ÚZEMNÍ PLÁN HRUŠOVANY NAD JEVIŠOVKOU NÁVRH

ÚZEMNÍ PLÁN HRUŠOVANY NAD JEVIŠOVKOU NÁVRH O D Ů V O D N Ě N Í T E X T O V Á Č Á S T II. A

Identifikační údaje Pořizovatel: Městský úřad Znojmo, Odbor výstavby, oddělení územního plánování Obroková 1/12, 669 02 Znojmo Údaje o zadavateli Zadavatel: Město Hrušovany nad Jevišovkou náměstí Míru 22 671 67 Hrušovany nad Jevišovkou Starosta města: Ing. Miroslav Miloš Telefon: 515 200 466 Fax: 516 229 101 E-mail: salomon@hrusovany.cz Údaje o zpracovateli Zpracovatel: HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o. Sokolovská 100/94 186 00 Praha 8 Pracoviště zpracovatele: Regionální pobočka Brno Regionální pobočka Ostrava Černopolní 39, 613 00 Brno Hollarova 5, 702 00 Ostrava Tel: 545 425 230 596 106 359 Fax: 596 106 515 Vedoucí projektu: Ing. arch. Karel Bařinka, Telefon: tel: 545 425 235, E-mail: Zpracovatelé: Spolupracovali: karel.barinka@rhdhv.com Bc. Eliška Kašpárková Ing. Martin Krejčí (doprava) Mgr.Tom Vrtek (ochrana životního prostředí) Termín zpracování: srpen 2013 květen 2015 Roman Staněk, (grafické práce) RNDr. Milan Svoboda, (ÚSES) Ing. Jiří Křupka, (zásobování energiemi a plynem, vodní hospodářství) Autorizační razítko 2

II. Obsah textové části odůvodnění územního plánu (dle Vyhlášky č. 500/2006, ve znění vyhlášky č.458/2012 Sb.) Textová část územního plánu 1. Postup při pořízení územního plánu Zpracovává pořizovatel v samostatné příloze (po veřejném projednání). 2. Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem 2.1. Vyhodnocení souladu Územního plánu Hrušovany nad Jevišovkou s politikou územního rozvoje 2.2. Vyhodnocení souladu územního plánu Hrušovany nad Jevišovkou s územně plánovací dokumentací vydanou Jihomoravským krajem 3. Soulad s cíly a úkoly územního plánování 4. Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů 5. Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů 6. Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí 6.1. Důvody pro zpracování vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a údaje o zpracování a obsahu dokumentu 6.2. Výsledky vyhodnocení vlivů na životní prostředí 6.2.1. Základní výsledky SEA 6.2.2. Doporučení zhotovitele SEA k ÚP: 6.3. Celkové závěry VVURÚ 6.3.1. Doporučení ke koncepci ÚP 6.3.2. Závěr VVURÚ 7. Stanovisko krajského úřadu podle 50 odst.5 stavebního zákona 8. Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle 50 odst.5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly 9. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení 9.1. Koncepce rozvoje obce 9.2. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně 9.2.1. Celková urbanistická koncepce 9.2.2. Zastavitelné plochy a plochy sídelní zeleně 9.2.3. Plochy přestavby 9.2.4. Systém sídelní zeleně 9.3. Návrh členění území na plochy s rozdílným způsobem využití 9.4. Návrh koncepce rozvoje jednotlivých funkčních složek 3

9.4.1. Bydlení 9.4.2. Občanské vybavení 9.4.3 Výroba 9.4.4 Plochy pro těžby nerostných surovin 9.4.5 Návrh chybějící technické infrastruktury a rozšíření jejich sítí v rozvojových lokalitách 9.4.6 Vymezení staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu 9.5. Návrh koncepce dopravy, technického vybavení a nakládání s odpady 9.5.1 Doprava 9.5.2 Vodní hospodářství 9.5.3. Energetika 9.5.4 Spoje 9.6. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání ložisek nerostných surovin apod. 9.6.1. Koncepce uspořádání krajiny 9.6.2. Vymezení ploch v krajině a stanovení podmínek pro změny v jejich využití 9.6.3. Územní systém ekologické stability 9.6.4. Prostupnost krajiny 9.6.5. Protierozní opatření 9.6.6. Ochrana před povodněmi 9.6.7. Rekreační využívání krajiny 9.6.8. Dobývání ložisek nerostných surovin 10. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch 11. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území 12. Vyhodnocení splnění požadavků zadání, popřípadě vyhodnocení souladu dle 51, 53, 54 a 55 stavebního zákona 12.1. Vyhodnocení souladu se schváleným výběrem nejvhodnější varianty a podmínkami k její úpravě v případě postupu podle 51 odst.2 stavebního zákona 12.2. Vyhodnocení souladu s pokyny pro zpracování návrhu územního plánu v případě postupu podle 51 odst.3 stavebního zákona, popř. 53 odst.3 stavebního zákona 12.3. Vyhodnocení souladu s pokyny k úpravě návrhu územního plánu v případě postupu podle 54 odst.3 stavebního zákona 12.4. Vyhodnocení souladu s rozhodnutím o pořízení územního plánu nebo jeho změny a o jejím obsahu v případě postupu podle 55 odst.3 stavebního zákona 13. Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje ( 43 odst.1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení 14. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa. 14.1. Kvalita zemědělských pozemků 14.2. Zábor půdy v návrhovém období 14.3. Zábor zemědělských pozemků pro územní systém ekologické stability 4

14.4. Posouzení záboru zemědělských pozemků 14.5. Dopad navrženého řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa 15. Návrh rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění 16. Vyhodnocení připomínek 17. Seznam zkratek Příloha č.1 Tabulkový přehled záboru zemědělského půdního fondu Příloha č,2 Podrobný návrh územního systému ekologické stability Příloha č.3 schéma statické dopravy 5

