Estetická plastická chirurgie 2006/2007 & Zdravotní turistika v ČR. Hilcom, s.r.o. Pobřežní 370/4 186 00Praha 8



Podobné dokumenty
Estetická plastická chirurgie v ČR v roce červen 2011

Estetická plastická chirurgie v ČR. v roce 2008/2009

Estetická plastická chirurgie O jaké estetické zákroky se Češi zajímají? Výsledky průzkumu na portále


Ceník plastické chirurgie. Všechny uvedené ceny jsou včetně DPH. Operace prsou

ZHORŠUJE SE VZTAH ČECHŮ K POLSKU, MAĎARSKU, UKRAJINĚ I ČÍNĚ

Zdroje a využití informací v oblasti léčiv - veřejnost

Estetická plastická chirurgie v očích zájemkyň a zájemců o zákrok. Výsledky průzkumu na portále

UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ FAKULTY TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE NA PRACOVNÍM TRHU

CO POVAŽUJE ČESKÁ VEŘEJNOST ZA NEBEZPEČÍ PRO NAŠI ZEMI?

Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik Shrnutí

Stručné shrnutí výsledků

Tisková zpráva. Evropany nejvíce trápí hospodářské problémy mezi nimi je na prvním místě nezaměstnanost. Studie GfK Verein nazvaná Výzvy Evropy 2012

CENÍK ZDRAVOTNICKÝCH VÝKONŮ A SLUŽEB POSKYTOVANÝCH ZA PŘÍMOU ÚHRADU (ceník aktualizovaný )

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku

CENÍK ZDRAVOTNICKÝCH VÝKONŮ A SLUŽEB POSKYTOVANÝCH ZA PŘÍMOU ÚHRADU (ceník aktualizovaný )

Hodnocení změn v postojích studentů intervenovaných

Zdroje a využívání informací v oblasti léčiv - lékaři

ANALÝZA POSTOJŮ VEŘEJNOSTI KE KRIMINALITĚ V PLZNI

P R Ů Z K U M SPOKOJENOSTI UŽIVATELŮ SLUŽEB PATRONÁTNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY V ROCE 2013

Institut dětí a mládeže MŠMT ČR Sámova 3, Praha 10

Výsledky průzkumu mezi absolventy VUT v Brně z let

TISKOVÁ ZPRÁVA. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický

LISTOPAD 2009 PŘIPRAVENO PRO. ri. Heřmanova 22, PRAHA 7 Tel.: , Fax: INBOX@MARKENT.

Příloha B Průzkum podnikatelského prostředí

Tisková zpráva. 1. Středoevropská odborná konference Efektivní nemocnice Žebříčky letošních nejlépe hodnocených nemocnic ČR Nemocnice ČR 2011

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže

závěrečná zpráva Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Volný čas

Rizika nákupu spotřebního zboží

V předchozích číslech Osobního lékaře jsme podrobně popsali vznik, kli- nický obraz a léčbu křečových žil. Jednou z nejčastěji používaných metod

Spokojenost zákazníků

4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ

Deváťáci před přihláškami. Studie Než zazvoní 9. února 2016

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2015 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

Výsledky průzkumu spokojenosti strávníka

2 Spokojenost/nespokojenost s finančním úřadem. 3 Hodnocení finančního úřadu. 4 Způsob komunikace s finančním úřadem. 5 Shrnutí a doporučení.

Tisková zpráva. Evropští spotřebitelé pod vlivem krize. Výsledky průzkumu GfK zjišťujícího spotřebitelské klima v Evropě ve třetím čtvrtletí 2015

II. Nemoci a zdravotní omezení související s výkonem povolání

Barometr v českých nemocnicích a zdravotních pojišťovnách 2010

Průzkum uživatelů dálkového tepla ve vybraných lokalitách ČR Prezentace Factum Invenio

ANALÝZA ČESKÉHO EXPORTÉRA 2014

8.3 Dotazníkové šetření

Ředění a podávání léčiv intravenózní cestou

RNDr. Tomáš Pavlík, PhD. RNDr. Jiří Jarkovský, PhD. Doc. RNDr. Ladislav Dušek, PhD. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky

Šetření absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a s odborným výcvikem tři roky od ukončení studia

Informovanost o Parkinsonově nemoci

Vážení a milí spoluobčané,

Čína vykazuje nejvyšší objem firemních pohledávek po splatnosti od roku 2010

Zdravotnická dokumentace - ambulantní

TISKOVÁ ZPRÁVA. Palmový olej

Průzkum uživatelů dálkového tepla ve vybraných lokalitách ČR Prezentace Factum Invenio

České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní

CFA / OVB Forecasting Survey

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ (EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM), STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A KRAJEM VYSOČINA

Základní charakteristiky zdraví, nemocnosti a úmrtnosti (Tabulka 5)

LGBT mládež a diskriminace Olga Pechová

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Dotazníkové šetření Územní identita a občanská společnost v okresech Ústí nad Labem, Děčín, Teplice, Litoměřice

RNDr. Tomáš Raiter řešitel projektu KVALITA OČIMA PACIENTŮ projekt podporuje Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR. TISKOVÁ ZPRÁVA 14.

