ÚETNÍ UZÁVRKA A ZÁVRKA, ÚETNÍ VÝKAZY, CASH FLOW

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakaláský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Úetnictví a finanní ízení podniku ÚETNÍ UZÁVRKA A ZÁVRKA, ÚETNÍ VÝKAZY, CASH FLOW BAKALÁSKÁ PRÁCE Autor: Martina Lahodná Vedoucí bakaláské práce: Ing. Milada Dandová Znojmo, duben 2009

Abstrakt Pedmtem této bakaláské práce je zhodnocení procesu úetní uzávrky a závrky ve firm Znojemská dopravní spolenost PSOTA, s. r. o. Práce je tvoena dvma hlavními ástmi. První, teoretická ást popisuje proces úetní závrky, jak je uveden v Zákon o úetnictví, ve Vyhlášce a v ostatní odborné literatue, vetn všech výstup úetní závrky, což jsou úetní výkazy Rozvaha a Výkaz zisku a ztráty, Píloha k úetní závrce a Cash flow. V druhé, praktické ásti je detailn popsán a zhodnocen prbh úetní závrky ve firm Znojemská dopravní spolenost PSOTA, s.r.o. Zdraznny jsou jednak správné postupy, ale v závru práce jsou navrženy kroky a doporuení na uritá zlepšení. Klíová slova Úetní uzávrka, úetní závrka, inventarizace, úetní výkazy, rozvaha, výkaz zisku a ztráty, pehled o penžních tocích, zákon o úetnictví, píloha k úetní závrce, výroní zpráva. Zusammenfassung Der Gegenstand dieser Bachelorarbeit ist die Beschreibung und Bewertung des Bilanzabschlussprozesses in der Firma Znojemská dopravní spolenost PSOTA, s. r. o. Die Arbeit besteht aus zwei Teilen. Der erste theoretische Teil beschreibt den Prozess, wie er im Gesetz über die Rechnungslegung und in anderer Fachliteratur beschrieben wurde. Der zweite praktische Teil konzentriert sich schon an alle Vorgänge des Bilanzabschlusses in der Firma Znojemská dopravní spolenost PSOTA, s. r. o. Hier wurden vor allem richtigen Methoden aber auch Mängel hervorgehoben. Am Ende der Bachelorarbeit wurden Schritte und Empfehlungen vorgeschlagen, um diese Fehler zu beheben. Schlagwörter Der Bücherabschluss, der Bilanzabschluss, die Inventarisierung, die Rechnungsberichte, die Bilanz, das Gewinn- und Verlustkonto, Cash-flow, das Gesetz über die Rechnungslegung, die Abschlussbeilage, der Jahresbericht.

Prohlašuji, že jsem bakaláskou práci Úetní uzávrka a závrka, úetní výkazy, cash flow vypracovala samostatn pod vedením ing. Milady Dandové a v seznamu literatury jsem uvedla všechny použité odborné zdroje. Ve Znojm dne 24. 4. 2009 vlastnoruní podpis autora

Chtla bych podkovat ing. Milad Dandové, vedoucí mé bakaláské práce, za odborné vedení, rady, pipomínky a doporuení, kterými pispla k vypracování mé bakaláské práce. Také dkuji editeli firmy Znojemská dopravní spolenost PSOTA, s.r.o. ing. Petru Chadimovi, že mi umožnil použít interní informace firmy.

Obsah Úvod... 7 Cíl práce a metodika... 8 1 Teoretická ást... 9 1.1 Vymezení pojmu úetní závrka... 9 1.2 Legislativní rámec pro sestavení úetní závrky... 10 1.3 Obsah úetní závrky... 12 1.4 Proces úetní závrky... 13 1.4.1 Metodika úetní uzávrky... 13 1.4.2 Vyhotovení úetní závrky... 15 1.5 Úetní výkazy... 20 1.5.1 Rozvaha... 21 1.5.2 Výkaz zisku a ztráty... 23 1.5.3 Výkaz o penžních tocích cash flow... 24 1.6 Píloha k úetní závrce... 26 1.7 Pehled o zmnách vlastního kapitálu... 27 1.8 Povinnosti úetní jednotky spojené s úetní závrkou... 27 1.8.1 Audit úetní závrky... 28 1.8.2 Výroní zpráva... 28 1.8.3 Zveejování úetní závrky... 29 2 Praktická ást... 30 2.1 Pedstavení podniku... 30 2.2 Proces úetní uzávrky... 31 2.2.1 Harmonogram úetní uzávrky... 33 2.2.2 Inventarizace fyzická a dokladová... 34 2.2.3 Uzávrkové operace... 41 2.2.4 Analýza HV a jeho úprava na základ dan... 47 2.2.5 Uzavení úetních knih... 48 2.3 Vyhotovení závrky... 49 2.3.1 Úetní výkazy rozvaha, úet zisku a ztráty... 49 2.3.2 Píloha k úetní závrce... 51 2.3.3 Výroní zpráva... 52 2.3.4 Ovení auditorem, schválení a zveejnní úetní závrky... 52 2.4 Zhodnocení provádní úetní závrky ve firm ZDS Psota, s.r.o. a doporuení... 53 Závr... 55 Použité zdroje... 56 Pílohy