1. Postup při pořízení územního plánu. Tato část odůvodnění bude zpracována pořizovatelem v samostatné příloze až po ukončení veřejného projednání této dokumentace. 2. Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem. 2.1 Vyhodnocení souladu Územního plánu Hrušovany nad Jevišovkou s politikou územního rozvoje. Územní plán Hrušovany nad Jevišovkou je v souladu s politikou územního rozvoje. Řešené území se nenachází z hlediska Politiky územního rozvoje České republiky 2008 schválené usnesením vlády ČR č.929 ze dne 20.7.2009, v žádné z rozvojových os republikového významu. 2.2 Vyhodnocení souladu Územního plánu Hrušovany nad Jevišovkou s územně plánovací dokumentací vydanou Jihomoravským krajem V současné době není pro řešené území platná žádná územně plánovací dokumentace vydaná krajem. V Zásadách územního rozvoje Jihomoravského kraje (vydané dne 22.9.2011, v současné době však rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 21.6.2012 neplatné) bylo počítáno s východním obchvatem města Hrušovany nad Jevišovkou novou trasou silnice II/414 pod kódem DR7 (Hrušovany, Jihovýchod) a DR9 (Hrušovany nad Jevišovkou). V grafické části předpokládaná trasa nového koridoru částečně zasahuje i do již zastavěných ploch a nelogicky přetíná toto území. Ze zadání územního plánu vyplývá prověření návrhu obchvatu, a jelikož nebyly shledány dostatečné důvody pro jeho realizaci, není do územního plánu zahrnut. Tato skutečnost vychází i z názoru města, že obchvat není z hlediska zjištěné intenzity dopravy přes Hrušovany nad Jevišovkou potřebný a dlouhodobě se nedá předpokládat, že by na jeho realizaci byly potřebné investiční prostředky ze státního rozpočtu. V souvislosti s výše citovaným zrušením ZÚR JMK byl, jako jev č.118 Jiné záměry orgánů veřejné správy, předán pro aktualizaci Územně analytických podkladů ORP Znojmo materiál Koncepční vymezení prvků R a NR ÚSES, který byl poskytnut dle dohody všech sedmi věcně a územně příslušných orgánů ochrany přírody. Součástí poskytovaného údaje o území je textová část (metodické zásady pro aplikaci v procesu územního plánování). Územní plán tento materiál zpřesňuje v měřítku a podrobnosti územního plánu. 3. Soulad s cíli a úkoly územního plánování. Územní plán Hrušovany nad Jevišovkou je zpracován v souladu s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území, a s požadavky na ochranu nezastavěného území. V souladu s cíli a úkoly územního plánování respektuje návrh strukturu zástavby, a nové plochy řeší ve vazbě na zastavěné území, nebo tam, kde nebude charakter zástavby narušen. Rozsah návrhových ploch je úměrný předpokládanému rozvoji města. Uzemní plán vytváří předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území, vyvážený vztah mezi hospodářským rozvojem řešeného území a příznivým životním prostředím. 6

4. Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů Tato část odůvodnění bude zpracována pořizovatelem v samostatné příloze až po ukončení veřejného projednání této dokumentace. 5. Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů. Tato část odůvodnění bude zpracována pořizovatelem v samostatné příloze až po ukončení veřejného projednání této dokumentace. 6. Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí. 6.1. Důvody pro zpracování vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a údaje o zpracování a obsahu dokumentu Vyhodnocení vlivů územního plánu města Hrušovany nad Jevišovkou na udržitelný rozvoj území (dále jen VVURÚ ) bylo zpracováno na základě požadavku Krajského úřadu Jihomoravského kraje uvedeného ve stanovisku k zadání územního plánu ze dne 19. 3. 2013 pod č.j. JMK 21001/2013. Krajský úřad v tomto stanovisku uvedl, že zadání ÚP může stanovit rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona č. 100/2011 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů a vznesl požadavek na zhotovení vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Stanovisko krajského úřadu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí obsahuje tyto požadavky: 1. Vyhodnocení bude zpracováno v rozsahu úměrném velikosti a složitosti řešeného území. S ohledem na charakter projednávaného územního plánu a charakter řešeného území se vyhodnocení zaměří zejména na problematiku ochrany přírody a krajiny, záplavového území, ochrany zemědělského půdního fondu a na možné negativní dopady na životní prostředí a veřejné zdraví související s budoucím využitím návrhových ploch výroby. Návrhové plochy budou posouzeny ve vzájemných vztazích, aby byly eliminovány budoucí střety vyplývající z rozdíleného funkčního využití. 2. Pokud bude na základě projednání návrhu zadání rozhodnuto o řešení variant, bude vyhodnocení obsahovat pořadí jednotlivých variant z hlediska vlivů na životní prostředí, návrh podmínek, za jakých jsou jednotlivé varianty přípustné, včetně případných kompenzačních opatření, která mohou zmírnit nebo eliminovat negativní vliv jednotlivých variant. 3. Vyhodnocení bude obsahovat kapitolu Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska příslušného úřadu ke koncepci s uvedením jednoznačných výroků, zda lze z hlediska negativních vlivů na životní prostředí doporučit schválení jednotlivých návrhových ploch a koridorů a schválení územního plánu Hrušovany nad Jevišovkou, popřípadě navrhne a doporučí podmínky nutné k minimalizaci vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Pro obsah VVURÚ je podstatné i druhé stanovisko KÚ Jihomoravského kraje vydané k zadání ÚP Hrušovany nad Jevišovkou podle 45i odst.1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny dne 4. 3. 2013 pod č.j. LMK 21474/203 OŽP Krch. Krajský úřad v tomto stanovisku vyloučil vliv ÚP na příznivý 7

stav předmětu ochrany a celistvost EVL CZ0623041 Jevišovka a CZ0623046 Travní dvůr. Na základě výše uvedených stanovisek bylo v souladu s ustanovením 47 odst. 3 stavebního zákona zpracováno VVURÚ. Zpracovatelem VVURÚ je HaskoningDHV CR, s.r.o., se sídlem v Praze, Sokolovská 100/94. Autorizovanou osobou pro vyhodnocení vlivů na životní prostředí je Ing. Dalibor Vostal, č. osvědčení: 2167/326/OPV/93. Vyhodnocení bylo zpracováno v únoru 2014. VVURÚ obsahuje v souladu s přílohou č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb. tyto části: A: Vyhodnocení vlivů na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona (dále též SEA ). C. Vyhodnocení vlivů na skutečnosti zjištěné v územně analytických podkladech. Nepodchycené v územně analytických podkladech, například skutečnosti zjištěné v doplňujících průzkumech a rozborech. E. Vyhodnocení přínosu k naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území obsažených v politice územního rozvoje nebo v zásadách územního rozvoje. F. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území - shrnutí. Část B: Vyhodnocení vlivů na území Natura 2000 nebyla vypracována s ohledem na vyloučení vlivu na lokality NATURA ze strany příslušného orgánu ochrany přírody (viz výše). Část D. Případné vyhodnocení vlivů na jiné skutečnosti ovlivněné navrženým řešením, avšak nepodchycené v územně analytických podkladech, například skutečnosti zjištěné v doplňujících průzkumech a rozborech rovněž nebyla vypracována. Důvodem je, že pro ÚP nebyly zpracovány doplňující průzkumy a rozbory a tudíž výchozím podkladem jsou územně analytické podklady pro SO ORP Znojmo aktualizované v roce 2012. 6.2. Výsledky vyhodnocení vlivů na životní prostředí 6.2.1. Základní výsledky SEA Celkové hodnocení vlivů ÚP na životní prostředí je spíše velmi pozitivní. ÚP jako celek je hodnocen jako proveditelný. Vliv ÚP na přírodu a krajinu je hodnocen spíše jako velmi pozitivní. Vliv ÚP na obyvatelstvo a zdraví je hodnocen jako mírně pozitivní. Vliv ÚP na krajinný ráz byl indikován jako mírně pozitivní. Vliv na funkčnost ÚSES je hodnocen jako vysoce pozitivní. Jedná se doplnění ploch krajinné zeleně, která dotvářejí systém lokálních prvků ÚSES. ÚP má středně negativní vliv na ZPF. Největší zábor ZPF představují plochy Z09, Z13 a Z17 pro bydlení a plochy Z2, Z6, Z72 a Z81 pro výrobu a skladování. Také další plochy k bydlení Z35-38 a Z41, Z44-46 a Z 50, Z53-53 zabírají kvalitní ZPF a mají tedy z tohoto důvodu negativní vliv. Také ostatní plochy, u nichž byl indikován zábor ZPF, mají mírně negativní vliv. ÚP má pozitivní vliv na PUPFL. Z hlediska ovlivnění vodního režimu byl uplatněním ÚP indikován celkově mírně pozitivní vliv ÚP. Nové plochy krajinné zeleně budou mít také pozitivní vliv. Vliv ÚP na ochranu vodních toků byl indikován jako mírně pozitivní. Vlivy na obyvatelstvo a lidské zdraví byly indikovány jako mírně pozitivní. Z hlediska rozložení kvality ovzduší a jejich zdravotních dopadů byl indikován velmi mírný negativní vliv novým rozložením. Celkově však uplatnění ÚP a požadavku na ekologické vytápění v nových lokalitách bude pozitivní. Zvýšená dopravní obsluha nových ploch pro bydlení bude mít velmi mírný negativní vliv na 8

