Urbanistická studie části lokality KV II A. Textová část Pořizovatel: Statutární město Brno - Městská část Brno Nový Lískovec, Oblá 75a, 634 00 Brno Zpracovatel: ARCH. DESIGN, s.r.o., Stránského 39, 616 00 Brno Brno, květen 2003 Obsah:
1. Základní údaje 3 1.1. Zpracovatelé dokumentace 3 1.2. Zadání a výchozí podklady 3 1.3. Vymezení řešeného území 3 2. Širší vztahy 3 3. Funkční uspořádání území 4 3.1. Urbanistická koncepce 4 3.1.1. Stávající stav území 4 3.1.2. Návrhová část 4 3.1.3. Doprava 5 4. Inženýrské sítě 6 4.1. Všeobecně 6 4.2. Vztah kolektoru k povrchu terénu 7 4.3. Kanalizace 8 4.4. Vodovod 8 4.5. Centrální zásobování teplem 8 4.6. Elektroenergetické zásobování 8 4.7. Služby spojů 9 4.8. Připojení navrhovaných objektů na sítě 9 5. Koncepce řešení zeleně 9 5.1. popis lokality širší vztahy 9 5.2. úprava terénu zónování území 9 5.3. komunikační síť návaznost na stávající komunikace, občanskou vybavenost a MHD 10 5.4. relaxační programová náplň v zóně I s herními prvky (dět.hřiště) 10 5.5. Vodní prvek - umělé jezero 10 5.6. sportovní programová náplň v zóně II a sportovně-relaxační náplň v zóně III 11 5.7. výběhy pro psy 11 5.8. návrh dřevinných vegetačních prvků 11 5.9. Mobiliář 12 5.10. Údržba 12 6. Doklady 12
1. Základní údaje 1.1. Zpracovatelé dokumentace Vedoucí projektant: Urbanistická část: Zahradní architektura: Inženýrské sítě: Ing.arch. Jaroslav Dokoupil Ing.arch. Anna Kolegarová Ing. Renata Žižlavská Ing. Bohumil Bílek 1.2. Zadání a výchozí podklady Zpracování urbanistické studie Kamenný Vrch II bylo objednáno Úřadem městské části města Brna Brno Nový Lískovec dne 27. ledna 2003. Součástí objednávky byly zásady zadání, které upřesnily požadavky na řešení a rozsah dokumentace. Pořízení aktualizované urbanistické studie zóny bylo vyvoláno jako další stupeň záměrem požádat o změnu platné ÚPD této části KV II v návaznosti na řešení této lokality v Projektu regenerace panelového sídliště Kamenný Vrch v Brně-Novém Lískovci. Jako hlavní výchozí podklady byly použity: - Územní plán města Brna ( listopad 1994) - Územní plán zóny Kamenný Vrch II (Atelier DoS v.o.s., 06 1996) - Projekt regenerace panelového sídliště Kamenný Vrch v Brně-Novém Lískovci ( Dimense 2002) - Projekt terénních úprav v lokalitě Kamenný Vrch II (Dimense, 04 2002) - Projekt terénních úprav v lokalitě Kamenný Vrch II plocha A (Dimense, 09 2002) 1.3. Vymezení řešeného území Po dohodě s pořizovatelem je řešené území ohraničeno takto: - od severu ul. Plachty a Petra Křivky - od západu ul.chironovou - od východu ulicemi Jemelkova, Svážná Celková plocha řešeného území je tak 189 830 m2.