Úvod Vytvoení úetní závrky je klíovým okamžikem úetního období v každé úetní jednotce. Jak samotný název vypovídá, sestavením úetní závrky koní úetní práce za konkrétní období. Úetní uzávrka je nezbytným podkladem pro rozhodování pi ízení podniku. Je zdrojem informací pro investory, banky, stát, vitele, odbratele a ostatní uživatele úetnictví. Proto je nezbytné, aby úetní závrky byly srovnatelné, tedy aby s jejich pomocí bylo možno porovnat jednotlivé podniky mezi sebou. Úetnictví pedstavuje jediný ucelený zdroj informací o ekonomické situaci úetní jednotky. Pesto úetnictví a zejména úetní závrka jsou v eské republice stále pomrn asto chápány pedevším z daového hlediska, tj. zamené primárn na zjištní základu dan z píjm a jeho úpravy. Výsledek hospodaení zjištný podle eských úetních pedpis je základním údajem, ze kterého je sestavován základ dan. Z tohoto dvodu jsou asto opomíjeny operace, které nemají bezprostední vliv na daový základ. Jde nap. o úetní opravné položky, rezervy, úetní odpisy. Podobn je tomu nkdy i u položek, jejímž cílem je zajistit asovou a vcnou srovnatelnost, nap. dohadné položky nebo asové rozlišení, by v tchto pípadech je vliv na základ dan evidentní. V obou tchto pípadech je opomíjena skutenost, že základní zásadou vedení úetnictví je zásada vrného a poctivého zobrazení skuteností. Úetní závrka by nemla být jednorázovým aktem výsledné kontroly úrovn úetnictví realizovaným až po skonení úetního období, ale celá ada oblastí úetní závrky musí být pedmtem prbžné kontroly celého úetního období. Toto je asto v úetní jednotce podceováno. Ale lze si jen tžko pedstavit správné rozhodování managementu podniku, když zná výsledky své celoroní innosti až po sestavení úetní závrky k rozvahovému dni. Nedílnou souástí úetní závrky jsou také Výkazy. Mají-li finanní výkazy plnit svou základní informaní roli, je nutné nejprve identifikovat a vysvtlit hodnoty v nich uvedené a následn pak zjištné informace aplikovat ve finanním ízení podniku. Dále je nutné vzít v úvahu, že stávající koncepce finanních výkaz uplatovaných v eské republice zpsobuje, že nkteré typy finanních informací nejsou ve Výkazech obsaženy, proto je nutné finanní Výkazy doplnit informacemi v Píloze a Výroní zpráv. 7

Cíl práce a metodika Cílem této bakaláské práce je detailn popsat prbh vyhotovení úetní závrky, jak by mla probíhat v každé úetní jednotce, která útuje v soustav podvojného úetnictví a také popsat metodiku sestavování úetních výkaz Rozvahy a Výkazu zisku a ztráty a také Cash flow. Druhým cílem je aplikace tchto znalostí na konkrétní úetní jednotku a zhodnocení, zda proces úetní závrky ve firm Znojemská dopravní spolenost PSOTA, s.r.o. probíhá správn, v souladu se všemi požadavky. V teoretické ásti jsou definovány základní pojmy úetní závrky a také legislativní pedpisy, kterými se úetní jednotka musí ídit, aby proces úetní závrky probíhal správn. Metodicky by mla bakaláská práce zaít prostudováním odborné literatury a pedevším zákon, které se k vyhotovení úetní uzávrky a závrky váží. K hlavním právním pedpism, ze kterých metodika práce vychází, patí: 17 a 18 Zákona. 563/1991 Sb., o úetnictví, ve znní pozdjších pedpis Zákon. 586/1992 Sb., o daních z píjm, ve znní pozdjších pedpis, zejména 23, 24, 25 a další Zákon. 254/2000 Sb., o auditorech, ve znní pozdjších pedpis a o zmn zákona. 165/1998 Sb. Zákon. 235/2004 Sb., o dani z pidané hodnoty, ve znní pozdjších pedpis eské úetní standardy pro podnikatele Vyhláška. 500/2002 Sb., kterou se provádjí nkterá ustanovení zákona. 563/1991 Sb., o úetnictví, ve znní pozdjších pedpis, pro úetní jednotky, které jsou podnikateli útujícími v soustav podvojného úetnictví V praktické ásti je na základ teoretických znalostí zhodnocen prbh úetní závrky ve firm Znojemská dopravní spolenost PSOTA, s.r.o. Úetní závrka byla provedena za úetní období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2007. Pi této innosti na konkrétním podnikatelském subjektu je aplikována uvedená metodika sestavování úetní závrky, která je popsána v teoretické ásti. Jsou zhodnoceny všechny postupy a jsou navržena i uritá zlepšení. 8