hlukovou a emisní zátěž v okolí příjezdových cest. Vytápění na nových plochách pro bydlení nebude mít negativní vliv na emisní zátěž v okolí. Hluková situace bude uplatněním ÚP ovlivněna mírně negativně. Mírně negativní vliv je očekáván u rozsáhlých ploch bydlení Z02, Z03 a Z23, Z29, Z30 a P06 díky dopravní obsluze. Vliv na památky byl indikován jako neutrální. Nebudou dotčeny. 6.2.2. Doporučení zhotovitele SEA k ÚP Zhotovitel vyhodnocení vlivů na životní prostředí doporučuje Krajskému úřadu Jihomoravského kraje jako dotčenému orgánu: 1. Vydat souhlasné stanovisko k návrhu ÚP jako celku s tím, že pro některé plochy změn se stanoví podmínky k předcházení, eliminaci nebo minimalizaci předpokládaných vlivů na životní prostředí. 2. Vydat podmíněně souhlasné stanovisko k plochám Z09, Z13 a Z17 s tím, že rozsah zásahu do území bude ověřen územní studií a teprve po projednání a odsouhlasení těchto studií budou plochy vymezeny v ÚP jako zastavitelné. 3. Vydat souhlasné stanovisko k plochám výrobním a skladovacím Z2, Z6, Z72 a Z81 s podmínkou: a) specifikovat využití a uspořádání území formou podrobné územní studie, b) skrýt ornici a využít skrývku pro rekultivace poškozených ploch. 4. Vydat souhlasné stanovisko ke všem plochám krajinné zeleně pro vytváření prvků ÚSES a zajistit ochranu stávajících prvků ÚSES při výstavbě jiných zastavitelných ploch. 5. Vydat souhlasné stanovisko k plochám bydlení Br a Bd s podmínkami: a) zajistit vsakování dešťových vod ze střech a chodníků (vsakovací pásy, plochy zeleně), tj. rozčlenit jednotlivé plochy propustnými plochami tak jak je navrženo i částečně v ÚP; b) na plochách Br realizovat výstavbu solitérních objektů (ne řadových domů), s maximální výškou 2 NP; c) vhodně organizovat dopravní obsluhu, především s ohledem na minimalizaci hlukové zátěže; d) skrýt ornici a využít skrývku pro rekultivace poškozených ploch. 6. Požadovat v dalším územním rozvoji města, zejména při stavební činnosti, uplatnění v maximální možné míře relevantní postupy, které přispějí ke zlepšení stavu životního prostředí, zejména: a) na základě podrobných územních studií minimalizovat zásahy do území, zejména do ploch ZPF; b) nezastavovat a nezpevňovat plochy, které jsou součástí ÚSES; c) organizovat výstavbu tak, aby zemědělská půda byla zabírána postupně; d) skrýt ornici a využít skrývku pro rekultivace poškozených ploch; e) vodní toky, které zůstanou součástí zastavitelných ploch, zahrnout do veřejných prostranství; f) zpevněné plochy rozčlenit propustnými plochami (zeleň) pro vsak dešťové vody; g) zajistit vsakování dešťových vod ze střech a chodníků (vsakovací pásy, plochy zeleně); h) vhodně organizovat dopravní obsluhu s cíle eliminace hlukové a emisní zátěže; i) realizovat v nezbytném případě protihluková opatření na objektech. 6.3. Celkové závěry VVURÚ ÚP přispívá celkově ke zlepšení podmínek všech tří pilířů udržitelného rozvoje. Navržený rozvoj lze považovat za proporcionální. Za příznivý pro udržitelný rozvoj lze považovat zejména návrh ploch považovat za proporcionální. Za příznivý pro udržitelný rozvoj lze považovat zejména návrh ploch bydlení, které jsou řešeny vhodným způsobem ve vazbě na zastavitelné území. Nejsou navrhovány kapacitní plochy, které by vedly ke vzniku monofunkčních, sociálně a urbanisticky izolovaných rezidenčních čtvrtí sub urbánního charakteru. Navržená opatření v krajině jsou sice primárně zaměřena na její ekologické charakteristiky, budou však pozitivně přispívat k ochraně zemědělské půdy jako přírodního zdroje a tím k udržení podmínek pro zemědělskou výrobu. Opatření v krajině budou mít význam i pro zlepšení hydrologických charakteristik krajiny a pro zvýšení atraktivity krajiny. 9

Pozitivní hodnocení ÚP snižuje řešení ploch pro výrobu, které jsou umístěny v krajině oddělně od stávajících zastavěných území. Toto řešení je možné akceptovat v případě, že tyto plochy budou významně přispívat ke zvýšení zaměstnanosti ve městě. 6.3.1. Doporučení ke koncepci ÚP Koncepce ÚP je z hlediska vlivů na udržitelný rozvoj území poměrně vyvážená. Přesto lze doporučit některá opatření, která ještě více přispějí ke zlepšení podmínek pro příznivé životní prostředí, pro ekonomický rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel. K využití ploch pro bydlení Z09, Z13 a Z17 bude jejich zásah do území ověřen územní studií. U plochy smíšené výrobní Z43 je rovněž nutné specifikovat využití a uspořádání území formou podrobné územní studie. Je žádoucí preferovat umístění aktivit, které vytváří větší počet pracovních míst v pestré kvalifikační struktuře. Nevhodné jsou zejména fotovoltaické elektrárny, sklady, logistika ap.). U všech ploch s větším podílem zpevněných ploch zajistit vsakování dešťové vody. 6.3.2 Závěr VVURÚ Na základě vyhodnocení vlivů územního plánu Hrušovany nad Jevišovkou lez konstatovat, že ÚP vytváří podmínky pro dlouhodobost udržitelnost rozvoje území. Existují určité, dále uvedené, dílčí výhrady týkající se zejména environmentálního a ekonomického pilíře udržitelného rozvoje: V oblasti životního prostředí je zejména nezbytné kompenzovat poměrně rozsáhlý zásah do zemědělského půdního fondu vyvolaný navrženými zastavitelnými plochami, který se z větší části dotýká půd v I. a II. třídě ochrany, které patří k významným přírodním hodnotám území (plochy bydlení Br 15,5 ha, plochy výroby a skladování Vs 15,6 ha). Při realizaci záměrů je rovněž nezbytné věnovat pozornost ekologicky příznivému nakládání s dešťovými vodami. V oblasti ekonomického rozvoje je žádoucí preferovat umisťování nových ekonomických aktivit vytvářejících větší počet pracovních míst v pestré kvalifikační struktuře. 7. Stanovisko krajského úřadu podle 50 odst. 5 stavebního zákona. Stanovisko bylo vydáno Krajským úřadem Jihomoravského kraje dne 2. 1.2015 pod č. j. JMK 468/2015 v následujícím znění: Na základě návrhu územního plánu Hrušovany nad Jevišovkou, vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na životní prostředí a po posouzení vyjádření dotčených územně samosprávných celků, dotčených správních úřadů a veřejnosti a po společném projednání Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí jako příslušný orgán podle ustanovení 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů vydává ve smyslu ustanovení 10g a 10i odst. 3 uvedeného zákona SOUHLASNÉ STANOVISKO k Návrhu územního plánu Hrušovany nad Jevišovkou za předpokladu splnění následujících podmínek: 10

