ZAHRADNĚ ARCHITEKTONICKÁ STUDIE VYBRANÉHO MĚSTSKÉHO PROSTORU ZÁMECKÝ PARK, DOKSY U MÁCHOVA JEZERA

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ - ZAHRADNICKÁ FAKULTA V LEDNICI ÚSTAV ZAHRADNÍ A KRAJINÁŘSKÉ ARCHITEKTURY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ZAHRADNĚ ARCHITEKTONICKÁ STUDIE VYBRANÉHO MĚSTSKÉHO PROSTORU ZÁMECKÝ PARK, DOKSY U MÁCHOVA JEZERA ZPRACOVAL RADEK CSÁNO VEDOUCÍ PRÁCE ING. ZORA KULHÁNKOVÁ, PH.D. ÚSTAV ZAHRADNÍ A KRAJINÁŘSKÉ ARCHITEKTURY 2011

2

3 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Zahradně architektonická studie vybraného městského prostoru Zámecký park, Doksy u Máchova jezera vypracoval samostatně a pouţil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloţeném soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uloţena v univerzitním informačním systému a knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Lednici, dne

4 OBSAH 01 ÚVOD 02 CHARAKTERISTIKA MODELOVÉHO ÚZEMÍ 03 ŠIRŠÍ ÚZEMNÍ VZTAHY ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 04 VÝKRES ŠIRŠÍCH VZTAHŮ 05 ŘEŠENÉ ÚZEMÍ A JEHO HISTORICKÝ VÝVOJ 09 HISTORICKÝ EXKURZ 10 STÁVAJÍCÍ SITUACE FUNKČNÍ ANALÝZA 11 VÝKRES FUNKČNÍ ANALÝZY 12 FOTODOKUMENTACE STÁVAJÍCÍHO STAVU 13 PROVOZNÍ ROZBOR ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 14 VÝKRES PROVOZNÍ ANALÝZY 15 KOMPOZICE MÍSTA 20 NAVRHOVANÁ KONCEPCE ŘEŠENÍ 23 VÝKRES SITUACE NÁVRHU 24 ŘEZOPOHLEDY 25 VÝKRES ZAHRADY V DETAILU 26 DETAIL PARTERU 27 PERSPEKTIVY I 28 PERSPEKTIVY II 29 DISKUZE 29 ZÁVĚR 30 ABSTRAKT 31 CITACE, POUŢITÁ A DOPORUČ. LITERATURA 32 SEZNAM OBRÁZKŮ 16 INVENTARIZACE A KLASIFIKACE DŘEVIN 17 VYHODNOCENÍ DENDROLOG. POTENCIÁLU 18 VÝKRES INVENTARIZACE A KLASIFIKACE 19 FOTODOKUMENTACE VYBRANÝCH DŘEVIN

5 ÚVOD V dnešní urbanizované době je otázka veřejných městských prostorů stále aktuálnější. Rostoucí potřeby obyvatel na ţivot ve městech přímo vybízejí k řešení těchto úkolů a problémů s tím spojených. Typů městských prostorů je několik a jedním takovým tipem je historický objekt zeleně. Tyto objekty jsou pro obyvatele a různé návštěvníky velmi atraktivní. Zájmem měst by tak měla být snaha včlenit, zachovat a zpřístupnit historické zámecké, klášterní či jim podobné areály do organismu městských zástaveb. Tato bakalářská práce řeší situaci zámeckého parku rozprostírajícího se kolem renesančně barokního zámku v Doksech u Máchova jezera. Stávající stav plně neodpovídá moţnostem, které tento areál můţe nabídnout obyvatelům a četným návštěvníkům města a okolního turisticky atraktivního Máchova kraje. V návrhu je nastíněna moţnost vyuţití chátrajících budov hospodářského dvora pro nové účely a funkce. Dále navrţené řešení počítá s celkovým vyčištěním a obnovením kompozice parku. Navrácení důstojnosti, významu tomuto místu, jeho otevření pro veřejnost a propojení s okolní zástavbou a prostorami umoţní rozšířit centrum města o rozsáhlou rekreační a pobytovou plochu. Připojením dalšího prostranství přeměněného na komorní zahradní galerii vznikne příjemný komunikační prostor, který odvede část pěšího provozu od rušného okolního automobilového provozu. Proces obnovy a adaptace starých pro své původní účely jiţ neslouţící objektů je veřejným zájmem. Přístup příslušných orgánů by tak měl být více důsledný, individuální a zodpovědný.

6 CHARAKTERISTIKA MODELOVÉHO ÚZEMÍ Město Doksy Město Doksy se rozkládá na dvou vrších u Máchova jezera v srdci Máchova kraje, při komunikaci I. třídy spojující Českou Lípu a Mladou Boleslav v Libereckém kraji. Toto známé rekreační místo obklopené hustými rozlehlými lesy nabízí převáţně v letních měsících širokou škálu turistických cílů. Jedná se o nedaleké hrady jako Bezděz, Houska, Jestřebí, Kokořín, Ralsko, zámky v Zákupech, Zahrádkách a Bělé pod Bezdězem, v neposlední řadě krásnou přírodu plnou lesů a rybníků. A jeden takový rybník láká do těchto končit nejvíce lidí a to Máchovo jezero zaloţené jiţ roku 1366 Karlem IV. jako Velký rybník. Doksy se nacházejí v nadmořské výšce m n. m., východní délky a západní šířky. (Brtva & kol., 1958) Stručná historie Vznik Doks se datuje do druhé poloviny 13. století. První písemná zmínka je z roku 1293 v listině krále Václava II. (Dulík, 2009). Značného významu dosáhly Doksy ve druhé polovině 16. století, kdy se staly centrem tzv. dokského panství. Jeho majitel, šikovný a prozíravý hospodář Jan z Vartemberka, nechal koncem 16. století vystavět právě v Doksech panský dvůr a zámek. Baroko podstatně změnilo architektonickou tvář městečka. V jihovýchodním cípu náměstí byl postaven kostel sv. Bartoloměje, v centru náměstí mariánský sloup a severně pod náměstím tzv. Hospitálek, dnes Muzeum Karla Hynka Máchy, nejstarší dochovaná budova v Doksech. V 80. letech 19. století začínají lékaři doporučovat zemědělské Doksy, leţící v malebné zalesněné krajině u Velkého rybníka, jako místo příjemného odpočinku, zdravého vzduchu a léčivého bahna. Doksy se pomalu proměňují v rekreační a lázeňské letovisko. V průvodcích z dvacátých a třicátých let se o Doksech píše jako o Severočeských jezerních lázních nebo jako o Severočeské riviéře. Od roku 1928 je zřízena na jiţním břehu Velkého rybníka velká pláţ, vodní hladinu začínají brázdit první motorové lodě. Městské lázně, zaloţené v roce 1906 nabízejí hostům různé druhy zdravotních koupelí. Nejvyhledávanější byly rašelinové koupele. (Doksy, 2011) obr. 1 Znak města Doksy ( Přírodní a klimatické podmínky Město Doksy leţí na severní výspě České kotliny, na okraji Ralské pahorkatiny a Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Řešené území převáţně spadá do mírně teplé oblasti MT 9 dlouhé léto, teplé, suché aţ mírně suché, přechodné období krátké s mírným aţ mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátká zima, mírná, suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná roční teplota vzduchu dosahuje + 7, 5 C, průměrný roční úhrn sráţek se pohybuje okolo 652 mm a průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou je 55. Směr větrů je nejčastěji severozápadní (14,7%) a jihovýchodní (13,2%). (Brtva & kol., 1958) obr. 2 Mapa České republiky s lokalizací města (