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ PRO SPOLUPRACUJÍCÍ ODBORNÍKY A ORGANIZACE ZPĚTNÁ VAZBA ZA ROK 2015

Slaďování pracovního a rodinného života a rovné příležitosti žen a mužů mezi mosteckými zaměstnavateli

Surveillance infekcí v místě chirurgického výkonu (IMCHV) v Evropě v letech volně přeložil a upravil MUDr.

SEŠIT II. Tabulky a grafy všech návštěvníků ŠETŘENÍ A VYHODNOCENÍ STATISTICKÝCH DAT NÁVŠTĚVNOSTI V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH.

Analýza poskytovatelů sociálních služeb na území POÚ Stod a Dobřany

DPS Žlutice, p. o. Pod Strání 467, Žlutice Tel.: IČ

XXIV. VZDĚLÁVACÍ SYMPOZIUM

Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR. Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/ ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

V ý r oční zpráva. Praha Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy. léčených uživatelů drog

Strategický plán městyse Nový Hrádek do roku 2020 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ

Analýza dotazníkového šetření mezi uživateli sociálních služeb

BAROMETR MEZI MEDIKY 2018

Výzkum zaměřený na domácí cestovní ruch Vyhodnocení etapy zima 2010

Srpen Daňová jistota v ČR Shrnutí průzkumu

Zájem obyvatel ČR o práci v zahraničí

Naše společnost 2005

Žebříček českých nemocnic pro r. 2010

PO /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:

Vyhodnocení dotazníkového šetření V Poradně Charity Ostrava 2014

Blogy a sociální sítě očima firemních komunikátorů

5. CZ-NACE 16 - ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVĚNÝCH, KORKOVÝCH, PROUTĚNÝCH A SLAMĚNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ NÁBYTKU

Monitoring MLÁDEŽ v Blatné 2015/2016

Souhrn. Zpráva ESPAD za rok 2007 Užívání návykových látek mezi studenty v 35 evropských

PROJEKT DO STATISTIKY PRŮZKUM V TECHNICKÉ MENZE

PRŮZKUM SPOKOJENOSTI ZÁKAZNÍKŮ ODDĚLENÍ PŘEKLADŮ A TLUMOČENÍ. V Praze dne 30. června 2009

PROBLEMATIKA NÁSILÍ NA ŽENÁCH OPTIKOU ČESKÉ POPULACE

Hodnocení ekonomické situace domácností a vybraných sociálních podmínek v ČR

Statutární město Ostrava Městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz úřad městského obvodu ODLEHČOVACÍ SLUŽBA. Výroční zpráva za rok 2014

BAROMETR MEZI MEDIKY 2018

ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU PROTIDROGOVÉ POLITIKY V ROCE 2014 Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky

Studie mediální gramotnosti populace ČR

Primární léc ba oblic ejovy ch rozs te pů. 9:30-10:15 as. MUDr. E. Leamerová

Q Manpower Index trhu práce Česká republika

Koncepce vzdělávání v energetice

Šetření akreditovaných a neakreditovaných vzdělávacích programů MŠMT za rok 2011

Akční plán č. 8b: Zvýšení dostupnosti návazné péče

Monitoring návštěvníků Libereckého kraje zima 2006

PŘEHLED PSYCHOLOGICKÉHO PORADENSTVÍ NA VŠ V ČR. 1. Obecný přehled poskytování psychologického poradenství na VŠ v ČR

Studie uživatelů modelu CAF

vyučující. Dopad projektu byl zjišťován pomocí dotazníkového šetření. Dotazníky

Transkript:

Estetická plastická chirurgie 2006/2007 & Zdravotní turistika v ČR

1 Cíl průzkumu... 3 2 Realizace a metodologie průzkumu... 4 3 Plastická chirurgie v ČR... 5 3.1 Orientace na českou versus zahraniční klientelu... 5 3.2 Poměr české a zahraniční klientely (v %)... 6 3.3 Z jakých zemí pocházeli nejčastěji zahraniční klienti... 7 3.4 Počet realizovaných zákroků plastické chirurgie v roce 2007... 9 3.5 Meziroční srovnání počtu klientů (r. 2006/2007)... 9 3.6 Pohlaví a věk klientů... 11 3.7 Nejčastěji prováděné zákroky... 12 3.7.1 Zákroky u žen...12 3.7.2 Zákroky u mužů...13 3.8 Informovanost klientů... 14 3.9 Pooperační péče... 15 3.10 Žádosti o opravu zákroku od jiného chirurga z jiného pracoviště... 16 3.10.1 Nejčastější příčina nespokojenosti a žádostí o re-operace...16 3.11 Odmítání klientů... 18 4 Zdravotní turistika v ČR... 19 4.1 Získávání zahraničních klientů... 19 4.2 Organizace zdravotních pobytů pro zahraniční klienty... 20 4.3 Podoby a rizika zdravotní turistiky... 22 4.3.1 Konzultace a vyšetření před zákrokem...22 4.3.2 Pooperační péče...24 5 Příloha Dotazník... 27 2

