Interiéry zámku v Novém Mûstû nad Metují v Jurkoviãovû a Janákovû úpravû

Interiéry zámku v Novém Mûstû nad Metují v Jurkoviãovû a Janákovû úpravû Kvûta K ÍÎOVÁ Zámek v Novém Mûstû nad Metují je ve svém jádru stfiedovûkou stavbou. Bûhem druhé poloviny 16. století zde své sídlo radikálnûji v renesanãním stylu pfiebudovali Stubenbergové, po nich pak v ranû barokním duchu Lesliové. V té dobû tu pracovali ital tí mistfii Carlo Lurago, Domenico Rossi a Fortunato Duretti. V zámeck ch interiérech se do dne ních dnû dochovala mimofiádnû bohatá plastická a malífiská v zdoba. Nároãná tuková dekorace je dílem Giovanniho Battisty Bianchiho, jenï v Novém Mûstû pûsobil v letech 1655 1660. Fresky pfieváïnû s biblick mi a mytologick mi námûty vytvofiil krétûv vrstevník Fabián Harovník (patrnû 1637 1683), autor obdobné v zdoby na nedalekém zámku v Náchodû. Jak dokládá star í historická dokumentace, byly novomûstské zámecké interiéry upravovány i bûhem 18. století. 1 V archivním fondu zachované historické fotografie ukazují rokokovou v malbu salonû i chodeb. 2 Ta zanikla ãi byla zakryta po roce 1908, kdy chátrající zámek zakoupili bratfii Josef (1862 1951) a Cyril (1863 1953) BartoÀové úspû ní podnikatelé v náchodském textilním prûmyslu. Nûktefií novomûst tí obãané se pr zprvu domnívali, Ïe hodlají pfiestavût historickou památku na továrnu. Noví majitelé v ak zaãali zámek upravovat na reprezentaãní a pohodlné rodinné sídlo. Za tím úãelem oslovili tehdy jiï známého a vyhledávaného architekta slovenského pûvodu, ãlena ãeské architektonické moderny Du ana Jurkoviãe (1868 1947). Ten od nich dostal krátce pfiedtím (roku 1908) za úkol pfiestavût star ml n v Pekle u Náchoda a mûl za sebou i realizaci nedalekého letoviska v Rezku (1900 1901) pro rodinu Bartelmusovu. VídeÀsk ãasopis Das Interieur navíc roku 1904 pfiinesl zprávy o nov ch Jurkoviãov ch realizacích, brnûnsk ch nábytkov ch souborech, coï jistû pfiispûlo k vût í propagaci architektovy práce. Jurkoviã pro Bartonû pracoval od roku 1908, intenzivnûji pak v Novém Mûstû nad Metují mezi lety 1911 1914, pozdûji i v letech 1924 a 1930. Ve Zlaté Praze roku 1911 komentoval Václav Tille novomûstské podnikání tûmito slovy: Dnes v ak, aãkoliv hemïí se je tû celé pfiedzámãí i nádvofií zástupem horeãnû spûchajících dûlníkû, aãkoliv po v ech chodbách a sálech prvního patra stojí le ení, bu í kladiva a pfiebíhají neúnavní pracovníci, nab vá jiï staré sídlo nové a skvûlé podoby. V oslavné architektovû monografii z roku 1929 od Franti ka Îákavce se pak v kapitole Zámky, hrady, hfibitovy a pomníky o Novém Mûstû doãteme: Dnes sídlí na zámku ãlovûk ãistû ná, pruïn a elegantní muï, jehoï v razn, po americku oholen obliãej vnuká pfiedstavu rovné, pfiímé pracovní energie a rozmyslné podnikavosti, se svou chotí milé ãeské tváfie, moudrou a laskavou tohoto velikého sídla hospodyní Stavebník a stavitel byli tu v ak i pfied delikátním problémem, jak s lety pfiib vající citlivosti v oboru ochrany památek zvlá È naléhal na dobré rozfie- ení: zámek Novomûstsk mûl b ti konservován jako historická památka, nemûl v ak b ti mrtv m museálním pfiedmûtem, n brï zároveà a pfiedev ím slouïiti jako Ïivé sídlo obytné, úãelné i representaãní. Îe Jurkoviã bude míti cit a lásku pro starinu, bylo zfiejmo kaïdému, kdo znal jiï jeho usilování o záchranu památek umûní lidového. Na druhé stranû jsme poznali, jak horliv m stoupencem moderního bydlení se stal tento architekt pfii navrhování sv ch vil, jako bydli È ãeského ãlovûka. Zde, v Novém Mûstû, bylo potfiebí dáti tento moderní obsah do starobylého rámce, kdyï ten rámec sám byl od zkázy zachránûn, oãi tûn a opraven. 