Dvě cesty ke společné měně Zdeněk k TůmaT Konference Jedna měna mnoho příležitostí Praha 6.6.2008
Obsah Euro-strategie Dvě strategie pro přistoupení k společné evropské měně Dvě měnové politiky do přistoupení k společné evropské měně Politická shoda
Euro-strategie Na konci srpna 2007 vláda České republiky schválila aktualizovanou verzi strategie České republiky pro vstup do eurozóny Hodnotí dosavadní Strategii a plnění konvergenčních kritérií Popisuje vývoj v EU od přijetí dosavadní Strategie Hodnotí schopnost české ekonomiky fungovat v rámci eurozóny Definuje výzvy pro hospodářskou politiku A konečně, definuje perspektivy přijetí eura v ČR
Euro-strategie Vstup v okamžiku kdy pro to budou vytvořeny ekonomické podmínky: Plnění maastrichtských kritérií (vnější podmínky) Inflační, kurzové a úrokové kritérium Fiskální kritéria Strukturální reformy směřující ke zvýšení pružnosti české ekonomiky (vnitřní podmínky) Trh práce Obě skupiny jsou vzájemně provázány
Dvě možné strategie přistoupení ke společné evropské měně Obecně existují dvě strategie pro naplnění ekonomických podmínek: Krátkodobě za pomocí administrativních opatření a nutné reformy provést až po vstupu. Provést reformy a naplnit podmínky dlouhodobě. Řada zemí dnešní EMU volila spíše první možnost
Použitá administrativní opatření Při plnění inflačního kritéria: Změny nepřímých daní (Irsko) Dohoda o růstu mezd (Slovinsko) Možná restrikce měnové politiky Při plnění fiskálních kritérií: Použití příjmů z privatizace (Rakousko, Belgie) Prodej licence na provoz satelitního systému parkování (Lucembursko) Převod veřejných nemocnic na kvazi-privátní společnosti (Německo) Prodej budoucích příjmů státní loterie (Řecko)
Vývoj inflace ve vybraných zemích EMU 6 6 Countries enter ERM II 5 Countries introduce the euro as legal tender Ireland 5 European Commission starts assessing euro applications Slovenia 4 4 Greece 3 Spain 3 2 Portugal 2 Control group 1 1 t(-36) t(-24) t(-12) t(0) t(12) t(24) t(36) Zdroj: Bulíř a Hurník: The Maastricht Inflation Criterion and Disinflation in the EU Member Countries
Administrativní opatření a dlouhodobé náklady Administrativní opatření mohou fungovat a nejsou nákladná v krátkém období Jsou však spojena s dlouhodobými náklady Po snížení inflace pomocí administrativních opatření: Inflační očekávání zůstávají vysoká Rychlý růst nominálních mezd a mzdových nákladů Růst cen a ztráta konkurence-schopnosti podniků Snížení hospodářského růstu Měnová politika však již nemůže reagovat
Dlouhodobé náklady: posílení reálného kurzu
Dvě možné strategie přistoupení ke společné evropské měně Strategie nejprve vstup a potom reformy je sice možná, ale ukazuje se jako velmi bolestivá a nákladná z dlouhodobého pohledu. Strategie nejprve reformy a potom vstup je proto strategií preferovanou ČNB.
Dvě měnové politiky do přistoupení ke společné evropské měně Obecně existují dvě možné strategie měnové politiky do doby přistoupení Strategie nominální kotvou je inflace. Strategie nominální kotvou je kurz.
Dvě měnové politiky do přistoupení ke společné evropské měně První strategie umožňuje dosáhnout nízké inflace a úrokových sazeb za současného posilování nominálního kurzu. Trendové zhodnocování reálného kurzu jde přes nominální kurz Strategie samostatné měnové politiky Druhá strategie stabilizuje nominální kurz za vyšší inflace (vyššího růstu nominálních mezd) Trendové zhodnocování reálného kurzu jde přes inflační diferenciál Strategie de-facto přistoupení
2007m09 Dvě měnové politiky do přistoupení ke společné evropské měně Nominální kurz (Leden 2004 = 1) Inflace (meziroční růst CPI) 2007m05 2007m01 2006m09 2006m05 2006m01 2005m09 2005m05 2005m01 2004m09 2004m05 2004m01 2007m09 2007m05 2007m01 2006m09 2006m05 2006m01 2005m09 2005m05 2005m01 2004m09 2004m05 2004m01 16 14 12 10 8 6 4 2 0 1.1 1 0.9 0.8 0.7 0.6 Česká republika Estonsko Lotyšsko Česká republika Estonsko Lotyšsko
Dvě měnové politiky do přistoupení ke společné evropské měně Přestože jsou obě měnové politiky identické z hlediska reálného bohatství Posilování nominálního kurzu je kompenzováno pomalejším růstem nominálních mezd a nižším nominálním úrokovým výnosem Úspěšnost první může vést k politické preferenci pozdějšího vstupu Preference nízké inflace Chybí tradiční argument vstupu v podobě importu kredibilní (kredibilnější) měnové politiky
Politická shoda Preferovaná strategie vstupu: nejprve reformy potom vstup A měnová politika: volba strategie nominální kotvou je inflace a její úspěšné provádění pravděpodobně vede k tomu, že import lepší měnové politiky není politicky dostatečně lákavý Tlačí na pozdější vstup chybí jasná politická shoda
Děkuji za pozornost