Souãasná oprava chrámu sv. Barbory v

Souãasná oprava chrámu sv. Barbory v Kutné Hofie Jifií KOTT, Jan VINA A NOTACE: âlánek pojednává o opravû chrámu sv. Barbory v Kutné Hofie probíhající od roku 1996. Opraveny byly stfiechy a související odvodnûní, bylo provedeno statické zaji tûní opûrného systému, vnûj í plá È byl s v jimkou stfiední ãásti západního prûãelí restaurován. âlánek shrnuje metodiku pfiípravy projektové dokumentace a celkové opravy, seznamuje s fie enou problematikou a jsou v nûm uvedena i vybraná v znamná zji tûní o konstrukcích chrámu. Úvod Chrám svaté Barbory (obr. 1), kter byl prohlá- en národní kulturní památkou a spolu s mûstem Kutná Hora je zapsán na listinû památek UNESCO, pfiedstavuje v znamné dílo gotického umûní. Jeho dne ní podoba v ak také dokumentuje péãi o tuto pamûtihodnost v pfiedchozích staletích. Souãasn pfiístup musí v souladu s poznatky a schopnostmi dne ní doby vstoupit do kontextu v voje stavby. Citliv m a v tvarnû i technicky nároãn m úkolem je zachovat autenticitu celé stavby a v maximální mífie ijejí vypovídací hodnotu. V prûbûhu pfiípravy a realizace opravy vznikla rozsáhlá dokumentace. Byla shromáïdûna fiada poznatkû z oborû historick ch, umûleckohistorick ch i technick ch. Jejich pouh v ãet znaãnû pfiesahuje vymezen prostor. V pfiíspûvku se proto zamûfiujeme na metodu zpracování dokumentace a uvádíme vybrané problémy a poznatky z opravy. Struãná stavební historie Stavba chrámu sv. Barbory byla zahájena v 80. letech 14. století, zfiejmû podle plánû vypracovan ch ãlenem Parléfiovy rodiny. Chrám byl stavûn za mûstsk mi hradbami kolem star í kaple zasvûcené sv. Barbofie, která stála uvnitfi chrámu aï do roku 1626. Pfied vypuknutím husitsk ch boufií bylo postaveno pfiízemí chrámu. Otázkou je, jak rozsah byl jiï tehdy zaklenut. Vysok chór byl postaven v letech 1483 1500. Stavbu zahájil mistr Hanu, pod jehoï vedením vznikla podstatná ãást triforia a kter patrnû zemfiel v roce 1489. V díle pokraãoval zfiejmû mistr Briccius Gauske ze Zhofielce. Matûj Rejsek, kter roku 1499 zaklenul vysok chór, vedl stavbu s velkou pravdûpodobností od roku 1494 aï do své smrti v roce 1506. Roku 1512 byla uzavfiena smlouva s Benediktem Riedem, kter vytvofiil plány pro horní ãást pûtilodí. Tfii stanové stfiechy byly dokonãeny roku 1532. Hvûzdicová klenba s krouïen mi Ïebry byla hotova roku 1548. V roce 1595 byla 1 prozatímní západní stûna opatfiena nov m títem. Tím ale stavební v voj chrámu nekonãí. Poté, co se chrám stal v 17. století kolejním kostelem jezuitû, do lo k jeho propojení chodbou s novû zbudovanou kolejí, ke snesení stanov ch stfiech a stavbû valbové stfiechy. DÛvodem byl nepochybnû patn stav krovû. Jezuité se starali o vybavení chrámu, jeho prûbûïné opravy a v mûny prvkû fasád iopûrného systému aï do zru ení fiádu roku 1773. Chrám poté pfie el pod patronát studijního fondu. V polovinû 19. století byly kromû dílãích oprav vymûnûny nûkteré opûrné oblouky na severní stranû lodi. Zásadní obrat pro stavební dûjiny chrámu pfiineslo zaloïení archeologického sboru Vocel v roce 1877. Rozsáhlá restaurace, jeï dala stavbû dne ní vzhled, probûhla v letech 1882 1905. Josefu Mockerovi bylo svûfieno dne 11. února 1883 artistické fiízení pfii obnovû chrámu, na místû stavbu fiídil Ludvík Lábler. Podle plánû J. Mockera byl Není-li uvedeno jinak, je autorem v ech fotografií Jifií Kott. Obr. 1. Kutná Hora, chrám sv. Barbory, celkov pohled z vûïe kostela Panny Marie na Námûti, 2007. chrám prodlouïen o jedno pole, bylo postaveno nové západní prûãelí, stfiechám se vrátil stanov tvar a byl rekonstruován opûrn systém lodi. Dílãí opravy a restaurátorské práce probíhaly ive 20. století. 1 1 LÍBAL, Dobroslav; MACEK, Petr; VINA, Jan; VOLEJNÍK, Martin; ZAHRADNÍK, Pavel. Kutná Hora, chrám sv. Barbory. Pfiípravná etapa prûzkumû. Praha : MURUS, 1996. 312 s. PrÛzkumy; OTTOVÁ, Michaela. Pod ochranou Krista Spasitele a svaté Barbory. âeské Budûjovice : Tomá Halama, 2010. ISBN 978-80-87082-17-1. 252

Zahájení souãasné opravy Stav chrámu se v závûru 20. století rychle zhor oval. Ve patném stavu byla krytina, naru eny byly krovy stanov ch stfiech, zatékalo ochozy, docházelo k pádûm ãástí plastické v zdoby. Ve stavbû byly ãetné trhliny a deformace, zejména u opûrného systému. Oprava vnûj ího plá tû chrámu byla zapoãata pfiípravnou etapou, kterou zadalo mûsto Kutná Hora roku 1996. Souãástí pfiípravné etapy byl stavebnû-historick prûzkum, pfiedbûïn stavebnû- -technick prûzkum, návrh metodického postupu zpracování prûzkumû a projektû a návrh koncepce opravy. Stavebnû-historick prûzkum byl rozãlenûn do nûkolika ãástí. Dobroslav Líbal zpracoval syntézu souãasného stavu poznání, ve které je zhodnocen v znam chrámu sv. Barbory v ãeském ievropském kontextu a shrnuty dosavadní poznatky o architektufie a stavebním v voji chrámu. Byl stanoven podrobn program stavebnû-historického prûzkumu a dokumentace. Byl zpracován soupis archivních plánû, v bûr z plánû a ikonografie byl reprodukován. Základním podkladem se staly dûjiny chrámu od Pavla Zahradníka. PfiedbûÏn stavebnû-technick prûzkum konstatoval havarijní stav krytiny hlavních stfiech i odvodnûní, zjistil trhliny ve styku západní dostavby se star í stavbou a existenci star ích poruch v klenbách trojlodí, konstatoval nutnost dal ího zkoumání statiky stavby a havarijní stav kamenn ch prvkû vnûj ího plá tû. V návrhu koncepce opravy bylo doporuãeno zahájit práce stanov mi stfiechami a navázat vnûj- ím plá tûm. Byl urãen program jednotliv ch etap opravy a rozsah nezbytn ch podkladû a prûzkumû. Byla doloïena nezbytnost fotogrammetrického zamûfiení a detailního prûzkumu a dokumentace kamenného plá tû z le ení pfied zpracováním realizaãní dokumentace. 