Roãník 6 âíslo 2 âerven 2001 âeské energetické agentury a Státního fondu Ïivotního prostfiedí âea s nov m fieditelem Ing. Josef Bubeník (59) pûsobí v energetice tfiicet let. Od 1. ãervna vystfiídal ve funkci ing. Jifiího Bartonû, kter se zaãátkem ãervence stane v konn m fieditelem Asociace energetick ch manaïerû. Ing. Josef Bubeník vystudoval Elektrotechnickou fakultu V SE v Plzni, absolvoval postgraduální studium na Právnické fakultû UK v Praze, manaïerské kursy v Anglii a v Nûmecku. NeÏ se stal fieditelem âea, byl od dubna 1999 poradcem ministra Ïivotního prostfiedí Milo e KuÏvarta v otázkách t kajících se energetické legislativy, vyuïívání alternativních zdrojû a podobnû. Od roku 1970 pracoval jako projektant v podniku BáÀské projekty Teplice a poté jako zku ební technik ve firmû ElektromontáÏní závody. Inspektora jaderné bezpeãnosti dûlal v âeské komisi pro atomovou energii od roku 1984 tfii roky. Zmûna reïimu ho zastihla v ElektromontáÏních závodech Teplice. Tam pûsobil do roku 1993 ve funkci technického námûstka fieditele. Pak po dva roky dohlíïel na Nejvy ím kontrolním úfiadu, jako fieditel pro energetiku a prûmysl na to, jak stát pouïívá peníze pro investiãní v stavbu. Ve funkci vrchního fieditele pro energetiku na Ministerstvu prûmyslu a obchodu byl od roku 1995 do roku 1999 a uï tehdy spadala âea do jeho kompetencí. Potom ode el na Ministerstvo Ïivotního prostfiedí. Je Ïenat, má dva syny Davida a Michala, rád cestuje a chodí za kulturou. Dagmar JáÀová âeská energetická agentura a její budoucnost âeská energetická agentura (âea) je pfiíspûvkovou organizací Ministerstva prûmyslu a obchodu. âea je povûfiena v konem ãinností spojen ch s koordinací státní energetické politiky v oblasti energetick ch úspor, sniïování negativních dopadû v roby a spotfieby energie na Ïivotní prostfiedí a podporou pfii vyuïívání obnoviteln ch a druhotn ch zdrojû energie. Mezi základní aktivity âea patfií prosazování etrn ch energetick ch technologií k Ïivotnímu prostfiedí, jako je kombinovaná v roba tepla a elektfiiny a pfiípadnû i chladu tj. kogenerace a trigenerace. âea se také podílí na v voji a v zkumu jak energeticky úsporn ch technologií, tak podporuje v voj a v zkum alternativních zdrojû energie. Z pohledu cílû se âea snaïí iniciovat aktivity fyzick ch a právnick ch osob, vedoucí k úsporám a následnû ke sniïování energetické nároãnosti ãeské ekonomiky. Programov smûr âea by mûl jednoznaãnû vést k úsporám primárních energetick ch zdrojû ( surovin ) a k minimalizaci negativních ekologick ch dopadû, a to jak pfii jejich tûïbû, tak pfii spalování. Nástroje, které se pro tyto úãely pouïívají, jsou vyhla ovány vládou âr pod názvem Státní program na podporu úspor energie a vyuïití obnoviteln ch zdrojû energie. Úãelnost tohoto Státního programu se kaïd rok vyhodnocuje a v sledky se pfiedkládají vládû âr. Státní program se rok od roku vyvíjí a zdokonaluje a patfií mezi základní nástroje vlády k ovlivàování energetické politiky a k pfiístupu vyuïívání energie, jak fyzick ch, tak právnick ch osob. Státní program obsahuje ãtyfii ãásti. âást A je programem Ministerstva prûmyslu a obchodu, ãást B pfiedkládá Ministerstvo Ïivotního prostfiedí, ãást C formuluje Ministerstvo zemûdûlství a ãtvrtou ãást D Ministerstvo pro místní rozvoj. KaÏdá z uveden ch ãástí programu pokr vá charakteristické spektrum související s hospodáfiskou kompetentností ministerstva a zároveà vypl vá z energetické nároãnosti ãi pfiíspûvku k energetick m úsporám a vyuïívání obnoviteln ch energetick ch zdrojû v oblasti své pûsobnosti. Koordinaãní a metodickou roli mezi resorty v této oblasti by mûla z dûvodu lep ího vyuïívání finanãních prostfiedkû a provázanosti programû, dûkladnûji provádût âea. Z tohoto dûvodu, bude do budoucna vhodné, aby vznikla jediná instituce, která bude podpory úsporn ch energetick ch programû a programy na vy í vyuïívání alternativních zdrojû energie jednotliv ch ministerstev koordinovat a jednotlivé rezortní programy zapracovávat do Státního energetického programu, kter musí b t v souladu se Státní energetickou politikou. Tento program by pak byl pfiedloïen vládû âr ke schválení, coï je lep í alternativou dne ního postupu. Je v ak nutné, aby schválen Státní energetick program byl realistick a aby koordinátor (âea), byl povûfien i kontrolou jeho naplàování. âea, jak jiï bylo uvedeno, chce zaujmout v rámci EU v znamné místo v oblasti prosazování úspor energie a racionální v roby tepla a elektfiiny, a to jak ve velk ch, tak v men í zdrojích energie. V ude tam, kde je to ekonomicky a technicky moïné, bude âea nadále iniciovat a podporovat vyuïívání obnoviteln ch zdrojû energie (stejnû jako je tomu ve státech EU), které musí b t souãástí celého energetického hospodáfiství âr. âea má tradiãnû dobré v sledky pfii zavádûní a prosazování energetick ch úsporn ch programû a obnoviteln ch zdrojû energie. To v ak, pro tak nároãn program, jak ho ve sv ch smûrnicích zakotvila EU, nestaãí. âea se je tû pfied vstupem do EU musí pfietransformovat na instituci, která bude z legislativní podstaty pevn m spolugarantem hospodárné energetické politiky ãeského státu s vazbou nejen na národní legislativu, ale i na legislativu EU. V sledkem celého procesu, by mûl b t pfiím tah na branku, tj. mít nástroje pro osvûtu pfii podpofie úspor energie a vyuïívání obnoviteln ch zdrojû energie. Specifick pfiístup musí b t zvolen pro integraci obnoviteln ch zdrojû a druhotn ch zdrojû energie ve vazbû na velkou energetiku, ãímï se dosáhne maximální efektivnosti ve v robû energie, a to prostfiednictvím jednotného dispeãerského fiízení ãeského energetického hospodáfiství. Podobn postup se musí zvolit mezi energetikou a stavebnictvím. DÛvodem je minimalizovat energetické ztráty u nové v stavby a vhodn m zpûsobem sniïovat energetické ztráty u star ch objektû. Budoucí orientace státních energetick ch programû a vlastní organizace âea se musí postupnû integrovat do energetického systému Evropské unie.
