Reflexe divadelních projektů v mediálním prostředí rádia a jejich význam pro práci uměleckého manažera

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie Divadelní manažerství Reflexe divadelních projektů v mediálním prostředí rádia a jejich význam pro práci uměleckého manažera Bakalářská diplomová práce Autor práce: Marie Rotnáglová Vedoucí práce: MgA. Hana Krejčí, Ph.D. Oponent práce: prof. PhDr. Miroslav Plešák Brno 2014

Bibliografický záznam ROTNÁGLOVÁ, Marie. Reflexe divadelních projektů v mediálním prostředí rádia a jejich význam pro práci uměleckého manažera. [The reflection of theatre projects in radio media environment and their importance to the work of the art manager]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie, 2014. 57 s. Vedoucí bakalářské práce MgA. Hana Krejčí, Ph.D.

Abstrakt Cílem bakalářské práce je zmapovat a přiblížit současné podmínky a možnosti spolupráce divadelního manažera s vybranými rozhlasovými stanicemi, a to jak v komerčním, tak veřejnoprávním mediálním prostoru. V první části práce autorka definuje hlavní pojmy vztahující se k problematice prezentace projektů v mediích a rozhlasu obecně. V druhé části práce pak zkoumá samotné mediální prostředí rádia, zastoupení pořadů o kultuře v jejich vysílání a možnosti prezentace projektů v jednotlivých celoplošných veřejnoprávních a komerčních stanicích. Práce je možným vodítkem pro umělecké manažery, kteří se chtějí lépe orientovat v možnostech mediální spolupráce s vybranými rozhlasovými stanicemi v České republice. Klíčová slova média, rozhlas, spolupráce, mediální partnerství, reklama, sponzoring Abstract The aim of the bachelor thesis is to map and reflect the current possibilities and conditions of the cooperation between a radio station and a theatre manager both in the private and public media sectors. In the first part the author defines the main terms, that are linked with the presentation of projects in media and radio in general. The second part reflects the radio media environment itself, representation of culture programs in the broadcasting and possibilities of project presentations in individual nationwide public and commercial stations. The thesis might serve as a lead for arts managers for a better understanding of conditions of cooperation with the radio in the Czech Republic. Keywords media, radio, cooperation, media partnership, advertisement, sponsorship

Tuto bakalářskou práci bych ráda věnovala Julietě Serrano za její nedocenitelný herecký výkon a vlající paruku ve filmu Ženy na pokraji nervového zhroucení.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně pouze za použití uvedených informačních zdrojů. V Brně dne 29. 8. 2014 Marie Rotnáglová

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala MgA. Hance Krejčí, Ph.D. za její laskavý a milý přístup po celou dobu studia a opravdu velkou trpělivost při vedení mé práce. Za nezapomenutelné zážitky a velké přátelství po tři roky studia děkuji svým nejmilejším spolužačkám. V neposlední řadě děkuji za bezmeznou podporu své milované rodině.

OBSAH ÚVOD... 9 A) ČÁST TEORETICKÁ... 11 1. Vymezení pojmů... 11 1.1 Umělecký manažer... 11 1.2 Reflexe... 11 1.3 Prezentace... 12 1.4 Živé umění... 12 1.5 Média... 12 1.6 Mediace... 13 1.7 Marketing... 14 1.8 Public relations... 15 1.9 Reklama... 16 1.10 Sponzoring... 17 1.11 Mediální partnerství... 18 2. Rozhlas... 19 2.1 Duální systém vysílání... 21 2.2 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání... 22 2.3 Český rozhlas... 23 2.3.1 Kodex Českého rozhlasu... 23 2.3.2 Financování Českého rozhlasu... 24 2.3.3 Umělecké pořady... 25 2.4 Komerční stanice... 26 2.4.1 Regie Radio Music... 27 B) ČÁST PRAKTICKÁ... 28 3. Možnosti spolupráce manažera projektu s rozhlasovou stanicí... 28 3.1 Zkoumané stanice a zastoupení pořadů reflektujících živé umění v jejich vysílání... 29 3.1.1 Český rozhlas Radiožurnál... 29 3.1.2 Český rozhlas Dvojka... 30 3.1.3 Český rozhlas Vltava... 31 3.1.4 Český rozhlas Plus... 33

3.1.5 Evropa 2... 34 3.1.6 Rádio Impuls... 35 3.1.7 Frekvence 1... 35 3.1.8 Rozhlasová síť BBC ČR (Zet)... 36 3.1.9 Shrnutí... 36 3.2 Možnosti prezentace projektu na stanicích Českého rozhlasu... 37 3.2.1 Reklama na stanicích Českého rozhlasu... 38 3.2.2 Sponzoring na stanicích Českého rozhlasu... 39 3.2.3 Spolupráce na míru s Českým rozhlasem... 39 3.2.4 Mediální partnerství s Českým rozhlasem... 41 3.2.5 Prezentace projektů ve vysílání ČRo... 43 3.2.6 Shrnutí... 44 3.3 Možnosti prezentace projektu na soukromých celoplošných rozhlasových stanicích... 45 3.3.1 Reklama... 45 3.3.2 Sponzoring... 46 3.3.3 Cross-mediální řešení... 46 3.3.4 Speciální operace... 47 3.3.5 Mediální partnerství... 47 3.3.6 Shrnutí... 48 ZÁVĚR... 50 Použité zdroje... 53 Konzultace... 57 Seznam grafů... 57 Seznam zkratek... 57

ÚVOD Rádio je jedním z médií, se kterým se většinová populace denně setkává, a to buď formou cíleného poslechu za účelem získávání informací, nebo kulisového poslechu při běžných denních činnostech. Ať už se jedná o první či druhou situaci, rádio je součástí života většiny lidí, aniž si fakticky uvědomují jeho vliv a množství informací, které se k nim prostřednictvím vysílání dostává. Pro uměleckého manažera je potom rozhlas jednou z možných alternativ oslovení publika pro vlastní projekty. Autorka práce si dala za cíl zmapovat a přiblížit současné možnosti a podmínky spolupráce mezi vybranými rozhlasovými stanicemi a divadelním manažerem, a to jak ve veřejnoprávní, tak komerční sféře. Pro svůj výzkum si autorka práce stanovila následující tři hypotézy, které ověřuje v praktické části. 1. Veřejnoprávní rozhlas ze zákona poskytuje prostor pro reflexi divadelních projektů. 2. Komerční celoplošné stanice poskytují velmi malé procento ze svého vysílání reflexi živého umění. 3. Veřejnoprávní a komerční stanice poskytují různé podmínky a možnosti pro prezentaci divadelního projektu, které mohou pomoci PR a marketingovým aktivitám manažera. V první části této práce se autorka věnovala teoretickému vymezení pojmů, které souvisejí s prací uměleckého manažera, který chce svůj projekt prezentovat v mediálním prostoru, definovala základní pojmy a kontext, které se týkají současné situace v oblasti rozhlasové mediální produkce a jejího celoplošného komerčního i veřejnoprávního vysílání. V druhé části práce si dala autorka za cíl zkoumáním programových schémat jednotlivých celoplošných stanic nalézt odpověď na otázku, zda a jakým způsobem je v České republice vytvářen prostor pro prezentaci divadelních projektů prostřednictvím rozhlasového mediálního prostoru. Věnovala se proto průzkumu programových schémat a analýze možných forem spolupráce manažera 9

