ProgeCAD učební text 1 2D rýsování v progecadu Alice Králová Cílem tohoto textu není vytvořit kompletní manuál k programu progecad. Text obsahuje pouze popis použití základních příkazů tak, aby bylo možné řešit přiložené úkoly. 1.1 Nastavení programu Pro začínající uživatele je vhodnější si nastavit Ribbon menu. Do pracovního prostoru si dle vlastního uvážení můžete přidat samostatné lišty s příkazy (neboli panely nástrojů): Nastavení/Přizpůsobení/Panely nástrojů/panely: PCAD Je vhodné mít zapnutý Řádek nabídek. (Pravým tlačítkem myši klepnout vpravo nahoře do pruhu se záložkami zaškrtnout Řádek nabídek.) Lze provést změnu barevného nastavení programu: Nastavení/Přizpůsobení/Možnosti, karta Zobrazení Schéma:Dark/Light... dle osobního výběru. Při exportu obrázků do formátu BMP (ne do PDF) je třeba nastavit bílou kreslící plochu, což se provede na kartě Zobrazení přes volbu Barevné schéma.... 1.2 Základní orientace v modelovém prostoru Posunutí výkresu: pomocí myši stiskem kolečka na myši, objeví se symbol ručky, Zobrazení/Navigace 2D/Posun pohledu. Přiblížení nebo oddálení výkresu: pomocí myši otáčením kolečka na myši, Zobrazení/Navigace 2D/Zoom v reálném čase. Nastavení pohledu: Standardní nastavení je Zobrazení/Pohledy/Horní rýsujeme v půdorysně = rovině (x, y). Při 3D modelování potřebujeme zvolit axonometrický pohled na těleso pomocí Zobrazení/Pohledy/... isometrie nebo Zobrazení/Pohledy/Přednastavené pohledy. Užitečným příkazem je funkce Zobrazení/Navigace 3D/Volná rotace. Volba stylu zobrazení: Pro vykreslení všech hran prostorového tělesa použijeme volbu Zobrazení/Styly zobrazení/... drátový model. Aby se zobrazil plášt tělesa, zvolíme Realistický nebo Koncepční styl zobrazení. Výběr (označení) prvků: kliknutím levým tlačítkem myši, tažením myši (při stisknutém levém tlačítku) zleva doprava výběr objektů pouze uvnitř hnědého obdélníka, 1
tažením myši (při stisknutém levém tlačítku) zprava doleva výběr objektů, které mají průnik s výběrovým fialovým obdélníkem. Ctrl + A výběr všech prvků ve výkresu. Odebrání prvků z výběru klávesou Shift a klepnutím levým tlačítkem myši na odebíraný prvek. Stavový řádek Umístění stavového řádku je v pravém dolním rohu programu. Nejdůležitější funkcí na stavovém řádku je Uchopování objektů UCHOP vyzkoušejte si různé módy uchopování. Nastavení úchopů provedeme po kliknutí pravým tlačítkem myši. Dočasný úchop lze vybrat po stisku klávesy Shift a pravého tlačítka myši. Mód Rovnoběžně se užívá následovně: Pokud chci udělat rovnoběžku s danou úsečkou, zadám počáteční bod sestrojované rovnoběžky, myší najedu na zadanou úsečku (neklikám) a kurzor přemístím do polohy, kde se bude přibližně nacházet druhý konec rovnoběžky. Objeví se symbol rovnoběžek, potvrdím odkliknutím. Mód Tečně lze použít také pro konstrukci společných tečen dvou kružnic. Režim KOLMO Čáru kreslíme kolmo ve směrech os x a y, případně v prostoru kolmo k rovině (x, y) ve směru osy z. Režim Polární trasování POLAR Možný způsob použití v koncovém bodě úsečky (v obecné poloze) lze sestrojit další úsečku, která je k ní kolmá (volbou úhlu 90 ), případně s ní svírá zvolený úhel. (Úhel můžeme zadat v Nastavení... po stisku pravého