Vegetace historických parků Polska
Arboretum Kórnik Nejstarší a největší arboretum v Polsku, čtvrtá největší sbírka dřevin na světě. Založeno v první polovině devatenáctého století kolem zámku v Kórnik jeho vlastníkem, hrabětem Titusem Działyńskim. Pokračovatelem byl jeho syn John Kanty Działyński a vnuk Władysław Zamoyski. Na ploše 40 ha se nachází více než 3300 taxonů stromů a keřů.
Arboretum Kórnik Pohled na jižní stranu zámku v Kórniku, která zasahuje do arboreta. Zámek je v poslední úpravě z 19. století v novogotické podobě. Zámek není součástí arboreta.
Arboretum Kórnik Euodia hupehensis ve sbírkách arboreta
Arboretum Kórnik Pohled na jednu z nejstarších částí arboreta. Cesta je rámována Thuja occidentalis Lutescens a Fagus sylvatica Atropurpurea.
Arboretum Kórnik Partie s rybníčkem a kulisou stromů, kterým dominuje Salix alba Tristis
Arboretum Kórnik Taxodium distychum
Arboretum Kórnik Dýchací kořeny Taxodium distychum.
Arboretum Kórnik Alej Tilia cordata
Arkadia Přírodně krajinářský park v romantickém duchu založila Helena z Przeździeckich, manželka Michaela Jerome Radziwilla, majitele nedalekého Nieborówa. Budován v letech 1778 1821 Řadí se mezi nejcennější polské parky.
Arkadia Vodní plocha s Dianiným chrámem a lužním porostem.
Arkadia Akvadukt na říčce Skierniewce uvnitř lužního porostu.
Arkadia Zeď s hermami, která ohraničuje štěpnici.
Arkadia Řecký oblouk porostlý Parthenocissus tricuspidata a lemovaný Picea omorika.
Arkadia Palouk s romantickou studnou.
Arkadia Palouk na místě bývalého cirku. Prostoru dominuje Pinus nigra.
Nieborow Současná podoba parku je spojena s obdobím vlastnictví objektu princem Michaelem Jerome Radziwillem, který se později stal guvernérem Litvy a byl jedním z nejbohatších polsko-litevských magnátů. Barokní zahrada ve formálním stylu byla navržena v posledním desetiletí sedmnáctého století, pravděpodobně Tylmanem Gameren a rozšířena v 70. letech osmnáctého století Szymonem Bogumilem Zugem. Nejcenějšími dřevinami jsou dva platany vysazené 1770 a jsou nejstarší v Polsku.
Nieborow Hlavní vstup k zámku lemovaný kulisou stromů z Acer platanoides a Tilia cordata.
Nieborow Labyrint z Buxus sempervirens.
Nieborow Mohutné Platanus occidentalis u zámku.
Nieborow Hlavní průhled s výhledem do krajiny od zámku, zakončený ha-ha příkopem. Pohled usměrňují aleje Tilia cordata.
Nieborow Boční kanál s lužním porostem.
Nieborow Boční kanál z jedné strany zdůrazněný tvarovaným Carpinus betulus.
Nieborow Stará oranžérie se sbírkou historických růží.
Nieborow Dutý kmen Platanus occidentalis
Nieborow Stylizace kuchyňské zahrady s tvarovaným Buxus sempervirens.
Nieborow Nová oranžérie se sbírkou šeříků.
Kozlowka Barokní sídlo rodiny Zamojských v Kozlowce patří k nejzachovalejším šlechtickým sídlům v Polsku. Ti zámek vlastnili od roku 1742 do vyvlastnění státem v roce 1944. V roce 2009 došlo k majetkovému vyrovnání polského státu s rodinou Zamojských. Park kolem zámku je ve formálním stylu v původní barokní dispozici, na níž navazuje lesní porost bývalé bažatnice.
Kozlowka Vstupní brána.
Kozlowka Nádvoří zámku s ornamentálními záhony letničkami. Použit je především Coleus a Begonia semperflorens.
Kozlowka Letničkové záhony na nádvoří s tvarovanými Taxus baccata.
Kozlowka Hlavní parter za zámkem tvořený perspektivně ubíhající kulisou stromů. Plocha je tvořena geometrickými záhony s tvarovaným Buxus sempervirens, doplněné růžemi.