1 Teoretická ást 1.1 Vymezení pojmu úetní závrka Úetní závrka pedstavuje závrený, nedílný celek dokument vycházejících z procesu zpracování úetních informací za úetní období a je výstupem z úetních knih, které jsou vedeny úetní jednotkou. Úetní jednotky jsou povinny vést úetnictví tak, aby úetní závrka sestavená na jeho základ podávala vrný a poctivý obraz pedmtu úetnictví a finanní situace úetní jednotky. Jak uvádí KOCH (2008), je dležité si nejprve vymezit smysl, cíl, úel, úetní metody a formu úetní závrky. Smyslem úetní závrky je zjistit k rozvahovému dni stav majetku a ostatních aktiv, závazk a vlastního kapitálu, pop. obchodního jmní úetní jednotky ocenného v penžních jednotkách, vyjádit na základ piazení náklad a výnos vcn a asov do období, za nž se úetní závrka sestavuje, výsledek hospodaení. Cílem úetní závrky je vytvoit takovou strukturu, objem a charakter informací, které umožní uživatelm úetní závrky získat pehled o majetku, závazcích, výsledku hospodaení a finanní situaci podniku. Nemén významné je doložení pedpokladu dalšího trvání podniku. To je základ pro vytvoení vrného a poctivého obrazu o úetní jednotce. Úelem úetní závrky je provést kontrolu prbžného evidování transakcí, k nimž v úetním období docházelo, zkompletovat jednotlivé operace, aby bylo prokázáno, že jsou v úetnictví zachyceny všechny pípady, které v píslušném úetním období nastaly, a že zvolené úetní postupy odpovídají charakteru úetního pípadu a jsou v souladu s úetními a ostatními právními pedpisy. Zobrazení je vrné, pokud jsou pi nm použity úetní metody zpsobem, který vede k dosažení vrnosti. Úetní metody je úetní jednotka povinna použít zpsobem, který vychází z pedpokladu, že bude nepetržit pokraovat ve své innosti a že u ní nenastane žádná skutenost, která by ji omezovala nebo ji zabraovala v této innosti i v dohledné dob. Uspoádání a oznaování položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty a jejich obsahové vymezení a zpsoby oceování použité v jednom úetním období nesmí úetní jednotky zmnit v následujícím úetním období. Úetní jednotky jsou povinny útovat o aktivech a pasivech, nákladech a výnosech nebo výdajích a píjmech v úetních knihách a zobrazovat je v úetní závrce samostatn bez jejich vzájemného zútování. 9

Forma úetní závrky je dána úetními výkazy, tj. rozvahou (bilancí) a výkazem zisku a ztráty. Tyto výkazy pedstavují pehledn, systematicky a jednotn uspoádané tabulky. Nedílnou souástí je píloha k úetní závrce. Úetní závrka mže zahrnovat také pehled o penžních tocích a pehled o zmnách vlastního kapitálu. 1.2 Legislativní rámec pro sestavení úetní závrky Úetní závrka se sestavuje v eské republice: podle právního rámce daného Zákonem. 563/1991 Sb., o úetnictví, Vyhláškou. 500/2002 Sb., eskými úetní standardy 001 až 023 a Vnitními smrnicemi úetní jednotky v souladu s právem Evropského spoleenství podle Mezinárodních úetních standard. Toto se týká úetních jednotek, které jsou emitentem cenných papír registrovaných na regulovaném trhu cenných papír v lenských státech Evropské unie. Zákon o úetnictví pedstavuje rozhodující právní normu pro úetnictví. Zásadní obecná ustanovení tohoto zákona upravují obsah úetní závrky. Konkrétn se jedná o ást tetí. Podle 7/1 Zákona o úetnictví je povinností úetní jednotky vést úetnictví tak, aby úetní závrka sestavená na jeho základ podávala vrný a poctivý obraz pedmtu úetnictví a finanní situace úetní jednotky. V 7/2 Zákona o úetnictví máme uritý metodický prostor pro ešení složitjších operací. V pípadech, kdy mžeme volit mezi více možnostmi dané úetní metody, a zvolená možnost by zastírala skutený stav, povinn volíme jinou možnost, která skutenému stavu odpovídá. Na základní právní dokument, Zákon o úetnictví, navazují další normy a provádcí pedpisy. Jak uvádí ve své publikaci i KOCH (2008), veškerá ustanovení v Zákon o úetnictví smují k vytvoení finálního výsledku úetnictví, tj. k úetní závrce. Vyhláškou nazýváme právní pedpis, kterým se provádjí nkterá ustanovení Zákona o úetnictví pro úetní jednotky, pokud jsou podnikateli útujícími v soustav úetnictví. Pro úetní závrku je vyhláška velmi významná, protože upravuje tyto oblasti: 10

