Pracovní dokument útvar Komise. Shrnutí konzultace o reform spolené rybáské politiky. Neúední pekla

CS CS CS

EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu, 16. duben 2010 SEK(2010) 428 final Pracovní dokument útvar Komise Shrnutí konzultace o reform spolené rybáské politiky Neúední pekla CS CS

OBSAH Pracovní dokument útvar Komise Shrnutí konzultace o reform spolené rybáské politiky 1 1. Úvod... 3 2. Jak pekonat pt strukturálních nedostatk rybáské politiky... 4 2.1. ešení hluboko zakoenného problému nadmrné kapacity lostev... 4 2.2. Stanovení prioritních cíl rybáské politiky... 5 2.3. Zamení rámce pro rozhodování na klíové dlouhodobé zásady... 5 2.4. Výzva prmyslu, aby pevzal více odpovdnosti pi provádní SRP... 7 2.5. Rozvoj kultury dodržování pravidel... 8 3. Další zlepšení v ízení rybolovu EU... 8 3.1. Režim rozlišeného rybolovu na ochranu malých pobežních lostev?... 8 3.2. Jak z našeho rybolovu získat co nejvíce... 9 3.3. Relativní stabilita (RS) a pístup k pobežním lovištím... 10 3.4. Obchod a trhy od úlovku ke spotebiteli... 11 3.5. Zalenní spolené rybáské politiky do širšího kontextu námoní politiky... 12 3.6. Znalostní základna pro rybáskou politiku... 12 3.7. Strukturální politika a veejná finanní podpora... 13 3.8. Vnjší dimenze... 14 3.9. Akvakultura... 15 4. Další nadnesená témata... 16 5. Píspvky oban... 16 6. Další kroky... 17 CS 2 CS

1. ÚVOD Spolená rybáská politika (SRP 1 ) byla pezkoumána v roce 2002. Nový základní pedpis 2, který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2003, zahrnuje ustanovení, podle nhož je Evropská komise (EK) povinna pedložit Rad a Evropskému parlamentu zprávu o kapitolách týkajících se zachování zdroj a rybolovné kapacity do konce roku 2012. Evropská komise zahájila tento pezkum uveejnním zelené knihy 3. Následovalo období konzultace s ukonením písemných odpovdí dne 31. prosince 2009 4. Bhem období konzultace bylo obdrženo celkem 382 píspvk (plus hromadné e- maily obsahující 1329 totožných odpovdí). Píspvky jsou dostupné na internetových stránkách 5 a seznam píspvk je obsažen v píloze 1. Jak v rámci pípravy zelené knihy, tak bhem období konzultace byly uspoádány schze se zúastnnými stranami, správními orgány všech pobežních lenských stát a dalšími organizacemi a subjekty. Seznam schzí za úasti Evropské komise je obsažen v píloze 2. Tento pracovní dokument útvar Komise (CSWD) obsahuje pehled píspvk k této konzultaci, aniž vyvozuje jakékoli závry týkající se možností, které budou pedmtem dalšího studia v posouzení dopad. Shrnutí zohleduje usnesení o zelené knize, které Evropský parlament (EP) pijal na svém zasedání dne 25. února 2010. Toto shrnutí je vypracováno s ohledem na obsah zelené knihy.tabulka 1 Rozpis píspvk Typ Poet Píklady Široká veejnost 114 + 1329 totožných e- mail Široká ada oban Prmyslové/zájmové skupiny organizace zainteresovaných stran 117 Pedevším sdružení rybá; sdružení drobných rybá, zpracovatelské organizace, maloobchodníci, organizace cestovního ruchu Organizace spolenosti obanské 63 Pedevším nevládní organizace zabývající se životním prostedím; rovnž nevládní organizace zabývající se zacházením se zvíaty, nevládní organizace zabývající se rozvojem Akademická obec 16 Univerzitní vzdlávací zaízení, národní výzkumné ústavy, sít výzkumných pracovník, organizace zabývající se 1 2 3 4 5 Píloha 3 obsahuje seznam zkratek. NAÍZENÍ RADY (ES). 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdroj v rámci spolené rybáské politiky Zelená kniha o reform spolené rybáské politiky (KOM(2009) 163 v koneném znní, 22. dubna 2009) Tento pracovní dokument odráží píspvky do zelené knihy obdržené od subjekt mimo Komisi. http://ec.europa.eu/fisheries/reform/consultation/received/index_en.htm CS 3 CS

výzkumem Správní orgány / agentury lenských stát 30 Ministerstva, vládní organizace a parlamenty Regionální i místní vláda 35 Pedevším pobežní oblasti a obce závislé na rybolovu, regionální orgány Spojeného království pro ízení rybolovu Další instituce a poradní orgány ES 8 Evropský parlament, Výbor region, Evropský hospodáský a sociální výbor, ACFA, RAC, jednotliví poslanci EP, mezivládní orgány. Tetí zem 11 Severská rada, Norsko (vláda a rzné organizace), Island, Nový Zéland, skupina zemí AKT 394 (+ 1329) 2. JAK PEKONAT PT STRUKTURÁLNÍCH NEDOSTATK RYBÁSKÉ POLITIKY 2.1. ešení hluboko zakoenného problému nadmrné kapacity lostev Píspvky ve velké míe svdí o tom, že rybolovná kapacita EU je vtší než kapacita odvodnitelná dostupnými zdroji. Mnoho pispvatel však rovnž zpochybuje zobecování a uvádí, že široká škála situací vyžaduje provedení podrobného hodnocení lostva nebo rybolovu. Mnozí, vetn nkterých lenských stát a Evropského parlamentu, vyzývají k provádní takového technického i environmentálního hodnocení a k tomu, aby odvtví rybolovu zdrazovalo také hospodáský a sociální rozmr. Evropský parlament poukazuje na ásti lostva (zejména u plavidel pro drobný pobežní rybolov), které potebují obnovu i výmnu (z dvodu bezpenosti i z dvodu dopadu na životní prostedí) bez navýšení kapacity. Omezený poet lenských stát a zúastnných stran obhajuje petrvání stávajícího pístupu k ízení kapacity. Nkteré nevládní organizace navrhují povinné snížení kapacity lostva. Nkteí spojují omezení kapacity s plány ízení rybolovu. Regionální orgány nejvzdálenjších region (podporovány svými lenskými státy) požadují zachování samostatného ízení kapacity pro svá lostva. Veejn financovaný jednorázový program vrakování, který má nahradit stávající program vyazování plavidel z provozu, nemá silnou podporu, akoli vtšina pispvatel, jako je Evropský parlament, jej pi splnní uritých podmínek považuje za užitený. Nkteré lenské státy zpochybují úinnost trvalého dotování vrakování. Vtšina lenských stát a zúastnných stran považuje ízení rybolovu na základ rybolovných práv za úinné v rámci boje proti nadmrné kapacit. Váhavjší pístup se projevuje v souvislosti s individuálními pevoditelnými právy (ITR) a existuje malý poet stát, jež ízení na základ rybolovných práv drazn odmítají. Vtšina lenských stát zastává názor, že o ízení rybolovu na základ rybolovných práv by mly rozhodovat lenské státy. CS 4 CS