a celoplošných stanic veřejnoprávních (Český rozhlas Radiožurnál, Český rozhlas Dvojka, Český rozhlas Vltava, Český rozhlas Plus) a celoplošných stanic komerčních (Evropa 2, Rádio Impuls, Frekvence 1, Rozhlasová síť BBC ČR projekt Zet). Svůj výzkum prováděla autorka pomocí analýzy dostupných programových schémat jednotlivých stanic, čerpala také z odborné literatury a souvisejících zdrojů dostupných na internetu. Formou emailové komunikace byly vedeny konzultace s jednotlivými zástupci veřejnoprávních i komerčních rozhlasových stanic, jejichž postřehy a podněty byly do praktické části práce rovněž aplikovány. Hledáním možných způsobů prezentace projektu ve vybraných stanicích autorka reflektuje odlišnosti pramenící z prostředí duálního systému vysílání (viz kapitola 2.1), od nichž se odvíjejí specifika vybraných stanic. Jejich popisem práce usnadňuje orientaci v dané problematice, a může tedy být případným vodítkem pro divadelní manažery, kteří hledají cestu k prosazení svého projektu do vysílání některé z českých rozhlasových stanic. 10

A) ČÁST TEORETICKÁ 1. Vymezení pojmů Pro snazší orientaci v tématu považuje autorka práce za důležité v první řadě seznámit čtenáře se základními pojmy, které jsou stěžejní pro jeho pochopení a jejich definováním vytyčit prostor pro následnou analýzu zkoumaného prostředí. Autorka definuje klíčové pojmy, které se vyskytují už v samotném názvu práce, jako je reflexe, umělecký manažer nebo živé umění jakožto širší specifikace divadelních projektů. Vysvětlením pojmů média a zejména mediace pojednává o médiích v širším kontextu a o způsobu, jakým komunikují s veřejností. Uvedena jsou i hesla, která budou užita v další části práce a jsou pro ni nezbytná, jako je marketing, PR a zejména reklama, sponzoring a mediální partnerství. 1.1 Umělecký manažer Pro potřeby práce definuje autorka uměleckého manažera jakožto osobu odpovědnou za organizaci uměleckého projektu, může být označován termínem šéf produkce (DVOŘÁK, 2005, str. 28). Manažer je osoba odpovědná za celý chod organizace, může mít po ruce další pomocné síly ve formě produkčního, nad jehož prací má dohled, zajišťujícího chod nižších úrovní organizace (kostýmy, rekvizity, účinkující). Divadelní manažer se spolu s režisérem podílí na výsledné podobě projektu, a to i ve smyslu mediální prezentace, kterou společně volí s ohledem na tvar a podobu díla. 1.2 Reflexe Českým ekvivalentem slova reflexe je odrazivost nebo zrcadlení. Reflexí pro potřeby této bakalářské práce autorka definuje odrazy uměleckých projektů v mediálním prostředí rádia. Je možno sem zařadit jakýkoliv ohlas v souvislosti s divadelním projektem, který je uveřejněn v rádiovém prostředí, ať už to jsou recenze, reportáže, pozvánky. Autorka práce z pojmu reflexe vyjímá samotný záznam díla. 11

1.3 Prezentace Prezentací rozumí autorka práce v rámci rozhlasového prostředí placenou inzerci a další formy propagace, které nereflektují obsah daného projektu, jejich smyslem není zhodnocení ani posouzení díla, ale slouží pouze k upozornění posluchačů na projekt a informuje o jeho konání. V této práci se bude autorka vedle mediální reflexe projektů věnovat i možným formám prezentace projektu pomocí dané stanice. 1.4 Živé umění Patrice Pavis ve svém divadelním slovníku označuje pojmem živá umění taková scénická umění, která pracují s živým tělem. Divadlo, tanec, pantomima, taneční divadlo, opera a další jsou protikladem k mechanickým uměním, která pouze reprodukují obraz těla, např. film. (PAVIS, 2004, str. 456). Pro účely bakalářské práce rozumějme živým uměním právě tyto výše zmiňované pojmy, z nichž největší důraz klade autorka práce, vzhledem k zaměření svého oboru, na divadelní projekty. 1.5 Média Média jsou sdělovací prostředky, které jsou nositeli informací, tedy noviny, časopisy, televizní a rozhlasové vysílání, zpravodajské portály, ale i blogy, chaty, sociální sítě, kde mohou jednotlivci šířit informace či komentovat aktuální společenské a politické dění. Média jsou základní cílovou skupinou v public relations, prostřednictvím médií jsou budovány vztahy s dalšími cílovými skupinami, je vytvářena pozitivní firemní image a reputace. Práce s médii je základní aktivitou v public relations více v kapitole 1.8 Public relations. Média přinášejí informace k široké veřejnosti, ovlivňují veřejné mínění. (JURÁŠKOVÁ, HORŇÁK, 2012, str. 131) Pro potřeby divadelního projektu média fungují jako prostředníci mezi jeho tvůrci a potenciálními diváky, konzumenty dané mediální informace. Dle Jiráka a Köpplové vybrané médium dodává předpokládanou pozornost svých příjemců inzerentům. Inzerenty pak zajímá především velikost publika a jeho sociální profil. Sociální profil publika je podstatný zejména pro produkty určené jen vybrané skupině příjemců. (JIRÁK, KÖPPLOVÁ, 2003, str. 65) 12

Z výše uvedené definice vyplývá, že média hrají obrovskou roli v rámci budování vztahů s cílovými skupinami (pro potřeby divadla stanovme jako cílovou skupinou potenciálního diváka), které by se pořadatel projektu měl snažit formovat a vyvíjet. Každý projekt má vlastní tvář navenek a je žádoucí, aby jeho manažer patřičně sledoval možnosti jeho prezentace v médiích, a mohl tak formovat jeho tvář do podoby, která je pro daný projekt nejvhodnější. 1.6 Mediace V případě umělecké divadelní činnosti jsou média jednou z možných cest, kterou může divák představení získat již předem představu či informace o projektu. Podle Jirákovy knihy Média a společnost jsou média nejen nositelem informací, ale hlavně zprostředkovatelem sdělení. Tento proces zprostředkování autoři knihy označují jako mediaci. Ta je pak silně ovlivněna svým zprostředkovatelem. Každý prostředník (...) vtiskuje procesu mediace určitý ráz. V mediální komunikaci se přitom uplatňují všechna pojetí zprostředkování najednou a u jejích jednotlivých projevů v nestejné míře. (JIRÁK, KÖPPLOVÁ, 2003, str. 43) Za tato pojetí autoři označují podávání svědectví, přesvědčování, umožnění vyjasnění názorů a zábavu příjemců. V rámci mediace můžeme jmenovat další podstatné pojmy: komunikátor, výpověď a recipient. Komunikátor je osoba, jejímž cílem je předat určité sdělení jiné osobě, popřípadě několika či mnoha jiným osobám. Toto sdělení komunikátor produkuje sám (např. telefonní hovor), ale může jej produkovat také zprostředkovaně. (SCHELLMANN, 2002, str. 20) Pro účely této práce je komunikátorem 1) manažer projektu, který komunikuje s divákem a snaží se mu prostřednictvím dané stanice přiblížit svůj projekt atraktivní formou, a 2) reportér či kritik, který představuje či sděluje vlastní názor na zhlédnuté představení. 13