rozsah a zpsob sestavování úetní závrky, uspoádání, oznaování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazk a jiných pasiv v úetní závrce uspoádání, oznaení a obsahové vymezení náklad, výnos, a výsledk hospodaení v úetní závrce uspoádání a obsahové vymezení vysvtlujících a doplujících informací v Píloze k úetní závrce uspoádání a obsahové vymezení Pehledu o penžních tocích a Pehledu o zmnách vlastního kapitálu obsahové vymezení položek a metody konsolidované úetní závrky AMBROŽ (2006) zdrazuje, že bez dkladné znalosti pravidel zakotvených ve vyhlášce bychom nebyli schopni ádn sestavit úetní závrku. eské úetní standardy nahradily díve používané pedpisy, a to od roku 2004. ÚS byly publikované ve Finanním zpravodaji. 11-12 ze dne 31. 12. 2003. V roce 2005 byly provedeny tiskové opravy. Máme k dispozici 23 standard pro podnikatele vydaných ministerstvem financí. Podnikatelé jsou subjekty, které útují podle Vyhlášky. eské úetní standardy jsou chápány jako metodická pomcka pro vedení úetnictví. Podle zákona o úetnictví sestavují úetní jednotky závrku k rozvahovému dni, kterým je den, kdy uzavírají úetní knihy. Rozvahové dny jsou stanoveny v 17/2 Zákona o úetnictví. Z tohoto vyplývá, že existuje nkolik druh úetních závrek. ádnou úetní závrku sestavují úetní jednotky k poslednímu dni úetního období. Mimoádnou sestavují v ostatních pípadech, kdy to vyžadují zvláštní právní pedpisy, nap. obchodní zákoník, zákon o konkurzu a vyrovnání, resp. insolvenní zákon od data jeho úinnosti. Dále mohou úetní jednotky sestavovat mezitímní úetní závrku, která se sestavuje v prbhu úetního období k jinému než rozvahovému dni. Pi sestavován této uzávrky úetní jednotky neuzavírají úetní knihy a provádjí inventarizaci jen pro úely vyjádení ocenní dle 25/2 zákona o úetnictví. Ostatní ustanovení Zákona o úetnictví týkající se úetní závrky platí obdobn. 11

1.3 Obsah úetní závrky Obsah úetní závrky je vymezen 18 zákona o úetnictví. eské právní pedpisy stanovují obsah úetní závrky jako nedílný celek a tvoí ji rozvaha, výkaz zisku a ztráty, píloha. Mže také zahrnovat pehled o penžních tocích nebo pehled o zmnách vlastního kapitálu. BEZINOVÁ (2008) upozoruje také na tvrtou smrnici EU a Mezinárodní úetní standardy. tvrtá smrnice EU stanoví povinný obsah úetní závrky vymezením celku složeného z rozvahy, výsledovky a pílohy. Povolení nebo naízení dalších úetních výkaz ponechává na národních regulátorech. Mezinárodní úetní standardy (IAS 1) vymezují obsah úetní závrky rozvahou, výsledovkou, pehledem o zmnách vlastního kapitálu, cash flow a pílohou komentáem. Každá úetní závrka v eské republice musí obsahovat minimáln tyto identifikaní údaje: jméno a píjmení, obchodní firmu nebo název úetní jednotky sídlo nebo bydlišt a místo podnikání, identifikaní íslo, pokud je má úetní jednotka pidleno právní formu úetní jednotky pedmt podnikání nebo jiné innosti, pípadn úel, pro který byla zízena rozvahový den nebo jiný okamžik, k nmuž se úetní závrka sestavuje a okamžik sestavení úetní závrky. Úetní jednotky sestavují úetní závrku v plném nebo zjednodušeném rozsahu. Nestanoví-li tento zákon jinak, ve zjednodušeném rozsahu mohou sestavit úetní závrku úetní jednotky, které nejsou povinny mít úetní závrku ovenou auditorem s výjimkou akciových spoleností, které sestavují úetní závrku v plném rozsahu. Ovování úetní závrky auditorem je uvedeno v 20 Zákona o úetnictví, na toto upozoruje i MÜLLEROVÁ (2008). Toto ustanovení se týká i úetních jednotek, které jsou emitentem cenných papír registrovaných na regulovaném trhu cenných papír v lenských státech EU. Pro útování a sestavení úetní závrky použijí tyto spolenosti Mezinárodní úetní standardy upravené právem Evropských spoleenství. 12