tlačítka myši jako Přírůstový úhel; zároveň zvolíme Polární odměřování úhlu: Relativně k poslednímu.) Například pro úhel 72 lze sestrojit pravidelný pětiúhelník užitím příkazu Čára. Délku strany pětiúhelníka zadáme po rozvinutí nabídky pomocí volby Délka. Následně najdeme směr úsečky tak, aby byl vyznačen čárkovanou čarou s křížkem. Režim Objektové trasování OTRAS Slouží pro konstrukci objektu v určité vzdálenosti ve směru osy x nebo y od daného útvaru. Příklad použití: Mějme dánu úsečku rovnoběžnou s osou y, ve vzdálenosti 50 mm od ní chceme sestrojit rovnoběžku. Při zapnuté funkci Trasování po zadání příkazu Čára ukážeme na koncový bod úsečky, ale neklikáme. Při posunu myší se objeví zelená čárkovaná čára ukončená křížkem. Zadáme hodnotu 50 a čáru (při zapnutém režimu KOLMO) dokočíme. 1.3 Vybrané příkazy na záložce Domů/Kreslit Příkaz Čára Defaultní způsob zadání: Na výzvu Určete počáteční bod zadáme souřadnice prvního bodu, zadávání souřadnic je indikováno symbolem #. Při zadávání z klávesnice mezi hodnotou x-ové a y-ové souřadnice přeskakujeme klávesou Tab. Dále určíme délku úsečky a po stisku klávesy Tab zadáme odchylku úsečky od kladného směru osy x. Pokud bychom chtěli druhý bod zadat pomocí souřadnic, musíme provést změnu režimu vkládání stiskem kláves Alt Gr + x. Režim vkládání souřadnic je vyjádřen symbolem #. Po zadání x-ové souřadnice stiskneme, a zadáme y-ovou souřadnici. 2
Návrat k zadávání hodnot v polárním tvaru (tj. délkou symbol @ a úhlem symbol <) se provede stiskem kláves Alt Gr + v. Příkazem Čára lze zadat několik na sebe navazujících úseček. Po rozbalení nabídky klávesou lze pomocí volby Pokračovat kreslit úsečku ve stejném směru, resp. volbou Zpět se lze vrátit a předchozí úsečku upravit. Z několika úseček vytvoříme jeden celek příkazem Domů/Modifikovat/Spojit, což se projeví při výběru objektu. Úsečku můžeme dynamicky prodloužit po jejím výběru klepneme levým tlačítkem myši na modrou ukončovací šipku. Čáru můžeme upravovat na kartě Vlastnosti po jejím výběru klepneme pravým tlačítkem myši, nebo na Řádku nabídek použijeme Nástroje/Vlastnosti... Pokud chceme sestrojit svislou úsečku (kolmou k rovině (x, y)) o délce 100 mm, můžeme postupovat takto: Nastavíme zobrazení na axonometrický pohled a použijeme režim KOLMO. Nastavíme zobrazení na nárys Přední=(x, z) nebo bokorys Doprava=(y, z), po zadání souřadnic [0, 0] pro počáteční bod určíme úsečku délkou 100 a úhlem 90. (Ačkoliv jsou osy stále označeny x a y, úsečka leží v ose z.) Narýsujeme libovolnou úsečku v půdorysně (x, y) a na kartě Vlastnosti vhodně upravíme souřadnice koncových bodů. Příkaz Obdélník Na výzvu Určete první roh obdélníku, zadáme x-ovou a y-ovou souřadnici jeho vrcholu, což indikuje symbol #. Mezi hodnotami souřadnic se přepínáme klávesou Tab. Následující výzvou Určete další rohový bod se při zadávání hodnot z klávesnice nemyslí jeho souřadnice, ale přírustky délek ve směru os x a y, které mohou být i záporné. Vkládání délek je vyznačeno symbolem @. Abychom protější vrchol k prvnímu vrcholu mohli zadat souřadnicemi, je třeba změnit režim pro vkládání hodnot stiskem kláves Alt Gr + x. Zadávání souřadnic je vyjádřeno symbolem #. Kromě