2 Oprava stanov ch stfiech a krovû V roce 2000 byly na základû projektu pro stavební povolení, jehoï zadavatelem byla fiímskokatolická církev, opraveny krovy i plá È stanov ch stfiech. 3 Byla poloïena nová bfiidlicová krytina. Plechová úïlabí mezi stanov mi stfiechami byla odstranûna a úïlabí byla novû vykryta bfiidlicí, pod kterou se nachází skryté úïlabí z mûdûného plechu (obr. 2). Hrotnice byly restaurovány, bylo zachováno maximum autentick ch prvkû vik fiû. Byl proveden nov hromosvod. Z kamenn ch zaatikov ch ÏlabÛ byla odstranûna Ïiviãná mazanina vyztuïená organick mi vlákny, která pocházela z konce 19. století. Îiviãná vrstva byla doïilá, rozpraskaná. Její povrch byl v rámci údrïby ve druhé polovinû 20. století opakovanû natírán rûzn mi izolaãními nátûry, které nebyly schopny dlouhodobûji zajistit vodotûsnost a které zasahovaly ina kamenné kruïby zábradlí. Kamenné zaatikové Ïlaby byly novû vykryty olovûn m plechem. K vyrovnání podkladu byla pouïita tenkovrstvá hydroizolaãní stûrka. Vhodnost aplikace stûrky na kamenn podklad byla konzultována s technology a restaurátory. Vzhledem k malému spádu ÏlabÛ bylo nutné fie it detaily tak, aby se netvofiily louïe. Mal spád vyluãoval falcování plechy se spojovaly lepením s dostateãn m pfiekryvem. Lemování u stûn bylo fie eno pfiitaïením olovûného plechu ke stûnû mûdûnou pásovinou kotvenou ve vût inû pfiípadû do spár mezi kameny. Spára mezi li tou a kamenem byla tmelena. Olovûn plech na podlaze ochozû chrání proti mechanickému po kození ro ty ze smrkového dfieva. Jejich Ïivotnost je sice jen asi 10 let, ale dubové dfievo nemûïe b t ve styku s olovem vzhledem ke své kyselosti. 4 Dosavadní zku enosti ukazují, Ïe spoje olovûného plechu prost m pfieloïením a uloïením do tmelu je nutné pravidelnû kontrolovat. Oprava vnûj ího plá tû V roce 2002 bylo postaveno le ení pro projekãní pfiípravu opravy 1. úseku. Tento úsek byl v roce 2003 opraven a v témïe roce bylo postaveno le- ení u 2. úseku. V následujících letech byly postupnû pfiipravovány realizaãní projekty a opravovány jednotlivé úseky vnûj ího plá tû. Postupovalo se od jiïní lodi pfies presbyterium a severní loì k západnímu prûãelí, jehoï severní ãást byla opravena v roce 2009 (obr. 3). V souãasné dobû jsou zpracovány realizaãní projekty pro cel vnûj í plá È a zb vá opravit stfiední ãást západního prûãelí. Tím bude oprava vnûj ího plá tû dokonãena. 5 Pro jednotlivé úseky stavby se zpracovávají následující ãásti dokumentace, jejichï rozsah a podrobnost je podstatnû vût í, neï b vá obvyklé. Cílem bylo nejenom vytvofiit podklady pro opravu, ale objektivnû dokumentovat stav chrámu pfied opravou, v jejím prûbûhu ipo opravû. Dokumentace by mûla b t základním pramenem poznání chrámu a mûla by iv budoucnu slouïit badatelûm ke studiu. Dokumentace stavu pfied opravou a prûzkumy obsahuje fotogrammetrické zamûfiení pohledû na vnûj í stûny a opûrné oblouky, ve kterém je vyznaãen kamenofiez (mûfiítko 1 : 20, pfiesnost ±20 mm); fotodokumentaci stavu pfied opravou zábûry jsou vyznaãeny do zamûfiení, v digitální formû je znaãení interaktivní; petrologick prûzkum, v nûmï je identifikován a do zamûfiení za- 2 Obr. 2. Kutná Hora, chrám sv. Barbory, úïlabí stanov ch stfiech lodi, 2008. kreslen uïit kámen, jsou charakterizovány vlastnosti a pûvod jednotliv ch materiálû; restaurátorsk prûzkum kamene, ve kterém je zji tûn a do zamûfiení zakreslen stav kamene, jsou urãeny pfiíãiny poruch a navrïena koncepce restaurování; technologick prûzkum, jenï se zab vá chemismem poruch kamene a doporuãením technologie restaurování, jeho souãástí jsou zkou ky materiálû pro restaurování a anal za vzorkû zachoval ch povrchov ch úprav kamene; restaurátorsk prûzkum vitrají, ve kterém jsou urãeny pfiíãiny poruch a navrïena koncepce restaurování. Obsáhlou ãást tvofií stavebnû-statick prûzkum, 2 LÍBAL, D.; MACEK, P.; VINA, J.; VOLEJNÍK, M.; ZAHRAD- NÍK, P., cit. v pozn. 1. 3 VINA, Jan; MAR ÍK, Martin; SUMCOVÁ, Hana; NOVÁKOVÁ, Dagmar. Kutná Hora, chrám sv. Barbory. Projekt opravy stfiechy. Praha : MURUS, 1997, 1998. 74 s. Projekt pro stavební povolení. 4 Kutná Hora chrám sv. Barbory. Podklady pro v bûrové fiízení. Odstranûní havarijního stavu ochozû a pfiíprava opravy vnûj ího plá tû. Praha : MURUS, leden 2002. 55 s. Projekt a podklady pro v bûrové fiízení. 5 Chrám sv. Barbory v Kutné Hofie. Restaurování a oprava vnûj ího plá tû. Stav pfied opravou. PrÛzkumy. Realizaãní dokumentace Úsek 1 (2002), Úsek 2 (2003), Úsek 3A, B (2004), Úsek 3C (2006), Úsek 4A (2006, 2007), Úsek 4B (2007), Úsek 5A (2008), Úsek 5B (2009). Skuteãné provedení. Praha : MURUS. Na dokumentaci se podíleli: T. Bayerová, K. Bayer, L. Bezdûk, J. Bradna, M. BroÏ, F. âermák, M. Drdáck, P. Fajman, J. Ho ek, L. Hübsch, J. Kott, T. Krása, J. Krausová, J. Lesse, H. Lo Èáková, P. Macek, M. Mar ík, F. Novotn, M. Ottová, D. Pechová, A. Pospí il, J. Royt, J. Skuhrav, J. Stojan, T. mejkalová, Z. taffen, J. trunc, R. Valá ková, J. Vinafi, V. Vojífi, J. Vojtûchovsk, D. Voláková, M. Volejník, F. Zeman, P. Zíma a J. Îení ek. 253