1. Pro plochy bydlení Br 74, 75 a 76 navrhované u stávající liniové dopravní stavby bude posouzena vhodnost navrhovaného řešení z hlediska předpokládané hlukové zátěže na navrhované plochy bydlení. V rámci navazujících řízení musí být pro tuto plochu provedeno hlukové vyhodnocení, které prokáže, že jsou splněny požadavky vyplývající z platných právních předpisů na úseku ochrany veřejného zdraví, respektive ochrany zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. 2. Plocha Z4SO v navrhované podobě bude z územního plánu vypuštěna. 3. Vodní plocha, včetně parcel níže neuvedených, na ploše Z63 bude akceptována jako plocha přírodní, vymezení zastavitelné plochy jako plochy smíšené výrobní na jižním okraji předmětné plochy Z63 bude vymezeno parcelami p.č. 4620/1, 4620/2, 4620/3, 4616/2, 4616/3 a 4616/4, současně bude zachován návrh lokálního biokoridoru LBK6 na jižním okraji plochy. 4. Plochy Z09, Z13 a Z17 budou ověřeny územní studií. 5. Plochy Z2, Z6, Z72 a Z81 jsou realizovatelné za podmínky, že bude: a) specifikováno využití a uspořádání území formou podrobné územní studie, b) skryta ornice a skrývka bude využita pro rekultivace poškozených ploch. 6. Zajistit ochranu stávajících prvků ÚSES při výstavbě jiných zastavitelných ploch. 7. Plochy bydlení Br a Bd jsou realizovatelné s podmínkami: a) na plochách Br lze realizovat výstavbu solitérních objektů (ne řadových domů), s maximální výškou 2 NP, b) vhodně organizovat dopravní obsluhu, především s ohledem na minimalizaci hlukové zátěže. Podmínky odkazující na plnění zákonných povinností, popř. podmínky, které již byly do návrhu územního plánu prokazatelně zapracovány, nebyly zahrnuty do podmínek tohoto stanoviska. Návrh územního plánu bude dále obsahovat monitorovací ukazatele pro sledování vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí, případně pro sledování dalších jevů, které zpracovatel územního plánu případně orgány města vyhodnotí jako důležité. Základními monitorovacími ukazateli pro následné naplňování dané koncepce jsou: a) výměra a kvalita odnímaných pozemků ze ZPF a PUPFL (ha), b) množství vyčištěné vody (m3), c) spotřeba pitné vody (m3), d) podíl území zařazeného v OZKO (%), e) hluková zátěž (počet obyvatel žijících v území s překročeným limitem hluku), f) produkce odpadů (tis. tun/rok), podíl separovaného a recyklovaného odpadu (%), g) rozloha realizovaných částí ÚSES (m2). 8. Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle 50 odst.5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly. Podmínka 1: Pro plochy bydlení Br 74, 75 a 76 navrhované u stávající liniové dopravní stavby bude posouzena vhodnost navrhovaného řešení z hlediska předpokládané hlukové zátěže na navrhované plochy bydlení. V rámci navazujících řízení musí být pro tuto plochu provedeno hlukové vyhodnocení, které prokáže, že jsou splněny požadavky vyplývající z platných právních předpisů na úseku ochrany veřejného zdraví, respektive ochrany zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Podmínka je uplatněna v textové části územního plánu v kap. 6.2. Podmínky pro využití ploch / Plochy pro bydlení v rodinných domech. 11

Podmínka 2: Plocha Z4SO v navrhované podobě bude z územního plánu vypuštěna. Zastavitelná plocha Z4 s využití smíšené území obytné není dále v návrhu vymezena (viz výkres č. i1). Podmínka 3: Vodní plocha, včetně parcel níže neuvedených, na ploše Z63 bude akceptována jako plocha přírodní, vymezení zastavitelné plochy jako plochy smíšené výrobní na jižním okraji předmětné plochy Z63 bude vymezeno parcelami p.č. 4620/1, 4620/2, 4620/3, 4616/2, 4616/3 a 4616/4, současně bude zachován návrh lokálního biokoridoru LBK6 na jižním okraji plochy. Vymezení zastavitelné plochy Z63 bylo redukováno na parcely p.č. 4620/1, 4620/2, 4620/3, 4616/2, 4616/3 a 4616/4. Biokoridor LBK 6 vedený po jižním okraji původní odkalovací nádrže je v návrhu zachován. Vodní plocha severně od upravené plochy Z63 je vymezena jako plocha vodní a vodohospodářská, což odpovídá pojetí vymezení ploch s rozdílným způsobem využití v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Naplnění podmínky je patrné z výkresů č. i1 a i2. Podmínka 4: Plochy Z09, Z13 a Z17 budou ověřeny územní studií. Požadavek na zhotovení územní studie pro plochy Z9, Z13 a Z17 je uveden v textové části územního plánu v kap. 6.2. Podmínky pro využití ploch / Plochy pro bydlení v rodinných domech a v kap. 13 Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti. Podmínka 5: Plochy Z2, Z6, Z72 a Z81 jsou realizovatelné za podmínky, že bude: a) specifikováno využití a uspořádání území formou podrobné územní studie, b) skryta ornice a skrývka bude využita pro rekultivace poškozených ploch. Ad a) Požadavek na zhotovení územní studie pro plochy Z2, Z6. Z72 a Z81 je uveden v textové části územního plánu v kap. 6.2. Podmínky pro využití ploch / Plochy výroby a skladování a Plochy výroby a skladování specifické / odkalovací nádrže a dále v kap. 13 Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti. Ad b) Podmínka skrytí ornice a její využití pro regeneraci poškozených ploch je uvedena jako obecná v textové části územního plánu v kap. 5.6 Protierozní opatření. Podmínka 6: Zajistit ochranu stávajících prvků ÚSES při výstavbě jiných zastavitelných ploch. Podmínka je uvedena v textové části územního plánu v kap. 5.4. Územní systém ekologické stability. Plochy bydlení Br a Bd jsou realizovatelné s podmínkami: 12