2. Širší vztahy Řešené území se nachází v katastrálním území městské části Nový Lískovec a částečně Bosonohy. Podle Územního plánu města z roku 1994 je území určeno pro převážně obytnou zástavbu, a to jak všeobecné, tak čisté bydlení. V menší míře je v jižní části území navržena plochy pro smíšené a výrobní funkce. Z hlediska začlenění do urbanistické struktury vytváří území Kamenného vrchu II západní okraj souvisle zastavěného území jihozápadního sektoru města. Území nabízí díky příznivým terénním a klimatickým podmínkám mimořádně vhodné plochy pro bydlení s dobrou vazbou na přírodní zázemí rekreačních příměstských lesů masivu Kamenného kopce, Baby, Holedné a Podkomorského polesí. Současně má díky blízkým trasám základního komunikačního systému města dobré dopravní napojení jak směrem k městu, tak k jeho okolí. Vzhledem ke své poloze je také významným urbanisticky exponovaným prostorem při příjezdu do Brna od západu a jeho řešení ovlivní podobu jihozápadního okraje města. 3. Funkční uspořádání území 3.1. Urbanistická koncepce Urbanistická koncepce vychází ze záměrů Projektu regenerace panelového sídliště Kamenný vrch v Brně-Novém Lískovci. 3.1.1. Stávající stav území Řešené území se nachází v jihovýchodním sektoru města na území městské části Nový Lískovec a navazuje na realizovaný obytný soubor Kamenný vrch I. Vlastní území je konfigurováno do tvaru mělké kotliny, ležící převážně pod úrovní okolního terénu. Ve směru jižním kotlina přechází do soustavy tří teras. Na území obytného souboru Kamenný vrch II byla podle projektu z roku 1989 realizována část technické infrastruktury ( kolektor, kanalizace, část vodovodu a rozvodů VN a NN), komunikací a terénních úprav. Z pozemních objektů byly postaveny bytové 12 podlažní domy C 13,14,výměníková stanice VS 5 a stavební část trafostanic TR 22,23. V letech 1996 1998 byly realizovány bytové domy terasového charakteru S1 S4, T1 T4 podél ulice Plachty. Z inženýrských objektů jsou realizovány zejména ulice Petra Křivky ( tzv. páteřní komunikace), kolektor z KV I včetně podchodu pod ulicí Petra Křivky do severní části území, podchod pro pěší pod páteřní komunikací, dešťová a splašková kanalizace, vodovod a terénní úpravy pro obslužnou komunikaci a původně projektovanou zástavbu. V jižní části území jsou realizovány rozsáhlé terénní úpravy, které zahrnuly bývalou erozní rýhu vytvářenou místní vodotečí. Z kolektoru na povrch terénu vystupují čtverhranné otvory kryté poklopy, je proto třeba počítat s přístupem mechanizace. Na povrch dále vystupují větrací potrubí válcového tvaru z ocelových trub. Teren kolem poklopů revizních šachet kanalizace lze snížit a hloubku šachty upravit. Plocha určená k zastavění se svažuje od severu a východu k jihu a západu. Svah je v severní části pozemku mírný ( cca 5%), směrem k jihu postupně strmější, místy až 20%. Nadmořská výška je od cca 262 po 300 mnm.
3.1.2. Návrhová část Urbanistické řešení zohledňuje požadavek na zlepšení podmínek pro sportovní a rekreační vyžití obyvatel sídliště KV II a především přehuštěné zástavby KV I, kde z prostorových důvodů není možné chybějící vybavenost vybudovat. Dále návrh řeší oddálení a oddělení zelení nově budovaných dětských hřišť od bytového domu na Plachtách. Byly zpracovány 2 varianty řešení, které byly během března a dubna vystaveny a projednány s veřejností. Na základě výsledků projednání byla zpracována výsledná varianta. Obytný dům o 4-5 podlažích nebyl ve výsledku projednávání doporučen. Členění území je v zásadě rozděleno na tři části jak terénní konfigurací, tak funkčně: I. zónu tvoří mělká kotlina v závětří v severní části území v návaznosti na realizované obytné domy pod ulicí Plachty. Park navazuje na krajinnou zeleň Kamenného kopce, kterou je možné projít až na koniklecovou rezervaci při severním okraji území. Mírně zvlněná krajina v závětří je určena především ke klidovým aktivitám