1 Cíl průzkumu Cílem průzkumu bylo získat aktuální informace z oboru estetické plastické chirurgie a zdravotní turistiky. Otázky v dotazníku jsme koncipovali tak, aby získané informace byly zajímavé jak pro lékaře a kliniky, tak pro pacienty a média. Realizovaný výzkum lze tématicky rozdělit na dvě oblasti situaci v oboru estetické plastické chirurgie v ČR a zdravotní turistiku. Výzkum byl zaměřen na získání základních údajů z oboru estetické plastické chirurgie v České republice. Zjišťovali jsme především: počet provedených zákroků za rok 2007, nejčastěji prováděné zákroky, pohlaví a věk klientů, počet re-operací jiných chirurgů, počet odmítnutých klientů, země původu klientů. Cílem průzkumu bylo rovněž získat meziroční srovnání pro roky 2006/2007 a vypozorovat trendy pro roky následující. Druhou oblastí, kterou jsme chtěli rámcově zmapovat, je zdravotní turistika za estetickou plastickou chirurgií do ČR. V této části jsme se zaměřili především na: podíl zahraniční klientely, způsob získávání zahraničních klientů, pomoc při organizaci zdravotních pobytů, četnost a rizikovost jednotlivých postupů ve zdravotní turistice.

2 Realizace a metodologie průzkumu Studie byla realizována formou dotazníkového šetření. Sběr dat probíhal pomocí osobních, případně telefonických, rozhovorů v období březen květen 2008. Do výzkumné studie se zapojilo 45 atestovaných plastických chirurgů z celé České republiky. Po respondentech byl u jednotlivých otázek vyžadován jejich kvalifikovaný odhad, nikoli exaktní data. Dotazník je přílohou studie. 4

3 Plastická chirurgie v ČR 3.1 Orientace na českou versus zahraniční klientelu 87% dotázaných plastických chirurgů uvedlo, že se orientují na klienty z České republiky i ze zahraničí, přičemž země původu nehraje roli. 11% dotázaných se zaměřuje výhradně na českou klientelu. 2% chirurgů operuje české klienty a zahraniční klienty z vybraných zemí, jedná se především o s ČR sousedící státy Slovensko, Rakousko a Německo. Orientace na českou a zahraniční klientelu Podíl lékařů pouze z ČR 11% z ČR a vybraných cizích zemí 2% z ČR i ze zahraničí (země nerozhoduje) 87% Zdroj: (2008), N=45 5

3.2 Poměr české a zahraniční klientely (v %) Zahraniční klienti tvoří u průměrného lékaře (medián) 1 10% jeho klientely. Přepočítáme-li klientelu na počet provedených zákroků, zjistíme, že zákroky pro zahraniční klientelu činily v roce 2007 v průměru 19% všech zákroků. Z toho vyplývá, že zahraniční klienti navštěvují spíše větší kliniky. Podíl zahraniční klientely se mezi jednotlivými lékaři různí. U 39% lékařů tvoří zahraniční klientela žádný nebo velmi malý podíl do 5%. Naopak zahraniční pacienti tvoří více než polovinu klientely u 5% dotázaných lékařů. Jak uvidíme dále, podíl zahraničních klientů se oproti roku 2006 snížil (viz kap. 3.4.1). Podíl zahraničních pacientů na celkové klientele lékaře Podíl lékařů 50% 40% 39% 32% 30% 20% 17% 12% 10% 0% 0% 5% 6% - 15% 16% - 30% 31% a více zahraničních klientů Zdroj: (2008), N=45 1 Medián je střední hodnota. Seřadíme-li vzestupně všechny hodnoty, medián je hodnota uprostřed. Narozdíl od průměru není zkreslen případnými extrémními hodnotami. 6

3.3 Z jakých zemí pocházeli nejčastěji zahraniční klienti Lékaře, kteří provádí zákroky i pro zahraniční klienty, jsme požádali, aby uvedli, ze kterých států tito klienti nejčastěji přijíždějí. 79% dotázaných chirurgů uvedlo, že jejich klienti pochází z Německa. Na prvním místě uvedlo Německo 33% lékařů. Druhou nejčastější zemí původu zahraničních klientů bylo Rakousko (54% lékařů). Následuje Velká Británie. Klientelu z Velké Británie má 46% chirurgů, přičemž klientela z VB je nejčastější u 28% lékařů. Slovenskou klientelu uvedlo 23% chirurgů. Do ČR přijíždějí klienti i ze vzdálenějších destinací, např. z USA, Ruska, JARu či z Arabských států. Jejich četnost ovšem není vysoká. Provedeme-li vážený odhad počtu klientů, pořadí největších zemí se nezmění nejvíce klientů do ČR přijíždí z Německa, následuje Rakousko, UK a Slovensko. 7

Z jakých zemí nejčastěji pochází zahraniční klienti Podíl lékařů Německo 33% 46% Rakousko 18% 36% UK Slovensko 13% 28% 10% 18% Nejčastější země Další země Švýcarsko 3% 8% USA 10% Itálie 8% Rusko 8% Polsko 3% 3% Belgie 5% JAR 3% Ostatní státy 18% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% Zdroj: (2008), N=45 8

