TNS ve spolupráci s Haládik Consulting Zpráva o stavu mikrokorupce v Čechách a na Slovensku březen 2014 Hlavní partneři projektu www.tns-global.sk www.forensicline.eu www.haladikconsulting.com
Zpráva o stavu mikrokorupce v Čechách a na Slovensku Tato zpráva vznikla na základě průzkumu, který v roce 2013 provedla společnost TNS AISA Česká republika a TNS AISA Slovenská republika. Tento průzkum byl zaměřen specificky na Českou a Slovenskou republiku. Průzkumu se zúčastnilo celkem 502 respondentů. Z toho 100 respondentů bylo v pozici majitele firmy a 402 respondentů na úrovni zaměstnanců, vedení společností. Tato zpráva dále čerpá ze závěru globální studie problematiky mikrokorupce, kterou připravila v roce 2012 Asociace certifikovaných vyšetřovatelů podvodů (ACFE Asosciation of Certified Fraud Examinners). Tato globální studie vychází ze závěru vyšetřování 1344 případů odhalených zpronevěr v téměř 100 zemích. Komentáře, závěry a interpretace výsledků tohoto průzkumu byly konzultovány a připraveny ve spolupráci s odborníky v oblasti práva, forenzního vyšetřování, interního auditu a compliance. Naše poděkování patří zejména: Ing. Martin Wrlík (Security & Fraud, GE Money Bank) Ing. Magdalena Wavle (Ombudsman, GE Money Bank) Ing. Antonín Hamřík (IT bezpečnost a kontroly, PwC) Ing. Petr Zmátlík (audit a kontroly, PwC) Mgr. Tomáš Čejchan (Legal & Integrity, ABB) Ing. Dana Mocová (Interní Audit, CzechInvest) Mgr. Jozef Haládik (Partner, Haladik Consulting) Mgr. Tomáš Pešek (Partner, BBH Advokátní kancelář) Ing. Ivan Šimek (CEO, TNS Slovakia) Mgr. Vladislav Chaloupka (Operations, TNS Slovakia) Fenomén mikrokorupce Pojem mikrokorupce může být poněkud zavádějící, nicméně je užíván k odlišení firemní korupce a korupce ve státní správě. Nevýhodné nákupní ceny, úplatky, fingované ztráty a krádeže, manipulace s pracovní dobou, finančními výsledky nebo sofistikované IT zpronevěry zaokrouhlováním. To vše je jen několik příkladů mikrokorupce. V porovnání se státní správou se u firemní korupce zpravidla hovoří o významně nižším objemu manipulovaných nebo zpronevěřených finančních prostředků. Při vyčíslení finančního dopadu mikrokorupce na středně velké společnosti s obratem kolem 300 mil. Kč nejčastěji hovoříme o částkách v řádech jednotek milionů korun. Globální studie ACFE pak hovoří o průměrném dopadu ve výši 5 % z obratu společnosti ročně. Dopad mikrokorupce na celkové výnosy společnosti Mikrokorupce 5 % Čistý zisk 7 % Vynaložené náklady 88 % Pro středně velké společnosti tedy jde zhruba o 15 milionů Kč roční ztráty. Pro společnosti operující v průmyslu s nízkou dosahovanou marží může tedy dopad mikrokorupce představovat rozdíl mezi ziskem a ztrátou. 2
V České republice a na Slovensku dochází meziročně k nárůstu identifikovaných případů podnikové kriminality. Odborníci se shodují na tom, že ve státech střední Evropy je rozsah a dopad podnikové kriminality ve srovnání s vyspělejšími evropskými ekonomikami výrazně vyšší. Důvodem je zejména absence vyspělejšího kontrolního prostředí v kombinaci s vyšší tolerancí naší společnosti k takovému chování. Odborníci odhadují, že dopad mikrokorupce ve střední Evropě se tak může pohybovat až na úrovni 8 % z obratu společnosti. V rámci zpomalení evropských ekonomik a při výrazném snížení ziskovosti většiny společností tedy mluvíme o zcela zásadním dopadu na výsledek společnosti. U společností s nízkou marží pak hovoříme o pomyslném jazýčku na vahách mezi ziskem a ztrátou, úspěchem a neúspěchem a v neposlední řadě mezi motivací a demotivací zaměstnanců a managementu. Proč jsou mezi jednotlivými zeměmi rozdíly? Důvodů