a relaxaci v přírodně krajinářsky koncipovaném parku s odpočívadly, lavičkami, na travnatých plochách, pod stromy apod. Budou zde zřízeny plochy s herními prvky pro děti herními prvky pro děti předškolního a školního věku (robinsonády, hrazdy, šplhadla, houpačky, skluzavky, přístřešky, kreslící tabule, apod.). Centrum I. zóny tvoří vodní prvek přírodní jezírko s odpočívadlem v místě terénní sníženiny. Vzhledem k nedostatečné kapacitě dešťové kanalizace je možné uvažovat o retenční funkci této nádrže, čímž by mohla být umožněna výstavba nad ulicí Petra Křivky. II. zóna - rovinatý terén umělých teras ležící dále od obytných domů bude sloužit pro sportovní aktivity s nároky na větší plochu a modelaci terénu (baseball, malou kopanou, volejbal, tenis,basketbal). V obou variantách zde bude situován objekt pohybového a relaxačního centra se saunou, fitcentrem, šatnami, klubovnou a restaurací. Obsluha objektu a parkoviště bude z ulice Chironovy, od které je oddělen protihlukovým valem osázeným zelení. Travnaté plochy budou sloužit pro různé sportovní aktivity tenis, volejbal, softbal, fotbal apod. Hřiště pro softbal umožňuje vzhledem k terénní konfiguraci doplnění o amfiteátr, což nabízí širší možnosti využití. III. zóna - sportovně relaxační. Ve III. zóně pod svahem je navrženo bikrosové hřiště. V areálu bikrosového hřiště je možno vybudovat prvky pro skateboard (U-rampy apod.) Je zde ponechán prostor pro hry dětí z družiny v odpoledních hodinách(táborový kruh, srub pro uložení materiálu a pomůcek, travnaté hřiště), ohrazené kynologické cvičiště. Tyto aktivity nejsou investičně náročné a mohou sloužit do doby případného vybudování tramvaje pro obsluhu plánované výstavby v Bosonohách, která byla v územně plánovací dokumentaci schválena na severní části této plochy. Doporučujeme technické a územní prověření variant trasy tramvaje samostatnou dopravní studií. Soustava navržených okružních tras celé území zprůchodní a propojí v jeden celek. Okružní asfaltová trasa umožní pohyb na kolečkových bruslích, pro in line sporty, kola. Hlavní trasa areálem vede od severozápadu napříč územím až k ulici Svážné. Bude ji možné využít i pro obsluhu kolektoru a údržbu území. Koncepce cest je vhodná i pro kondiční běh. Podmínky pro rekreaci a sport budou v území po vybudování navrhovaných ploch a zařízení velmi dobré. Oseté plochy a plochy výsadeb budou koncipovány tak, aby byl návštěvníkům umožněn volný pohyb mimo navržené trasy. Výměníkové stanice mezi ulicemi Petra Křivky a Slunečnou bude výhledově vzhledem k uvažované rekonstrukci rozvodů teplé vody možno využít pro jiný účel (klubovna, knihovna apod.).
3.1.2.1. Městský mobiliář Lavičky a odpadkové koše budou osazeny podél komunikačních os pro pěší, v místech dětských hřišť a pískovišť a u odpočívadel. Budou instalovány stožáry VO městského typu v souladu s typy vybranými pro regeneraci sídliště a doplněny odpadkové koše se sáčky pro psí exkrementy.. 3.1.2.2. Vyhrazená místa pro venčení psů Na třech místech byla vytipována oplocená místa pro venčení psů vybavená odpadkovými koši na psí exkrementy. V jižní části pod kotelnou je navrženo kynologické cvičiště. 3.1.2.3. Protihlukové bariéry Protihluková bariéra podél ulice Chironovy bude realizována jako terénní val osázený zelení. Bude oddělovat pohybového a relaxačního centrum a sportoviště od komunikace. 3.1.3. Doprava Sídliště Kamenný vrch je umístěno v jihozápadním sektoru města Brna nad dálnicí D1. Přímé napojení sídliště na dálnici umožňuje Západní dálniční přivaděč /Pražská radiála/ - rychlostní komunikace funkční třídy A1, procházející podél východního okraje sídliště. Napojení sídliště na městskou komunikační síť zajišťují sběrné komunikace funkční třídy B1 - ulice Jemelkova, Chironova a Jihlavská/Pražská. Dopravní obsluhu sídliště zajišťuje páteřní komunikace /ulice Petra Křivky/ - sběrná komunikace funkční třídy B2 s přímým napojením většiny obslužných komunikací. 