MÍ STNÍ AKČ NÍ PLA N ROZVOJE VZDE LA VA NÍ PRO ORP Teplice -1-
Obsah Část I Úvod do dokumentu... 5 I_1 Úvod... 6 I_1.1 Informace o projektu... 6 I_1.2 Co je MAP?... 6 I_1.3 Řešené území MAP... 7 I_2. Představení místního akčního plánu vzdělávání... 10 I_2.1 Cíle a poslání MAP... 11 I_2.2 Cílové skupiny... 12 I_2.3 Struktura dokumentu MAP... 13 I_2.4 Průběh tvorby MAP... 14 I_2.5 Průběh realizace MAP v přehledu... 15 I_3 Organizační struktura MAP... 16 I_3.1 Řídicí výbor... 16 I_3.2 Realizační tým... 17 I_3.3 Pracovní skupiny... 20 I_3.4 Partnerství... 21 I_4 Popis zapojení veřejnosti... 21 I_5 Základní legislativa... 22 I_6 Analýza existujících strategických záměrů a dokumentů v území majících souvislost s oblastí vzdělávání... 23 I_6.1 Vazba regionálních strategických dokumentů... 23 I_6.2 Strategie na národní úrovni... 24 I_7 Manažerský souhrn MAP... 30 I_7.1 Společné charakteristiky území... 30 I_7.2 Operacionalizace možných intervencí... 32 I_7.3 SWOT analýza... 33 I_7.4 Další rozhodující faktory (nezávislé na intervencích)... 36 Část II Analytická část... 37 II_1 Základní informace o řešeném území... 38 II_1.1 Charakteristika území... 38 II_1.2 Demografické ukazatele a vývoj... 40 II_1.3 Věková struktura... 41-2-
II_1.4 Prognóza demografického vývoje... 43 II_1.5 Vzdělanostní struktura obyvatel... 44 II_1.6 Dopravní obslužnost... 45 II_2 Charakteristika školství v řešeném území... 48 II_2.1 Základní a mateřské školy v území... 50 II_2.2 Speciální školství... 52 II_2.3. Umělecké a zájmové vzdělávání, volný čas... 53 II_2.4 Služby vzdělávání v ORP Teplice... 53 II_2.5 Střední školy v území... 53 II_3 Sociálně patologické jevy... 54 II_3.1 Sociálně vyloučené lokality... 54 II_4 Potřeby mateřských škol... 59 II_4.1 Potřeby mateřských škol ve vztahu ke gramotnostem, kompetencím, inkluzi a dalším tématům... 59 II_4.2 Investiční a neinvestiční potřeby mateřských škol... 69 II_4.4 Další problémy MŠ... 71 II_5 Potřeby základních škol... 72 II_5.1 Potřeby ZŠ v oblasti gramotnosti, kompetencí, inkluze... 72 II_5.2 Investiční a neinvestiční potřeby ZŠ... 80 II_5.3 Charakteristiky základních škol... 83 II_6 Analýza dotčených skupin v oblasti vzdělávání v řešeném území... 85 II_7 Východiska pro strategii... 89 Část III - Strategická část Strategický rámec priorit do roku 2023... 94 III_1 Vize... 95 III_2 Přehled priorit, cílů a jejich vazeb na území ORP Teplice... 96 III_3 Popis jednotlivých cílů... 98 III_3.1 Priorita 1 - Rozvoj předškolního vzdělávání... 98 III_3.2 Priorita 2 - Rozvoj vzdělávání na základních školách... 101 III_3.3 Priorita 3 - Infrastruktura školských zařízení vč. ZUŠ... 107 III_3.4 Priorita 4 - Rozvoj pedagogických pracovníků a pracovníků ve vzdělávání... 110 III_3.5 Priorita 5 - Spolupráce a zapojení všech subjektů v procesu vzdělávání... 113 III_3.6 Priorita 6 - Zájmové a neformální vzdělávání... 115 III_4 Vazby cílů na opatření MAP... 116-3-
III_5 Členění cílů na opatření... 118 III_6 Referenční rámec... 124 Část IV Akční plán... 127 Část V Implementační část... 128 V_1 Řízení a organizační zajištění MAP... 129 V_1.2 Organizační struktura... 129 V_2 Aktualizace MAP... 130 V_3 Monitoring a vyhodnocování realizace MAP... 131 V_4 Popis způsobů a procesů zapojení dotčené veřejnosti do tvorby MAP... 131 Přílohy... 132-4-
Část I Úvod do dokumentu -5-
I_1 Úvod I_1.1 Informace o projektu Informace o projektu Název projektu MAP ORP Teplice Registrační číslo projektu CZ.02.3.68/0.0/0.0/15_005/0000393 Realizátor projektu MAS CÍNOVECKO, o.p.s. Datum zahájení realizace projektu 01. 07. 2016 Datum ukončení realizace projektu 30. 06. 2018 Území dopadu ORP Teplice Číslo a název programu 02 OP Výzkum, vývoj a vzdělávání Číslo a název prioritní osy 02.3 Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání 02.3.68 Omezování a prevence předčasného ukončování školní docházky a podpory rovného přístupu ke kvalitním programům předškolního Číslo a název investiční priority rozvoje, k primárnímu a sekundárnímu vzdělávání a rovněž možnostem formálního a neformálního vzdělávání, které umožňuje zpětné začlenění do procesu vzdělávání a odborné přípravy Číslo a název tematického cíle TC 10 Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení Číslo a název specifického cíle 02.3.68.3 Rozvoj systému strategického řízení a hodnocení kvality ve vzdělávání Řídící orgán Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání období 2014 2020 Realizátorem projektu MAP ORP Teplice je Místní akční skupina MAS CÍNOVECKO, o. p. s. se sídlem v Dubí, která má znalosti daného území a zkušenosti se zpracováním strategických dokumentů. Jak vyplývá z názvu projektu a z požadavků výzvy, probíhá realizace projektu na území ORP Teplice. Na tomto území působí 87 škol (ZŠ, MŠ). Do projektu bylo zapojeno 79 z nich. Do projektu byly zapojeny i jiné instituce, zabývající se vzděláváním dětí a žáků (NNO, DDM, aj.) I_1.2 Co je MAP? MAP je Místní akční plán vzdělávání, který je prioritně zaměřen na rozvoj kvalitního a inkluzivního vzdělávání dětí a žáků do 15 let. Zahrnuje oblasti včasné péče, předškolního a základního vzdělávání, zájmového a neformálního vzdělávání. Realizace MAP je součástí tzv. akce KLIMA, která je soustavou aktivit jdoucích napříč všemi specifickými cíli Prioritní osy 3 OP VVV. Cílem MAP je zlepšit kvalitu vzdělávání v mateřských a základních školách tím, že je podpořena spolupráce zřizovatelů, škol a ostatních aktérů ve vzdělávání, to znamená -6-
společná informovanost, společné vzdělávání a plánování partnerských aktivit pro řešení místně specifických problémů a potřeb. Výstupem projektu MAP je dokument MAP, jehož součástí je dohoda o prioritách vzdělávací politiky v území, tzv. Strategický rámec MAP do roku 2023 a dále soubor aktivit, ve kterých se navrhují konkrétní řešení místních problémů v dohodnutých prioritách. I_1.3 Řešené území MAP Pro realizaci projektu MAP bylo jako území dopadu zvoleno celé území obce s rozšířenou působností (dále jen ORP ) Teplice. Byla tak respektována vytvořená funkční partnerství, přičemž vymezení řešeného území bylo ve fázi přípravy projektové žádosti potvrzeno Stanoviskem RSK, které bylo součástí žádosti o podporu. SO ORP Teplice patří svojí rozlohou 34 564,7 ha k průměrným SO ORP Ústeckého kraje. Je tvořen 26 obcemi, z toho má 6 status města, jedná se o Dubí, Duchcov, Hrob, Košťany, Krupka a Teplice. Nejrozsáhlejší obcí je Krupka zabírající téměř 4 693,6 ha, která se rozkládá na severovýchodní části tohoto území. Jedná se o příhraniční oblast sousedící s Německem. Na území ORP Teplice působí 30 zřizovatelů školských zařízení a 87 školských zařízení (ZŠ a MŠ) zapsaných v Rejstříku škol a školských zařízení MŠMT. V partnerství MAP ORP Teplice však je pouze 79 školských zařízení, která jsou zřizována celkem 27 zřizovateli. Tabulka 1 Přehled partnerských organizací Zřizovatel RED IZO Název partnera Biskupství Litoměřické Město Dubí 600001431 Biskupské gymnázium, Základní škola a Mateřská škola Bohosudov 600084108 MATEŘSKÁ ŠKOLA DUBÁNEK, KŘIŽÍKOVA 157, DUBÍ 1, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE 600084370 MATEŘSKÁ ŠKOLA CIBULÁČEK, TOVÁRNÍ 517, DUBÍ 1, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE 600084124 Mateřská škola U Křemílka Dubí 2, Rokosovského 236 600084116 MATEŘSKÁ ŠKOLA MSTIŠOV, ŠKOLNÍ 39, DUBÍ 3 - MSTIŠOV, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE -7-