1.4 Proces úetní závrky Podle úetní teorie rozlišujeme dv etapy v procesu zpracování úetní závrky. První etapa prací je úetní uzávrka. V ní probíhají úkony související s uzavením úetních knih. Tato etapa je velmi rozsáhlá. Její souástí není jen samotné uzavení úetních knih, ale i celý proces pípravných prací, kontrol a uzávrkových operací. Druhá etapa prací je úetní závrka. Zde se sestavují úetní výkazy. 1.4.1 Metodika úetní uzávrky Postup jednotlivých dílích krok, uzávrkových operací, jak uvádí AMBROŽ (2007), je nutné popsat vetn nástinu vcného naplnní a samozejmostí musí být stanovení odpovdných osob a harmonogram prací. Pi vlastním postupu se budeme zabývat obratovou pedvahou, inventarizacemi, dokladovými inventurami a také se budeme zabývat nkterými úty v jednotlivých útových tídách. Obratová pedvaha je klíovým podkladem pro uzávrkové operace, kontroly útování a dokladovou inventuru. Jedná se o základní informaci o poáteních a konených zstatcích a obratech MD, D za celé úetní období. Podle zákona o úetnictví hlavní kniha zahrnuje syntetické úty útového rozvrhu. Samozejmostí musí být odsouhlasení poáteních zstatk, tj. konkrétn pro úetní období kalendání rok 2007, že konené zstatky k 31. 12. 2006 odpovídají poátením zstatkm k 1. 1. 2007. Pokud jsou vykázány rozdíly, je nutné je zdokladovat. Uzávrkové operace zahrnují uzavírání út, a to na základ inventarizace majetku a závazk, které se vnuje Zákon o úetnictví v 29 a v 30. K rozvahovému dni inventarizacemi zjišujeme skutený stav veškerého majetku a závazk a ovujeme, jestli zjištný skutený stav odpovídá hodnotám v úetnictví. Inventarizaci provádíme ke dni, ke kterému sestavuje úetní závrku. Zákonem o úetnictví je vytvoen dostatený asový prostor. Fyzickou inventuru je možno uskutenit v prbhu posledních ty msíc úetního období, popípad v prvním msíci následujícího úetního období. Skutené stavy majetku a závazk úetní jednotky se zjišují fyzickou inventurou u hmotného majetku, popípad nehmotného majetku nebo dokladovou inventurou u závazk a pohledávek, popípad u ostatních složek majetku, 13

u nichž nelze provést inventuru fyzickou. Údaje o stavech zaznamenáváme v inventurních soupisech, které musí obsahovat: Identifikaci zjištného majetku a závazk, podpisový záznam odpovdných osob, zpsob zjišování skutených stav, ocenní majetku a závazk k okamžiku ukonení inventury i pro úely podle 26/3 Zákona o úetnictví, což je pro poteby rezerv, opravných položek, odpis okamžik zahájení a ukonení inventury. Pokud by pi fyzických inventurách nebyl zjištn žádný rozdíl mezi skuteností a úetní evidencí, byl by vykázán ideální, ale bohužel asto nereálný stav. Pravdpodobnjší a objektivní skutenosti odpovídající je situace, kdy jsou zjištny inventarizaní rozdíly. Podle zákona se jedná o rozdíly mezi skuteným stavem a stavem v úetnictví, kdy skutený stav je nižší než stav v úetnictví rozdíl se oznauje jako manko, popípad schodek u penžní hotovosti a cenin, nebo skutený stav je vyšší než stav v úetnictví pak rozdíl oznaujeme jako pebytek. Pro úetní závrku je rozhodující, že inventarizaní rozdíly musíme vyútovat do úetního období, za které se inventarizací ovuje stav majetku a závazk. K této ásti úetní uzávrky AMBROŽ (2007) upozoruje, že úetní jednotky asto zapomínají souasn povinn ovit, zda nejsou naplnny dvody pro korekce ocenní podle 25/2 Zákona o úetnictví. Jedná se o to, že úetní jednotky pi oceování ke konci rozvahového dne zahrnují jen zisky, které byly dosaženy, a mají brát v úvahu všechna pedvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazk a jsou jim známy do okamžiku sestavení úetní závrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaení úetního období zisk nebo ztráta. Dokladová inventura se týká titul, u kterých nelze provést inventuru fyzickou. Úetní pedpisy nerozebírají obsah dokladové inventury. Ale AMBROŽ (2007) jednoznan zdrazuje, že bez dkladné dokladové inventury není možné naplnit všechny úkoly procesu úetní uzávrky. Musí být identifikovány všechny konené zstatky na rozvahových útech a je vhodné i analyzovat vznik tohoto konkrétního zstatku. Prvním pedpokladem úspšné úetní závrky je skutenost, že máme k dispozici také dokladovou inventuru za pedchozí úetní období. Samozejmostí je tedy zpracovat dokladovou inventuru, kterou rozumíme doložení všech út. V útové tíd 0 Majetek se soustedíme na nov poízený majetek, výši poizovacích cen, správné zatídní do odpisových skupin a správné odpisování dlouhodobého 14