Komunikátoři se snaží předat posluchači výpověď, která odpovídá účelu sdělení. Výpovědí rozumíme sdělení nebo zprávu, kterou vydává komunikátor. Zda bude mít výpověď takový účinek, jaký si komunikátor představuje, záleží např. na tom, jak zajímavě je její obsah zpracován, jaký má užitek pro příjemce, ale také na tom, v jaké formě je obsah komunikátorem prezentován. (SCHELLMANN, 2002, str. 21) Recipient je ten, komu je konkrétní sdělení komunikátora určeno, kdo sdělení konzumuje nebo přijímá (...) Je-li osloveno mnoho recipientů zároveň, jako je tomu v masové komunikaci, hovoříme o publiku. (SCHELLMANN, 2002, str. 23) Publikum patří taktéž ke konzumentům divadelního projektu. V případě komunikace skrze rozhlasovou stanici tak dochází ke zdvojení oslovovaného publika publika jakožto příjemce mediálního sdělení a publika přítomného na kulturní akci. V ideálním případě se tyto dvě skupiny překrývají. 1.7 Marketing Marketing je způsob, jak nabízet jednu hodnotu výměnou za něco, co chceme získat od druhé strany. Základním pojmem marketingu je výměna. (KOTLER, 2005, str. 10) U uměleckého projektu můžeme hodnotou, kterou organizátoři chtějí získat nazpět, rozumět vysoké tržby ze vstupenek, velký divácký zájem, případně ohlasy na projekt atp. Johnová v knize Marketing kulturního dědictví a umění definuje cíl marketingu jako dodání produktu správným skupinám zákazníků, ve správný čas, na správném místě, za odpovídající ceny a s přiměřenou propagací, lépe než konkurence. Tím, co marketing odlišuje od prodeje, který pouze nabízí zboží nebo služby bez ohledu na potřeby zákazníka, je snaha přiblížit se zákazníkovi pomocí informací a nástrojů, které odhalí jeho přání a očekávání, jež marketing následně uspokojuje nabídkou svého produktu. (JOHNOVÁ, 2008, str. 16) 14

V oblasti marketingu je dle Dvořáka specifikem divadla skutečnost, že umělecké dílo často vzniká bez ohledu na požadavky trhu, především z vnitřního popudu umělce. I tak je však třeba dílo na trhu uplatnit. Marketing je tedy nástrojem komunikace mezi již vzniklým uměleckým dílem a divákem. (DVOŘÁK, 2005, str. 93) Divadelní představení a jiné formy živého umění nejsou produktem hmotným, tedy výrobkem nebo zbožím, jsou produktem, který osciluje na pomezí několika forem v nehmotné podobě. Můžeme je zařadit jak mezi služby, tak události, tedy akce jednorázového charakteru (v divadelním prostředí jsou to například premiéry). Představení rovněž osciluje na hraně mezi zkušeností z návštěvy divadelní instituce a zážitkem ve formě vlastního prožitku z právě zhlédnutého díla. 1.8 Public relations Termín public relations (dále jen PR) se obecně volně překládá jako vztahy s veřejností. Je jedním ze základních nástrojů, s jejichž pomocí má organizace či sdružení možnost komunikovat s veřejností. Vztahy s veřejností jsou definovány jako aktivity směřující k ovlivňování mínění s cílem dosáhnout souhlasu mezi občany. Souhlasem je například nákup konkrétního inzerovaného zboží, hlas pro politického kandidáta v procesu tzv. demokratické volby nebo i mlčení v případě zásahu mocenské autority vůči disidentům, oponentům. Do praxe PR tak náleží téměř veškeré kulturní a umělecké výstupy včetně mediálního zpravodajství, publicistiky, reklamy a psychologických operací. Masová média pak přestavují klíčový komunikační kanál současného public relations pro ovlivnění mínění formování souhlasu ( ) Každodenní praxe vztahů s veřejností do značné míry určuje i to, jak je firma, úřad, organizace nebo veřejně činná a známá osoba vnímaná veřejností či určitou skupinou, jednoduše jakou má pověst (image). Na marketing libovolné firmy nebo organizace má její image pochopitelně vliv, stejně jako její produkty nebo služby a techniky komunikace ovlivňují celkovou image. Marketing a public relations představují spojité nádoby (FTOREK, 2012, str.13) 15

Součástí PR se dle Jana Dvořáka nerozumí pouze komunikace skrze média, ale i pořádání eventů, dnů otevřených dveří či tiskových konferencí. Divadlo má možnost těmito akcemi vzbudit ve svých návštěvnících pocit příjemné atmosféry a vnitřního souznění s daným subjektem. Příkladem mohou být akce brněnského Divadla Husa na provázku, které pro své diváky po představeních často pořádá koncerty nebo mimořádné akce a festivaly. Příznivá reflexe prostřednictvím dané rozhlasové stanice může posloužit k vylepšení vztahů s veřejností a svého příjemce pozitivně naladit na projekt, který umělecký manažer díla prezentuje. Stejně tak ovšem může nastat efekt opačný, tedy záporná reakce, která vyvolá odliv i v řadách potenciálních diváků projektu. Službou pro uměleckého manažera nejsou pouze recenze jeho projektu, ale taktéž veřejné mediace projektu ještě před jeho uvedením v případě rozhlasu pozvánky, rozhovory s tvůrci, podávání informací o projektu, ale taktéž prezentace formou reklamy. Nakolik se PR snaží o ovlivňování mínění, dle Jiráka a Köpplové mimo jiné mediace je proces zvýznamňování, který dokáže vytvářet sociální skutečnosti nového druhu, odlišné společenským postavením od skutečností, jež se staly inspirací či materiálem pro inspiraci. (JIRÁK, KÖPPLOVÁ, 2003, str. 46) Pomocí mediace lze tedy zprostředkovat posluchači představu akce, vycházející z mediální reflexe, která působí na recipienta sdělení odlišným dojmem než na samotného návštěvníka. To staví média do významné pozice v rámci tvorby PR. 1.9 Reklama Formu neosobní prezentace projektu prostřednictvím médií označujeme jako reklamu. Mezi reklamní sdělení řadíme tištěné výstupy jako plakáty, billboardy, letáky, brožury, ale i neony, světelné poutače, velkoplošné obrazovky, propagace projektu na internetu. Johnová pak v neposlední řadě jako reklamu uvádí audiovizuální propagaci formou rozhlasu, televize či filmu. (JOHNOVÁ, 2008, str. 197) 16