Mnoho píspvk upozoruje na riziko koncentrace rybolovných práv do individuálních pevoditelných práv a trvá na tom, že tomu je teba se vyhnout. Dodržování relativní stability (RS) je uvedeno v ad píspvk, které odmítají individuální pevoditelná práva na úrovni EU. V pevážné vtšin píspvk zaznívá názor, že individuální pevoditelná práva nejsou vhodná pro drobný rybolov. 2.2. Stanovení prioritních cíl rybáské politiky Panuje všeobecná shoda, že ekologická udržitelnost vytváí základ životaschopného odvtví rybolovu, s nepatrným dlouhodobým konfliktem mezi ekologickými, sociálními a hospodáskými cíli. Pro nkteré zúastnné strany je diskuse o stanovení priorit pouze doasná a relevantní pro rozhodnutí pijatá v období pechodu k udržitelnému rybolovu. Evropský parlament a další zúastnné subjekty jsou apriorn proti stanovení hierarchie cíl. Zejména odvtví rybolovu (a nkteré regionální orgány) trvá na udržení rovnováhy mezi temi pilíi s vytváením pracovních míst jako samostatným cílem, a odbory navíc zdrazují sociální aspekty. lenské státy zastávají rzná stanoviska, od ekologické udržitelnosti jako klíové priority po stejný draz na všechny ti pilíe udržitelnosti. Nkteré lenské státy se soustedí na dodávky a zajiš ování potravin (jako nový cíl) a jiné na rybolov jako zdroj zamstnanosti v pobežních oblastech. Nevládní organizace zabývající se životním prostedím prosazují ekologickou udržitelnost jako klíovou prioritu rybáské politiky a SRP propojují s širší námoní politikou a rámcovou smrnicí o strategii pro moské prostedí (MSFD, smrnice 2008/56/ES). Obchodníci, maloobchodníci a nkterá zpracovatelská odvtví považují za klíovou prioritu ekologickou udržitelnost. Panuje všeobecná shoda, že mezi cíle musí být zaazen maximální udržitelný výnos (MSY) (v souladu se sdlením Evropské komise KOM(2006)360 o prohlášení Svtového summitu o udržitelném rozvoji). Evropský parlament a odvtví rybolovu zpravidla prosazují pružný asový rámec pro uplatování maximálního udržitelného výnosu zejména ve smíšených lovištích, jelikož považují MSY spíše za obecný smr než za konkrétní cíl, a zastávají názor, že sociální a hospodáská hlediska by rovnž mla spadat pod pojem udržitelnost. Nevládní organizace zabývající se ochranou životního prostedí se na druhou stranu obávají, že MSY nemusí mít ve všech pípadech preventivní úinek, a tvrdí, že širší dopady rybolovu na ekosystém jsou souástí udržitelnosti v MSY. Mnoho píspvk považuje minimalizaci i odstranní praxe výmt ze dležitý cíl pro dosažení ekologické udržitelnosti, akoli podle nkterých píspvk jsou výmty nedílnou souástí lovu ve smíšených lovištích. 2.3. Zamení rámce pro rozhodování na klíové dlouhodobé zásady Píspvky vyjadují všeobecnou podporu pro rozhodování, pi nmž politici (Rada a Evropský parlament) pijímají rámcové a politické cíle (nazývané v rzných píspvcích rznými zpsoby). Rozhodování by mlo mít dlouhodobou perspektivu, pokud jde o ekosystémový pístup, a jeho souástí by mly být mechanismy pro sledování a kontrolu pípravy politik a rozhodnutí bu EK a/nebo na regionální CS 5 CS

úrovni. Velký poet píspvk je naklonn zrušení systému upednostujícího krátkodobé zamení, eliminaci pístupu ízení z nejvyšší úrovn a mikroízení, a vyjaduje se pro pesunutí dkladných jednání mimo Radu. Nkteré píspvky vyzývají Radu, aby pi stanovování celkového pípustného odlovu (TAC) brala v úvahu vdecká doporuení. Mnoho pispvatel, zejména nevládní organizace a omezený poet lenských stát, podporuje penesení provádcích pravomocí na Evropskou komisi v konkrétních oblastech (jako jsou technická opatení). Mnoho pispvatel se rovnž domnívá, že dlouhodobé plány ízení vypracovávané na regionální úrovni by mly být pijímány Evropskou komisí. Aby se zamezilo pílišné koncentraci pravomocí Komise, znaný poet pispvatel navrhuje zavedení postupu za úasti Regulativního výboru nebo úast regionálních poradních sbor (RAC) i zástupc odvtví rybolovu. Omezená skupina pispvatel (zejména nkteré regionální orgány) se staví proti takovému delegování pravomocí a jeden lenský stát tvrdí, že mnoho technických rozhodnutí mže mít vážný politický i sociální dopad. Obecn je podporován pechod k urité form posílené regionalizace. V této souvislosti se používá smíšená terminologie nkteí napíklad odkazují na regionalizaci na úrovni oblastí jednotlivých moí, zatímco jiní hovoí o regionech v lenských státech. Nkteí pispvatelé prosazují zásadu subsidiarity, kdy lenské státy vytváejí regionální ídící výbory, a vysokou úrove samoregulace. Jiní navrhují pouhou spolupráci mezi lenskými státy v oblastech provádní a kontroly a nkteí spatují prostor pro delegování rozhodovacích pravomocí napíklad v oblasti pístupu, zdroj nebo ízení lostva. Znaný poet píspvk uvádí potebu zízení samostatného regionálního orgánu, piemž navrhovaný rozsah pravomocí a povinností se v jednotlivých píspvcích liší. Vtšina pispvatel, vetn Evropského parlamentu, uvažuje o orgánu plnícím pevážn poradní funkci, který by projednával a pipravoval návrhy politik a právních pedpis pijímaných orgány EU. Regionální orgán sdružující zainteresované subjekty a další zúastnné strany by byl využíván pro vedení dialogu a diskuse. Pobaltská oblast je nkdy uvádna jako možný vdce organizace lenských stát, který by byl poven vypracováváním naízení a rozhodováním o uplatovaných naízeních (nap. výmty, ízení vnitrostátních kvót). Jiní uvažují o regionálním orgánu jako o provádcím subjektu pro dlouhodobé plány, jenž by disponoval uritými operativními regulaními pravomocemi a pravomocemi pijímat provádcí rozhodnutí. Nkteí zastávají postoupení pravomocí (nap. technické podrobnosti a regulace intenzity). Nkteré píspvky navrhují kombinaci funkcí. Pokud jde o složení, vtšina pispvatel si pedstavuje regionální orgán jako subjekt ízený lenskými státy, v nkolika pípadech je prosazováno lenství zástupc odvtví a zainteresovaných subjekt, zatímco jiné píspvky navrhují, aby zúastnné strany vykonávaly poradní funkci prostednictvím regionálních poradních sbor. Evropská komise by podle nkterých píspvk mla být lenem, zatímco podle jiných by mla psobit jako aktivní pozorovatel/spolupracovník. Nkteré píspvky navrhují, aby se z regionálních poradních sbor stal regionální poradní orgán, který by sdružoval jak lenské státy, tak zainteresované subjekty. CS 6 CS