Zřizovatel RED IZO Název partnera Město Hrob Město Krupka Město Osek Město Teplice Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 600029441 Obec Bořislav 600084671 Základní škola Dubí 1, Školní náměstí 177, okres Teplice 600084680 ZÁKLADNÍ ŠKOLA DUBÍ 2, TOVÁRNÍ 110, OKRES TEPLICE, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE 691001880 Základní umělecká škola, Dubí 2, Dlouhá 134, příspěvková organizace 600084400 Mateřská škola Hrob 600084728 Základní škola Hrob, okres Teplice 600084957 Dům dětí a mládeže Cvrček, Krupka 600084035 Mateřská škola Písnička Krupka, Dukelských hrdinů 295 600084183 Mateřská škola Zvoneček Krupka, Lípová 528 600084191 Mateřská škola Sluníčko Krupka, Kollárova 597 600084744 Základní škola a Mateřská škola Krupka, Teplická 400 600084752 Masarykova základní škola a Mateřská škola Krupka, Masarykova 461 600084795 Základní škola a Střední škola Krupka, Karla Čapka 270 600084931 Základní umělecká škola Krupka 616800509 Dům dětí a mládeže Osek 600084256 Mateřská škola, Hornická 347, 417 05 Osek, okres Teplice 600084264 Mateřská škola, Hrdlovská 661, 417 05 Osek, okres Teplice 600084892 Základní škola Osek, okres Teplice 600084027 Mateřská škola, Josefa Ressla 1697, Teplice 600084299 Mateřská škola, Hlávkova 1454, Teplice 600084302 Mateřská škola, Jugoslávská 2736, Teplice 600084311 Mateřská škola, Moskevské nám. 1994, Teplice 600084329 Mateřská škola Kaštánek, Na Stínadlech 2388, Teplice 600084337 Mateřská škola, J. V. Sládka 1868, Teplice 600084345 Mateřská škola Čtyřlístek, Zelená 2869, Teplice 600084442 Mateřská škola, Fráni Šrámka 2620, Teplice 600084451 Mateřská škola Pramínek, Josefa Suka 2513, Teplice 600084485 Mateřská škola, Karla Čapka 2020, Teplice 600084523 Mateřská škola, Na spojce 274, Teplice 600084531 Mateřská škola Krteček, Okrajová 110, Teplice 600084540 Mateřská škola, Jaselská 354, Teplice 600084558 Mateřská škola Na Kopečku, Bohosudovská 111, Teplice 600084655 Základní škola a Mateřská škola Teplice, Koperníkova 2592 600084639 Základní škola s rozšířeným vyučováním cizích jazyků, Teplice, Metelkovo nám. 968 Základní škola s rozšířeným vyučováním matematiky a přírodovědných předmětů, Teplice, 600084647 Buzulucká 392 Základní škola s rozšířeným vyučováním informatiky a výpočetní techniky, Teplice, 600084809 Plynárenská 2953 600084817 Základní škola Bílá cesta, Teplice, Verdunská 2958 600084841 Základní škola s rozšířenou výukou tělesné výchovy, Teplice, Na Stínadlech 2386 600084850 Základní škola s rozšířenou výukou tělesné výchovy, Teplice, Maxe Švabinského 1743 600084914 Základní škola, Teplice, Edisonova 1732 616800461 Základní škola s rozšířenou výukou hudební výchovy, Teplice, Maršovská 1575/2 600084582 Základní škola, Teplice, U Nových lázní 1102 Výchovný ústav, dětský domov se školou, základní škola, střední škola a školní jídelna, Kostomlaty pod Milešovkou, Požárnická 168 691004315 Mateřská škola Bořislav, příspěvková organizace -8-
Zřizovatel RED IZO Název partnera Obec Bystřany 600084604 Základní škola Bystřany, okres Teplice, příspěvková organizace Obec Bžany 600084094 Mateřská škola Bžany, Hradiště 46 Obec Háj u Duchcova Obec Jeníkov Obec Kostomlaty pod Milešovkou Obec Košťany 600084167 Mateřská škola Háj u Duchcova, okres Teplice, příspěvková organizace 666000549 Mateřská škola Jeníkov, okres Teplice, příspěvková organizace 600084175 Mateřská škola Kostomlaty pod Milešovkou, okres Teplice 600084736 Základní škola Kostomlaty pod Milešovkou, okres Teplice, příspěvková organizace 600084566 Mateřská škola Motýlek Košťany-Střelná 600084574 Mateřská škola Košťany 600084884 Základní škola, Košťany, Komenského náměstí 351, okres Teplice Obec Lahošť 600084213 Mateřská škola Lahošť, Švermova 22 Obec Modlany Obec Novosedlice Obec Proboštov Obec Rtyně Obec Újezdeček Obec Zabrušany Obec Žalany Soukromá mateřská škola Skřítek GS-Profi s. r. o. Základní škola praktická Teplice, s. r. o. Základní škola a praktická škola Arkadie, o.p.s. Ústecký kraj 600084221 Mateřská škola Modlanská rolnička 600084230 Mateřská škola "Čtyřlístek", Novosedlice 600084761 Základní škola Novosedlice, okres Teplice 600084272 Mateřská škola Pastelka Proboštov 600084779 Základní škola Proboštov, okres Teplice 600084281 Mateřská škola Rtyně nad Bílinou 600084426 Mateřská škola Újezdeček 600084825 Základní škola a Mateřská škola Zabrušany 600084787 Základní škola a Mateřská škola Žalany 691007870 Soukromá mateřská škola Skřítek 691006458 GS - PROFI s.r.o. 600023729 Základní škola praktická Teplice, s.r.o. 600023737 Základní škola a praktická škola Arkadie, o.p.s. 600029387 Dům dětí a mládeže, Teplice, Masarykova 70, příspěvková organizace 600029361 Dům dětí a mládeže "Sluníčko", Duchcov, Družby 1006, příspěvková organizace 600023711 Dětský domov, Základní škola a Střední škola, Duchcov, příspěvková organizace Speciální základní škola a Mateřská škola, Teplice, U Červeného kostela 110, příspěvková 600023664 organizace Speciální základní škola a Speciální mateřská škola, Teplice, Trnovanská 1331, příspěvková 600023699 organizace 600002811 Základní umělecká škola, Teplice, Chelčického 4, příspěvková organizace 600002837 Základní umělecká škola Ivana Kawaciuka, Duchcov, příspěvková organizace Tabulka 2 Seznam ostatních institucí v území MAP ORP Zřizovatel: RED_IZO Plný název Poznámka Lesní mateřská škola 691010251 Lesní mateřská škola Samorost, z. s., Teplice, Moskevské Samorost, z. s. nám. 2, Proboštov - Panský les, 417 12 Proboštov Mateřská škola U kočiček, 691011800 Mateřská škola U kočiček, z. s., Proboštov, Přítkov, Na z. s. výsluní 84 Město Duchcov 600084698 Základní škola Antonína Sochora Duchcov, Teplická ul. 13, okres Teplice 600084701 Základní škola Jaroslava Pešaty, Duchcov, J. Pešaty 1313, okres Teplice 600084388 Mateřská škola Duchcov, ul.velká okružní 1343/8, příspěvková organizace 600084159 Mateřská škola Duchcov, Tyršova ul. 310/2, příspěvková organizace 600084141 Mateřská škola Duchcov, Osecká ul. 1314/106, příspěvková organizace V rámci MAP navázán kontakt Město Duchcov nechce na MAP participovat -9-
Zřizovatel: RED_IZO Plný název Poznámka 600084132 Mateřská škola Duchcov, Husova ul. 99/23, příspěvková organizace I_2. Představení místního akčního plánu vzdělávání Místní akční plán rozvoje vzdělávání je strategický dokument, který stanovuje cíle, priority a jednotlivé kroky nutné k dosažení cílů vzdělávací politiky v řešeném území ORP Teplice. MAP je prioritně zaměřen na rozvoj kvalitního a inkluzivního vzdělávání dětí a žáků do 15 let. Vychází zejména z potřeb zjištěných v území na základě vlastních lokálních šetření, stávajících analýz v území a reálných dat. Zahrnuje oblasti včasné péče, předškolního a základního vzdělávání, zájmového a neformálního vzdělávání. Realizace MAP je součástí tzv. akce KLIMA, která je soustavou aktivit jdoucích napříč všemi specifickými cíli Prioritní osy 3 OP VVV. Prioritní osa 3 je postavena na základní tezi, že klíčovým článkem kvality škol jsou motivovaní a kompetentní učitelé a ředitelé. Cílem akce KLIMA je rozvíjet ve školách motivující kulturu zaměřenou na maximální úspěch pro každého žáka a každého učitele a na trvalý pedagogický rozvoj celé školy. Obrázek 1 Vize KLIMA Filozofií akce KLIMA je omezený počet vzdělávacích cílů vzájemně propojených a sladěných v soustavě projektů a výzev. -10-