je hned několik. Odborníci se shodují na tom, že jeden z důvodů je kulturní. I když naši společnost již dělí více než dvě desetiletí od pádu komunizmu, stále minimálně ve dvou aktivních generacích přetrvává jistá neúcta k soukromému majetku. Ta byla formována částí tehdejší společnosti pod heslem kdo nekrade, okrádá rodinu. V některých případech byla tato forma podnikové kriminality chápána i jako jakýsi protest proti bývalému režimu. Toto období ovlivnilo naši společnost do té míry, že se zdráháme na akty zpronevěry a podvodu upozornit a ohradit se proti nim. Jinými slovy, občan Německa nebo Velké Británie mnohem častěji upozorní na podvodné a neetické jednání než třeba občan České nebo Slovenské republiky. Dalším důležitým faktorem je vyspělost interních kontrol společností a často neexistence, nebo nefunkčnost nástrojů, které nahlášení neetického a podvodného jednání umožňují. V tomto ohledu jsou opět společnosti v České a Slovenské republice ve stádiu vývoje. To ve svém důsledku znamená, že se reálně v České a Slovenské republice odhalí výrazně méně zpronevěr a podvodů než ve vyspělých zemích na západ od naší hranice. Stav mikrokorupce v Čechách a na Slovensku Průzkum společnosti TNS popisuje stav problematiky mikrokorupce v Čechách a na Slovensku. Hlavním cílem tohoto průzkumu je získat základní data z těchto trhů, které pomohou zpřesnit zaměření při následných průzkumech v oblasti mikrokorupce. Cílem tohoto průzkumu je na nešvar mikrokorupce upozornit, podnítit diskuzi k tomuto tématu a poukázáním na významné dopady mikrokorupce motivovat vlastníky, vedení a zřizovatele firem k boji s tímto nešvarem. Zkušenost s mikrokorupcí v soukromých firmách Prvním alarmujícím údajem je, že s mikrokorupcí se v nějaké formě setkalo v jednotlivých kategoriích od 40 % do 46 % dotázaných. Tento údaj je s menšími odchylkami konzistentní jak v Čechách, tak na Slovensku. Podobný poměr je i v porovnání majitelů společností a zaměstnanců firem. Zkušenosti podnikatelů v ČR Zkušenosti podnikatelů v SK ANO 46 % NE 52 % ANO 44 % NE 48 % Nevím, bez odpovědi 2 % Nevím, bez odpovědi 8 % Zdroj: TNS 3
Nejčastější oblasti zpronevěr a firemní kriminality Průzkum společnosti TNS se zaměřil na tři základní oblasti, ve kterých v rámci soukromých společností ke zpronevěrám dochází. Výsledky průzkumu TNS a grafy níže zobrazují individuální odpovědi 216 dotázaných zaměstnanců a majitelů firem, kteří již měli s nějakou formou korupce zkušenost. Tyto hlavní oblasti mikrokorupce představují: Klientelizmus První komplexní oblastí je takzvaný klientelizmus. Klientelizmus představuje takovou formu korupce, kdy při kontaktu zaměstnance s externím prostředím firmy dochází k finančnímu, nebo reputačnímu poškození společnosti. Typickým příkladem je finanční poškození společnosti v oblasti nákupu služeb a zboží. V tomto případě klientelizmus představuje uzavírání nevýhodných smluv s dodavateli za úplatu, nebo za jiný nefinanční benefit. Na stejném principu funguje klientelizmus i na straně prodeje. Opět dochází k obohacení ať už finančnímu, či nefinančnímu na úkor společnosti. V případě prodeje je příkladem zvýhodněná prodejní cena, kdy prodejce společnosti za úplatu od zákazníka prodá zboží nebo službu za výrazně nižší cenu. Oblast reputačního klientelizmu je možná ještě nebezpečnější než klientelizmus s přímým finančním dopadem. Reputační klientelizmus představuje například předávání citlivých interních informací konkurenci, referování klientů konkurenci, případně záměrné poškozování kvality výrobků a služeb s cílem poškodit svého zaměstnavatele ve prospěch konkurence. Tato forma