Píspvky obsahují nkolik jasných sdlení týkajících se regionálních poradních sbor: jejich úspch by ml být znásoben prostednictvím jejich posílení a (podle samotných regionálních poradních sbor) pipsáním vtší váhy jejich radám, zejména v pípadech jednomyslnosti rady. Evropský parlament výslovn požaduje pidlení odpovídajících finanních prostedk. Nkteré píspvky navrhují zmnu složení za úelem lepšího vyvážení zájm odvtví rybolovu s ostatními zájmy a zájmy nezastoupených zainteresovaných subjekt. 2.4. Výzva prmyslu, aby pevzal více odpovdnosti pi provádní SRP Nkolik lenských stát se domnívá, že organizace producent (OP) a další rybáské organizace by mly disponovat vtší provádcí odpovdností za zachování a kontrolu rybolovných zdroj, a má za to, že nejlepší technická ešení zajistí tyto organizace. K rozvoji samosprávy by však mlo dojít až po posouzení rizik a výhod a pi zohlednní národních zvláštností (nap. právní rámec). Prmysl zdrženliv podporuje samosprávu, požaduje však, aby rybái nenesli odpovdnost za pípadný neúspch ízení rybolovu. Odvtví rybolovu je pipraveno uinit krok k samospráv, pokud to bude znamenat pro rybáe možnost rozhodovat o nejlepších technických ešeních k dosažení schválených cíl, ímž se vyhnou mikroízení a složitým pravidlm. Je teba zajistit sladní uritých pedpoklad a kritérií s normami a zásadami na úrovni EU. Vtšina nevládních organizací zabývajících se ochranou životního prostedí je ke konceptu samosprávy zdrženlivá, jelikož jakékoli postoupení vtší pravomoci by vyžadovalo písnou kontrolu a donucování. Tyto nevládní organizace upednostují koncept participativní správy nebo spolurozhodování. Nevládní organizace zabývající se ochranou životního prostedí, ale i nkteré lenské státy, prmysl a Evropský parlament obecn podporují ízení založené na výsledcích s jasnými a mitelnými cíli. EU by mla vypracovat mechanismy, které zajistí odpovdný pístup odvtví a dodržování pravidel prostednictvím dokumentace. Na oplátku by mly být vytváeny pobídky podporující pozitivní iniciativy zárove s budováním kapacit. Posílení odpovdnosti prmyslu je možné pouze za pedpokladu, že bude zajištno dostatené horizontální a vertikální propojení odvtví rybolovu. Všechny zainteresované strany zastávají názor, že EU by mla prosazovat organizaci rybá (vtšina souhlasí s tím, aby OP hrály klíovou úlohu), a to zejména tam, kde je prmysl roztíštný. Nkteí pispvatelé v tomto bod trvají na diferencovaném pístupu, jelikož ne všechny druhy rybolovu budou schopny v tomto procesu postupovat stejnou rychlostí. Vtšina zainteresovaných subjekt, ale také Evropský parlament a nkteré lenské státy zastávají názor, že posílená odpovdnost prmyslu jde ruku v ruce s lepším zapojením do rozhodovacího procesu. Je zajímavé, že rybái, lenské státy a nevládní organizace zabývající se ochranou životního prostedí odkazují na tytéž osvdené postupy s pipomínkou posílené odpovdnosti a udržitelného ízení. Všechny strany zdrazují dležitost sdílení osvdených postup (a neúspch) prostednictvím regionálních poradních sbor a dalších regionálních ídících orgán. Nkteré lenské státy a nevládní organizace zabývající se ochranou životního prostedí mají za to, že (nkteré) náklady spojené s ízením rybolovu by ml nést uživatel zdroj, liší se však v názoru na nejlepší zpsob hrazení tchto náklad (poplatky za pístup i da z vykládek / píjm). Mnoho píspvk zástupc CS 7 CS

prmyslu namítá, že prmysl již na ízení rybolovu vynakládá znané finanní prostedky. 2.5. Rozvoj kultury dodržování pravidel Nadmrná kapacita lostva, složitost pravidel, problémy se shromažováním údaj a nepimené a rznorodé sankce se velmi asto uvádjí jako hlavní faktory nedodržování pravidel a neexistence rovných podmínek. Vtšina lenských stát a nevládních organizací se o novém kontrolním naízení (1224/2009) vyjaduje pízniv, avšak zaznívají rovnž hlasy zástupc odvtví, podle nichž je teba zajistit lepší provádní pravidel. Mnoho píspvk lenských stát a odvtví rybolovu si peje posílit dodržování pravidel na základ jednoduchých pravidel spolené rybáské politiky a víceletého pístupu, zatímco nevládní organizace rovnž poukazují na potebu rozšíení technických kontrol (systém sledování plavidel, televizní kamery s epidiaskopem). Názory pispvatel se rzní, pokud jde o posílení pravomocí Evropské komise a posílení úlohy Agentury Spoleenství pro kontrolu rybolovu, akoli obecn je tato agentura hodnocena kladn, nap. Evropským parlamentem. Nkolik píspvk odvtví rybolovu považuje posílení samosprávy za užitený krok. Nevládní organizace a nkteré lenské státy podporují silnjší vazbu mezi finanní podporou a dodržováním pravidel spolené rybáské politiky a kontrolních povinností, zatímco prmysl je obecn proti uskutenní takového kroku, zejména na úrovni jednotlivých provozovatel. Nevládní organizace navrhují zavedení pobídek, které umožní lepší dodržování pravidel. 3. DALŠÍ ZLEPŠENÍ V ÍZENÍ RYBOLOVU EU 3.1. Režim rozlišeného rybolovu na ochranu malých pobežních lostev? Existuje všeobecná shoda o dležitosti malých pobežních lostev pro evropské rybolovné odvtví. Nkteré lenské státy podporují koncept režimu rozlišeného rybolovu, zatímco jiné nepodporují žádný konkrétní pístup. Pomrn vysoký poet pispvatel zdrazuje potebu ponechat lenským státm volbu provádní zvláštních opatení asto v této souvislosti uvádjí režim 12 námoních mil. Evropský parlament podporuje diferencovaný pístup a vyzývá k pijetí zvláštních program pro malá pobežní lostva. Vtšina zainteresovaných subjekt (jak prmysl, tak nevládní organizace a regionální a místní orgány) se o drobném pobežním rybolovu vyjaduje pízniv, mimo jiné z dvodu jeho vazby na místní spoleenství, používání pasivních a selektivních lovných zaízení a nižší spoteby paliva. Nkteré píspvky upozorují na potenciální potíže, které mohou vzniknout v pípad, že lostva loví stejné populace ryb v téže rybolovné oblasti. Mnoho píspvk nicmén zdrazuje, že drobný pobežní rybolov má (nkdy znaný) dopad na zdroje, a neml by proto být osvobozen od povinnosti dodržovat ochranná a kontrolní opatení. Velký poet pispvatel (vetn Evropského parlamentu) upozoruje na adu situací v EU, které vyžadují pružný pístup pizpsobení definice zvláštnostem region CS 8 CS