3 Cyril BartoÀ Jurkoviãe zároveà poïádal, aby se zab val také dal ím rodov m sídlem zámkem ve Zbraslavi u Prahy (1911 1913). Architekt mezitím vypracoval návrhy na pfiestavbu letoviska Harasova u Mûlníka pro kníïete Lobkowice, 4 od roku 1923 se vûnoval Kunûtické Hofie 5 a na Slovensku pak zámeãku ve tiavnici, dále zvolenskému, oravskému a bratislavskému hradu. Dne 1. dubna 1919 se Jurkoviã jako vládní komisafi ujal na Slovensku novû zfiízeného úfiadu pro zachování umûleck ch památek. Ve stejné dobû, kdy fie il novomûstské zadání BartoÀÛ, upravoval Jurkoviã pro zahradního architekta a podnikatele v oboru ovocnáfiství Jaroslava Veselého zámek Molitorov u Koufiimi. 6 Oba soubûïnû vznikající projekty jsou v mnoha ohledech pfiíbuzné. Práce v Molitorovû probíhaly zhruba v letech 1908 1911, v Novém Mûstû pak 1909 1914 a je tû pozdûji. V obou pfiípadech interiérového zámeckého fie ení se Jurkoviã absolvent vídeàské vy í prûmyslové koly projevil jako protagonista rakouské secese. Je znát architektovo souznûní s dílem vrs- 1 Obr. 1. Molitorov u Koufiimi (okres Kolín), zámek, Jídelna v Jurkoviãovû úpravû. (Reprofoto J. Novotn, fotoarchiv NPÚ) Poznámky 1 O architektonickém v voji objektu více viz Jakub PAVEL: Nové Mûsto nad Metují Mûstská památková rezervace, státní zámek a památky v okolí, Praha 1962, a novûj í publikace Ivana âe KY. 2 Na historick ch snímcích uloïen ch v zámrském archivu je patrné, Ïe nûkteré partie této v malby byly zfiejmû na samém poãátku 20. století pfiemalovávány a upravovány v secesním duchu. 3 Franti ek ÎÁKAVEC: Dílo Du ana Jurkoviãe kus dûjin ãeskoslovenské architektury, Vesmír, Praha 1929, s. 161 an. Jurkoviãovo dílo zhodnotili ve sv ch publikacích H. Mandysová a novûji Pavel Zatloukal. 4 Nûkdej í vyhledávané letovisko v Harasovû u Mûlníka se v souãasné dobû (po restituci a prodejích) nachází ve velmi zdevastovaném stavu a nadále beznadûjnû chátrá. 5 Obsáhlou Jurkoviãovu a Paclovu dokumentaci ke Kunûtické Hofie uchovává plánov archiv ústfiedního pracovi tû Národního památkového ústavu v Praze. 6 Z movité v bavy stylov ch molitorovsk ch interiérû se dnes na místû nedochovalo témûfi nic. Zámek se dlouhou dobu nacházel v neutû eném stavu, nová majitelka by v ak jiï mûla zaãít s obnovou. 134

tevníka, moravského rodáka, tehdy nejproslulej ího rakouského architekta Josefa Hoffmanna (1870 1956), a jeho inspirativní anglickou zku eností. Souvisí to s vlnou hlub ího rakouského zájmu o hnutí Arts and Crafts, speciálnû o takzvané Scottish Art Nouveau architekta Charlese Rennieho Mackintoshe. Josef Hoffmann se stal roku 1903 zakladatelem proslulé dílny na v robu luxusních umûleckofiemesln ch pfiedmûtû Wiener Werkstätte, Du an Jurkoviã posléze intenzivnûji spolupracoval s v tvarníky sdruïen mi v ãeském Artûlu, zaloïeném v roce 1908. Na rozdíl od sv ch ran ch prací uplatnil Jurkoviã v koncepci interiérové v bavy novomûstské i molitorovské zámecké rezidence u lechtilej í, konvenãní a stfiízlivé