mikrokorupce je o to nebezpečnější, že firmu poškozuje dlouhodobě a to i po eliminaci původce takového jednání. Odborníci se shodují na tom, že s dopady reputačního klientelizmu se některé firmy vyrovnávají i několik let. Tyto podvody jsou ve většině případů páchány na úrovni tzv. Front Office zaměstnanci nižšího a středního managementu. Minimálně s jednou z níže uvedených forem klientelizmu se setkalo 32 % všech respondentů. Z následujícího grafu vyplývá, že nejfrekventovanější formou klientelizmu jsou nevýhodné ceny a smlouvy. Hlavní formy klientelizmu v Čechách a na Slovensku Zaměstnanci Podnikatelé 32 % 33 % 47 % 25 % 34 % 31 % 31 % 8 % 6 % 9 % 8 % 8 % Nevýhodné, nebo naopak příliš výhodné ceny / Smlouvy za úplatek, nebo protislužbu Ignorace konfliku zájmů Poškozování dobrého jména, např. zhoršenou kvalitou produktů, služeb nebo práce Předávání informací konkurenci Postoupení klientů konkurenci Vydírání Zdroj: TNS (vážený výsledek za ČR a SK) 4
Výsledky průzkumu jsou v porovnání Čech a Slovenska v podstatě konzistentní. Přičemž na Slovensku jsou jednoznačně nejvýznamnější formou mikrokorupce nevýhodné smlouvy a konflikt zájmů. V Česku jsou první čtyři formy korupce, včetně poškozování dobrého jména a předávání informací konkurenci, více vyrovnané. Na Slovensku je pak výrazně zastoupena i kategorie postupování klientů konkurenci. Zkušenost podnikatelů s klientelizmem % 0 10 20 30 40 50 Nevýhodné, nebo naopak příliš výhodné ceny / Smlouvy za úplatek, nebo protislužbu Ignorace konfliku zájmů Poškozování dobrého jména, např. zhoršenou kvalitou produktů, služeb nebo práce Předávání informací konkurenci Postoupení klientů konkurenci Vydírání CZ podnikatel SK podnikatel Nic z uvedeného Zdroj: TNS (respondenti, kteří se s mikrokorupcí setkali) Zajímavý rozdíl je v kategorii Nic z uvedeného mezi zaměstnanci a majiteli firem. Tato rozdílná zkušenost je zřejmě dána vysokou sensitivitou při odhalení klientelizmu a tím, že se odhalená podniková kriminalita obecně řeší velmi diskrétním postupem. Zkušenost zaměstnanců s klientelizmem % 0 10 20 30 40 Nevýhodné, nebo naopak příliš výhodné ceny / Smlouvy za úplatek, nebo protislužbu Ignorace konfliku zájmů Poškozování dobrého jména, např. zhoršenou kvalitou produktů, služeb nebo práce Předávání informací konkurenci Postoupení klientů konkurenci Vydírání CZ zaměstnanec SK zaměstnanec Nic z uvedeného Zdroj: TNS (respondenti, kteří se s mikrokorupcí setkali) 5
Firemní krádeže a podvody Firemní krádeže a podvody je opět možné rozdělit na finanční a nefinanční. Je třeba zdůraznit, že obě formy podvodů a zpronevěr mají konečný dopad na výslednou ziskovost a úspěch firmy na trhu. Typické příklady krádeží majetku začínají na úrovni krádeží drobného inventáře a kancelářských potřeb. Významnější finanční dopad pak mají fingované ztráty a krádeže hodnotnějšího zařízení jako například mobilních telefonů, počítačů, aut, případně specializovaných zařízení a vybavení. Tradiční, a přesto stále velmi frekventované jsou krádeže zásob materiálu, výrobků, drahých kovů nebo železného šrotu. Finanční i nefinanční podvody pak představují méně sofistikované podvody ve formě manipulace s pracovní dobou, vykazování přesčasů, případně vykaování fiktivních zaměstnanců (tzv. černých duší). Velmi časté jsou také manipulace se zaměstnaneckými benefity, cestovními náhradami nebo náhradami ostatních výdajů. Tyto formy mikrokorupce jsou identifikovány průřezově na všech úrovních firmy. Od zaměstnanců výroby, přes nižší a střední management až na úroveň vedení společnosti. Minimálně s jednou z níže uvedených forem krádeží a podvodů se