a) na plochách Br lze realizovat výstavbu solitérních objektů (ne řadových domů), s maximální výškou 2 NP, b) vhodně organizovat dopravní obsluhu, především s ohledem na minimalizaci hlukové zátěže. Ad a) Podmínka výstavby solitérních rodinných domů s maximální výškou 2 NP je uplatněna v textové části územního plánu v kap. 6.2. Podmínky pro využití ploch / Plochy pro bydlení v rodinných domech. Ad b) Podmínka vhodně řešené dopravní obsluhy je uplatněna v textové části územního plánu v kap. 6.2. Podmínky pro využití ploch / Plochy pro bydlení v rodinných domech. 9. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení. 9.1 Urbanistická koncepce rozvoje obce Hlavním cílem navržené urbanistické koncepce je vytvoření podmínek pro budoucí rozvoj řešeného území, a to zejména dostatečnou nabídku ploch pro novou obytnou výstavbu, pro rozvoj výroby a služeb, zejména s důrazem na rozvoj cukrovarského průmyslu a také pro rozvoj rekreačních možností území. Hlavní zásadou navrženého řešení byly požadavky na ochranu architektonických, urbanistických a přírodních hodnot řešeného území. Navržená urbanistická koncepce navazuje na dosavadní stavební vývoj města, stávající strukturu osídlení doplňuje návrhem dostavby vhodných proluk a rozvíjí ji do nových ploch. Návrh se soustředil především na nalezení nových ploch pro obytnou výstavbu, na nalezení ploch pro rozvoj výroby, občanskou vybavenost, výstavbu pro sport a rekreaci, a na odstranění dopravních závad. Součástí návrhu je vymezení místního systému ekologické stability. Návrh koncepce rozvoje řešeného území vychází z následujících zásad: - jsou respektovány architektonické, urbanistické a přírodní hodnoty území - je vymezen dostatečný rozsah ploch pro novou obytnou výstavbu - v zájmu ochrany zemědělské půdy je přednostně uvažováno se zástavbou proluk - jsou navrženy plochy pro rozvoj občanské vybavenosti, výroby a výrobních služeb - je navrženo odstranění nedostatků ve vybavení území technickou infrastrukturou V řešeném území je 11 nemovitých kulturních památek, z nichž nejvýznamnější je empírový zámek v severní části řešeného území. Jedná se o kostel sv. Štěpána, park u zámku, hospodářské objekty (konírny a kočárkárny s domem č. 94), barokní sýpky u kostela, kaple - hrobka na hřbitově, hrob Maxe Dvořáka na hřbitově, dvě sochy Jana Nepomuckého před hřbitovem, socha Ecce Homo před hřbitovem, soch sv. Antonína Peduánského před hřbitovem, socha sv. řeholníka - kapucína u vstupu do zámeckého parku od zámku (2x), socha sv. Jana Nepomuckého v Mlýnské ulici a sousoší Nejsvětější Trojice na náměstí. V řešeném území jsou 3 území s archeologickými nálezy. V oblasti volné krajiny je základním principem vyváženost mezi produkční, rekreační a ekologickou funkcí krajiny. Návrhem nových ploch krajinné zeleně a lesů ve skladebných částech ÚSES a v dalších plochách jsou vytvořeny podmínky pro vyšší ekologickou stabilitu a biodiverzitu krajiny i pro zlepšení jejích vizuálních charakteristik. Stávající plochy veřejné zeleně zůstanou zachovány případně budou rozšířeny, stejně tak zůstane zachována veškerá vzrostlá zeleň na nelesní půdě. Návrh bude respektovat zásady ochrany významných krajinných prvků. Centrální zastavěná část katastrálního území je přirozeným spádovým centrem řešeného území. Zástavba 13

v centru je převážně kompaktní řadová, směrem k okrajům samostatně stojící domy. Převážně v centru města je soustředěna většina občanské vybavenosti řešeného území. Plochy pro výrobu a skladování jsou soustředěny převážně v jižní části města. Městem prochází silnice II//414 ve směru od západu k východu (od Znojma k Mikulovu), dále silnice II/415 ve směru od severu na jih (od Brno k Hevlínu). Hrušovany nad Jevišovkou tvoří relativně kompaktní zástavbu rozrůstající se křížově do všech světových stran. V katastrálním území jsou navrženy plochy: - bydlení v bytových domech, - bydlení v rodinných domech, - občanského vybavení - veřejná infrastruktura, - občanského vybavení sport, tělovýchova, - občanského vybavení hřbitovy, - plochy veřejných prostranství, - smíšené obytné, - dopravní infrastruktury, drážní dopravy, - dopravní infrastruktury, silniční dopravy, - technické infrastruktury, - výroby a skladování, - zemědělské výroby, - výroby elektrické energie, fotovoltaika, - smíšené výrobní, - sídelní zeleně - vodní a vodohospodářské - zemědělské - sady, zahrady - zemědělské orná půda, - zemědělské vinice, - smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň - lesní; Přehled základních zásad územního a urbanistického plánování z hlediska spotřeby energie Kompaktnost zástavby Vhodné uspořádání zástavby s ohledem na hospodárné využívání plochy, vhodné rozdělení a uspořádání pozemků, uspořádání dopravní a technické infrastruktury a rozumné vzdálenosti míst pro práci a odpočinek. Vše s ohledem na zajištění mikroklimatické stability vhodně uspořádané zastavěné plochy a využití zeleně dokáže snížit teploty v intravilánu v létě až o 4 C a podstatně tím zvyšuje tepelnou pohodu a snižuje i energetické nároky na případnou klimatizaci vnitřního prostředí budov. Orientace a zónování budov Vhodná orientace denních a nočních zón a zónování objektů podle způsobů převažujícího využívání. Orientace domů by neměla být nadále ovlivněna neodůvodněnými zvyklostmi a tradicemi, ale více by měla respektovat přírodní podmínky a dlouhodobé efekty pro uživatele budov a pozitivní přínosy pro společnost. Jedná se zejména o orientaci domů vůči světovým stranám a předepisovaným typům střech a jejich orientaci k uličnímu řadu. Rozdíl v energetických ziscích mezi domy s různou orientací je až 15 %. Urbanistické řešení území s ohledem na energetickou náročnost provozu budov Umístění objektů v terénu by mělo respektovat morfologii daného terénu a upřednostnit pro výstavbu chráněnou polohu objektu vůči větrné expozici před polohou otevřenou či exponovanou. Obrázky 1 Tepelné ztráty budovy (v %) v závislosti na síle větru a na jejím umístění v terénu a rozložení působení větru v závislosti na morfologii terénu 14

Zdroj: Prof. Ing. Jiří Vaverka, DrSc., Ing. Vladan Panovec, Pasivní domy III.: Pravidla navrhování, koncepční přístup k řešení pasivních domů, www.archiweb.cz Urbanistické řešení území s ohledem na sluneční zisky U energeticky úsporných objektů hraje slunce velmi důležitou úlohu. Návrh a koncepce objektu počítá v energetické bilanci se zisky ze slunečního záření, domy by si tedy neměly vzájemně stínit. Doporučujeme zanést požadavek na odstupné vzdálenosti související s polohou slunce v období od 21. 3 do 21. 9 tak, aby nedocházelo k výraznému vzájemnému stínění objektů v rozsahu jihovýchod až jihozápad. Rozdíl mezi solárními zisky řady domů bez stínů a se stíny na fasádě je až 10 %. Obrázek 2 Příklad vhodné a nevhodné odstupové vzdálenosti objektů v klimatických podmínkách ČR Zdroj: PORSENNA o.p.s. Řešení komunikačních ploch v daném území by mělo vycházet z koncepce výstavby energeticky úsporných objektů a mělo by respektovat využitelnost slunečních zisků. Z tohoto pohledu by tedy orientace hlavních prosklených ploch objektu měla umožňovat nestíněnou orientaci východ až západ. 15

