GIS Geografické informační systémy. Daniela Ďuráková Katedra informatiky, FEI

Podobné dokumenty
GIS Geografické informační systémy

GIS Geografické informační systémy. Daniela Ďuráková, Jan Gaura Katedra informatiky, FEI

GIS Geografické informační systémy. Daniela Ďuráková, Jan Gaura Katedra informatiky, FEI

Požadavky. Semestrální projekt. Zkouška bodů vypracování úloh ze cvičení bodů - písemný test

Přednášející: Ing. M. Čábelka Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze

Úvodní ustanovení. Geodetické referenční systémy

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Souřadné systémy

Pro mapování na našem území bylo použito následujících souřadnicových systémů:

SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice MAPOVÁNÍ. JS pro 3. ročník S3G

MĚŘICKÉ BODY II. S-JTSK. Bpv. Měřické body 2. část. Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství

Geoinformatika. I Geoinformatika a historie GIS

Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství. Ing. Pavel Voříšek S-JTSK SYSTÉM JEDNOTNÉ TRIGONOMETRICKÉ SÍTĚ KATASTRÁLNÍ

Souřadnicové systémy v geodatech resortu ČÚZK a jejich transformace

Transformace dat mezi různými datovými zdroji

Geoinformatika. IV Poloha v prostoru

MAPOVÁNÍ. Všeobecné základy map JS pro 2. ročník S2G 1. ročník G1Z

Geodézie a pozemková evidence

Topografické mapování KMA/TOMA

SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice MAPOVÁNÍ. JS pro 2. ročník S2G 1. ročník G1Z

INFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO KRIZOVÉ ŘÍZENÍ GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH VYUŽITÍ V KRIZOVÉM ŘÍZENÍ ING. JIŘÍ BARTA, RNDR. ING.

Geodézie pro architekty. Úvod do geodézie

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

Referenční plochy a souřadnice na těchto plochách Zeměpisné, pravoúhlé, polární a kartografické souřadnice

Základy kartografie. RNDr. Petra Surynková, Ph.D.

Souřadnicov. Cassini Soldnerovo zobrazení. Cassini-Soldnerovo. b) Evropský terestrický referenční systém m (ETRS), adnicové systémy

poválečná situace, jednotná evidence půdy

GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 1

GEODETICKÉ VÝPOČTY I.

GIS a pozemkové úpravy. Data pro využití území (DPZ)

GEOINFORMATIKA. -základní pojmy a principy -ukázky aplikací GIS v praxi. Lukáš MAREK a Vít PÁSZTO

Nová topografická mapování období 1952 až 1968

Zobrazování zemského povrchu

MODERNÍ GLOBÁLNÍ GEODETICKÝ REFERENČNÍ GEOCENTRICKÝ SYSTÉM

APROXIMACE KŘOVÁKOVA ZOBRAZENÍ PRO GEOGRAFICKÉ ÚČELY

Matematické metody v kartografii. Volba a identifikace zobrazení. Zobrazení použitá v ČR. Kritéria pro hodnocení kartografických zobrazení(13)

Seminář z geoinformatiky

PODROBNÉ MĚŘENÍ POLOHOPISNÉ

Geografické informační systémy GIS

Geografické podklady z produkce Zeměměřického úřadu možné využití pro dokumentaci dopravních nehod. Ing. Petr Dvořáček Zeměměřický úřad

Matematické metody v kartografii. Jednoduchá azimutální zobrazení. Azimutální projekce. UPS. (10.)

Zeměpisné souřadnice Zeměpisná šířka rovnoběžce poledníky Zeměpisná délka

Geodézie Přednáška. Souřadnicové systémy Souřadnice na referenčních plochách

GEOGRAFICKÁ SLUŽBA ARMÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

GIS Geografické informační systémy

Geodetické základy ČR. Ing. Hana Staňková, Ph.D.

GIS Geografické informační systémy

GIS Geografické informační systémy

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

Matematické metody v kartografii. Členění kartografických zobrazení. Zobrazení z elipsoidu na kouli (5.)

Česká a československá kartografie

Hardware Různé počítačové platformy (personální počítače, pracovní stanice, víceuživatelské systémy) Požadavek na konkrétní vstupní a výstupní zařízen

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE

Stavební geodézie. Úvod do geodézie. Ing. Tomáš Křemen, Ph.D.

GEODETICKÉ VÝPOČTY I.