Roãník 6, âíslo 2, strana 2 ZPRAVODAJ âerven 2001 pokraãování ãlánku z titulní strany âeská energetická agentura... Závûrem bych chtûl nám v em popfiát úspû né naplàování shora citovanému pfiedsevzetí. Toto je ance jak pro prûmysl pfii v voji a v robû obnoviteln ch zdrojû, tak pro energetické podniky vstoupit do sféry nov ch energetick ch sluïeb, pro stavební firmy ekonomicky a energeticky zhodnotit budovy a prûmyslové haly, a pro nás obãany by mûlo b t motivací, Ïe za neodebranou energii nemusíme platit a to v echno dohromady prospívá k trvale udrïitelnému rozvoji! Ing. Josef Bubeník fieditel âeské energetické agentury âea nov zástupce âeské republiky v síti organizací pro podporu a organizace energetick ch technologií OPET (network of organisations for the promotion of energy technologies) je síè organizací odpovûdn ch za roz ifiování a vyu- Ïívání nov ch energetick ch fie ení na trzích v rámci zemí Evropské Unie i v jin ch oblastech. Toho je dosahováno v mûnou informací t kajících se implementace a provádûní nov ch vylep en ch energetick ch technologií. To napomáhá spoleãnû s v zkumem a rozvojem demonstraãních aktivit k zaji tûní trvale udrïitelného rozvoje za souãasného zaji tûní ekonomick ch zlep ení pro spotfiebitele energie a pfiímého zlep ení hospodáfiské konkurenceschopnosti. V kvûtnu 2000 podala âeská Energetická Agentura spoleãnû s Energy Centrem âeské Budûjovice do Bruselu pfiihlá ku do sítû OPET. Po nûkolikamûsíãním jednání a pfiípravách se OPET âeská Republika stal nov m ãlenem této mezinárodní sítû. Je uspofiádán jako konsorcium skládající se z âeské Energetické Agentury (âea) a Energy Centre âeské Budûjovice (ECCB). Oba subjekty úzce spolupracují v rámci aktivit zamûfien ch na vyuïívání, roz ifiování a propagaci obnoviteln ch zdrojû energie, racionální vyuïití energie a ãisté energetické technologie jako napfiíklad kogenerace. âeská Energetická Agentura vystupuje v rámci konsorcia jako koordinátor a Energy Centre âeské Budûjovice jako hlavní smluvní partner. âinnost OPET Czech Republic je zamûfiena na realizaci nûkolika pracovních oblastí, jeï mají b t realizovány na mezinárodní a národní bázi. Tyto pracovní oblasti zahrnují hodnocení stávajícího trhu, propagace v zkumu a technologického rozvoje, provoz operaãního systému a databází, propagace implementace energeticky úsporn ch opatfiení a vyuïití obnoviteln ch zdrojû energie, osvûtová ãinnost a dal í oblasti. Poãátkem dubna probûhlo v italském mûstû Sorrento pravidelné v roãní zasedání OPETu, na kterém se jiï zástupci OPET âeská Republika úãastnili jako jeho plnoprávní ãlenové. Bûhem jednání byla zhodnocena dosavadní aktivita a stanoveny perspektivy dal í ãinnosti. Zmínûny byly otázky managementu OPETu, problematika pravideln ch zpráv o ãinnosti jednotliv ch ãlánkû sítû a otázky moïností financování projektû. Na soubûïnû probíhajících semináfiích jednotliví ãlenové prezentovali úspû - né projekty ze své dosavadní ãinnosti a byla diskutována moïnost jejich implementace v podmínkách ostatních státû. Doufejme, Ïe tento projekt bude úspû n m krokem na na í cestû k zaãlenûní do evropsk ch struktur, a Ïe vedle energetick ch pfiínosû podpofií i neformální spolupráci na mezinárodní úrovni a posílí postavení âeské Republiky jako vyspûlého stfiedoevropského státu. Mgr. Kamila Rouãková Co je âeská asociace pro obnovitelné zdroje? âeská asociace pro obnovitelné energie byla zaloïena dne 29. bfiezna 1999. Její zaloïení je spojeno s dvacetiletou ãinností jejich zakládajících ãlenû v oblasti v zkumu, v voje a v roby obnoviteln ch zdrojû energie na vysok ch kolách, v zkumn ch ústavech a u v robních organizací. V roce 1999 se stala âeská asociace pro obnovitelné energie ãlenem Asociace inovaãního podnikání âeské republiky, coï v raznû zv ilo její prestiï v tuzemsku a pfiedev ím v zahraniãí. NáplÀ ãinnosti âeské asociace pro obnovitelné energie, o.p.s. (âaoe): - Koordinace ãinnosti jednotliv ch ãlenû pfii aplikaci obnoviteln ch energií do praxe, pfiedev ím pfii realizaci staveb a rekonstrukci stávajících objektû, podpora provázanosti ãinnosti ãlenû: architekt-projektant-investor-v robce zafiízení obnoviteln ch zdrojû energie -stavební firma-uïivatel. - Zvy ování podílu obnovitelné energie ve stavební v robû, zejména se zamûfiením na udrïiteln rozvoj ve stavebnictví. - Podpora v zkumu, v voje a praktick ch aplikací v oboru obnovitelné energie. - Navazování a udrïování kontaktû s partnery na mezinárodní úrovni, získávání a ífiení informací ze zahraniãí mezi ãleny Asociace. - Osvûta a vzdûlávání vefiejnosti o v voji a moïnostech aplikací technologií vyuïívajících obnovitelné zdroje energie. - Marketingové a propagaãní sluïby pro ãleny zamûfiené na propagaci jejich v robkû na tuzemském a zahraniãním trhu. âeská asociace pro obnovitelné energie, o.p.s. pofiádá v období od fiíjna do prosince cyklus pfiedná ek z pfiedmûtu "Obnovitelné zdroje energie" pfiedních ãesk ch odborníkû v oblasti obnoviteln ch energií a to vïdy v pátek od 8:40 do 12:05 hodin na oddûlení ekologického inïen rství, Ústavu procesního a ekologického inïen rství, Fakulty strojního inïen rství, Vysoké uãení technického v Bmû, Technická 2, 619 69 Brno. V pfiípadû va eho zájmu o úãast na celém cyklu pfiedná ek nebo na jednotliv ch pfiedná kách se informujte na sekretariátû âeské asociace pro obnovitelné energie, o.p.s., Udolní 53, 602 00 Bmo, tel: 05-41146251, fax: 05-41146147, e-mail: prosova@uete. fee.vutbr.cz Úãast na jednotliv ch pfiedná kách je zdarma. 