formy. Uãinil tak zfiejmû v souladu s pfiáním majitelû, ktefií jako úspû ní podnikatelé usilovali o vy í spoleãenské postavení a uznání. Po roce 1908 byl podle architektova plánu labyrint komorních místností molitorovského zámku v pomûrnû krátkém ãase vybaven kvalitními nábytkov mi sestavami, vyroben mi brnûnsk m Dûlnick m druïstvem stolafisk m. Stavební akci i zde vedl dlouholet JurkoviãÛv spolupracovník praïsk architekt Jan Pacl. Molitorovsk vestibul se sloupy z místního ãerveného pískovce a pfiilehlé místnosti nedoznaly velké zmûny. Zato v patfie Jurkoviã realizoval honosnou jídelnu, která pfii honech mohla pojmout i vût í spoleãnost. Nov, hmotn, aï hfimotn strop tu byl stejnû jako nábytek namofien ãervenû a opatfien zelen m dekorem. Jiné kusy zafiízení pfiilehl ch salonû mûly barvu olivovou. Dûtsk pokoj záfiil bíle, javorové dfievo loïnice bylo ponecháno v pfiirozené podobû, zdobila je v ak navíc perleè. 4 Umûfien, elegantní vzhled molitorovsk ch zámeck ch interiérû doplnily, byè ponûkud naivnû, nástûnné dekorace se stylizovan mi motivy pracovit ch vãel (v pracovnû), vesel ch chodsk ch dudákû (v dûtském pokoji) a uïiteãné, mnoïící se drûbeïe (v loïnici). Na dobov ch snímcích molitorovsk ch interiérû nenajdeme jiné neï Jurkoviãovy nové a jednotné nábytkové sestavy. Star í kusy mobiliáfie ãi drobné historické pfiedmûty se tu neuplatnily. Z obrazov ch dûl upoutá na i pozornost jen olejomalba figurální scéna v loïnici zfiejmû práce malífie Hugo Boettingera (1880 1934). Na tohoto umûlce Jurkoviã posléze pamatoval i s podobnou zakázkou v Novém Mûstû nad Metují. Ve srovnání s Molitorovem bylo BartoÀovské novomûstské zadání obsahovû i ãasovû daleko nároãnûj í, zámek rozlehlej í a poïadavky majitelû osobitûj í a rûznorodûj í. U architekta zadali nejen vyprojektování interiérové v bavy, ale kromû návrhû celkové úpravy exteriérû areálu i zprostfiedkování nákupû umûleck ch pfiedmûtû a navrïení jejich umístûní v salonech a na chodbách. Novomûstsk zámek vyïadoval JurkoviãÛv soustfiedûn zájem a bylo tu nutné poãítat i s respektováním fiady památkov ch hodnot. Nicménû historické snímky nás informují, Ïe nûkteré z nich vzaly i tak za své. Na rozdíl od Molitorova je v Novém Mûstû nad Metují patrnûj í snaha o osobní reprezentaci, zdûraznûní dosaïeného spoleãenského postavení a posléze i zájem o demonstraci národního uvûdomûní majitelû. Ve v zdobû zámeck ch novomûstsk ch interiérû se motivy vlasteneckého charakteru objevily je tû v raznûji po vzniku nového státu, zejména ve 20. letech, pfii dal í fázi nároã- 2 3 Obr. 2. Molitorov u Koufiimi (okres Kolín), zámek po Jurkoviãovû úpravû. (Reprofoto J. Novotn, fotoarchiv NPÚ) Obr. 3. Molitorov u Koufiimi (okres Kolín), zámek, stav v roce 2005. (Foto J. Novotn ) Obr. 4. Molitorov u Koufiimi (okres Kolín), zámek, Pracovna v Jurkoviãovû úpravû. (Reprofoto J. Novotn, fotoarchiv NPÚ) nûj í úpravy. V té dobû jiï ãelní stûnu architektem dfiíve zmûnûného Îebrového sálu namísto podobizny mocnáfie Franti ka Josefa I. zdobil portrét Tomá e G. Masaryka. Jurkoviã a pozdûji zejména Janák s Kyselou dali v Novém Mûstû jasnou formu takzvanému národnímu dekorativismu. Byl na ãeské v tvarné scénû proklamací uvûdomûlého vlasteneckého cítûní, motivován idejemi nové ãeskoslovenské republiky. V dobû prosazujícího se