Kvalita života stárnouc rnoucí populace dílčí výsledky mezinárodn rodní studie HAPIEE N. Čapková,, M. Lustigová,, R. Kubínov nová M. Bob (SZÚ Praha) Bobák (UCL Londýn) 1

Kvalita života Pojem kvalita života - velmi frekventovaný ( různr zné souvislosti, různé vědní disciplíny medicína, psychologie, sociologie, ekonomie, ekologie ) Kvalita života - důsledek interakce mnoha různých r faktorů Sociáln lní,, zdravotní,, ekonomické, environmentáln lní podmínky, které kumulativně a často neznámým způsobem interagují a ovlivňuj ují lidský rozvoj na úrovni jednotlivců i celých společnost ností. Medicína - opírá se o definici WHO (1994) Zdraví není chápáno pouze jako nepřítomnost nemoci, ale jako stav úplné fyzické,, psychické a sociáln lní pohody. 2

Demografická situace v ČR V současnosti 1, 4 mil. občan anů nad 60 let přes 18 %, osob ve věku v 65 let a více v - 14,1 % Faktory ovlivňuj ující nárůst populace vyšší ššího věkuv ku: vývoj porodnosti prodlužov ování středn ední délky života vyšší životní úroveň kvalitnější výživa zdravější životní styl větší možnosti medicíny (snižov ování úmrtnosti ve středn edním m a vyšší šším m středn edním m věku) v migrace obyvatel 3

Prognóza demografického vývoje - Populační stagnace - díky poklesu porodnosti - 1,49 nar. dětí/ d / 1ženu 1 ve fertilním m věku v a snížen ení standardizované mortality (udrženi početn etního stavu populace zajišťuje nad= 2,1) SDŽ u mužů 73,7, u žen 79,9 roků (2007) - U nás n s obdobný fenomén n jako v zemích EU - Stárnut rnutí staré populace - S věkem v stoupá i stupeň závislosti - Částečně závislých ve věku v 65-74 let je přes p 22%, nad 75 let již 65 % - Demografická prognóza české populace - do r. 2030 zestárnut rnutí až o 4 roky(sdž) ) u obou pohlaví - počet osob nad 65 let - 17 aža 21% celé populace 4

Atlas of health in Europe, 2 nd edition 2008,WHO 5

Old population (65+ years) Atlas of health in Europe, 2 nd edition 2008, WHO 6

Cíl l studie Objasnit vliv socioekonomických a psychosociáln lních faktorů,, spotřeby a způsobu konzumace alkoholu a výživy na riziko vzniku chronických onemocnění ve východo a středoevropských zemích - Česku, Polsku, Rusku a Litvě 7

Sledované ukazatele Zdravotní ukazatele : anamnéza, incidence, úmrtnost Rizikové faktory: kouřen ení,, obezita, fyzická aktivita, cholesterol Socioekonomické faktory: úroveň vzdělání,, typ ekonomické aktivity, příjem, p finanční stav, rodinný stav Psychosociáln lní : vnímání změn n po roce 1989, deprese, sociáln lní síť,, pracovní stres, kontrola, optimismus, důvěra d Alkohol: : spotřeba, frekvence, opilost, problémov mové pití,, společensk enské následky Výživa iva: frekvenční dotazník, biomarkery spotřeby ovoce a zeleniny, ukazatele lipid. metabolismu, důraz na nízkou n spotřebu ovoce a zeleniny 8

V Česku osloveno celkem 16 800 osob ( Náhodný N stratifikovaný výběr) Věková kategorie 45-69 let Strukturovaný dotazník Lékařské vyšet etření 9

Struktura dotazníku Osobní dotazník anamnéza rodinná a osobní,, zdravotní stav, kuřáck cké zvyklosti, fyzická aktivita, ADL, konzumace alkoholu, názory n na faktory ovlivňuj ující zdraví,, názory n na vlastní zdraví,, sociáln lní kontakty, pocit bezpečí psychosociáln lní faktory vnímání kontroly nad vlastním životem (CESD-20 škála deprese) socioekonomické souvislosti vzdělání,, ekonomická aktivita, typ zaměstn stnání,, vybavení domácnosti v dětství i v současnosti Dotazník k pro zaměstnan stnané postavení v zaměstn stnání,, náron ročnost, stres v zaměstn stnání,, vyhlídky do budoucna Dotazník k pro osoby v důchodud finanční situace, spokojenost se životem- CASP19 Výživový dotazník odhad průměrn rné spotřeby různých r potravin včetnv etně ovoce a zeleniny 10