setkalo 40 % všech respondentů. Grafy níže ukazují, že nejfrekventovanějšími formami jsou drobné krádeže a manipulace s pracovní dobou. Hlavní formy krádeží a podvodů v Čechách a na Slovensku Zaměstnanci 59 % 64 % Drobné krádeže majetku a zásob (do 100 EUR), obvykle firemní inventář, papír, obálky, mobilní telefony apod. 26 % 11 % 7 % 8 % Podvody s pracovní dobou, zejména zneužití pracovní neschopnosti, fiktivní pracovní schůzky, bezdůvodný předčasný odchod z práce, Neodůvodněný pozdní příchod do práce. Podvody se zaměstnaneckými benefity, zejména čerpání neoprávněných cestovních náhrad, proplácení nepracovních účtenek apod. Podnikatelé 72 % 62 % Krádež jiného firemního majetku a zásob (nad 100 EUR) Zpronevěra hotovosti / stravenek / jiného finančního majetku 26 % 22 % 18 % 4 % Evidence černých duší, umělá tvorba pracovních pozic, řešení fiktivních pracovních úloh, apod. Zdroj: TNS (vážený výsledek za ČR a SK) 6
Výsledky průzkumu jsou v porovnání Čech a Slovenska v podstatě shodné co do nejčastějších forem firemních krádeží. Zkušenosti podnikatelů s krádežemi a podvody Drobné krádeže majetku a zásob (do 100 EUR), obvykle firemní inventář, papír, obálky, mobilní telefony apod. Podvody s pracovní dobou, zejména zneužití pracovní neschopnosti, fiktivní pracovní schůzky, bezdůvodný předčasný odchod z práce, Neodůvodněný pozdní příchod do práce. Podvody se zaměstnaneckými benefity, zejména čerpání neoprávněných cestovních náhrad, proplácení nepracovních účtenek apod. % 0 10 20 30 40 50 60 70 80 Krádež jiného firemního majetku a zásob (nad 100 EUR) Zpronevěra hotovosti / stravenek / jiného finančního majetku Evidence černých duší, umělá tvorba pracovních pozic, řešení fiktivních pracovních úloh, apod. CZ podnikatel SK podnikatel Nic z uvedeného Zdroj: TNS (respondenti, kteří se s mikrokorupcí setkali) V případě firemních krádeží a podvodů je závěr průzkumu konzistentní u všech dotazovaných skupin. Majitelé a zaměstnanci v Čechách a na Slovensku se setkali v průměru se dvěma formami firemních krádeží a podvodů. Zkušenost zaměstanců s krádežemi a podvody Drobné krádeže majetku a zásob (do 100 EUR), obvykle firemní inventář, papír, obálky, mobilní telefony apod. Podvody s pracovní dobou, zejména zneužití pracovní neschopnosti, fiktivní pracovní schůzky, bezdůvodný předčasný odchod z práce, Neodůvodněný pozdní příchod do práce. Podvody se zaměstnaneckými benefity, zejména čerpání neoprávněných cestovních náhrad, proplácení nepracovních účtenek apod. Krádež jiného firemního majetku a zásob (nad 100 EUR) % 0 10 20 30 40 50 60 70 Zpronevěra hotovosti / stravenek / jiného finančního majetku CZ zaměstnanec SK zaměstnanec Evidence černých duší, umělá tvorba pracovních pozic, řešení fiktivních pracovních úloh, apod. Nic z uvedeného Zdroj: TNS (respondenti, kteří se s mikrokorupcí setkali) 7
Manipulace s daty a zkreslování informací Mikrokorupce ve formě manipulace a zkreslování informací představuje sofistikované formy podvodů a jejich pachateli jsou nejčastěji zaměstnanci s přístupem k firemnímu IT prostředí, finančním záznamům a zdrojovým informacím. Manipulace ve formě zkreslování finančních výsledků má bezpočet forem a hlavní motivací pachatele je buď zakrýt finanční nesrovnalosti způsobené jinou formou korupčního jednání, nebo (a to častěji) s cílem získat bonus, který se od manipulovaných informací odvíjí. Další podvody v této oblasti lze identifikovat v oblasti IT. Zejména kumulace zodpovědností u jedné osoby může přispět k výrazným ztrátám. Sofistikované zpronevěry, které jsou způsobeny systémovou manipulací, jsou například zneužití systémového