7 ŠIRŠÍ ÚZEMNÍ VZTAHY ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Doprava Město Doksy se nachází při významné komunikaci I. třídy I/38 spojující nejbliţší velká města, Mladou Boleslav s Českou Lípou. Další silniční tahy přes město směřují do Mimoně (dále do Liberce) a Dubé (dále do Prahy). Městem také prochází ţeleznice, zaloţená Valdštejny roku Vlakovými spoji je moţné cestovat ve směru Česká Lípa a Kolín. Denně dokské nádraţí obslouţí cca 40 spojů. Ţeleznice výrazným způsobem vstupuje do zástavby a v současnosti kolejové těleso rozděluje město na dvě části. Po celé délce vytváří bariéru v podobě hlubokého zářezu i vysokého terénního valu. Důleţité prvky ve vztahu k městu Přírodní bohatství rozprostírající se kolem města je odnepaměti ceněno a doporučováno k léčebným rekreačním pobytům. Rekreace, převáţně v letních měsících, je stěţejní aspekt, který do velké míry ovlivňuje ţivot ve městě a jeho okolí. Turistické proslulosti, kdysi lázeňské jezerní riviéry, vděčí místní obyvatelé hlavně lokalizaci města na břehu známého Máchova jezera. Kromě Máchova jezera se v okolí nacházejí další rybníky tvořící celou soustavu. Přítomnost vodních ploch obklopených čistou přírodou láká do těchto končin velké mnoţství lidí. Dalším lákadlem jsou nedaleké středověké hrady, zvláště s Doksami spjatý královský hrad Bezděz, jenţ tvoří dominantu libereckého kraje. Turistická atraktivita má za následek cyklické zvyšování a sniţování intenzity provozu, ať silniční, cyklistické tak i pěší. Vzhledem k absenci ovzduší znečišťujícího průmyslu však turistický ruch bude stále tvořit velkou část příjmů a obţivy místních obyva tel. Literární stopa Pro svou bohatou historii je tento kraj a město Doksy dobře literárně popsané. Avšak největší literární stopu zanechal Karel Hynek Mácha, který do okolí města a Máchova jezera zakomponoval své nejznámější dílo Máj. Proslavil tak toto magické místo ještě více a na jeho počet se proto velké území, v jejímţ středu jsou Doksy, nazývá Máchův kraj. Kraj, který se rozprostírá aţ k CHKO Kokořínsko. Byl pozdní večer první máj večerní máj byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj. O lásce šeptal tichý mech; Kvetoucí strom lhal lásky žel, svou lásku slavík růži pěl, růžinu jevil vonný vzdech. Jezero hladké v křovích stinných zvučelo temně tajný bol, břeh je objímal kol a kol; A slunce jasná světů jiných bloudila blankytnými pásky, planoucí tam co slzy lásky. Karel Hynek Mácha Máj

8

9 ŘEŠENÉ ÚZEMÍ A JEHO HISTORICKÝ VÝVOJ Park se nachází nedaleko centra města v těsné blízkosti hlavního náměstí Republiky. Areál je obehnán kamennou zdí, podél této zdi probíhá podél západní hranici ulice Zámecká a po východní hranici areálu pak ulice Valdštejnská. Celková plocha je přibliţně 6,75 ha, výškový rozdíl mezi východní a západní částí činí cca 8 metrů. Současný stav je značně zanedbaný, areál je plný objektů, které sem nepatří. Jedná se o stavby, jeţ vyuţívá pro své potřeby Odborné učiliště, které v areálu sídlí. Původní anglický park jiţ ztratil svou cestní síť a porosty jsou ošetřovány jen sporadicky. Historie vzniku sídla Začátky historie zámku Doksy nejsou přesně známé. Předpokládá se, ţe první renesanční sídlo vzniklo na místě zámku v 1. polovině 16. století. Snad za Salomeny (dcery Jana mladšího Špetle z Janovic) a jejího manţela Mikuláše Zajíce z Házmburku okolo roku Tato původní část se dodnes poměrně dobře zachovala a tvoří západní křídlo dnešního zámku. Další z majitelů, Václav Berka z Dubé pokračoval v úpravách a nechal postavit další jednopatrové křídlo. Majitelem panství se v dalších letech stal Albrecht z Valdštejna. Valdštejnové měli toto panství v drţení aţ do roku 1945 a vybrali si zámek za své sídlo, a proto byl několikrát přestavován a moderně zařizován. K posledním úpravám došlo ve 20. století, kdy byl vnitřek zámku přestavěn. Po roce 1945 se stal zámek v Doksech majetkem Československého státu. (Číţek, 2005) Rodové erby nejvýznamnějších držitelů dokského panství: obr. 4 Zajícové z Házmburku (CD Hrady a zámky ČR, 2009) obr. 5 Berkové z Dubé (CD Hrady a zámky ČR, 2009) obr. 6 Valdštejnové (CD Hrady a zámky ČR, 2009) obr. 3 Plánek města Doksy s vyznačeným řešeným územím ( Z původně renesanční stavby z 16. století se zachoval pouze dnešní západní trakt. Zámek byl v poslední třetině 17. století (snad architektem B. Canevallem) a kolem roku 1700 Valdštejny několikrát rozšiřovaný a přestavovaný. Výsledkem je rozlehlá trojkřídlá dispozice písmene U kolem nádvoří. Uprostřed nádvoří se nachází kamenná kašna se soškou andílka z konce 18. století (obr. č. 7a). Hlavní dvoupatrový podélný trakt je raně barokní z doby kolem roku 1660 a je obrácen k jihu, po stranách hlavního křídla jsou mohutné nároţní opěráky (obr. č. 7b). Ve východním rohu nádvorního průčelí hlavního traktu stojí hranolovitá třípatrová věţ s cibulovou bání z roku 1700 (obr. č. 8). Východní patrové křídlo zámku je nejmladší. Bylo upravováno ještě kolem roku 1700, nelze však vyloučit, ţe stojí na substrukcích starší renesanční hospodářské budovy (obr. č. 9). Západní křídlo zámku je nejcennější, pochází z 16.