a/nebo rybolovných oblastí. Vtšina pispvatel obhajuje kombinaci výbrových kritérií vetn délky plavidla, akního rádiusu rybolovu, doby trvání platby, objemu úlovku, typu lovných zaízení. Nkolik píspvk nevládních organizací a odvtví rybolovu podporuje zohlednní sociálních kritérií a vazbu na místní / regionální spoleenství. Nkteré píspvky navrhují rybolovná opatení na ochranu úelové vázanosti a nkolik píspvk navrhuje zahrnutí rekreaního rybolovu do zvláštního režimu. Rozhodovací proces je asto spojován s regionálním pístupem, pi stanovení celkových kritérií na úrovni EU, s ízením bu na vnitrostátní úrovni (lenské státy tuto možnost podporují), nebo na regionální/místní úrovni. ást píspvk vyzývá k ízení na úrovni odvtví rybolovu nebo rybá (spolené ízení i samospráva). Panuje všeobecná shoda, že zavedení ízení rybolovu na základ rybolovných práv individuálních pevoditelných práv by nemlo ohrozit další existenci malých pobežních lostev. Žádná individuální pevoditelná práva i ochranná opatení proto nejsou považována za nezbytná (aby se pedešlo nadmrné koncentraci nebo odkupm rybolovných práv). Pispvatelé asto navrhují vyhrazení zvláštní finanní podpory na opatení, jako jsou zvyšování bezpenosti (prostednictvím podpory vyhrazené pro modernizaci), odborné vzdlávání v oblasti ízení rybolovu, certifikace rybolovu; nkteí pispvatelé rovnž hájí poskytování veejné podpory urené ke stavb nových plavidel pro tato lostva. Další pispvatelé se domnívají, že souástí režimu by mlo být vyhrazení kvót nebo pístupu k výluné zón. 3.2. Jak z našeho rybolovu získat co nejvíce Vtšina píspvk sdílí vli k postupnému dosažení cíle sladní míry využívání s maximálním udržitelným výnosem do roku 2015. Byly zaznamenány nkteré rozdíly v názoru na to, zda má být úmrtnost zpsobená rybolovem na úrovni maximálního udržitelného výnosu (FMSY) považována za konený nebo prbžný cíl, ímž se otevírá prostor k ešení ekonomických aspekt (nkteí pispvatelé navrhují nahrazení FMSY úmrtností zpsobenou rybolovem na úrovni maximálního hospodáského výnosu (FMEY)), nebo zda mají být nové cíle navrhovány v souladu se zvláštním charakterem smíšených loviš nebo v souladu s ekosystémovým pístupem sluitelným s cíli smrnice o strategii pro moské prostedí. Pro tyto nové cíle by mly být stanoveny jasné harmonogramy a konené termíny. Podle nkterých pipomínek však strategie maximálního udržitelného výnosu nebude použitelná pro populace a lovišt, pro nž nejsou údaje k dispozici nebo jsou nespolehlivé. Pokud jde o nástroje ízení na snížení míry úmrtnosti zpsobené rybolovem (pomr podílu populace zabité pi rybolovné innosti), vtšina pispvatel považuje omezení odlov a omezení intenzity rybolovu za úinné, piemž však úinnost závisí zejména na formách rybolovu, na nž budou tyto nástroje použity. Nkolik pispvatel považuje za užitené ízení prostednictvím omezení odlov pouze u odlovu pelagických druh a ízení prostednictvím omezení intenzity rybolovu u mnohostranných a mnohofunkních druh rybolovu. Krom toho velmi málo pispvatel požaduje podízení režim intenzity rybolovu systémm ízení celkového pípustného odlovu. Ješt mén pispvatel si peje, aby nebyly používány žádné nástroje k omezení intenzity rybolovu nebo nástroje založené na omezení odlov. Mnoho pispvatel upozoruje na nedostatky obou tchto CS 9 CS

nástroj: ízení prostednictvím omezení odlov, v souasné dob založené na vykládkách, a ízení prostednictvím omezení intenzity rybolovu se pomrn špatn pizpsobuje pasivním lovným zaízením. Nkolik pispvatel také trvá na ízení doplkové kapacity lostva (nebo rybolovného výkonu) a intenzity rybolovu. Jiní podporují eliminaci papírových ryb nebo papírové intenzity rybolovu (rybolovná práva, která nejsou strukturáln využita). Nkteí rovnž podporují možnost ízení asových a prostorových aspekt intenzity rybolovu nebo odlovu ryb prostednictvím uzavení zempisných oblastí, chránných moských oblastí (MPA) i integrovanou správou pobežní zóny. Pevážná vtšina pispvatel obhajuje provádní víceletých plán podporujících pístup zohledující lovišt, piemž nkteré píspvky dokonce požadují zavedení ekosystémových víceletých plán. V nkterých pípadech je uvádno, že pravidla kontroly odlovu v tchto víceletých plánech by mla povinn odrážet výsledky zpístupnné na základ vdecké porady, pokud jde o hlavní populace ryb, skupiny ryb nebo lovišt. Nkolik píspvk zdrazuje, že politický tlak by se v dsledku toho pi stanovování rybolovných práv zmírnil. Nkteré píspvky navíc zdrazují, že víceleté plány by se rovnž mly zamit na další otázky, jako jsou výmty, struktura a složení úlovk, ale také hospodáské a sociální aspekty. Nkteí pispvatelé mají za to, že politika ízení kapacity by mla sledovat vývoj tchto víceletých plán. Je obhajován názor, že pi pijímání a provádní tchto plán by se ml uplatovat pružnjší postup a mla by být zvýšena odpovdnost regionálních poradních sbor. Názory na technická opatení a individuální pevoditelná práva se rzní; nkolik pispvatel zdrazuje, že by se nemlo zvažovat uplatování univerzálních ešení, nkteí se zas domnívají, že zlepšení lze dosáhnout spíše prostednictvím technických ochranných opatení než rozvojem individuálních pevoditelných práv. Nkolik píspvk nicmén trvá na tom, že je nezbytné ešit problémy spojené s výmty (zákaz výmt je stále kontroverzní otázkou) a vedlejšími úlovky. V nkolika píspvcích se objevují další návrhy, které se vícemén týkají ochrany, jako napíklad omezení pístupu malých lostev v zón 12 námoních mil nebo pípadná aktualizace relativní stability (RS). 3.3. Relativní stabilita (RS) a pístup k pobežním lovištím Velká vtšina pispvatel (vetn vtšiny lenských stát) podporuje zachování zásady relativní stability, kterou považují za základ SRP zaruující stabilitu a jistotu. Omezený poet pispvatel je ochoten tuto zásadu pehodnotit ve prospch model pro rybolovná práva založených na tržnjším pístupu nebo pechodu na intenzivní rybolov ve smíšených lovištích a/nebo radikální zmny, pokud jde o pístup/pidlování založené na ekologických kritériích a kritériích rovnosti (zejména nkteré nevládní organizace zabývající se životním prostedím). Evropský parlament vyzývá k pezkoumání poteby provedení zmny této zásady, trvá však na tom, aby byly zachovány výhody relativní stability pro pobežní oblasti. Všeobecná podpora je vyjadována pezkumu pidlovacích klí a jejich aktualizaci v souladu se stávající situací, zejména pi zohlednní každoroní výmny kvót. Jiní pispvatelé požadují pizpsobení skutené rybolovné kapacit. CS 10 CS