3.4 Počet realizovaných zákroků plastické chirurgie v roce 2007 Počet provedených zákroků za rok 2007 se mezi jednotlivými lékaři značně liší. Lékař s nejnižším počtem provedl 30 zákroků, lékař s nejvyšším počtem pak zákroků 1300. V roce 2007 provedl průměrný lékař (medián) 2 400 zákroků. Počet realizovaných zákroků v roce 2007 Podíl lékařů 40% 33% 33% 30% 20% 20% 10% 5% 5% 5% 0% do 200 201-400 401-600 601 800 801-1000 1001 a více zákroků Zdroj: www.plasticka-chirurgie.info (2008), N=45 3.5 Meziroční srovnání počtu klientů (r. 2006/2007) V roce 2007 zaznamenali dotázaní plastičtí chirurgové nárůst klientely. Růst počtu českých pacientů byl častější než růst počtu zahraničních klientů. 62% respondentů uvedlo, že v porovnání s rokem 2006 jim v roce 2007 počet klientů z České republiky stoupl. Naopak pokles českých klientů uvedlo pouze 4% dotázaných lékařů. 38% plastických chirurgů uvedlo nárůst zahraniční klientely. Pokles zahraniční klientely zaznamenalo 16% lékařů. 2 Medián je střední hodnota. Seřadíme-li vzestupně všechny hodnoty, medián je hodnota uprostřed. Narozdíl od průměru není zkreslen případnými extrémními hodnotami. 9

Počet klientů v r. 2007 v porovnání s r. 2006 Podíl lékařů 70% 60% 62% Klienti z ČR Zahraniční klienti 50% 40% 38% 33% 42% 30% 20% 10% 0% 16% 4% 4% 0% stoupl byl srovnatelný klesl neodpověděl Zdroj: (2008), N=45 10

3.6 Pohlaví a věk klientů Klientelu českých estetických plastických lékařů tvoří v naprosté většině ženy (v průměru 88%, respektive 87% u zahraniční klientely). Žádný z dotázaných lékařů se nespecializuje pouze na ženy nebo naopak pouze na muže. 67% respondentů uvedlo, že jejich ženská klientela spadá nejčastěji do věkové skupiny 31 50 let, rovněž mužská klientela pochází nejčastěji z této věkové skupiny (dle odpovědí respondentů 56%). Druhou nejpočetnější skupinu tvoří klienti ve věku 18 30 let, dle odpovědí respondentů 22% žen a 18 % mužů. Narozdíl od žen, plastické chirurgy navštěvují i starší muži po padesátce. Nejčastější věková skupina klientů Podíl lékařů 80% 70% 60% 67% 56% Věk žen Věk mužů 50% 40% 30% 20% 22% 18% 18% 10% 4% 7% 9% 0% 18-30 let 31-50 let 51-a vice let neodpověděl Zdroj: (2008), N=45 11

3.7 Nejčastěji prováděné zákroky Respondentům jsme položili otázku, jaké tři zákroky prováděli v roce 2007 nejčastěji. Ptali jsme se zvlášť na zákroky u mužů a žen, a to jak u české tak zahraniční klientely. 3.7.1 Zákroky u žen Nejčastěji prováděné operace u českých žen jsou zvětšení prsou (augmentace) a operace víček. Oba dva zákroky provádí nejčastěji přibližně 80% plastických chirurgů (operace víček byla častěji jmenována na prvním místě). U zahraničních žen jednoznačně vede augmentace. Mezi tři nejčastější zákroky ji uvedlo 83% dotázaných chirurgů. Následuje operace víček a liposukce (57%). Zahraniční ženy si nechávají častěji než české ženy provádět facelift. Nejčastější zákroky u žen 3 nejčastější zákroky, podíl lékařů zvětšení prsou víčka liposukce 57% 53% 57% 78% 84% 83% facelift modelace prsou nos abdominoplastika zmenšení prsou labioplastika 16% 29% 18% 23% 18% 14% 16% 14% 11% 9% 4% 9% České pacientky Zahraniční pacientky botox 3% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% Zdroj: (2008), N=45 12

3.7.2 Zákroky u mužů 86% respondentů uvedlo, že mezi tři nejčastější zákroky u českých klientů - mužů patří operace víček, 73% dotázaných uvedlo liposukci a 55% operaci nosu. U zahraničních klientů je pořadí nejčastěji realizovaných zákroků stejné jako u českých klientů. Podobně jako zahraniční klientky si i zahraniční pacienti nechávají častěji než čeští muži provádět facelift. Nejčastější zákroky u mužů 3 nejčastější zákroky, podíl lékařů víčka 86% 88% liposukce 73% 67% nos 42% 55% otoplastika facelift 7% 15% 27% 24% Čeští pacienti Zahraniční pacienti transplantace vlasů 9% 6% abdominoplastika 7% 6% gynekomastie 7% 6% obřízka 5% 3% ostatní 6% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Zdroj: (2008), N=45 13