majetku jak hmotného tak i nehmotného. Samostatn kontrolujeme vyazený majetek, hlavn rozdíl úetních a daových zstatkových cen, který již v dokladové inventue nefiguruje. AMBROŽ (2007) klade draz na skutenost, že je nutno také detailn provit úty skupiny 04. asto se mže stát, že je majetek již užíván a omylem nebylo provedeno zaazení, nejsou tedy evidovány úetní ani daové odpisy. V oblasti zásob, útová tída 1, je rozhodující výsledek inventur. Kvalitní inventarizace je podkladem pro útování inventarizaních rozdíl a napíklad u metody útování B také rozhodující informací ovlivující výsledek hospodaení. Útová skupina 2 Finanní majetek by mla pinést nejmén problém. Zde je nutno se soustedit na kontrolu bankovních výpis, kurzových rozdíl, doložení spojovacího útu 261 a také na fyzickou inventuru pokladny a cenin. V útové tíd 3 Zútovací vztahy je nutno se zamit na tyto oblasti: nezapomenout na konfirmaci pohledávek a závazk, je nutno správn klasifikovat opravné položky úetní i daové, vztahy se státním rozpotem musí být podložené daovým piznáním a hlášeními, které jsou souástí dokladové inventury. Zvláš je nutné zkontrolovat konené zstatky v útové tíd 38, tj. asové rozlišení a dohadných položek. V útové tíd 4 Kapitálové úty a dlouhodobé závazky se zamíme pedevším na provení již v prbhu úetního období zaútovaných operací na útech vlastního kapitálu. Samozejmostí je inventarizace rezerv, u auditovaných úetních jednotek kalkulace odložené dan. V této tíd je nezbytné zkontrolovat úetní operace související s rozdlením výsledku hospodaení. Úet 431 by ml být vykazován v závrce v nulové výši, poátení zstatek odpovídá výsledku za pedchozí úetní období. Abychom mli správn zaútovanou da z píjm, províme dkladn vybrané úty tídy 5 Náklady a tídy 6 Výnosy. 1.4.2 Vyhotovení úetní závrky Vlastnímu sestavení úetní závrky pedchází ada prací, bez kterých by úetní závrka nebyla správná a úplná a nepodávala by vrný a poctivý obraz pedmtu úetnictví a finanní situace dané úetní jednotky. Dle KOCHA (2008) se jedná o tzv. práce pípravné a práce spojené s uzavíráním úetních knih vzájemn na sebe navazující. 15