Úvod do předmětu geodézie

GEOINFORMATIKA. -základní pojmy a principy -ukázky aplikací GIS v praxi. Lukáš MAREK a Vít PÁSZTO

Kartografie - úvod, historie a rozdělení Matematická kartografie Kartografická zobrazení

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Mapa zdroj informací

SOUŘADNICOVÉ SYSTÉMY. SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 3.ročník

GEOMATIKA NA ZČU V PLZNI

Topografické mapování KMA/TOMA

Téma: Geografické a kartografické základy map

Geodézie a pozemková evidence

ČESKÝ ÚŘAD ZEMĚMĚŘICKÝ A KATASTRÁLNÍ NÁVOD PRO TVORBU, OBNOVU A VYDÁVÁNÍ MAPY OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ 1 : (MORP 50)

MAPY VELKÉHO A STŘEDNÍHO MĚŘÍTKA

Základy geodézie a kartografie. Státní mapová díla

Ing. Pavel Hánek, Ph.D.

Přehled kartografické tvorby Zeměměřického úřadu

GEODÉZIE VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA STAVEBNÍ STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ VYSOKÉ MÝTO. Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství

Geografické informační systémy #10

4. Matematická kartografie

154GEY2 Geodézie 2 6. Státní mapová díla ČR a účelové mapy pro výstavbu.

SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice GEODÉZIE STA

Mapy - rozdělení podle obsahu, měřítka a způsobu vyhotovení Plán Účelové mapy

SPŠSTAVEBNÍČeskéBudějovice MAPOVÁNÍ. JS pro 4. ročník G4

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Zeměpis (geografie) - ročník: PRIMA

DATA A SLUŽBY ZEMĚMĚŘICKÉHO ÚŘADU

Průmyslová střední škola Letohrad Komenského 472, Letohrad

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Průmyslová střední škola Letohrad Komenského 472, Letohrad

Geoinformační technologie

12. přednáška ze stavební geodézie SG01. Ing. Tomáš Křemen, Ph.D.

KARTOGRAFIE. Vývoj kartografie. Mapa a glóbus. Vznik mapy. Kapitola 3

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

Speciální dokumenty. Tradiční speciální dokumenty. Hudebnina - definice. Hudebniny - historie

GIS Geografické informační systémy

Zdroj:

Úvod do GIS. Prostorová data I. část. Pouze podkladová prezentace k přednáškám, nejedná se o studijní materiál pro samostatné studium.

Praktické využití mapových služeb v rámci tvorby projektových dokumentací

Úvod do GIS. SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 3.ročník

ČÚZK POSKYTOVATEL ZÁKLADNÍCH GEOGRAFICKÝCH PODKLADŮ

Mapové produkty Zeměměřického úřadu

Zdroje dat GIS. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu:

SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí KARTOGRAFIE V GIS PROJEKT TEMATICKÁ MAPA

Matematická kartografie. Černý J., Kočandrlová M.: Konstruktivní geometrie, ČVUT. Referenční plochy

Název projektu OPVK: Podpora výuky a vzdělávání na GVN J. Hradec CZ.1.07/1.5.00/ Klíčová aktivita: V/2

Základy kartografie, topografické plochy

ZEMĚMĚŘICKÝ ÚŘAD. Představení produktů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Petr Dvořáček

SYLABUS 6. PŘEDNÁŠKY Z GEODÉZIE 2 (Geodetické základy v ČR)

Transkript:

GIS Geografické informační systémy Daniela Ďuráková Katedra informatiky, FEI daniela.durakova@gmail.com www.cs.vsb.cz/durakova/vyuka/gis

Požadavky Semestrální projekt 30 bodů úloha v prostředí GIS GRASS 15 bodů referát na vybrané téma Zkouška 45 bodů písemná část 10 bodů ústní část

Osnova přednášky Co znamená pojem GIS Historie GIS Geoinformatika Způsoby reprezentace geodat Základy geografie, kartografie 22.2.2006 GIS_06 3

Čím se liší GIS a IS Odlišnost od klasických informačních systémů spočívá v rozšíření báze informací o tzv. prostorovou složku. Ta je u sledovaných prvků zaznamenána spolu s popisem jejich vlastností(atributů). V angličtině je označována pojmem spatial information. V GIS se jedná o informaci vztaženou vůči Zemi. Způsob zaznamenání souvisisí s volbou reprezentace prostorových dat. Existuje celá řada definic prostoru, které ovlivňují způsob dalšího zpracování těchto dat. 22.2.2006 GIS_06 4