1) Aplikace akumulátorû pfii akumulaci elektrické energie z obnoviteln ch zdrojû Doc. RNDr. Miroslav Cenek, CSc., Ústav elektrotechnologie., Fakulty elektrotechniky a informatiky, Vysoké uãení technické v Bmû. - Olovûné a nikl-kadmiové akumulátory V znam akumulátorû pfii akumulaci elektrické energie z vûtrn ch elektráren, vodních elektráren a fotovoltaick ch ãlánkû Trvalé a intervalové nabíjení akumulátorû. 2) Solární fototermální systémy Doc. Ing. Karel BroÏ, CSc., Ústav techniky prostfiedí, Fakulta strojní, âeské vysoké uãení technické v Praze. - Pfiehled a skladba fototermálních systémû Solární kolektory Konstrukce kolektorû, akumulace tepla Potfiebná zafiízení, regulace a mûfiení, aplikace. 3) Solární fotovoltaické systémy Ing. Radim Bafiinka, SOLARTEC s.r.o. RoÏnov pod Radho tûm. - Konstrukce fotovoltaick ch solámích ãlánkû Monokrystalické, polykrystalické a amorfi1í fotovoltaické ãlánky Antireflexní vrstvy, parametry ãlánkû a jejich mûfiení Konstrukce fotovoltaick ch solárních panelû a jejich systémové fie ení. 4) Malé vodní elektrárny Ing. Libor amánek, âez a.s. vodní elektrárny. - MoÏnosti vyuïití nízkopotenciální vodní energie v âr Typy mal ch vodních elektráren Vodní turbíny ãesk ch v robcû pro malé vodní elektrárny Srovnání technologie se zahraniãím. 5) Vûtrné elektrárny Prof. Ing. Karol Filakovsk, CSc., Leteck ústav, Fakulta strojního inïen rství, Vysoké uãení technické v Brnû. - V voj vyuïití energie vûtru do souãasnosti Nezbytná podpora státu v této oblasti ve vyspûl ch zemích Zhodnocení moïností vyuïití vûtrné energie. 5) Tepelná ãerpadla Ing. Karel Kodi, fieditel, GEOTERM s.r.o., Praha. - Princip a funkce zafiízení Pfiehled systémû tepeln ch ãerpadel Energetika provozu MoÏnosti získávání tepla Situace na na em trhu Legislativa. Ekonomika. 6) VyuÏití biomasy pro energetické úãely v zemûdûlství Ing. Zdenûk
Roãník 6, âíslo 2, strana 3 ZPRAVODAJ âerven 2001 Pastorek, CSc., fieditel, V zkumn ústav zemûdûlské techniky v Praze. - Základy techniky a technologick ch procesû vyuïití biomasy Stroje a zafiízení, navrhování strojních linek, praktické pfiíklady. 7) Fyzikální aspekty prvkû a systémû staveb s nízkou spotfiebou energie, experimentální ekologick dûm s nízkou spotfiebou energie RNDr. Vojtûch Orel, CSc., VUES a.s. Brno - Isolaãní materiály Zásobníky energie a jejich vlastnosti Rekuperaãní systémy Podíl fiídícího systému na tepelné bilanci komplexního objektu SniÏování spotfieby energie z klasick ch zdrojû Projekt Experimentálního ekologického domu VUES, jeho vybavení netradiãními zdroji energie vãetnû fiídícího a monitorovacího systému. 8) Energetická utilizace komunálního odpadu Dr. Ing. Zdenûk Pospíchal, Ústav procesního a ekologického inïen rství, Fakulta strojního inïen rství, Vysoké uãení technické v Bmû. - Tfiídûní komunálního odpadu MoÏnosti obyvatelstva Dotfiíìovací linky Surovinové a energetické vyuïití dotfiídûn ch frakcí Druhotné palivo z dotfiídûn ch frakcí Ekonomika zpracování. 9) Ekonomika provozu obnoviteln ch zdrojû energie Ing. Jan Truxa, Eko WATT Komu a za jak ch podmínek se vyplatí instalovat obnovitelné zdroje energie? Jak postupovat pfii ekonomickém v poãtu Roãní hospodafiení Zv hodnûní provozovatelû obnoviteln ch zdrojû energie. Doc. RNDr. Miroslav Cenek, CSc., pfiedseda správní rady, âeská asociace pro obnovitelné energie, o.p.s. EKIS âea se pfiedstavují SINDAT Engineering, s.r.o. EKIS âea Ukrajinská 10, 101 00 Praha 10 Provozovna: Nová 306, 530 09 Pardubice Tel.: 040/6415649, fax: 040/6415655, http://www.sindat-e.cz e-mail: dohnal@sindat-e.cz, novotny@sindat-e.cz, strnadel@sindat-e.cz Spoleãnost SINDAT Engineering, s.r.o. byla zaloïena k 1. 1. 1996 slouãením inïen rsk ch a projekãních kapacit do té doby fungujících v rámci jednotliv ch firem skupiny SINDAT Group. Zamûfiením firmy, jak uï z jejího názvu vypl vá, jsou inïen rské a projektové ãinnosti ve v stavbû. Spoleãnost za dobu své existence spolupracovala a spolupracuje s fiadou v znamn ch investorû, zejména v oblasti prûmyslov ch a energetick ch staveb. Bylo tomu napfiíklad pfii odsífiení elektráren Prunéfiov, Mûlník a Opatovice, v stavbû kogeneraãního zdroje tepla v Dûãínû, rekonstrukci Teplárny Tábor, v stavbû rafinerie rostlinn ch olejû MILO Olomouc, nového závodu na v robu deskov ch radiátorû KORADO âeská Tfiebová a dále pfii modernizaci v roby v KAROSE a.s. Vysoké M to. V souãasné dobû pak na odsífiení teplárny Vfiesová a v stavbû nového závodu PANASONIC firmy Matsushita v Pardubicích. V roce 1998 roz ífiila firma svoji ãinnost i do oblasti úspor tepelné energie. V prûbûhu roku 1999 a 2000 byly vypracovány projekty hydraulického vyregulování otopn ch soustav obytn ch objektû v Humpolci a v Praze pro SDB Rozvoj a SDB Pragostav. V souãasné dobû probíhá vyhodnocení dosaïen ch pfiínosû tûchto projektû. V rámci prohlubování profesních znalostí v oboru energetiky absolvovali v roce 2000 tfii pracovníci firmy auditorské kursy pro obory budovy a obãanská vybavenost a prûmysl. Tito pracovníci pak následnû získali osvûdãení k v konu ãinnosti energetického poradce v síti EKIS âea v roce 2001. Vzhledem k tomu, Ïe v rámci firmy pracuje rovnûï Informaãní stfiedisko pro regeneraci panelov ch domû, nabízí se zajímavá moïnost konzultovat a fie it komplexní problematiku star ího bytového fondu, jak z hlediska energetického, stavebnûtechnického, tak i otázek vyuïití dostupn ch finanãních