Kozlowka Zpětný pohled na zámek s barevnými plochami letniček a záhony s růžemi.
Kozlowka Centrální část parteru s růžemi odrůdy Pussta.
Kozlowka Ohraničení parteru tvarovaným Carpinus betulus a Tilia cordata.
Kozlowka Rosa damascena York and Lancaster
Krakow Ogród Botaniczny Botanická zahrada při Jagellonské univerzitě (Hortus Botanicus Universitatis Jagiellonicae) byla založena v roce 1783 a je to nejstarší botanická zahrada v Polsku. Plocha 9,6 ha.
Krakow Ogród Botaniczny Budova Collegia Śniadeckiho, původně astromická observatoř,dnes botanický ústav Jagellonské univerzity. Výsadba letniček Impatiens New Guinea.
Krakow Ogród Botaniczny Část sbírky jehličnanů čeledi Cuprassaceae.
Krakow Ogród Botaniczny Část alpinária se sbírkou skalniček.
Krakow Ogród Botaniczny Sbírkový skleník. V popředí tvarované Thuja occidentalis.
Krakow Ogród Botaniczny Výsadba trvalek Heliopsis helianthoides Plena, Helenium, Solidago.
Krakow Ogród Botaniczny Taxidium distychum
Krakow Ogród Botaniczny Cladrastis lutea
Krakow Ogród Botaniczny Ukázka jmenovky břízy ojcovké, která je v ČR kriticky ohrožená (C 1).
Palac Wilanow Palác byl postaven pro polského krále Jana III Sobieskiho v poslední čtvrtině 17. století a později přešel na jiné vlastníky. Je to charakteristické barokní předměstské sídlo ve stylu Entre cour et Jardin (trojboké nádvoří). Zahrada u paláce zahrnuje barokní, formální část a přírodně krajinářskou, která byla vytvořena v roce 1784 v anglo-čínském stylu.
Palac Wilanow Entre cour et Jardin zarámované mohutnými Tilia platyphyllos. U budovy je pak Magnolia soulangeana.
Palac Wilanow Novější pergola s révou a růžemi.
Palac Wilanow Okrasný záhon s kapustami a mangoldem. V pozadí Pyracantha.
Palac Wilanow Oranžerie s Taxus baccata a letněnými rostlinami.
Palac Wilanow Růžová zahrada v horní zahradě. Lemy záhonů jsou z Buxus sempervirens.
Palac Wilanow Růže Nostalgie
Palac Wilanow Krajinářská část s pahorkem pro původní čínskou pagodu.
Palac Wilanow Formální parter v dolní zahradě. Kužely a centrální prvek tvoří tvarované Taxus baccata.
Palac Wilanow Altán v čínském stylu vložený do lužního porostu.
Palac Wilanow Podélná nádrž zakončující park. Přes kanál vede čínský mostek. Pobřežní porost tvoří olše, topoly a vrby.
Palac Wilanow Pomník bitvy pod Raszynem, která byla zlomová ve prospěch polských vojsk v rakousko-polské válce (1809). Dominanta pomníku v neutrální kulise lužního porostu.
Pulawy Palac Czartoryskich Sídlo významné polské a litevské šlechty do roku 1831 (pak emigrace rodiny za účast v protiruském povstání). Současná podoba zámku je neoklasicistní z roku 1843 Park o rozloze 30 ha má romantickou podobu přírodně krajinářského stylu a vznikal aktivitou Isabelly Czartoryski od roku 1795.
Pulawy Palac Czartoryskich Parter před zámkem. V travnaté ploše roste několik solitér, v závěru Picea pungens Glauca.
Pulawy Palac Czartoryskich Crataegus coccinea v těsné blízkosti zámku.
Pulawy Palac Czartoryskich Výhled z parku s umělým kanálem a údolím Wisly.
Pulawy Palac Czartoryskich Sarkofág ve stinné partii parku. Podrost tvoří bršlice kozí noha.
Pulawy Palac Czartoryskich Sibylin chrám postavený po vzoru chrámu Vesty v Tivoli. Isabella Czartoryski zde shromáždila umělecké památky a vytvořila tak první Národní muzeum v Polsku. Po pařížské emigraci jsou sbírky nyní v Krakowě.