Obrázek 3 Příklad ideálního umístění domu na pozemku (jižně orientována fasáda zůstává bez stínění) Ideální umístění komunikace by mělo umožňovat využití klidových zón objektu (směrem do zeleně) s umístěním hlavních prosklených ploch z jižní strany (± 45 ). Příjezdová komunikace k objektu by tedy neměla být umístěna z jižní strany pozemku, pokud není možné objekt umístit v jeho střední či severní části. Z tohoto důvodu se nedoporučuje předepsat závazné umístění objektu na pozemku. Je vhodné ponechat možnost energetické optimalizace objektu jeho natočením vůči světovým stranám a vhodným umístěním v rámci vlastního pozemku. Zdroj: Centrum pasivního domu, www.pasivnidomy.cz Energetický standard Doporučujeme upřednostnění realizace energeticky úsporných projektů. Tento požadavek je možné specifikovat pomocí hodnoty měrné potřeby tepla na vytápění. Doporučujeme upřednostnit projekty s měrnou potřebou tepla na vytápění nižší než 20 kwh/m 2.rok (tzv. pasivní domy), respektive s hodnotou nižší než požadují stávající legislativní předpisy. V současné době probíhá změna legislativy, související s požadavky na energetickou náročnost budov, která bude nadále zpřísňovat požadavky na energetickou náročnost budov, platnou pro všechny novostavby. Tvarové řešení budovy (kompaktnost tvaru, členitost povrchů, půdorysné uspořádání a zónování) by mělo vést k energeticky optimálnímu konceptu budovy. Z energetického hlediska jsou výhodnější objekty s nízkým objemovým faktorem (A/V), který vyjadřuje poměr plochy obálky budovy k jejímu objemu. V tomto směru nedoporučujeme zanést požadavek na tvarové řešení objektu do regulativů daného území, je zde výhodnější zavést požadavek na energetickou náročnost, která automaticky vyřadí projekty s nevhodným tvarem. Z tohoto hlediska lze říci, že řešení řadové zástavby může být energeticky výhodnější oproti solitérní zástavbě, resp. řešení bytové zástavby může být výhodnější oproti zástavbě rodinných domů. 16

Obrázek 4 Vliv tvaru objektu na tepelné ztráty Zdroj: Centrum pasivního domu Poznámka: U vysoce izolovaných domů je vliv tvaru budovy malý, protože malý je i podíl ztrát tepla prostupem na celkové energetické bilanci objektu. Energeticky soběstačné zástavby Doporučujeme v rámci schvalovacích procesů pro dané území upřednostnit řešení zástavby s vysokou mírou energetické soběstačnosti. V tomto směru by mělo jít především o možnost pokrytí vlastních energetických potřeb výrobou v daném území a minimalizací toků energie ze širších územních celků. Ochrana přírodních hodnot Řešené území je součástí Dyjskosvrateckého Úvalu. Řešené území má především zemědělský charakter s dominujícími polními plochami a dále pak turisticko-rekreační charakter. Územní plán stanovuje podmínku respektování přírodních hodnot území mezi které patří chráněná území a významné přírodní zdroje: a) Evropsky významná lokalita CZ0623041 Jevišovka, b) Evropsky významná lokalita CZ0623046 Trávní dvůr, c) významné krajinné prvky dle 3 a 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, tedy vodní toky Břežanka, pravostranný přítok Pastviny, Jevišovka a Dyje, vodní plochy a plochy lesů, d) funkční skladebné prvky regionálního a lokálního územního systému ekologické stability, e) útvar povrchových vod tekoucích Jevišovka po ústí do toku Dyje, f) útvar podzemních vod základní vrstvy g) útvar podzemních vod svrchní vrstvy Kvartér Jevišovky a Kvartér Dyje h) plochy zemědělské půdy v 1. a 2. třídě ochrany s výjimkou těch, na kterých jsou územním plánem vymezeny zastavitelné plochy změn v krajině. i) drobné krajinné prvky. Zásadní je požadavek ochrany těchto hodnot nejen při samotné územní plánovací činnosti, ale při všech činnostech spojených s výstavbou a rozvojem města. Zajištění ochrany se musí týkat jak ochrany před přímými vlivy (narušení přírodních hodnot výstavbou) tak pře vlivy nepřímými (vlivy z provozu staveb). Ochranné podmínky stanoví příslušné orgány veřejné správy. 17

9.2. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně 9.2.1. Celková urbanistická koncepce Návrh koncepce rozvoje města a jeho částí vychází ze stávající struktury osídlení. Zachovává kulturní, historické, urbanistické a přírodní hodnoty území. Územní plán Hrušovany nad Jevišovkou navazuje na zpracované územní plány okolních obcí, zejména v návaznosti prvků ÚSES, navržených komunikací, cykloturistických tras a sítí technické infrastruktury. Koncepce respektuje vazby řešeného území na okolí, zejména na nadřazenou komunikační síť a na nadřazené soustavy inženýrských sítí. Obytná funkce je ve struktuře osídlení města a jeho částí převládající, přičemž koncepce počítá s jejich dalším rozvojem především v západní a částečně i východní části ve vazbě na centrum města. Občanská vybavenost je soustředěna do centra města. V jižní části Hrušovan nad Jevišovkou je počítáno s rozšířením ploch pro výrobu. 9.2.2. Zastavitelné plochy pořadové číslo plochy označení (název plochy) výměra v ha druh funkčního využití Max. procento zastavění 1 2 3 4 5 Z 1 Z 2 Z 3a Z 3b Z 5 Z 6 Z 7 Z 8 Severní část k.ú., obydlená osada Na Pastvinách, při místní komunikaci Pastviny Severní část k.ú., při silnici Litobratřická - II/415 Severní část k.ú., u zemědělského areálu při silnici Litobratřická - II/415 Severní část k.ú., u zemědělského areálu při silnici Litobratřická - II/415 Severní část k.ú., u zemědělského areálu při silnici Litobratřická - II/415, dopravní připojení plochy, viz.poznámka níže Severozápadní část k.ú., zastavěná část města severně při ulici Na hrádku Severozápadní část k.ú., zastavěná část města severně při ulici Na hrádku Severozápadní část k.ú., zastavěná část města severně při ulici Na hrádku 0,7167 So / plochy smíšené obytné 9,0914 Vs / plochy výroby a skladování 1,1382 Sv / plochy smíšené výrobní 2,0844 Sv / plochy smíšené výrobní 1,2184 Sv / plochy smíšené výrobní 0,2049 Vs / plochy výroby a skladování 0,1081 Pv / plochy veřejných prostranství 0,2238 Br / plochy bydlení v rodinných domech Z 9 Severozápadní část k.ú., 4,0125 Br / plochy bydlení v 30 50 50 50 50 50 50-30 18