zaokrouhlování, změna kmenových dat (např. čísel účtů), manipulace kurzových odchylek a další. Další příklady finančních podvodů, které nutně nemusí páchat zaměstnanec s přístupem k IT prostředí, jsou například zdvojené účtování faktur, zpožďování plateb přes soukromý účet, případně spekulativní obchodování s komoditami mimo schválený limit. Minimálně s jednou z níže uvedených forem manipulace s daty a zkreslování informací se setkalo 22 % všech respondentů. Přehled v grafu níže ukazuje, že v oblasti manipulace IT a finančních výsledků je nejčastěji zastoupena kategorie zkreslování výsledků pro dosažení finančních bonusů. Ostatní kategorie mají v jednotlivých zemích trochu odlišné zastoupení, přesto jsou relativně vyrovnaně zastoupeny ve většině oblastí. Hlavní formy manipulací a zkreslování v Čechách a na Slovensku Zaměstnanci 28 % Zkreslování pracovních výsledků pro získání bonusu nebo jiné výhody 12 % 9 % 10 % 7 % 2 % 6 % Machinace s finačními nástroji, např. zneužívání bonusů od telefonních operátorů, umělé zadržování plateb dodavatelům/zaměstancům Neoprávněné snižování/zvyšování hospodářského výsledku Podnikatelé 24 % 20 % 17 % 14 % 14 % Manipulace s kmenovými daty firmy (bankovní účty, výkazy, docházka apod.) Manipulace s fakturami a platbami, např. opakované účtování, opakovaná platba apod. Úhrady v hotovosti nad povolený limit dodavatelům, zákazníkům apod. 7 % 2 % Sofistikované mikro-fraudy např. zaokrouhlování údajů, různých kurzů anebo jiných základen pro výpočet apod. Zdroj: TNS (vážený výsledek za ČR a SK) 8
Výsledky průzkumu jsou v Čechách a na Slovensku konzistentní co do pořadí nefrekventovanějších forem manipulací. V Čechách jsou v rámci prvních pěti kategorií počty odpovědí podnikatelů v podstatě vyrovnané, zatímco na Slovensku je výraznější těžiště právě v prvních dvou kategoriích. Tedy ve zkreslování pracovních výsledků a v machinaci s finančními nástroji. Zkušenost podnikatelů s manipulací a zkreslováním informací Zkreslování pracovních výsledků pro získání bonusu nebo jiné výhody Machinace s finačními nástroji, např. zneužívání bonusů od telefonních operátorů, umělé zadržování plateb Neoprávněné snižování/zvyšování hospodářského výsledku % 0 5 10 15 20 25 30 35 Manipulace s kmenovými daty firmy (bankovní účty, výkazy, docházka apod.) Manipulace s fakturami a platbami, např. opakované účtování, opakovaná platba apod. Úhrady v hotovosti nad povolený limit dodavatelům, zákazníkům apod. Sofistikované mikro-fraudy např. zaokrouhlování údajů, různých kurzů anebo jiných základen pro výpočet apod. CZ podnikatel SK podnikatel Nic z uvedeného Zdroj: TNS (respondenti, kteří se s mikrokorupcí setkali) V případě manipulací je obecně výrazně větší podíl respondentů, kteří se s takovou formou zpronevěry nesetkali. Podle odborníků to indikuje, že úspěšnost odhalování sofistikované firemní kriminality je výrazně nižší. To ostatně koresponduje i s dalšími výsledky průzkumu, ze kterých vyplývá, že v Čechách a na Slovensku je implementace sofistikovanějších nástrojů detekce tohoto typu kriminality velmi omezená. Zkušenost zaměstnaců s manipulací a zkreslováním informací Zkreslování pracovních výsledků pro získání bonusu nebo jiné výhody Machinace s finačními nástroji, např. zneužívání bonusů od telefonních operátorů, umělé zadržování plateb Neoprávněné snižování/zvyšování hospodářského výsledku Manipulace s kmenovými daty firmy (bankovní účty, výkazy, docházka apod.) % 0 10 20 30 40 50 60 Manipulace s fakturami a platbami, např. opakované účtování, opakovaná platba apod. Úhrady v hotovosti nad povolený limit dodavatelům, zákazníkům apod. Sofistikované mikro-fraudy např. zaokrouhlování údajů, různých kurzů anebo jiných základen pro výpočet apod. CZ podnikatel SK podnikatel Nic z uvedeného Zdroj: TNS (respondenti, kteří se s mikrokorupcí setkali) 9