3.1.3.1.Městská hromadná doprava Městská hromadná doprava kolejová: Trasa prodloužení tramvaje z Bohunic do Bosonoh tak, jak je navržena v platné ÚPD odřezává jižní část území od sportovních ploch. Možnosti variantního řešení je nutno technicky (podélný sklon tramvaje a ostatní parametry) prověřit v samostatné dopravní studii. Parkování Potřebný počet parkovacích stání pro obyvatele bude kompletně řešen v parkovacích garážích v obytných domech (1 parkovací stání pro 1 byt) a na parkovišti na terénu před objektem sportovně relaxačního. Městská hromadná doprava nekolejová je vedena po všech sběrných komunikacích. Třetí linka trolejbusu bude ukončena ve stávající smyčce na ulici P.Křivky. 3.1.3.2.Pěší provoz Hlavní pěší trasy mají šířku 3m. Hlavní pěší trasy a okružní trasa budou provedeny s hladkým povrchem, aby je bylo možno využít pro provozování in line sportů. Vedlejší pěší trasy s mlatovým povrchem z minerální drti mají min. šířku 2,25m. 3.1.3.3.Cyklistický provoz V souladu s územně plánovací dokumentací jsou uzemím protaženy tyto cyklistické trasy:
Jihlavská-Bosonohy, Bohunice-Jihlavská a Jihlavská-Kamenný vrch. Posledně jmenovaná naváže na lesní cesty, jejichž parametry nevyhoví pro návrh cykl. stezek. Stezky jsou navrženy buď samostatně vedené min. šířky 3m a nebo společné s pěšími min. šířky 4m. Povrch stezek bude ze zámkové dlažby, na samostatné trase z obalovaného kameniva. 4. Inženýrské sítě 4.1. Všeobecně V rámci předcházející etapy stavby sídliště byly vybudovány kolektory pro sdružené vedení inženýrských sítí. Těleso kolektoru je železobetonové prefabrikovalé, vnitřní rozměry jsou 2,35 x 2,35 m. Obsahují tyto sítě: - Vodovod - Centrální zásobování teplem (teplovod, horkovod, upravená voda) - Silové kabely VN a NN - Sdělovací vedení - Kabelová televize Centrum správy kolektoru TSB a.s. je na ulici Svážná 29. Kolektor vede napříč řešeným územím, kde obsahuje odbočky pro stávající i plánovanou zástavbu. Kolektor je v celé délce využit pro provozované objekty. Míra využití je různá. Obsahuje také rezervy a odbočky související s objekty předpokládanými. V tom smyslu je také určitou předinvesticí. Z hlediska správy a údržby nejsou problémy. Samostatně je vedena kanalizace oddílné soustavy. Plynovod není v předmětné části sídliště zaveden. V některých případech vedou kolektorové přípojky až do budov. V jiných případech jsou na kolektoru jen odbočky pro další pokračování jednotlivých sítí nebo kolektoru ve výhledu. V některých případech v souvislosti se stávající zástavbou vystupují z kolektoru do terenu jednotlivé sítě: Vodovod (2 x) VN a NN kabely JME (cca 5 x) Sdělovací kabely ČeskéhoTelecomu (3 x)
Z kolektoru také vystupují potrubí odvodnění kolektoru zaústěná do kanalizace (13 x). Samostatné rozvody uvedených sítí se vyskytují jen po obvodě zájmového území. V nezastavěné centrální části je pouze kolektor a kanalizace. 4.2. Vztah kolektoru k povrchu terénu Z kolektoru na povrch terénu vystupují čtverhranné otvory kryté poklopy s visacími zámky. Účelem otvorů je úniková cesta, občasný vstup, montážní otvor, nebo kombinace uvedeného. Je proto třeba počítat nejen s přístupem osob, ale i mechanizace. Nejtěžším dopravovaným předmětem je kabelová cívka (váha až 5 t), ze které se pak na povrchu terénu odvíjí kabel a spouští do podzemí. Dále se může jednat o různá potrubí délky až cca 6 m, armatury, ocelové konstrukce apod. Kolem montážních poklopů je proto potřeba manipulační prostor, příjezd pro autojeřáb apod. Parametry únikové cesty stanovuje ČSN 737505 Sdružené trasy městských vedení technického vybavení. Vstupní otvory únikových cest musí v nezpevněných plochách převyšovat povrch terenu nejméně o 100 mm a povrch terénu musí být okolo otvoru do vzdálenosti 500 mm zpevněn se sklonem od vstupu. Umístění únikových otvorů do vozovky se nedovoluje, do