Struktura dotazníku Osobní dotazník - subjektivní hodnocení celkového zdravotního stavu a kvality života testováno pomocí SF36 vybrané otázky z 36 položek Původně navržen k použití v klinické praxi - screeningu jednotlivých pacientů, výzkumu a monitorování kvality života specifických a obecných populací Obecně citlivý ke všem zdravotním problémům fyzického charakteru a k celkovému duševnímu zdraví. 11

Lékařské vyšet etření Antropometrická měření Měření TK Vyšet etření funkce plic (spirometrie) Vyšet etření kognitivních funkcí u osob nad 60 let Odběry krve (reflotron( reflotron,, venepunkce) cholesterol, triglyceridy,, glukóza,crp, homocystein,, vit E, vit. C, foláty ty,, beta karoten, B12, genetické markery kardiovaskulárn rních onemocnění 12

Respondence Muži Ženy Celkem RR Rusko 4 269 5 094 9 363 61 % Polsko 5 230 5 498 10 728 61 % Česko 4 125 4 731 8 856 55 % Celkem 13 624 15 323 28 947 59 % 13

HAPIEE II (2006-2008) Kvalita života stárnoucí populace ELSA - English longitudinal Study of Ageing SHARE - Study of Healthy Ageing and retirement in Europe HRS - Health and Retirement Study 14

Cíl l : sledovat kvalitu života v průběhu stárnutí Dotazník k zaměř ěřen na: změny zdravotního stavu, fyzické funkce (ADL, IADL) SF 36-12 položek,úrazy, sociální participaci, seberealizaci, kontrolu nad vlastním životem, autonomii, radost ze života ( CASP12 ) ekonomické well-being strukturu domácnosti a její příjem, majetek, finanční soběstačnost, očekávání do budoucna 15

Sběr dat Forma řízeného pohovoru Computer Assisted Personal Interview (CAPI program) Lékařské vyšet etření (měření TK, kognitivní funkce, test síly stisku ruky, vstávání ze židle na čas, chůze na určitou vzdálenost na čas) 16