Boj s mikrokorupcí Proč se mikrokorupcí zabývat Jak vyplývá z výsledků průzkumu, mikrokorupce je fenomén, který bohužel v různých formách postihuje téměř každou firmu. Navíc nelze říci, že některé oblasti či oddělení ve firmě jsou korupčního jednání ušetřeny. Proč se tedy mikrokorupcí zabývat? Pokud pomineme důvod, který je uvedený na začátku této zprávy výrazný dopad korupčního jednání na finální výsledek hospodaření společnosti, pak je také důležité zvážit ostatní, zejména právní aspekty a zodpovědnost statutárních zástupců společností. Odborníci na právo upozorňují, že významná zpřísnění objektivní odpovědnosti statutárních zástupců dle nového zákona o korporacích a insolvenčního zákona v kombinaci s novou úpravou v trestním právu kladou velký důraz na zlepšení a zefektivnění vnitrofiremních kontrolních mechanizmů. Před trestní činností zaměstnanců totiž statutárního zástupce společnosti neochrání ani pojištění. V limitním případě může dojít i k odsouzení celé společnosti a k nucené likvidaci. Motivací k řešení mikrokorupce je tedy dost. Na jedné straně je to motivace vrcholového vedení společností dosahovat co nejlepšího výsledku a tím i příležitost se na něm podílet. Na straně druhé je to povinnost vyplývající ze zákona, která může mít významný dopad nejen na společnost, ale i na osobní majetek statutárních zástupců společností. Co tedy můžeme s mikrokorupcí dělat Boj s korupcí je obecně velmi podobný boji s jakoukoli jinou kriminalitou. Tento nešvar díky své podstatě - lidskému faktoru - zcela vymýtit nelze. Odborníci se shodují na tom, že čím sofistikovanější nástroje společnost použije, tím sofistikovaněji, nebo naopak banálněji bude zpronevěra nebo podvod realizován. V tomto směru je bohužel lidská kreativita nevyčerpatelná. Na úvod se zaměříme na nejběžnější nástroje pro boj s korupcí používanými ve světě. Na základě studie, kterou provedla Mezinárodní Organizace Certifikovaných Forenzních Vyšetřovatelů (ACFE), je nejčastějším důvodem odhalení korupce její ohlášení. Tímto způsobem je odhaleno téměř 50 % případů podvodného jednání. Není tedy překvapením, že ve světě běžně používané nástroje směřují k tomu, aby zaměstnanci i vedení společnosti byli o problematice podvodného jednání dobře informováni a dokázali v podezřelých případech správně reagovat. V tomto případě je ideální takové podezření oznámit. 10
Následující graf ukazuje, jakým způsobem nejčastěji došlo k odhalení podvodného jednání: Nejčastější zdroje detekce zpronevěry % identifikovaných případů 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% Oznámení / udání Revize managementu Interní audit Kontrolní proces Náhodná detekce Odcizení majetku Korupční jednání Manipulace s účetnictvím Externí audit Identifikováno policií IT kontroly Ostatní Zdroj: ACFE, Global Fraud Study 2012 Další analýza vychází také z mezinárodní studie ACFE a porovnává nejčastější zdroje detekce zpronevěry společností, které mají implementovanou formalizovanou oznamovací (forenzní) linku a společností, které takovou linku nemají. Z průzkumu vyplývá, že nejčastější zdroj detekce oznámení - je při implementované forenzní lince ještě výrazněji posílen. Odborníci se shodují na tom, že po implementaci forenzní linky se proces detekce zpronevěry pro společnost stává více kontrolovatelným a výrazně snižuje podíl detekce zpronevěry externím subjektem, například policií, externím auditem, případně náhodnou detekcí dodavatele. Tím společnost získá lepší možnost zpronevěru efektivně řešit a minimalizovat případný finanční dopad a dopad na motivaci zaměstnanců. Dopad forenzních linek na detekci fraudu % identifikovaných případů 0% 10% 20% 30% 40% 50% Oznámení / udání Revize managementu Interní audit Kontrolní proces Náhodná detekce Externí audit Identifikováno policií Firma s implementovanou forenzní linkou Firma bez implementované forenzní linky IT kontroly Ostatní Zdroj: ACFE, Global Fraud Study 2012 11