tohoto defaultního způsobu zadání je možné po určení souřadnic prvního vrcholu zadat rozměry obdélníka po rozbalení nabídky klávesou. Nejprve se určí délka obdélníka ve směru osy x a poté jeho šířka ve směru osy y. Tím ovšem nejsme hotovi, protože se objeví výzva Určete další rohový bod. Klepnutím do roviny stanovíme, ve kterém kvadrantu bude obdélník ležet. (Považujeme-li výchozí vrchol za počátek posunutého souřadnicového systému.) Pokud chceme nakreslit obdélník v rovině (x, z), lze užít následující postup: Obdélník narýsujeme v rovině (x, y) a příkazem 3D nástroje/3d operace/3d otočení ho do roviny (x, z) otočíme kolem jeho strany rovnoběžné s osou x. Nastavíme zobrazení Přední a obdélník narýsujeme přímo v rovině (x, z). Příkaz Vícenásobný bod Před zadáním bodu je vhodné nejprve upravit jeho formát, aby se ve výkrese nezobrazil pouze jako tečka. Nastavení provedeme přes Domů/Kreslit/Styly bodu... nebo na Řádku nabídek vybereme Formát/Styly bodu... Změna formátu bodu je nutná u příkazů Dělit v měřítku a Rozdělit, protože při zobrazení bodu jako tečky tyto příkazy zdánlivě nic neprovedou. Příkaz Kružnice Standardní zadání kružnice středem a poloměrem, případně průměrem, je jednoduché. 3
Pokud máme kružnici vepsat pravidelnému n-úhelníku, použijeme způsob zadání označený jako Tečna, tečna, tečna. Při výběru postupně klikáme na tři různé strany n-úhelníka. Tuto volbu uplatníme také pro sestrojení kružnice, která se dotýká dalších tří zadaných kružnic. Příkaz Spline Příkazem Spline zadáváme obecnou křivku, která je ale přesně matematicky definována. Nejprve zadáme uzlové body, kterými spline prochází. Dále je třeba pro definování spline křivky určit směry tečen v koncových bodech, což se provede po výzvě Vyberte počáteční bod tečny, resp. Zadejte tečnu pro konečný bod. (Po zadání bodu je tečna určena jako spojnice tohoto bodu s koncovým uzlovým bodem splinu; tečny ovlivňují tvar spline křivky.) Příkaz Šroubovice Standardní zadání: Po výzvě Určete středový bod základny stanovíme bod v půdorysně (x, y), kterým prochází osa šroubovice. Pokud je šroubovice navinuta na přidružené válcové ploše, po výzvách Určete poloměr základny a Určete horní poloměr zadáme stejnou hodnotu. Defaultně se vykreslí tři závity pravotočivé šroubovice, takže když po výzvě Určete výšku šroubovice zadáme určitou hodnotu, je výška jednoho závitu šroubovice rovna jedné třetině této hodnoty. Změny v nastavení šroubovice provedeme na kartě Vlastnosti. Vybereme stoupání (PSHR=proti směru hodinových ručiček je pravotočivá šroubovice/ VSHR=ve směru h. r. je levotočivá šroubovice), počet otáček=počet závitů atd. Příkaz Oblast Příkaz Oblast vytvoří plochu, která je ohraničená několika křivkami, které se vzájemně dotýkají. Plochu uvidíme po zadání realistického nebo koncepčního stylu zobrazení. Příkaz Oblast je užitečný pro vytvoření podstavy tělesa, pokud máme nad daným půdorysem vytvořit prostorové těleso například tažením. Příkaz Šrafy Je třeba vyzkoušet, jakým způsobem se šrafy chovají při výběru Hranice užitím volby Označit plochu bodem (preferovaný způsob výběru) nebo volby Označit hraniční objekty, máme-li přitom zvolený určitý typ Detekce ostrůvků. Šrafování na obrázku jsme získali výběrem bodu z oblasti mezi vnější kružnicí a čtvercem při nastavení Detekce ostrůvků/vnořené. Při této variantě se šrafované oblasti vybírají na přeskáčku. 4