Co vlastně GIS vyjadřuje Původní snahou bylo vyjádřit totéž, co analogická mapa. Jednalo se o zachycení údajů z geografie a kartografie digitální formou. Vlivem rozvoje počítačů různého typu a zkracováním času zpracování elektronických údajů se rozvíjí nové typy úloh a to ovlivňuje i způsoby ukládaní a vizualizace prostorových dat. Dnes se SŘBD rozšiřují o tzv. Spatial Module, které umožňují ukládání prostorových dat bez nutnosti znát způsob jejich vnitřní reprezentace. 22.2.2006 GIS_06 5

Historie GIS Vývoj GIS aplikací souvisí s vývojem IT. Obecně je charakter aplikací dán typem výpočetní techniky (technické parametry, finance, lidé znalostní báze). První GIS byly založeny na zobrazení prostorových dat pomocí řádkových tiskáren. 60. léta 20. století mainframe, speciální aplikace, bez grafických výstupů jak je známe dnes. 80. léta 20. století hlavní vliv měl rozvoj PC snížení ceny vývoje aplikace, větší rozšíření. 90. léta 20. století barevné tiskárny dostupnost kvalitních výstupů. 22.2.2006 GIS_06 6

Historie GIS Mluvíme li o GIS ve smyslu systémů s digitálním zpracováním prostorových dat, považujeme za počátek přelom 50. a 60. let minulého století. Jako první je označován CGIS Canadian Geographic Information System. Určení GIS přírodních zdrojů. Využití armáda, státní správa. Autoři: R.F.Thomlinson, geograf Pozor! Nelze jej chápat jako systém s dnešním GUI a funkcemi. Řada nej: první GIS, desítky let největší, nejdéle fungující,... 22.2.2006 GIS_06 7

Historie GIS 60. 70. léta 20. století dva základní trendy přístupu ke zpracování prostorových dat automatizace existujících úloh s důrazem na kartografickou přesnost a kvalitu vizualizace (na dlouhou dobu převažující trend) důraz na prostorovou analýzu na úkor dobrých grafických výsledků mainframe, drahé, pomalé, děrné štítky a pásky, jednořádkové tiskárny, specifické úlohy GIS, grafika na nízké úrovni 22.2.2006 GIS_06 8

Historie GIS 80. léta 20. století nástup malých osobních počítačů, nové OS integrace obou předešlých směrů komercionalizace problematiky běžně dostupné softwarové systémy pro GIS (ESRI, Intergraph, ), nová generace programového vybavení pro GIS významvý podíl firma ESRI (ArcInfo) zlepšení grafiky kvalita výstupů tvorba GIS na klíč zlevnění GIS 22.2.2006 GIS_06 9

Historie GIS 90. léta 20. století počátky standardizace, otevřené systémy (Open GIS) zlepšení GUI, high quality grafika barevné tiskárny a plotry na každém stole velkokapacitní přenosová média (CD, zip) ukládání dat do SŘBD (koncem 90. let) získávání dat z GPS, laptopy Internet, mobilní zařízení obr. GARMIN 22.2.2006 GIS_06 10

Využití GIS (dat s prostorovou složkou) Geovědní aplikace, tématická kartografie Státní správa katastrální a topografické mapování odhadem 70 90% veškerých dat je vázáno na prostor Oblast zemědělství hospodaření s půdou, s lesy Oblast ochrany životního prostředí Urbanistické plánování (bez mapových podkladů nemyslitelné) 22.2.2006 GIS_06 11

Využití GIS (dat s prostorovou složkou) Matematické studie prostorových variací (simulační modely např. předpověď počasí) Krizové řízení Integrovaný záchranný systém Dálkový průzkum Země vyhledávání ložisek, mapování živelných jevů,...... Armáda 22.2.2006 GIS_06 12

Dnešní úlohy s podporou GIS Doprava: inteligentní dopravní systémy, navigace vozidel v reálném čase, námořní a říční navigace, řízení městské dopravy Zemědělství: evidence úrody přímo v kombajnech (precision farming), sledování hnojení půdy, pracovních operací s půdou, lesnické systémy Enviromentální vědy: využívání přírodních zdrojů šetrné k životnímu prostředí, rozmístění energetických zařízení získavajících energii z přírodních zdrojů, monitorování živelných událostí Zdravotnictví: výběr a lokalizace zdravotnických zařízení, epidemiologické analýzy 22.2.2006 GIS_06 13