Zpravodaj studie Zdraví a životní styl Duben 2006 Číslo 2 Průběh studie Studie začala v roce 2002. Dosud bylo osloveno a vyšetřeno kolem 10 000 osob v každé zemi, čímž se stala jednou z největších studií ve střední a východní Evropě. Díky velkému přínosu 1. etapy studie byly výzkumnými instituty v Evropě a USA poskytnuty další finanční prostředky pro její další pokračování. V minulém roce začaly probíhat analýzy životního stylu jednotlivých zemí. Některé dílčí výsledky naleznete v další části tohoto zpravodaje. Uchovávání dat Jak jsme Vás již opakovaně ujišťovali, všechna získaná data jsou uchovávána anonymně pod identifikačními čísly bez osobních údajů.v případě analýz a publikací se Vaše jméno včetně osobních údajů nikde nevyskytne. Ze Zpravodaje č.1 již víte, že studie Zdraví a životní styl je součástí mezinárodního projektu HAPIEE 1, který probíhá zároveň v Polsku, Rusku a od roku 2005 také v Litvě. Studie je koordinována pracovištěm University College London (Velká Británie). Cílem studie je sledovat vliv životního stylu a sociálních podmínek na zdraví. Naše budoucí spolupráce Sledováním velké skupiny osob během delšího časového období můžeme reálně posoudit a zjistit, jak a čím je zdraví ovlivňováno, a jaká je kvalita života naší populace ve středním a vyšším věku, kdy často dochází ke změně socioekonomického postavení. Rádi bychom přispěli k tomu, aby i starší věkové kategorie prožívaly stárnutí s co možná nejmenšími potížemi a aby se na toto období připravily včas. Druhá etapa studie bude probíhat formou pohovoru, kdy se Vás budeme ptát na Vaše zdraví, sociální zázemí, trávení volného času a ekonomické souvislosti. Součástí tohoto pohovoru jsou testy fyzické zdatnosti (test síly stisku ruky,test rychlosti chůze po vyznačené trase - cca 3m, vstávání ze židle) a mentální testy, které již znáte z předchozího vyšetření. Pohovor je nyní bez odběrů krve v délce asi 1 hodiny. Do budoucna bychom Vás rádi kontaktovali za 2-3 roky krátkým korespondenčním dotazníkem, který se bude týkat případných změn Vašeho zdravotního stavu. Děkujeme Vám za spolupráci. Některé dosavadní výsledky studie Již víte, že tato studie sleduje původ a příčiny srdečně cévních onemocnění, která patří k hlavním příčinám úmrtí v Česku. V roce 2005 činil jejich podíl na celkové úmrtnosti asi 51 %. Hlavní rizikové faktory, které přispívají k vzniku těchto onemocnění, můžeme rozdělit na dvě hlavní skupiny: 1. neovlivnitelné - věk, pohlaví, výskyt srdečních chorob u předků 2. ovlivnitelné uvedeny v rámečku Kouření Vysoký krevní tlak(tk nad 140/90) Vysoká hladina cholesterolu v krvi (celkový cholesterol nad 5 mmol/l, LDL-cholesterol nad 3 mmol/l, HDLcholesterol pod 1 mmol/l, triglyceridy nad 2 mmol/l) Nadváha a obezita (BMI nad 25 kg/m 2 ) Cukrovka Nezdravé výživové zvyklosti Fyzická aktivita pod 30 min denně Dlouhodobé duševní napětí - stres Čím dříve začneme kontrolovat a pozitivně ovlivňovat rizikové faktory, tím kvalitnější a hodnotnější může být náš život. 17 1 zkratka anglického Health, Alcohol and Psychosocial factors in Eastern Europe, česky - Studie Zdraví, alkohol a psychosociální faktory ve východní Evropě.

Kouření (graf 1) Mezi účastníky studie v Česku bylo 27 % kuřáků a 21 % kuřaček. S rostoucím věkem se podíl kuřáků snižuje. Velké rozdíly byly zjištěny nejen mezi jednotlivými zeměmi, ale i mezi ženami a muži. 100% 80% 60% Graf 1. Podíl kuřáků Muži Ženy 100% 80% 60% 40% 20% 0% Graf 2. Zvýšený cholesterol Vysoký cholesterol 87 80 83 Česko Rusko Polsko Ví o svém vysokém cholesterolu 38 Česko 18 Rusko 49 Polsko 17 Česko Léčí se 4 Rusko 22 Polsko 40% 20% 0% Česko Rusko Polsko Česko Rusko Polsko Cholesterol (graf 2) 80 % účastníků studie u nás mělo celkový cholesterol vyšší než je doporučená hodnota (5 mmol/l). Navíc 62 % osob nevědělo, že má zvýšený cholesterol a jen 17 % se léčilo. Rozdíly mezi zeměmi ve výskytu vysoké hladiny cholesterolu v krvi nebyly velké, nalezli jsme však významné rozdíly ve znalosti a léčbě. Graf 3. Spotřeba alkoholu, muži Alkohol (graf 3) Nadměrné pití alkoholu má nepříznivý vliv na duševní a fyzické zdraví, zvláště pak nárazový způsob konzumace. Ve studii je roční spotřeba alkoholu nejvyšší u mužů v Česku (8.5 l čistého alkoholu). Naproti tomu podíl mužů, kteří pijí více než 80 g alkoholu (asi 2dcl 40 % destilátu) během jediné příležitosti alespoň 1x za měsíc, je nejvyšší v Rusku (30 %). Podíl mužů, kteří udávají problémy související s alkoholem (v práci, v rodině, s přáteli) jsou dvakrát vyšší v Rusku než v Česku. Negativní důsledky pití tedy závisí především na způsobu konzumace. Ženy konzumují alkohol v podstatně menším množství než muži a rovněž problémy s nárazovým pitím jsou spíše výjimečné. Litry za rok 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 Roční spotřeba Nárazové pití Česko Rusko Polsko Česko Rusko Polsko 40% 30% 20% 10% 0% Rádi bychom s Vámi i nadále udržovali kontakt, osobním přispěním každého z Vás nám umožníte ve studii pokračovat a získat tak další cenné výsledky. Díky nim budeme moci prosazovat zdravý způsob života pro populaci středního věku. Pozn.: 1l čistého alkoholu = 2,5 l 40% destilátu = 10 l vína =25 l piva. Pokud máte nějaké dotazy týkající se jakékoliv části této studie, prosím použijte kontaktní telefonní čísla ze zvacího dopisu, který jste dostali společně s tímto Zpravodajem. 18