Šrafovaná oblast by měla být uzavřená, pokud není (například dvě úsečky na sebe zcela přesně nenavazují), lze dosáhnout vyšrafování oblasti nastavením Tolerance. Asociace šraf znamená, že se šrafování přizpůsobí změně hraniční oblasti. Když ale hranici posuneme, šrafy zůstanou na místě, takže při posunu musíme vybrat hranici i šrafy. Počátek šrafy/nastavit počátek tato volba má smysl, jestliže například šrafujeme obdélník čtvercovou sítí. První obdélník volba Použít výchozí počátek šrafy. Druhý obdélník volba Nastavit počátek vybrat levý dolní roh obdélníka, přičemž je zatržena volba Výchozí zarovnání k hranici: Dolní levý. Třetí obdélník volba Nastavit počátek vybrat pravý horní roh obdélníka, přičemž je zatržena volba Výchozí zarovnání k hranici: Horní pravý. 1.4 Vybrané příkazy na záložce Domů/Modifikovat Příkazy Posunout, Kopírovat Základní volby Vyberte objekty pro posunutí/kopírování a Určete základní bod jsou zřejmé. Při defaultním způsobu zadání je posunutí/kopírování určeno délkou a úhlem. Pokud ale máme například kružnici v obecné poloze a chceme ji posunout/zkopírovat tak, aby její střed měl dané souřadnice, můžeme tyto souřadnice zadat po stisku kláves Alt Gr + x vložíme x-ovou souřadnici, stiskneme, a vložíme y-ovou souřadnici. Příkaz Natočit Základní volby Vyberte objekty pro otočení, Bod otočení (tj. střed otáčení) a Určete úhel otočení jsou zřejmé. Pokud ale máme například úsečku v obecné poloze a chceme ji pootočit o neznámý úhel tak, aby byla rovnoběžná s osou x, postupujeme tak, že po jejím výběru a zadání středu otáčení rozbalíme nabídku pomocí a vybereme volbu Reference. Na výzvu Určete referenční úhel: zadáme krajní body této úsečky, nebot tím se odměří její odchylka od kladného směru osy x. Určete nový úhel zadáme 0, protože po otočení má být úsečka s osou x rovnoběžná. Příkaz Měřítko Změní velikost objektu v daném poměru, geometricky se jedná o stejnolehlost. Základní bod je středem stejnolehlosti. Pokud máme obecnou úsečku neznámé délky a máme ji upravit na zadanou délku např. 100 mm, po jejím výběru a určení základního bodu užijeme volbu Referenční. Na výzvu Určete referenční délku: zadáme krajní body úsečky, čímž se změří její délka. Určete novou délku zadáme požadovanou hodnotu 100. Příkazy Ořezat, Prodloužit Velmi užitečné příkazy! Slouží ke zkrácení/prodloužení objektu (především úsečky) k nějaké hranici, kterou tvoří další objekt. Základní způsob užití je zřejmý. Výzvu Vyberte 5
ohraničující objekty pro oříznutí můžeme pouze odklepnout klávesou Enter ; když po výzvě Vyberte objekty pro ořezat klepneme například na úsečku, tak se vymaže mezi nejbližšími průsečíky s dalšími objekty. Příkaz Prodloužit funguje v jistém smyslu opačně než Ořezat. Příkaz Zaoblit Nejprve po rozbalení nabídky musíme zadat poloměr zaoblení defaultně je poloměr nastaven na hodnotu 0 a příkaz zdánlivě nic neudělá. Potom vybereme dva křižující se objekty. Standardní nastavení přitom je Ořezat, takže se přebytečné části vymažou. Při volbě