Dnešní úlohy s podporou GIS Turismus: optimalizace a rozmisťování zdrojů, podpora trasování výletů Obchod: řízení rybolovu, marketing a monitorování zákazníků, optimalizace dopravy zboží... 22.2.2006 GIS_06 14

Vlivy na využití GIS Před nasazením GIS je nutné zjistit, zda jsou připraveny a zajištěny podpory v určitých směrech, které silně ovlivní návratnost investice. Kvalita dat, školení a komunikace s uživateli, zhodnocení finančních nároků (nejlépe poměr cena/výkon), schopnost adaptace vědeckých a odborných pracovníků, adaptace celé organizace při zavedení nové technologie. 22.2.2006 GIS_06 15

Geoinformatika Geoinformatika (geomatika) je vědecký a technický interdisciplinární obor, zabývající se zpracováním (v nejširším smyslu) a využíváním goedat a geoinformací pro potřeby rozhodování, plánování a správy zdrojů. Geoinformační technologie jsou specifické informační technologie určené ke zpracování geodat a geoinformací, jejich získáváním počínaje a vizualizací konče. 22.2.2006 GIS_06 16

Geoinformační systém Označuje jakýkoliv počítačový informační systém, určený ke zpracování geodat v rámci dané technologie. Lze sem řadit GIS, IS pro práci s digitálním modelem reliéfu, IS pro práci s daty z DPZ,... 22.2.2006 GIS_06 17

Definice GIS Burrough, 1986 Geografický informační systém je souborem prostředků pro sběr, ukládání, vyhledávání, transformování a znázorňování prostorových dat z reálného světa s ohledem na speciální účely jeho použití. 22.2.2006 GIS_06 18

Definice GIS U.S. Geological Survey In the strictest sense, a GIS is a computer system capable of assembling (pořizování), storing, manipulating, and displaying geographically referenced information, i.e. data identified according to their locations. Pactitioners also regard the total GIS as including operating personnel and the data that go into the system. 22.2.2006 GIS_06 19

Definice GIS Výkladový slovník ministerstva hospodářství Organizovaná kolekce počítačového technického vybavení, programového vybavení, geografických dat a personálu určená k účinnému sběru, pamatování, údržbě, manipulaci, analýze a zobrazování všech forem geograficky vztažené informace. Jsou zde definovány 3 komponenty technologie, databáze a infrastruktura. 22.2.2006 GIS_06 20

Definice GIS ESRI GIS je organizovaný soubor počítačového hardware, software a geografických údajů (naplněné báze dat) navržený pro efektivní získávání, ukládání, upravování, obhospodařování, analyzování a zobrazování všech forem geografických informací. 22.2.2006 GIS_06 21

Komponenty GIS Software data, hardware, personál, způsob použití. 22.2.2006 GIS_06 22

Účel GIS Co se nachází na vybrané lokalitě? seznam objektů Kde se nachází objekt XY? poloha + objekt XY Kolik je pozemků s obilovinami v Kroměříží? počet pozemků Jak se změnily stavební parcely od roku 1991? Co je příčinou nízkého výnosu kukuřice.? Co když vysušíme lužní les kolik poklesnou spodní vody? 22.2.2006 GIS_06 23

Reprezentace prostorových dat Způsob převedení analogickách map do digitální podoby je ovlivněn zvolenou reprezentací. Volba reprezentace je dána účelem, ke kterému mají sloužit zpracovávané údaje. Dva odlišné způsoby reprezentace, liší se volbou prvku nesoucí informačního hodnotu vektorový model rastrový model 22.2.2006 GIS_06 24

Vědy k poznání prostorového světa Geografie Geologie Geodezie Kartografie Geoinformatika 22.2.2006 GIS_06 25

Geografie Geografie geo (země) a grafo (píši, popisuji) jako jedna z nejstarších věd umožňuje člověku lépe se orientovat ve světě a využívat přírodní zdroje dříve byly součástí geografie i biologie, fyzika, antropologie atd. historický vývoj je možné popsat z hlediska funkcí zpočátku byly její funkce poznávací a popisná později se nashromážděná data začala třídit a systematizovat převážila analytická a vysvětlovací funkce 22.2.2006 GIS_06 26

Geografie po rozvoji průmyslu začaly převažovat funkce socioekonomické zkoumá osídlené oblasti s cílem jak je nejlépe využít ve prospěch lidstva i přes existující bílá místa na mapě jako popis Země již svou funkci splnila Fyzická geografie Sociální geografie 22.2.2006 GIS_06 27