3 Obr. 3. Kutná Hora, chrám sv. Barbory, pûdorys v úrovni tribun, ãlenûní stavby, vyznaãení úsekû. (MURUS, 2011) v nûmï jsou podrobnû popsány a do zamûfiení zakresleny stavební prvky a jejich stav, statické poruchy, deformace, zachovalé povrchové úpravy kamene a podobnû. Jeho souãástí jsou dále statické v poãty a numerická anal za vybran ch ãástí stavby; mûfiení deformací, seizmicity a teplotních zatíïení vybran ch ãástí stavby; anal za a urãení pfiíãin poruch, koncepce jejich zaji tûní. Dal- í rozsáhlou ãástí je stavebnû-historick prûzkum, kter zahrnuje podrobn stavebnû-historick prûzkum a anal zu stavebního v voje dané ãásti; zakreslení stavebních etap do zamûfiení; dokumentaci v ech historicky v znamn ch prvkû jako jsou nápisy, kamenické znaãky (v zamûfiení jsou vyznaãeny interaktivnû); umûleckohistorick prûzkum sochafiské v zdoby; zpracování a publikaci archivních podkladû, které souvisejí s dan m úsekem, napfiíklad listy ze skicákû J. Mockera. Na dokumentaci stavu pfied opravou a prûzkumy navazuje a vychází z ní návrh opravy, kter sestává z realizaãního projektu zahrnujícího návrh opravy a restaurování v ech prvkû a konstrukcí fie eného úseku a z v kazu v mûr a rozpoãtu. V prûbûhu a po dokonãení opravy daného úseku vzniká dokumentace opravy a koneãného stavu, která zahrnuje dokumentaci skuteãného stavu provedení opravy vãetnû fotografické dokumentace; filmov záznam (pouze u nûkter ch úsekû); restaurátorské zprávy o restaurování kamene, vitrají a dfievûn ch prvkû. V jednotliv ch etapách opravy je dokumentace doplàována o podklady související s celou stavbou a prohlubující její poznání. Jedná se napfiíklad o: doplàky historické ikonografie; soupis sádrov ch odlitkû a modelû, plánû a kamenick ch ablon uloïen ch v místnosti pfii západním prûãelí chrámu; syntézu dosavadních poznatkû stavebnû-historického prûzkumu; historické, umûleckohistorické a ikonografické zhodnocení figurálních oken chrámu; petrologické vyhodnocení hornin vnûj ího plá tû chrámu a jejich zdroje. PrÛzkumy, pfiípravnou a realizaãní projektovou dokumentaci i dokumentaci skuteãného provedení stavby provádí, zadává a koordinuje praïsk ateliér MURUS, monumenta renovamus, s. r. o. Objednatelem prací je arcidûkansk úfiad Kutná Hora, zastoupen ve vûcech technick ch Dagmar Fundovou. Restaurátorské práce dodává firma GEMA ART, stavební práce firma Obnova památek Kutná Hora. Na opravû se podílí fiada subdodavatelû, které zde není moïné v echny vyjmenovat. Dokumentace pro kaïd úsek je schvalována úfiady, pfiiãemï zásadní v znam má rozhodnutí v konného orgánu památkové péãe, kter m je krajsk úfiad. PrÛbûÏn památkov dozor a pfiejímku v ech prací z hlediska památkového provádí ústfiední pracovi tû Národního památkového ústavu zastoupené Pavlem Jeriem. V prûbûhu realizace, zejména po oãi tûní kamene, se rozsah prací a míra zásahu upfiesàuje na místû. Oprava vnûj ího plá tû zahrnuje statické zaji tûní opûrného systému a okenních kruïeb; restaurování v ech kamenn ch prvkû a opravu spárování; ochranu vybran ch kamenn ch prvkû olovûn m plechem; restaurování ploch lomového zdiva; restaurování vitrají; konzervaci v ech táhel a kovan ch prutû; opravu omítek zdí boãních lodí; opravu krovû pultov ch stfiech a kaplí presbyteria; restaurování dvefií; opravu mûdûn ch stfiech boãních lodí; pokrytí stfiech kaplí novou bfiidlicí vãetnû v ech klempífisk ch prvkû; vykrytí mezistfie ních a zaatikového Ïlabu vûnce kaplí olovûn m plechem a instalaci elektrického vytápûní ÏlabÛ; opravu hydroizolace 254

terasy západní pfiedsínû; zhotovení sádrov ch odlitkû vybran ch sochafisk ch dûl. V prûbûhu opravy vnûj ího plá tû byla fie ena fiada technick ch problémû, jednalo se napfiíklad o chemické zmûny a korozi hofiického pískovce na styku s biodetritick m písãit m vápencem; ianal zu statického pûsobení opûrného systému a zji tûní pfiíãin poruch; zaji tûní stability obloukû opûrného systému pomocí nerezové v ztuïe; v mûnu spodního opûrného oblouku; opravu vysokého chóru; v mûnu posledního stfiedovûkého chrliãe zachovaného in situ. Kámen V Kutné Hofie je tradiãnû pouïívan m stavebním a sochafisk m kamenem místní biodetritick písãit vápenec, kter obsahuje velké mnoïství celistv ch schránek mofisk ch ÏivoãichÛ, proto se oznaãuje jako mu lák. Pfii opravû chrámu v 19. století byl pro v mûnu inové kamenické a sochafiské prvky uïíván od roku 1880 tehdy oblíben jemnozrnn hofiick pískovec (obr. 4). Mu lák byl pouïit pouze na lomové zdivo a kvádrov sokl západního prûãelí. V nûkter ch ãástech chrámu, zejména ve fiálách opûrného systému transeptu, se kvádry z hofiického pískovce stfiídají s mu lákem po jednotliv ch vrstvách. Kombinace hofiického pískovce s mu lákem byla pfiíãinou podstatného mnoïství v mûn proveden ch pfii souãasné opravû, která se pravdûpodobnû bude projevovat iv budoucnu. Nevhodnost souãasného pouïití tûchto hornin spoãívá v odli ném charakteru jejich mineralogického sloïení a porozity. 