Subjektivní hodnocení zdravotního stavu respondentů v posledních 12 měsících podle vybraných věkových skupin (v %) 100% 90% 80% 70% 60% 8,48 10,63 11,81 10,93 37,98 42,62 47,48 54,2 14,5 57,28 50% 40% 30% 20% 10% 53,54 46,75 40,71 34,87 28,22 0% velmi dobré a dobré průměrné špatné a velmi špatné 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 veková skupina Vypočtené hodnoty: χ² statistika (8)= 282,7 Signifikance (p-hodnota)<0,05 19

Subjektivní hodnocení zdravotního stavu respondentů v posledních 12 měsících podle úrovně vzdělání (v %) 100% 17,3 13,7 8,6 6,9 11,4 80% 60% 52,4 46,7 34,9 48,7 58,7 40% 58,2 20% 34,0 44,7 39,9 24,0 velmi dobré a dobré průměrné špatné a velmi špatné 0% ZŠ Vyučen SŠ VŠ Celkem Dosažená úrověň vzdělání Vypočtené hodnoty: χ² statistika (8)= 389,0 Signifikance (p-hodnota)<0,05 20

Subjektivní hodnocení zdravotního stavu respondentů v posledních 12 měsících podle ekonomické aktivity (v %) 100% 5,9 4,3 6,3 17,1 9,8 22,8 11,3 80% 60% 42,6 38,2 46,6 56,1 54,9 44,4 48,7 40% 20% 51,4 57,5 47,2 26,8 35,3 32,8 40,0 0% zaměstnanec podnikatel pracující důchodce velmi dobrý, dobrý průměrný špatný, velmi špatný důchodce Kategorie ekonomické aktivity osoba v domácnosti nezaměstnaný/á celkem Vypočtené hodnoty: χ² statistika (8)= 687,2 Signifikance (p-hodnota)<0,05 21

Subjektivní hodnocení zdravotního stavu respondentů v posledních 12 měsících podle finanční situace (v %) špatná finanční situace ztížená finanční situace dobrá finanční situace velmi dobrý dobrý průměrný špatný velmi špatný celkem 0% 20% 40% 60% 80% 100% Šance (pravděpodobnost) hodnotit své zdraví pozitivně byla u osob v dobré finanční situaci 2,7krát vyšší (CI 95 % 1,9-3,9) než u osob ve špatné finanční situaci Očištěno pro pohlaví a věk 22

Vztah socioekonomické pozice a výskytu chronických onemocnění Studie HAPIEE, ČR, 2002-2005 VZDĚLÁNÍ MUŽI OR 95% CI Pozn.: Adjustováno věk 23

Vztah socioekonomické pozice a výskytu chronických onemocnění Studie HAPIEE, ČR, 2002-2005 VZDĚLÁNÍ ŽENY OR 95% CI Pozn.: Adjustováno věk 24

Kuřácké zvyklosti (vzdělání) Studie HAPIEE, ČR, 2002-2005 Muži VŠ 16 33,4 47,5 SŠ 23,9 40,5 32,4 Vyučen 31,5 39,9 26,3 ZŠ 38,9 34,8 23,4 0% 20% 40% 60% 80% 100% pravidelní kuřáci nepravidelní kuřáci bývalí kuřácí nekuřáci Vypočtené hodnoty: χ² statistika (9) = 153,1 Signifikance (p-hodnota)<0,05 Ženy VŠ SŠ 17,7 20,3 21,8 23,5 57,9 53,1 Ženy rozdíl není statisticky významný Vyučen 22,1 19,8 55,8 ZŠ 23,0 19,9 54,6 0% 20% 40% 60% 80% 100% pravidelní kuřáci nepravidelní kuřáci bývalí kuřácí nekuřáci Vypočtené hodnoty: χ² statistika (9) = 15,3 25 Signifikance (p-hodnota)=0,083