zdrojû. Sídlem EKIS âea pfii firmû SINDAT Engineering, s.r.o. je její provozovna v ulici Nová 306, 530 09 Pardubice. Ing. Lubomír RoÏÀavsk, fieditel divize Engineering Firma SRC International CS, s. r. o. EKIS âea Poãernická 96, 108 03 Praha 10 tel.: 02/67 02 18 42, fax: 02/67 02 16 68 nebo 67 02 15 20 e-mail: spitz@srci.cz, jakubes@srci.cz Firma SRC International CS, s.r.o. byla zaãlenûna do systému EKIS âea sice aï poãátkem roku 2001, ale v oboru energetického poradenství není Ïádn m nováãkem. Byla zaloïena v roce 1992 skupinou specialistû, ktefií pûsobili fiadu let v energetickém v zkumu a poradenství a v energetické praxi a od té doby má na svém kontû fiadu konzultací, projektû a studií pro domácí i zahraniãní odbûratele. Jedním z hlavních dûvodû zfiízení tohoto EKIS âea je podpora Katalogu energeticky úsporn ch opatfiení. ProtoÏe na e firma pûsobí jako EKIS velmi krátce, mûïeme její pûsobnost ve vztahu k ãinnosti âeské energetické agentury pfiedstavit zatím jen v obecn ch bodech: metodologické pfiístupy k mûfiení a zv ení energetické efektivnosti; regionální rozvojové studie v oblasti energetického hospodáfiství a vlivû na Ïivotní prostfiedí; anal za vztahû mezi energetikou a Ïivotním prostfiedím; tvorba, zavádûní a provozování informaãních systémû a databází; energetické audity a studie proveditelnosti energeticky úsporn ch projektû pro prûmysl, sluïby, vefiejné a obytné budovy; pofiádání kolení a semináfiû pro odborníky z oblasti energetiky, státní i místní správy. Hlavním produktem na eho EKISu je Katalog energeticky úsporn ch opatfiení, kter byl zpracován konsorciem firem v rámci projektu Státního fondu Ïivotního prostfiedí "Katalog opatfiení pro sníïení pfietrvávající vysoké energetické nároãnosti národního hospodáfiství âr". Jedná se o databázi celkem asi tisíce energeticky úsporn ch opatfiení ze sedmi sektorû národního hospodáfiství. KaÏdé opatfiení je popsáno základními technick mi, energetick mi, ekonomick mi a emisními ukazateli. Souãástí databáze je i pfiehled institucionálních nástrojû, které lze vyuïít na podporu realizace energetick ch úspor. Katalog energeticky úsporn ch opatfiení byl prostfiednictvím âea distribuován v em EKIS v âr. Kromû toho se pfiipravuje i verze, která bude v em zájemcûm volnû pfiístupná na Internetu. Kromû otázek souvisejících s Katalogem energeticky úsporn ch opatfiení se na ná EKIS mûïete samozfiejmû obracet i s dal ími dotazy, a to z oblastí: I. Energeticky úsporná opatfiení ke zvy ování úãinnosti uïití energie (zateplovací technologie, mûfiení a regulace v roby a dodávky tepla a teplé uïitkové vody) II. Kombinovaná v roba tepelné a elektrické energie (prûmyslová energetika, netradiãní zdroje) IV. Obnovitelné a druhotné zdroje energie V. Územní energetické plánování Ing. Jifií Spitz
Roãník 6, âíslo 2, strana 4 ZPRAVODAJ âerven 2001 Ze Ïivota agentury Pfiehled cen paliv a energií v Rakousku a âr Na v stavû ENERGIES- PARMESSE ve Welsu dne 2. 3. 2001 jsem nav- tívil dodavatele jednotliv ch druhû energií pro koneãného spotfiebitele a zjistil jejich aktuální ceny. Tyto ceny jsou uvedené v tabulce: Pfiehled cen paliv a energií v Rakousku. Po návratu do âr jsem zjistil pro stejné druhy paliv a energií ceny v âr. Tyto ceny jsou uvedené v tabulce: Pfiehled cen paliv a energií v âr". Graf ã. 1 Vysvûtlivky: Rakousko âeská republika ProtoÏe struktura tarifû elektfiiny v Rakousku je jiná neï v âr, vybral jsem na e tarify nejbliï í odpovídající. Ceny tepla vyrobené z jednotliv ch paliv a elektfiiny jsou vyneseny do srovnávacích grafû. V prvním grafu (graf ã.1) je porovnávána absolutní velikost ceny tepla. V druhém (graf ã. 2) je porovnán procentuelní pomûr, kde 100 % je cena tepla z propanu. Pro porovnání jsou ceny v rakousk ch ilincích (ATS) pfiepoãteny na ãeské koruny (Kã) kurzem ânb ze dne 2. 3. 2001, tj. Kã za ATS. Ze srovnávacích grafû je zfiejmé, Ïe v âr jsou ceny paliv a elektfiiny vesmûs niï í neï v Rakousku. V jimkou je extralehk nízkosirn topn olej, kter je v âr draï í neï v Rakousku. (V cenû âr odeãtena spotfiební daà, ale zapoãtena 22 % DPH pro neplátce DPH.) Elektfiinu pro tepelné ãerpadlo denní nepova- Ïuji za reprezentativní, neboè v âr musí b t po dobu vysokého tarifu vypnuté. Cena v âr se cenû v Rakousku blíïí je tû u propanu. Zvlá È zaráïející je rozdíl cen u zemního plynu. I po stávajících zdraïeních je rozdíl ceny tepla ze zemního plynu (ZP) v Rakousku 254 % ceny tepla ze ZP v âr. Pokud ceny tepla ze ZP v âr by se mûly pfiiblíïit cenám tepla ze ZP v Rakousku tak, jak se stalo u extralehkého nízkosirného topného oleje ãi propanu, jeví se program masivní plo né plynofikace v âr ve zcela jiném svûtle. Ing. Josef Farták EGF s.r.o. EKIS âea Graf ã. 1 Vysvûtlivky: Rakousko âeská republika