3.8 Informovanost klientů Zajímalo nás, jak lékaři hodnotí informovanost klientů o požadovaných zákrocích a zda si pacienti uvědomují, jaká rizika či komplikace se s daným chirurgickým výkonem pojí. Oslovení lékaři hodnotili informovanost klientů pomocí škály známek 1-5, kdy 1=výborná informovanost a 5=nedostatečná informovanost. Informovanost klientů informovanost Z ČR Ze zahraničí o nutnosti informovat se předem detailně o 2,1 1,6 ceně zákroku, co všechno zahrnuje všeobecně o zákroku, o který se zajímají 2,1 2,0 o nutnosti informovat se o odbornosti daného 3,2 2,5 lékaře či kliniky o nutné pooperační péči a omezeních po čas rekonvalescence, která je nutno respektovat 3,1 2,7 o možných rizicích a komplikacích spojených se zákrokem Pozn. Tabulka uvádí průměrné známky, které respondenti klientům přiřadili. 3,2 2,7 Ze srovnání české a zahraniční klientely vychází, že zahraniční pacienti jsou celkově lépe informováni než čeští pacienti. Dle lékařů jsou klienti nejlépe informováni o potřebě předem se detailně informovat o ceně zákroku. Kromě ceny jsou pacienti informovaní všeobecně o požadovaném zákroku. Naopak nedostatečné povědomí mají pacienti, zvláště pak čeští pacienti, o možných rizicích, o pooperační péči a o odbornosti lékaře. 14

3.9 Pooperační péče V návaznosti na povědomí pacientů o rizicích zákroku a nutnosti pooperační péče nás zajímá, do jaké míry jsou klienti ukáznění co se týče pooperační péče. Předpokládáme, že nedostatečná informovanost o významu pooperační péče vede i k jejímu podceňování a zanedbávání. Lékaři hodnotili ukázněnost klientů na škále 1-5, přičemž 1=výborná až 5=nedostatečná ukázněnost. Ukázněnost klientů klienti z ČR - ženy 1,8 klienti z ciziny - ženy 2,2 klienti z ČR - muži 2,0 klienti z ciziny - muži 2,3 Pozn. Tabulka uvádí průměrné známky, které respondenti klientům přiřadili. Obecně doporučenou pooperační péči dodržují zodpovědněji české pacientky a pacienti ve srovnání se zahraničními. Může to souviset obecněji s fenoménem zdravotní turistiky, která skrývá větší míru rizika a rozhodují se pro ni lidé, kteří nejsou tolik zodpovědní ke svému zdraví. Ženy jsou ve srovnání s muži více ukázněné. Nepotvrdil se předpoklad, že by prvotní nižší informovanost vedla i k menší zodpovědnosti. Dodržování doporučené pooperační péče závisí více obecně s rizikovějším životním stylem mužů, případně s rozhodnutím podstoupit zákrok v zahraničí. 15

3.10 Žádosti o opravu zákroku od jiného chirurga z jiného pracoviště Součástí práce praktických chirurgů jsou i re-operace, neboli oprava ne zcela podařené první či další operace. Zajímá nás, jak jsou re-operace časté a s čím souvisí. Přibližně 5% českých pacientů žádá o re-operaci jiného plastického chirurga 3. Stejný je i mediánový podíl re-operací na celkovém počtu operací průměrného chirirga. U zahraniční klientely je mediánový podíl re-operací stejný jako u české klientely. Nevíme však, zda se jedná o opravu zákroků, kterou provedli čeští nebo zahraniční lékaři. Podíl reoperací na celkovém počtu operací Podíl lékařů Čeští pacienti (podíl lékařů) Podíl lékařů 40% 30% 20% 10% 13% 31% 24% 14% 31% 10% Zahraniční pacienti (podíl lékařů) 28% 17% 16% 16% 0% 0% - 1% reoperací 2% - 3% reoperací 4% - 5% reoperací 6% - 10% reoperací 11% a více reoperací Zdroj: (2008), N=45 3.10.1 Nejčastější příčina nespokojenosti a žádostí o re-operace Nejčastější příčiny žádosti o re-operaci zákroku provedeného na jiném pracovišti je kombinace nekvalitní práce předchozího operatéra, špatná komunikace a přehnaná očekávání ze strany pacienta. Nelze říci, která příčina je častější. 3 Váženo počtem klientů a předpokládáme, že lékaři v České republice pokryjí většinu českých pacientů. 16

Lékaři, kteří provádějí více re-operací, se kloní k názoru, že příčinou nespokojenosti je nekvalitní práce operatéra. Naopak lékaři, kteří se s žádostmi o re-operaci setkávají méně často, častěji zdůrazňují přehnaná očekávání ze strany pacienta či špatnou komunikaci operátora. Nejčastější příčiny nespokojenosti a žádostí o re-operaci Podíl lékařů nekvalitní práce operatéra a tedy nedůvěra ve výsledek opravy 51% přehnaná očekávání ze strany pacienta 47% špatná komunikace či chování operatéra 44% druhá reoperace (první operace i následná reoperace proběhla u stejného chirurga) 4% jiný důvod 9% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% Zdroj: (2008), N=45 17