Celý proces související s úetní závrkou lze uspoádat následovn: Pípravné práce: Úetní jednotka zajistí správnost, úplnost a prkaznost svého úetnictví, dále zajistí, aby všechny úetní pípady byly zaútovány do období, se kterým asov a vcn souvisejí. Jde o základní a nejnáronjší etapu nezbytnou pro další práce. Úetní uzávrka: Úetní jednotka po zaútování veškerých skuteností souvisejících s píslušným obdobím uzavírá úetní knihy. Jedná se o proces, pi kterém úetní jednotka zjišuje obraty a stavy jednotlivých rozvahových a výsledkových út a pro útování použije úty v útových skupinách 70 a 71. Úetní závrka: Úetní jednotka sestaví úetní závrku, tj. sestaví Rozvahu, Výkaz zisku a ztráty a vyhotoví Pílohu, pípadn sestaví i Pehled o penžních tocích a Pehled o zmnách vlastního kapitálu, pokud se tak rozhodne. Povinnosti spojené s úetní závrkou: Úetní jednotka zajistí další práce související s úetní závrkou, které vycházejí bu ze zákona nebo z dalších pedpis. Jedná se napíklad o povinnost nechat ovit úetní závrku auditorem, vyhotovit Výroní zprávu a dále pak povinnost zveejnit úetní závrku. V této souvislosti KOCH (2008) zmiuje proces otevírání úetních knih. S ohledem na pedpoklad nepetržitého trvání úetní jednotky, resp. pokraování v její innosti v následujícím úetním období, musí úetní jednotka otevít úetní knihy a zaít útovat nové pípady související s dalším úetním obdobím. Je nutno dodržet bilanní kontinuitu, jak je uvedeno v 19 odst. 4 Zákona o úetnictví. Pípravné práce mžeme rozdlit na jednotlivé kroky. Útování o nákladech a výnosech asov rozlišených. Úetní jednotka postupuje v souladu s ustanovením 3 odst. 1 Zákona o úetnictví, na základ kterého má povinnost útovat o skutenostech, které jsou pedmtem úetnictví, do období, se kterým asov a vcn souvisejí. V pípad, že tuto zásadu nelze dodržet, je nutno ji zajistit útováním za pomocí út asového rozlišení. Úprava asového rozlišení je uvedena v 13 a 19 Vyhlášky. Podrobná úprava použití út asového rozlišení je uvedena v bod 3.11. eských úetních standard. 017: Zútovací vztahy a dále v. 019: Náklady a výnosy. Aby úetní jednotka mohla použít píslušné úty asového rozlišení a píslušné rozvahové položky, musí znát všechny následující podmínky. Úel, tj. vcné vymezení asového rozlišení, eho se týká daná ástka, která má být rozlišena, as, tj. úetní období, kterého se 16

asov rozlišovaná ástka týká. Dále ástku, tj. pesná výše náklad í výnosu, která je nebo má být vynaložena nebo získána. Pokud není splnna jedna z výše uvedených podmínek, úetní jednotka nemže použít úty a položky asového rozlišení. V tomto pípad by pipadaly v úvahu dohadné položky. Pro útování o nákladech a výnosech platí, že se v zásad útují na píslušných nákladových a výnosových útech, to vyplývá z bodu. 6 eských úetních standard. 019: Náklady výnosy. V pípad, že úetní jednotka použije úplné lenní položek rozvahy, vykazuje ástky asového rozlišení v následujících položkách rozvahy: Náklady píštích období, komplexní náklady píštích období, píjmy píštích období v pasivech rozvahy, výdaje píštích období a výnosy píštích období. Dle 3 odst. 1 Zákona o úetnictví použije úetní jednotka dále útování prostednictvím dohadných položek aktivních a pasivních. Jde o úetní pípady, které nejsou v bžném období obvykle doložitelné píslušným externím dokladem. Úetní jednotka pi útování o tchto položkách zná úel a as, avšak nezná pesnou ástku daného závazku nebo pohledávky. Pi útování o dohadných položkách se postupuje podle ustanovení 10 odst. 7, 11 odst. 2, 17 odst. 7 a 18 odst. 2 Zákona o úetnictví. Podrobná úprava postup útování je uvedena v bodech 3.11.6. a 3.11.7. eských úetních standard. 017: Zútovací vztahy. Podle smrné útové osnovy se pro útování dohadných položek aktivních a pasivních použijí úty v útové skupin 38 Pechodné úty aktiv a pasiv. Inventarizace majetku a závazk je základním nástrojem pro zajištní vcné správnosti úetních informací. Její pravidla upravují 29 a 30 Zákona o úetnictví. Úetní jednotka pi inventarizaci zjišuje skutený stav majetku a závazk a ovuje, zda tento stav odpovídá stavu majetku a závazk v úetnictví. S tím souvisí také útování inventarizaních rozdíl. Dále zjišuje, zda jsou majetky a závazky v úetnictví správn ocenny i zdaje nutno provést úpravu prostednictvím opravných položek k majetku. Podle 8 odst. 4 Zákona o úetnictví je úetnictví prkazné, jestliže všechny úetní záznamy jsou prkazné a úetní jednotka provedla inventarizaci. Úetními záznamy jsou ve smyslu 4 odst. 11 Zákona o úetnictví mj. inventurní soupisy, do nichž je nutné zaznamenat provedení inventury. KOCH (2008) upozoruje na skutenost, že je nutné odlišovat pojmy inventarizace a inventura. Zatímco inventurou se obecn rozumí zjištní skuteného stavu majetku i závazk k uritému dni, zahrnuje pojem inventarizace mnohem širší soubor prací. 17