10 století a zůstalo zachováno ve své původní renesanční podobě. Je to obdélná patrová budova s výraznými volutovými štíty, členěné pilastry s pyramidami po stranách, v obou průčelích. (obr. č. 7c). V jihovýchodním nároţí renesančního traktu se nachází schodiště zakončené víţkou. K zámku náleţí budovy hospodářského dvora se sýpkami z 18. století. (Poche & kol., 1977) obr. 7 a); b); c) Socha andílka z konce 18. století; hlavní budova zámku; západní renesanční křídlo zámku se schodišťovou věží (fotografie autora práce, Červenec 2010) Historie zámeckého parku obr. 8 Velká věž z roku 1700 (fotografie autora práce, červenec 2010) obr. 9 Nejmladší východní křídlo s terasou v patře (fotografie autora práce, červenec 2010) V době vzniku panského dvora se kolem renesanční tvrze s největší pravděpodobností nacházela zahrada, zřejmě převáţně uţitného charakteru. To se však můţeme pouze domnívat, přesvědčivé zmínky či ilustrace nejsou bohuţel k dispozici. První přibliţná podoba zámecké zahrady je skromně zachycena na mapě Velkého rybníka z roku 1766 (obr. č. 10). Je zde patrná jiţ barokní dispozice zámku s čestným dvorem a směrem k zámku se otevírající hospodářský dvůr. Před nádvořím a v zahradní části zámku je dobře rozeznatelný renesanční formální parter, je zde zakreslena i fontána. V západní části zahrady pak nejdeme ovocný sad, který je v jedné horní části protaţen ve stromořadí ubíhající západním směrem za hranice zámecké zahrady. V jiţní části najdeme pravidelně upravené stromové skupiny do tzv. bosketů s centrální osou s jihozápadní orientací.

11 Další změnou prošel zámecký areál někdy ve 30. letech 19. století. Podobu zámecké zahrady dokládá výřez mapy stabilního katastru obce z roku 1843 (obr. 11). Zde je velmi zřetelně zaznamenán zámecký park jiţ v přírodně krajinářské úpravě. Původní ovocný sad si stále ještě zachovává pravidelný renesanční charakter a formální parter byl nahrazen nepravidelnými travnatými plochami. Stejně tak pravidelná skupina stromů byla rozdělena klikatící se cestní sítí. Na indikační skice (obr. 12), také z roku 1843, dochází dále k zakreslení skleníku, domku zahradníka a jiţní budovy hospodářského dvora. Na nádvoří a kolem zámku jsou pak okrasné záhony. Z roku 1860 pak existuje ambiciózní návrh zámeckého parku v přírodně krajinářském stylu, který počítal se zhruba zdvojnásobením rozlohy parku. Tento projekt však nebyl nikdy realizován. Od poloviny 19. století máme moţnost dalšího vývoje a podoby zámeckého parku sledovat uţ jen z dobových maleb, pohlednic a fotografií. Na následujících ilustracích jsou patrné změny probíhající nejen v zahradě, obr. 10 Výřez mapy Velkého rybníka z roku 1766 (Státní oblastní archiv Praha Chodovec, 2010) obr. 11 Výřez mapy stabilního katastru obce z roku 1843 ( 2006)

12 Tsuga canadensis. Za zmínku stojí cypřišky, Chamaecyparis pisifera Filifera Aurea - ţlutolistý cypřišek hrachonosný a Chamaecyparis pisifera Squarrosa - stříbřitě modrozelený cypřišek hrachonosný. Dále pak jedle Veitchova Abies veitchii, stěsnaný, ale dosti vzrůstný smrk ztepilý Picea abies Barryi aj. Listnáče jsou přímo před zámkem zastoupeny jedinečným exemplářem lípy velkolisté Tilia platyphyllos se třemi srostlými kmeny, velkolistou lípou americkou Tilia americana Macrophylla, menším výběrem javorů, Acer ginnala javor ginala, Acer platanoides Schwedleri javor mléč s listy červeně zbarvené jen na jaře, Acer pseudoplatanus Purpurascens javor klen s listy zespodu postupně červené a Acer saccharinum javor cukrový i zdravých jilmů, Ulmus glabra Exoniensis - sloupovitý jilm horský, Ulmus glabra Pendula - jilm horský s převislými větvemi a Ulmus x hollandica jilm holandský. Za povšimnutí stojí ještě zmarličník japonský Cercidiphyllum japonicum, jasan různolistý Fraxinus excelsior Diversifolia a převislý jasan ztepilý Fraxinus excelsior Pendula aj. Bohuţel mnohé z těchto exemplářů jiţ neexistují. (Hieke, 1984) V areálu se dále nachází soubor čtyř raně barokních budov z 18. století tvořící protáhlý obdélník, osově navazující na budovu zámku. Byly zde stáje, chlévy, hraběcí vozovna a sýpky. Budova přímo naproti zámku, je kryta valbovou střechou. Fasáda je jednoduchá, původně pokryta popínavými rostlinami na treláţích. Zbylé objekty jsou zastřešené sedlovými střechami, fasádu mají velmi strohou. V současné době jsou všechny budovy hospodářského dvora v dezolátním stavu, z 1/3 jiţ nezastřešené, omítky silně poničené a celkově velmi chátrají (obr. č. 13). obr. 12 Výřez indikační skici z roku 1843 (Státní oblastní archiv Praha Chodovec, 2010) menšími úpravami prošla i budova zámku. Nynější podoba parku pochází z 20. let 19. století, bohuţel s jiţ nenávratně zničenými scenériemi a původní druhovou pestrostí. Také skleník, domek zahradníka, okrasné záhony jsou jiţ minulostí, zrušený je i ovocný sad. Druhovou rozmanitost zámeckého parku nám přibliţuje Karel Hieke v knize České zámecké parky a jejich dřeviny z roku Roste zde asi 23 jehličnatých a 63 listnatých druhů dřevin. Z jehličnanů je zajímavá sbírka borovic, Pinus banksiana borovice Banksova, Pinus cembra borovice limba, Pinus concorta borovice pokroucená, Pinus flexilis borovice ohebná a Pinus rigida borovice tuhá. Pěkně urostlé jedlovce kanadské obr. 13 Budovy hospodářského dvora z 18. století (fotografie autora práce, červenec 2010)

13 HISTORICKÝ EXKURZ Litografie kolem roku 1852 obr. 14 Historické snímky (Mauserová, Richtrmoc, 2003; Dulík, 2009) Zámek po roce 1880 Kolem roku 1900 Kolem roku 1900 Asi 1915 Hlavní budova rok 1910 Park před východním křídlem 1903 Renesanční křídlo zámku roku 1917 Zámecký skleník asi roku 1930 Část západního křídla 1929 Nádvoří po roce 1920 Asi 1930 Okrasné jezírko před zámkem roku 1930