Z průzkumu ACFE dále vyplývá, že při implementaci oznamovací (forenzní) linky byla detekční doba zpronevěry a průměrná ztráta způsobená zpronevěrou snížena téměř o 50 %. Zajímavým závěrem výzkumu společnosti TNS je, že některé nástroje, které jsou na mezinárodní úrovni identifikovány jako jedny z nejúčinnějších, jsou v České a Slovenské republice ještě stále málo využívané. V Čechách a na Slovensku jsou k prevenci mikrokorupce nejčastěji používány nástroje jako etický kodex a podpisový řád. Jednotlivé nástroje boje s mikrokorupcí jsou zastoupeny následovně: Nástroje implementované v Čechách a na Slovensku Zaměstnanci Podnikatelé 35 % 24 % 11 % 8 % 20 % 23 % Etický kodex Podpisový řád Oddělení interního auditu Oznamovací / forenzní linka Nic z uvedeného 35 % 19 % 4 % 5 % 44 % 5 % Nevím, bez odpovědi Zdroj: TNS (vážený výsledek za ČR a SK) Z výše uvedených výsledků průzkumu společnosti AISA vyplývá alarmující údaj, který svědčí o tom, že významná část ze všech 502 respondentů o nástrojích pro boj s mikrokorupcí neví, nebo nemá ani jeden ze základních nástrojů implementován. Mezi zaměstnanci jde o 43 % dotázaných, mezi podnikateli dokonce o 49 % dotázaných. 12
Nástroje pro boj s mikrokorupcí Pokud tedy opravdu má společnost zájem mikrokorupci minimalizovat, měla by se snažit nalézt maximálně efektivní mechanizmy k jejímu potírání. Pokud se pokusíme udělat jednoduchou cost/benefit analýzu pro středně velkou společnost s obratem kolem 300 mil. Kč, dospějeme na základě pravděpodobnosti k závěru, že díky mikrokorupci přichází ročně o více než 7 mil. Kč (za předpokladu 50% úspěšnosti implementovaných opatření a 5% - průměrné úrovni mikrokorupce). Pak je třeba hledat efektivní řešení, jehož nálady na implementaci a provoz nepřesáhnou 7 mil. Kč nákladů ročně. Jaké jsou tedy reálné možnosti boje s mikrokorupcí? Odborníci zpravidla dělí nástroje na boj s mikrokorupcí do 3 základních skupin. Každá má ovšem své výhody a nevýhody. Tyto kategorie jsou popsány níže. A) Dílčí kontrolní procesy Základní kategorií boje s korupcí jsou pravidelné prováděcí kontroly implementované společností v nejkritičtějších oblastech, jako například schvalování nákupů a plateb. Základní kontroly v sobě pak zahrnují různé obměny základních principů jako je oddělení pravomocí, několikastupňového schvalování a princip kontroly čtyř očí. Hlavní výhodou tohoto řešení je konkrétnost a adresnost rizikových oblastí, ve kterých může k mikrokorupci docházet. Na druhé straně je nevýhodou nutná pravidelná aktualizace těchto kontrol. Jejich zastarání je přímo úměrné kreativitě zaměstnanců, kteří korupčně jednají. Je třeba také počítat s tím, že tyto kontrolní mechanizmy mají výrazně nižší účinnost v oblasti klientelizmu. Při revizi a nastavení kontrolního prostředí je přínosné využít služeb specializovaných firem. S tím jsou spojené náklady, které je třeba zvážit v rámci cost/benefit analýzy. B) Motivační nástroje Motivační nástroje, jako například podíly na zisku nebo úsporách jsou důležitou součástí prevence podvodného jednání, zejména u vyššího managementu společnosti. V