chodníku jen ve stávající zástavbě. V tom případě je poklop proveden v rovině chodníku tak, aby jeho vyřazení z funkce vlivem vnějších okolností bylo vyloučeno. Nejmenší světlý rozměr otvorů vstupních a únikových šachet musí být 700/900 mm. Otvor musí být krytý nehořlavým a vodotěsným poklopem. Uvedené údaje jsou obsahem závazných článků ČSN. Teren kolem poklopu lze po dohodě se správcem kolektoru zvednout za výše uvedených podmínek. Výška násypu nad kolektorem včetně zvýšení šachet a poklopů je věcí technického řešení a dohody nad konkrétním případem. Na povrch dále vystupují větrací potrubí válcového tvaru z ocelových trub. Trouby jsou dvouplášťové s mezilehlou tepelnou izolací. Vnější profil je 820 mm. Funkce je sací nebo výdušná. Různá výška trub může být v zájmu podpoření komínového efektu pro přirozené větrání a možná také architektonickým záměrem. Objekty jsou velikostí a tvarem minimální pro splnění daného účelu. Zvýšení úrovně terénu je možné. Spodní hrana žaluzií větracího otvoru musí být umístěna tak vysoko, aby provoz nebyl rušen povětrnostními vlivy (sníh, voda). Dříve se uvádělo 0,5 m nad terénem. Správce kolektoru požaduje, aby žaluzie větracích otvorů byly pokud možno mimo dosah osob. Eventuelní snížení úrovně terénu nad kolektorem je třeba posoudit místo od místa individuelně. Minimální krytí by mělo být 0,5 m. Vzdálenost vnějšího líce kolektoru od kmene stromu nemá být v půdorysném průmětu menší než 1,5 m.
4.3. Kanalizace V celém řešeném území je založena síť oddílné kanalizační soustavy. Část je využita pro stávající objekty. Dosti podstatná část (2 x 440 m + 1 x 110 m) je zatím nevyužitou předinvesticí pro budoucí zástavbu. Jedná se o kameninové stoky DN 300. Dalších 2 x 200 m stoky DN 300 / DN 600 prochází napříč územím. Dešťová kanalizace navazující na řešené území je vytížená. Předpokládá se proto v souvislosti s další občanskou a bytovou zástavbou stavba nové dešťové stoky DN 800 až 1100 mm do říčky Leskava (Lískovecký potok) vzdálené 1 km (vzdušnou čarou). Na akci probíhá územní řízení. Bude nutno prošetřit, zdali je jakákoliv nová výstavba již podmíněna touto stokou. Lze předpokládat, že sportoviště bude možno odvodnit vsakem, eventuelně by mohla být zvolena sportoviště nevyžadující odvodnění do kanalizace a nevyžadující parkovací plochy (lokální charakter). Teren kolem poklopů revizních šachet lze po dohodě se správcem BVK a.s. zvýšit nebo snížit a hloubku šachty upravit. Vzájemná vzdálenost stoky a stromů podle Řádu zeleně města Brna je min. 2,5 m, podle ČSN 756101 Stokové sítě a kanalizační přípojky min. 1,5 m. 4.4. Vodovod V kolektoru je instalován vodovodní řad DN 200 ve správě BVK a.s.. Je možné napojení dalších objektů. Ke konkrétnímu požadavku je nutné stanovisko vodáren. Vzájemná vzdálenost potrubí a stromů podle Řádu zeleně města Brna je min. 1,5 m. 4.5. Centrální zásobování teplem CZT je ve správě TEZA a.s. Centrální plynová výtopna je na ul.svážná. Odtud vede dvojtrubkový horkovodní rozvod do 6 výměníkových stanic. Jedna z nich (VS 5) je na řešeném území (mezi ul. Slunečná a Petra Křivky). Z výměníkových stanic vedou dvojtrubkové sekundární rozvody teplé vody do jednotlivých budov. Vše je dimenzováno na původní výhledový stav. V místě je tedy dostatečná kapacita CZT pro napojení nových objektů. Správce uvažuje o rekonstrukci systému na centrální výrobu teplé vody s jedním dvojtrubkovým rozvodem až do domů. Výměníkové stanice pak bude možno využít pro jiný účel (klubovna, knihovna, apod.). V domech se naopak musí najít místa pro předávací stanice. Věc je na úrovni studie. 4.6. Elektroenergetické zásobování Po obvodě řešeného území jsou 4 trafostanice, v kolektoru vedou VN kabely. Podle informace JME a.s. (ing.důbrava) nejsou na síti žádné předinvestice. Bude se jednat o běžné připojení nových odběrů buď ze sítě NN nebo budou podmíněny stavbou trafostanice VN/NN.