Konzumace alkoholu Průměrná týdenní dávka alkoholu přepočet množství jednotlivých druhů alkoholu na jednotnou dávku čistého alkoholu v průměru za týden 1 dávka = 12 g 96% etanolu ( 33 cl piva, 13 cl vína, 3 cl destilátu a 12 cl aperitivu) běžné míry alkoholu přepočteny poté na jednotnou dávku: 0,5 l piva = 1,515 dávky 1 dl vína = 0,769 dávky 0,5 dl destilátu = 1,667 dávky 1 dl aperitivu = 0,834 dávky Charakteristika konzumenta - dle týdenní dávky abstinent, respektive výjimečný konzument alkoholu, přiměřený konzument nadměrný konzument Hodnoty týdenních dávek těchto charakteristik - rozdílné pro muže a ženy: abstinent, resp. výjimečný konzument 0-1,9 dávky pro ženy i muže přiměřený konzument 2-14,9 dávek u žen a 2-21,9 dávek u mužů nadměrný konzument nad 15 dávek u žen a 22 dávek u mužů 26

Konzumace alkoholu podle věku, muži (v %) Muži 65-69 22,0 62,1 16,0 V ě ková skupina 60-64 55-59 50-54 17,3 18,2 17,3 60,8 56,9 59,2 21,9 25,0 23,5 45-49 17,5 58,6 23,9 0% 20% 40% 60% 80% 100% abstinent přiměřený konzument nadměrný konzument Zdroj dat: Studie HAPIEE, 2002-2005. Vypočtené hodnoty: χ² statistika (2) = 30,8 Signifikance (p-hodnota)<0,05 27

: Konzumace alkoholu podle věku, ženy (v %) Ženy 65-69 68,8 26,1 5,1 Věková skupina 60-64 55-59 50-54 63,1 60,5 67,1 31,0 32,5 28,1 4,8 5,8 7,0 45-49 53,5 39,3 7,2 0% 20% 40% 60% 80% 100% abstinent přiměřený konzument nadměrný konzument Zdroj dat: Studie HAPIEE, 2002-2005. Vypočtené hodnoty: χ² statistika (2) = 54,7 Signifikance (p-hodnota)<0,05 28

Konzumace alkoholu podle vzdělání, muži (v %) Muži VŠ 18,0 62,9 19,0 Vzdělání SŠ Vyučen 17,5 19,2 60,9 57,6 21,7 23,1 ZŠ 22,8 56,4 20,7 0% 20% 40% 60% 80% 100% abstinent přiměřený konzument nadměrný konzument Zdroj dat: Studie HAPIEE, 2002-2005. Vypočtené hodnoty: χ² statistika (6) = 11,1 Signifikance (p-hodnota)=0,087 29

Konzumace alkoholu podle vzdělání, ženy (v %) Ženy VŠ 51,8 41,6 6,7 Věková skupina SŠ Vyučen 57,7 66,0 36,2 28,2 6,1 5,8 ZŠ 75,7 19,2 5,1 0% 20% 40% 60% 80% 100% abstinent přiměřený konzument nadměrný konzument Zdroj dat: Studie HAPIEE, 2002-2005. Vypočtené hodnoty: χ² statistika (6) = 111,9 Signifikance (p-hodnota)<0,05 30

Kategorie BMI podle úrovně vzdělání, Studie HAPIEE, ČR, 2002-2005 (BMI = hmotnost/ výška ² ) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Muži 30,9 25,8 22,0 19,5 23,7 53,1 53,5 57,1 50,2 54,4 18,9 20,7 20,9 27,4 21,9 ZŠ Vyučen SŠ VŠ Celkem 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Ženy 21,0 15,2 27,6 36,9 33,8 25,4 39,1 40,1 43,1 40,5 51,0 39,9 29,3 34,5 22,6 ZŠ Vyučen SŠ VŠ Celkem norma nadváha obezita norma nadváha obezita Vypočtené hodnoty: χ² statistika (6) = 31,0 Signifikance (p-hodnota)<0,05 Vypočtené hodnoty: χ² statistika (6) = 185,5 Signifikance (p-hodnota)<0,05 31