14 STÁVAJÍCÍ SITUACE FUNKČNÍ ANALÝZA Současná architektonická situace Soubor budov, které obklopuje téměř sedmihektarový park, má počátky v 16. století. V následujících stoletích došlo k postupnému rozšíření a architektonické modifikaci komplexu budov. Dle tehdejší módy se měnila tvář všech fasád zámku a také zámecké zahrady. Ve 20. století dochází k umístění Středního odborného učiliště do zámeckého areálu, v jehoţ důsledku se začíná s budováním potřebných prostor pro potřeby školy. Tyto stavební zásahy měli za následek destrukci kompozic parkových úprav a vnesení architektonicky velmi podprůměrných budov. Neutěšená situace pokračuje postupným rozpadem některých budov. Původní okruţní cestní systém vycházkového charakteru je v současnosti patrný pouze z terénních modelací. V současnosti je obnovena jedna cesta, avšak její finalizace se brzdí a její trasování místy popírá historickou lokaci. Do areálu existují celkem tři velké brány, plně funkční a zároveň pro veřejnost jedinou přístupnou je východní brána směřující k náměstí do centra města. Zbylé dvě brány jsou uzamčeny a ve špatném technickém stavu. Povrchy komunikací kolem zámku a na nádvoří jsou z asfaltového krytu, ostatní cesty tvoří betonové dlaţdice, panely a štěrkopískový materiál. V západní části je lokalizován prostor pro uskladnění zemědělské techniky, slouţící pro výuku. Tyto stroje parkují na štěrkové ploše mezi stromy. Vyuţití jednotlivých budov a objektů je plně v reţii školy. V zámecké budově jsou umístěny učebny, knihovna, v západním křídle internát a východní křídlo slouţí jako kuchyně a jídelna. Učiliště dále vyuţívá vlastní budovu školy, tělocvičnu, velké garáţe a dílny, skleník a pařeniště. V areálu se dále nachází soukromé bydlení v domě, jenţ mohl být původním domkem pro zahradníka u jiţ neexistujícího skleníku. Kolem tohoto domu obyvatelé chovají rozmanité mnoţství domácích uţitkových zvířat. V parku jsou různě rozmístěny plochy pro uskladnění zeminy, dřeva, sutě a jiného odpadu či materiálu. Prvky drobné architektury potaţmo mobiliáře v území jsou většinou nízké hodnoty nebo ve špatném a zanedbaném stavu. Zničené lavičky a takřka chybějící odpadkové koše jen podtrhují neutěšenou situaci v celém areálu. Dalšími objekty jsou kašny. Jednu najdeme na nádvoří, v které byla ještě nedávno umístěna soška andílka z konce 18. Století. Kašna je bez sochy, zničená a zcela nefunkční. Druhá kašna je situována v jihozápadním cípu parku u jedné z bran. Jedná se o velkou kruhovou kašnu s bronzovým středovým prvkem mušlovitého tvaru. I tato je ve špatném stavu, zarostlá vegetací a taktéţ nefunkční. Veřejné osvětlení je řešeno nevzhlednými betonovými stoţáry umístěné jen okolo zámku a u kašny na nádvoří. Osvětlení prostoru působí neuspokojivým dojmem. Na základě výše popsaných skutečností lze usuzovat o naprosté ignoraci tohoto kulturního dědictví. Téměř naprostého nezájmu o místo a takřka nulové snahy tuto situaci změnit k lepšímu. Významným negativním prvkem je obsazení areálu střední školou, vyuţívající prostory parku jen pro praktickou výuku vesměs s těţkou technikou. Nešťastné se také jeví umístění internátu a školních učeben do budovy zámku, díky čemuţ došlo k naprostému zničení cenných interiérů. Sporadické vyuţívání malého a rytířského sálu pro drobné kulturní akce a jiných i nevhodných aktivit, odsoudilo zámecké budovy k neadekvátnímu vyuţití a strádání. Celkový zanedbaný stav zámeckého parku, z většiny zřícené budovy hospodářského dvora v dezolátním stavu, absence cestní sítě, kvalitního mobiliáře, osvětlení a rozumného programu vyuţívání celého komplexu jsou alarmujícími ukazateli špatného přístupu k problematice řešeného území. obr. 15 Ortofoto snímek současného stavu areálu ( 2010)

15

16 FOTODOKUMENTACE STÁVAJÍCÍHO STAVU I III IV V VI VIII IX X XIII XIV II obr. 16 Jarní, letní, podzimní a zimní efekt v zámeckém parku (fotografie autora práce, duben 2011, červenec, říjen a prosinec 2010) VII XII XV XI XVI

17 PROVOZNÍ ROZBOR ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Analýza pohybu pěších Kolem zámecké zdi je veden chodník, který přivádí chodce nejen k hlavnímu vstupu do parku, nýbrţ také k autobusovému nádraţí, sídlišti a náměstí. Intenzita provozu je zde tedy nejvyšší. Do vlastního zámeckého areálu se pěší dostanou hlavní bránou situovanou ve východní části. Absence dalších veřejných vstupů zapříčiňuje kumulaci pěšího pohybu na hlavní cestu vedoucí k budově zámku. Další frekventovanější vyuţívání komunikací spadá na přístupové cesty od zámku k budově školy. Ve zbytku řešeného území je intenzita pěšího pohybu nízká, k čemuţ přispívá nulový cestní systém a zanedbané parkové úpravy. obr. 17 Valdštejnská ulice kolem zámeckého areálu (fotografie autora práce, duben 2011) Automobilová doprava Nedaleko západní hranice řešeného území probíhá rychlostní komunikace I. třídy I/38. I přes svou blízkost a vysokou frekventovanost není v prostoru parku nikterak vnímána. Většího ovlivnění se dostává od místních komunikací, které areál obklopují. Nejvíce vnímána je silnice obcházející areál podél jiţní a východní hranice a přivádějící motorovou dopravu hlavní bránou do řešeného prostoru. Automobilový provoz je soustředěn převáţně kolem zámecké budovy a na nádvoří. Sporadicky jsou vyuţívány příjezdové komunikace k budově školy a obytnému domu. Celková frekvence automobilového provozu je nízká. Automobily, které zavítají do areálu, následně parkují převáţně na nádvoří, ale také na hlavní příjezdové komunikaci. Ostatní části parku i okolí za zámeckou zdí jsou intenzivnějšímu provozu ušetřeny. Problémová je přítomnost a časté projíţdění těţké zemědělské techniky a nákladních aut. Veškerý automobilový provoz se v místě kolem zámecké budovy a nádvoří dostává do konfliktu s pěším provozem. obr. 18 Spojnice náměstí Republiky a ulice Valdštejnské v návaznosti a hlavní bránu do areálu (fotografie autora práce, duben 2011)