Pulawy Palac Czartoryskich Palac Marinky klasicistní zámeček v závěru parku s kulisou stromů a předsadbou Thuja occidentalis Globosa.
Pulawy Palac Czartoryskich Klasicistní oranžérie sloužící dnes jako domov důchodců.
Pulawy Palac Czartoryskich Vodárenská věž v anglickém, novogotickém stylu. Zeď je oživena Actinidia arguta.
Pulawy Palac Czartoryskich Juniperus virginiana na hlavním parteru před zámkem
Pulawy Palac Czartoryskich Anglické schody.
Rogalin Park je součástí barokní zámku z 18. století, který byl sídlem rodiny Raczyński. Posledním majitelem panství byl hrabě Bernard Raczyński Edward, který byl v roce 1979-1986 prezidentem Polské republiky v exilu. Park navazuje na chráněnou krajinnou oblast, která je cená lužními porosty podél řeky Warta. Proslavené jsou především mohutné duby v okolí Rogalinu.
Rogalin Alej Tilia cordata před zámkem.
Rogalin Hlavní parter za zámkem s tvarovanými Thuja occidentalis. V závěru roste mohutná Pinus strobus.
Rogalin Tvarovaný okraj parteru z Carpinus betulus a Tilia cordata.
Rogalin Stupňovitý pahorek osázený Quercus robur, v popředí Pinus sylestris.
Rogalin Systém bosketů z tvarovaných Carpinus betulus při pohledu z vyvýšeného pahorku.
Rogalin Loubí z původních Tilia platyphyllos.
Rogalin Vnější pohled na formální část parku s tvarovanými Tilia cordata a solitérním Picea abies.
Rogalin Mohutné torzo Quercus robur nazvaný Lech.
Rogalin Quercus robur Čech.
Rogalin Quercus robur Rus.
Rogalin Výhled z parku do nivy řeky Warty.
Varšava Ogrod Saski Park původně založený v roce 1721 u Saského paláce. 1727 byl otevřen pro veřejnost, jako jeden z nejstarších polských parků. V 19. století byl přeměněn v přírodně krajinářském stylu. Po zničení během 2. světové války byl obnoven.
Varšava Ogrod Saski Fontána ve vstupní části parku s alejí Tilia cordata.
Varšava Ogrod Saski Parter před fontánou s výsadbou Pelarginium zonale a Tagetes erecta.
Varšava Ogrod Saski Vodní plocha v parku s kulisou stromů a mohutnými Salix alba Pendula.
Varšava Ogrod Saski Vodojem v podobě chrámu bohyně Vesty podle vzoru z Tivoli. Orámován je Tilia cordata a Taxus baccata.
Varšava Ogrod Saski Vodojem s vodotryskem s precizní kulisou stromů.
Varšava Park Lazienkowski Park je nazývaný také Lazienki Królewskie. Je to největší park ve Varšavě s rozlohou 76 hektarů. Založen byl v 17. století v barokním stylu pro Stanisława Herakliusze Lubomirskiho. V roce 1764 zahrady získal Stanisław August Poniatowski po té, co byl zvolen králem Polska. Stanisław August inicioval přebudování parku do klasicistní podoby. Během 2. světové války byly budovy a park významně poničeny, po té obnoveny.
Varšava Park Lazienkowski Oživení záhonem letniček u jednoho z bočních vstupů. Dominuje Fuchsia, podsadbu tvoří Begonia semperflorens.
Varšava Park Lazienkowski Stará oranžerie z roku 1788. U bazénu jsou vysazeny růže odrůdy Lilly Marlen.
Varšava Park Lazienkowski Bílý dům z roku 1776 orámovaný Chamaecyparis pisifera Squarrosa
Varšava Park Lazienkowski Myslevický palác s letničkovým parterem. Střed záhonu je osázen Amaranthus retroflexus, obvod tvoří Begonia semperflorens.
Varšava Park Lazienkowski Chopinův pomník zarámovaný jednolitou kulisou stromů a zdůrazněný záhony růží.
Varšava Park Lazienkowski Dianin chrám v kulise stromů.