Neořezávat se zachovají. Příkaz Zkosit Nejprve po rozbalení nabídky nastavíme způsob, jakým se zkosení provede. Volbou Vzdálenost určíme, jak dlouhé úseky se odseknou na první a druhé hraně defaultně jsou hodnoty nastaveny na 0 a příkaz zdánlivě nic neudělá. Volba Úhel znamená, že určíme délku odseknutého úseku na první hraně a poté úhel zkosení od první hrany. Příkaz Pole Příkazem kopírujeme objekty do obdélníkového nebo kruhového pole. Zadání v dialogovém okně je srozumitelné. U kruhového pole vhodně zvolíme Středový bod, kolem něhož bude objekt rotovat. Zašrtnutím volby Rotovat objekty jako kopie budou objekty natočeny vůči středu otáčení. Po zadání Náhledu se zpět do dialogového okna můžeme vrátit klávesou Esc. Finální výzvu Vyberte možnost: lze bud oklepnout klávesou Enter nebo po rozvinutí nabídky lze vybrat Akceptovat, čímž se příkaz provede. Volba Modifikovat umožní další úpravu v dialogovém okně. Příkaz Ekvidistanta Ke zvolenému objektu (například obdélníku) vytvoří v zadané vzdálenosti jeho (zvětšenou/zmenšenou) kopii. Výzvou Určete stranu pro rovnoběžnou kopii se rozumí, v které části roviny vymezené původním objektem bude nový objekt ležet. (Klepnutím zadáme vhodný bod.). Alternativou je po rozvinutí nabídky volba Obě strany. Pomocí Ekvidistanty můžeme například sestrojit v dané vzdálenosti rovnoběžku se zadanou úsečkou. Po rozvinutí nabídky volbou Skrz bod zadáme namísto vzdálenosti bod, kterým bude ekvidistantní objekt procházet. Pokud se původní objekt skládá z několika entit (úseček a oblouků), je vhodné tyto entity spojit do jednoho celku příkazem Spojit. Provedení příkazu poznáme po výběru objektu vybere se jako jeden celek. Opakem je příkaz Rozložit. 1.5 Práce s bloky záložka Domů/Blok Blokem rozumíme objekt na výkrese, který se často opakuje, a proto je vhodné mít možnost s ním pracovat jako se samostatným celkem. Jedná se například o zobrazení dveří v projektu podlaží budovy. Při vytváření bloku máme dvě možnosti. Blok můžeme vytvořit pouze v rámci daného souboru příkazem Vytvořit blok, pokud však chceme mít blok k dispozici i při práci v jiných souborech, na řádku nabídek zvolíme Kreslit/Blok... /Uložit blok na disk.... Při vytváření bloku po klepnutí na Vybrat objekty zadáváme všechny prvky, které mají být součástí bloku. Po klepnutí na Vybrat bod zadáme bod, za který je celý blok uchycený 6
a jehož polohu volíme při vkládání bloku do výkresu příkazem Vložit blok. Při vkládání bloku musíme zadat tři parametry, a to bod vložení kam do výkresu blok umístíme, měřítko (= faktor) ve směru os x a y a úhel otočení natočení vkládaného bloku vzhledem ke kladnému směru osy x. Vidíme, že v objektu, z něhož tvoříme blok, mohou být proměnné číselné nebo textové údaje (např. kótování dveří nad osu dveří se zapisuje šířka, pod osu dveří výška). Při vytváření bloku tyto údaje definujeme jako atributy, práci s nimi si ukážeme na vytvoření jednoduché tabulky (viz obr.), v níž bude zapsáno jméno, název výkresu a škola. Nejprve vytvoříme tabulku bez vyplněných údajů. Tabulku vyplníme užitím příkazu Blok/Definovat atributy. V dialogovém okně zadáme u položky Atribut u parametrů Název: JMÉNO Výzva: Napište své jméno Výchozí: