Intermediární metabolismus CYKLUS SYTOST-HLAD Vladimíra Kvasnicová
Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba zásob glykogen, TAG Urea
Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 2. během lačnění a hladovění využití energetických zásob glykogen glukóza TAG mastné kyseliny tvorba nových energetických substrátů glukoneogeneze (glycerol, svalové proteiny) ketogeneze (zásobní TAG MK ketolátky)
Přísun různých energetických substrátů Zásoba energie Různé potřeby mtb Obrázek převzat z knihy Devlin, T. M. (editor): Textbook of Biochemistry with Clinical Correlations, 4th ed. Wiley-Liss, Inc., New York, 1997. ISBN 0-471-15451-2
Produkce energie katabolismus sacharidů lipidů proteinů Využití energie syntéza makromolekul svalová kontrakce aktivní transport iontů termogeneze Obrázek převzat z knihy Devlin, T. M. (editor): Textbook of Biochemistry with Clinical Correlations, 4th ed. Wiley-Liss, Inc., New York, 1997. ISBN 0-471-15451-2
Cyklus sytost-hlad (starve-feed cycle) popis vzájemného propojení metabolických drah za různých podmínek spolupráce různých tkání viz také http://www2.eur.nl/fgg/ow/coo/bioch (Metabolic Interrelationships)
1) po jídle Obrázek převzat z knihy Devlin, T. M. (editor): Textbook of Biochemistry with Clinical Correlations, 4th ed. Wiley-Liss, Inc., New York, 1997. ISBN 0-471-15451-2
2) počátek hladovění Obrázek převzat z knihy Devlin, T. M. (editor): Textbook of Biochemistry with Clinical Correlations, 4th ed. Wiley-Liss, Inc., New York, 1997. ISBN 0-471-15451-2
3) hladovění Obrázek převzat z knihy Devlin, T. M. (editor): Textbook of Biochemistry with Clinical Correlations, 4th ed. Wiley-Liss, Inc., New York, 1997. ISBN 0-471-15451-2
4) těsně po najedení Obrázek převzat z knihy Devlin, T. M. (editor): Textbook of Biochemistry with Clinical Correlations, 4th ed. Wiley-Liss, Inc., New York, 1997. ISBN 0-471-15451-2
Obrázek převzat z knihy Devlin, T. M. (editor): Textbook of Biochemistry with Clinical Correlations, 4th ed. Wiley-Liss, Inc., New York, 1997. ISBN 0-471-15451-2
Množství glykogenu v játrech během dne Obrázek převzat z knihy Devlin, T. M. (editor): Textbook of Biochemistry with Clinical Correlations, 4th ed. Wiley-Liss, Inc., New York, 1997. ISBN 0-471-15451-2
živiny v krvi po JÍDLE při HLADOVĚNÍ hormony odpověď organismu zdroj glukózy inzulin glykémie lipogeneze proteosyntéza z potravy glukagon, adrenalin, kortizol glykémie lipolýza ketogeneze proteolýza ze zásob (glykogen) z glukoneogeneze osud glukózy glykolýza tvorba zásob glykolýza (zdroj energie)
živiny v krvi po JÍDLE při HLADOVĚNÍ zdroj FA osud FA z TAG přijatých potravou (v krvi: TAG v lipoproteinech) β-oxidace syntéza TAG ze zásobních TAG (v krvi: FA vázané na albuminu) β-oxidace ketogeneze zdroj AMK osud AMK z potravy proteosyntéza oxidace lipogeneze ze svalových proteinů glukoneogeneze
Shrnutí na závěr * aktivace metabolických drah je jiná po jídle (inzulin) a při hladovění (glukagon, katecholaminy, kortizol, růstový hormon) * v různých tkáních je intenzita průběhu různých mtb drah různá * dělníkem všech regulací na úrovni buňky jsou regulační enzymy * zdrojem energie pro buňky po jídle jsou živiny vstřebané z potravy * nadbytek živin se uloží do zásoby (glykogen, TAG), nadbytečný dusík se vyloučí z těla (močovina, NH 4+ ) * při hladovění se nejprve odbourává zásobní glykogen * dalším zdrojem glukózy při hladovění je glukoneogeneze * substrátem pro glukoneogenezi jsou aminokyseliny uvolňované ze svalových proteinů, glycerol ze zásobních TAG a laktát * s pokračujícím hladověním se odbourává stále více TAG, uvolněné FA jsou zdrojem energie pro buňky, v játrech se z nich tvoří ketolátky * s nárůstem koncentrace FA a ketolátek v krvi (alternativní energetický substrát využívaný i nervovou tkání) klesají požadavky na glukózu * díky tomu se snižuje odbourávání svalových proteinů (tvorba méně glc)