6 Mu lák obsahuje velké mnoïství uhliãitanu vápenatého, kter je vyplavován de Èovou vodou obsahující rozpu tûn oxid sifiiãit ze zneãi tûného ovzdu í. Pokud je pod mu - lákem hofiick pískovec, roztok síranu vápenatého se usazuje v jeho pórech, kde dochází ke krystalizaci sádrovce. Zvût ování objemu pfii krystalizaci zpûsobuje mechanické naru ení hofiického pískovce (obr. 5). Pfii v mûnû naru eného kamene v prûbûhu souãasné opravy byl mu lák vïdy nahrazován mu lákem. Zámûna hofiického pískovce za mu lák se uplatnila pouze tehdy, pokud znamenala odstranûní v e uveden ch problémû a kdyï se v niï í poloze dal í hofiick pískovec jiï nevyskytuje. Pfies uvedené problémy byla v prûbûhu opravy dodrïována zásada minimalizace v mûny kamene a zachování patiny a stop stáfií. Mûnûny byly pouze kameny, které byly naru eny trhlinami nebo vûtráním natolik, Ïe nebyla moïná jejich oprava. U povrchovû naru en ch kamenû byla dávána pfiednost uchování na místû a restaurování. Na spodních stranách mu lákov ch prvkû, na nesmáãen ch a závûtrn ch místech byly sádrovcové krusty o tlou Èce aï nûkolika milimetrû, pod nimiï byla vrstva silnû zvûtralého kamene. Na nûkter ch místech byly na kameni a v sádrovcové krustû zji tûny zbytky barevn ch nátûrû. Pfii opravû byly rozvolnûné vrstvy kamene zpevàovány pomocí organokfiemiãit ch slouãenin a sádrovcové krusty byly mechanicky zeslabovány, napfiíklad mikropískováním. Oãi Èování kamene a mechanické zeslabování krust bylo provádûno tak, aby byly ponechány dochované zbytky nátûrû a zûstaly uchovány stopy stáfií ipatina stavby. Olovûn m plechem byly pokryty kamenné konzoly opûrn ch pilífiû lodi. Tím byly pfied sráïkovou vodou chránûny jejich profilované spodní strany a maskarony v koutech mezi konzolou a korunní fiímsou stûny lodi (obr. 6). Statické zaji tûní opûrného systému Pfii pfiípravû opravy 1. úseku vnûj ího plá tû na podzim roku 2002 byly zji tûny váïné statické poruchy v opûrném systému lodi. Ty byly postupnû zji tûny témûfi u v ech opûrn ch obloukû lodi a v mnohem men ím rozsahu iv opûrném systému presbyteria. Pouze opûrn systém transeptu byl bez statick ch poruch. Oblouky opûrného systému lodi byly poru eny poklesem a rozevfiením spár mezi klenáky. Spáry byly u stûny trojlodí a u opûrného pilífie rozevfieny shora, uprostfied rozpûtí se otvíraly na spodní stranû oblouku. Dolní oblouk na jihozápadním nároïí katedrály mûl u opûrného pilífie spáru rozevfienou natolik, Ïe do ní bylo moïné vsunout dlaà. Rozevfiením styãn ch spár se zmen ila plocha pfiená ející tlakové síly. Na nûkolika místech do lo v dûsledku soustfiedûn ch tlakov ch napûtí k poru ení kamene. Velikost po- kození opûrn ch obloukû lodi se na jiïní stranû smûrem od západu k v chodu zmen ovala. VÏdy byl po kozen více dolní opûrn oblouk neï horní. Opûrné pilífie byly bez statick ch poruch. Statick m schématem opûrn ch obloukû poru en ch otevfien mi spárami je trojkloubov oblouk. Otevfiením spár byla bezpeãnost stavby v raznû sníïena, protoïe konstrukce se tfiemi klouby v jedné rovinû je v pfiíãném smûru nestabilní. 7 Podle archivních dokladû byl opûrn systém lodi opakovanû opravován, protoïe mûl statické poruchy. 8 Pfiíãinou byly patrnû chyby v návrhu i prove- 6 Chrám sv. Barbory v Kutné Hofie, cit. v pozn. 5; BAYER, Karol; ëoubal, Jakub. Problematika památek z kutnohorského vápence. Zprávy památkové péãe. 2007, roã. 67, ã. 2, s. 131 134. ISSN 1210-5538. 7 Chrám sv. Barbory v Kutné Hofie, cit. v pozn. 5. 4 5 Obr. 4. Kutná Hora, chrám sv. Barbory, petrologick prûzkum, opûrn systém presbyteria OsP3, pohled z boãní a ãelní strany. (MURUS, 2004) Obr. 5. Kutná Hora, chrám sv. Barbory, opûrn systém presbyteria OsP10, pravá boãní fiála vnitfiního pilífie, koroze hofiického pískovce zpûsobená nadloïním kamenem z mu láku, 2004. 255

6 7 Obr. 6. Kutná Hora, chrám sv. Barbory, pokr vání konzoly u opûrného pilífie lodi OsLS3 olovûn m plechem, 2008. Obr. 7. Kutná Hora, chrám sv. Barbory, podrobn stavebnû-historick prûzkum, opûrn pilífi lodi OsLJ3. (MURUS, 2003) dení obloukû. Ani archivní doklady, ani charakter poruch nesvûdãily o závadách nebo poruchách v zaloïení. V sledky v ech kopan ch sond potvrdily dostateãnou hloubku základové spáry na únosném a stabilním podloïí. Znepokojivé bylo, Ïe takto váïnû byl naru en opûrn systém dûkladnû opraven v letech 1890 1897. Z archivních podkladû vypl vá, Ïe po dlouhé odborné korespondenci mezi architektem Josefem Mockerem, Centrální komisí ve Vídni (K. K. Zentralkommission für die Erforschung und Erhaltung der Kunst- und historischen Denkmale) a architektem Josefem Hlávkou, kter pro Centrální komisi psal oponentní posudky na návrhy J. Mockera, byl opûrn systém lodi pozmûnûn. Z pozdnû gotick ch opûrn ch pilífiû byla ponechána spodní ãást, horní ãást a opûrné oblouky byly provedeny novû (obr. 7). Z porovnání dobov ch skic J. Mockera a fotogrammetrického zamûfiení vypl vá, Ïe: prûfiez spodního oblouku byl