JAN NOVÁK U položky Bod vložení zaškrtneme volbu Zadat na obrazovce. Podobně definujeme atribut NÁZEV VÝKRESU, přičemž u bodu vložení zaškrtneme volbu Zarovnat pod předchozí definici atributu, následně text posuneme ve svislém směru. LDF Protože atribut ŠKOLA chceme vyplnit ve tvaru, zaškrtneme u položky MENDELU Režim volbu Více řádků. Modifikovaná tabulka s definovanými atributy vypadá následovně. (Typ písma byl změněn na simplex.shx.) Z takto vytvořené tabulky uděláme blok příkazem Vytvořit blok. Po zadání příkazu Vložit blok má vytvořená tabulka požadovanou podobu. (Konkrétní hodnoty jednotlivých atributů je samozřejmě možné při vkládání bloku vhodně změnit. Všimněte si, že hodnota atributu ŠKOLA je zadána ve tvaru LDF\PMENDELU.) 7
1.6 Práce s hladinami záložka Domů/Hladiny Při rýsování fungují hladiny jako průhledné fólie, na které rozkreslujeme jednotlivé části výkresu a které potom klademe přes sebe. Tím dosáhneme zpřehlednění výkresu. Například v jedné hladině zobrazíme těleso v půdorysu a nárysu a v další hladině ho okótujeme. Pomocí příkazu Hladina otevřeme dialogové okno, ve kterém vytvoříme novou hladinu zadáme její název a nastavíme ji jako aktuální hladinu (např. dvojitým poklepáním levým tlačítkem myši ve sloupci Stav), takže v ní budeme kreslit. Parametry, které každou hladinu charakterizují, jsou Zapnuto, Zmrazit a Zamknout. Pokud je daná hladina vypnuta, tak objekty, které jsou v ní nakreslené, pouze nejsou vidět. Nicméně tyto objekty jsou dostupné v tom smyslu, že například po stisku kláves Ctrl + A budou vybrány a mohou být smazány. Hrozí nebezpečí nechtěného smazání! Pokud nastavíme zmrazit hladinu, objekty v ní nakreslené nevidíme a nelze s nimi ani manipulovat nelze je ani vybrat. Pokud je hladina zamčena, objekty v ní nakreslené sice vidíme, ale zobrazují se méně výrazně, a také platí, že s nimi nelze manipulovat (příkazem Ctrl + A sice budou vybrány, ale nelze je smazat). 1.7 Záložka Domů/Vlastnosti Zde pro zvolenou čáru můžeme nastavit její barvu, typ (typem je například čerchovaná čára) a tloušt ku. Když čáru vybereme a přiřadíme jí určitou barvu a typ, její modifikaci okamžitě uvidíme. Abychom uviděli změnu tlouštky čáry, musí být na stavovém řádku zapnuta funkce TLOUŠŤKA ČÁRY. Na obrazovce se ale tloušt ka čáry zobrazuje poměrně špatně. Na vytištěném výkresu je však čára se zvolenou tloušt kou zakreslena správně. Funkcí kopírovat vlastnosti lze zvolené nastavení pro jednu čáru přenést i na další čáry, což je vhodné užít například při zakreslování os tělesa. Defaultní nastavení u parametrů barva, typ a tloušt ka čáry je BYLAYER, tedy dle hladiny, v níž kreslíme. Přitom základní hladina je označena 0, a pokud změníme uvedené hodnoty v nastavení této hladiny, budou aplikovány na všechny čáry v hladině. U čárkované nebo čerchované čáry může být vhodné změnit délky úseček a mezer, z nichž se čárkovaná, resp. čerchovaná čára skládá. To provedeme na kartě vlastnosti (po stisku pravého tlačítka myši). Změníme hodnotu měřítko typu čáry. 1.8 Záložka Domů/Poznámky Máme-li ve výkrese pracovat s textem, je vhodné nejprve upravit jeho nastavení. Defaultní nastavení textu je nazváno jako styl Standard a