Reklama má kromě své viditelné formy i zaměření. V kulturní oblasti ji manažer může cílit na samotnou kulturní instituci a její image. Reklamu lze cílit rovněž na produkt, jednorázovou událost, jako je premiéra představení, či na zákazníka, s cílem získat nové předplatitele a diváky. Reklamní strategie má dvě hlavní části. První z nich zahrnuje vlastní strategii co, komu a jak říci, druhá část je vlastní realizace jak často to říkat, kde a za kolik peněz. (JOHNOVÁ, 2008, str. 200) Dle zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání se reklamou rozumí jakékoliv veřejné oznámení, vysílané za úplatu nebo obdobnou protihodnotu. Dle Karlíčka má rozhlasová reklama svá specifika, která ji výrazně odlišují od reklamy televizní či tištěné. Specifika rozhlasové reklamy jsou dána zejména faktem, že vysílání působí pouze na sluch recipienta, a tak se často tento mediální obsah stává zvukovou kulisou pro posluchače při výkonu další činnosti a není mu věnovaná plná pozornost. Naopak výhodou rozhlasové reklamy je fakt, že se dá velmi dobře cílit na určitou skupinu posluchačů. Rozhlasové stanice si recipient nejčastěji vybírá dle svých hudebních preferencí a zájmu o obsah vysílání. Většina stanic zná na základě vlastních výzkumů profil svého posluchače, a je tedy schopná inzerentům poskytnout informace také o preferencích a životním stylu daného publika. Zásadní výhodou rozhlasové reklamy je její finanční dostupnost oproti reklamě televizní či tištěné. Natočení rádiového spotu vychází obvykle na několik tisíc či desítek tisíc korun. Nízké jsou i náklady na mediální čas. Odvysílání jednoho spotu na celoplošné rozhlasové stanici vyjde např. na 10 30 tisíc korun. (KARLÍČEK, 2011, str. 57) 1.10 Sponzoring Dle Karlíčka pojem sponzoring označuje v rámci marketingové komunikace takové aktivity, při kterých dochází ke spojení produktu či jména firmy s jinou akcí či jménem vybrané instituce, sportovního týmu, jednotlivce atp. 17

Značky jsou nejčastěji spojovány s nejrůznějšími sportovními, kulturními a zábavními entitami. Např. hlavním sponzorem světového šampionátu v hokeji je Škoda Auto, generálním partnerem Národního divadla je Komerční banka, generálním partnerem Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary je ČEZ atp. (KARLÍČEK, 2011, str. 142) V mediálním prostředí rádia, v jehož rámci se tato bakalářská práce pohybuje, bývá sponzoringem označováno spojení produktu či jména firmy s konkrétním pořadem. Toto spojení probíhá formou vysílání krátkého sponzorského vzkazu v průběhu vysílání stanice s jasnou vazbou na daný pořad. Sponzorský vzkaz musí splňovat náležitosti dané platnými právními předpisy České republiky o rozhlasovém vysílání. V rámci sponzoringu nesmí konkrétně, dle zákona č. 231/2001 Sb., docházet k jasnému nabádání ke koupi a prezentaci produktu za účelem propagace. Sponzorství se nesmí účastnit osoby, jejichž hlavní náplní činnosti je distribuce a prodej tabákových výrobků či léčivých přípravků a postupů vázaných v České republice na lékařský předpis. V rámci sponzoringu je nutné dodržovat pravidla a náležitosti vzkazu. Sponzorský vzkaz sděluje jméno sponzora a předmět sponzoringu. Vyjadřuje dále vazbu na předmět sponzoringu, může obsahovat hudební podkres odpovídající formátu dané stanice, formě sponzoringu a délce vzkazu. (Odbor obchodu a marketingu ČRo, 2014) V rámci sponzorského vzkazu je nutné vždy uvést skutečnost, že se jedná o sponzorovaný pořad. (Odbor obchodu a marketingu ČRo, 2014) 1.11 Mediální partnerství Mediální partnerství je zpravidla vztah mezi vybraným médiem a kulturní, společenskou či charitativní akcí nebo organizací. Na základě tohoto partnerství poskytuje vybrané médium reklamní prostor projektu. Mediální partner za poskytnutí reklamního prostoru většinou očekává protihodnotu, záleží ovšem na konkrétní domluvě s daným podporovaným subjektem. Může se jednat o umístění loga partnera na plakátech a dalších tištěných výstupech, umístění banneru partnera v místě konání akce atp. Přesná specifikace uzavření mediálního 18

partnerství a jeho dalšího průběhu není blíže popsána. Záleží tak na daném médiu, jaké podmínky pro své žadatele vytvoří a také jaké projekty jsou pro něj, co se týká podpory prioritní. (BRYCHTA, 2009) Příkladem veřejně známých mediálních partnerství je například spolupráce České televize s Mezinárodním filmovým festivalem v Karlových Varech nebo partnerství festivalu Rock for People 2014 s rozhlasovou stanicí Evropa 2. 2. Rozhlas Následující kapitola definuje a popisuje samotný pojem rozhlas a jeho formy dále zmiňované v práci. Čtenáře blíže seznamuje s pojmem duálního systému vysílání, který u nás byl zahájen po roce 1989, dále charakterizuje komerční a veřejnoprávní vysílání, které má svá specifika v podobě financování instituce či zákonných omezení vlastního vysílání. Pravidelné rozhlasové vysílání bylo zahájeno ve Spojených státech v roce 1920, v Československu 18. 5. 1923. Rozhlas je nejstarší elektronické médium. Jeho publicistický význam byl do 60. let 20. století enormní. Dnes je rozhlas spíše vedlejším a kulisovým médiem. Lidé ale při jeho poslechu stráví přibližně tolik času jako při sledování televize. Výjimečná pozice rádia je dána také jeho aktuálními informacemi a jeho mobilností (poslech v autě). (SCHELLMANN, 2002, str. 45) Dosažitelnost rozhlasu je vysoká. Dle výsledků průzkumu Radioprojekt 1 agentur MEDIAN a STEM/MARK z posledního čtvrtletí roku 2013 a prvního čtvrtletí roku 2014 si v průběhu týdne naladí libovolnou rozhlasovou stanici až 1 Radioprojekt je výzkum vznikající ve spolupráci agentur STEM/MARK a Median od 7. 11. 2005, jehož výsledky jsou zveřejňovány se čtvrtletní pravidelností. Jedná se o metodu telefonického dotazování se záznamem do PC. Radioprojekt používá standardizovaný telefonický rozhovor day after recall" (dotaz na včerejší chování), výzkum je kontinuální. Volaná čísla se generují náhodně a poměr pevných linek a mobilních telefonů, stejně jako poměr mobilních operátorů je předem daný a neměnný. 28 000 telefonických rozhovorů ročně je doplněného 2 000 osobními rozhovory v netelefonizovaných" domácnostech (bez mobilu a pevné linky). (median.cz, 2014) Dotazována je cílová skupina 12 79 let. Autorka pro potřeby práce čerpala z veřejně dostupných výsledků Radioprojektu za IV. kvartál roku 2013 a I. kvartál roku 2014. 19