I_2.1 Cíle a poslání MAP Cíl místního akčního plánování vzdělávání Cílem MAP je zlepšovat kvalitu vzdělávání v mateřských a základních školách tím, že byla podpořena spolupráce zřizovatelů, škol a ostatních aktérů ve vzdělávání, to znamená ve společné informovanosti, společném vzdělávání a plánování partnerských aktivit pro řešení místně specifických problémů a potřeb: - zlepšení kvality vzdělávání ve školách; - zlepšení spolupráce formálního a neformálního vzdělávání a ostatních aktérů s cílem individuálního rozvoje potenciálu každého žáka; - stanovení dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR; - systémové zlepšení řízení mateřských a základních škol prostřednictvím začleňování dlouhodobého plánování jako nástroje ke kvalitnímu řízení škol; - orientace na kvalitní a inkluzivní vzdělávání; - podpora škol se slabšími výsledky a rozvoji potenciálu každého žáka; - dostupnost kvalitního vzdělávání každého dítěte/žáka v inkluzívní škole; - výměna zkušeností mezi pedagogy, k jejich dalšímu vzdělávání a zavádění inovativních způsobů výuky; - zlepšení spolupráce v území a využívání místních mimoškolních zdrojů pro rozvoj vzdělávání dětí a žáků, a zlepšení spolupráce s rodiči. Význam místních akčních plánů rozvoje vzdělávání MAP MAP Významný podklad pro vyhlašování výzev OPVVV: - pro plánovanou spolupráci v území (místní sítě a partnerství); - pro plošnou podporu vzdělávání v potřebných tématech; - významný podklad pro zpracování šablon pro školy šitých na míru. MAP významný podklad pro vyhlašování výzev IROP: - voordinace investičních akcí a podpora koncentrace a řízení efektivního využití investic v území. V IROP je soulad s akčními plány rozvoje vzdělávání specifickým kritériem přijatelnosti. Přínosy MAP Hlavním přínosem realizace MAP pro ORP Teplice bylo vybudování udržitelného systému komunikace mezi aktéry, kteří ovlivňují vzdělávání v řešeném území. Vzniklá partnerství napomáhají ke zkvalitňování vzdělávání zejména v místních mateřských a základních školách, ale také k řízenému rozvoji dalších služeb na podporu vzdělávání dětí a mládeže. -11-
Místní akční plán stanovuje priority a jednotlivé kroky nutné k dosažení cílů vzdělávací politiky v území na základě místní potřebnosti a naléhavosti, lokálních přínosů a podloženosti reálnými daty a analýzami z území. Je zpracováván ve spolupráci s partnery v území. Výstupy MAP Výstupem místního akčního plánu je dohoda o prioritách vzdělávací politiky v území, tzv. Strategicky rámec MAP do roku 2023, a dále soubor aktivit, ve kterých se navrhují konkrétní řešení místních problémů v dohodnutých prioritách - Partnerství v ORP Teplice - Memorandum o partnerství - Strategický rámec MAP do roku 2023 - Aktivity MAP I_2.2 Cílové skupiny Cílovou skupinou pro tvorbu MAP jsou všechny osoby, které jsou systémem vzdělávání v ORP Teplice jakkoli dotčeni. V průběhu implementace MAP sledujeme pokud možno pozitivní dopad na tyto osoby z řad následujících skupin. V rámci MAP se pokoušíme vytvořit optimální podmínky pro sladění jednotlivých přání, představ a objektivních možností tak, aby se došlo k možnému kompromisu. Tímto dokumentem nechceme tedy jen vyjádřit sumář potřeb formulovaných do strategického jazyka vize, cílů a opatření, ale byli bychom rádi, aby široká odborná veřejnost jej vzala za vlastní. Cílové skupiny MAP: děti a žáci; pedagogičtí pracovníci; pracovníci a dobrovolní pracovníci organizací působících v oblasti vzdělávání nebo asistenčních služeb a v oblasti neformálního a zájmového vzdělávání dětí a mládeže; pracovníci organizací působících ve vzdělávání, výzkumu a poradenství; pracovníci popularizující vědu a kurikulární reformu; rodiče dětí a žáků; -12-
vedoucí pracovníci škol a školských zařízení; veřejnost; zaměstnanci veřejné správy a zřizovatelů škol působící ve vzdělávací politice. I_2.3 Struktura dokumentu MAP Struktura dokumentu byla navržena tak, aby byla v souladu s metodiku uvedenou v dokumentu Postupy zpracování místních akčních plánů (Příloha č. 2 výzvy). Obrázek 2 Struktura dokumentu MAP Analytická část Strategická část Akční plán Implementační část Analytická část MAP je hodnocením předpokladů rozvoje vzdělávání na území ORP Teplice. Analytická část obsahuje zejména metaanalýzu stávajících dokumentů, analýzu vyvolanou plánováním specifických témat, zjišťování a analýzu problémů za široké účasti cílových skupin. Strategická část vychází z priorit stanovených na základě SWOT 3 analýzy a analýz problémů a potřeb zjištěných v území, které byly identifikovány v analytické části s doplněním oblastí, tak aby bylo ve vztahu k pracovním skupinám pokryto celé spektrum vzdělávacího procesu obsaženého v MAP. Cílem je nalezení shody na dlouhodobé/střednědobé vizi do r. 2023 pro rozvoj v oblasti předškolního a základního vzdělávání. Strategický rámec priorit MAP do roku 2023, v němž je stanovena vize, cíle, priority a popis vazeb na existující strategie. Akční plán, který obsahuje konkrétní opatření a aktivity naplňující vizi, cíle a priority stanovené ve Strategickém rámci. Obecně se jedná o tyto aktivity: Popis cíle opatření Popis plánovaných aktivit Aktivity jednotlivých škol Aktivity spolupráce Infrastruktura Implementační část se věnuje monitoringu a vyhodnocování realizace MAP v období po jeho schválení. Tato fáze každého strategického či rozvojového dokumentu je klíčová. Až po čase se pozná, že byl proces tvorby MAP úspěšný. -13-
I_2.4 Průběh tvorby MAP MAP je od počátku realizován v souladu s Postupy zpracování místních akčních plánů dle povinných a doporučených aktivit. Aktivity byly na začátku realizace stanoveny v Harmonogramu aktivit. Aktivita 0 Příprava projektu Vytvoření partnerství a výběr nositele MAP žadatele projektu (MAS Cínovecko, o. p. s.). V rámci aktivity byli identifikováni všichni důležití aktéři předškolního a základního vzdělávání v území včetně institucí mimoškolního vzdělávání a bylo sestaveno reprezentativní partnerství, které se ujalo přípravy a tvorby MAP. Aktivita 1 Akční plánování Smyslem této aktivity bylo porýt celý proces tvorby strategického dokumentu. Podaktivity Rozvoj partnerství Dohoda o prioritách Akční plánování Budování znalostních kapacit Rozvoj partnerství Vzájemné seznamování, navazování kontaktů a vytváření funkčních partnerských vazeb. Vytvoření struktury řídicího výboru a pracovních skupin k pevnému ustálení řídicího výboru došlo v srpnu roku 2016. Dohoda o prioritách Stanovení lokální vize vzdělávání na území MAP. Analýza, Strategický rámec MAP, investiční priority. Povinná opatření: Opatření 1 Předškolní vzdělávání a péče: Dostupnost inkluze kvalita Opatření 2 Čtenářská a matematická gramotnost v základním vzdělávání Opatření 3 Inkluzivní vzdělávání a podpora dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem -14-