Proces inventarizace lze rozdlit do pti na sebe navazujících etap: zjištní skuteného stavu majetku a závazk fyzickou i dokladovou inventurou, pop. obma vyhotovení inventurních soupis osvdujících skutený stav jednotlivých samostatn evidovaných složek majetku a závazk porovnání zjištných skutených stav se stavy podle úetnictví vykázanými na píslušných analytických nebo syntetických útech a vyíslení inventarizaních rozdíl tj. mank a pebytk vypoádání inventarizaních rozdíl provedením píslušných úetních zápis do úetního období, za které se inventarizací ovuje stav majetku a závazk zhodnocení aktuálního stavu se zamením na zjištné snížení hodnoty majetku a zvýšení závazk, a vyjádení pípadných úetních korekcí v podob opravných položek, jednorázov zvýšených odpis nebo rezerv Útování o opravných položkách je jedním z nástroj k dodržení zásady opatrnosti, kterou upravuje ustanovení 25 odst. 2 Zákona o úetnictví. Konkrétním projevem uvedené zásady je odpis promlených nebo nedobytných pohledávek, tvorba opravných položek, tvorba rezerv a odložená da ze zisku. Úetní jednotka útuje o tvorb, snížení nebo zrušení opravných položek podle 55 Vyhlášky, podrobné postupy útování o opravných položkách jsou uvedeny v eských úetních standardech. 005 Opravné položky a. 019 Náklady a výnosy. Úetní jednotka musí ped uzavením úetních knih také zaútovat urité úetní pípady související se zásobami v závislosti na tom, zda používá pro útování o zásobách zpsob A nebo B. Postup útování o zásobách pi uzavírání úetních knih je závislý na zpsobu útování podle eského úetního standardu. 015 Zásoby. Útování o kurzových rozdílech provádí úetní jednotka u majetku a závazk vyjádených v cizí mn. Útuje o nich na základ 24 odst. 6 až 8 Zákona o úetnictví. Metoda útování kurzových rozdíl je dále ešena v 60 Vyhlášky. Základní postupy útování o kurzových rozdílech jsou uvedeny v eském úetním standardu pro podnikatele. 006 Kurzové rozdíly. Majetek a závazky se pepoítávají na eskou mnu píslušným kurzem devizového trhu vyhlášených eskou národní bankou. Okamžikem ocenní podle 18

24 odst. 6 písm. a Zákona o úetnictví je okamžik uskutenní úetního pípadu a okamžik ocenní podle 24 odst. 6 písm. b Zákona o úetnictví je ocenní ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k nmuž se sestavuje úetní závrka. Ped koncem úetního období nkteré úetní jednotky povinn, jiné na základ svého rozhodnutí, útují o odložené dani. Základní úprava je uvedena 59 Vyhlášky, podrobnjší úprava vetn postupu útování zjištného odloženého daového závazku, popípad odložené daové pohledávky je uvedena v eském úetním standardu. 003 Odložená da. Útování o odložené dani neovlivuje základ dan z píjm. Jedná se o nástroj uplatnní zásady opatrnosti pi zjišování a vykazování dosaženého výsledku hospodaení úetní jednotky. Pokud je úetní jednotce známo, že vznikly pechodné rozdíly mezi úetními a daovými pravidly, jejich dsledkem bude vyšší splatná da v budoucnosti, mla by na její úhradu vytvoit zdroj z disponibilního zisku bžného období odložený daový závazek. Pokud naopak bude z dvod pechodných rozdíl v budoucnu nižší splatná da, je možné disponibilní zisk bžného období zvýšit o ástku, kterou bude schopná úetní jednotka z úspory a splatné dani uhradit z disponibilního zisku odložená daová pohledávka. Pi výpotu odložené dan se vychází z rozvahového pístupu. Úetní jednotka vychází z pechodných rozdíl, kterými jsou rozdíly mezi daovou základnou aktiv, popípad pasiv. Také výší aktiv, popípad pasiv uvedených v rozvaze. Pechodnými rozdíly z titulu odlišného úetního a daového pohledu mohou být zdanitelné rozdíly, které povedou k odloženému daovému závazku a oditatelné rozdíly, které povedou k odložené daové pohledávce. Útování o splatné dani z píjm patí mezi závrené operace poté, co úetní jednotka sestaví daové piznání a mla by být poslední nákladovou položkou u úetní jednotky, o které je nutno útovat ped uzavíráním úetních knih. Úetní jednotka vypoítá tuto da ze zdanitelného zisku v daovém piznání jako jednu položku. V úetnictví se však rozdluje a útuje se samostatn da z bžné innosti a da z mimoádné innosti. Proces uzavení úetních knih se obecn oznauje jako úetní závrka. Úetní jednotky provádí úetní závrku v pípadech, kdy má podle 17 odst. 2 Zákona o úetnictví povinnost uzavírat úetní knihy k uritým okamžikm. Na toto ustanovení navazuje eský úetní standard. 002 Otevírání a uzavírání úetních knih, kde je 19