84,8 % populace. Dle Bernharda Schellmanna poslech rádia většinově slouží jako zvuková kulisa při jiné činnosti. Transportní cestou rozhlasu je buď terestrické šíření pomocí sítě vysílačů, kabel či satelit. V současné chvíli funguje i množství rádiových stanic vysílajících online prostřednictvím internetu (např. Radio Wave či Radio R). Z výsledků projektu vyplývá, že největší poslechovost rozhlasu je mezi veřejností v čase od 8:45 do 12:15 hodin. Poslechovost má největší náběh v ranních hodinách a pak postupně klesá. Lehký vzestup pak zaznamenává okolo 17. hodiny. Rozhlas je více poslouchán mezi muži než mezi ženami. Nejčastěji si rozhlasovou stanici naladí osoby ve věku 50 79 let. Rozhlas poslouchají nejvíce zaměstnanci, následují je důchodci, studenti a podnikatelé. V průběhu týdne si rádiovou stanici naladí 84,8 % dotazovaných, minimálně jednou za den pak 64,3 % respondentů ankety. Průměrný čas, který posluchači u média stráví, činil v prvním čtvrtletí roku 2014 4:58:00 hodin (tato doba bývá označována zkratkou ATS average time spent). V rámci Radioprojektu agentury taktéž měří poslechovost jednotlivých stanic jak na území ČR, tak v rámci jednotlivých regionů. Autorka práce přikládá graf znázorňující denní poslechovost celoplošných rozhlasových stanic na území ČR. 20

Poslechovost celoplošných rozhlasových stanic ČR v tisících BBC/Zet ČRo Plus ČRo Vltava ČRo Dvojka ČRo Radiožurnál Frekvence 1 Evropa 2 Rádio Impuls 0 200 400 600 800 1000 1200 Graf č. 1 Poslechovost celoplošných rozhlasových stanic ČR. Autor: Marie Rotnáglová, Zdroj: Radioprojekt IV. kvartál 2013 a I. kvartál 2014 2.1 Duální systém vysílání Pojem duální systém vysílání se v Evropě používá pro označení situace nebo stavu, kdy vedle sebe působí veřejný a soukromý sektor vysílání, tj. kdy kromě veřejné, ať už státní nebo veřejnoprávní organizace, provozují vysílání též soukromé subjekty. Jde o symbiózu evropské tradice, která zastávala princip státního nebo veřejnoprávního monopolu vysílání, s vysloveně tržním, komerčním pojetím vysílání, které vzniklo v USA a které proniklo do Evropy v 80. letech. (ŠMÍD, 2000, str. 4) Velmi důležité je rozdělení na veřejnoprávní rozhlas a soukromé provozovatele, jejichž programová nabídka se citelně odlišuje. ( ) Jejich podíl se v jednotlivých zemích velice různí. V České republice odvysílali soukromí držitelé licencí v roce 2000 přibližně čtyřikrát více hodin než veřejnoprávní rozhlas. (SCHELLMANN, 2002, str. 46) Začátky duálního vysílání v České republice jsou dle Michela Fleischmanna spojeny s vysíláním stanice Europe 2. Toto vysílání bylo spuštěno 21. 3. 1990, po dohodě francouzského provozovatele s Českým rozhlasem o sdílení pražského 21

kmitočtu 88.2. Stanice cílila na mladé posluchače a o vysílací čas se rovným dílem dělili český a francouzský provozovatel. Poté, co vstoupil v účinnost Zákon č. 484 / 1991 Sb. o Českém rozhlasu, mohla Europe 2 ukončit spolupráci s ČRo a zahájit samostatné vysílání. Když byly v roce 1992 uvolněny další kmitočtové sady, licence byla udělena Radiu Alfa a Frekvenci 1. Fleischmann považuje za problematický fakt, že v České republice se nejdříve neutvořil silný ekonomický ekvivalent v komerční rádiové sféře, který by byl schopný konkurovat Českému rozhlasu. Adekvátním řešením se počátkem 90. let jevila celoplošná soukromá rozhlasová stanice, jediný protipól Českého rozhlasu. Namísto toho však začala vznikat privátní lokální rádia, která tříštila poslechovost soukromých stanic dle jednotlivých regionů. (FLEISCHMANN, 2000, str. 24) V dnešní době, kdy už je duální vysílání na českém trhu samozřejmostí, je dle slov Milana Šmída potřebné udržovat rovnováhu na obou stranách: Veřejný sektor by neměl být natolik silný, aby bránil vzniku a existenci sektoru soukromého, a na druhé straně soukromý sektor by neměl posílit natolik, aby u diváků zlikvidoval nebo odsunul do bezvýznamnosti sektor veřejný. (ŠMÍD, 2000, str. 5) 2.2 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání Rada pro rozhlasové a televizní vysílání je orgán, který vykonává správu rozhlasového a televizního vysílání a převzatého vysílání a v oblasti audiovizuálních služeb. Postavení, působnost a povinnosti Rady a jejích členů specifikuje Zákon o rozhlasovém a televizním vysílání. Pro účely této bakalářské práce je důležité, že Rada jako správní orgán dohlíží na dodržování předpisů v oblasti rozhlasového vysílání a taktéž odnímá a uděluje licence v oblasti rozhlasového vysílání. Dle předpisů daných zákonem uděluje sankce v případě jeho porušení a pravidelně monitoruje obsah rozhlasového vysílání. Vytváří analýzy vysílání sloužící k monitoringu programu jednotlivých stanic. Tyto analýzy jsou veřejně přístupné na webových stránkách Rady. 22

2.3 Český rozhlas Veřejnoprávní rozhlas je ze zákona vykonavatelem veřejné služby občanům. Na území České republiky tuto službu plní Český rozhlas (ČRo). Český rozhlas byl zřízen zákonem č. 484/1991 Sb. o Českém rozhlase. Počátek rozhlasového vysílání na území tehdejšího Československa však datujeme již k roku 1923, kdy byl vysílán ze skautského stanu v Praze-Kbelích koncert, jemuž předcházel krátký úvod. (KRUPIČKA, KŘÍŽOVÁ, 2013). Český rozhlas má své sídlo v Praze, Vinohradská 12. K 1. 1. 2013 činil celkový počet jeho zaměstnanců 1484. (Oddělení komunikace ČRo, 2010) Český rozhlas zajišťuje chod celkem čtyř celoplošných rozhlasových stanic různorodých svým programovým zaměřením a cílovými skupinami posluchačů. Český rozhlas na internetu provozuje čtyři stanice specializované a jedenáct regionálních stanic, jež vysílají z daného kraje prostřednictvím studií rozmístěných po celé České republice. Český rozhlas vysílá i do zahraničí, a to zejména pořady s krajanskou tématikou prostřednictvím stanice Radio Praha. Součástí činnosti ČRo jsou i mimovysílací aktivity fungování uměleckých těles (např. Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Dismanův rozhlasový dětský sbor, Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů), organizace festivalů a soutěží (např. Prix Bohemia Radio, Rozhlasový podzim) a v neposlední řadě zaštiťuje ČRo fungování Nadačního fondu Českého rozhlasu a projektu Světluška určenému k podpoře osob se zrakovým postižením. (Oddělení komunikace ČRo, 2010) 2.3.1 Kodex Českého rozhlasu Kodex Českého rozhlasu je dokumentem běžně přístupným posluchačům ČRo z webových stránek. Kodex je rovněž závazným dokumentem pro všechny pracovníky ČRo, je etickou normou, na jejímž základě mají povinnost směřovat své profesní konání. Jeho účinnost je zástupci rozhlasu v praxi stále ověřována a v případě jakýchkoliv problémů v souvislosti s kodexem dochází k projednávání jeho případných změn vedením ČRo. Obsahem kodexu je zejména ochrana soudržnosti jednotlivých skupin společnosti prostřednictvím a působením Českého rozhlasu. Svým kodexem se 23