18

19 KOMPOZICE MÍSTA Kompoziční rozbor parku Významné osy probíhají v parku celkem dvě. Jedna přes celý hospodářský dvůr, zámek aţ k bývalému rybníčku. Druhá osa pak probíhá severní bránou oboustranným stromořadím. Dnes je tato druhá osa přerušena budovou elektrické výměníkové stanice. K patrnějším výhledům patří pouze částečný výhled na věţ radnice a vzdálenější gotický hrad Bezděz. Tento výhled se nabízí jen na několika málo místech a z kompozičního hlediska nebyl při tvorbě parku plánován, výhled je umoţněn v současné době chybějícími dřevinami, které v minulosti širší výhledy za hranice parku znemoţňovali. Díky chybějícím vzrostlým stromům je silně vnímán komín nedaleké teplárny (obr. č. 00). Tato negativní dominanta je umístěna přímo na hlavní kompoziční ose a je tudíţ velmi dobře vnímatelná od hlavní budovy zámku. Další výhledy jiţ nejsou nikterak negativní a soustřeďují se pouze na okolní zástavbu. Díky zámecké zdi a šikovným modelacím terénu jsou všechny další moţné negativní pohledové vstupy eliminovány. Takţe ani nepostřehneme probíhající rychlostní komunikaci i průmyslový areál spolu se zemědělskými stavbami. obr. 19 Negativní dominanta, komín teplárny, v ose zámku (fotografie autora práce, srpen 2010) Oproti tomu pohledů v parku najdeme více, jedná se především o pohledy na zámek z různých částí parku, ale také na solitérní dřeviny, kterých je zde několik. Tyto pohledy jsou pozitivním prvkem, avšak nalezneme v areálu i místa, která pohledům příliš neladí. Jedná se o skládky sutí, zničené budovy a objekty, nevhodné stavby a zanedbané porosty. K významným komponovaným plochám patří dva palouky, jeden před hlavní budovou zámku a druhý větší před západním křídlem. Na těchto loukách jsou rozmístěny stromové skupinky, především však několik solitérních stromů. Velmi efektní je velká keřová skupina před hlavní zámeckou budovou. Tvořena je starými rododendrony a azalkami. Svébytným kompozičním prvkem je parter s kašnou na nádvoří zámku. V minulosti však spolu s nejbliţším okolím zámku působil mnohem reprezentativněji neţ je tomu dnes. Kompozice romantického přírodně krajinářského parku byla důsledně utvářena pomocí terénních modelací, které dokáţí přivést návštěvníka do různých výšek a otevřít mu rafinované pohledy či průhledy. Je tak moţné se dostat 1,4 metru pod úroveň zámecké zdi, sledovat zámek z výšky přibliţně jeho prvního poschodí či v jiném místě být téměř 1,5 metru nad úrovní okolního terénu. To vše nenásilnou formou a s pozvolným přechodem, takţe překonávání různých výškových úrovní nečiní ţádné obtíţe. Pro dosaţení kýţeného efektu, je celá kompozice parku dotvořena vegetací v podobě vzrostlých stromů a okrasných keřů. Sesazených do skupin či jen solitérně do prostoru, tak aby vytvářeli různé pohledové kulisy, pozadí, rámování a směrování pohledů nebo dominanty. Vnímání parku v rámci města Zámecký areál zaujímá značnou část centra města. Tvoří tak nepřehlédnutelnou zelenou dominantu města. Velké hmoty dřevin tak dotvářejí kolorit středu města. Ze obr. 20 Vnímání areálu z okolí vyznačeno červenou linií (fotografie autora práce, duben 2011) západní a severní strany je park dobře viditelný, nezakrývá ho ţádná rozměrnější zástavba. Z jiţní strany znemoţňují vzdálenější pohledy na zámecký areál čtyřpodlaţní panelové domy na zdejším sídlišti. Vnímání parku z tohoto směru je tak moţné v prostoru před sídlištěm nebo zlomkovitě v průhledech ulic. Celou východní část parku obklopuje hustá městská zástavba. Zde zámek s parkem vizuálně promlouvá pouze v průhledech rámovanými budovami.

20 INVENTARIZACE A KLASIFIKACE DŘEVIN Metodika práce Vzhledem k velkému mnoţství dřevin, které se v řešeném parku nacházejí, probíhala práce v terénu systematicky a v několika etapách. Celý prostor byl rozdělen na několik části, u nichţ posléze došlo k zakreslení a zhodnocení jednotlivých dřevin. Všechny stromy byly hodnoceny solitérně a poté některé z těchto stromů byly zařazeny do skupin stromů. Stejně tak bylo postupováno i u keřů. Následně došlo k vyhodnocení dendrologického potenciálu. K práci byla vyuţita metodika dle doc. Šimka. (Šimek, 2009) Hodnocené atributy jednotlivých stromů Jednotlivým stromům je přiděleno pořadové číslo jedince nebo vegetačního prvku. Po taxonomickém určení dle botanické nomenklatury publikace Hurych Václav, Okrasné dřeviny pro zahrady a parky z roku 2003, následuje doplnění dalších údajů o konkrétních stromech. Jedná se o pěstební tvar, výšku stromu, nasazení báze koruny, průměr koruny a výčetní tloušťku kmene. Poté je moţné přistoupit k zařazení stromu do věkového stádia a věkové kategorie. Nakonec zbývají kvalitativní údaje jako vitalita, zdravotní stav, poškození kmene, koruny, výskyt dutin a hnilob, sníţení statické stability a v neposlední řadě sadovnická hodnota vyjadřující v podstatě biologický aspekt dendrologického potenciálu jedince. Hodnocené atributy skupin stromů Při inventarizaci velkého mnoţství stromů je výhodné některé stromy seskupit do skupin. Kde pak stanovíme další doplňující informace: počet kusů ve skupině stromů, plocha, kterou skupina zabírá, zápoj a celkový potenciál skupiny stromů. Hodnocené atributy jednotlivých keřů Kaţdý keř je zaevidován pod konkrétním pořadovým symbolem. U pořadového symbolu je uveden název taxonu, průměrná výška, plocha keře, pěstební tvar, jedná-li se o dřevinu tvarovanou či volně rostoucí. Důleţitým údajem je zdravotní stav a sadovnická hodnota. Hodnocené atributy skupin keřů K pořadovému symbolu skupiny keřů, taxonomickému zařazení, průměrné výšky, plochy, pěstebního tvaru, zdravotnímu stavu a celkovému potenciálu skupiny keřů přibude údaj o horizontálním zápoji. Další doplňující údaje a skutečnosti se zapíší slovně do poznámky. Druhové sloţení Taxon počet kusů Abies alba 5 Acer campestre 5 Acer platanoides 32 Acer pseudoplatanus 29 Aesculus hippocastanum 1 Betula pendula 12 Carpinus betulus 6 Cecidiphyllum japonicum 2 Corylus colurna 2 Eleagnus angustifolia 2 Fagus sylvatica 10 Fraxinus excelsior 29 Chamaecyparis lawsoniana 4 Juniperus virginiana 1 Laburnum anagyroides 1 Larix decidua 4 Magnalia x soulangeana 1 Malus ssp. 4 Picea abies 10 Picea orientalis 1 Picea pungens 16 Pinus nigra 12 Pinus rigida 2 Pinus strobus 3 Prunus serrulata 1 Pseudotsuga menziesii 9

21 Quercus robur 50 Quercus rubra 7 Robinia pseudoacacia 6 Salix caprea 1 Thuja occidentalis 14 Tilia americana 1 Tilia cordata 76 Tilia petiolaris 1 Tilia platyphyllos 9 Tsuga canadensis 10 Ulmus minor 12 CELKEM 393 VYHODNOCENÍ DENDROLOGICKÉHO POTENCIÁLU Stromy nacházející se v červeném poli vykazují vysoký dendrologický potenciál, bez rozhodujícího vlivu na aktuální kompozici. Celkem se jedná o 123 kusů stromů. Stromy nacházející se v modrém poli vykazují vysoký dendrologický potenciál, s přímým vlivem na aktuální kompozici. Celkem se jedná o 205 kusů stromů. Stromy nacházející se v hnědém poli vykazují nízký dendrologický potenciál, s nedostatky v pěstební péči. Celkem se jedná o 21 kusů stromů. Stromy nacházející se ve žlutém poli vykazují nízký dendrologický potenciál, s aktuálním rozpadem kompozice. Celkem se jedná o 44 kusů stromů. Graf zastoupení sadovnických hodnot Celkový potenciál objektu 294 Doplněním počtů stromů dle sadovnických hodnot a věkového stádia do tabulky celkového potenciálu objektu, získáme cennou informaci o tom jaké předpoklady pro další vývoj a zachování kompozice má řešené území Celkový potenciál objektu Sadovnická hodnota Věkové stádium Součet Součet Graf zastoupení jednotlivých věkových stádií Aktuální rozpad kompozice hrozí některým částem parku. Celkově je park v dobré kondici.