ponechán; prûfiez horního opûrného oblouku je proti pûvodnímu subtilnûj í, cvikl u opûrného pilífie byl zplna vyzdûn, byl zmûnûn sklon vrchní hrany; opûrn pilífi byl v horní ãásti o nûco zv en. Opûrn systém presbyteria a transeptu byl opraven citlivû v letech 1884 1889. Byly vymûàovány jednotlivé kameny, provedené vût inou jako kopie kamenû pûvodních. V první fázi pfiípravy opravy bylo nutné urychlenû zjistit pfiíãinu poruch. Z toho, Ïe nejvíce po kozen mi prvky byly dolní oblouky, se dalo usuzovat, Ïe pfiíãinou není pootoãení opûrného pilífie, proto- Ïe by musel b t nejvíce po kozen horní oblouk. Pfiíãinou poruch nemohl b t ani pokles, ani vodorovn posun opûrného pilífie, protoïe by byly stejnû po kozeny oba opûrné oblouky. Rozhodující bylo, Ïe trhliny se nena ly v klenbách boãní lodi ani v západním prûãelí. Pro objasnûní pfiíãin poruch byl v programu FEAT modelován nejvíce poru en opûrák stojící na jihozápadním nároïí chrámu. Ve v poãtu bylo uvaïováno zatíïení vlastní tíhou, rovnomûrn m oteplením a ochlazením jednotliv ch prvkû i celé konstrukce. ZatíÏení klenbou nebylo uvaïováno, protoïe modelovan opûrák stojí v rovinû západní stûny, a je tedy ménû zatíïen od kleneb. Navíc je v západním prûãelí osazeno táhlo. Byl modelován neporu en iporu en opûrn systém. Vznik tahov ch napûtí v modelu v místech, kde v konstrukci byly trhliny, potvrdil v stiïnost uvaïovaného modelu. V sledky v poãtû ukázaly, Ïe rozhodující vliv na tvorbu trhlin má teplotní zatíïení. Vzhledem k tomu, Ïe se jedná o jihozápadní stranu, není moïné toto zatíïení opomenout. Velk rozvoj trhlin v modelovaném opûráku od teplotního zatíïení byl umoïnûn mal m pfiedpûtím obloukû tlakovou silou od kleneb. K poru ení opûrn ch obloukû poklesem do lo v dûsledku pfiekroãení únosnosti spáry ve smyku. Pfiispûlo i to, Ïe spáry mezi klenáky byly hladké a vyplnûné olovem, které je mûkké a vyrovná pfiípadné nerovnosti povrchu kamene. Jeho uïitím mûla b t vylouãena lokální koncentrace tlakov ch napûtí, která mohou zpûsobit drcení kamene. PÛvodní v plà spár opûrn ch obloukû (vápenná malta klínovaná bfiidlicí ãi rulou po obvodû prûfiezu), která nebyla na konci 19. století obnovena, mûla vy í smykovou pevnost neï spára s olovem. 9 Pro zji tûní velikosti pfiedpínacích sil od kleneb a chování opûrného systému pfii zatíïení chrámu vûtrem byl prostorovû modelován pfiíãn fiez trojlodím v rozsahu jednoho travé (obr. 8). Z v poãtû vypl vá, Ïe silové úãinky nejsou bezprostfiední pfiíãinou patného stavu opûrného systému a Ïe je velmi dobfie navrïen na silové zatíïení. I pfii nepfiíznivém boãním zatíïení vûtrem zûstávají tlaãené iménû namáhané opûrné oblouky na návûtrné stranû. Vliv zmûn teploty na vnitfiní konstrukce (klenby, stûny a sloupy) je mal, opûrn systém v ak teplotní namáhání v raznû ovlivàuje. Nejslab ím místem jsou oblouky, u kter ch se projevují rozdíly v deformacích pilífie a stûny trojlodí. Pfii ochlazení dojde ke zkrácení oblouku, tlakové napûtí vymizí, dochází k propadávání a pootáãení jednotliv ch klenákû vûãi sobû. Pfii deformacích oblouku se zmen uje dotyková plocha kvádrû a po opûtovném zatíïení tlakem dochází ke koncentraci napûtí do mal ch ploch, coï zpûsobuje od típnutí okrajû tlaãeného klenáku. Statické v poãty prokázaly, Ïe je nutné zajistit spolehlivou funkci opûrného systému zejména pfii kombinaci zatíïení vûtrem a teplotním namáháním. 10 Pfii pfiípravû projektu byly zvaïovány rûzné zpûsoby statického zaji tûní stávajícího opûrného 8 LÍBAL, D.; MACEK, P.; VINA, J.; VOLEJNÍK, M.; ZAHRAD- NÍK, P., cit. v pozn. 1; FAJMAN, Petr; KOTT, Jifií; VINA, Jan. Opûrn systém chrámu svaté Barbory v Kutné Hofie. In Svorník 5/2007 : Sborník pfiíspûvkû z 5. konference stavebnûhistorického prûzkumu uspofiádané 6. 9. 6. 2009 v Louce u Znojma. Klenby. Praha : SdruÏení pro stavebnû-historick prûzkum, 2007, s. 127 140. ISBN 978-80-86562-09-4, ISSN 1802-8128. 9 Chrám sv. Barbory v Kutné Hofie, cit. v pozn. 5. 10 TamtéÏ; FAJMAN, Petr. Prostorové pûsobení konstrukce chrámu sv. Barbory v Kutné Hofie. Stavitel. 2004, roã. 12, ã. 4, s. 50 52. ISSN 1210-4825. 256

bokorys systému. Charakter deformací vyluãuje pouïití táhel, je nutné zachovat princip klenby, u které v ak musí b t ve spárách mezi klenáky spolehlivû zachyceny smykové síly. Byla posuzována úãinnost a proveditelnost fie ení, rozhodující bylo památkové hledisko. Zvolen zpûsob zaji tûní (vrty vystrojené ocelov mi pruty) vyhovûl poïadavku NPÚ, aby se doplàovaná konstrukce pohledovû neuplatàovala, její nároãnou realizaci umoïnil iniciativní pfiístup dodavatele. Úãinnost statického zaji tûní byla ovûfiena statick m modelem s vloïenou v ztuïí. 11 Principem zaji tûní je sepnutí sousedních klenákû dvûma nerezov mi roubovicov mi pruty umístûn mi do vrtû veden ch pfies spáru v blízkosti neutrální osy prûfiezu (obr. 10). Ve vrtu je v ztuï zalita speciální maltou. V ztuï pfiená í smykovou sílu a brání vzájemnému posunu jednotliv ch kamenû. Toto fie ení zachovává funkci oblouku jako tlaãené konstrukce, umoïàuje jeho deformaci a pootoãení klenákû ve spáfie pfii tepelném namáhání. Situování vystrojen ch vrtû do blízkosti neutrální osy zaji Èuje, Ïe síly procházející opûrn mi oblouky nebudou vná eny do nov ch poloh. V echny spáry mezi kameny, u kter ch hrozí rozvolàování smykovou silou, jsou zabezpeãovány tímto zpûsobem. Díky tomuto fie ení bylo moïné zachovat souãasnou podobu konstrukce a ponechat ve spárách mezi klenáky olovo. Pokleslé opûrné oblouky byly pfies dfievûn ramenát pomocí hydraulick ch lisû opatrnû pfiizvednuty do pûvodní polohy a následnû byly spáry mezi klenáky zaji tûny v ztuïí. 