Roãník 6, âíslo 2, strana 5 ZPRAVODAJ âerven 2001 Pfiehled cen paliv a energií v Rakousku zji tûn ch na v stavû ENERGIESPARMESSE ve Welsu dne 2. 3. 2001 Ve keré uvedené ceny jsou pro koneãného malospotfiebitele (vzorovû RD) vãetnû DPH, pfiíp. dopravy. Druh energie Jednotka Cena v ATS za jednotku Kurz ânb Cena v Kã za jednotku Tepeln obsah Cena za GJ Úãinnost Cena vyrobeného tepla za GJ Pomûr âist kapaln propan Extralehk nízkosirn topn olej Zemní plyn Dfievûné pelety Elektfiina základní tarif Elektfiina pro TUV do 1500 kwh roãnû Elektfiina pro TUV pfies 1500 kwh roãnû Elektfiina pro TUV letní (od 1. 4. do 31. 10.) Elektfiina akum. (8 hod.) pro topení a TUV - zimní Elektfiina akum. (8 hod.) pro topení a TUV - letní Elektfiina pro tepelné ãerpadlo denní Elektfiina pro tepelné ãerpadlo noãní 1 kg 1 litr 1 m3 1 kg 14,000 5,600 6,640 2,840 2,146 1,161 1,176 0,934 1,176 1,129 1,672 1,176 35,29 14,12 16,74 7,16 5,41 2,93 2,96 2,35 2,96 2,85 4,22 2,96 46,1 MJ/kg 42,6 MJ/kg 33,5 MJ/kg 18,0 MJ/kg 765,60 Kã 331,40 Kã 499,68 Kã 397,76 Kã 1 502,80 Kã 813,02 Kã 823,53 Kã 654,06 Kã 823,53 Kã 790,61 Kã 1 170,86 Kã 823,53 Kã 92% 88% 92% 85% 330% 330% 832,17 Kã 376,59 Kã 543,14 Kã 467,95 Kã 1 502,8 Kã 813,02 Kã 823,53 Kã 667,41 Kã 840,33 Kã 806,75 Kã 354,81 Kã 249,55 Kã 45% 65% 56% 181% 99% 80% 101% 97% 43% 30% Pfiehled cen paliv a energií v âeské republice Druh energie Jednotka Cena v Kã za jednotku Tepeln obsah Cena za GJ Úãinnost Cena vyrobeného tepla za GJ Pomûr âist kapaln propan Extralehk nízkosirn topn olej Zemní plyn Dfievûné pelety Elektfiina základní tarif Elektfiina pro TUV do 1500 kwh roãnû Elektfiina pro TUV pfies 1500 kwh roãnû Elektfiina pro TUV letní (od 1. 4. do 31. 10.) Elektfiina akum. (8 hod.) pro topení a TUV - zimní Elektfiina akum. (8 hod.) pro topení a TUV - letní Elektfiina pro tepelné ãerpadlo denní Elektfiina pro tepelné ãerpadlo noãní 1 kg 1 litr 1 m3 1 kg 24,00 16,00 6,60 2,50 3,16 0,99 0,99 0,99 0,73 0,73 3,60 0,90 46,1 MJ/kg 42,6 MJ/kg 33,5 MJ/kg 18,0 MJ/kg 520,61 Kã 375,59 Kã 197,01 Kã 138,89 Kã 877,78 Kã 202,78 Kã 202,78 Kã 1 000,00 Kã 250,00 Kã 92% 88% 92% 85% 330% 330% 565,88 Kã 426,80 Kã 214,15 Kã 163,40 Kã 877,78 Kã 280,61 Kã 206,92 Kã 206,92 Kã 303,03 Kã 75,76 Kã 75% 38% 29% 155% 49% 49% 50% 37% 37% 54% 13% Nízkoenergetické a pasivní domy Rozhodnete-li se postavit si nov rodinn dûm, máte jiï dnes spoustu pfiíleïitostí k seznámení se s nov mi materiály, technologiemi a stavebními systémy. Své sluïby vám rovnûï nabízí fiada odborn ch poradensk ch a projekãních firem. To v e dohromady (samozfiejmû spolu s patfiiãn m finanãním krytím) vám umoïàuje realizovat objekt s velmi nízkou spotfiebou energie. Pomûrnû ãasto se dnes setkáváme s pojmem nízkoenergetick dûm, trochu tajemnûji zní pojem pasivní dûm. Co si pod nimi máme pfiedstavit? Budeme-li vycházet z kritérií uplatàovan ch u na ich rakousk ch sousedû, mûïeme hovofiit o následujícím ãlenûní domû podle hodnoty roãní spotfieby energie na vytápûní 1m 2 bytové plochy: V stavba: Spotfieba energie na vytápûní (kwh/m 2, rok) Vícenáklady (ATS) stará (1966) < 300 dne ní stav cca 260 souãasná *) *) souãasn poïadavek na bûïnou novou v stavbu (dle platn ch pfiedpisû) EvD energeticky vûdomá v stavba domu (dle platn ch pfiedpisû) NED nízkoenergetick dûm PD pasivní dûm Základem pro v stavbu nízkoenergetick ch a pasivních domû je nutnost koncepãního pfiístupu. Othmar Humm ve své publikaci Nízkoenergetické domy, vydané v roce 1997 ve Freiburgu, uvádí sedm pravidel nízkoenergetické v stavby: 1. Vycházejte z koncepce podstatn vliv na spotfiebu energie domu má jeho tvar, uspofiádání prostoru a poloha (pfiednost mají jednoduché pûdorysy a jednoduché konstrukãní systémy). 90 EvD 65 50 000 NED 50 100 000 PD <_ 200 000 2. PoÏadujte vysoké tepelnû izolaãní vlastnosti obvodov ch konstrukcí tlou Èka izolace by mûla b t 20 cm. Dbejte na fie ení tepeln ch mostû, zejména detailû kolem otvorov ch v plní, instalaãních prostupû obvodov mi konstrukcemi a detailû kotvení tepeln ch izolací. 3. VyuÏívejte sluneãní energie zejména na jiïní stranû navrhujte velká okna a vnitfiní konstrukce z masivních materiálû s dostateãnou akumulaãní schopností k vyuïití pasivních solárních ziskû. 4. Pozor na vzduchotûsnost objektu omezte tepelné ztráty proudûním vzduchu konstrukcemi a zajistûte potfiebnou v mûnu vzduchu vhodn m mechanick m vûtracím zafiízením, peãlivû dimenzovan m a dostateãnû odhluãnûn m. 5. VyuÏívejte obnoviteln ch zdrojû energie ke krytí zbytkové potfieby tepla staãí malé sluneãní kolektory, tepelné ãerpadlo nebo mal kotel na dfievo. Chráníte tím i Ïivotní prostfiedí. 6. VyuÏívejte nízkopotenciální zdroje tepla, navrhujte co nejkrat í rozvody a ve vytápûné ãásti domu instalujte tepeln zásobník. 7. VyuÏívejte v domácnosti moderní energeticky úsporné spotfiebiãe. Tepelná pohoda v objektu je dána tfiemi faktory: a) ãlovûkem jeho obleãením, stupnûm aktivity a délkou pobytu b) kvalitou vzduchu jeho teplotou, vlhkostí a rychlostí proudûní c) teplotou a sáláním okolních ploch Dosáhneme-li vysokého tepelného odporu obvodov ch konstrukcí (vãetnû prûsvit-
Roãník 6, âíslo 2, strana 6 ZPRAVODAJ âerven 2001 n ch v plní otvorû) a vyuïijeme-li úãinné zafiízení pro zpûtné získávání tepla, mûïeme se se spotfiebou energie na vytápûní objektu dostat pod hranici 15 MWh/ m 2 /rok, coï pfiedstavuje maximální mûrnou tepelnou ztrátu do 10 W/m 2 obytné plochy. V tomto okamïiku jiï hovofiíme o pasivním domû, kter je schopen udrïet potfiebnou vnitfiní teplotu bez aktivního vytápûní. Vystaãí si s lehk m ohfievem pfiivádûného vûtracího vzduchu i v období nejniï ích venkovních teplot. V koncepci pasivního domu je nutno fiádnû zvaïovat i investiãní náklady. PouÏitím specifick ch materiálû a systémû mûïe b t dûm pfiíli drah a tudíï neprodejn. Doporuãuje se fie it dûm jako nepodsklepen, pokud moïno z opakovan ch prefabrikovan ch prvkû. Problematice pasivních domû byl vûnován odborn semináfi, kter zorganizoval Oberösterreichische Energiesparverband 24. dubna 2001 v Linzi, a kterého se zúãastnili i tfii pracovníci âeské energetické agentury. Na semináfii prezentovali své zku enosti a pfiedstavovali v sledky