Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.5 Karosářské Know how (Vědět jak) Kapitola 24 Povrchová úprava plechů Ing. Vladimír Polehňa 30.9.2012
Obsah OBSAH... 2 ANOTACE VÝUKOVÉHO MATERIÁLU... 3 1 POVRCHOVÁ ÚPRAVA PLECHŮ... 4 1.1 OCHRANY PŘED KOROZÍ PROVÁDÍME:... 4 2 PRACOVNÍ LIST - POVRCHOVÁ ÚPRAVA PLECHŮ... 7 3 DOPORUČENÁ LITERATURA... 8 4 POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE... 9
Anotace výukového materiálu Výukový materiál Karosářské Know How je určen žákům prvních až třetích ročníků všech klempířských i karosářských oborů, případně i žákům nástavbového studia obdobného zaměření. Je vhodný k samostudiu i jako podpora pedagogických pracovníků při jejich přípravě na vyučovací hodinu. Rozsah učiva je v souladu s ŠVP s ohledem na požadavky vyplývající ze společných jednotných zadání uvedených oborů. Novému učivu vždy předchází návaznost na předcházející témata, následuje vysvětlení pojmů a principů i obrazové přílohy zvyšující vnímatelnost studovaného tématu. Ke každé kapitole je vypracován pracovní list sloužící k procvičení a upevnění učiva. V tomto souboru budete mít možnost si osvojit metody povrchových úprav plechů. Žáci získají přehled o způsobech ochrany plechů před korozí. Seznámí se s odbornými pojmy a také se správnými technologickými postupy. 3
1 Povrchová úprava plechů Provádíme ji z důvodů: 1) Ochrany před vlivy prostředí - koroze 2) Zlepšení vlastností povrchových vrstev (chromátování, nitridování, cementování, ) 3) Designová úprava povrchu 1.1 Ochrany před korozí provádíme: - Správnou volbou materiálu - Pokovováním a poplastováním materiálu - Úpravou prostředí - Konstrukční úpravou - Elektrochemickou ochranou. 1.1.1 Ochrana volbou materiálu -různé materiály korodují různou rychlostí. Využíváme znalostí o vlastnostech kovů a jejich slitinách a o jejich stálosti v různých prostředích. 1.1.2 Ochrana pokovováním a poplastováním Podstatou této ochrany je vytvoření vrstvy patřičné tloušťky na základním materiálu. Tato vrstva může být vytvořena většinou ze všech kovů, jejich slitin a oxidů. 1.1.2.1 Kovové povlaky dělíme: a) Podle druhu povlakového kovu - Nejvíce se uplatňují vrstvy povlaky těmito kovy: Mědění, Niklování, Chromování, Cínování, Zinkování, Mosazení, Stříbření, Hliníkování, atd b) Podle použité technologie nanášení povlaků. - Chemicky kovové povlaky - vytvořené chemicky redukcí povlakového kovu bez el. proudu - Galvanicky kovové povlaky - Žárové povlaky - Metalizované povlaky - Povlaky vytvářené mechanicky 1.1.2.2 Povlaky z plastů a pryží Po nanesení nátěrové hmoty na povrch předmětu a po jejím vysušení zůstane na povrchu jen cca 40 % hmoty. Zbytek (rozpouštědla) uniká z povlaku do okolí.
