VZTAH DOPRAVY A ÚZEMÍ doprava není základní funkce v území, ale je přitom velmi důležitá při tvorbě koncepce rozvoje města nejprve nutná analýza vztah doprava lidské činnosti území produkuje nebo přitahuje dopravu složité, není obecná teorie doprava = složka spojující i rozdělující
doprava zpětně ovlivňuje strukturu města dopravní řešení je kompoziční osou urbanistické koncepce doprava ovlivňuje přestavbu města výsledné uspořádání města správné, lze-li uspokojit nároky na přepravu únosným dopravním systémem základní řešení zakotvena v územním plánu obce (viz nástroje ÚP v ČR) Prof. Jirava: Modernost dopravního řešení není v počtu nových dopravních staveb, ale v uspořádání města a jeho dopravního systému.
Základní dopravní vazby bydliště pracoviště dostupnost občanské vybavenosti doprava a rekreace
Hierarchizace komunikací = členění komunikací podle nadřazenosti Vztah k území : - komunikace vedené mimo dané území a sloužící k převedení průjezdné dopravy mimo území - komunikace umožňující přístup do daného území a dopravní obsluhu jeho jednotlivých budov a částí
Radburnský přístup 30. léta 20. století Američan Wright myšlenka maximální diferenciace doprav a ohled na životní prostředí dispozice bytů
Růst města závisí na vnitroměstské dopravní síti Prof. Leibrand 4 typy měst: 1. Starověk město chodců (Řím, Babylon, Alexandrie, Byzanc) 2. Tramvajové město (Vídeň, Brusel, Milán) 3. Rychlodrážní město (Berlín r. 1930) 4. Automobilové město teoreticky 42 mil. obyvatel - omezení komunikační možnosti centra, parkování, kongesce na příjezdech
Vliv dopravy na vývoj města 1. vývoj uličního prostoru 2. vývoj náměstí a křižovatky 3. vývoj odvozených typů
1. Vývoj uličního prostoru středověk uliční prostor součástí přilehlých budov, všechny druhy dopravy, řemeslníci, obchodníci, provozovny, obyvatelé, vzájemné kontakty roste dopravní význam ulice přístup k přilehlé zástavbě, zvyšuje se intenzita doprava potahová, poštovní dostavníky, elektrická dráha, automobily, obchod a řemesla se stěhují do budov, chodci na chodníky.
růst stupně automobilizace, parkování, úpravy příčného profilu komunikace, oddělování druhů dopravy, segregované pásy pro jednotlivé druhy dopravy (oddělené prostory pro průjezdnou dopravu, tramvaje, pěší), současnost odstup zástavby od komunikace, oddělené prostory pro průjezdnou dopravu a rychlodráhu, pěší za zelenými pásy železnice
2. Vývoj náměstí a křižovatky náměstí = tržiště, průsečík hlavních obchodních cest, koncentrace obchodu, vyhledávaný prostor, kumulace funkce obchodní, obytné, dopravní; růst cen pozemku, spekulativní zástavba křižovatky, náměstí = křižovatka, doprava, reprezentativní budovy, nemůže sloužit ke shromažďování, oddělení funkce dopravní a společenské rozdělení plochy na křižovatku (= dopravní prostor) a náměstí (klidný prostor vyhrazený pro chodce) Náměstí funguje, pokud fungují jeho okraje
3. Odvozené typy uzlové vestibul (krytý prostor, dopravní zařízení, metro, podchody, vlakové nádraží), vznik v 19. století, liniové podloubí (krytá chodba jednostranně otevřená), pasáž ( krytá ulice, prochází zastavěným blokem pouze pro pěší dopravu), nábřeží (lze využít jako promenádu, zajímavé pohledy na město).
Vývoj názorů na základní komunikační síť města historicky základní městská komunikační síť tvořena radiálami směřujícími do centra města, 18. stol. výstavba císařských silnic rychlé spojení mezi městy, ale na hranici města navazuje na středověké uličky, po r. 1945 koridorová, komfortní ulice s průjezdnou dopravou, nyní základem radiálně - okružní, roštový nebo tangenciální systém komunikací.