zhruba desetileté práce zástupci firem z Rakouska a SRN. Jako pfiíklad uvádíme jeden vzorov projekt pasivního rodinného domu ARIA 148 (viz foto), jehoï v stavba byla zahájena v rakouském Steyeru v bfieznu leto ního roku. Jedná se o dvoupodlaïní dûm s obytnou plochou 154,7 m 2 (pfiízemí 75,7 m 2, patro 75 m 2, podkroví cca 7 m 2, v ka podkroví 2,2 m, sklon stfiechy 7o): - spotfieba energie na vytápûní 15 kwh/m 2,rok - v mûna vzduchu nl50 = 1,5/h - vnûj í stûnová konstrukce (tl.460 mm) U = 0,10 W/m 2.K - ikmá stfiecha U = 0,10 W/m 2.K - okna a dvefie U = 0,60 W/m 2.K - vytápûní kontrolovaná v mûna vzduchu v obytn ch místnostech s rekuperací tepla, tepelné ãerpadlo Cena pfii dodávce na klíã 2.572.000 ATS (1.696.000 EUR) Poznámka: U souãinitel prostupu tepla konstrukce V Rakousku bylo od roku 1993 postaveno cca 25 000 nízkoenergetick ch rodinn ch domû s roãní spotfiebou energie na vytápûní kolem 50 kwh/m 2. V Nûmecku se staví nízkoenergetické rodinné domy od roku 1991. Pfiechod na koncepci pasivního rodinného domu byl pomûrnû rychl. Od roku 1997 je v provozu první sídli tû pasivních rodinn ch domû ve Wiesbadenu, od roku 1998 funguje první pasivní objekt obãanské vybavenosti. Cílem je dosáhnout do konce roku 2001 celkového poãtu 700 pasivních rodinn ch domû. Ing. TáÀa Dutkeviãová, âea Pasivní rodinn dûm ARIA 148 Sám bych tomu nevûfiil, kdyby po vydání kterékoliv nové ãástky Sbírky na na ich stolech nezaãaly zvonit telefony s dotazy, jak je co v tom kterém pfiedpise mínûno, od kdy co platí a pro koho. Je sice pravdou, Ïe na naprostou vût inu dotazû existují odpovûdi jiï pfiímo v textu vzpomínan ch pfiedpisû, ale naznaãuje to také nûkolik dal ích úvah. Nejen to, Ïe volající ãtenáfii se v nové legislativû ne zcela orientují, ãi Ïe ji snad neãtou zcela pozornû, ale také to, Ïe pfii její pfiípravû asi byla ponûkud opomenuta osvûta a seznamování vefiejnosti s tím, co ji vlastnû ãeká a jak se na to pfiipravit. Zejména ten poslední poznatek nabyl jistého v znamu, kdyï jsme mûli moïnost úãastnit se jednoho z mála semináfiû, vûnovan ch v hradnû nov m pfiedpisûm. Celou dobu jsme totiï byli vystaveni palbû dotazû jakïe to bude s dal ími pfiipravovan mi pfiedpisy a pfiedev ím s jejich uplatàováním v praxi. Bylo nám pravda slu nû, leã nemilosrdnû vyãítáno, Ïe jsme celou dobu o tom, co bude, nefiekli ani slovo a nyní Ïe je toho najednou skoro aï pfiíli. Marné bylo vysvûtlování, Ïe jako soukromé poradenské pracovi tû máme jen omezen spí e ale Ïádn - pfiístup k pfiipravovan m legislativním normám a Ïe i my, jejich konzultanti, se s tím budeme muset nûjak vypofiádat. V kaïdém pfiípadû lze totiï povaïovat za pomûrnû zajímavou skuteãnost, Ïe vefiejné informování o nov ch pfiedpisech a jejich uïívání v praxi se v poslední dobû stalo témûfi v hradní doménou soukrom ch firem, podnikajících v oblasti vzdûlávání. Nic proti nim, ale informaãních akcí organizovan ch ze strany orgánû státní správy tedy tûch, kdo by o nov ch pfiedpisech i o pfiedstavách jejich uplatàování v praxi mûli vûdût (a také fiíkat) nejvíce bylo doposud jako afránu. Pokud ov em nepoãítáme akce pofiádané sice pod kuratelou státní správy, zamûfiené ale na podstatnû lukrativnûj í mezinárodní workshopy a na otázky spí e koncepãního aï filosofického charakteru. Zpravodaj radí Îe by nám snad koneãnû zaãínalo nûco fungovat? Vy ly první vyhlá ky k energetickému zákonu a k zákonu o hospodafiení energií, dal í jsou na cestû a vûci se snad zaãínají ubírat správn m smûrem. A nejen Ïe nové pfiedpisy zaãínají vycházet, ony jsou dokonce i ãteny a tato jinak suchopárná literatura tak má svûj nad en ãtenáfisk fan club. Vskutku plíseà! Ale buìte ráda máte vlastní zdroj biomasy! kresba: Martin tûpán Soukromá firma pofiádající semináfi, to ale tak jednoduché nemá musí totiï sehnat dûvûryhodného a hlavnû informovaného lektora, kter ch ov em není nikterak nazbyt. Pokud se jí to nepovede, nezb vá, neï sáhnout po nûkom ménû informovaném a úroveà semináfie i poskytované informace tím nutnû utrpí na kráse. Na tûstí jiï nûkolik rokû nedochází k tomu, aby postaãil i lektor nedûvûryhodn to by totiï nikdo nepfii el a nastalo by ekonomické fiasko akce. V kaïdém pfiípadû je ale úroveà tûchto akcí i jejich informaãní nutnû znaãnû rozdílná; ostatnû ta stránka ekonomická také. Pokud si dobfie vzpomínáme, je tû pfied nûkolika roky byly vefiejné informaãní akce s garancí zpracovatelû nov ch pfiedpisû, tedy orgánû státní správy, daleko ãastûj í a byly velmi efektivním informaãním nástrojem, jednu dobu dokonce za znaãnû symbolické vloïné. Podle reakcí na ich tazatelû tak dnes na jejich stranû vzniká pocit, Ïe státní správa je vlastnû informovat ani nehodlá a Ïe se o jejich problémy ani podnûty nezajímá, pokud se ov em nejedná o nûjakou kontrolu ãi finanãní postih. Snaha o otupení tûchto jízliv ch hrotû z na í strany asi nebyla zcela efektivní vysvûtlovali jsme sice, Ïe pokud úfiedníci právû tvofií pfiedpis, jsou tím dost zamûstnáni na to, aby je tû navíc jezdili nûkam pfiedná et, ale nûkteré argumenty se vyvracely dost tûïko. Tfieba ten, proã skoro pûl roku nebylo moïno nikde nalézt spojení ani cestu na Energetick regulaãní úfiad. Na tûstí i to uï zaãíná fungovat, ERÚ má svou webovou stránku (www.eru.cr), telefony fungují a zvûdavci se mohou ptát tûch nejinformovanûj ích. Pfiesto by asi bylo vhodné, aby se i v této opomíjené oblasti vefiejné osvûty udûlalo je tû o nûco více. Nemyslíte? Martin tûpán, Deas s.r.o.