4.7. Služby spojů V kolektoru jsou založené rozvody a.s. Český Telecom. Předpokládá se další rozvoj investicemi správce sítě. Nelze ale vyloučit i vstup jiných firem v oblasti telekomunikačních služeb. 4.8. Připojení navrhovaných objektů na sítě Z hlediska ekonomické efektivnosti je vhodné situování objektů blízko kolektoru. Z toho pohledu je vhodně situováno fitcentrum se saunou a restaurací, ke kterému by byla provedena buď kolektorová přípojka nebo samostatná vedení od kolektoru. Navržený objekt je snadno připojitelný na kanalizaci. Bude nutno ale posoudit, zda-li nejsou podmíněny stavbou dešťové stoky viz odstavec 3. Uvedené skutečnosti byly ověřovány pochůzkou na místě, osobně v evidenci správců sítí BVK a.s., JMP a.s., JME a.s., Český TELECOM, TSB a.s., telefonicky u správce TEZA a.s. (ing.šťáva). Dále byla věc konzultována s pracovištěm technických sítí MMB-ÚHA (ing.jiří Fic, Ing.Puttnerová), s pracovištěm údržby kabelovodů Českého TELECOMU (p.svatopluk Urban) a s vedoucím údržby kolektoru TSB a.s. (p.rudolf Saiss). 5. Koncepce řešení zeleně 5.1. popis lokality širší vztahy Lokalita se nachází na přechodu intravilánu a extravilánu západní hranice města na úpatí kopce Kamenný vrch (325 m n.m.). Při severním a východním okraji ji lemuje bariéra obytných budov, z jiho-východu okružní komunikace. Vlastní území je konfigurováno do tvaru mělké kotliny, ležící více či méně pod úrovní okolního terénu. Ve směru jižním kotlina přechází do soustavy 3 teras. Obytně plochy sídliště se standardní vybaveností a trasami MHD (trolejbus,autobus) zde přecházejí do kulturní krajiny produkčního typu (J,JZ). Na komunikaci ve směru do Kohoutovic navazují plochy zahrádkářských kolonií, přecházející v přirozené porosty listnatého a smíšeného lesa Brněnské podkovy (S, SZ). V blízkosti řešeného území jsou vstupy do blízkého i vzdálenějšího okolí města s možností jednodenní rekreace (konečná MHD,turisticky značené trasy, cyklotrasa do Údolí Kohoutovického potoka, Holedná, Klidová oblast Podkomorské polesí, Bobrava apod.).
