVALOVÁ HMOTA VÝKONNOST

Význam optmalizace dodávky energie, proteinu a dalších nutrientů pro anabolismus Redukce infekcí hojení ran orgánové podpory Mobilita + Přívod substrátů - Slabost Podvýživa Infekce Malnutrice hojení ran orgánové podpory Optimum = max. anabolický efekt Přeživování Malnutrice Hyperglykémie Steatóza Infekce orgánové podpory

Fáze kritckého stavu Hypometabolizmus Ebb fáze Startování zánětlivé reakce Nedostatek substrátů Mitochondriální dysfunkce VO2 VCO2 REE Hypermetabolizmus Flow fáze Rozvinutý akutní zánět Vysoká mediátorová a endokrinní aktivita Orgánová dyfunkce Autofagie, mitofagie VO2 VCO2 REE

Fáze zánětu a laboratorní monitorace Lab. monitorace zánětu CRP, IL6 ALB, HDL-C Fáze zánětlivé odpovědi CRP, TNFɑ ALB, HDL-C TNFɑ CRP PREALB ALB, HDL-C TNFɑ CRP PREALB ALB, HDL-C Akutní Chronická/ Rekonva- Zdraví perzistující lescence Časování 5 dní > 5 dní 2-12-- týdnů 3-6-- měs.

Rozhodovací nástroje k indikaci nutriční podpory indirektní kalorimetrie v klinické praxi rutinní měření odpadů dusíku do moči, spotřeby O2 a produkce CO2 monitorace klinického stavu a indikace zkušeným klinikem dávám standardní doporučenou dávku výživy 25 kcal/kg, < 70 % 1-3(5) den, 80-100% od 4-6 dne guideline přístup 16

Doporučené nutriční cíle a poměr neproteinová energie/bílkovinný dusík Inciální fáze akutního stavunutriční riziko + Kombinace energie a protein/ Kg -1 IBW 10-20 kcal 1,0 1,2 g Rekonvalescence 25-45 kcal 1,2-1,8 g Morbidně obézní pacient Racionální dieta 20 kcal 1,5 g 25-30 kcal 0,8 g Poměr nebílkovinné energie kcal / g N v výživě (kcal/ N g) cca 70-120 cca 110-130 cca 55 cca 175-205

REE

Role glukagonu v katabolismu proteinů

PICS persistující imunosuprese, zánět a katabolismus Pobyt na JIP > 14 dnů CRP >1.5 mg/l, Počet lymfocytů <0.80 x 10 9 /l, Pokles hmotnosti >10% během hospitalizace, nebo BMI <18 Kreatinine výškový index <80% Albumin <30 g/l Prealbumin <0,10 g/l Retinol binding protein <1 mg/l. Gentile LF, Cuenca AG, Efron PA et al. Persistent inflammation and immunosuppression: a common syndrome and new horizon for surgical intensive care. J Trauma Acute Care Surg 2012;72:1491 501.

Zásady nutriční podpory u chronicky podvyživených v IP monitorace intenzity a fáze zánětlivé odpovědi a prevence rekurence zánětu šetrná orgánová podpora mimimalizace sedace časná nutriční podpora k udržení fu cyklická nutriční podpora po stabilizaci časná mobilizace a fyzioterapie plánování další péče včetně nutriční podpory ideálně ve spolupráci s NT a v komplikovaných případech nutricionistou

Starší pacienti (n=622) hospitalizovaní pro: srdeční selhání exac. CHOPN pneumonii Intervence vysokoproteinový sipping + HMB vs. placebo

Specifcké živiny a anabolismus odstranění detekovaného (případně předpokládaného) nutričního deficitu zlepšuje vyhlídky na zotavení Esenciální AA Podmínečně esenciální AA Vitamin D Thiamin Mikronutrienty k odstranění deficitu Vyvážený poměr n-6/n-3 MK 2-4:1

Fáze realimentace a patofyziologie 1. Hladovění 2. Přívod substrátů 3. Hormonální změny: 4. Metabolický rozvrat: Nevyvážené spektrum živin 5. Klinická manifestace Realimentační syndrom realimentačního sy inzulínu glukagonu Iontové dysbalance Deficit vitamin Retence tekutin Hyperglykémie Slabost Orgánové selhání Arytmie

Patofyziologie realimentace Bez ohledu na cestu nutriční podpory Nárůst dostupnosti glukózy Zvýšený metabolismus glukózy Zvýšená potřeba fosforylovaných meziproduktů metabolismu Zvýšené vychytávání fosfátů Předcházející deplece tělesných fosfátů Hypofosfatémie (pokles o 0,16 mmol/l nebo < 0,6 mmol/l

Rizikové faktory rozvoje realimentačního syndromu (dle NICE) Velk é BMI <16 kg/m2 nechtěný váhový úbytek > 15% za 3 až 6 měsíců nízký/žádný příjem >10dní primárně nízké hladiny fosfátu, draslíku a hořčíku, nízký prealbumin Malé BMI <18,5 kg/m2 nechtěný váh. úbytek > 10% za 3 až 6 měsíců nízký/žádný příjem >5dní abus alkoholu, léků-insulin, antacida, diuretka, chemoterapie

Riziko rozvoje realimentačního syndromu Míra rizika Nízká Vysoká Velmi vysoká Rizikové faktory 1 malé kritérium dle Nice 1 velké nebo 2 malá kritéria dle Nice 1 z následujících: BMI <14 pokles těl. hmotn. > 20% hladovění > 15 dnů

N= 337 z toho 36,4 % realimentační syndrom

Jak optmalizovat dodávky energie, proteinu a dalších nutrientů pro přechod do anabolismu? Redukce infekcí hojení ran orgánové podpory Mobilita + Přívod substrátů - Slabost Podvýživa Infekce Malnutrice hojení ran orgánové podpory Optimum = max. anabolický efekt Přeživování Malnutrice Hyperglykémie Steatóza Infekce orgánové podpory

Zahájení nutriční intervence Podle naléhavosti Nedostatečné, především svalové, zásoby Prognóza s výhledem dlouhodobého katabolismu Funkční stav GIT a ostatních orgánů Enterální výživa udržuje funkci GIT

Logistka nutriční péče za hospitalizace Mueller, JPEN, 2011

Na co se nemá zapomínat 1. rutinní podávání i.v. mikronutrientů u PV 2. prevence realimentačního syndromu u rizikových pacientů a při laboratorních známkách realimentace ( zejména K, P, Mg a vit. B1) 3. zvážení individuální indikace specifických substrátů u pacientů s detekovaným nebo předpokládaným deficitem ( protein, Gln, EEA, vit. B1, vit. D, vyvážený poměr n-6/n-3) zdroj: arnoost.com

Závěry Užitečnost celoplošného vyhledávání nutričního rizika Důležitost validizace testů u dané populace Indikace vyšetření nutričního stavu a nutriční bilance u rizikových jedinců a nutriční plán Intervence podle nutričního plánu Pravidelné hodnocení a zajištění kontinuity nutriční péče

Děkuji za pozornost