,,Dnes jím jako Konžan Během celého března probíhala akce s názvem,,dnes jím jako Konžan. Smyslem bylo přiblížit žákům zábavnou formou, jak vypadá život jejich vrstevníků v Kongu, co dělají, jak tráví čas, upozornit na problémy lidí v rozvojových zemích. Do tohoto projektu se zapojily i některé třídy naší školy. 2.B V pondělí žáci 2. třídy dostali za úkol zapamatovat si 8 slov, které byly vyvěšeny na skříňkách v šatnách. Po časovém limitu museli zapsat, co nejvíce slov, která si zapamatovali. Slova jim napověděla, že se budeme celý týden zabývat Afrikou a zemí, která se jmenuje Kongo. Při odchodu ze šaten jsme si při soutěži zahráli na africké nosiče, kteří náklad nosí na hlavě a zjistili jsme, že to není vůbec nic jednoduchého. V matematice a českém jazyce jsme využili materiálů, které nám poskytla organizace Adopce nablízko. Žáky pracovní listy zaujaly. Dozvěděli jsme se, jak vypadá vlajka Konga, jak se zde žije dětem a přečetli jsme si příběh chlapce Kasonga. Sledovali jsme videa. Děti překvapilo, že si žáci v Kongu hrají úplně stejně jako my.
Vyzkoušeli jsme si i za jakých podmínek se děti učí. Vytvořili jsme skupinky po čtyřech žácích. Celá skupinka se musela vejít k jednomu stolu. Skupinky dostaly k vypracování několik úkolů. Jedním z nich bylo poskládat puzzle Afriky. Nejvíce žákům vadilo, že mají málo prostoru v lavici. V hudební výchově jsme se naučili africkou písničku Jambo, jambo bwana.
Ve výtvarné výchově jsme vytvářeli siluety afrických žen a zdobili jsme je šperky. Abychom ochutnali i africkou kuchyni, uvařili jsme si kukuřičnou kaši.
Na závěr nás ze všech získaných vědomostí přišel vyzkoušet tajemný poutník z Konga.
A protože jsme znali odpověď na všechny otázky, byli jsme odměněni malou sladkostí. 3.A Projektu jsme věnovali 3 vyučovací hodiny 26.3. a 2 vyučovací hodiny 27.3. 2015. Žáci se seznámili s mapou Afriky a tento světadíl pak hledali na slepé mapě světa v 1. části pracovního listu a vyznačili republiku Kongo. Po shlédnutí fotografií a videí, která byly k dispozici, si dokázali alespoň trochu představit, jak se liší ( nebo v čem se podobá )život konžské mládeže s naším - psali rozdíly mezi školou naší a konžskou. Vyřešili barvy na státní vlajce. Četli jsme si recepty jejich nejčastějšího pokrmu kukuřičné kaše bukari, kterou jsme vařili a dokonce si i pochutnali. Také jsme se zkusili naučit zpívat píseň Jambo Bwana a její rytmy nám dlouho zněly v uších. Smutný příběh konžského chlapce Kasonga děti zaujal a fotografie lepily ve správné posloupnosti příběhu. Vysvětlili jsme si, kdo to jsou salesiáni. Ještě jsme si prohlíželi rituální masky, používané při náboženských obřadech a tancích, a podle vlastní fantazie si žáci zkusili masku vybarvit.
4.A I žáci 4. A mohli využít možnosti a věnovat se několik dní poznávání jiného způsobu života svých vrstevníků žijících v Kongu. Využili jsme nabídnuté vzdělávací materiály, které byly vytvořeny dobrovolníky, působícími v Kongu, kde zakoušejí odlišný způsob života na vlastní kůži. Také jsme zhlédli dokumentární pořad Na cestě po Kongu. Na základě předloženého příběhu chlapce Mwamby jsme se pokusili zdramatizovat některé situace, které Mwamba zažil a diskutovali o nich. Celý tento vyučovací blok jsme zakončili tím, že každé dítě napsalo Mwambovi svůj vzkaz, to co by mu přálo, aby se mohl mít také tak dobře, jako se mají ony. 4. B Žáci 4. B se také zapojili do projektu. V úvodní hodině jsme využili nabídnutého materiálu, abychom blíže poznali Kongo, hlavní město, přírodní a nerostné bohatství. Nejvíc nás zajímal život dětí. Přečetli jsme si velmi smutný příběh konžského chlapce Mwamby. Vysvětlili jsme si, kdo jsou děti ulice a jakou roli hrají salesiáni. V další části jsme sledovali videa a prohlíželi fotografie. Na závěr jsme odpovídali na otázky, co jsme se o Kongu dozvěděli.nejzajímavější byla asi poslední hodina. Vyzkoušeli jsme si, jak chutná bukari kukuřičná kaše.
Žáci 5.A dokončili projekt: Dnes jím jako Konžan. Při práci na PC se průběžně dozvídali o poloze Konga, jeho zeměpisných údajích,skladbě obyvatel, způsobu jejich života, problémech svých vrstevníků. Zjistili, že život v této zemi vůbec není lehký, k čemuž přispěl i příběh malého chlapce z Konga. Během besedy, kterou si uspořádali a na které prezentovali své příspěvky získané z četných zdrojů, došli k závěru, že jsou všichni rádi, že žijí v ČR. A protože během realizace projektu byl Mezinárodní den vzdělanosti (7.dubna), točila se beseda i o škole u nás a v Kongu, o chuti něco se učit a vůbec do školy chodit. Rovněž páťáci využili příležitost uvařit si jídlo dle nabízeného receptu : BUKARI A MALAKI. Po ochutnání této kaše s fazolemi usoudili, že jednou za čas by ji klidně mohli mít i ve svém jídelníčku. Její každodenní konzumaci si ale představit nedovedou. Proto začali experimentovat a z těsta z kukuřičné mouky vytvářeli placičky a křupínky. Nejvíce chutnali, když si je osladili. Při výtvarné výchově ztvárnili své představy o životě dětí z DRK.
Slova závěrem Povídání o Kongu se nám moc líbilo a uvědomili jsme si, jaké máme vlastně štěstí, že jsme se narodili právě v České republice. (Mgr. H. Kopecká. Mgr. V. Ouřadová. Mgr. J. Balko. Mgr. H. Dantlingerová, Mgr. A. Wimmerová)