Široké podpory se dostává systému pevodu a výmny kvót a nkteí navrhují další rozvoj pevodu kvót (prostednictvím výmn v rámci odvtví a možností výmn se tetími zemmi). Pevážná vtšina pispvatel podporuje zachování režimu 12 námoních mil, Evropský parlament vyzývá k ustavení trvalého charakteru tohoto režimu. Velká skupina pispvatel uvažuje o propojení tohoto režimu s ochranou malých lostev. Nkteí pispvatelé podporují režim, který omezuje pístup na plavidla splující urité podmínky udržitelnosti nebo stanoví omezení pístupu do konkrétních rybolovných oblastí nebo zohleduje rybolovné oblasti v moských chránných oblastech. Omezený poet píspvk navrhuje, aby se pravidla stanovená lenskými státy pro zónu 12 námoních mil vztahovala na všechna plavidla psobící v tchto vodách. Sporadicky se objevují píspvky podporující návrat do teritoriálních vod nebo zrušení dohody o vzájemném pístupu mezi lenskými státy. 3.4. Obchod a trhy od úlovku ke spotebiteli Spolená organizace trhu (CMO, naízení. 104/2000) je obecn považována za základní pilí SRP. Pozornost by se mla vnovat trhu jako celku, pi zohlednní konkrétních poteb odvtví akvakultury. Píspvky lenských stát, Evropského parlamentu a prmyslu zdrazují úlohu organizací producent a podporují posílení tchto organizací a zvýšení jejich odpovdnosti v oblasti ízení produkce i zdroj, zlepšení plánování trhu a schopnosti ešení problém, inovace a koncentrace nabídky, vetn posílení úlohy (nadnárodních) meziodvtvových organizací. ada lenských stát doporuuje poskytnutí více finanních prostedk organizacím producent za úelem podpory zvýšené odpovdnosti, ale také plánování uvádní produkt na trh. Obecn je uznávána poteba revize a zjednodušení cenových a intervenních mechanism a vtšina pispvatel je pesvdena, že stažení z trhu (ryb spadajících pod intervenní mechanismy CMO) by mlo být zrušeno, ale peklenovací podpora by mla být zachována. Nkteí podporují pímou podporu produkce a prodejní innosti. Prmysl oceuje systém orientaních cen, který by však ml být lépe pizpsoben (regionální) situaci, piemž pro akvakulturu je teba zavést samostatný cenový systém. Vtšina pispvatel ví, že oznaování a certifikace jsou slibnými strategiemi, kde by regulaní rámec mohl pispt k transparentnosti a vybudování dvry spotebitel. Podpora propagace spoteby se zdá být kontroverznjší otázkou. Pokud jde o obchodní politiku, zejména dovozci a zpracovatelé trvají na liberalizaci dovozu za úelem zajištní dodávky surovin. Nkolik lenských stát si peje zachovat celní režim, maloobchodníci a dovozci upednostují více pípad pozastavení cel. Evropský parlament a mnoho dalších pispvatel se vyjadují i k jiným otázkám, než jsou otázky cla, a žádají o zajištní rovných podmínek jak pro EU, tak pro dovážené produkty, mimo jiné prostednictvím ochranných a antidumpingových opatení a písných kontrol dovozu. CS 11 CS

3.5. Zalenní spolené rybáské politiky do širšího kontextu námoní politiky Pispvatelé obecn považují za dležité, aby integrovaná námoní politika (IMP, KOM(2007)575) zahrnovala SRP jako nedílnou souást, a mají za to, že je teba uplatovat celostní pístup. Stávající situace je obecn kritizována z dvodu nesoudržných politik, které nezajiš ují rovné podmínky. Evropský parlament vyzývá k zajištní dostatených finanních zdroj pro IMP. Rzné zúastnné subjekty (zejména prmysl) spatují v rozvoji integrované námoní politiky píležitost k efektivnjšímu prosazení svého názoru na innosti jiných hospodáských provozovatel nebo získání vtšího vlivu na politická rozhodnutí s dopadem na rybolov. Stejn tak i další pispvatelé a nevládní organizace zabývající se ochranou životního prostedí by rády získaly vtší vliv na rozhodování o rybolovu. Existuje všeobecná podpora pro regionální provádní integrované námoní politiky vetn rybolovu na úrovni oblastí jednotlivých moí a pro zízení regionálního fóra, kde by probíhaly diskuse o všech aspektech. Jako dobrý píklad byla v této souvislosti uvedena strategie pro oblast Baltského moe. Velká vtšina pispvatel podporuje uvedení SRP v soulad se strategií pro moské prostedí a dalšími pedpisy v oblasti životního prostedí, jakož i ekosystémovým pístupem. Názory se liší, pokud jde o zpsob provedení tohoto kroku. Odvtví rybolovu obecn prosazuje názor, že rybolovné innosti by mly být považovány za (historicky odvodnné) priority. Nevládní organizace zabývající se ochranou životního prostedí dávají pednost zahrnutí rybolovných inností do standard v oblasti životního prostedí. Pokud jde o územní plánování námoních prostor, prmysl požaduje pednostní pístup a je toho názoru, že by ml být více konzultován, zatímco mnoho lenských stát a nevládních organizací se domnívá, že integrovaná námoní politika by se nadále mla mechanismy, v jejichž rámci jsou konzultována všechna odvtví. Prmysl trvá na tom, že je s to podpoit pizpsobování dopadm klimatických zmn a pomoci zajistit, aby rybolov nenarušoval odolnost moských systém. Mnoho nevládních organizací se domnívá, že snížená intenzita rybolovu, chránné moské oblasti a postupy vyžadující menší spotebu paliva jsou nejlepšími nástroji ke zvýšení odolnosti ekosystém vi zmnám klimatu. lenské státy uvádjí potebu posílení výzkumu zmn klimatu a uplatování ekosystémového pístupu. Znaná ást pispvatel považuje za dležité posouzení dopad a lepší znalost fungování ekosystému. Prmysl zdrazuje, že má velmi dobrou znalost moského prostedí, a mže být proto v této oblasti velmi užitený (nap. urení zranitelných oblastí). 3.6. Znalostní základna pro rybáskou politiku Panuje shoda na tom, že SRP musí být založena na nejlepších dostupných vdeckých znalostech. Nkteí pispvatelé (zejména nevládní organizace zabývající se ochranou životního prostedí a maloobchodníci) tvrdí, že vdecká doporuení by mla být vždy respektována. Evropský parlament zdrazuje, že nedostatek znalostí by neml bránit pijetí pedbžných opatení. CS 12 CS