Z 11 Z 13 Z 16 Z 17 Z 18 Z 19 Z 20 Z 21 zastavěná část města západně při ulici Na hrádku Severozápadní část k.ú., zastavěná část města západně při ulici Na hrádku Západní část k.ú., zastavěná část města západně při ulici Větrná Západní část k.ú., severně při silnici Znojemská - II/414 Západní část k.ú., jižně při silnici Znojemská - II/414 Jihozápadní část k.ú., zastavěná část města západně od ulice Mokrá Jihozápadní část k.ú., zastavěná část města západně od ulice Mokrá Jihozápadní část k.ú., zastavěná část města jihozápadně od ulice Mokrá Jihozápadní část k.ú., zastavěná část města jižně od ulice Mokrá rodinných domech 0,2992 Pv / plochy veřejných prostranství 5,2684 Br / plochy bydlení v rodinných domech 0,2699 Br / plochy bydlení v rodinných domech 3,1227 Br / plochy bydlení v rodinných domech 0,3282 Os / plochy občanského vybavení - sport, tělovýchova 1,1820 Br / plochy bydlení v rodinných domech 0,1159 Pv / plochy veřejných prostranství 0,0475 Pv / plochy veřejných prostranství - 30 30 30 50 30 - - Z 22 Z 23 Z 25 Z 26 Z 28 Z 30 Z 31 Jihozápadní část k.ú., zastavěná část města východně od ulice Mokrá Jihozápadní část k.ú., zastavěná část města jižně od ulice Mokrá Jihozápadní část k.ú., zastavěná část města jižně od ulice Mokrá Jihozápadní část k.ú., zastavěná část města jižně od ulice Lesní Severní část k.ú., u zemědělského areálu při silnici Litobratřická - II/415 Severní část k.ú., zastavěná část města západně od ulice Litobratřická - II/415 Severní část k.ú., zastavěná část města jižně od ulice Severní 0,2293 Br / plochy bydlení v rodinných domech 0,1055 Br / plochy bydlení v rodinných domech 0,0374 Br / plochy bydlení v rodinných domech 0,3622 Br / plochy bydlení v rodinných domech 0,3414 Pv / plochy veřejných prostranství 1,8476 Br / plochy bydlení v rodinných domech 0,1797 Pv / plochy veřejných prostranství 30 30 30 30-30 - Z 32 Severní část k.ú., zastavěná část města jižně od ulice Severní 0,3190 Pv / plochy veřejných prostranství - Z 33 Z 34 Z 35 Z 36 Severní část k.ú., zastavěná část města severně od ulice Polní Jihozápadní část k.ú., zastavěná část města jižně od ulice Lesní Severní část k.ú., zastavěná část města východně od ulice Litobratřická - II/415 Severní část k.ú., zastavěná část města východně od ulice 1,5826 So / plochy smíšené obytné 0,4896 Os / plochy občanského vybavení - sport, tělovýchova 0,1956 Br / plochy bydlení v rodinných domech 0,1925 Br / plochy bydlení v rodinných domech 50 50 30 30 19

Litobratřická - II/415 Z 37 Severní část k.ú., zastavěná část 0,2642 Br / plochy bydlení v 30 města východně od ulice Litobratřická - II/415 rodinných domech Z 38 Severovýchodní část k.ú., 0,2249 Br / plochy bydlení v 30 zastavěná část města východně od ulice Litobratřická - II/415 rodinných domech Z 39 Severovýchodní část k.ú., 1,2407 Br / plochy bydlení v 30 zastavěná část města východně od ulice Litobratřická - II/415 rodinných domech Z 40 Severovýchodní část k.ú., 0,4158 Pv / plochy veřejných - zastavěná část města mezi ulicemi Litobratřická - II/415 a Drnholecká - II/414 prostranství Z 41 Severovýchodní část k.ú., 1,6153 Br / plochy bydlení v 30 zastavěná část města mezi ulicemi Litobratřická - II/415 a Drnholecká - II/414 rodinných domech Z 42 Severovýchodní část k.ú., 0,5406 Oh / plochy občanského - zastavěná část města mezi ulicemi Litobratřická - II/415 a Drnholecká - II/414 vybavení - hřbitovy Z 43 Severovýchodní část k.ú., 7,8818 Sv / plochy smíšené 50 zastavěná část města mezi ulicemi Litobratřická - II/415 a Drnholecká - II/414 výrobní Z 44 Východní část k.ú., zastavěná část 0,2516 Br / plochy bydlení v 30 města severně od ulice Drnholecká - II/414 rodinných domech Z 45 Východní část k.ú., zastavěná část 1,0693 Br / plochy bydlení v 30 města severně od ulice Drnholecká - II/415 rodinných domech Z 46 Východní část k.ú., zastavěná část 1,0768 Br / plochy bydlení v 30 města severně od ulice Drnholecká - II/414 rodinných domech Z 48 Východní část k.ú., mezi 0,3078 Pv / plochy veřejných - zastavěnou částí města severně od ulice Drnholecká - II/414 a rozvojovou plochou Z43 prostranství Z 50 Východní část k.ú., zastavěná část 1,2025 Br / plochy bydlení v 30 města severně od ulice Drnholecká - II/414 rodinných domech Z 51 Východní část k.ú., zastavěná část 0,6644 Pv / plochy veřejných - města jižně od ulice Drnholecká - II/414 prostranství Z 52 Východní část k.ú., zastavěná část 1,6474 Br / plochy bydlení v 30 města mezi ulicemi Drnholecká - II/414 a Kostelní rodinných domech Z 53 Východní část k.ú., zastavěná část 1,1730 Br / plochy bydlení v 30 města mezi ulicemi Drnholecká - II/414 a Kostelní rodinných domech Z 54 Jihovýchodní část k.ú., zastavěná 0,4103 Os / plochy občanského 50 20

část města mezi ulicemi Novosady a Zahradní vybavení - sport, tělovýchova Z 56 Jihovýchodní část k.ú., zastavěná 0,6536 Sv / plochy smíšené 50 část města západně od ulice Zahradní - severně od řeky Jevišovky výrobní Z 57 Jihovýchodní část k.ú., zastavěná 0,1520 Ti / plochy technické 50 část města západně od ulice Zahradní - severně od řeky Jevišovky infrastruktury Z 59 Jihozápadní část k.ú., zastavěná 0,3728 Ds / plochy dopravy - 50 část města západně od ulice Nádražní - severně od řeky Jevišovky silniční Z 61 Jižní část k.ú., průmyslová část 1,5580 So / plochy smíšené 50 města východně od ulice Nádražní - jižně od řeky Jevišovky obytné Z 62 Centrální část k.ú., zastavěná část 0,1080 Br / plochy bydlení v 30 města v centru u ulice Znojemská rodinných domech Z 63 Jihozápadní část k.ú., průmyslová 4,5696 Sv / plochy smíšené 50 část města západně od ulice Nádražní - jižně od řeky Jevišovky výrobní Z 65 Jižní část k.ú., průmyslová část 0,3766 Ds / plochy dopravy - 50 města západně u ulice Nádražní - jižně od řeky Jevišovky silniční Z 67 Jižní část k.ú., průmyslová část 0,2275 Sv / plochy smíšené 50 města západně u ulice Nádražní - jižně od řeky Jevišovky výrobní Z 68 Jižní část k.ú., průmyslová část 0,1458 Br / plochy bydlení v 30 města východně u ulice Nádražní - jižně od řeky Jevišovky rodinných domech Z 69 Jižní část k.ú., průmyslová část 0,7969 Sv / plochy smíšené 50 města východně u ulice Nádražní - - jižně od řeky Jevišovky výrobní Z 70 Jižní část k.ú., průmyslová část 0,1764 Pv / plochy veřejných - města východně u ulice Nádražní - jižně od řeky Jevišovky prostranství Z 71 Jižní část k.ú., průmyslová část 1,0682 So / plochy smíšené 50 města východně u ulice Nádražní - jižně od řeky Jevišovky, dopravní připojení plochy, viz.poznámka níže, obytné Z 72 Jižní část k.ú., průmyslová část 6,5094 Vs / plochy výroby a 70 města východně od ulice Nádražní - u cukrovaru skladování Z 74 Jižní část k.ú., zastavěná část 0,2715 Br / plochy bydlení v 30 města severně u ulice Nádražní - u nádraží rodinných domech Z 75 Jižní část k.ú., zastavěná část 0,7206 Br / plochy bydlení v 30 města severně u ulice Nádražní - u nádraží rodinných domech Z 76 Jižní část k.ú., zastavěná část 01,1715 Br / plochy bydlení v 30 21