22

23 FOTODOKUMENTACE VYBRANÝCH DŘEVIN I II III obr. 21 Hodnotní zástupci dřevin v parku Castanea sativa, Pseudotsuga menziesii, Cercidiphyllum japonicum, Quercus robur I, Quercus robur II, Acer platanoides Schwedleri, Tilia cordata, Larix decidua (fotografie autora práce, srpen 2010 a duben 2011) IV V VI VII VIII

24 NAVRHOVANÁ KONCEPCE ŘEŠENÍ Konverze objektů Konverzí objektu nebo předmětu rozumíme soubor prací, kdy dojde v současných budovách ke změně provozu a vzhledu jednotlivých objektů. Ke konverzi budov hospodářského dvora je v návrhu přistoupeno z důvodu dezolátního stavu těchto staveb a také pro ztrátu svého původního vyuţití v současnosti. Je tím sledováno i zvýšení ţivotnosti stavby. Novým vyuţitím pro rozlehlé budovy hospodářského dvora bude zázemí střední školy, která je navrţena pro přesun ze stávajících budov a objektů. Důvodem je záměr odstranit veškerou nevhodnou výstavbu v parku. Konkrétně budovu školy, skleník, tělocvičnu, garáţe a dílny. Je počítáno i s přesunem elektrické stanice, která v současnosti tvoří nevhodný závěr jedné kompoziční osy a svým charakterem koreluje s hodnotnou fasádou renesančního zámeckého křídla. Autor si je vědom obrovských přesunů a nesmírně nákladných zásahů spojených s demolicí stávajících objektů, sanace ploch a dále neméně nákladná a náročná rekonstrukce a adaptace budov hospodářského dvora pro nové účely. Je to do jisté míry vize, kterou se chce autor pokusit teoreticky napravit chyby, kterých se dopustili minulé generace při postupném zastavování a likvidování kompozice kulturního dědictví. Myšlenka tohoto radikálního řešení byla vedena snahou vrátit zámeckému parku jeho původní náplň, funkci a čistotu komponované krajiny. Je sledováno důstojné vyuţití rozlehlého areálu v centru rekreačního města s vědomím vysokého a v současnosti nevyuţitého potenciálu jak zámku samotného, tak i okolního zámeckého parku. Původní hospodářské zázemí se čtyřmi rozměrnými budovami v dnešní době zachrání vnesení do budov nových funkcí a celkového vyuţití. Střední škola tak bude mít k dispozici nové prostory nacházející se pohromadě a zároveň velmi dobře přístupné z místních komunikací aniţ by musela případná těţká technika vůbec zajíţdět do parku. Školní praxe mohou v určité definované formě pokračovat nadále v zámeckém parku. Místa po těchto budovách budou asanována a osazena vhodnými dřevinami, které doplní a navrátí místu původní kompozici a náplň. Zásahem do stávající vegetace je vykácení neţádoucích, zdravotně nevyhovujících dřevin a náletů. Vyčištěnou kompozici doplní nové výsadby a také výstavba nového skleníku v místě kde se původně nacházel. Jeho podrobnější ztvárnění není řešeno, neboť dle autora by se tohoto úkolu měl zhostit architekt, jenţ na základě zadání vytvoří vkusnou stavbu, která bude v souladu s návrhem okolního prostoru. Změnu vyuţití dostává i prostor pod východní budovou hospodářského dvora. Tento protáhlý prostor je dnes ruderální plochou bez kloudného vyuţití. Nevyuţívaná plocha bude přeměněna na intimní zahradu skýtající klidné komorní zákoutí. Místo je dobře chráněné budovou sýpky z jedné strany a z druhé pak kamennou zdí, kterou doplní dlouhá jednoduchá pergola. Zásadním impulsem pro zakomponování tohoto prostoru do zámeckého areálu je moţnost vybudování spojovacího schodiště, které tak umoţní průchod a propojení této dolní zahrady s parkem kousek od východní zámecké budovy. Výškový rozdíl parku a této nově navrţené zahrady činí 2 metry, nová zahrada je tak o tuto výšku pod úrovní parku. Díky této terénní konfiguraci a schodišti působí zahrada mírně terasovitě. Zprůchodněním a navázáním této části na stávající situaci parku dojde k umoţnění pěšího pohybu bez konfliktu s automobilovou dopravou. Vznikne tak příjemnější spojnice centrálního náměstí, autobusového nádraţí a sídliště se severní částí města. obr. 22 Vyznačené hlavní a zásadní změny v řešeném území (výkres autora práce, 2011)