ČRo zavazuje k vytváření prostoru pro veřejnou diskuzi, poskytování nezávislého zpravodajství, pokrytí celého spektra společnosti napříč sociálními skupinami, a že svým vysíláním do zahraničí bude přispívat k dobrému jménu České republiky. Kodex definuje rovněž povinnosti ČRo a jeho zaměstnanců, mezi které patří sledování spokojenosti posluchače a analýza jeho potřeb, na základě které rozhlas mimo jiné formuje svou programovou nabídku. Zároveň je však Český rozhlas ze zákona povinen dbát na uspokojení širokého spektra posluchačů a informovat o společenském dění České republiky v jeho plné šíři. Nepovyšuje kritérium sledovanosti pořadů nad jejich kvalitu. (Kodex ČRo, str. 2) Na základě kodexu rovněž dává prostor experimentům a tvorbě, která se vymyká současným mainstreamovým trendům a dbá na udržení vysílání pro dětského posluchače a soustavnou komunikaci s širokou veřejností prostřednictvím Dnů otevřených dveří nebo online virtuálních prohlídek. Český rozhlas ve svém kodexu uvádí, že odmítá podprahovou reklamu a o zařazení informací do vysílání rozhoduje pouze platná rozhlasová organizační struktura. ČRo sleduje vývoj zahraničního vysílání a jeho snahou je udržet vysokou úroveň svého vysílání s ohledem na současné moderní postupy v rozhlasovém vysílání. V kodexu je taktéž blíže definován pojem umělecký pořad a mediální partnerství, výše rozebráno v kapitole 1.11 Mediální partnerství. 2.3.2 Financování Českého rozhlasu Veřejnoprávní rozhlas je dle zákona 484/1991 Sb. financován jednak rozhlasovými poplatky, tak příjmem z podnikatelské činnosti rozhlasu. Touto podnikatelskou činností rozumějme takovou, která souvisí s předmětem jeho činnosti a neohrožuje jeho úkoly, vycházející ze zákona. Placení rozhlasových poplatků v České republice upravuje zákon o rozhlasových a televizních poplatcích z roku 2005. Tyto poplatky jsou placeny z každého rádiového přijímače a odvádí je fyzická nebo právnická osoba, která je 24

vlastníkem tohoto přijímače. Za plátce rozhlasového a televizního poplatku je považována i osoba, která je odběratelem elektřiny a která do 30 dnů od doručení výzvy Českého rozhlasu a České televize neprokáže opak doručením čestného písemného prohlášení. Český rozhlas nakládá s poskytnutými prostředky s péčí řádného hospodáře dle odkazu v kodexu. V roce 2014 je reálná výše poplatku za rozhlasový přijímač 45 Kč. Tuto částku platí jak fyzické, tak právnické osoby. Český rozhlas motivuje právnické osoby a živnostníky k placení rozhlasového poplatku kampaní Normální je platit. Přístup k informacím o placení poplatku je přes webový portál www.rozhlas.cz velmi snadný. 2.3.3 Umělecké pořady Zákon o rozhlasovém a televizním vysílání pořadem rozumí v rozhlasovém vysílání takovou část, která svým obsahem, formou a funkcí tvoří uzavřený celek vysílání, nebo tok programových prvků a představuje samostatnou položku rozhlasového programu. Jelikož výše zmíněný zákon o Českém rozhlase, na jehož základě je zřízen, zahrnuje mezi hlavní úkoly veřejné služby poskytování vyvážených, objektivních a ověřených informací veřejnosti, stejně jako vytváření široké nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel k podpoře pluralitní společnosti, měly by tyto programy odrážet názorovou rozmanitost obyvatel České republiky v celé její šíři. Mezi takovéto pořady patří i speciály věnované kultuře, o kultuře informující a kulturu reflektující. Český rozhlas je tedy ze zákona povinen kulturní a umělecké pořady do svého vysílání pravidelně v rámci veřejné služby zařazovat, a tak přispívat k informovanosti české společnosti. Na základě kodexu ČRo a zákona o Českém rozhlasu má tedy ČRo za povinnost v rámci rozvoje rozmanitosti své programové skladby uvádět pořady, které posluchače informují o aktuálním kulturním dění doma i v zahraničí a přináší poznatky o umělecké tradici. Český rozhlas si je vědom, že se posluchači, resp. jednotlivé posluchačské skupiny, vzájemně odlišují svým kulturním a uměleckým cítěním a žánry či 25

uměleckými směry, kterým dávají přednost. Povinností Českého rozhlasu je uspokojit pokud možno celé spektrum posluchačských skupin. (Kodex ČRo, str. 11) 2.4 Komerční stanice Komerční stanice jsou alternativami pro posluchače rozhlasu v České republice. Licenci pro rozhlasové vysílání uděluje Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (více o Radě v kapitole 2.2 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání), která posuzuje jejich žádost a v průběhu jejich aktivní mediální činnosti dohlíží na jejich působení. Tyto subjekty vstupují na trh, aby realizovaly zisk. Jejich snahou je sestavit programovou nabídku tak, aby byla maximálně prodejná. Soukromá komerční rádia jsou financována výhradně z reklamy. Jejich program musí být vytvořen tak, aby nabídl reklamě co nejatraktivnější platformu. Tato platforma bude tím atraktivnější, čím více posluchačů si program získá. Komerční rádiové stanice tak věnují svůj vysílací prostor spíše prezentaci projektů atraktivních pro většinu posluchačů než úzce profilovému publiku. (SCHELLMANN 2002, str. 48) Dle Moravce však toto dělení na veřejnoprávní a komerční stanice není tak jednoznačné a ve své podstatě existují v České republice komerční rádiové stanice dvojího druhu. První variantou jsou stanice, jejichž majitelé se zaměřují primárně na zisk, specifická je u nich četnost reklamních spotů zasahujících do plynulosti vysílání. Druhou variantou jsou stanice, které jsou orientovány na zisk, avšak i přesto plní svou úlohu společenské instituce, například formou zpravodajství či publicistických pořadů. (MORAVEC, 2000, str. 14) V České republice můžeme mezi stanice orientované primárně na zisk zařadit na celostátní úrovni Evropu 2, v případě lokálních stanic pak např. brněnské Rádio Krokodýl nebo Kiss Hády. Mezi komerční stanice plnící částečně úlohu společenskou autorka řadí rádio Frekvence 1, v jehož éteru má posluchač možnost získat povědomí o aktuálních událostech a dění ve společnosti formou zpravodajství či tematicky zaměřených diskuzních pořadů. 26