internacionálnû orientovaného funkcionalismu a konstruktivismu lo pfiitom o jisté evropské specifikum. Roku 1910 navrhl Jurkoviã je tû v secesním duchu nev ední interiér novomûstské zimní zámecké zahrady. K dekorativnímu obloïení stûn bylo pouïito kaménkû a keblí z fieky Metuje. V sledn efekt charakterizuje zmínûná Jurkoviãova monografie Franti ka Îákavce z roku 1929 nad- en mi slovy: Jako bychom tu byli pod vodou, v nûjaké fiíãní síni, tak jako pohádkov Ilja VolÏanín v pískovém paláci na dnû své matiãky Volhy. Nábytková souprava této místnosti svou povrchovou úpravou imituje bambus a rákos. Keramické kvûtinové sestavy a alegorické figury jsou zde i v dal ích zámeck ch prostorách vût inou dílem 135

5 6 7 8 9 10 136

Obr. 5. Nové Mûsto nad Metují (okres Náchod), zámek, nerealizovan návrh loïe pro Velkou loïnici hostû podle D. Jurkoviãe, Oblastní archiv v Zámrsku. (Reprofoto J. Novotn ) Obr. 6. Nové Mûsto nad Metují (okres Náchod), zámek, Velká loïnice hostû realizovaná podle návrhu D. Jurkoviãe, souãasn stav. (Foto L. Imlauf) Obr. 7. Nové Mûsto nad Metují (okres Náchod), zámek, tzv. Pokoj mladého muïe v Janákovû pûvodní úpravû. (Reprofoto J. Novotn, fotoarchiv NPÚ) Obr. 8. Nové Mûsto nad Metují (okres Náchod), zámek, tzv. Pokoje mladého muïe, souãasn stav. (Foto L. Imlauf) Obr. 9. Nové Mûsto nad Metují (okres Náchod), zámek, Velká síà v Jurkoviãovû úpravû. (Reprofoto J. Novotn ) Obr. 10. Nové Mûsto nad Metují (okres Náchod), zámek, Velká síà po úpravû P. Janáka, souãasn stav. (Foto L. Imlauf) Obr. 11. Nové Mûsto nad Metují (okres Náchod), zámek, loïnice BartoÀÛ, realizace podle návrhu D. Jurkoviãe, souãasn stav. (Foto L. Imlauf) sochafiky a keramiãky Heleny Johnové (1884 1962). Nûkteré z prací umûlkynû, která u BartoÀÛ také tvofiila, byly urãeny pro exteriéry zámku do parku a zahrady. V Oblastním archivu v Zámrsku je uloïen obsáhl a dosud opomíjen fond plánû, kresebn ch návrhû, korespondence, fotografií, úãtû a dal ích unikátních materiálû osvûtlujících postup prací na novomûstském zámku. Na li jsme zde i variantní Jurkoviãovy skici k v zdobû a v bavû interiérû i pozdûj í práce Pavla Janáka (1882 1956). Z dokladû také vypl vá, Ïe si majitelé jako pfiíleïitostné experty k sobû na Nové Mûsto postupnû zvali na odborné konzultace historiky umûní Karla Mádla, ZdeÀka Wirtha a Vladimíra Novotného. Archivní materiály hovofií také o tom, Ïe Jurkoviã od BartoÀÛ dostal pouvoir k nákupûm staroïitností i novodobûj ích pfiedmûtû. S v bûrem mu nûkdy pomáhala i sleãna Johnová. Zachovaly se napfiíklad relace architekta o moïnosti získat historické cennosti z moravského zámku Kun tátu (vãetnû pfiedmûtû sakrální povahy), o nákupu krétova obrazu z pozûstalosti malífie Hanu e Schwaigera i zprávy o vyhledávání hodnotn ch souborû porcelánového nádobí. S poukazem na tyto archivní informace snad shovívavûji pfiijmeme JurkoviãÛv ponûkud diskutabilní návrh v bavy a v zdoby rodinné bartoàovské barokní loïnice. Realizoval ji tfii roky po zimní zahradû roku 1913. Jde o zvlá tní kompilát v prostoru se zachovanou nástropní malbou ze 16. století, obnoven mi erbovními znaky a novûj í ablonovou v malbou. Mobiliáfi sestává pfieváïnû z barokních a novobarokních kusû nábytku. Rozpaãit m dojmem na nás pûsobí aranïmá textilní draperie uchycené na stûnách pomocí hlav