5.2. úprava terénu zónování území Vzniklá navážka zeminy v okolí stávajících obytných domů a po obvodu zadané lokality (místně s extrémní svažitostí ) je výsledkem stavební činnosti bez koncepce úpravy terénu a plánu rekultivace přilehlých ploch. Lokalitu protínají trasy kolektorů s větráky a vstupními šachtami souběžně s trasami kanalizace s kontrolními šachtami, které vyčnívají nad úroveň stávajícího terénu. K zásahům do původní konfigurace terénu došlo v rámci předcházející stavební činnosti a následně realizace projektu terénních úprav v jižní části území. Byla narušena přirozená skladba půdních horizontů, došlo ke změnám hydrologie podkladních vrstev. Výsledkem provedených TÚ je terénní sníženina s nerovnostmi a zlomy, vybíhající do svahů s různou délkou a sklonitostí.tvoří cca 50% řešeného území (I.zóna). Ostatní plocha byla srovnána do soustavy 3 teras (II a III.zóna). Plocha navazující na zónu bydlení je určena zejména ke klidovým aktivitám a relaxaci. Na plochu s prostorovou diferenciací vzhledem k obytné zóně jsou situovány sportovní aktivity. Funkčnímu dělení ploch do zón napomáhá také konfigurace stávajícího terénu. Mírně zvlněná krajina v závětří je příjemná pro pobyt a odpočinek, působí uklidňujícím dojmem a není monotónní.. Rovinatý terén skýtá možnosti pro sportovní a herní aktivity. Proto budou tyto morfologicky odlišné celky zachovány. Dílčí zásahy budou provedeny tam kde to bude potřebné z hlediska navrhované komunikační sítě, ochrany území proti vnějším vlivům a úpravy terénu v okolí vstupních šachet stávající kanalizace. Zmírněna bude profilace svahů, ohrožených erozí. 5.3. komunikační síť návaznost na stávající komunikace, občanskou vybavenost a MHD Navržené zónování je určující pro lokalizaci jednotlivých prvků zájmového programu v dané lokalitě. Soustava navržených okružních tras pak celé území zprůchodní a propojí v jeden celek. Stávající vjezd na plochu bývalého staveniště od ulice Svážná bude využitý jako hlavní průchozí (průjezdná) trasa areálem s vyústěním na SZ okraji řešeného území. Umožní také obsluhu stávajících technických sítí na ploše. Vedlejší trasy budou vedeny po vrstevnicích v rovině nebo v takové sklonitosti, aby se minimalizoval potřeba vkládaní dalších technických prvků (bezbariérový přístup). Tyto cesty budou dimenzovány pro vjezd malé mechanizace provádějící běžnou údržbu. Oseté plochy a plochy výsadeb budou koncipovány tak, aby byl návštěvníkům umožněn volný pohyb mimo navržené trasy.
Vstupy na plochu budou organicky navazovat na již vybudované komunikace, trasy a obytné celky Jako obslužná bude zachována stávající cesta podél komunikace do Kohoutovic. 5.4. relaxační programová náplň v zóně I s herními prvky (dět.hřiště) Přírodně-krajinářsky koncipovaný park bude sloužit zejména pro kratší procházky a odpočinek na instalovaných odpočívadlech, lavičkách, travnatých plochách, pod stromy apod. V blízkosti tras nebo odděleně budou zřízeny plochy s herními prvky pro děti předškolního a školního věku (robinsonády, hrazdy, šplhadla, houpačky, skluzavky, přístřešky, kreslící tabule, apod.) Rozlehlé travnaté plochy umožní aktivity dle vlastní volby mimo vyhrazená území. Okružní trasa po obvodu umožní jízdu na kole. Koncepce cest v propojených okruzích bude rovněž vhodná pro kondiční běhání. Programovým centrem I.zóny bude vodní prvek přírodní jezírko s odpočívadlem a vedlejší odpočívadlo místo setkávání. 5.5. Vodní prvek - umělé jezero Jezírko přírodního typu, velikost vodní hladiny 1000 2000 m2 s různou hloubkou do cca 3 m, výsadba vodních, mokřadních a pobřežních rostlin a ryb. Doprovodné dřeviny / keře stromy /. REALIZACE Skutečná velikost bude dimenzována podle kapacity zdroje vody. Zdrojem bude dešťová voda svedená ze střech okolních domů. Po provedené modelaci terénu a vyhloubení nádrže bude provedeno odizolování dna speciální folií pro zakládání vodních ploch. Úprava břehu bude provedena pomocí travních drnů, vegetačních zpevňujících systémů a pokryvných doprovodných dřevin v kombinaci kamennými prvky. Doplňková voda v období s nízkou srážkovou aktivitou bude čerpána z podzemního zdroje. Okysličování vody bude umožněno systémem vodních přepadů (optimální, ale není nezbytně nutné). Proudění vody bude možné provádět dle potřeby pomocí systému čerpadel v uzavřené cirkulaci. Čerpadla budou spouštěna automaticky. Pro zajištění odtoku vody v období srážkového maxima bude zřízen přepad zaústěný do kanalizace. Vodu bude možné ve výjimečném případě dočerpat z vodovodního řádu. Z jezírka bude zřízena výpusť, která umožní snížit hladinu vody nebo jezírko zcela vypustit. Správným založením vodní plochy přírodního charakteru bude dosaženo biologické rovnováhy s přirozeným koloběhem živin / rostliny, plankton, ryby a ostatní vodní živočichové / a odpovídající čistotou vody. Stabilizací svahů nebude docházet ke splachům nečistot a zeminy z okolí. Jezírko nebude určeno ke koupání / Konzultace Městská hygienická stanice, odd.hygieny obecné a komunální, Brno, jeřábkova 4 /.