Fyzická aktivita Studie HAPIEE, ČR, 2002-2005 celkem Rozložení respondentů podle doby věnované fyzické aktivitě, MUŽI 0 hodin 1-3 hodiny 4-10 hodin 11 a vice hodin VŠ SŠ m SŠ b ZŠ 0% 20% 40% 60% 80% 100% 32

Fyzická aktivita Studie HAPIEE, ČR, 2002-2005 Rozložení respondentů podle doby věnované fyzické aktivitě ŽENY celkem 0 hodin 1-3 hodiny 4-10 hodin 11 a více hodin VŠ SŠ m SŠ b ZŠ 0% 20% 40% 60% 80% 100% 33

Vybrané výsledky studie HAPIEE I, populace 60-69 let, n=3 972 Prevalence vybraných onemocnění (%) o. páteře a kloubů vysoký krevní tlak vysoká hladina cholesterolu o. žlučníku alergie chronické o. dýchacích cest cukrovka ICHS/AP vředová choroba žaludku a dvanáctníku ledvinové kaménky nádorová onemocnění IM mozková mrtvice ženy muži 0 10 20 30 40 50 60 70 80 34

1 Vybrané výsledky studie HAPIEE I, populace 60-69 let, n=3 972 Subjektivní hodnocení zdraví 2,3 29,4 55,7 11,9 0,8 velmi dobrý dobrý průměrný špatný velmi špatný 0% 20% 40% 60% 80% 100% Téměř 90 % osob hodnotí své zdraví jako dobré nebo průměrné 35

Omezení každodenních aktivit, P 60-69 činnost / % osob bez omezení muži ženy středně náročná činnost 88,3 80,6 zvednutí a odnesení tašky 85,8 66,7 vystoupaní 1 patra po schodech 84,5 77,4 ohnutí se, předklonění se, kleknutí si 58,6 55,1 chůze 1 km 80,8 76,5 koupel, obléknutí se 91,9 93,1 ženy 43,0 20,6 11,5 9,1 6,1 5,2 4,6 Rozložení populace podle počtu omezujících činností 0 1 2 3 4 5 6 muži 51,7 25,2 7,7 5,1 3,1 3,1 4,1 0% 20% 40% 60% 80% 100% 36

Vztah socioekonomické pozice a omezení každodenních aktivit, Studie HAPIEE, ČR, 2002-2005 Muži, věk 60-69 let činnost / % osob s omezením celkem ZŠ SŠ b SŠ m VŠ středně náročná činnost 11,7 22,1 11,6 9,1 12,3 zvednutí a odnesení tašky 14,2 27,7 17,3 9,5 10,2 vystoupaní 1 patra po schodech 15,3 30,5 19,5 10,1 9,1 ohnutí se, předklonění se, kleknutí si 41,3 60,0 48,6 33,8 30,5 chůze 1 km 19,2 33,1 23,6 14,1 12,9 koupel, obléknutí se 7,9 14,6 8,9 6,5 5,8 37

Vztah socioekonomické pozice a omezení každodenních aktivit, Studie HAPIEE, ČR, 2002-2005 ZŠ SŠ b Rozložení populace podle počtu omezujících aktivit SŠ M VŠ 0 1 2 3 4 5 6 Celkem 0% 20% 40% 60% 80% 100% Muži, věk 60-69 let 38

Vztah socioekonomické pozice a omezení každodenních aktivit, Studie HAPIEE, ČR, 2002-2005 Ženy, věk 60-69 let činnost / % osob s omezením celkem ZŠ SŠ b SŠ m VŠ středně náročná činnost 19,3 28,5 19,5 15,8 9,0 zvednutí a odnesení tašky 33,1 47,4 35,5 25,9 16,9 vystoupaní 1 patra po schodech 22,6 32,6 26,5 16,4 8,0 ohnutí se, předklonění se, kleknutí si 44,7 56,7 48,8 38,9 22,7 chůze 1 km 23,3 33,0 29,0 16,1 8,0 koupel, obléknutí se 6,8 10,1 7,1 5,2 3,4 39