25 Základní koncepce řešení Návrh si klade za cíl vyuţít potenciálu území v maximální moţné míře. Probudit toto místo k ţivotu tak, aby mohlo plnit roli zelené oázy v dnešní stále více urbanizované době. Snahou je začlenit zámecký areál do organismu města, vtáhnout místní obyvatele a turisty do mistrně komponovaného parku, jenţ je odkazem našich předků. Zároveň však představit i soudobé moţnosti tvorby městských prostorů a jejich vyuţití. Pro co největší propojení prostoru s městem je nutné otevření a zpřístupnění všech bran. Areál je moţné rozdělit na dva celky, které se od sebe výrazně liší. První část zahrnuje vlastní park se zámkem a jeho bezprostřední okolí. V tomto místě se návrh soustředil na vyčištění kompozice porostů od náletových a nevhodných dřevin. Území, na kterých došlo k neţádoucímu otevření výhledu v důsledku úhynu stromů, byla navrţena k osázení tak, aby v brzké době došlo k eliminování negativních vnějších prvků. Prostorové rozloţení porostů bylo zkoumáno na historických pohlednicích a snímcích. Navrţená druhová skladba koresponduje se současným taxonomickým sloţením porostů. S doplněním o některé méně běţné druhy, které rozšíří sortiment dříve bohatších sbírek. Porostní skupiny obohatí nové výsadby javoru klenu (Acer platanoides), javoru horského (Acer pseudoplatanus), habru obecného (Carpinus betulus), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), dubu letního (Quercus robur) a lípy srdčité (Tilia cordata). Druhovou pestrost doplní borovice Banksova (Pinus banksiana), borovice limba (Pinus cembra), jedle Veitchova (Abies veitchii) z listnatých dřevin pak javor ginala (Acer ginnala), javor cukrový (Acer saccharinum), sloupovitý jilm horský (Ulmus glabra Exoniensis ), zmarličník japonský (Cercidiphyllum japonicum) a různolistý jasan ztepilý (Fraxinus excelsior Diversifolia. V osové návaznosti na hlavní budovu zámku je navrţeno okrasné jezírko, které se zde nacházelo na konci 19. století. Terénní modelace jsou dodnes velmi dobře patrné, nic tedy nebrání obnovení tohoto vodního prvku ve své původní podobě. Pro udrţení vodní hladiny je vyuţito podzemních vod a také sráţkové vody sváděné z poměrně rozměrných střešních ploch. Svahy kolem jezírka jsou stávající porosty doplněny o nové pěnišníky (Rhododendron ponticum) a azalky (Rhododendron japonicum). Keřové patro se v návrhu soustřeďuje pouze na dílčí prvky, které jen místy doplní kompozici o barevný efekt kvetení či charakter olistění. Taxony keřů jsou následující: pustoryl věncový (Philadelphus coronarius, svída bílá (Cornus alba), tavolník Douglasův (Spiraea douglasii), dřišťál obecný (Berberis vulgaris) a jalovec chvojka (Juniperus sabina Tamariscifolia ). Důleţité je obnovení vycházkového cestního systému, který se do dnešních dnů zachoval pouze v podobě terénních modelací. Díky cestní síti se tak zpřístupní všechny části parku. Materiál mlatového charakteru je adekvátním povrchem pro staré parky, je proto počítáno s jeho aplikací i na zdejší cesty. Největších změn se dočká severní část areálu, kde na místě odstraněných budov vznikne menší louka, kterou doplní a zároveň korunuje stavba nového skleníku. Skleník bude tvořit významnou pohledovou dominantu severní části zámeckého areálu, do parku se tak dostane nový prvek, který nabídne návštěvníkům seznámení s nejen tropickými rostlinami. Prostranství kolem zámeckých budov a čestné nádvoří dostane zpět svou reprezentační funkci. Výsadby však budou provedeny stylizovaně a jednoduše, tyto reminiscence dokreslí a dotvoří prostor ovládaný a determinovaný historickou architekturou zámku. Vegetace je stylizována do liniového prvku podél cest. Vznikne tak formálnější orámování ploch kolem budov. Kýţeného a atraktivního efektu pomohou dosáhnout záhonové růţe mnohokvěté (Rosa floribunda), růţe polyantahybridy (Rosa polyantha). Tvarované zimostrázové plůtky (Buxus sempervirens) kolem kašny na nádvoří zámku orámují kaţdoročně obměňované letničkové výsadby. Výrazné barvy letniček dokreslí reprezentativní charakter čestného nádvoří. Nová role zámku, jiţ jako kulturní památky a turistického cíle, pomůţe nalákat do areálu více návštěvníků a probudit místo z dlouhotrvající letargie. Ţádoucí je tak doplnění prostoru adekvátním mobiliářem v podobě dostatečného počtu odpadkových košů, osvětlení a pohodlných laviček umístěných a orientovaných na zajímavé scenérie. Druhou poněkud odlišnou částí je protáhlý obdélníkový prostor u východní hospodářské budovy. Tato budova probíhá v celé délce zahrady. Nová zahrada pod úrovní terénu sousedního zámeckého parku umoţní propojení další části města. Přístup do zahrady je umoţněn vstupem s ulice Zámecká v severní části. S parkem je pak spojena dvouramenným schodištěm při opěrné zdi. Kompozice je zaloţena na ose, která prochází celou zahradou od vstupu aţ ke schodišti. Dalším výrazným prvkem je jednoduchá dřevěná pergola sledující východní hranici, pod níţ se na zpevněné dláţděné ploše nachází řada laviček. Na pergole se pnou popínavé rostliny vistárie květnaté (Wisteria floribunda), akébie pětičetné (Akebia quinata) a trubač kořenující (Campsis radicans). Tento prostor pod pergolou je moţné vyuţívat jako venkovní

26 galerii pro různá umělecká díla. Do středu kompozice je vloţen vodní prvek polokruhovitého tvaru, který určuje tvarosloví celé zahrady. Je rozdělen vyvýšenou přepadovou hranou, která s sebou nese i pozitivní zvukový efekt. Také zde jsou výsadby velmi jednoduché, doplněné o tři stromy poskytující stín a vertikální paralelu k jinak horizontální kompozici. Solitérou je zmarličník japonský (Cercidiphyllum japonicum), skupinku dvou zbylých stromů tvoří javor mléč (Acer platanoides Pyramidale Nanum ) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior Jaspidea ). Jednotlivé záhony jsou vymezeny tvarovaným zimostrázovým plůtkem (Buxus sempervirens), plůtkem definované plochy jsou osázeny květem atraktivními letničkami. Vnímání nové zahrady z parku je díky výškovému rozdílu moţné jen velmi omezeně a to v nejbliţším okolí navrţeného schodiště. Tento fakt nám přináší prvek mírně tajemného komorního zákoutí. Vlastní zámecký park je totiţ velmi otevřený a rozlehlý, tato zahrada poskytuje naopak prostor uzavřený spojený s lidským měřítkem. Svou nezastupitelnou roli ve veřejných prostorech hraje osvětlení. I v parku tak budou instalována stoţárová svítidla podél hlavní cesty a dále okolo trasy vedoucí k jiţní bráně, která následně směřuje na sídliště. Nádvoří zámku a nová zahrada bude osvětlena také světli v úrovni terénu nebo upevněnými světelnými prvky na fasádě okolní budovy. Směrování světelných kuţelů na fasády, vodní prvky a zajímavé výsadby poskytnou ve večerních hodinách působivou hru světel a stínů. obr. 23 Přehled průběhu změn porostů dřevin (schémata práce autora, 2011)

27

28

29

30

31 PERSPEKTIVY I

32 PERSPEKTIVY II

33 DISKUZE Historické město Doksy je zasazené mezi významné krajinné prvky s vysokým rekreačním potenciálem. Oblast Máchova kraje, s těţištěm právě v Doksech na břehu Máchova jezera, je intenzivně turisticky navštěvovaná jiţ po desetiletí. Otázkou je, zda jsou městské prostory v Doksech nabízené návštěvníkům ve stavu, který odpovídá současným potřebám, vkusu a atraktivitě? Je nutná obnova a hledání nového vyuţití stávajících objektů zahradní architektury v takto na cestovní ruch orientovaném městě? Nezvyšuje lokalizace zámeckého areálu v centru historického města potřebu důstojné prezentace těchto veřejných prostor? Dle autora této práce je současný stav přímo ostudný. Nejen, ţe nesplňuje ani ty nejzákladnější potřeby rekreace, ale ve své podstatě plní nemnoho veřejností vyuţitelných funkcí. Jedná se o zámek, který je kulturní památkou a jako takovou se stává výrazným turistickým atraktantem. Je tedy nasnadě řešit otázky co můţe tento prostor nabídnout a jak ho lze vyuţít. Omezení propagace na městské ukazatele směřující návštěvníky k zámku a jeho parku, je o to ţalostnější, ţe po příchodu do vlastního cíle se naskytne zoufalý pohled na renesančně barokní památku obklopenou asfaltovou plochou. Do prostoru parku se vstoupit nedá, protoţe chybí cestní síť a v důsledku toho je okolní vegetace vnímána návštěvníkem pouze jako něco co je okolo. Bez pochopení a poznání komponovaného prostoru. Vyuţití chátrajících budov náleţející k hospodářskému dvoru ještě v nedávné době jako prostory pro chov uţitkových zvířat, bylo velmi nešťastné řešení. Zásahem osudu jiţ zvířata zde nejsou, dvůr se však plní sutí a odpadem. Vnesením do prostoru nových prvků, funkcí a spojením s městem, které se tak jiţ nemusí tvářit jen jako prostor za zdí, dostaneme komplex hodnotných prvků adekvátní dnešní době. Harmonicky propojených s organismem města a dotvářející s ostatními dominantami jedinečný obraz místa. V analytické části práce je dobře patrný abstrakt problémů a aspektů celého řešeného území. Na jejichţ základě je poté moţné vyextrahovat nejlepší moţné řešení nápravy dnešní situace. Návrhová část se tak snaţí uchopit nevyuţitý potenciál území a proměnit ho v přednost a přidanou hodnotu pro celé město. ZÁVĚR V předních kapitolách práce je nastíněn historický vývoj města a podrobněji popsán vývoj vlastního řešeného území. Kapitoly následující pak popisují analytickým způsobem jednotlivé aspekty a specifikace daného prostoru. Definování problémů je výchozím podnětem pro proces navrhování kompozičního a prostorového uspořádání vybraného městského prostoru. Srdcem práce je vlastní hledání řešení návrhu na základě zjištěných vstupů a podnětů. Návrh řeší dva prostory, jejichţ rozdílné pojetí umoţňuje řešení obnovy historické kompozice v jedné části a návrhu nového prostoru v návaznosti na historické objekty v části druhé.