Geografie všechny geografické disciplíny jsou spojeny s kartografií ( mapy, diagramy atd.) Předmětem geografického výzkumu jsou procesy interakce člověka a přírody; vazby a vztahy v krajinné sféře Krajina je systém množina prvků, které jsou ve vzájemných vztazích a tvoří určitý celek, jednotu 22.2.2006 GIS_06 28

Geografie Definice věda o zemi a jejím životě věda o rozložení a interakci jevů na povrchu země samostatná věda na rozhraní věd přírodních, společenských a technických zabývá se řešením vztahu systému přírodního prostředí a systému lidské společnosti v prostoru a čase studuje krajinné sféry a její diferenciace v prostoru a čase, stejně jako jevy na Zemi a jejich vývoj v čase 22.2.2006 GIS_06 29

Geologie, geomorfologie geologie geo (země), logos (věda, myšlení) geomorfologie geo (země), morfos (tvar) zabývá se zkoumáním Země vlastnostmi zemské kůry, vztahy s jejím okolím, pochody probíhajícími uvnitř i na povrchu planety, popisuje stavbu, složení a historický vývoj Země, zkoumání Země pomocí hlubinných vrtů, sond uvnitř sopek, během těžby v dolech, vnitřní struktura zemského tělesa je známa díky geofyzikálním výzkumům 22.2.2006 GIS_06 30

22.2.2006 GIS_06 31

Geodezie Věda o měření Země a jejích částí vyšší geodezie zkoumá velikost, tvar a tíhové pole Země nižší geodezie se zabývá vyměřováním zemského povrchu a jeho zobrazováním na mapách 22.2.2006 GIS_06 32

Kartografie stojí na pomezí geografie a geodezie poskytuje vizualizaci výsledků zkoumání obou předchozích disciplín jako vědní obor se zabývá tvorbou, reprodukcí a užitím map základní pojmy nutné pro pochopení charakteristik digitálních prostorových podkladů různě získaných dat (jejich popis umožňuje určit kvalitu, způsob převodu z reálu,...) 22.2.2006 GIS_06 33

Kartografie Geoid je definován jako plocha, která nejlépe odpovídá nerušené střední hladině světových moří, protažené i pod kontinenty. Tato plocha je ve všech bodech kolmá na směr tíže. Protože geoid je definován jako fyzikální těleso, jeho matematické vyjádření je značně složité. Pro potřeby praktické geodézie, mapování, kartografie je proto nahrazován referenčním elipsoidem, referenční koulí nebo i referenční rovinou. 22.2.2006 GIS_06 34

Kartografie Glóbus představuje zmenšený a zjednodušený, 3 rozměrný model zemského povrchu; všechny délky na glóbu jsou zmenšeny v určitém poměru; úhly a tvary a velikosti ploch jsou zachovány. Mapa je zmenšené, zevšeobecněné a vysvětlené znázornění objektů a jevů na Zemi nebo ve vesmíru, sestrojené v rovině pomicí matematicky definovaných vztahů. 22.2.2006 GIS_06 35

22.2.2006 GIS_06 36

Kartografie Měřítko mapy udává poměr zmenšené délky ke skutečnosti Mapy malého měřítka: 1:1000 000 a výše; Mapy středního měřítka: 1:1000 000 1: 200 000 Mapy velkého měřítka: 1: 200 000 1:5000; 1: 2500 plány, speciální mapy (např. při stavební činnosti) 22.2.2006 GIS_06 37

Mapy Ve starověku první námořní mapy, snaha zachytit i sílu větru, mořské proudy. 18. století nastupuje vojenské mapování, u nás Josefské mapování. První mapu Čech nakreslil 1516 Mikuláš Klaudián, první mapu Moravy nakreslil 1569 Pavel Fabricius Jan Ámos Komenský při tvorbě mapy Moravy 1626 využil kopečkové metody 22.2.2006 GIS_06 38

Mapy prvky Mapa obsahuje řadu prvků s různým významem Prvky polohopisné znázorňují vzájemnou polohu objektů zem. povrchu v horizontálním směru (vodstvo, pobřežní čáry, dopravní linie, hranice, sídla, vegetace) Prvky výškopisné vyjadřují výškové poměry a tvary reliéfu výškové body, vrstevnice spojnice míst se stejnou nadmořskou výškou; barevná hypsometrie znázornění terénu barvami, stínování mapy 22.2.2006 GIS_06 39