2.4.1 Regie Radio Music Společnost Regie Radio Music je součástí francouzské mediální skupiny Lagardère Active, která mimojiné v roce 1991 založila komerční stanici Evropa 2. V rámci České republiky se jedná o největšího mediálního a obchodního zástupce komerčních rádiových stanic. (www.rrm.cz, 2014) Jedním z jejích konkurentů je například společnost Media Marketing Services (MMS) zastupující významná lokální rádia (např. Rádio Krokodýl, Fajn rádio, Radio Blaník ad.) a společnost Media Master. (rrm.cz, 2014) Společnost Regie Radio Music spol. s r.o. byla založena před 22 lety v Praze. Mezi obory podnikání, které evidujeme, patří: zastupování médií při prodeji reklamního času a prostoru, reklamní činnosti. Je aktivní bez omezení činnosti. Společnost je výjimečně úspěšná. Dosahuje velmi vysokých obratů, kterých dosahuje jen 0,5 % firem v ČR, a zaměstnává desítky zaměstnanců. (detail.cz, 2014) Kromě čtyř komerčních stanic, kterým se věnuje analýza v této bakalářské práci, zastupuje společnost RRM také pražská rádia (Bonton, RockZone, Dance Radio), zpravodajsky orientovaný multimediální projekt Zet (kombinace rozhlasového vysílání Rádia BBC ČR, webu zet.cz a mobilní platformy), regionální stanice (Krokodýl, RockMax, Free radio a další), či hudební, komunitní a lifestylové servery (play.cz, motomail.cz, jenzeny.cz). Priority těchto rádií se liší od stanic Českého rozhlasu a také z pozice manažera nabízí jiné možnosti pro mediální prezentaci projektu. 27

B) ČÁST PRAKTICKÁ 3. Možnosti spolupráce manažera projektu s rozhlasovou stanicí Pro potřeby bakalářské práce autorka zvolila analýzu programových schémat osmi celoplošných stanic za účelem zmapování prostoru, který stanice cíleně věnují reflexi živého umění. Tento výzkum byl autorkou prováděn s cílem ověřit výše uvedené hypotézy, tj. zda se veřejnoprávní rozhlas ze zákona věnuje reflexi divadelních projektů a naopak zda soukromé celoplošné stanice věnují jen velmi malé procento ze svého vysílání reflexi živého umění. Při analýze jednotlivých stanic byl primárně zohledněn cíl této práci, tj. zmapovat možnosti spolupráce s vybranými stanicemi z pohledu manažera dle uvedených hypotéz, nikoliv poskytnout komplexní rozbor programových schémat a publika každé ze zvolených stanic. Zkoumané stanice byly pro potřeby tohoto výzkumu zvoleny na základě kritéria celoplošného vysílání, jak jej definuje zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání. To je charakterizováno jako vysílání programů, které může ve vymezeném územním rozsahu přijímat v případě rozhlasového vysílání alespoň 80 % a v případě televizního vysílání alespoň 70 % obyvatel České republiky. Dle agentury STEM/MARK a Median, které v rámci projektu Radioprojekt pravidelně měří poslechovost a posluchačské preference jednotlivých stanic, tedy výše uvedenému kritériu vyhovují tyto: Český rozhlas Radiožurnál Český rozhlas Dvojka Český rozhlas Vltava Český rozhlas Plus Evropa 2 Rádio Impuls Frekvence 1 Rozhlasová síť BBC ČR (Zet) 28

V praktické části této bakalářské práce se tedy autorka zaměřuje na konkrétní možnosti prezentace projektu, které umožňuje každá z těchto stanic. Z výše uvedených celoplošných stanic čtyři náleží Českému rozhlasu (ČRo Radiožurnál, ČRo Dvojka, ČRo Vltava a ČRo Plus) a čtyři jsou mediálně zastupované společností Regie Radio Music. 3.1 Zkoumané stanice a zastoupení pořadů reflektujících živé umění v jejich vysílání Zkoumání jednotlivých stanic prováděla autorka na základě analýzy dostupných materiálů o jednotlivých stanicích v jejich dokumentech, na internetových stránkách a také prostřednictvím rozhovorů se zástupci těchto médií. Následující kapitoly shrnují výzkum programových schémat a zaměření každé z osmi vybraných stanic a také analyzují jejich posluchačskou základnu. Autorka se primárně soustředila na pořady, které se věnují živému umění a jeho reflexi, neboť komplexní analýza obsahu a publika jednotlivých stanic by výrazně převyšovala rozsah bakalářské práce. Při analýze tedy byly rozhodující především aspekty, které poslouží účelu této práce, tj. zmapovat možnosti spolupráce s vybranými stanicemi z pohledu manažera, a ověření v úvodu stanovených hypotéz. Jedním z klíčových výstupů této kapitoly je procentní zastoupení pořadů zaměřených na živé umění v týdenním vysílání stanic. 3.1.1 Český rozhlas Radiožurnál ČRo Radiožurnál se profiluje jako moderní veřejnoprávní stanice, zaměřená na zpravodajství a publicistiku. Krátké zprávy posluchačům dodává v průběhu celého dne v půlhodinových intervalech následovaných Zelenou vlnou, tj. dopravním zpravodajstvím z celé České republiky. Celodenní program je rozdělen do několika moderovaných bloků dopoledního, odpoledního, večerního a nočního v jejichž rámci si moderátoři do studia zvou hosty, rozebírají aktuální témata a věnují se otázkám vzešlým z dotazů posluchačů. Radiožurnál vysílá pravidelně reportáže od zpravodajů v České republice i ve světě. Jeho zaměstnanci podléhají 29

žurnalistickým zásadám ČRo Radiožurnálu 2, které pevně dbají na pracovní etiku svých zaměstnanců. (rozhlas.cz, 2014) Radiožurnál je poslouchán z 64,8 % muži. Mezi posluchači převažují středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaní a intenzivní uživatelé internetu se zájmem o sport a rodinu. Posluchači shledávají Radiožurnál atraktivní zejména díky četnosti zpravodajství a publicistických pořadů. (rozhlas.cz, 2014) Z výsledků Radioprojektu vyplývá, že Český rozhlas Radiožurnál v průběhu jednoho dne zasáhne přes 830 tisíc posluchačů ve věku 12 79 let. Jedná se tak o nejposlouchanější veřejnoprávní stanici v České republice vůbec a čtvrtou nejposlouchanější celoplošnou stanici ve sledovaném období. V programovém schématu ČRo Radiožurnál se nenachází specializovaný pořad z oblasti živého umění. Informace z oblasti umění a kultury jsou posluchačům zprostředkovány ve formě aktuálních reportáží v rámci moderovaných bloků. Hosty Radiožurnálu jsou na základě aktuálního dění i osobnosti kulturního života. 3.1.2 Český rozhlas Dvojka Český rozhlas Dvojka, dříve pod názvem Český rozhlas 2 Praha, je jednou z tradičních celoplošných stanic ČRo. Její program sestává z pořadů, které jsou z velké části moderovány populárními osobnostmi České republiky. Prostor ve vysílání dostávají i speciály převzaté od regionálních stanic Českého rozhlasu. Největší prostor vysílání zaujímají moderované bloky: Dobré ráno, Česko, Je jaká je a Odpoledne s Dvojkou. Moderátoři ČRo Dvojka zvou do vysílání jak známé osobnosti, tak specialisty z různých oborů a rozebírají s nimi běžné životní problémy. (rozhlas.cz, 2014) Stanice je poslouchaná z 54,2 % ženami. Většinově ženami v domácnosti a s přístupem k internetu. Posluchač Dvojky většinově vyhledává mezi pořady takové, které jsou zaměřené na životní styl a zpravodajství. (rozhlas.cz, 2014) Český rozhlas Dvojka sledovalo dle výsledků Radioprojektu za uvedené období průměrně 427 tisíc posluchačů v průběhu jednoho dne. Stal se tak pátou 2 Žurnalistické zásady ČRo Radiožurnálu dostupné z http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/ostanici/_zprava/84592 30