města jižně u ulice Nádražní - u nádraží Z 77 Jižní část k.ú., průmyslová část města západně od ulice Nádražní - u křižovatky III/4155 a II/415, dopravní připojení plochy, viz.poznámka níže, Z 78 Jižní část k.ú., průmyslová zastavěná část města jižně od křižovatky III/4155 a II/415 Z 79 Jižní část k.ú., zastavěná část města jižně u ulice Nádražní - u nádraží Z 81 Jižní část k.ú., průmyslová část města východně od křižovatky III/4155 a II/415 - u cukrovaru Legenda označení ploch: Plochy převzaté z platné ÚPD Plochy částečně převzaté z platné ÚPD Nové plochy rodinných domech 0,4364 Sv / plochy smíšené výrobní 0,1613 Br / plochy bydlení v rodinných domech 1,1746 So / plochy smíšené obchodu a služeb 15,7040 Vx / plochy výroby a skladování specifické, odkalovací nádrže 50 30 50 - Poznámka: Dopravní připojení ploch Z5, Z71 a Z77 na silnici II/415 bude navrhováno v souladu se zákonem, vyhláškou č.104/1997 Sb., v platném znění, kterou se provádí zákon a ČSN 736101, ČSN 736102 a ČSN 736110. 9.2.3. Plochy přestavby pořadové číslo plochy označení (název plochy) výměra v ha druh funkčního využití Max. procento zastavění 1 2 3 4 5 P 1 P 2 P 3 P 4 P 5 P 6 P 7 Jihozápadní část k.ú., zastavěná část města, u křižovatky ulic 9. května a Nerudova Jihozápadní část k.ú., zastavěná část města, u křižovatky ulic 9. května a Nerudova Jihozápadní část k.ú., zastavěná část města, u křižovatky ulic 9. května a Nerudova Centrální část ú.p., vnitroblok v centru města, mezi ul. Znojemská a ul. Náměstí Míru Centrální část ú.p., zastavěná část města mezi ul. Mlýnská a ul. Náměstí Míru Centrální část ú.p., zastavěná část města mezi ul. Mlýnská a ul. Náměstí Míru Centrálněseverní část ú.p., zastavněná část města mezi 0,7653 Bd / plochy pro bydlení v bytových domech 0,0862 Pv / plochy veřejných prostranství 0,1915 Ov / plochy občanského vybavení - veřejná infrastruktura 0,4080 Pv / plochy veřejných prostranství 0,0461 Ds / plochy dopravy - silniční 0,0892 Ov / plochy občanského vybavení - veřejná infrastruktura 1,1430 Ov / plochy občanského vybavení - veřejná 30-50 - - 50 50 22

P 8 P 9 P 10 ulicemi Polní a Lidická - zámek Centrálněseverní část ú.p., zastavněná část města mezi silnicí Litobratřická - II/415 a zámkem Centrálněseverní část ú.p., zastavněná část města mezi silnicí Litobratřická - II/415 a zámkem Severní část k.ú., zastavěná část města nad ul. Polní mezi novou školou a silnicí Litobratřická - II/415 infrastruktura 0,1036 Br / plochy bydlení v rodinných domech 0,0402 Ov / plochy občanského vybavení - veřejná infrastruktura 0,1726 Ov / plochy občanského vybavení - veřejná infrastruktura 30 50 50 9.2.4 Systém sídelní zeleně Vymezení systému sídelní zeleně je provedeno s ohledem na zásady rozvoje města a na navrženou urbanistickou koncepci. Cílem vymezení systému zeleně je zajištění standardů vnitřního prostředí města a vytvoření podmínek pro společenský život a krátkodobou rekreaci obyvatel. Systém sídelní zeleně je v návrhu územního plánu města Hrušovany vymezen jako soustava stávajících a navržených ploch zeleně v zastavěném území města s návazností na plochy zprostředkující vazbu na nezastavěné území města, tedy na volnou krajinu. Systém je založen na stávajících prvcích, mezi něž patří: a) jednoznačně vymezené plochy sídelní zeleně, mezi nimiž jsou nejvýznamnější zámecký park a plochy parčíků při Nádražní ulici a u kostela sv. Štěpána, b) zeleň hřbitova, c) prvky zeleně v rámci ostatních ploch s rozdílným využitím: - veřejná zeleň v rámci ploch veřejných prostranství (Pv), - uliční aleje a doprovodná zeleň silnic a ostatních komunikací a železnic v plochách pro silniční dopravu (Ds) a pro drážní dopravu (Dz), - zahrady, které jsou součástí obytných domů, rekreačních objektů a objektů vybavenosti zařazených v plochách bydlení (Bd, Br), v plochách smíšených (SO, SV) a v plochách vybavenosti (OV, OS), - zeleň výrobních areálů a zemědělských farem v plochách výroby (VS, VZ), - doprovodná zeleň vodotečí v plochách vodních a vodohospodářských (VV). Pro doplnění systému jsou navrženy nezastavitelné plochy s využitím sídelní zeleň (ZV) uvedené v následující tabulce. Celková výměra nových ploch Zv je 15 ha. Plocha Výměra (ha) Důvod vymezení Z14 0,2044 Plochy zeleně sloužící k odclonění a ochraně stávajícího areálu TI (vodní Z15 0,5980 zdroj a vodojem) od ploch bydlení. Z24 Plocha zeleně vymezená v proluce, která je díky existenci nadzemního 0,0944 vedení VN a OP nezastavitelná. Z27 1,7087 Plocha zeleně vymezené pro realizaci parku na severním okraji města. Z29 2,9368 Plocha zeleně vymezené pro realizaci parku na severním okraji města. Plocha zeleně lemující zastavitelné plochy pro bydlení sloužící k odclonění Z47 0,5859 bydlení od komunikace. Zasahuje i do nezastavitelných ploch v OP nadzemního vedení VN. Z49 Plocha zeleně lemující zastavitelnou plochu pro bydlení sloužící k odclonění 0,1788 bydlení od komunikace. 23