Varšava Park Lazienkowski Belvederský rybník s pobřežní kulisou stromů a porostem Hemerocalis
Varšava Park Lazienkowski Belveder z pohledu od parku rámovaný Pinus strobus. Stavba sloužila do roku 1993 jako sídlo polského prezidenta, dnes je zde muzeum.
Varšava Park Lazienkowski Quercus robur Pectinata pod Belvederem.
Varšava Park Lazienkowski Egyptský chrám v kulise lužního porostu.
Varšava Park Lazienkowski Lázeňský zámek (Zámek na ostrově) v kulise stromů, v popředí porost Ligularia dentata.
Varšava Park Lazienkowski Amfiteátr (Ostrovní divadlo) s jevištěm na ostrově.
Varšava Park Ujazdowski městský park ve Varšavě v těsné blízkosti parku Lazienkowského. Vzniknul v roce 1893 podle návrhu Francise Szaniora. Významným prvkem je rybník, navržený Williamem Lindley Heerleinem a vodopádem podle plánu Alfonse Grotowského. Slavnostní otevření parku se konalo dne 10. srpna 1896. V letech 2000-2002 byla provedena obnova parku.
Varšava Park Ujazdowski Formální parter s liniemi z tvarovaného Buxus sempervirens a plochami Begonia sempervirens.
Varšava Park Ujazdowski Parter s tvarovaným Buxus sempervirens, mnohokvětými růžemi Lilly Marlen a Juniperus virginiana Prostrata.
Varšava Park Ujazdowski Altán u vodní plochy porostlý Actinidia arguta.
Varšava Park Ujazdowski Pohled z altánu na vodní plochu s kulisou stromů.
Varšava Park Ujazdowski Záhon s růžemi velkokvěté odrůdy Gloria Dei, v pozadí Juniperus virginiana Hetz.
Varšava Park Ujazdowski Detail květu růže Gloria Dei (Tantau, 1945).
Varšava Park Ujazdowski Pobřežní partie se Salix alba Pendula, Ligularia dentata Othello, Hosta sieboldii a Geranium sanguineum.
Varšava Park Ujazdowski Taxodium ascendens se zajímavě řešenou dlažbou.
Varšava Park Ujazdowski Vodopád s Taxodium ascendens, vlevo Ligularia dentata, Dryopterix filix-mas a Anemone japonica.
Varšava Park Ujazdowski Anemone japonica Bressingham Glow, v pozadí Vinca minor.
Varšava Park Ujazdowski Alej Acer platanoides.
Zamek v Lancucie Původní hrad byl změněn na zámek v průběhu 17. a 18. století. Zásadní podobu získal za vlastnictví rodu Lubomirskich. Podoba parku pochází z velké části z konce osmnáctého a počátku devatenáctého století, kdy zámek patřil Stanislawu Lubomirskimu a Isabelle. Vévodkyně Isabella Lubomirska postupně nechala park vybudovat v přírodně krajinářském stylu. Park má rozlohu 36 ha a je rozdělen na vnitřní park v rámci vnějšího příkopu a park mimo příkop na východ od zámku.
Zamek v Lancucie Nádvoří zámku s formálním parterem. Tvarované kužely Taxus baccata jsou doplněny růžemi a letničkami.
Zamek v Lancucie Část parteru s růžemi La Sevillana s lemem Senecio bicolor. Vlevo je část budovy oranžerie.
Zamek v Lancucie Původní hradební příkop, jehož stěny porůstá Hedera helix.
Zamek v Lancucie Hradební příkop zakončený alejí Tilia cordata. Příkop je souvislý okolo celého zámku.
Zamek v Lancucie Gloriet zdůrazněný záhony trvalek a letniček: Solidago, Begonia a další.
Zamek v Lancucie Zadní strana zámku s tvarovanými figurami Thuja occidentalis a záhony Begonia semperflorens.
Zamek v Lancucie Parter za zámkem s tvarovanými Thuja occidentalis a záhony s Begonia semperflorens, Petunia, Salvia a Oxalis
Zamek v Lancucie Boční schodiště se zábradlím porostlým Aristolochia macrophylla.
Zamek v Lancucie Růžová zahrada.
Zamek v Lancucie Keřová růže Castella.
Zamek v Lancucie Rambler Perennial Blue.
Zamek v Lancucie Keřová růže Westerland.