Základní způsoby růstu města 1. Plošné narůstání přirozený rozvoj města, v 19. stol. rozvoj měst podél linek tramvají a železnice (radiály), ve 20. stol. doplnění sítě autobusy a automobily plošný růst, Praha, Londýn, Petrohrad.
Plošný růst Prahy Pražská kotlina v prehistorickém období Soustava předpokládaných cest ve 12. století 1160 zahájena stavba Juditina mostu
Osídlení gotické Prahy před pol. 14. století - zakládání 4 pražských měst Osídlení románské Prahy ve 12. století
1986 poslední územní plán před rokem 1989
Dopravní program 20. století dopravní problémy - stísněná uliční síť středověkého centra první návrhy nekonvenčních podzemních drah (projekt 1926) 1930 veřejná soutěž na dopravní koncepci - návrhy vyloučení IAD z historického centra koordinovaný dopravní systém pro město i okolí okruh kolem města, 3 tangenty
pol. 60. let v úvahu se začíná brát i ŽP používání nových urbanistických metod (variantní scénáře, matematické modelování) 1964 směrný územní plán roštový systém hlavních komunikací 1971 historické jádro Prahy vyhlášeno městskou památkovou rezervací 1971 územní plán pražské aglomerace - 1. severojižní magistrála
1974 ZÁKOS návrh tří okruhů (vnitřní kolem centra, městský 35 km, vnější 70 km) 9 radiál Pankrácká, Chuchelská, Radlická, Břevnovská, Veleslavínská, Prosecká, Vysočanská, Žižkovská, Štěrboholská 4 spojky Spořilovská, Libeňská, Hostivařská, Březiněveská 1977 zahájena výstavba (stavba 515)
ZÁKOS / 1986 (3 okruhy, 11 radiál) Směrný plán hl. m. Prahy / 1953
Síť hlavních komunikací hl. m. Prahy dle územního plánu schváleného Usnesením zastupitelstva č.10/05 z 9.9.1999 úseky ve výstavbě současný stav
Městský okruh Silniční okruh
2. Satelitní rozvoj oddělené obytné celky, mají samostatné vybavení a pracovní příležitosti, nebo závislé na jádrovém městu, nevýhoda zpravidla dojíždění = dopravní problémy.
www.suburbanizace.cz
Satelitní rozvoj v blízkosti Prahy
Zatížení komunikací vlivem satelitního rozvoje Zdroj: www.suburbanizace.cz a ÚDI
3. Lineární rozvoj rozvoj města podél linky hromadné dopravy nebo komunikace, rychlé dopravní spojení s centrem (musí být ale dostatečně kapacitní), nevýhoda radiály vedou přes centrum města, kongesce.
4. Kombinace kombinace předchozích způsobů, např. spojení satelitních měst okružní linkou rychlodráhy, nebo lineárně uzlový rozvoj města, tj. kombinace satelitního a lineárního rozvoje.
Postup při návrhu dopravního systému optimalizace funkčního uspořádání města, tj. řešení vztahu bydliště pracoviště, omezení (vyloučení) zbytné dopravy, návrh a výstavba nových systémů, rekonstrukce stávajících, organizace a řízení dopravy, regulace a omezení některých druhů dopravy.
Zbytná doprava zbytná doprava 1. stupně nemá v území zdroj ani cíl (průjezdná doprava centrem), zbytná doprava 2. stupně v území má zdroj nebo cíl, je nevhodně umístěný (sklady v centru města, velkokapacitní garáže), zbytná doprava 3. stupně zdroj i cíl umístěný vhodně, ale nevhodný dopravní prostředek např. jízdy autem do centra.
Řešení centrální oblasti základní rozvaha při tvorbě konceptu dopravního systému města nejprve určení objemu dopravy v klidu a možnosti obsluhy centra stanovení únosné míry naplnění centra, vymístění zbytné dopravy 2. a 3. stupně snaha obsluha MHD z obvodu území