12 Na severní stranû lodi byly pfii opravû provádûné Mockerem a Láblerem ponechány tfii spodní opûrné oblouky z mu láku vymûnûné v letech 1864 a 1865. UÏit kámen není nejvy í kvality, byl uï ve 30. a 40. letech 20. století opravován cementovou maltou. Nejvíce po kozen byl spodní 8 9 opûrn oblouk OsLS6 (obr. 3). V okapních stfií - kách oblouku byly pfies vrstvu za pinûní, sádrovcové krusty a pfietaïení velk ch ploch kamene cementovou maltou patrné iroké trhliny rovnobûïné s podélnou osou oblouku. Stav stfií ek byl havarijní, jedna stfií ka se v roce 2004 zfiítila, hrozilo odpadnutí dal ích. Ke vzniku trhlin docházelo zvûtráváním nedostateãnû zpevnûn ch sedimentaãních ploch kamene a vlivem pfiíãného tahu. Z povrchu opûrného oblouku byly v roce 2009 odstranûny krusty a cementové malty. Pfii následné detailní prohlídce stavu bylo zji tûno, Ïe v echny ãásti oblouku mají do hloubky naru en povrch. U kaïdého klenáku byla odtrïená vût í nebo men- í ãást stfií ek. Projektant urãil staticky ménû exponovaná místa, z nichï byly odvrtány vzorky pro provedení pevnostních zkou ek. Odbûr vzorkû a následné zkou ky prokázaly, Ïe kámen je hluboce zvûtrán, zejména pfii povrchu a v nûkter ch sedimentaãních plochách. Po zhodnocení stavu oblouku bylo konstatováno, Ïe ikdyby jádro kamene mohlo plnit nosnou funkci, není moïné garantovat dlouhodobou Ïivotnost opravy. Z uveden ch dûvodû bylo rozhodnuto, Ïe dolní oblouk OsLS6 bude v následující stavební sezónû vymûnûn. Opûrn oblouk byl proto provizornû podepfien a zakryt. K jeho v mûnû do lo v roce 2010. Bylo postaveno le ení a pod obloukem byl zbudován masivní dfievûn ramenát nesen tesafiskou konstrukcí, která byla vyuïita i k rozepfiení meziokenního a opûrného pilífie. Tesafiskou konstrukcí byl podepfien ipultov krov. Na severní tribunû v ose opûrného systému OsLS6 bylo Ústavem teoretické a aplikované mechaniky AV âr instalováno mûfiení deformací pro sledování chování meziokenního pilífie po dobu v mûny opûrného oblouku. Dne 16. srpna 2010 byl opûrn oblouk rozebrán. Pfii rozebírání bylo zji tûno, Ïe klenáky byly vzájemnû řez legenda: vrt otvor v pohledu otvor zakrytý 1 m 10 Obr. 8. Kutná Hora, chrám sv. Barbory, modelovan úsek trojlodí. (MURUS, 2003) Obr. 9. Kutná Hora, chrám sv. Barbory, spodní opûrn oblouk lodi OsLS6, osazování nov ch kamenû, 2010. Obr. 10. Kutná Hora, chrám sv. Barbory, schematické zobrazení vrtû pro vystrojení nerezovou v ztuïí, 2011. 11 Chrám sv. Barbory v Kutné Hofie, cit. v pozn. 5; KOTT, Jifií. V poãetní modely zaji tûní opûrného systému chrámu sv. Barbory v Kutné Hofie. Praha, 2004. Diplomová práce (Ing.). âvut, Fakulta stavební, katedra stavební mechaniky, 26-01-2005. 12 Chrám sv. Barbory v Kutné Hofie, cit. v pozn. 5; FAJ- MAN, Petr; KOTT, Jifií; VINA, Jan. Zaji tûní opûrného systému chrámu sv. Barbory v Kutné Hofie. Stavitel. 2005, roã. 13, ã. 7, s. 39 41. ISSN 1210-4825. 257

Obr. 11. Kutná Hora, chrám sv. Barbory, reliéf v nepfiístupné ãásti triforia zobrazující lva, erbovní tít s muïskou hlavou na kfiíïovém pozadí a Ïenskou hlavu s rozvilinou (kterou ve své publikaci zmiàuje M. Ottová, s. 114 a 115), 2006. do opûrného pilífie jen 24 cm. Dále bylo zji tûno, Ïe níïe osazen reliéf horníkû v hofie je do pilífie rovnûï kotven kramlí. Nov chrliã byl restaurátory proveden jako volná tvarová rekonstrukce originálu sekaná z mu láku dovezeného ze zahraniãí. Nové uloïení bylo provedeno o hloubce 50 cm. PÛvodní chrliã je uloïen na severní tribunû chrámu. Domníváme se, Ïe by bylo vhodné jej restaurovat a vystavit. 11 spojovány Ïelezn mi ãepy s v jimkou kamene s nápisem Jan Ladislav I. 1865, kter byl pravdûpodobnû osazen jako poslední. âepy byly znaãnû zkorodovány, nezpûsobily v ak trhliny v kamenech. Spáry idutiny pro ãepy byly vyplnûny maltou. Svislé trhliny v sedimentaãních rovinách byly zji tûny témûfi u v ech klenákû. V místû vyjmutého opûrného oblouku bylo instalováno provizorní rozepfiení, dimenzované na vnitfiní síly v obloucích zji tûné modelováním v programu FEAT. V echna rozepfiení byla po dobu v roby kopie oblouku kontrolována a jejich dubové klíny byly utahovány. Nové kameny opûrného oblouku zaãali restaurátofii osazovat po 18. fiíjnu 2010, kdy bylo odstranûno rozepfiení instalované v ose rozebraného opûrného oblouku. Na ramenát byly nejprve osazeny klenáky pfii opûrném pilífii (obr. 9), poté kameny cviklu pfii opûrném pilífii a následnû byly usazovány zb vající klenáky. Oblouk uzavfiel kámen s nápisem Jan Ladislav I. 1865. Poté byl poloïen trojúhelníkov kámen cviklu pfii stûnû tribuny a jako poslední byly uloïeny kamenné stfií - ky. Pfii osazování klenákû byly prûbûïnû vsazovány nerezové ãepy umístûné ve stfiedové ose 40 cm od spodní hrany. Pouze v loïn ch spárách kamene s nápisem Jan Ladislav I. 1865 nejsou vsazeny Ïádné ãepy. Po usazení v ech kamenû byl oblouk utaïen klíny z mûkkého dfieva, spáry byly po obvodu zaspárovány a v plo e zality. Místy byly spáry klínovány úlomky bfiidlice. Dne 15. listopadu 2010 byl opûrn oblouk uvolnûn z ramenátu a byly opracovány pfiechody mezi jednotliv mi kameny. Do kamenû cviklu byly vysekány repliky nápisû z roku 1865 a novû byl doplnûn letopoãet 2010. Mûfiení deformací prokázalo, Ïe opûrn oblouk je dûleïit m ãlánkem pro pfienos vodorovn ch sil. Kameny opûrného oblouku z roku 1865 jsou doãasnû slo- Ïeny v západní pfiedsíni chrámu, neï pro nû bude nalezeno vhodnûj í umístûní. 