Vztah socioekonomické pozice a omezení každodenních aktivit Studie HAPIEE, ČR, 2002-2005 ZŠ SŠ b Rozložení populace podle počtu omezujících aktivit SŠ M VŠ 0 1 2 3 4 5 6 Celkem 0% 20% 40% 60% 80% 100% Ženy, věk 60-69 let 40

Vztah socioekonomické pozice a kvality života ve vyšším věku Studie HAPIEE, ČR, 2002-2005 Kvalita života měřena pomocí ukazatele CASP 19 Sada otázek zaměřená na kontrolu, nezávislost, spokojenost a seberealizaci Nabývá hodnot 0-57, čím větší tím vyšší kvalita života 30 Vzdělání Průměr ukazatele ZŠ 35,6 SŠ b 36,5 SŠ m 37,8 VŠ 38,9 Celkem 37,1 25 20 15 10 5 ZŠ SŠ bez SŠ VŠ 0 0-7 8-12 13-17 18-22 23-27 28-32 33-37 38-42 43-47 48-52 53-57 41

Kognitivní testy (zapamatování si 10-ti slov, 3 opak.) v ČR R a 5-ti letá věkov Rusku ková kategorie (45-69 let) Men Women mean of cog5 0 2 4 6 8 10 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 Czech Russia Czech Russia Graphs by q2 pohlavi Během stárnutí zhoršení, v Rusku více než v Česku 42

Měření kvality života Modul kvality života CASP 19 ( subjektivní hodnocení ) Control,, Autonomy, Self - Realization, Pleasure Založen na teorii lidských potřeb a uspokojení Kontrola a autonomie více individuáln lní charakter Seberealizace a radost ze života - více sociáln lní charakter Věková kategorie 60-69 let (ranné stáří) CASP 19 jen v dotazníku pro osoby v důchodud Škála hodnocení 0-57 43

1. Můj j věk v k mi nedovolí dělat to, co bych chtěl/a 2. Cítím, že e nemohu ovlivnit to, co měm potká 3. Mohu plánovat svoji budoucnost 4. Cítím m se opomíjen/a 5. Mohu dělat d to, co chci 6. Rodinné povinnosti mi nedovolí dělat to, co bych chtěl/a 7. Mohu si udělat radost tím, t co dělámd 8. Můj j zdravotní stav mi nedovolí dělat to, co bych chtěl/a 9. Nedostatek peněz z mi nedovolí dělat to, co bych chtěl/a 10. Těším m se na každý den 11. Cítím, že e můj m život mám smysl 12. Mám m radost z věcí,, které dělám 13. Mám m radost ze společnosti druhých 14. Když se ohlédnu za svým životem, vcelku mám m m pocit štěstí 15. V těchto dnech se cítím c m plný(á) ) energie 16. Dělám m věci, v které jsem nikdy nedělal/a 17. Cítím m se spokojený/á s tím, jak se můj m život vyvinul 18. Cítím, že e můj m život je plný přílep ležitostí 19. Cítím, že e moje budoucnost vypadá dobře 44

45

CASP 19 KVALITA ŽIVOTA VE STÁŘÍ 60-69 69,, N=2619 P 60 Rozložení populace podle skóre CASP19 Odpovědi nabývají hodnot 0-3, 3 nejpozitivnější 30 % 25 20 15 16,9 21,5 25,3 16,9 10 7,0 7,3 5 0 2,7 0,2 1,0 1,1 8-12 13-17 18-22 23-27 28-32 33-37 38-42 43-47 48-52 53-57 46

Subjektivní hodnocení zdraví (SRH)/ CASP 19 8,0 6,0 Průměrná hodnota CASP 19 = 37,1 4,0 2,0 0,0-2,0 velmi dobrý dobrý průměrný špatný velmi špatný -4,0-6,0-8,0-10,0-12,0 velmi dobrý dobrý průměrný rný špatný velmi špatný 43,6 6 41,1 0 36,1 3 31,2 3 27,1 0 47