Vtšina pispvatel zdrazuje potebu pístup podporujících zaleování a úast k výzkumu a vdeckým doporuením, za úasti všech zúastnných subjekt (nkteré z nich považují za nezbytné pouze zapojení prmyslu), které udržují dobrou komunikaci s vdci. Mnozí požadují multidisciplinární výzkum a vdecká doporuení v rámci ekosystémového pístupu a jejich integraci do strategie pro moské prostedí. Nkteré píspvky upozorují na potebu pizpsobení vdeckého poradenství rámci regionálního ízení. Vtšina pispvatel ze všech skupin vyjaduje obavy týkající se dostupnosti a kvality údaj (nap. sociální a hospodáské údaje, údaje o výmtech atd.). Podle rzných skupin nedostatek údaj nebo znalostí souvisí s existencí píliš písných naízení (odvtví lovu ryb), uplatováním ekosystémového pístupu (nkteré lenské státy, Evropský parlament, nevládní organizace) nebo dvrou spotebitel (obchodníci a maloobchodníci). Konkrétní píspvky vyzývají k poskytování významnjších finanních prostedk na výzkum, shromažování údaj a poradenství, piemž nkteí pispvatelé (Evropský parlament a nkteré lenské státy) požadují lepší využívání informaních technologií a automatizované zaznamenávání. Nkteí se domnívají, že rybái by mli získat pobídky k poskytování správných údaj. Nkteí pispvatelé navrhují vytvoení nové struktury EU (nap. agentura, znalostní uskupení) za úelem zajištní nezávislosti, transparentnosti a lepší koordinace a využívání zdroj. 3.7. Strukturální politika a veejná finanní podpora Mnoho pispvatel zdrazuje potebu zachování financování z veejných zdroj pro odvtví rybolovu. Evropský parlament požaduje navýšení finanních zdroj pro politiku rybolovu. Skupina lenských stát podporuje zmnu postupu financování. Nkolik lenských stát a vtšina nevládních organizací trvá na zrušení i postupném ukonování podpor tyto podpory udržují neživotaschopné struktury a zachovávají závislost odvtví na veejné podpoe. Existuje shoda, že jakákoli budoucí podpora by mla doprovázet pechod v rámci reformního procesu a usnadnit pizpsobení prmyslu, piemž by mla zajistit dlouhodobou hospodáskou a sociální udržitelnost nebo zmírnit následky vývoje politik (nap. pechod na maximální udržitelný výnos, Evropský parlament navrhuje finanní vyrovnání pro rybáe dotené víceletými plány). Podpora EU by mla být lépe definována a zamena a mla by se soustedit na výzkum a inovace, posílení ochrany moského prostedí a podporu rybáských organizací a místního rozvoje (osa 4, udržitelný rozvoj rybolovných oblastí). Výrazná podpora je vyjadována (nkterými lenskými státy a prmyslem) zízení mechanism na podporu prmyslu v pípad krizí a naléhavých pípad, které by však nikdy nemly být v rozporu s dlouhodobými cíli. Akvakultura je rovnž asto uvádna jako potencionální píjemce veejné podpory. Za jednu z hlavních výzev je obecn považována restrukturalizace lostva. Existuje tendence zachovat vyazování plavidel z provozu, ale s písnjším uplatováním pravidel; nkteí prosazují jednorázové programy vrakování. Jiní zaujímají alternativní postoj a trvají na širším využití tržních pístup, jako jsou individuální pevoditelná práva. Mnoho pispvatel podporuje veejné financování za úelem CS 13 CS

modernizace lostev (selektivnost, inovaní technologie apod.) a omezený poet pispvatel obhajuje poskytování veejné podpory za úelem obnovy lostev (vetn Evropského parlamentu a nkteré lenské státy). Nkteré regiony a zúastnné subjekty podporují sociální rozmr restrukturalizace. Doasné zastavení innosti však není výslovn podporováno, jestliže je k dispozici alternativní nástroj (nap. mechanismus pro naléhavé pípady). Široká podpora je vyjadována vtší podmínnosti financování z finanních prostedk EU plnním cíl SRP. Nkteí pispvatelé (vetn nkterých prmyslových organizací) se domnívají, že dodržování pravidel / plnní cíl by mlo být podpoeno pístupem k dostateným finanním prostedkm. Silná podpora je vyjadována odvtvovjšímu pístupu, který by nebyl založen na konvergenních kritériích, avšak skupina lenských stát a Evropský parlament se tomuto pístupu brání. Omezený poet pispvatel obhajuje postupné ukonování vnitrostátní podpory (vetn osvobození od daní a režim státních podpor, nap. pravidlo de minimis). Pevážná vtšina prmyslových subjekt a lenských stát zastává názor, že spolené služby (jako je kontrola a shromažování údaj) by v budoucnosti mly být financovány z finanních prostedk EU. 3.8. Vnjší dimenze Vtšina píspvk potvrzuje dležitost vnjší dimenze a zdrazuje, že cíle SRP by mly být uplatovány jak intern, tak extern, za úelem zajištní soudržnosti politiky. Evropský parlament a nkteí další pispvatelé považují za hlavní cíl obhajobu zájm Spoleenství. Pevážná vtšina zúastnných subjekt souhlasí s tím, že je poteba zajistit výraznjší zapojení EU v regionálních organizacích pro ízení rybolovu (RFMO), které hrají velmi významnou úlohu v globálním ízení rybolovu. To by mlo také zahrnovat zlepšení vdeckých poznatk a doporuení, vtší zapojení všech zúastnných subjekt a transparentnjší rozhodovací postupy. Vtšina pispvatel podporuje zachování politiky volného pístupu k mezinárodním vodám pod správou regionálních organizací pro ízení rybolovu. Nicmén nkteí pispvatelé trvají na tom, že zvýhodnné strany (prmysl i zem) by mly pispívat na náklady na ízení, výzkum a dozorí innost nebo platit za práva k výkonu rybolovné innosti na volném moi, a Evropský parlament je toho názoru, že pístup by ml být povolen jen v oblastech, kde je pebytek zdroj. Vtšina píspvk se zamuje na dohody o partnerství v oblasti rybolovu (FPA). Vtšina zúastnných subjekt v odvtví pedkládá tuto záležitost s cílem zachovat stávající strukturu dohod o partnerství v oblasti rybolovu za úelem zajištní právní ochrany a odpovdného rybolovu a poskytnout platformu pro dodržování pravidel, transparentnost a podporu tetích zemí. Dva lenské státy si pejí posílení dohod o partnerství v oblasti rybolovu na regionálním základ, jež pispje k efektivnjšímu výzkumu, kontrole a dohledu a regionální spolupráci obecn. Nkolik zúastnných subjekt, zejména nevládní organizace, navrhuje nahrazení dohod o partnerství v oblasti rybolovu rámcem pro ízení rybolovu nebo dohodami o udržitelném využívání zdroj. Mnoho pispvatel zdrazuje dležitost užšího propojení zásad SRP a práce na dohodách o partnerství v oblasti rybolovu s dalšími politikami za úelem zajištní soudržnosti a synergie s dohodami o hospodáském partnerství (EPA), obchodními CS 14 CS