13 V mûna posledního stfiedovûkého chrliãe Na nároïním pilífii pfii vstupu od mûsta je chrliã s andûly, ktefií drïí títek s hornick mi kladívky. Chrliã je zasazen do spodní ãásti fiímsy ukonãující pfiízemí chrámu. Pod fiímsou je reliéf horníkû pracujících v dole a v horní ãásti fiímsy je konzola, na které stojí socha sv. Barbory pod baldach nem. Jedná se o jednu z nejv znamnûj ích ikonografick ch skupin chrámu. 14 Socha sv. Barbory byla vymûnûna jiï v 19. století, ostatní ãásti této skupiny byly gotické originály. V echny ostatní chrliãe chrámu byly vymûnûny pfii opravû koncem 19. století. Chrliã byl znaãnû zvûtral, nûkteré ãásti byly odlomené, kfiídla andûlû byla v dûsledku zvûtrání velmi subtilní, at andûlû byl pfiekryt sádrovcov mi krustami. Shora byl chrliã kotven do opûrného pilífie trojicí velk ch pûvodních Ïelezn ch kovan ch kramlí, upevnûn ch do kamene roztemovanou olovûnou zálivkou. V místû hákû dvou kramlí byl chrliã roztrïen. Kámen chrliãe tvofiil konzolu vyloïenou 1,1 m, která byla naru ena v blízkosti uloïení, kde je nejvût í ohybov moment ismyková síla. Po posouzení moïností zaji tûní stability a restaurování kamene in situ bylo rozhodnuto nahradit chrliã kopií. K tomu do lo v roce 2008. Pfii vyjímání originálu byla zji tûna hloubka uloïení Chór Pro opravu vitrají oken vysokého chóru, které jsou vsazeny z vnitfiní strany, bylo v zimû roku 2005 postaveno le ení v knûïi ti, kter m byla zpfiístupnûna i klenba a triforium. V triforiu se nalézá ãtrnáct reliéfû (obr. 11), ke kter m náleïí i dva reliéfy umístûné v exteriéru chrámu. Tyto dva reliéfy se v dûsledku zmûn stavebních plánû ocitly vnû. PrÛchody pilífii v úrovni triforia byly zazdûny v roce 1884 pfied opravou opûrného systému. Od té doby jsou pfiístupná pouze ãtyfii sochafiská díla krajních polí triforia. Aby byla díla alespoà ãásteãnû zpfiístupnûna vefiejnosti, byly ze esti reliéfû vybran ch z nepfiístupné ãásti vytvofieny sádrové odlitky. Systémy táhel Pfii stavebnû-statickém prûzkumu chóru byly zji tûny poklesy nûkter ch opûrn ch obloukû, které byly zpûsobeny zejména jejich nedostateãn m aktivováním pfii v mûnû kamenû na konci 19. století. Deformace opûrného systému zpûsobila pfierozdûlení sil ve vysokém chóru, coï vedlo ke vzniku statick ch poruch v rûzn ch konstrukcích. Trhliny vznikly zejména v okolí táhel i v táhlech samotn ch, protoïe v raznû vzrostlo jejich namáhání tahem. V nûkter ch táhlech vznikly váïné poruchy v místû ohybû nebo kováfisk ch svarû. Tah se v dûsledku prokluzu (posunu) táhel v uloïení pfienesl i do kamene. Trhliny v kameni vznikly u táhel v úrovni dolních opûrn ch obloukû i u táhel procházejících sloupky triforia. V triforiu vznikly trhliny v liliích a okenních pfiekladech. Teprve po sejmutí odtrïené ãásti reliéfu, takzvaného raracha, se pfii 13 Chrám sv. Barbory v Kutné Hofie, cit. v pozn. 5. 14 OTTOVÁ, M., cit. v pozn. 1. 258

Obr. 12. Kutná Hora, chrám sv. Barbory, presbyterium, roztrïen reliéf raracha pfied restaurováním, 2006. Obr. 13. Kutná Hora, chrám sv. Barbory, presbyterium, reliéf raracha po sejmutí odtrïené ãásti, kované táhlo v ose pfiekladû oken vnûj í stûny triforia, 2006. jeho restaurování ukázalo, Ïe v ose pfiekladû oken triforia prochází kovan prut se zahnut mi konci, které jsou osazeny do vysekan ch kapes v kvádrech meziokenních pilífiû (obr. 12, 13). Osazení stejn ch táhel pfiedpokládáme i v ose lilií. Trhliny v kameni byly zaji tûny zachycením tahû nerezovou v ztuïí osazenou do vrtû. Poru ená táhla nebyla nijak opravována. Pokleslé opûrné oblouky nebyly pfiizvedávány, proti dal ímu vzájemnému poklesu klenákû byly zaji tûny nerezovou v ztuïí osazenou do vrtû. Ve stûnách vysokého chóru je zachováno devût pûvodních kruïeb vãetnû kovan ch prutû zaji Èujících jejich stabilitu. Pozoruhodná je konstrukce kruïeb, které se u pûti men ích oken skládají pouze ze dvou kamenû (rozmûr kruïby ífika x v ka = 2,5 m x 2,2 m), u ãtyfi vût ích oken poãet kamenû nepfiesáhl est kusû, vût inou jsou ze ãtyfi kamenû (rozmûr kruïby ífika x v ka = 4,1 m x 2,4 m). Pouze kameny kruïby okna OkP3 byly více naru eny. Oprava byla provedena zpevnûním, tmelením a chybûjící ãásti (nosy) byly vysazeny kamenn mi doplàky. Po vyjmutí vitrají z oken a jejich odvezení do dílny k restaurování bylo zji tûno, Ïe kované pruty (~20/50 mm) zaji Èující stabilitu kamenn ch prutû jsou do ostûní uloïeny dvojím zpûsobem. Kované pruty procházející stfiedem kamenn ch prutû jsou do ostûní na obou stranách