puttû v tomto pojetí snad spí e gilotinovan ch amorkû pûvodem dozajista z rozloïeného barokního oltáfie. K ranûj ím Jurkoviãov m interiérûm na zámku v Novém Mûstû nad Metují patfií je tû Îlut pfiijímací salon, Jídelna a Velká loïnice pro hosty. Mezi akvarelov mi kresbami jsou v zámrském archivu uloïeny návrhy na fie ení obou zámeck ch loïnic. Ukazuje se pfiitom, Ïe Velká loïnice byla zprvu projektována se sestavou impozantního loïe typu antického chrámu na podestû a se závûsy. Realizována v ak byla nakonec v decentnûj í podobû. Zde pfii svém pobytu na Novém Mûstû nocoval prezident T. G. Masaryk. Jídelna sv m obloïením pfiipomíná orientální salon. PÛvodní dekoraci ãtvercov ch polí tvofiil soubor cenného sbûratelského artiklu japonsk ch talífiû Imari. Pozdûji jejich místo zaujala sestava porcelánu mí eàské produkce. Îlut pfiijímací salon je svou stfiízlivou elegancí blízk molitorovsk m interiérûm i tím, Ïe o jeho dekoraci mûl Jurkoviã zfiejmû pfiedem jasno, poãítal s uplatnûním rozmûrnûj í figurální scény malífie Huga Boettingera s názvem Jaro. Za neménû zajímavé prostory novomûstského zámku povaïujeme i spojovací chodby. Na archivních snímcích je patrné, Ïe jsou dnes ochuzeny o svéráznou dekoraci klenby a stûn ve stylu bohatého secesního ornamentu lidového typu. Této v zdobû odpovídaly i dal í prvky v bavy, pfiedev ím typ bûhounû. Kresby ze zámrského archivu dokládají, Ïe zde bylo jiï pfiedem poãítáno nejen s uplat- 11 nûním loveck ch trofejí, ale i se souborem rusk ch dfievofiezeb, takzvan ch tala kinsk ch talífiû. V Tala kinu zam lela svého ãasu knûïna Tûni ovová obrodit lidové umûní podle návrhû souãasn ch rusk ch umûlcû (Miljutina, Roericha a Bilibina). Na chodbû jsou dodnes rozmístûny tûïké lavice lidového, opût ruského typu. Zdobí je robustní dekorativní fiezba. MoÏná, Ïe tato manifestace slovanského, aï rusofilského ladûní pozdûji souvisela i s historick mi událostmi s hrdinstvím na ich legionáfiû v Rusku. Mohla b t odrazem jejich dojmû a vzpomínek na tamní lidovou kulturu, jak se s ní seznámili bûhem svého strastiplného putování pfies celou Rus na Sibifi a do Vladivostoku. VzpomeÀme je tû na tomto místû, Ïe jsme v zámrském archivu objevili i prosebn JurkoviãÛv dopis novomûstskému mecená i (psan poãátkem roku 1911), v nûmï jej Ïádá, aby architektovi svou pfiímluvou dopomohl k zadání projektu rezidenãní praïské vily dr. Karla Kramáfie. Plány okázalé neobarokní stavby dne ního premiérského sídla nakonec vypracoval Friedrich Ohmann (1858 1927). Pozoruhodné jsou v na ich souvislostech pfiedev ím interiéry politikovy rezidence. V dekoraci se tu ne etfií rusk mi lidov mi motivy. V zdoba pfiímo demonstruje Kramáfiovo rusofilství a podporu idejím slovanské vzájemnosti. Ostatnû zásluhu na tom mûla také jeho ruská manïelka. Idea slovanské vzájemnosti je ãitelná i v dal- ích novomûstsk ch interiérech; rovnûï v tûch, k jejichï projektování ve 20. letech BartoÀové pfiizvali pfiedstavitele ãeského kuboexpresionismu a pozdûj ího protagonistu funkcionalismu Pavla Janáka (1882 1956). Architekt se po roce 1918 ztotoïnil s tezemi teoretika umûlecké avantgardy a kubismu Václava Viléma techa (1885 1976), 137