Roãník 6, âíslo 2, strana 7 ZPRAVODAJ âerven 2001 Státní fond Ïivotního prostfiedí MoÏnosti získání podpory k ochranû Ïivotního prostfiedí v âeské republice Státní fond Ïivotního prostfiedí âr podporuje investice v oblasti obnoviteln ch zdrojû energie (OZE) na základû realizace koncepce Státního programu na podporu úspor energie a vyuïití obnoviteln ch zdrojû energie. Systém podpor opatfiení k ochranû Ïivotního prostfiedí je jedním ze základních ekonomick ch nástrojû k dosaïení cílû Státní politiky Ïivotního prostfiedí. V tûchto cílech se v znamnû odráïí i aproximaãní strategie vstupu do Evropské unie, která zásadnû ovlivàuje cel systém tûchto podpor v âeské republice. Dochází ke korekcím zamûfiení jednotliv ch programû na prioritní problémy a nastavuje se systém kofinancování jednotliv ch akcí z více zdrojû financování. Jedním z dûleïit ch krokû ke zv ení úãinnosti podpor je i dostatek informací. PfieváÏná ãást podpor na ochranu Ïivotního prostfiedí je financována ze státního rozpoãtu nebo ze Státního fondu Ïivotního prostfiedí âeské republiky (dále jen SFÎP âr). V roce 1999 dosáhly v daje ze státního rozpoãtu do uvedené oblasti ãástky 5540,2 mil. Kã, v daje SFÎP âr pak ãástky 2540 mil. Kã. Pro úplnost lze je tû uvést Fond národního majetku, kter je mj. zamûfien i na úhradu nákladû spojen ch s odstranûním star ch ekologick ch zátûïí na privatizovaném majetku a kter na tyto úãely vynaloïil v roce 1999 ãástku 1768 mil. Kã. Do budoucna lze pfiedpokládat, Ïe se bude zvy ovat podíl na financování ochrany Ïivotního prostfiedí z finanãních zdrojû Evropské unie. Z v e uveden ch údajû vypl vá, Ïe právû SFÎP âr je vedle státního rozpoãtu velmi v znamn m zdrojem finanãních prostfiedkû k ochranû Ïivotního prostfiedí. Zde jsou podrobnûj í informace o této instituci a moïnostech, které v oblasti Ïivotního prostfiedí nabízí: âinnost SFÎP âr je upravena zákonem ã. 388/1991 Sb. o SFÎP âr a navazujícími pfiedpisy Statutem SFÎP âr a Smûrnicí Ministerstva Ïivotního prostfiedí o poskytování finanãních prostfiedkû ze SFÎP âr. Základní pravidla uïití prostfiedkû vycházejí v souãasné dobû z materiálu schváleného ministrem Ïivotního prostfiedí s názvem Strategie SFÎP âr v pfiedvstupním období a dále z materiálu projednaného vládou âr s názvem Státní politika Ïivotního prostfiedí. Oba uvedené materiály pfiedpokládají aktivní úãast SFÎP âr pfii zaji tûní implementace legislativy Evropsk ch spoleãenství v oblasti Ïivotního prostfiedí. Hlavním dûvodem pro zaloïení SFÎP âr bylo vytvofiit jednotn operativní a flexibilní finanãní nástroj politiky Ïivotního prostfiedí, kter by: navazoval na systém plateb k ochranû Ïivotního prostfiedí (poplatky, úplaty, sankãní platby), nahradil stávající specializované fondy (Státní fond vodního hospodáfiství a Fond ochrany ovzdu í), umoïàoval mobilizovat finanãní prostfiedky k ochranû Ïivotního prostfiedí, umoïàoval s potfiebnou pruïností reagovat na aktuální priority ochrany Ïivotního prostfiedí, umoïàoval meziroãní pfievod prostfiedkû. Standardními pfiíjmy SFÎP âr jsou: úplaty za vypou tûní odpadních vod do vod povrchov ch (13,3 %), poplatky za vypou tûní kodliv ch látek do ovzdu í, vãetnû Programu na ozdravení ovzdu í (32,5 %), poplatky podle zákona o odpadech (2,5 %), odvody za trvalé i doãasné odnûtí zemûdûlské pûdy zemûdûlské v robû (12,2 %), poplatky za v robu a dovoz látek po kozujících ozónovou vrstvu Zemû, pokuty uloïené orgány správce SFÎP a âeskou inspekcí Ïivotního prostfiedí a splátky pûjãek (39,5 %). V letech 1992 2000 dosáhly pfiíjmy SFÎP âr celkové ãástky 36,28 mld. Kã, z toho v roce 2000 3,5 mld. Kã. Standardním typem v dajû SFÎP âr jsou: dotace (pouze nepodnikatelsk m subjektûm nebo obcím), podpora formou pûjãky s úrokem 2 % (pouze nepodnikatelsk m subjektûm nebo obcím), podpora formou pûjãky s úrokem 5 % (podnikatelsk m a ostatním subjektûm), záruky za úvûr, pouze do 31. 5. 2000, pfiíspûvek na ãásteãnou úhradu úrokû z úvûru aï do v e 5 % a to po dobu maximálnû 5 let, v e pfiíspûvku je omezena pevnou ãástkou 50 mil. Kã, bezúroãné pûjãky (pouze nepodnikatelsk m subjektûm, do roku 1996), kombinace dotace a bezúroãné pûjãky (pouze nepodnikatelsk m subjektûm, do roku 1996), pûjãky se sníïenou úrokovou sazbou (podnikatelsk m subjektûm, do roku 1995). Ve své v dajové politice se SFÎP âr fiídí v souladu se Státní politikou Ïivotního prostfiedí a Strategií SFÎP âr v pfiedvstupním období a s pfiihlédnutím ke sv m celkov m finanãním moïnostem následujícím pofiadím priorit: 1. sniïování zneãi tûní vod (zejména u stfiedních zdrojû zneãi tûní, tj. 5-10 tis. ekvivalentních obyvatel), 2. sniïování zneãi tûní ovzdu í (zejména u stfiedních zdrojû zneãi tûní, tj. 0,2-5 MW), 3. minimalizace vzniku odpadû, zejména nebezpeãn ch,