3.11 Odmítání klientů Jak často odmítají plastičtí chirurgové provádět zákroky svým pacientkám či pacientům? Liší se tento podíl u zahraniční a české klientely? Průměrný plastický chirurg (medián) odmítne 10% českých zájemců a 5% zahraničních zájemců. Přepočítáme-li údaj na počet provedených zákroků, je odmítnuto 16% českých zájemců a 11% zahraničních zájemců. Velké kliniky odmítají klienty častěji než kliniky s malým počtem zákroků. Podíl odmítnutých klientů na celkovém počtu operací Podíl lékařů 60% 50% 53% 45% ČR klienti Zahraniční klienti 40% 30% 20% 25% 23% 20% 20% 10% 7% 7% 0% 0-5% 6-15% 16-30% 31% a více Odmítnutých klientů Zdroj: (2008), N=45 18

4 Zdravotní turistika v ČR 4.1 Získávání zahraničních klientů Zajímalo nás, jakými kanály získávají plastičtí chirurgové zahraniční klienty. Ptali jsme se proto, jakými způsoby je zahraniční klienti v roce 2007 oslovili. Nejčastěji jsou lékaři oslovováni za základě osobního doporučení. Na prvním místě uvedlo tento způsob 53% dotázaných lékařů a dalších 35% jej jmenovalo na dalších pozicích. Druhým nejčastějším způsobem vyhledávání zahraničních lékařů je vlastní průzkum na internetu. 68% lékařů je osloveno právě na základě webových stránek. U 18% lékařů je to nejčastější zdroj zahraničních klientů. 35% lékařů získává zahraniční klienty prostřednictvím specializovaných cestovních agentur. Pro 20% je to nejčastější způsob. Jakými způsoby oslovují zahraniční klienty české lékaře Pouze lékaři, kteří mají zahraniční klientelu (podíl lékařů) nejčastější způsob další způsob nevyužívaný způsob osobní doporučení 53% 35% 13% vlastní průzkum na internetu 18% 50% 33% specializované cestovní agentury 20% 15% 65% prezentace na www.plastickachirurgie.info 3% 30% 68% informace z tisku či médií 3% 10% 88% 0% 20% 40% 60% 80% 100% Zdroj: (2008), N=4O 19

4.2 Organizace zdravotních pobytů pro zahraniční klienty Lékařů, kteří mají zahraniční klientelu, jsme se ptali, zda nabízí pomoc svým zahraničním klientům při organizaci/realizaci jejich zdravotního pobytu. Pokud ano, zajímá nás, jakým způsobem. 56% respondentů odpovědělo, že pomáhají zahraničním klientům s organizací jejich zdravotního pobytu. Pomoc s organizací zahraničního pobytu zvyšuje velikost zahraniční klientely. Lékaři, kteří pomoc s organizací nabízejí, mají v průměru 103 zahraničních klientů (21% klientely), kdežto lékaři, kteří pomoc s organizací nenabízejí, mají v průměru 53 zahraničních klientů (9% klientely). Pomoc zahraničním klientům s organizací zdr. pobytu Pouze lékaři, kteří mají zahraniční klientelu. Neodpověděl 7% NE 30% ANO 63% Zdroj: (2008), N=4O 20

Z respondentů, kteří uvedli, že zahraničním klientům pomáhají: 54% dotázaných poskytuje zahraničním klientům vlastní servis (např. vlastní zajištění transportu z letiště, ubytování). 27% lékařů doporučí klientovi vhodné partnery pro zajištění ubytování, dopravy, apod., detaily ale již domlouvá klient sám. 19% dotázaných pomáhá klientům ve spolupráci se specializovanou cestovní agenturou. Způsob pomoci zahraničním klientům s organizací pobytu Pouze lékaři, kteří pomáhají s organizací pobytu. ve spolupráci se specializovanou cestovní agenturou 19% v případě zájmu doporučení partnerů pro zajištění ubytování, dopravy, apod., detaily ale již domlo 27% vlastní servis o zahraniční klientelu (např. vlastní zajištění transportu z letiště, ubytování) 54% Zdroj: (2008), N=26 21

4.3 Podoby a rizika zdravotní turistiky Zdravotní turistika v oblasti plastické chirurgie má různé podoby, které sebou také přinášejí různě vysoké riziko pro možné komplikace po provedení zákroku. Nejdříve jsme se lékařů ptali, jak často se s jednotlivými postupy setkávají. Následně nás zajímalo, za jak rizikové je považují. Baterii výroků jsme rozdělili na 2 části. První část se týká konzultací a vyšetření před zákrokem, druhá část pak pooperačního chování pacientů. 4.3.1 Konzultace a vyšetření před zákrokem Nejčastěji se lékaři setkávají s konzultací na dálku prostřednictvím telefonu či e-mailu a následním přicestováním pro provedení zákroků (53% lékařů velmi často). Lékaři považují konzultaci na dálku za středně rizikový postup. Za výrazně rizikovější považují lékaři postup, kdy pacient přijede bez předchozí konzultace či vyšetření přímo na provedení zákroku. Přesto se s takovýmto postupem setkává často 44% lékařů. Častěji se s tímto přístupem setkávají lékaři, kteří jej nepovažují za rizikový (a pravděpodobně jej i nabízejí). Naopak dvojí cesta, první za účelem vyšetření a konzultace a druhá za účelem operace, je u zahraničních klientů výjimečná. Často se s ní setkává pouze 9% lékařů. 22