okna zapu tûny pfiímo. Konce zapu tûné do ostûní jsou opatfieny záseky a osazeny do vápenné malty. Kované pruty procházející loïn mi spárami kamenn ch prutû jsou na jedné stranû do ostûní zapu tûny pfiímo, na stranû opaãné mají konce zahnuty smûrem vzhûru. Zahnut konec je zapu - tûn do dráïky v ostûní a shora je na nûj navleãené oko, které zaji Èuje kotvení do vût í hloubky meziokenního pilífie. U v ech kovan ch prutû procházejících loïn mi spárami kamenn ch prutû byla nalezena olovûná nálevka umístûná buì pfiímo v zasklívací dráïce, nebo v interiéru chrámu. V kovan ch prutech jsou zachována ipûvodní oka pro osazení klínkû zaji Èujících krycí li ty. Oka byla n tována do kovan ch prutû je tû pfied jejich osazením do oken. V oknû triforia stûny StP1 bylo totiï nalezeno oko v zasklívací dráïce, které by na místû jiï nebylo moïné zan tovat. Pfii osazování restaurovan ch vitrají byla nûkterá pûvodní oka nahrazena nov mi, roubovan mi, aby byly vitraje dostateãnû zaji tûny ve své poloze klínky a krycími li tami. Odstranûná oka byla shromáïdûna a doufáme, Ïe bude moïné provést anal zu kovu. Ve stûnû StP6 bylo pod horním obloukem OsP8 nalezeno oko táhla, které vyãnívalo ze stûny v místû kamene vymûnûného v 19. století v úrovni vyzdûného v bûhu klenby. Charakter oka odpovídá stfiedovûk m táhlûm. Smûr oka naznaãuje, Ïe táhlo smûfiuje do interiéru chrámu. Pod klenbou chóru v ak Ïádná táhla neprocházejí. Na omítce zdûného v bûhu klenby v interiéru proti kovanému oku byla tmavá skvrna zpûsobená povrchov m zneãi tûním. Podobná zneãi tûní omítky se vyskytovala iu ostatních v bûhû klenby. Toto lokální zneãi tûní je zpûsobeno tím, Ïe v místû dochází k ulpívání neãistot rozpt len ch ve vzduchu na oroseném povrchu klenby. Rosn bod se podafiilo prokázat mûfiením povrchov ch teplot pfienosn m infrateplomûrem. Pfiedpokládáme, Ïe rosn bod vzniká v místû tepelného mostu zpûsobeného zabudovan m táhlem. Domníváme se, Ïe zazdûné táhlo zaji Èuje vyloïené kvádry v bûhu klenby. Za pinûná omítka pocházející z 19. stole- 12 13 tí byla odstranûna a nahrazena novou, která sv m charakterem odpovídá okolním omítkám. Klenba (obr. 14) V Rejskovû klenbû nebyly zji tûny Ïádné statické poruchy. Kámen, erby iomítky byly restaurovány v 19. století. Souãasná oprava oãistila za pinûní kamene, maleb iomítek. Byla provedena dílãí korekce pfiemaleb erbû z 19. století a erby dochované pouze ve fragmentu byly doplnûny obrysem. Na prázdné kápû u okna OkP1 byly doplnûny znaky Královéhradeckého biskupství a Stfiedoãeského kraje. Z kamenn ch prvkû interiéru vysokého chóru bylo nutné v raznûji restaurovat jen bankály oken po kozované vodou stékající z orosen ch vitrají. Byly otevfieny provûtrávací prûduchy v klenbû zaslepené pfied v mûnou krovu v 19. století. Tím by mûla b t sníïena vlhkost vzduchu ve vysokém chóru a prodlouïena Ïivotnost sochafisk ch dûl, maleb i omítek triforia a klenby. Stfiechy kaplí Na stfiechách kaplí byla vymûnûna bfiidlicová krytina. Klempífiské prvky ze Ïelezného pozinko- 259

14 15 Obr. 14. Kutná Hora, chrám sv. Barbory, klenba vysokého chóru po opravû, 2008. Obr. 15. Kutná Hora, chrám sv. Barbory, Ïlab ochozu kaplí a ústí mezistfie ích ÏlabÛ kaplí, jejich vykrytí olovûn m plechem, topné kabely a ochranné podláïky, 2011. vaného plechu byly nahrazeny titanzinkov mi, zinkové hrotnice s makovicemi byly repasovány, na makovicích bylo obnoveno zlacení. Lemování stfiech bylo vzhledem k moïnému vzniku galvanick ch ãlánkû provedeno z mûdûného plechu. Mezistfie ní Ïlaby kaplí a zaatikov ochoz byly vykryty olovûn m plechem. Do ÏlabÛ bylo instalováno elektrické vytápûní, plech je chránûn dfievûn mi ro ty (obr. 15). Závûr Oprava vnûj ího plá tû je tû není u konce. Zb vá opravit stfiední ãást západního prûãelí, kde jsou v havarijním stavu zejména hydroizolace a kruïbové zábradlí terasy západní pfiedsínû ivitraj osového okna. Je pfiipraven také úvodní projekt pro celkovou opravu interiéru, 15 jehoï stavební stav není uspokojiv. Nejsou zaji tûny zejména statické poruchy klenby trojlodí, ikm ch stûn tribuny, západní dostavby a dal í. OhroÏeny jsou malby kaplí, je nutné provést odvlhãení zdiva. Souãasná oprava pfiispûla ke znaãnému prohloubení poznání chrámu sv. Barbory. Toto poznání by mûla zavr it prezentace v podobû publikace a hmotné doklady by mûly b t trvale vystaveny. 16 15 DLUHO, Jan; KOTT, Jifií; STOJAN, Jan; VINA, Jan. Chrám sv. Barbory v Kutné Hofie. Oprava interiéru. Projekt pro stavební povolení. Praha : MURUS, ãervenec 2007. 828 s. Projektová dokumentace. 16 Soupis pramenû k dûjinám stavby a literatury do roku 1996 uvádí v ãásti A5) Dûjiny stavby LÍBAL, D.; MACEK, P.; VINA, J.; VOLEJNÍK, M.; ZAHRADNÍK, P., cit. v pozn. 1. Bibliografii v souãasnosti aktualizovala OTTOVÁ, M., cit. v pozn. 1. Mezi dosud zpracované podklady pro opravu chrámu, z nichï vychází tento pfiíspûvek, téï patfií v textu necitovan CHLUMSK, Jifií; MAR ÍK, Martin; MEJKA- LOVÁ,, TaÈána; VINA, Jan; VOLEJNÍK, Martin; ÎENÍ EK, Jaroslav. Chrám sv. Barbory v Kutné Hofie. Restaurování a oprava vnûj ího plá tû. Projekt pro stavební povolení. Praha : MURUS, 1999, 2000. 280 s. Projektová dokumentace. 260