Mapy prvky Popis mapy popisuje a vysvětluje ostatní obsah mapy; studiem Grafické symboly bodové (město, vrchol hory) čárové (silnice); možnost vyjádření pohybu plošné (jezera, pohoří, pole, nížiny) 22.2.2006 GIS_06 40

Vznik mapy Práce různého charakteru Astronomické zaměření základních bodů vzhledem ke hvězdám Geodetické přímé měření v terénu (území se rozdělí na triangulační síť, kde vrcholy představují triangulační body a na nivelační síť, která umožňuje přesné měření nadm. výšek vzhledem k hladině Baltského moře) DPZ podrobně později 22.2.2006 GIS_06 41

Kartografická zobrazení Kartografická zobrazení určuje způsob přenosu zemského povrchu na rovinu mapy Dělení dle tří kritérií Podle zobrazovací plochy rovinné (azimutální) válcové kuželové 22.2.2006 GIS_06 42

Typy kartografických zobrazení Podle polohy osy zobrazovací plochy normální (pólová) střed zobrazovací plochy je na pólu příčná (transverzální, rovníková) zobrazovací plocha se dotýká pólů obecná (šikmá) střed leží kdekoliv jinde než na pólu 22.2.2006 GIS_06 43

Typy kartografických zobrazení Podle kartografického zkreslení (určité vlastnosti zachovají věrně odraz skutečnosti) a )stejnodélková ekvidistantní (délkojevná) nezkreslují se určité soustavy čar b) stejnoplochá ekvivalentní (plochojevná) nezkreslují se plochy, úhlové zkreslení c) stejnoúhlá konformní (úhlojevná) nejsou zkresleny úhly, plošné zkreslení d) vyrovnávací kompenzační zkreslení úhlové i plošné je sníženo na střední míru 22.2.2006 GIS_06 44

22.2.2006 GIS_06 45

22.2.2006 GIS_06 46

22.2.2006 GIS_06 47

22.2.2006 GIS_06 48

22.2.2006 GIS_06 49

Typy souřadnicových systémů v ČR Historicky více souřadnicových systémů, rozdílné státní a politické poměry, rozdílná kvalita základní trigonometrické sítě. Nejčastěji použitými souřadnicovými systémy u nás jsou S JTSK (civilní sektor), S 42 (vojenský sektor). Pro veškeré zeměměřické činnosti, mezi něž patří rovněž budování a udržování státního mapového díla (SMD), jsou vládou stanoveny závazné geodetické referenční systémy a jejich závazné zkratky: 22.2.2006 GIS_06 50

Typy souřadnicových systémů v ČR WGS84 světový geodetický referenční systém 1984, ETRS evropský terestrický referenční systém, S JTSK souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální, S 42 souřadnicový systém 1942, Bpv výškový systém baltský po vyrovnání, S Gr95 tíhový systém 1995. 22.2.2006 GIS_06 51

S JTSK Systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S JTSK) vyhotovované katastrální mapy v rámci pozemkového katastru budovaného od roku 1927. Křovákovo dvojité konformní kuželové zobrazení v obecné poloze, výškopis Československá jednotná nivelační síť ve výškovém systému Jadranském (později se přešlo na výškový systém Baltský) 22.2.2006 GIS_06 52

S JTSK Besselův elipsoid se konformně zobrazí na Gaussovu kouli a ta se konformně zobrazí na kuželovou plochu. Orientace sečného kužele maximální korespondence s tvarem tehdejšího Československa (minimální velikost zkreslení). Pro celé státní území jediná souřadnicová soustava osa X je obraz poledníku o zeměpisné délce 42 30 východně od Ferra, osa Y je kolmice k ose X procházející obrazem vrcholu zobrazovacího kužele, který je zároveň počátkem souřadnicové sítě. 22.2.2006 GIS_06 53

S JTSK Kladné poloosy osa X na jih, osa Y na západ (pro celé území bývalého Československa jsou vždy hodnoty souřadnic X, Y kladné a souřadnice se nedají zaměnit, neboť vždy platí X>Y). Směrem na západ se kilometrová síť odklání vůči obrazu poledníku doleva, v Čechách tento rozdíl činí přibližně 6 8. Nevýhodou systému je skutečnost, že je použitelný výhradně pro Československo a nenavazuje na souřadnicové systémy okolních států. 22.2.2006 GIS_06 54