Rodinný stav/ CASP 19 0,5 Průměrná hodnota CASP 19 = 37,1 0,0-0,5 svobodný/á ženaty/vdaná a NS rozvedený/á ovdovelý/á -1,0-1,5-2,0 svobodný/á 36,5 ženatý/ vdaná a NS 37,4 rozvedený/á 35,0 ovdovělý/á 36,4-2,5 48

ADL6 6 (po( počet omezujících ch běžb ěžných činností) / CASP 19 4,0 Průměrná hodnota CASP 19 = 37,1 2,0 0,0-2,0 0 1 2 3 4 5 6-4,0-6,0-8,0-10,0 1. středn edně náročná činnost 2. zvednutí a odnesení tašky 3. vystoupaní 1 patra po schodech 4. ohnutí se, předklonp edklonění se, kleknutí si 5. chůze 1 km 6. koupel, obléknut knutí se 0 1 2 3 4 5 6 39,8 5 37,0 6 34,5 4 33,6 9 32,9 7 32,8 5 29,5 3 49

Nemožnost si koupit lék l k /CASP 19 (Stalo se vám v m v posledních 6 měsících, m ch, že e by vám v m předepsal p lékal kařem lék k a vy jste si ho nemohl koupit? ) 3,00 2,00 Průměrná hodnota CASP 19 = 37,1 1,00 0,00-1,00 ne ano, lék nebyl na skladě ano, drahý nebyly mi předepsány léky -2,00-3,00-4,00-5,00-6,00-7,00-8,00 ne 37,18 ano, lék l k nebyl na skladě 32,59 ano, drahý nebyly mi předepsp edepsány 29,85 léky 38,87 50

Finanční situace /CASP 19 2,0 Průměrná hodnota CASP 19 = 37,1 0,0-2,0-4,0 špatná FS někdy špatná FS dobrá FS -6,0-8,0-10,0 špatná FS někdy špatná 27,33 FS 31,98 dobrá FS 37,79-12,0 51

Členství v klubu nebo organizaci /CASP 19 0,60 0,50 0,40 0,30 0,20 ano 37,59 0,10 0,00-0,10 ano ne 36,85 ne -0,20 Průměrná hodnota CASP 19 = 37,1-0,30 52

Pokud ano, četnost společné činnosti /CASP 19 3,00 2,50 Průměrná hodnota CASP 19 = 37,1 2,00 1,50 1,00 0,50 několikrát t týdně asi jednou týdně 40,0 0 37,5 8 0,00-0,50 několikrát týdně asi jednou týdně asi jednou měsíčně asi jednou jednou za několik n měsíčněm jednou za několik měsíců nikdy nebo téměř nikdy 36,9 36,6 5 6-1,00 nikdy nebo téměřt nikdy 35,8 4-1,50-2,00 53

Kontakt s příbuznými p (mimo domácnost) /CASP 19 2,00 1,00 Průměrná hodnota CASP 19 = 37,1 0,00 několikrát týdně asi 1x týdně několikrát za měsíc asi 1x za měsic méně než 1x za měsíc nemám příbuzné -1,00-2,00-3,00-4,00 několikrát t týdně 38,17 asi 1x týdně 36,76 několikrát t za měsícm 36,97 asi 1x za měsícm 35,67 méně než 1x za měsícm 35,18 nemám m příbuznp buzné 33,59 54

Kontakt s přáteli p a známými / CASP 19 3,00 2,00 Průměrná hodnota CASP 19 = 37,1 1,00 0,00-1,00-2,00 několikrát týdně asi 1x týdně několikrát za měsíc asi 1x za měsic několikrát t týdně 38,81 méně než 1x za měsíc nemám přátele či známé -3,00-4,00 asi 1x týdně 38,05 několikrát t za měsícm 37,50 asi 1x za měsícm 37,19-5,00 méně než 1x za měsícm 35,25 nemám m přátele p či i známé 31,34-6,00-7,00 55

Studie HAPIEE Jedna z největších prospektivních studií, zaměřená na chronická neinfekční onemocnění První, která bude systematicky sledovat stárnutí a jeho determinanty Její výsledky nám poskytnou důležitý náhled pro pochopení socialních, behaviorálních a biologických rizikových faktorů KVO, úrazů a depresí 56

nadacap@szu.cz lustigova@szu.cz Děkuji za pozornost 57