34 ABSTRAKT ABSTRACT Předmětem této bakalářské práce je vypracování zahradně architektonické studie zámeckého parku v Doksech u Máchova jezera. Pro řešenou lokalitu jsou vypracovány analýzy, které popisují širší územní vztahy, historický vývoj, provoz a funkční vyuţití v území, současný stav a kompozici. Další rozbor se zabývá inventarizací a klasifikací dřevin a vyhodnocením dendrologického potenciálu. Dnes slouţí areál pro potřeby střední odborné školy. Návrh se zaměřil na změnu programu a stávajících funkcí, snaţí se zajistit adekvátní vyuţití všech objektů, dále o obnovu původní kompozice a propojení zámeckého areálu do organismu města. Komplex zámeckých budov s parkem je zelenou dominantní plochou v centru města, tato studie nakonec pracuje s tímto areálem jako městským prostorem. The subject of this thesis is to work out the project of the park in Doksy near Macha Lake. The analyses were made for the solved location, which represent wide territorial relationship, historical evolution, operation and functional improvement of the territory, the present condition and a composition. Another analysis is about cruising and the wood species classification and evaluation of dendrological potential. This area is used for the needs of the college now. The design was localize to change of program and current function and tries to ensure adequate use of all objects, restoration of the original composition and interconnection the castle complex with the city organism. The complex of the castle buildings with the park is the green dominate area in the downtown, so this study works with this area like the urban space in the end.

35 CITACE, POUŢITÁ A DOPORUČENÁ LITERATURA Citovaná literatura Brtva, & kol. (1958). Atlas podnebí Československé republiky. Praha: Ústřední správa geodézie a kartografie. Číţek, J. (11. Červenec 2005). Cestujte s přehledem - zámek Doksy. Získáno 18. Duben 2011, z Hrady.cz, cestujte s přehledem: Doksy, o. s. (2011). O městě: Z historie města. Získáno 25. Duben 2011, z Web oficiální stránky města Doksy: Dulík, S. (2009). Doksy a okolí na starých pohlednicích. Hostivice: B Bibliografie Brtva, & kol. (1958). Atlas podnebí Československé republiky. Praha: Ústřední správa geodézie a kartografie. Číţek, J. (11. Červenec 2005). Cestujte s přehledem - zámek Doksy. Získáno 18. Duben 2011, z Hrady.cz, cestujte s přehledem: Doksy, o. s. (2011). O městě: Z historie města. Získáno 25. Duben 2011, z Web oficiální stránky města Doksy: Dulík, S. (2009). Doksy a okolí na starých pohlednicích. Hostivice: Baron. Hieke, K. (1984). České zámecké parky a jejich dřeviny. Praha: Státní zemědělské nakladatelství. Mácha, K. H. (2010). Máj (1.. vyd.). Praha: Fragment. Mauserová, R., & Richtrmoc, V. (2003). Doksy a máchův kraj. Dobřichovice: KAVA- PECH. Poche, E., & kol. (1977). Umělecké památky Čech. Praha: Academia. Šimek, P. (2009). Vyhodnocení dendrologického potenciálu objektu. Koncept osnovy přednášek. Brno: MZLU.

36 SEZNAM OBRÁZKŮ obr. 1 Znak města Doksy ( 02 obr. 2 Mapa České republiky s lokalizací města ( 02 obr. 3 Plánek města Doksy s vyznačeným řešeným územím ( 05 obr. 4 Zajícové z Házmburku (CD Hrady a zámky ČR, 2009) obr. 5 Berkové z Dubé (CD Hrady a zámky ČR, 2009) obr. 6 Valdštejnové (CD Hrady a zámky ČR, 2009) obr. 7 a); b); c) Socha andílka z konce 18. století; hlavní budova zámku; západní renesanční křídlo zámku se schodišťovou věží (fotografie autora práce, Červenec 2010) obr. 8 Velká věž z roku 1700 (fotografie autora práce, červenec 2010) obr. 9 Nejmladší východní křídlo s terasou v patře (fotografie autora práce, červenec 2010) obr. 10 Výřez mapy Velkého rybníka z roku 1766 (Státní oblastní archiv Praha Chodovec, 2010) obr. 11 Výřez mapy stabilního katastru obce z roku 1843 ( 2006) obr. 12 Výřez indikační skici z roku 1843 (Státní oblastní archiv Praha Chodovec, 2010) obr. 13 Budovy hospodářského dvora z 18. století (fotografie autora práce, červenec 2010) obr. 14 Historické snímky (Mauserová, Richtrmoc, 2003; Dulík, 2009) obr. 15 Ortofoto snímek současného stavu areálu ( 2010) obr. 16 Jarní, letní, podzimní a zimní efekt v zámeckém parku (fotografie autora práce, duben 2011, červenec, říjen a prosinec 2010) obr. 17 Valdštejnská ulice kolem zámeckého areálu (fotografie autora práce, duben 2011)... 1 obr. 18 Spojnice náměstí Republiky a ulice Valdštejnské v návaznosti a hlavní bránu do areálu (fotografie autora práce, duben 2011)... 1 obr. 19 Negativní dominanta, komín teplárny, v ose zámku (fotografie autora práce, srpen 2010)... 1 obr. 20 Vnímání areálu z okolí vyznačeno červenou linií (fotografie autora práce, duben 2011)... 1 obr. 21 Hodnotní zástupci dřevin v parku Castanea sativa, Pseudotsuga menziesii, Cercidiphyllum japonicum, Quercus robur I, Quercus robur II, Acer platanoides Schwedleri, Tilia cordata, Larix decidua (fotografie autora práce, srpen 2010 a duben 2011) obr. 22 Vyznačené hlavní a zásadní změny v řešeném území (výkres autora práce, 2011) obr. 23 Přehled průběhu změn porostů dřevin (schémata práce autora, 2011)... 1