Akční plánování Hlavní aktivita projektu, pokrývá celý proces akčního plánování, tvorba Strategického rámce MAP, zpracování Akčního plánu. Budování znalostních kapacit Plán vzdělávacích aktivit (cíl a předmět vzdělávání, vazba na oblast MAP, cílová skupina, předpokládaný rozsah vzdělávání). Aktivita 2 Evaluace Cílem této aktivity bylo vyhodnotit úspěšnost procesů vytváření partnerství, výsledků a dopadů akčního ročního plánu, jeho dopady na strategii MAP a stanovení dalších kroků. Postupně se evaluace promítala do jednotlivých kroků tvorby MAP. Aktivita 3 Řízení MAP Probíhala souběžně s tvorbou strategie a cílem je vytvořit funkční aparát (implementační strukturu) k jejímu naplňování a Řízení MAP. Vytvoření organizační struktury, popsání komunikačních mechanismů uvnitř MAP a základních procesů fungování MAP. I_2.5 Průběh realizace MAP v přehledu Dílčí výstup (např. metodika, manuály, standardy, ), z kterého Stručný popis dílčího výstupu Časový harmonogram naplnění dílčího výstupu indikátoru se bude skládat indikátor Kvalitativní šetření Sběry informací z území 9/2016 Plán aktivit škol (pro sestavení agregovaného MAP) 10/2016 Analýza ORP Analýza vyhodnocení problémů a 11/2016 rozvojových potřeb SWOT SWOT analýza 11/2016 Dohoda o prioritách Dohoda o prioritách 03/2017 Stg. část MAP Finální schválení 06/2018 Akční plán - 11/2017 Finální verze MAP Schválení MAP 06/2018 Investiční priority Dohody o potřebnosti investice 06/2018 Plány evaluace + průběžné evaluační - 2016: 03, 06, 09, 12 2017: (dtto) zprávy Závěrečná evaluační - 06/2018 zpráva Struktura partnerství Identifikace způsobu spolupráce 09/2016 Seznam aktérů Mapa partnerské sítě 08/2016, 06/2018 Komunikační manuál Prostředky a způsoby komunikace 07/2016-15-
I_3 Organizační struktura MAP Řídící výbor Realizační tým Pracovní skupiny Veřejnost Obrázek 3 Schematické vyjádření I_3.1 Řídicí výbor Role řídícího výboru je přímo spjatá s procesem plánování, tvorbou a schvalování MAP. Jeho složení reprezentativně odpovídá složení partnerství MAP. Řídící výbor je hlavním pracovním orgánem partnerství MAP. Je tvořen zástupci klíčových aktérů ovlivňující oblast vzdělávání na území MAP. Při sestavování výboru byla zajištěna reprezentativnost z pohledu vzdělávání v území. Tabulka 3 Složení Řídícího výboru Příjmení a jméno Organizace Ladislava Hamrová, Bc. MAS Cínovecko, o.p.s. Zástupci za realizátora Libor Kudrna, Mgr. MAS Cínovecko, o.p.s. projektu MAP, Zástupce MAS Petr Pípal, Ing. Město Dubí Karel Hirsch Město Hrob Zástupce kraje Alexandra Zdeňková, Ing. Krajský úřad Ústeckého kraje Soňa Kosová, Mgr. ZŠ Dubí II Lukáš Šimon, Mgr. ZŠ Žalany Biskupské gymnázium, ZŠ a MŠ Zástupci vedení škol, Jana Pucharová, Mgr. Bohosudov pedagogové Hana Syblíková, Mgr. MŠ Hlávkova Teplice Šárka Laštovková, Mgr. ZŠ Metelkova Teplice Irena Eisnerová, Mgr. ZŠ na Stínadlech Zástupce organizací neformálního vzdělávání Anna Gürtlerová MKZ Dubí Zástupci základních Eva Valtová ZUŠ Dubí uměleckých škol Šárka Gauseová, Bc. ZUŠ Kawaciuka Duchcov Zástupce rodičů Martina Zemanová Monika Záhrubská Zástupce agentury pro Lokální konzultant Rumburk a Vojtěch Bok sociální začleňování Dubí Manažer ITI Ústeckochomutovské Zástupce ITI Jiří Starý aglomerace, Magistrát města Ústí na Labem -16-
I_3.2 Realizační tým Realizační tým měl odpovědnost za realizaci celého projektu, zabezpečoval činnost Řídícího výboru a mezi jeho hlavní úkoly patřilo: zajišťování potřebných podkladových materiálů pro Řídící výbor pro jeho návrhy a diskuzi s partnery v území; monitorování průběhu realizace; spolupráce při relevantních aktivitách procesu MAP s odborným garantem; zajištění organizace společných vzdělávacích a informačních aktivit v rámci MAP; spolupráce s odborným garantem na rozvíjení odborné znalosti k odborným tématům u zástupců zřizovatelů a v zapojených školách; na doporučení garanta se účastnit aktivit souvisejících s přímou podporou škol a dalších vzdělávacích zařízení v oblasti řízení kvality vzdělávání; zajišťovat v oblastech MAP přenos výstupů mezi dílčími týmy, které jsou v rámci organizační struktury MAP zřízeny; pravidelné vyhodnocení realizovaných aktivit a dosahování cílů MAP. Realizační tým v souladu s Postupy pro tvorbu MAP realizoval kromě dalších, výše uvedené aktivity. Tým zajišťuje organizaci, řízení a interní evaluaci projektu. Svolával pracovní skupiny, jedná s veřejností, spravoval komunikační toky a vytvářel podmínky řídicího výboru pro jeho práci. Podílel se také na analytických činnostech a procesech tvorby MAP, zpracovával data. Dále monitoroval průběh realizace MAP, zajišťoval organizaci společných vzdělávacích a informačních aktivit v rámci MAP, komunikoval uvnitř projektu, s partnerstvím i s širokou veřejností, řídil finanční toky, dodržování harmonogramu a plnění aktivit, sledování naplňování indikátorů hospodárnost, účelnost, efektivnost výdajů atd. Realizační tým se dle rozdělené kompetence a zodpovědnosti dělí: Administrativně řídící tým Odborný tým Obrázek 4 Schéma realizačního týmu -17-
Administrativní tým se skládá kromě manažera projektu z finančního manažera a případných podpůrných profesí: Manažer projektu Obecně je zodpovědný za projektové řízení, koordinaci projektových aktivit, organizační a provozní stránku projektu, dosažení plánovaných cílů projektu, indikátorů apod. Disponuje a rozhoduje o finančních, lidských a materiálních zdrojích pro další složky týmu. Manažer projektu vede celý tým a řídí projekt, zodpovídá za realizaci projektu (cíle, indikátory, účel). Připravuje případně veřejné zakázky, plánuje nákupy služeb či vybavení. Dále zajišťuje efektivní komunikaci na všech úrovních realizace projektu (směrem k poskytovateli dotace). Finanční manažer projektu Finanční manažer má v projektu odpovědnost za finanční správnost, účetnictví a platby. Má dohled nad financováním projektu a stavem rozpočtu projektu, kontroluje a připravuje podklady pro žádosti o platbu. Dbá na hospodaření s finančními zdroji. Podílí se na plánování výdajů i příjmů, hospodaří s prostředky. Pracuje s účetními doklady i s rozpočtem projektu. Připravuje účetní evidenci a dbá hospodárnosti a efektivity vynaložených výdajů. Je zodpovědný především za stavy dispozičních zdrojů, aby jejich případný nedostatek neohrozil kontinuitu realizace projektu. Odborný tým Je podřízen manažerovi projektu a je složen z těchto projektových rolí: z metodika analytika, koordinátora, projektu, odborného pracovníka MAP, oborových expertů. Metodik Analytik - Tvoří plány práce pro kl. aktivity, zejm. akční plánování vč. všech podaktivit. Je hlavním zpracovatelem textů, podkladů a materiálů pro MAP. Podílí se na vytváření plánů evaluace, a spolupracuje s externím auditorem. - V rámci plánování se podílí na vytváření metod pro analytické práce i syntézy. Vytváří postupy pro utřídění dat, pro jejich interpretaci, rediguje získané texty a materiály od řídicího výboru a dalších odborných pracovníků. - Dbá plnění cílů a indikátorů a plnění aktivit vzhledem k jejich požadovanému výstupu a dopadu. Dbá logické provázanosti (např. dle log. rámce). - Spolupracuje s externím garantem (evaluátorem), rozvíjí znalost odborným tématům MAP u zřizovatelů, veřejnosti, dětí a rodičů a dalších. Koordinátor procesů MAP - Zajišťuje pozici facilitátora a mediátora. - Vytváří vazby na krajský akční plán. -18-