12 13 kter za trvalé hodnoty na eho v tvarného umûní povaïoval ornamentalismus, didaktismus a docenûní lidové tvorby. Novomûstská Janákova Letní jídelna z roku 1924 ve stylu art deco je vybavena nábytkovou sestavou s dekorativní fiezbou hrub ch forem ruského typu. Soubor byl vyroben pfiesnû podle architektovy návrhové kresby uloïené v Zámrsku. Mezi dokumenty archivované bartoàovské korespondence jsme nalezli také JanákÛv pfiátelsk pozdrav zámecké paní, odeslan roku 1937 do Nového Mûsta z Ruska. Na pohlednici se zábûrem pfiezdobeného historického sálu moskevského Kremlu architekt pfiipsal po stranû lichotivou dou ku o podobnosti bartoàovsk ch interiérû s v zdobou tamní slavné carské rezidence. Jednou z nejpozoruhodnûj ích místností novomûstského zámku, jak dokládají archivní dokumenty a historické fotografie, b val ve 20. letech Pokoj mladého muïe. Jeho pûvodní vzhled v originální Janákovû úpravû je unikátním dokladem odváïného uplatnûní forem ãeského rondokubismu v prostorách historické památky. Snese srovnání s dobovou, stejnû absurdnû vyhlíïející v bavou Dívãího pokoje od Ladislava Machonû (1888 1973) z roku 1923, jak ji známe z dochovaného historického snímku. PÛvodní sestava Janákova nábytku se sice na zámku zachovala, ale interiér se bûhem dal ích let upravoval. Novû jej vybavili sestavou kovové konstrukce (typu souprav vyrábûn ch pozdûji podle návrhû Jindfiicha Halabaly) a posléze byl puristicky oãi tûn. Kyselova alegorická malba s vedutami na ich v znamn ch památek zde symbolizovala dûleïitost poznání národních dûjin pro mládeï. Podíl Franti ka Kysely na v sledné podobû zámeck ch interiérû byl nemal. Jeho nástropní malby aè jiï figurální, ãi ornamentálnû dekorativní jsou jímavé sv m naivizujícím, vlasteneck m pojetím. O umûlcovû práci pro Bartonû hovofií detailnûji archivní materiály. Mezi nimi jsou zaloïeny také Kyselovy dopisy novomûstsk m mecená Ûm, napfiíklad z roku 1923 o v zdobû stropu se slovenskou tematikou, nebo i pozdûj í Janákova zpráva o tom, jak lord Runciman pfii náv tûvû Prahy ocenil Kyselovu dekoraci rodinné kaple Barto- ÀÛ v chrámu svatého Víta na Hradãanech. Nelze ov em opomenout díla dal ích ãesk ch umûlcû, napfiíklad textilní v tvarnice Marie Teinitzerové (1879 1960), která podle zpráv uloïen ch v zámrském archivu pracovala na tapiseriích a kobercích pro Bartonû (jak pí e architekt Pavel Janák) s vroucností. Jurkoviãova a Janákova aktivita na novomûstském zámku mûla nakonec podobn obsah a rozpûtí. Zvlá tní pozornost tu zaslouïí pozdûj í nábytkové sestavy období art deco a ãeského kubismu, pro které Janák evidentnû na- el vlivnou inspiraci ve stylu biedermeieru 19. století, speciálnû v produkci známûj í vídeàské firmy Danhauser. V letech 1940 1941 se podle Janákov ch návrhû upravovaly i Jurkoviãem dfiíve zafiízené interiéry Mal krbov a Velk reprezentaãní sál. Na závûr zmiàme je tû jeden architektûv pfiíspûvek k novo- Obr. 12. Nové Mûsto nad Metují (okres Náchod), zámek, chodba v pûvodní Jurkoviãovû úpravû. (Reprofoto J. Novotn ) Obr. 13. Nové Mûsto nad Metují (okres Náchod), zámek, zámecká chodba, souãasn stav. (Foto L. Imlauf) dobûj í podobû interiérû zámku. V patfie u chodby je to kromû jin ch detailû i vstupní ãást s trubkov m ohrazením. V archivu je navíc uloïen JanákÛv velice schematick, funkcionalistick návrh jednoduché v bavy jedné z intimních obytn ch prostor. Historické snímky pfiitom dokumentují zajímavou skuteãnost