Četnost různých podob vyšetření a konzultací před zákrokem Pouze lékaři, kteří mají zahraniční klientelu velmi často často zřídka vůbec konzultace na dálku (prostřednictvím emailu, telefonu), přicestování pro provedení zákroku/ů 53% 28% 8% 11% přicestování za účelem první a jediné konzultace k jednomu či několika zákrokům s jeho/jejich následným okamžitým provedením 18% 26% 29% 26% první cesta za účelem několika osobních konzultací s odborníky z různých pracovišť, následně druhá cesta pro provedení operace na vybraném pracovišti 6% 3% 67% 24% 0% 20% 40% 60% 80% 100% Zdroj: (2008), N=4O 23

Rizikovost různých způsobů předoperačních vyšetření a konzultací Pouze lékaři, kteří mají zahraniční klientelu. vysoké střední nízké přicestování za účelem první a jediné konzultace k jednomu či několika zákrokům s jeho/jejich následným okamžitým provedením 35% 42% 23% konzultace na dálku (prostřednictvím emailu, telefonu), přicestování pro provedení zákroku/ů 15% 63% 22% 0% 20% 40% 60% 80% 100% Zdroj: (2008), N=4O 4.3.2 Pooperační péče Lékaři považují rizika s odmítáním pooperační péče za větší než provádění konzultací na dálku, případně provedení vyšetření až v den zákroku. Zároveň výskyt odmítání pooperační péče je nižší. Zatímco u předoperační péče vnímání rizikovosti postupu úzce souvisí i s jeho frekvencí (lékaři, kteří považují postup za rizikoví jej nenabízí), u nedodržování pooperační péče tomu tak není. Nedodržování pooperační péče je vnímáno za rizikové všemi lékaři a výskyt těchto faktorů souvisí spíše se zodpovědností pacientů než s nastavením vnitřních zásad lékaře a hranic rizikovosti. Za nejrizikovější lze považovat okamžité odcestování a odmítnutí pooperační hospitalizace do optimálního zhojení. Naštěstí nebývá příliš časté. Velmi často se s ním setkává pouze 11% lékařů, kteří mají zahraniční klientelu. O něco méně rizikovější, ale stále vysoce rizikové, je dle lékařů nedodržování doporučení pro pooperační péči (např. masáže či nošení speciálního prádla). I s tímto fenoménem se setkává pouze zřídka 82% lékařů. 24

Následná pooperační péče a rekonvalescence v místě bydliště pacienta je považována za středně rizikovou. Lékaři se s ní u zahraničních klientů setkávají častěji (26% lékařů a dalších 32% často). Četnost odmítání pooperační péče Pouze lékaři, kteří mají zahraniční klientelu velmi často často zřídka vůbec následná pooperační péče a rekonvalescence je prováděna v místě bydliště pacienta 26% 32% 39% 3% nedodržení dalších doporučení pro pooperační péči (např. masáže, nošení spec. prádla, atd.) 7% 11% 82% 0% odmítnutí pooperační hospitalizace do optimálního zhojení, okamžité odcestování 11% 3% 39% 47% 0% 20% 40% 60% 80% 100% Zdroj: (2008), N=4O 25

Rizika odmítání pooperační péče Pouze lékaři, kteří mají zahraniční klientelu vysoké střední nízké odmítnutí pooperační hospitalizace do optimálního zhojení, okamžité odcestování 94% 3% 3% nedodržení dalších doporučení pro pooperační péči (např. masáže, nošení spec. prádla, atd.) 65% 26% 9% následná pooperační péče a rekonvalescence je prováděna v místě bydliště pacienta 31% 56% 14% 0% 20% 40% 60% 80% 100% Zdroj: (2008), N=4O 26

5 Příloha Dotazník Plastická chirurgie 2007/2008 & Turistika za plastickou chirurgií do ČR veškeré údaje z tohoto dotazníku budou sloužit jen pro statistické zpracování a nebudou uvedeny jinak, než v anonymní, agregované podobě Jméno lékaře: Datum: 1.) Orientujete se na klienty: a) pouze z ČR b) z ČR i ze zahraničí (země nerozhoduje) c) z ČR a vybraných cizích zemí d) pouze ze zahraničí 2) Z jakých zemí byli nejčastěji Vaši zahraniční klienti v roce 2007: 1 2 3 4 3) Počet Vámi realizovaných zákroků plastické chirurgie v roce 2007: a) Počet CELKEM realizovaných plastických estetických zákroků v r. 2007: xxxxx (bez zahrnutí drobných ambulantních excizí) b) z toho česká klientela c) z toho zahraniční klientela % žen % mužů % žen % mužů d) Kolik procent ze všech provedených zákroků připadá na zahraniční klientelu...%? 27