- Vytváří komunikační platformu (plán) pro práci pracovních skupin a pro přenos do dalších pracovních týmů projektu. Úzce spolupracuje s odborným pracovníkem MAP. - Koordinuje návaznost veškerých úkolů v rámci klíčových aktivit a podaktivit, aby byly maximálně provázány. Odborný pracovník MAP - Komplexně sleduje zájmy cílových skupin a zajišťuje komunikaci s nimi. - Podílí se na interpretaci výsledků zjišťovacích řízení a s dalšími odb. pracovníky konzultuje navržené postupy pro sběr dat, analýzu, interpretaci dat a jejich správný přenos do strategických rámců. - Zajišťuje a připravuje potřebné podkladové materiály a ty pak předkládá Řídícímu výboru MAP, metodikovi. - Vyjednává a navrhuje plán vzdělávání. - Pravidelně vyhodnocuje realizované aktivity ve vztahu k jejich obsahu jejich cílů a účelu. Oboroví experti Byly využívány a jejich pracovní úkoly byly vytvářeny postupně dle stanovených dílčích úkolů a nastavených postupů pro analytické, návrhové, akční a další části MAP. Zejména se jednalo o koordinaci a redigování specifických témat, budování znalostních kapacit a přenos zkušeností v rámci partnerství. Obrázek 5 Schéma projektových rolí Manažer projektu Finanční manažer Metodik Analytik Koordinátor Odborný pracovník MAP Oboroví experti Tabulka 4 Členové realizačního týmu Funkce Manažer projektu Finanční manažer Metodik projektu Příjmení a jméno Mgr. Libor Kudrna, DiS. Daniela Fedorková Jana Nalezinková Ludmila Jelínková Šedivá Romana Vernarová Ladislava Hamrová -19-
Funkce Koordinátor projektu Další odborní pracovníci Příjmení a jméno Marie Račkovičová Slunéčková Klára Zubrová Hana Bušková Kateřina Eva Kučerová Hana Dubnová Hana Zubrová Iva M. Tahová Ivana Kopřivová Ivana Svobodová Jana Seifertová Jiří Hamr Kateřina Bušková Klára Slunečková Martin Hon Vendula Zimová Věra Chvátalová I_3.3 Pracovní skupiny MAP ORP Teplice má čtyři základní pracovní skupiny: Obrázek 6 Schéma: Pracovní skupiny Pracovní skupina "Mateřské školy" Pracovní skupina "Základní školy" Pracovní skupina "Inkluze" Pracovní skupina "Gramotno sti" Tabulka 5 Složení pracovních skupin Pracovní skupina Mateřské školy Lenka Becherová MŠ Hlávkova Teplice Martina Janotková MŠ Kaštánek Teplice Lenka Backertová MŠ Jaselská Teplice Lenka Machová MŠ Moskevské náměstí Teplice Zdeňka Valtová ZUŠ Dubí Dubí Pracovní skupina Inkluze Jitka Svobodová ZŠ Masarykova Krupka Eva Rubášová BG, ZŠ a MŠ Krupka Bohosudov Martin Kaftan ZŠ a SŠ Krupka -20-
Ctirad Vaník ZŠ Masarykova Krupka Ivan Růžička Arkadie Teplice Pracovní skupina Gramotnost Helena Pechová BG, ZŠ a MŠ Krupka Ivana Svobodová BG, ZŠ a MŠ Krupka Květa Kolářová ZŠ Buzulucká Teplice Pracovní skupina Základní školy Marcela Prokůpková, ředitelka ZŠ Plynárenská Teplice Naděžda Köhlerová ZŠ Maršovská Krupka Pavlína Langerová ZŠ Proboštov Proboštov Hana Amlerová ZŠ Koperníkova Teplice I_3.4 Partnerství Partnerství je široká platforma spolupracujících subjektů. Složení partnerství a jeho složení bylo předmětem dohody všech relevantních aktérů v území MAP. Organizace partnerství a spolupráce odráží členění podle tří základních skupin: Zřizovatelé škol a dalších vzdělávacích zařízení Školy a poskytovatelé vzdělávání Uživatelé vzdělávání I_4 Popis zapojení veřejnosti Povědomí o projektu MAP je šířeno mailovou korespondencí, telefonickým kontaktem, pořádáním společných či individuálních setkání ředitelů a zřizovatelů školských zařízení, v rámci setkávání pracovních skupin a prostřednictvím vlastních dotazníkových šetření. Všichni relevantní aktéři ve vzdělávání jsou informováni o projektu MAP zasíláním pracovních materiálů, ke kterým mohou ve stanovené lhůtě vyjádřit své stanovisko a připomínky. Je zajištěna efektivní komunikace na všech úrovních realizace projektu (směrem k poskytovateli podpory, vedení organizace příjemce, partnerům projektu a jednotlivým pracovníkům projektu). Osobní jednání probíhají na různých úrovních napříč všech dotčených skupin, jedná se nejlepší formu jednání. Diskuzní platformy jsou odborně zajištěny. Každá z dílčích platforem je tvořena aktivními aktéry (nebo zástupci) se společným tématem vzdělávání v zájmovém území. Veškeré aktuální informace o projektu jsou průběžně zveřejňovány na webových stránkách projektu, realizátora i partnerů, kde jsou také k dispozici podrobné informace o složení Realizačního týmu, Řídícího výboru a pracovních skupin. Stránky projektu MAP: http://www.mapteplicko.cz/ -21-
I_5 Základní legislativa - Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění pozdějších předpisů vymezuje kompetence a úkoly jednotlivých orgánů ve školství, a to jak orgánů samosprávy, tak i orgánů vykonávajících státní správu - Zákon č. 562/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona, ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, upravuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků, jejich pracovní dobu, další vzdělávání a kariérní systém. Vztahuje se na pedagogické pracovníky škol a školských zařízení, které jsou zapsány do rejstříku škol a školských zařízení a na pedagogické pracovníky v zařízeních sociálních služeb. - Vyhlášky ke školskému zákonu - Ostatní vyhlášky - Vyhlášky k zákonu o pedagogických pracovnících - Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů upravuje tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů územních samosprávných celků, jimiž jsou obce a kraje a stanoví pravidla hospodaření s finančními prostředky územních samosprávných celků. Upravuje také zřizování nebo zakládání právnických osob územních samosprávných celků. Ustanoveními tohoto zákona se řídí také hospodaření dobrovolných svazků obcí, pokud tento zákon nestanoví jinak, a zřizování příspěvkových organizací v oblasti školství svazkem obcí. - Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), vymezuje uspořádání a rozsah finanční kontroly vykonávané mezi orgány veřejné správy, mezi orgány veřejné správy a žadateli nebo příjemci veřejné finanční podpory a uvnitř orgánů veřejné správy. Stanoví předmět, hlavní cíle a zásady finanční kontroly vykonávané podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů, pokud tak tyto předpisy stanoví. - Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, v platném znění, upravuje výkon státní kontroly v České republice. - Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, stanoví v souladu s právem Evropské unie rozsah a způsob vedení účetnictví, požadavky na jeho průkaznost a podmínky předávání účetních záznamů pro potřeby státu - Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zařízení), ve znění pozdějších předpisů -22-