Použitím nanášení práškových filmotvorných látek (plastů) přímo na povrch, bez potřeby rozpouštědel získáme ekonomičtější metodu. Na povrchu zůstane plná hodnota naneseného povlaku. 1.1.2.3 Použití: Povlak má vlastnosti podle použitého druhu plastu. Plastové povlaky se osvědčili: Jako náhrada za nerezové oceli různých nádob jako ochrana před kyselinami a alkalickými výpary jako izolační povlaky elektrických vodičů jako ochrana karoserií ochrana proti korozi ekonomičtější než nátěry. 1.1.2.4 Materiály plastů: polyvinylchloridy, polyetyleny, polyamidy, akryláty, teflony, celulózy, přírodní i syntetické kaučuky. 1.1.2.5 Způsoby povlakování: a) Plátování Plátováním, lepením pásů a desek Žárovým stříkáním Dispersním nanášením Máčením Obložení předmětu deskami nebo foliemi. Desky se šroubují a folie se lepí. Nanesené vrstvy se pohybují kolem 0,1 až 0,3 mm. b) Žárové nanášení plastických hmot Plastické hmoty granulované na prášek( 0,1 až 0,2)mm, jsou nanášeny na předem ohřátý chráněný povrch. Nanášíme: žárovým stříkáním pistolí ( granulová plastická hmota se nataví v trysce stříkací pistole a pak je nanášena na upravený předehřátý povrch předmětu.) Nanášení ve fluidním loži fluidní lože je otevřená nádrž, do které se přivádí porézní deskou umístěnou nade dnem nádrže ventilátorem vzduch. Ten víří částečky plastu umístěné v nádrži. Předehřátý předmět se ponoří do této nádrže. Částičky plastu se na ohřátém povrchu předmětu natavují a vytváří povlak. 5
c) Máčení do plastických hmot Využíváme na velké a těžké kusy.(drátěná pletiva, kryty..) Předměty zavěšené třeba na jeřábu se postříkají lepidlem a následně máčí do pasty z PVC. Po osušení následuje vytvrzení plastické hmoty v peci. 1.1.3 Úpravou prostředí Provádí se úpravou prostředí, které může korozi způsobovat. Přidávají se tzv. inhibitory látky snižující rychlost koroze Snižováním vlhkosti v okolním prostředí použitím vysoušedel (siligel, atd..) Snižováním obsahu kyslíku (fyzikálními nebo chemickými způsoby, inertní plyny,..) 1.1.4 Konstrukční úpravou Již při výrobě a konstrukčním spojování mohou vznikat problematická místa způsobující korozi. Již při návrhu je třeba myslet na vyrušení jakýchkoli možností podporující korozi. Chyby: a) Špatné provedení svarů (nevhodný způsob svařovací technologie, vnitřní pnutí v materiálu, atd..) b) Vznik míst kde se zhromažďují usazeniny ( kapsy, spáry, záhyby,..) c) Korozní makročlánky (nesprávná volba materiálů) d) Přehřívání materiálů (změna vlastností materiálu ) 1.1.5 Elektrochemickou ochranou Většinou využitím jiného materiálu (méně ušlechtilejšího ), který se obětuje místo materiálu, který potřebujeme zachránit. Provádíme: 1) Propojením vodivým spojem chráněné součásti(potrubí) s neušlechtilým kovem. ( ochrana pomocí ochranné elektrody - obětované anody). 2) Připojením zdroje stejnosměrného napětí na chráněnou součást a druhá obětovaná elektroda se uloží do země ( ochrana pomocí vnějšího zdroje napětí )
2 Pracovní list - Povrchová úprava plechů 2.1.1 Uveď důvody pro povrchové ochrany materiálů a) b) c) 2.1.2 Uveď hlavní způsoby ochran proti korozi 1... 2.. 3. 4. 5. 2.1.3 Uveď způsoby povlakování materiálů 1).. 2). 3) 4) 2.1.4 Uveď min 4 způsoby nanášení ochranných povlaků 1.... 2... 3... 4... 2.1.5 Uveď možné konstrukční chyby při výrobě způsobující korozi 1.... 2... 3... 4... 7
3 Doporučená literatura 1. Ing. Král Květoslav KLEMPÍŘSKÁ TECHNOLOGIE II. Učební text, SOŠ automobilní a SOU automobilní Ústí nad Orlicí, 2001/2002. 2. Dr. Jiří Švagr Ing. Jan Vojtík TECHNOLOGIE RUČNÍHO ZPRACOVÁNÍ KOVŮ, Praha 1985, SNTL 3. Doc. Ing. Josef Pošta, CSc. a kol. OPRAVÁRENSTVÍ A DIAGNOSTIKA I, Praha 2000, Informatorium. ISBN 80 86073-60-2
4 Použitá literatura a zdroje 1. Ing. Král Květoslav KLEMPÍŘSKÁ TECHNOLOGIE II. Učební text, SOŠ automobilní a SOU automobilní Ústí nad Orlicí, 2001/2002. 2. Dr. Jiří Švagr Ing. Jan Vojtík TECHNOLOGIE RUČNÍHO ZPRACOVÁNÍ KOVŮ, Praha 1985, SNTL 9