dohodami, rozvojovou pomocí a podporou místního rozvoje. Spolené podniky jsou odvtvím považovány za motor investic do tetích zemí. Odbory a nkteré nevládní organizace zabývající se ochranou životního prostedí hájí respektování místních spoleenství a práva místních pracovník. Nkteré zúastnné subjekty rovnž zdrazují dležitost severských dohod. Velká ást zúastnných subjekt v odvtví dává pednost zachování stávajícího zpsobu financování dohod o partnerství v oblasti rybolovu, zatímco znaný poet dalších subjekt v odvtví tvrdí, že dohody o partnerství v oblasti rybolovu by mly být financovány ze soukromých zdroj nebo v rámci partnerství veejného a soukromého sektoru. Nevládní organizace trvají na zpoplatnní pístupu subjekt v odvtví, které by mly prokázat dodržování kritérií udržitelnosti, k vodám tetích zemí. Nkteré nevládní organizace podporují investice EU do penosu know-how a podpory rozvoje, ale brání pevodu rybolovné kapacity. ízení akvakultury v rámci dohod o partnerství v oblasti rybolovu je podporováno nkterými zúastnnými subjekty, mnoho nevládních organizací s tím však nesouhlasí. 3.9. Akvakultura Odvtví akvakultury je obecn považováno za dležité a zaznívají hlasy volající po zachování finanního nástroje za úelem podpory rozvoje tohoto odvtví a zahrnutí poteb akvakultury do pezkumu tržní politiky. Vtšina píspvk poukazuje na význam socioekonomických aspekt, tržní dimenzi, vazbu na rybolov, problémy týkající se dovážených produkt a pístup k prostoru. Nkteré zúastnné subjekty v odvtví zdrazují, že akvakultura by nemla být souástí SRP a její ízení by mlo být ponecháno lenským státm. Nkteré lenské státy tento názor podporují, avšak vítají finanní podporu EU. Nkteré lenské státy a nevládní organizace vyzdvihují význam akvakultury pro udržitelnost životního prostedí a trvají na jejím rozvoji v rámci ekosystémového pístupu vzhledem k úloze, kterou plní jako alternativní dodavatel potravin. Jiné lenské státy považují akvakulturu za základní a strategický pilí SRP a obhajují rst soudržné politiky EU. Akoli nkteré nevládní organizace podporují udržitelnou akvakulturu, vtšina nevládních organizací zabývajících se ochranou životního prostedí a zástupci spotebitel vyjadují obavy týkající se negativního dopadu akvakulturních postup na životní prostedí. Evropský parlament, nkteré lenské státy a další považují akvakulturu za nedílnou souást SRP; ada nevládních organizací zabývajících se ochranou životního prostedí nahlíží na zalenní akvakultury do SRP pedevším jako na zpsob podpory ekologicky udržitelné (a sociáln odpovdné) rybí produkce. Tyto zainteresované strany a nkteré organizace zabývající se zacházením se zvíaty považují akvakulturu integrovanou do SRP za prostedek omezení dopadu na životní prostedí (nap. omezení používání masožravých druh ryb, omezení zdroj krmiv atd.). Nicmén další významná skupina nevládních organizací zabývajících se ochranou životního prostedí má za to, že akvakultura by nemla být nedílnou souástí revidované SRP, ale toto odvtví by mlo být ízeno prostednictvím samostatného evropského nástroje nebo samotnými lenskými státy. CS 15 CS

4. DALŠÍ NADNESENÁ TÉMATA ada pispvatel, zejména Evropský parlament, požaduje, aby byla vnována vtší pozornost sociálnímu rozmru, vetn pitažlivosti profese, a aby byla uznána úloha žen a zranitelných skupin v odvtví rybolovu. Akoli pispvatelé uznávají, že prostor pro innost je omezen, požadují napíklad podporu sociálního dialogu, odborné pípravy a vzájemného uznávání kvalifikací, a pejí si, aby byla vnována pozornost pracovním podmínkám a bezpenosti plavidel a platm posádky. Mezi konkrétními návrhy figurují mechanismy na ochranu zamstnanosti a rozvoj dlouhodobé strategie. Orgány zastupující nejvzdálenjší regiony (NR) a Evropský parlament trvají na dležitosti rybolovu, ale upozorují rovnž na specifické problémy, které vyžadují zvláštní ešení (vetn samostatného ízení lostva). V nkterých píspvcích je navrhován regionální pístup, jiné píspvky zdrazují problémy s vymezením pístupu k vodám obklopujícím nevzdálenjší regiony. Jeden pispvatel navrhuje zvláštní posouzení dopadu politik na NR. Zástupci rekreaního rybolovu si pejí, aby byli považováni za plnohodnotné zúastnné subjekty SRP, které mají významnou hodnotu pro udržitelné hospodáství a tvorbu pracovních míst. Další pispvatelé se domnívají, že rekreaní rybolov a jeho dopad na zdroje je teba posoudit v kontextu SRP, za pomoci shromáždných údaj a pípadn konkrétních technických opatení. Konen Evropský parlament uvádí pístavy jako dležité koordinátory rybolovu. 5. PÍSPVKY OB AN Akoli nkteré píspvky jednotlivc jsou velmi podrobné a zabývají se prakticky všemi aspekty SRP, vtšina píspvk se omezuje pouze na urité otázky. Mnoho oban si peje zastavení nadmrného rybolovu (nkteí navrhují moratorium), zrušení podpor a zákaz destruktivních typ lovných zaízení. Významný poet pispvatel požaduje zákaz výmt a nkteí vyzývají k písnému dodržování vdeckých doporuení pi stanovování celkového pípustného odlovu. Další píspvky uvádjí, že je teba zajistit snížení kapacity lostva, vtší kontrolu, ochranu útes a ochranu drobného rybolovu. Na druhé stran spektra nkolik píspvk vyzývá ke zrušení SRP, vrácení oblasti 200 námoních mil do pravomoci lenských stát a/nebo optovnému znárodnní politiky rybolovu. Byly obdrženy dva typy hromadných e-mail: omezený poet e-mailových zpráv žádá zízení stálých moských rezervací o rozloze až 40 % vod Spoleenství v kombinaci se zákazem niivého používání vlených sítí a odstranním výmt a vedlejších úlovk. Druhý typ hromadných e-mail trvá na tom, že mnoho rybá loví nadmrné množství ryb, a navrhuje zavedení tchto politik: snížení kapacity lostva alespo o 50 %, zohledování vdeckých doporuení, vytvoení sít chránných moských oblastí, zákaz výmt a povinnost zajistit podrobné informace pro spotebitele, týkající se produkt a produkce. Za zmínku stojí jeden píspvek, který je zajímavý jak svou formou (kreslený seriál), tak zpsobem, jakým pistupuje k tématu (název je dostaten výmluvný: Nžný, naivní a nestoudný píspvek ke spolené politice rybolovu ). CS 16 CS

6. DALŠÍ KROKY Tento pracovní dokument útvar Evropské komise (CSWD) bude zveejnn na internetových stránkách Komise a bude pedstaven jako základ pro výmnu názor Rad ministr pro rybolov ve dnech 19. 20. dubna 2010. V prbhu roku 2010 Evropská komise vypracovává a pipravuje možnosti politik pro posouzení dopadu, které bude doprovázet návrhy na reformu. V této etap se plánují intenzivní konzultace jak zainteresovaných subjekt, tak lenských stát; poté budou pedloženy návrhy reformy. Pedpokládá se, že kolegium komisa pijme návrhy reformy zaátkem roku 2011. CS 17 CS

Píloha 1 Seznam píspvk obdržených 12. ledna 2010 Obané 114 individuálních píspvk + 1329 píspvk s totožným znním Správní orgány / parlamenty / vládní organizace lenských stát CS 18 CS