- Zákon 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů upravuje rozpočtové určení daně z přidané hodnoty, daní spotřebních, daní z příjmů, daně z nemovitostí a daně silniční. I_6 Analýza existujících strategických záměrů a dokumentů v území majících souvislost s oblastí vzdělávání Ve stručné obsahové analýze dokumentů představujeme kontext chápání potřeb ve vzdělávání na celostátní úrovni i regionální úrovni. Přistupujeme ke strategickým a koncepčním dokumentům jako k zadání společenské objednávky, kterou musí naplňovat nižší úrovně státní správy a jednotlivá lokální partnerství. I_6.1 Vazba regionálních strategických dokumentů Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Cínovecko, o.p.s. do roku 2020 Strategie postihuje část území ORP (území obcí Dubí, Košťany, Moldava, Hrob, Mikulov, Novosedlice, Proboštov, Háj u Duchcova). Pro účely MAP jsou využitelné zejména priority a opatření, která byla sestavena na základě zjištění zájmu o realizaci projektu. Pro účely MAP budou proto využity zejména projektové záměry jako nepřímé doklady o potřebách v území v oblasti vzdělávání. A rozpracovává tato opatření: 4.1 Podpora rozvoje kvalitního a inkluzivního vzdělávání dětí a žáků do 15 let (včasná péče, předškolní a základní vzdělávání, zájmové a neformální vzdělávání) prostřednictvím participace při realizací Místních akčních plánů (OP VVV). 4.2 Podpora a kultivace spolupráce mezi zřizovateli, školami, vzdělávacími zařízeními, organizacemi poskytujícími sociální služby a dalšími relevantními partnery. 4.3 Zlepšování školské infrastruktury a vybavení škol moderní didaktickou technikou (IROP). Relevantní vazba na MAP: - Podpora infrastruktury pro předškolní vzdělávání - Podpora infrastruktury pro základní vzdělávání - Podpora infrastruktury škol a školských zařízení pro střední vzdělávání - Podpora infrastruktury pro celoživotní vzdělávání - Podpora infrastruktury pro zájmové a neformální vzdělávání mládeže Zdroj: www.mascinovecko.cz Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ÚK 2016-2020 Jelikož dokument vypracovává a aktualizuje Ústecký kraj, je zaměřen především na střední školství. Kraj zřizuje i některé základní školy, zejména praktické a speciální. Dokument je vzhledem k místní působnosti dokumentu i na území ORP Teplice klíčový. Dokument konstatuje, že celkový počet žáků vzrostl ve školním roce 2014/2015 oproti školnímu roku -23-
2013/2014 o 1 716 žáků a školnímu roku 2011/2012 dokonce o 2 787 žáků. K úbytku žáků naopak došlo ve třídách s upraveným vzdělávacím programem. Počty žáků v těchto třídách mají spíše klesající tendenci. Stále více dochází k individuální integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, než k jejich zařazování do speciálních tříd. Je tak naplňováno větší intenzitou inkluzivní vzdělávání ze strany základních škol. Zdroj: www.kr-ustecky.cz I_6.2 Strategie na národní úrovni Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2016-2020 Území a rozsáhlé urbanizované oblasti vytváří aglomerační zázemí města Teplice a průmyslového zázemí. Charakter území je pestrý, předpokládá různorodou sociální skladbu obyvatelstva. Území ORP Teplice je z hlediska regionální politiky posuzováno jako oblast riziková, neboť se na jeho území nachází několik sociálně vyloučených lokalit anebo takových lokalit, které naplňují jejich charakteristiku. Proto vzhledem ke strategii boje proti sociálnímu vyloučení je nutné zaměřit se i v MAP na koordinaci úsilí jednotlivých složek státní správy a škol v boji proti fenoménu sociálního vyloučení a vytvořit předpoklady pro aktivní spolupráci se samosprávami při řešení sociálního vyloučení. Dále bude nutné rozvíjet metodické postupy, které by umožnily s ohledem na místní specifika definovat prostorově sociální segregaci a využívat nástrojů sociální politiky, bytové politiky, územního plánování a dalších tak, aby zabránily vzniku segregovaných lokalit, přispívaly k desegregaci již existujících lokalit nebo zlepšovaly stav veřejných prostranství a vnímání lokalit. Strategie vymezuje celou řadu cílů, jejichž potřebnost odráží i potřeby území ORP Teplice. Relevantní vazba na MAP: - podporu funkčnosti rodin; - snižování napětí v lokalitách; - snižování segregace; - podpořit výchovu dětí ze SVL; - zvýšit bezpečnosti a snížit míru ohrožení dětí a mládeže; - zajistit zvýšení podílu dětí ze SVL na předškolním vzdělávání; - zlepšit školní úspěšnost dětí ze SVL. Akční plán inkluzivního vzdělávání na období 2016 2018 Akční plán inkluzivního vzdělávání na období let 2016-2018 při svém zpracování vychází z priorit stanovených ve Strategii vzdělávací politiky ČR do r. 2020 a podrobněji definovaných opatření v Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR na období 2015-2020. Inkluzivní vzdělávání je vnímáno na úrovní systému, zřizovatelů, škol, žáků, -24-
rodičů a veřejnosti jako vysoce kvalitní vzdělávání, které umožňuje nejen rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání, ale i spravedlivou a přiměřenou podporu zohledňující různé vzdělávací potřeny žáků, tak aby plně využili svého studijního potenciálu, aby se nevytvářely bariéry a nesnižovaly se nároky na žádné skupiny. Akční plán stanovuje postup pro zákonodárné orgány a výkonnou moc státu. Dokument má vztah zejména ke změnám v diagnostice, určování stupňů podpory a administrativě a sledování jednotlivých případů inkluzívního vzdělávání. Zdroj: http://www.vzdelavani2020.cz/images_obsah/dokumenty/apiv_2016_2018.pdf Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015 2020 Dokument ukládá zejména zvýšení dostupnosti předškolního vzdělávání a povinný poslední ročník předškolního vzdělávání. Dokument ukládá povinnost systémově řešit výchovu a péči dětí do 3 let (např. přijímání malých dětí do MŠ). V přístupu k dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí ukládá kvalifikovanou výchovu a vzdělávání dětí už od velmi raného věku a má velký potenciál eliminovat hendikepy, které si děti přinášejí z rodiny, a zvýšit jejich vzdělávací šance. Předškolní vzdělávání má pro zlepšení vyhlídek dítěte uspět v následném vzdělávacím procesu mimořádný význam. Dalšími tématy je zkvalitnění 2. stupně základního vzdělávání, přiměřený rozvoj sítě škol a školských zařízení vzhledem k dlouhodobé uplatnitelnosti absolventů ve společnosti a na trhu práce a kariérní systém a standard profese učitele (vzdělávání, inkluze apod.). Dlouhodobý záměr vzdělávání pro základní vzdělávání konstatuje, že se základní školy ČR potýkají se zvýšeným počtem žáků v 1. stupni základního vzdělávání. Díky rezervám v kapacitách se však v území ORP Teplice tento problém neprojevil. Dalším konstatováním dokumentu je vysoká míra odkladů školní docházky, která se pohybuje kolem 19 %, proto je jedním z úkolů snížení počtu odkladů. Důvodem jsou logopedické vady, dále nedostatečná adaptace a potíže se soustředěním. Současně podporovat kvalitu vzdělávání 2. stupně ZŠ a nezvyšovat podíl žáků odcházejících do víceletých gymnázií. Zdroj:http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/dlouhodoby-zamer-vzdelavani-arozvoje-vzdelavaci-soustavy-3 Strategie digitálního vzdělávání Strategie představuje návrh ministerstva školství, který reaguje na neustálý vývoj digitálních technologií a počítá také s postupným zapojením moderních technologií do výuky. Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 rozpracovává priority Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020. Ve vztahu k MAP je důležitá změna pohledu odklon od uživatelských dovedností k informativnímu myšlení. Zahrnuje jak vzdělávání, které účinně využívá digitální technologie na podporu výuky a učení, tak vzdělávání, které rozvíjí digitální gramotnost žáků a připravuje -25-