případě správného nastavení těchto nástrojů je zaměstnanec motivován k tomu, aby maximalizoval benefit pro společnost a tím dosáhl bonusu, který je i pro něj osobně velmi atraktivní. Výhodou motivačních nástrojů je, že působí univerzálně. Je tedy jedno, ve kterém oddělení nebo hierarchii je tento nástroj implementován, pokud implementován je. Komplikací u motivačních nástrojů je kritičnost správného nastavení motivační složky. V tomto ohledu jsou jak jednotlivá oddělení, tak jednotliví zaměstnanci natolik různí, že tento nástroj nelze implementovat plošně. C) Širokospektrální nástroje Širokospektrální nástroje jsou reprezentovány takzvanými whistleblowing programy, které umožňují vnitrofiremní oznamování podezření na podvodné jednání prostřednictvím anonymní a zabezpečené protikorupční forenzní linky. Tyto programy vycházejí z jednoduchého zjištění u odhalených zpronevěr, a to že o odhalené zpronevěře věděl minimálně jeden další člověk, který buď neměl možnost, nebo odvahu na toto jednání upozornit. Výhodou whistleblowingových programů je jejich velká univerzálnost a možnost dozvědět se o nepravostech ve společnosti co nejdříve a v okamžiku, kdy je ještě možné na daná zjištění efektivně reagovat například úpravou vnitřních předpisů a kontrol. 13
Nevýhodou whistleblowingových programů může být jejich náročnější implementace ve firmě, především zajištění anonymity oznamovatelů a nezávislosti prošetření jednotlivých podnětů. To ve svém důsledku může vést k tomu, že potenciální oznamovatelé takový nástroj nepoužijí a stane se neefektivním. Pro menší společnosti je výrazně efektivnější tyto nástroje outsoursovat. Z výše popsaného je zřejmé, že ideální řešení neexistuje. Optimálním se jeví implementace širokospektrálních nástrojů v kombinaci se specificky cíleným kontrolním mechanismem a motivačním schématem. Častou bariérou, jak bylo popsáno v úvodu této studie, je kulturní rozdíl. Naši západní sousedé mají zcela jistě náskok v implementaci některých kontrolních nástrojů, nicméně největší náskok mají právě v rovině kulturní. Je to přesvědčení, že krást a podvádět se nemá, a považují za přirozené oznámit podezření podvodného jednání v případě, že jsou svědkem takové situace. Ve vyspělých ekonomikách si zřejmě více uvědomují dopad podvodného jednání nejen na motivaci jednotlivých zaměstnanců, ale i dopad na hospodaření celé firmy. V současné ekonomické situaci evropských zemí je totiž hranice mezi prosperitou a úpadkem velmi tenká. Závěr, zájem akcionáře Hodnota firmy, motivace zaměstnanců, ziskovost, konkurenceschopnost. To vše jsou jistě velmi dobré důvody, proč by se měl vlastník a akcionář o boj s mikrokorupcí zajímat. Dalším důležitým důvodem bude informovanost. Tedy možnost vědět, co se ve firmě, kterou vlastním, nebo řídím děje. V tomto ohledu je samozřejmě důležité, zda vlastník a akcionář společnosti je zároveň výkonným manažerem společnosti, či nikoli. Případně, zda plánuje přesun do neexekutivní role. V tom případě bude rozhodování o implementaci protikorupčních nástrojů mnohem akutnější. Dalším kritériem rozhodování akcionáře může být zvyšování hodnoty společnosti. Odborníci se shodují na tom, že společnost s kvalitními kontrolními procesy je pro nového investora výrazným pozitivem, který se projeví v jeho ocenění kupované společnosti. Když ovšem pomineme veškerá komerční a ekonomická hlediska boje s mikrokorupcí, dojdeme k jedné zcela lidské a základní otázce: Chceme žít v poctivé a etické společnosti? Použité zdroje: Průzkum společnosti TNS Slovakia 2013 Globální studie Asociace certifikovaných vyšetřovatelů podvodů (ACFE) 2012 14