používá písmo Arial. Pro psaní kót a vyplňování tabulky budeme používat písmo simplex.shx. Nastavení písma zvolení nového stylu se provede na řádku nabídek po výběru Formát/Styly textu.... Při kótování vybereme potřebný typ kóty po rozbalení nabídky příkazu Rychlá kóta. Většinou zjistíme, že velikost kóty, velikost kótovacích šipek apod. není vhodná. Proto je nutné upravit styl kótování, což se provede na řádku nabídek po výběru Formát/Styly kótování.... Upravíme styl kótování ISO-25. Záložka Čáry: Nastavíme Přesah vynášecích čar od počátku na hodnotu 0. Záložka Symboly a šipky: Zvolíme šipku jako typ Šipka, otevřená. Zadáme hodnotu velikost šipky. U parametru Kóta oblouku/symbol pozice: vybereme možnost Nad. U parametru Zalomená kóta poloměru/úhel zalomení: zadáme 90. 8
Záložka Text: Změníme styl textu Standard na nový typ (abychom používali písmo simplex.shx), který jsme si ale předtím museli předchystat, jak je uvedeno v předchozím odstavci. Nastavíme výšku textu, případně vzdálenost kolem textu. Záložka Hlavní jednotky: Zvolíme přesnost na jedno desetinné místo, jako desetinný oddělovač musí být zvolena Čárka. Nastavíme Úhlové kóty/formát jednotek: jako Stupně/minuty/sekundy a zvolíme přesnost. Poznámka. Pokud ve stylu textu nastavíme pevnou výšku textu, potom nelze měnit výšku textu ve vlastnostech kóty. Proto je lepší u parametru Míry textu/pevná výška: mít dánu hodnotu 0. Příklady na kótování Nakreslete následující příklady: 1. Kótování poloměru oblouku, je-li jeho střed nedostupný, kótování délky oblouku. Spočítejte hodnotu středového úhlu, který k zadanému oblouku náleží. Správnost výpočtu ověřte zadáním úhlové kóty. Čím je způsoben rozdíl mezi hodnotou výpočtu a hodnotou kóty? 2. Kótování průměru válce a podstavy hranolu. Značka pro průměr se napíše jako %%c. Úprava kóty se provede na kartě Vlastnosti. Při kótování podstavy hranolu se znak pro čtverec musí narýsovat. Pro pozici kóty na odkazové čáře zadáme na kartě Vlastnosti/Přizpůsobení/Přesunutí textu volbu Přesunout text a přidat odkazovou čáru. Hraniční šipky ale zůstávájí mezi vynášecími čarami. V progecadu verze 2019 lze změnit umístění hraničních šipek vně vynášecích čar pomocí příkazu Rychlé nástroje/kóta/otočit šipky kóty. 3. Proved te okótování uvedených rozměrů součástky dle vzoru. Navrhněte, jak může vypadat řez součástky zadanou rovinou. 9
4. Proved te kótování zkosených hran dle vzoru. U úhlové kóty je na kartě Vlastnosti u parametru Přizpůsobení zadána volba Pouze text. Kóta 10 45 se zapíše jako 10x45%%D pro znak krát se použije malé x. U komolých kuželů určete neznámý průměr druhé podstavy. Při zkosení 45 je tato hodnota zřejmá. (Kolik to je?) Průměr podstavy kužele při zkosení 30 se dá dopočítat. Správnost výpočtu ověřte zadáním lineární kóty. 5. Kótování sklonu proved te dle vzoru. Znak pro sklon se musí narýsovat jako pravoúhlý trojúhelník, jehož vodorovná odvěsna má dvojnásobnou délku než svislá odvěsna. Dopočítejte neznámý kratší svislý rozměr desky a ověřte použitím linární kóty. Jak by se geometricky určil střed kruhového oblouku, který tvoří zaoblení mezi svislou a šikmou hranou desky? Spočítejte, jaká je délka svislé hrany od vodorovné hrany desky po přechod do kruhového oblouku (po bod dotyku s kruhovým obloukem). Vypočítanou hodnotu ověřte pomocí příkazu Nástroje/Vzdálenost. 