Janákovi neãinilo potíïe v Novém Mûstû (zfiejmû podle pfiání majitelû) bez milosti zlikvidovat pozoruhodné a jednotnû stylovû zafiízené interiéry jeho bezprostfiedního pfiedchûdce Du ana Jurkoviãe. Pfied ním ale ani Jurkoviã neváhal sv mi úpravami zakr t zbytky dochované historické v malby zámeck ch místností. Shrneme-li podíl obou architektû na vzhledu novomûstsk ch salonû, musíme upozornit na zfiejmou inspiraci lidov m umûním slovansk ch národû (napfiíklad chodby), vliv neobaroka (LoÏnice Barto- ÀÛ), rakouské secese (ovlivnûné anglick m pfiíkladem) a prací Wiener Werkstätte (napfiíklad Velká loïnice hostû, Zlat salon, zanikl interiér zámecké kuchynû, dosud existující koupelna) i inspiraci umûním Orientu (Jídelna). Osobit m zpûsobem se tu prosadila pozoruhodná fáze ãeského kubismu a rondokubismu (Pokoj mladého muïe), v rámci art 138

15 14 Obr. 14. Nové Mûsto nad Metují (okres Náchod), zámek, Letní jídelna realizovaná podle návrhu P. Janáka, souãasn stav. (Reprofoto K. KfiíÏová) Obr. 15. Nové Mûsto nad Metují (okres Náchod), zámek, koupelna BartoÀÛ z první fáze úprav interiérû. (Foto J. Novotn ) deco ãesk dekorativismus (Letní jídelna, Velká pracovna) a nakonec i funkcionalismus. I kdyï se vût inou v souvislosti s Nov m Mûstem hovofií o typicky ãeském v tvarném projevu a pfieváïnû stylu art deco, pfii detailnûj ím pohledu se ukazuje, Ïe jde spí e o sympatick a pestr historick slohov kompilát s pfievahou svérázn ch slovansk ch forem, nejednou snad aï chaotické povahy. Pokud se ale jedná o dal í movitou v zdobu olejomalby, grafiky, kolekci plastiky, keramiku a jiné umûlecké pfiedmûty je nutné zdûraznit ryzí ãeskost jádra tohoto sbírkového souboru. Zastoupeni jsou tu star í ãe tí mistfii Brandl, Kupeck, kréta, Mánes, z dal ích pak âermák, Jaronûk, Nechleba, Myslbek, Panu ka, Slavíãek, Stfiíbrn, tursa, vabinsk (podobiznami BartoÀÛ i grafick m portrétem ãlena rodiny KramáfiÛ), Úprka, Vû ín a dal í. 7 Pfiípad novomûstské adaptace nebyl pfiitom ve své dobû jedin. Od poãátku 20. století se v raznûji upravovaly interiéry i jin ch památkovû cenn ch zámeck ch objektû: ve stylu západoevropské secese napfiíklad na zámku v severoãeském Stekníku pokoje svobodného pána Henneta; pro Karla Dahlberga v letech 1900 1911 zámek RoztûÏ podle projektu architekta Leopolda Bauera; 8 od roku 1905 pro podnikatelskou rodinu KlingerÛ zámek v Kosmonosích, podle návrhû italského funkcionalisty Giuseppa Zottiho pro fieditele kodov ch závodû salony zámku Houska ãi pro stavitele Stanislava Nedûlu místnosti zámku v Tule icích, zafiízené roku 1935 brnûnsk mi Spojen mi umûleckoprûmyslov mi závody; v tomto v ãtu bychom mohli je tû pokraãovat. Poznámky 7 S Jurkoviãem byl v pracovním kontaktu rovnûï pfiední mistr ãeské akvarelové kresby Adolf Ka par. Jak dokazuje archivní zpráva, mûl i tento umûlec zájem uplatnit své práce u majitelû novomûstského zámku. 8 Podle jeho návrhû byly pfiestavovány rovnûï zámky ve Zlínû (1904 1905) a v Kvasicích (1906 1909). 9 Je s podivem (a je to chyba), Ïe zámek Nové Mûsto nad Metují jako jedineãné umûlecké dílo v znamn ch ãesk ch architektû a umûlcû nebyl donedávna zahrnut do souboru prohlá en ch národních kulturních památek. Za pomoc pfii pofiízení dokumentace k tomuto textu dûkuji kolegûm MgA. Jaromírovi Novotnému a Ivanu âe kovi. 139