Deutscher Bundestag Fiskeriverket (SE) Miljö- och jordbruksutskottets utlåtande (SE) Regeringskansliet (SE) SRU - German Advisory Council on the Environment (DE) Bundesrat (DE) Wirtschaftsrat der CDU(DE) UK House of Lords UK Joint Nature Conservation Committee UK English Heritage Ministerio de Medio Ambiente, Medio Rural y Marino Secretaría General del Mar (ES) Assembleia da República Comissão de Agricultura, Desenvolvimento Rural e Pescas (PT) Latvija uzskata k ovení Vlaamse Overheid (BE) Ministry of Agriculture, Nature and Food Quality (NL) République française Ministry of Agriculture, Forestry and Food (SI) Estonia UK Government George MP - UK Finnish Ministry for Agriculture and Forestry Bundesministerium für Ernährung, Landwirtschaft und Verbraucherschutz (DE) Bundesamt für Naturschutz (DE) Comhairle nan Eilean Siar (IE) Folketingets Udvalg for Fødevarer, Landbrug og Fiskeri (DK) Ministry of Food, Agriculture and Fisheries (DK) Marine Environment Unit Federal Public Service Health, Food Chain Safety and Environment (BE) Rzd Rzeczypospolitej Polskiej (PL) à vérifier par un/une PL de ton unité CS 19 CS

CS 20 CS

Regiony a místní vláda CS 21 CS

Scottish Government Xunta de Galicia Junta de Andalucía Kent & Essex Sea Fisheries Committee Eastern Sea Fisheries Joint Committee South Wales Sea Fisheries Committee Région Bretagne DE - Aktivregion Ostseeküste e.v. Poitou-Charentes, Pays de la Loire, Brittany and Lower-Normandy Gobierno de Canarias Generalitat de Catalunya East of England IE - South West Regional Authority SE - Fiskekommunerna CONFERENCE DES REGIONS PERIPHERIQUES MARITIMES D EUROPE CONFERENCE OF PERIPHERAL MARITIME REGIONS OF EUROPE Région Haute Normandie Camara Municipal de Sesimbra Highland Council Gobierno Vasco Southern Sea Fisheries District Northumberland Sea Fisheries Committee UK - Environment Agency Seafish Aberdeen Council North East Scotland Fisheries Development Partnership Cornwall Sea Fisheries District Association of Sea Fisheries Committees England Département de l'hérault Régions Ultrapériphériques Região Autónoma dos Açores Welsh Assembly Government Région Guadeloupe Västra Götalandsregionen Conseil général Morbihan Unioncamere Calabria COSLA - Convention of Scottish Local Authorities Scottish Government Comhairle nan Eilean Siar Conseil général Finistère Région Réunion CS 22 CS

Další instituce Výbor region Evropský parlament (neobdržen, ale ve fázi pípravy) Evropský hospodáský a sociální výbor (neobdržen, ale ve fázi pípravy) UNEP/CMS/ASCOBANS HELCOM MEP for Munster Fianna Fail MEPs Bowles MEP D. Dodds MEP CS 23 CS

Poradní orgány ACFA Regionální poradní sbor pro Baltské moe NSRAC PelRAC NWWRAC SWWRAC LDRAC CS 24 CS

Zúastnné subjekty prmysl, drobní rybái, cestovní ruch atd. CS 25 CS

Grupo Regal Sea Fishery Advisory Group of the Irish Seal Sanctuary Pedro Fernández Vianapesca CPMR North Sea Commission ACOPE ARVI L'Encre de Mer OPP48 Peterhead Port Authority AETINAPE Promovis Nieuwpoort Confederación Española de Pesca Marítima de Recreo Responsable UNACOMAR Cap l'orient Agglomération Europêche/Cogeca OPAGAC Associação de Armadores Pesca Artesanal Barlavento Algarvio Dutch Fish Product Board Mission de la Mer France Cornish Fed. Sea Anglers AIPCE-CEP Visveiling (Marcel Madou) Syndicat national des Chefs d'entreprise à la Pêche maritime Danske Havne Landesfischereiverband Weser-Ems FR - Comité national des Pêches - CNPMEM Cornish Fish Producers Organisation Scottish Pelagic Fishermen's Association Ilhas em Rede ANACEP & ANEPAT Greenore Cooley Fisherman's Association EAFPA Helénský rybáský svaz DE - Landesvereinigung für Nordseekrabben und Küstenfischer Puerto Celeiro Fischereischutzverband Schleswig- Holstein ACV Transcom Visserij AKTEA Fédération des Femmes du Milieu Maritime Federación Gallega de Cofradías de Pescadores The Fishermen's Association Limited National Federation Fishermen's Organisations Shetland Oceans Alliance Shellfish Association of Great Britain EuroCommerce CS 26 CS

Eurothon Edeka Zentrale IHK Nord DK-LAG Development North West Sealand Finská nevládní rozvojová organizace Scottish Fishermen's Federation Unioncamere Calabria BG - Civil Association "Regional Future" Rederscentrale Unione Italiana Lavoratori Pesca e Acquacoltura Fishmongers Company ETF CDSS Scottish Salmon Producers Organisation Handelsverband Deutschland National Association of the Fish Farmers Federación Territorial de Cofradías de Pescadores de Barcelona Árainn Mhór Island Fishing Committee Federation of Irish Fishermen PTEPA UK - Food and Drink Federation CEPPT Coastlsig - LGA EPF - Entrepreneurs et Pêcheurs de France EAPO Federación Nacional de Cofradías de Pescadores Collectif Pêche et Développement et Encre de Mer Cepesca Dánské organizace odvtví rybolovu Dutch Anglers Organisation - Sportvisserij Angling Trust Irish Fishermen's Organisation APC - Advance Planning-Consulting ASOAR-ARMEGA SESIBAL ANFACO-CECOPESCA CONXEMAR Swedish Fishermen Federation EPF- ORTHONGEL ADAPI SWFPA MARGov Centrale Economic Council & Consultative Commission for Fisheries SWFPO South West Handline Fishermen Association Fédération française d'aquaculture CS 27 CS

SeFF Fiskeriturism EAA EFTTA FIPS HU - Hartobagy WOFFMG Finská federace pro rekreaní rybolov Estonská rybáská organizace "WFFA NUTFA" EE - Maritime Cultural Society of Saaremaa EE - Saarte Kalandus ecké sdružení vlastník trawler Mexillón de Galicia ArtesanalPesca Angling-school CS 28 CS

Nevládní organizace CS 29 CS

Nederlandse Vegetariërs Bond Baltic Sea 2020 Fishcount.org.uk CFFA - CAPE 7 francouzských nevládních organizací ClientEarth-MCS Western Sahara Resource Watch Green Budget Germany WWF European Policy Office Irish Wildlife Trust Ocean Sentry EUCC Marine Team Marine Conservation Society ProWildlife Legambiente Seas at Risk Food and Water Europe COAST - UWE - Hebridean - SSACN - FIMETI PEW Ocean2012 Eurogroup for Animals CFFA Envrionmental Pillar of Social Partnership Compassion in World Farming German Church Development Service Finnish Association for Nature Conservation Seas at Risk position Royal Society of Edinburgh Birdlife Ecologistas en Acción Greenpeace ClientEarth Dutch society for the Protection of Animals Oceana ICSF National Heart Forum DE - Society for the Dolphin Conservation Kenna Eco Diving Pro-Sea Foundation Project Blue Sea Swedish Society for Nature Conservation Coalition Clean Baltic Deepwave New Economics Foundation Saharawi NGOs PONG Pesca EKO-UNIA PUGAD Fisheries Secretariat CS 30 CS