4) Ve srovnání s rokem předchozím (2006) počet klientů: a) z ČR stoupl byl srovnatelný klesl b) z ciziny stoupl byl srovnatelný klesl 5) Jaká byla v roce 2007 nejčastější věková skupina klientů: (zaškrtněte v každém sloupci jednu možnost, nejčastější skupinu klientů) ženy: muži: 18-30 18-30 31-50 31-50 51-a vice 51-a vice 6) Uveďte 3 nejčastěji prováděné zákroky a jejich počty u klientů z ČR (za rok 2007): ženy (počet zákroků / rok) muži (počet zákroků / rok) 1 1 2 2 3 3 7) Uveďte 3 nejčastěji prováděné zákroky u klientů z ciziny (za rok 2007): ženy (počet zákroků / rok) muži (počet zákroků / rok) 1 1 2 2 3 3 8) Jaká je, podle vás, informovanost či povědomí českých klientů: (oznámkujte 1-5 jako ve škole, přičemž 1=výborná - 5=nedostatečná) 28

a) všeobecně o zákroku, o který se zajímají b) o možných rizicích a komplikacích spojených se zákrokem c) o nutné pooperační péči a omezeních po čas rekonvalescence, se kterými je nutno počítat a respektovat je d) o nutnosti informovat se o odbornosti daného lékaře či kliniky (atestovaný vs.neatestovaný plastický chirurg,..) e) o nutnosti informovat se předem detailně o ceně zákroku, co všechno zahrnuje 9) Jaká je, podle vás, informovanost či povědomí zahraničních klientů: (oznámkujte 1-5 jako ve škole, přičemž 1=výborná - 5=nedostatečná) a) všeobecně o zákroku, o který se zajímají b) o možných rizicích a komplikacích spojených se zákrokem c) o nutné pooperační péči a omezeních po čas rekonvalescence, která je nutno respektovat d) o nutnosti informovat se o odbornosti daného lékaře či kliniky (atestovaný vs.neatestovaný plastický chirurg,..) e) o nutnosti informovat se předem detailně o ceně zákroku, co všechno zahrnuje 10) Jaká je ukázněnost klientů, co se týče Vámi doporučené pooperační péče: (oznámkujte 1-5 jako ve škole, přičemž 1=výborná - 5=nedostatečná) a) klienti z ČR - ženy c) klienti z ciziny - ženy b) klienti z ČR muži d) klienti z ciziny muži 11) Jak často se setkáváte s žádostí o opravu zákroku od jiného chirurga z jiného pracoviště? 29

počet... do roka / klienti z ČR počet... do roka / klienti z ciziny 12) Jaké jsou nejčastější příčiny nespokojenosti a žádosti o re-operaci zákroku provedeného na jiném pracovišti? (zvolenou odpověď zakřížkujte) a) nekvalitní práce operatéra a tedy nedůvěra ve výsledek opravy b) špatná komunikace či chování operatéra c) přehnaná očekávání ze strany pacienta d) druhá reoperace (první operace i následná reoperace proběhla u stejného chirurga) e) jiná, upřesněte:... 13) Uveďte, prosím, procento Vámi odmítnutých klientů z celkového počtu za r. 2007: (bez rozlišení důvodu zdravotní, nerealizovatelné představy, atd...) klienti z ČR... % klienti z ciziny...% 14) Jakými způsoby Vás oslovili zahraniční klienté v roce 2007: (zvolené odpovědi zakřížkujte a přiřaďte jim hodnotu 1-5, 1=nejčastější 5=nejméně častý způsob oslovení) 1) prostřednictvím specializované cestovní agentury 2) na základě vlastního průzkumu na internetu 3) na základě informací z tisku či médií 4) na základě osobního doporučení 5) na základě Vaší prezentace na 6) jinak uveďte... 30

15) Nabízíte pomoc klientům ze zahraničí s organizací/realizací jejich zdrav. pobytu? ANO NE - v případě že ANO, jak: a) ve spolupráci se specializovanou cestovní agenturou b) vlastní servis o zahraniční klientelu (např. vlastní zajištění transportu z letiště, ubytování) c) v případě zájmu doporučení partnerů pro zajištění ubytování, dopravy, apod., detaily ale již domlouvá klient sám d) kombinace:... 16) Zdravotní turistika v oblasti plastické chirurgie má různé podoby, které sebou také přinášejí různě vysoké riziko pro možné komplikace po provedení zákroku. Jak často se setkáváte s uvedenými postupy ve Vaši praxi a jak rizikové podle Vás jsou: a) první cesta za účelem několika osobních konzultací s odborníky z různých pracovišť, následně druhá cesta pro provedení operace na vybraném pracovišti setkávám se: velmi často často zřídka vůbec b) konzultace na dálku (prostřednictvím emailu, telefonu), přicestování pro provedení zákroku/ů setkávám se: velmi často často zřídka vůbec riziko: vysoké střední nízké c) přicestování za účelem první a jediné konzultace k jednomu či několika zákrokům s jeho/jejich následným okamžitým provedením setkávám se: velmi často často zřídka vůbec 31

riziko: vysoké střední nízké d) následná pooperační péče a rekonvalescence je prováděna v místě bydliště pacienta setkávám se: velmi často často zřídka vůbec riziko: vysoké střední nízké e) odmítnutí pooperační hospitalizace do optimálního zhojení, okamžité odcestování setkávám se: velmi často často zřídka vůbec riziko: vysoké střední nízké f) nedodržení dalších doporučení pro pooperační péči (např. masáže, nošení spec. prádla, atd.) setkávám se: velmi často často zřídka vůbec riziko: vysoké střední nízké g) jiné, uveďte:... setkávám se: velmi často často zřídka vůbec riziko: vysoké střední nízké 32