1.9 Příklady na 2D rýsování Příklad 1.9.1 Nakreslete ornament dle vzoru podle jednotlivých kroků. 1. Nakreslete kružnici se zvoleným poloměrem. Užitím příkazu Kopírovat vytvořte shodnou kružnici umístěnou v poloze dle zadání. 2. Sestrojte třetí kružnici, při jejímž zadávání užijete volbu Tečna, tečna, poloměr. 3. S využitím úchopového módu Kvadrant a Tečně sestrojte dotykové úsečky. 4. Pomocí příkazů Smazat a Ořezat vytvořte zakreslený tvar, na který aplikujte příkaz Spojit. 5. Uvedený útvar ( květinku ) vytvořte příkazem Pole, zaškrtněte variantu Kruhové pole. 6. Květinku pootočte do správné polohy. Kde leží střed otáčení a jaký je úhel otočení? 7. Pomocí úchopového módu Kvadrant sestrojte úsečku dotýkající se spodního lístku květinky. Další úsečku, která se s ní protíná, ved te z vrcholu pětiúhelníku do středu kružnice. Příkazem Měřítko upravte pětiúhelník tak, aby se jeho strana dotýkala spodního lístku květinky. Po rozbalení nabídky užijte volbu Referenční. Na výzvu Určete referenční délku: zadejte střed kružnice, na výzvu Druhý bod: zadejte vrchol pětiúhelníka, na výzvu Určete novou délku: zadejte průsečík sestrojených úseček. 10
Příklad 1.9.2 Nakreslete a okótujte součástku dle vzoru. 1. Narýsujte obrys součástky. Společné tečny dvou kružnic sestrojte s využitím módu Úchop objektů - Tečně. [Připomeňte si také planimetrickou konstrukci společných tečen dvou kružnic.] 2. Pro sestrojení kruhových otvorů užijte příkaz Pole. 3. Na kartě Vlastnosti změňte měřítko čerchovaných čar tak, aby se vzájemně protínaly. 4. Okótování součástky proved te v nové hladině KÓTY. 5. Změňte zaokrouhlování kót na jedno desetinné místo, styl písma kót volte jako simplex.shx, což se provede v nastavení Styly textu..., zadá se jako nový styl. 6. Upravte text kóty okótované díry na 5 6. 7. Okótujte tloušt ku součástky užitím příkazu Multiodkaz, který nejprve vhodně upravíte. 8. Hotovou součástku uložte jako Blok do souboru Soucastka blok. 9. Otevřete soubor Vykresovy list, do něhož vytvořený blok vložíte, při vkládání volte ve směru obou souřadnicových os faktor 1.2. 10. Určete, jaké bude měřítko výkresu. Příklad 1.9.3 Vyzkoušejte si volbu Reference u příkazu Natočit. Otočte kružnici k o neznámý úhel α tak, aby jejím středem byl bod S. 11
Návod: Uvažujme úhel α = SOS, ( OS = OS ), jehož velikost neznáme, a kružnici k = (S, r), kterou chceme otočit kolem bodu O tak, aby jejím středem byl bod S. Počáteční volby Vyberte objekty pro otočení, tedy výběr kružnice k, a Bod otočení:, tj. výběr středu otáčení O, jsou zřejmé. Po zvolení možnosti Reference následuje výzva Určete referenční úhel:, což provedeme tím, že vybereme nejprve bod O, a po výzvě Druhý bod: vybereme bod S. Tím se odměří odchylka ramene OS od kladného směru osy x. 1 Po výzvě Určete nový úhel zadáme bod S, čímž je zjištěna odchylka ramene OS od kladného směru osy x, a tedy i neznámý úhel α = SOS. Pak se kružnice k otočí do požadované polohy. 1 Jedná se o moji domněnku, protože dovnitř příkazu, jak je reálně naprogramován, pochopitelně nevidím. 12