nejposlouchanější celoplošnou stanicí a po Radiožurnálu druhou nejposlouchanější veřejnoprávní stanicí. V rámci vysílání ČRo Dvojka není na programovém schématu pořad zaměřený přímo na živé umění. Přesto však ve vysílání k reflexi divadelních projektů dochází, a to zejména prostřednictvím pořadů formátu talk show, kde hosté hovoří o svých konkrétních projektech, v rámci rozsáhlejšího rozhovoru s moderátorem. Jako příklad může posloužit vysílání pořadu Tobogan, rozhlasové talk show moderátora Aleše Cibulky ze dne 24. 5. 2014, jehož tématem byl nový muzikál Městského divadla Brno, Don Juan. Pořad navštívili tři tvůrci muzikálu, hovořili s moderátorem o přípravách projektu, tématu muzikálu a v pořadu zaznělo i několik písní z představení. Tato reflexe je ovšem nárazová a záleží na daném dramaturgovi pořadu a jeho dalších tvůrcích. Konkrétní zastoupení reflexe divadla ve vysílání ČRo Dvojka ovšem nelze přesněji určit z důvodu absence pořadů s jednoznačně vymezenou divadelní tématikou. 3.1.3 Český rozhlas Vltava Český rozhlas Vltava je třetí celoplošnou veřejnoprávní stanicí se zaměřením na náročného posluchače. Svým vysíláním naplňuje povinnost ČRo vysílat o kultuře, její program je téměř zcela věnován kulturnímu dění. Hrajeme klasickou a jazzovou hudbu, doplněnou o pořady mapující world music a současnou alternativní hudbu. Vysíláme rozhlasové hry, dokumenty a literaturu. Informujeme vás o všem podstatném, co se v kultuře děje. (rozhlas.cz, 2014) ČRo Vltava vysílá po celý den programy zaměřené na různá kulturní odvětví, tyto pořady jsou průběžně prokládány zpravodajstvím. 78 % posluchačů stanice je středoškolsky či vysokoškolsky vzdělaných a 71,7 % posluchačů je z vyšších socioekonomických tříd a většinou s přístupem k internetu. Vysílání ČRo Vltava vyhledává typický posluchač zejména kvůli kulturní publicistice, hudebním pořadům a koncertům zde vysílaným. 31

Dle Radioprojektu agentur Median a STEM/MARK ve sledovaném období poslouchalo v průběhu jednoho dne stanici průměrně 79 tisíc respondentů ankety. ČRo Vltava je tak třetí nejposlouchanější veřejnoprávní a šestou nejposlouchanější celoplošnou stanicí. ČRo Vltava je na základě autorčina výzkumu stanicí s největším zastoupením pořadů o kultuře ve svém vysílání. Kultuře je prakticky celá stanice věnovaná, ve vysílání najdeme zastoupeny velkou měrou koncerty vážné hudby i záznamy či živé přenosy opery či operety. Stanice Vltava zajišťuje pro ČRo rozhlasové záznamy děl, jak prozaických, tak dramatických, která jsou po odvysílání dostupná v archivu na webových stránkách stanice. Živému umění a jeho reflektování se pro potřeby stanice věnují celkem čtyři pořady. Mozaika zaměřená na kulturní publicistiku i kritickou reflexi živého umění zaujímá v programu ČRo Vltava 14,6 % vysílacího času každý všední den. Kritické panorama je pořadem, který každý všední den 10 minut kriticky hodnotí jednu oblast umění. Pro hodnocení živého umění, dle výše zmíněné definice tedy opery, činohry a tanečního umění, jsou vyhrazeny tři dny v týdnu. Čajovna je lifestylovým magazínem. Pro každý den je připravovaná jiným týmem. Divadlu se věnuje v úterý po 60 minut, moderátorkou pořadu je Kateřina Rathouská. Slovo o divadle se po 30 minut týdně věnuje divadelní publicistice. Nabízí posluchači novinky z divadelních periodik. Posléze rozebírá jedno aktuální téma formou reportáží a otevřené diskuze. Všechny tyto výše zmiňované pořady zaujímají v programovém schématu stanice celkem 1170 minut, tedy 11,61 % týdenního vysílacího času. Vysílání reflexe živého umění prostřednictvím pozvánek v pořadech, které se na něj nezaměřují primárně, však nelze přesněji určit. 32

Zastoupení pořadů reflektujících živé umění ve vysílání ČRo Vltava Celotýdenní vysílání Pořady reflektující živé umění Graf č. 2 Pořady reflektující živé umění ve vysílání ČRo Vltava ke dni 31. května 2014, Autor: Marie Rotnáglová, Zdroj: Program ČRo Vltava 3.1.4 Český rozhlas Plus Stanice Plus navazuje na zaniklý Český rozhlas Leonardo a Rádio Česko a je nejmladší zkoumanou stanicí Českého rozhlasu začátek jejího vysílaní datujeme ke dni 1. 3. 2013. Ve svém programu dává po vzoru dvou zaniklých stanic prostor vědě, technice, historii, aktuální publicistice a zpravodajství. Spolu s Českým rozhlasem Vltava vytváří ve svém vysílacím schématu prostor pro náročnější posluchače rádia. V rámci Radioprojektu byla poslechovost stanice ČRo Plus za sledované období v jednom dni průměrně 26 tisíc posluchačů ve věku 12 79 let. Kulturní zpravodajství je na stanici vysíláno dvakrát týdně ve formě pořadu Týden v kultuře, jehož součástí je i prezentace novinek na poli divadelního umění. Týden v kultuře mohou posluchači naladit jednou v premiéře (v sobotu od 17:10 hodin) a poté v repríze v neděli od 6:10 hodin. Moderátoři s dlouholetou zkušeností v kulturní publicistice se svými hosty komentují a glosují (nejen) události uplynulého týdne. (rozhlas.cz, 2014) 33

Pořad trvá 50 minut, spolu s odvysíláním reprízy tedy kulturní pořady zaujímají celkem 0,99 % z vysílacího času stanice. Zastoupení pořadů reflektujících živé umění ve vysílání ČRo Plus Celotýdenní vysílání Pořady reflektující živé umění Graf č. 3 Pořady reflektující živé umění ve vysílání ČRo Plus ke dni 31. května 2014, Autor: Marie Rotnáglová, Zdroj: Program ČRo Plus 3.1.5 Evropa 2 Evropa 2 je celoplošnou soukromou rozhlasovou stanicí, kde se ve velmi krátkých intervalech střídá mluvené slovo moderátora s hudbou. Dle informací Regie Radio Music se jedná o nejposlouchanější rozhlasovou stanici pro mladé v České republice. Její denní program se skládá z několika moderovaných bloků: Ranní show populárního programu, moderovaného osobnostmi stanice Patrikem Hezuckým a Leošem Marešem, Afterparty moderátora Pavla Cejnara, MaXXimum muziky a Vyber si na maxximum. Evropa 2 je druhou nejposlouchanější celoplošnou rádiovou stanicí. V průběhu dne si ji naladí průměrně 940 tisíc posluchačů rozhlasového přístroje ve věku mezi 12 a 79 lety. V programovém schématu stanice nemá místo žádný pořad zaměřený na novinky a reflexi světa živého umění. 34