ÚDRŽBA Údržbu přírodních a technických prvků bude provádět realizační firma. Bude spočívat v odstraňování mechanických nečistot z vody, kontrolu izolace /opravu/, kontrolu technických prvků udržujících stabilní hladinu vody a její kvalitu. V případě výjimečné situace provede kompletní vyčištění a regeneraci. 5.6. sportovní programová náplň v zóně II a sportovně-relaxační náplň v zóně III Plochy umělých teras II.zóny budou využity pro zřízení sportovních aktivit s většími nároky na plochu nebo modelaci terénu v dostatečné vzdálenosti od obytné zóny (baseball, bikros, míčové hry, cvičiště pro psy apod.) Pohyb na terasách bude možný po travnatých plochách. Zříceny budou pouze vstupy a cesty, umožňující průchod územím II a III.zóny. Zimní aktivity sáňkování, bruslení 5.7. výběhy pro psy Po obvodu území jsou vytipovány 3 lokality pro venčení psů. Jako alternativa je uvažován větší výběh, kde se psy budou moci bezpečně pohybovat bez kolizí s dopravou a ostatními návštěvníky areálu. 5.8. návrh dřevinných vegetačních prvků Stávající dřeviny v I. a II.zóně tvoří ojedinělé solitéry nebo menší skupiny stromů listnatých a jehličnatých z bývalé zahrádkářské kolonie. Ostatní dřeviny (keře) jsou náletového původu. Plochy jsou pokryty víceméně souvislým travním drnem, který se zde vyvinul ze samovolných výsevů na vzniklých navážkách z předcházející stavební činnosti. Nově vybudované plotny teras jsou bez vegetace. Spontánně vzniklý keřový porost je zachován jen v místech kde nedošlo k novému překrytí terénu navážkou (svahy). Stávající dřeviny budou v maximální možné míře zachovány. Souvislé výsadby budou založené ve svažitých terénech, zejména v obvodových partiích. Budou plnit funkci ochranně-izolační (hygienická,protierozní). Na vytypovaných plochách podél komunikace do Kohoutovic budou ochranné pásy zeleně realizovány v kombinaci s terénními valy. Výsadba centrálních ploch kompozičně dotvoří prostor vymezený navrženým funkčním prvkům (hřiště, odpočívadla, vodní prvek, sportoviště). Dále bude plnit maskovací funkci stávajících nevzhledných technických objektů (kolektor,kanalizace) a nabídne kompoziční program pro pobyt na různých místech zájmového území a při jeho průchodu (soustava pohledů,průhledů,výhledů ap). Ve II. a III. zóně, určené pro sportovní aktivity půjde zejména o obvodovou výsadbu s doplňkovou a ochrannou funkcí.
5.9. Mobiliář Lavičky a odpadkové koše budou instalovány podél komunikací, v místech herních aktivit a u odpočívadel. 5.10. Údržba Plocha bude vyžadovat standardní údržbu, spočívající zejména v pravidelných pokosech travnatých ploch, údržbě cestní sítě, herních prvků,mobiliáře a uklidu plochy. Pro zachování funkčnosti a estetická působnosti vodního prvku bude nutno stanovit režim údržby. 6. Doklady - zápis z projednání US Kamenný vrch II a projektové dokumentace přípravy I. etapy regenerace panelového sídliště KV, 11. 2. 2003 - zápis z projednání US Kamenný vrch II, 19. 2. 2003