Roãník 6, âíslo 2, strana 8 ZPRAVODAJ âerven 2001 4. podpora ãist ch" (nízkodpadov ch, nízkoemisních a energeticky ménû nároãn ch) technologií, zejména u mal ch a stfiedních podnikû, 5. ochrana pfiírody a krajiny (s dûrazem na zv ení retenãní schopnosti krajiny a na protipovodàov efekt opatfiení). Typick m pfiíjemcem podpory ze SFÎP âr je komunální sféra, mûsta a obce, jimï pfiipadá nejvût í procento z celkovû poskytnut ch prostfiedkû SFÎP âr, dále podnikatelská sféra a organizace rozpoãtové, pfiíspûvkové a ostatní. V daje SFÎP âr dosáhly v letech 1992 2000 celkem 28,24 mld. Kã, v roce 2000 pak 2,8 mld. Kã (dotace 2,07 mld. Kã, pûjãky 0,73 mld. Kã). Z prostfiedkû SFÎP âr bylo v letech 1992 2000 finanãnû podpofieno: 822 âov a kanalizací, 120 akcí k odstranûní povodàov ch kod (povodnû 1997, 1998, 1999), 2502 plo n ch plynofikací obcí a plynofikací kotelen, vãetnû ostatních technologií, 792 akcí ke sníïení zátûïe pfiírody a krajiny, vãetnû opatfiení v oblasti nakládání s odpady. Programy, jejichï realizací jsou v e uvedené priority v dajové politiky SFÎP âr naplàovány, jsou podrobnû specifikovány v Pfiílohách I Smûrnice MÎP o poskytování finanãních prostfiedkû ze SFÎP âr platn ch od 1. 6. 2000 a v Pfiílohách II Smûrnice MÎP o poskytování finanãních prostfiedkû ze SFÎP âr na opatfiení v rámci Státního programu na podporu úspor energie a vyuïití obnoviteln ch zdrojû energie platn ch od 1. 1. 2001 (http://www.sfzp.cz). Podpora SFÎP âr pro fyzické osoby do environmentálnû etrn ch zpûsobû vytápûní a ohfievu TUV pro byty a rodinné domy v rámci Státního programu úspor energie a vyuïití obnoviteln ch zdrojû energie pro obyvatelstvo, fyzické osoby, jsou vyhlá eny programy, na které Fond poskytuje podporu: BIOMASA - environmentálnû etrné zpûsoby vytápûní a ohfiev TUV pro byty a rodinné domy pomocí biomasy, pfiíp. v kombinaci se solárním systémem TEPELNÁ âerpadla - environmentálnû etrné zpûsoby vytápûní a ohfiev TUV pro byty a rodinné domy realizované tepeln mi ãerpadly SOLÁRNÍ SYSTÉMY - environmentálnû etrné zpûsoby vytápûní a zvlá tû ohfiev TUV pro byty a rodinné domy solárními systémy BIOMASA Investiãní podpora environmentálnû etrn ch zpûsobû vytápûní a ohfievu TUV pro byty a rodinné domy pro fyzické osoby pomocí biomasy, pfiíp. v kombinaci se solárním systémem. Jde v hradnû o lokální systémy zaji Èující dodávku tepla nebo teplé uïitkové vody pro jeden nebo malou skupinu objektû. TEPELNÁ âerpadla Investiãní podpora environmentálnû etrn ch zpûsobû vytápûní a ohfievu TUV tepeln mi ãerpadly v obytn ch budovách, vãetnû rodinn ch domû pro fyzické osoby. Jde v hradnû o tepelná ãerpadla pro vytápûní jednoho nebo malou skupinu objektû SOLÁRNÍ SYSTÉMY Investiãní podpora environmentálnû etrn ch zpûsobû vytápûní a zejména ohfievu TUV v obytn ch budovách, vãetnû rodinn ch domû pro fyzické osoby na solární systémy. V E DOTACE U programû kde je environmentálnû etrn zpûsob vytápûní fie en vyuïitím biomasy a solárních systémû poskytuje SFÎP âr dotaci aï do v e 50 % ze základu pro v poãet podpory. U tepeln ch ãerpadel tvofií dotace max. 30%. Základem pro v poãet podpory jsou náklady na pofiízení, pfiípadnû instalaci zdroje tepla, vãetnû pfiíslu enství (bez otopn ch soustav v objektech). Fond se bude rovnûï podílet na úhradû energetického auditu a vyjádfiení EKIS do v e 50 % celkov ch nákladû, maximálnû do v e 10 tis. Kã nad základ pro v poãet podpory. BIOMASA Maximální v e dotace je omezena 50% ze základu pro v poãet podpory. Pokud je pfiedmûtem Ïádosti samostatn kotel na biomasu o instalovaném v konu do 50 kwt, mûïe b t energetick audit nahrazen vyjádfiením EKIS nebo jiného kompetentního subjektu. TEPELNÁ âerpadla Maximální v e dotace je omezena 30% ze základu pro v poãet podpory. Podmínkou je pfiedloïení energetického auditu. SOLÁRNÍ SYSTÉMY Maximální v e dotace je omezena 50% ze základu pro v poãet podpory. Podmínkou je pfiedloïení energetického auditu. Ing. Radka Buãilová fieditelka Státního fondu Ïivotního prostfiedí âeské republiky Podrobnûj í informace o postupu a dokladech nezbytn ch k Ïádosti o podporu ze SFÎP âr naleznete v informaãním letáku. ádosti o podporu pfiijímá a podrobné informace podá: Státní fond Ïivotního prostfiedí âr Kaplanova 1931/1 148 00 Praha 4 Chodov tel: 02/67 994 300 e-mail: kancelar@sfzp.cz www.sfzp.cz Odpovûdn pracovník: Ing. Jaroslav Kubín - vedoucí oddûlení tel.: 02 / 67 994 366 Garanti za agendu obnoviteln ch zdrojû: Ing. Marie Zikmundová Tel.: 02/ 67 994 402 Ing. Ondfiej Vrbick Tel.: 02/ 67 994 393 ZPRAVODAJ vydává ãtvrtletnû âea, âeská energetická agentura ve spolupráci se Státním fondem Ïivotního prostfiedí nákladem 1500 v tiskû. Vedoucí redakãní rady: Ing. Josef Bubeník, odpovûdná redaktorka: RNDr. Dagmar JáÀová. Zpravodaj informuje o souãasném dûní v oblasti úspor energie v âeské republice a uvítá pfiíspûvky na toto téma. âea sídlí na adrese: Vinohradská 8, 120 00 Praha 2, tel.: 02/24 21 77 74, fax: 02/24 21 77 01, internet: www.ceacr.cz/, e-mail: cea@ceacr.cz. Státní fond Ïivotního prostfiedí âr sídlí na adrese: Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 4 Chodov, tel.: 02/ 679 94 361 366, fax: 02/793 65 97, internet: www.sfzp.cz, e-mail: kancelar@sfzp.cz. Pfietiskování pfiíspûvkû povoleno s uvedením pramene.