je na uplatnění ve společnosti a na trhu práce, kde požadavky na znalosti a dovednosti v segmentu informačních technologií stále rostou. Smyslem strategie je především: - otevřít vzdělávání novým metodám a způsobům učení prostřednictvím digitálních technologií; - zlepšit kompetence žáků v oblasti práce s informacemi a digitálními technologiemi, rozvíjet informatické myšlení žáků (i učitelů). Dle tvůrců dokumentu k naplnění těchto kritérií hrají roli překážky v nerovném přístupu k digitálnímu vzdělávání, které je zapotřebí eliminovat. http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-digitalniho-vzdelavani-do- Zdroj: roku-2020 Koncepce podpory mládeže na období 2014-2020 Koncepce podpory mládeže na období 2014 2020 je základním strategickým dokumentem České republiky pro realizaci státní politiky mládeže. Koncepce určuje strategické cíle státní politiky ve vztahu k mládeži ve věkovém rozmezí do 30 let, které dále rozpracovává do dílčích cílů a jejich konkrétních opatření k naplnění těchto cílů. Reflektuje potřeby mládeže zejména v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti a podnikání mladých lidí, kultury a tvořivosti, jejich participace, zdraví a zdravého životního stylu, sociálního začleňování a dobrovolnictví. Zdroj: http://www.msmt.cz/file/33599/ Koncepce podpory rozvoje nadání a péče o nadané na období let 2014-2020 Koncepce řeší vznik, funkci a činnost jednotlivých článků navrhovaného systému podpory rozvoje nadání a péče o nadané od předškolního věku až po oblast celoživotního vzdělávání. Hlavním cílem je podpora maximálního rozvoje a plného využití potenciálu všech dětí, žáků a studentů. Koncepce vytváří základ pro postupné vybudování Národní sítě podpory nadání, která bude základem funkčního systému podpory a péče. Koncepce jako problém označuje dosud trvající značnou roztříštěnost aktivit jednotlivých subjektů, tj. skutečný systém péče o nadané a mimořádně nadané děti a žáky zatím vytvořen nebyl. Ukazuje se, že dosažení podstatného pokroku není bez zajištění potřebné koordinace (jak v oblasti aktivit, tak v oblasti informační, metodické a strategické) možné. Úkoly, které strategie kromě spolupráce a koordinace pro vytvoření systému péče uvádí, jsou v rozsahu změn legislativy. -26-
Národní akční plán adaptace na změnu klimatu Snahou dokumentu je upozornit i sektor vzdělávání na objektivní rizika vyplývající z narušení ekosystémů a změny klimatu. Ve vztahu k místnímu akčnímu plánování se dokument vztahuje k výchově a osvětě (např. vzdělávací oblast Člověk a příroda v RVP základních škol). Strategie se při vymezení opírá zejména o Státní program EVVO a EP na léta 2016 2025. V ČR vznikl základ poměrně komplexního systému široce zakotveného ve veřejné správě a v nestátním neziskovém sektoru, ve školním i mimoškolním celoživotním vzdělávání a výchově. Strategie ukládá pro oblast základního a předškolního vzdělávání: - motivovat školy všech stupňů a školská zařízení k ustanovení výkonu funkce koordinátorů environmentální výchovy; - podporovat existenci a rozvoj specializovaných zařízení pro EVVO a EP (středisek ekologické výchovy, ekoporaden, domů přírody, návštěvnických středisek, středisek při školách a školských zařízeních apod.) vyčlenit pracovníky odpovědné za EVVO a EP na odborech životního prostředí a odborech školství zpracovávat dlouhodobé školní programy EVVO - pravidelně hodnotit plnění koncepcí EVVO a dle výsledků hodnocení je aktualizovat podporovat metodickou pestrost, alternativní, málo rozšířené či nové metodické přístupy (např. místně zakotvené učení, questing, geocaching, propojování s metodikami lesních mateřských škol, s montessori, daltonskou, waldorfskou pedagogikou apod.); - vyrovnávat a provázat pokrytí důležitých vzdělávacích cílů a klíčových témat ve školách provést analýzu a zajistit pokrytí všech důležitých vzdělávacích cílů a relevantních témat EVVO a jim odpovídajících obsahů vzdělávání a EP v kurikulárních dokumentech všech typů škol od MŠ po SŠ (zastřešující kurikulární dokument a jednotlivá RVP a ŠVP); - motivovat školy k úpravě školních vzdělávacích plánů tak, aby se orientovaly na kontakt žáků s přírodou. Popsat v kurikulárních dokumentech (RVP) výuku v terénu a v přímém kontaktu s přírodou jako plnohodnotný a nepominutelný způsob vzdělávání ve školách všech stupňů Pregraduální příprava i do dalšího vzdělávání pedagogů a nositelů EVVO a další. Zdroje: 1)https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/statni_program_evvo_ep_2016_2025/$FILE/ OFDN-SP_EVVO_EP_%202016_2025-20160725.pdf 2) http://www.mzp.cz/cz/narodni_akcni_plan_zmena_klimatu -27-
Strategie rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku (2003) Dokument pojmenovává globální i národní výzvy, z nichž se odvozují nároky kladené na lidské zdroje, vychází z faktu globalizace světové ekonomiky a prohlubující se internacionalizace české ekonomiky. Z této pozice také posuzuje budoucnost velkých a malých podniků, roli výzkumu, nové formy organizace práce, technologický vývoj, zejména vliv ICT, potřebu řemeslné a dělnické kvalifikace. Zvláštní pozornost věnuje změnám ve vzdělávání, výcviku a roli firemního vzdělávání. Zdroj: http://www.esfcr.cz/files/clanky/1291/strategie_rlz.pdf Akční plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí na léta 2015 2018 Do oblasti vzdělávání dokument promlouvá zejména oblastí č. 2, kde identifikuje problémy: - Nízká dostupnost specializovaných služeb poskytujících kvalifikovanou pomoc dětem traumatizovaným domácím a genderově podmíněným násilím. - Nedostatečné zajištění asistovaného styku násilného rodiče s dětmi v případech domácího násilí. Absence minimálních standardů pro realizaci asistovaného styku. - Není dostatečně podporována práce na rozvoji rodičovských kompetencí v případech asistovaného styku s dětmi jako osobami ohroženými (v rolích svědků/svědkyň) domácím a genderově podmíněným násilím. - Dle zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky stále není dítě žijící v rodině s výskytem domácího násilí ex lege považováno za osobu ohroženou domácím násilím. - Při realizaci opatření v oblasti naplňování práv dětí není dostatečná pozornost věnována jejich ochraně před domácím a genderově podmíněným násilím. - Přetrvává nízké povědomí o problematice genderově podmíněného násilí na dětech v prostředí sportu a tělovýchovy. - Nízké kapacity a nedostatečné metodické vedení pedagogických pracovnic a pracovníků k rozpoznání a řešení případů domácího a genderově podmíněného násilí na dětech. V doporučení plán navrhuje realizaci programů pro rodiče, kteří se dopouštějí domácího násilí nebo kteří je zažili, vytvoření standardů pro styk s násilnými rodiči. Další opatření jsou charakteru organizačního, legislativního a finančního. Strategie Evropa 2020 Strategie Evropa 2020 navazuje na tzv. Lisabonskou strategii a je strategickým dokumentem EU pro období let 2010-2020. Cílem Strategie Evropa 2020 je dosažení udržitelného hospodářského růstu EU prostřednictvím efektivnějšího investování do vzdělávání, výzkumu, vývoje a inovací a rozvoji konkurenceschopného průmyslu. Strategie Evropa 2020 vytyčuje 5 vzájemně provázaných cílů týkajících se zaměstnanosti, výzkumu a vývoje, změny klimaty a energetiky, vzdělávání a snižování chudoby. -28-
Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2015 2020 Základním cílem pro období platnosti Národního plánu je zvýšit schopnost vzdělávacího systému vytvářet podmínky a uplatňovat účinné postupy pro efektivní prevenci a kompenzaci zdravotních, sociálních, kulturních a jiných osobnostních znevýhodnění (hendikepů) tak, aby nerovnosti v dosahovaných výsledcích co nejméně předurčovaly faktory, které nemůže jedinec ovlivnit. Základním principem zůstává uplatňování inkluzívního vzdělávání. S tím souvisí rovněž postupné přetváření stávajícího systému škol samostatně zřízených pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením a rozšíření jejich působnosti směrem ke školám hlavního vzdělávacího proudu, kterým by nově měly poskytovat odborné, metodické, didaktické a technické zázemí. Zdroj: 2020_2.pdf https://www.vlada.cz/assets/ppov/vvzpo/dokumenty/narodni-plan-ozp-2015- Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (Bílá kniha, 2001) Česká Bílá kniha je pojata jako systémový projekt, formulující myšlenková východiska, obecné záměry a rozvojové programy, které mají být směrodatné pro vývoj vzdělávací soustavy ve střednědobém horizontu. Zdroj: http://www.msmt.cz/dokumenty/bila-kniha-narodni-program-rozvoje-vzdelavani-vceske-republice-formuje-vladni-strategii-v-oblasti-vzdelavani-strategie-odrazicelospolecenske-zajmy-a-dava-konkretni-podnety-k-praci-skol -29-
I_7 Manažerský souhrn MAP I_7.1 Společné charakteristiky území Různorodost území, škol i přístupu v nabídkách ke vzdělávání Kombinace venkovského, městského a aglomeračních sídelních útvarů charakterizují do značné míry i dostupnost vzdělávání. Dominantní je jednotné centrum: Město Teplice. Další a poměrně blízká jsou větší sídla měst Dubí, Krupka či Osek. Venkovský charakter mají obce v Českém středohoří, jakož i horské obce v Krušných horách. Koordinace společných aktivit a zájmů a případné sdílení aktivit je velmi obtížné. Zatímco v centru regionu (Teplice) zde působí velmi dobrá nabídka a výběr mezi veřejnými školami, vhodně ji nabídku doplňují i školy soukromé - v oblastech venkovských je situace nejhorší, neboť je z velké části provázána se zájmem rodičů a samozřejmě dětí, který je však závislý i na dopravní obslužnosti a všem těžkostem, které souvisejí s cestováním, obzvlášť pokud je třeba zajistit nad dětmi a žáky dohled. V aglomeračním území města Teplic můžeme ji posuzovat jako zajímavý mezistupeň mezi venkovským a městským prostředím. To přináší výhody v tom, že nabídky blízkých Teplic jsou dostupné. Významným faktorem je také vysoký počet zřizovatelů, jejichž ekonomická síla je také různá. Nutno přiznat městu Teplice snahu o metodické vedení škol celého území ORP, neboť školám poskytuje dobrý informační a poradenský servis. Území ORP Teplice je poměrně dosti velkým územním celkem s velkým počtem subjektů. Počet participantů značně ztěžuje procesy akčního a strategického plánování. Sociální znevýhodnění V území se nacházejí vymezené lokality označené též jako sociálně vyloučené. Průvodním příznakem sociálního znevýhodnění není jen vyloučení prostorové, jak uvádí například Gabalova studie sociálně vyloučených lokalit, ale přispívá k tomu u více faktorů. K náchylnosti k defektům v sociálním prostředí může nasvědčovat vysoký podíl obyvatel s nízkým nebo žádným vzděláním, dětí a žáků nevyrůstajících v úplné rodině, psychosociálními patologickými jevy apod. Sociálně vyloučené lokality mají výhodu, možnosti využívat finanční prostředky z operačních programů OPZ a OP VVV za zvýhodněných podmínek. Příznivější demografický vývoj v aglomeračním a venkovském prostředí. Demografický vývoj je obtížné predikovat, vzhledem k různorodému území. Obecně lze konstatovat, že sídla blízká ekonomickým centrům mají progresivní přírůstek obyvatel, který dominuje zejména složka pohybu obyvatel přistěhování. Z přehledu počtu narozených dětí vzhledem k velkým výkyvům nelze predikovat kvantitativní nárůst. Ve zjišťování naplnění kapacit bylo zjištěno, že kapacity mateřských a základních škol nejsou zcela naplněny. -30-
Pestrost vzdělávání Nabídku veřejných škol vyhodnocujeme jako pestrou a v některých případech přesahující hranici zájmu dětí a rodičů. V mnohém pomáhají šablonové projekty, o které je mezi ZŠ velký zájem. Mateřské školy se snaží vytvářet podnětné prostředí a v poslední době se snaží o prohloubení spolupráce i s rodiči. Spolupráce škol a školských zařízení v území do jisté míry funguje, samozřejmě ne na celém území stejnou měrou. Na základě intenzity spolupráce lze na jedné straně vymezit školy na území města Teplice a na straně druhé školy mimo toto centrum. Proto jedním z cílů MAP je tuto spolupráci podporovat, rozšiřovat a ve spolupráci zvážit možnosti zintenzivnění spolupráce napříč i mimo území. Dalším poznatkem v rámci realizace projektu je rozsah podfinancovanosti školství z předchozích let, a to především v oblasti infrastruktury. Infrastruktura pro vzdělávání Velmi rozdílná je také úroveň fyzické kvality budov škol. Největší problémy jsou s šatnami, tělocvičnami, chybí zázemí pro pracovní výchovu. Nevyhovující je i stav vybavení škol IT technologií a jejich zabezpečením. -31-
I_7.2 Operacionalizace možných intervencí Problém: Potřeba: Generalizace: Hmotné zázemí je nedostatečné, stárne. Nedostatečné podmínky pro vzdělávání pro nové výzvy (inkluze, kompetence apod.) Absence nabídek pro zájmové vzdělávání na venkově. Personální otázky rozvoje (přetíženost a připravenost učitelů, spolupráce s rodinami, NNO a soc. službami) Nepružnost na vývoj společnosti a ekonomiky. Posílit materiální i nehmotnou podporu všem školám za účelem rozvoje nabídek a atraktivity vzdělávání. Posílit spolupráci mezi školami navzájem a školami a dalšími zařízeními. Vyrovnat možnosti vzdělávání ve městě a na venkově. Nezaostat! I nadále připravovat žáky pro reálný život a další vzdělávání. Upevnit školu jako insituci s přirozenou autoritou. Fungující partnerství mezi školkami, školami a dalšími institucemi v oblasti vzdělávání pomůže velkou měrou k rozvoji vzdělávání dětí, žáků, rodičů, ale i pedagogických pracovníků. Nutné intervence Infrastruktura škol a dalších zařízení Podpora pedagogů Spolupráce aktérů Zvyšování všestranné připravenosti žáků -32-
I_7.3 SWOT analýza V následující SWOT analýze jsou shrnuty obecné poznatky z území zasahující či ovlivňující oblast školství identifikované v rámci realizace projektu. S trenghts Silné stránky Geografická poloha a osídlení - koncentrovanost a dostupnost školských zařízení vzhledem k teplické aglomeraci (resp. obce Dubí, Novosedlice a Proboštov jsou její součástí); Obyvatelstvo - vysoká hustota zalidnění území; - blízkost kvalitního přírodního prostředí (Krušné hory) umožňující i nabídku sportovního vyžití dětí a mládeže v zimních sportech; - velmi dobrá hustota sítě základních škol. - imigrační atraktivita území (příchod demograntů); - v porovnání s krajem rychleji se zlepšující vzdělanostní struktura obyvatelstva. Zájmy a volnočasové aktivity Školství - rozsáhlé možnosti pro vodní rekreaci v pánevní části území MAS (přírodní plochy i koupaliště); - široká nabídka zimních i letních sportů; - relativně pestrá nabídka institucí zájmového vzdělávání. - pestrá a hustá síť školských zařízení; - dobrá praxe na nehomogenní skupiny žáků. -33-
W eaknesses Slabé stránky Geografická poloha a osídlení - slabá dostupnost škol, vzdělávacích a zájmových organizací do regionálních center z obcí v Českém středohoří a v Krušných horách; Obyvatelstvo - negativní image Ústeckého kraje a Krušných hor. - záporný přirozený přírůstek v území (!); - slabá vzdělanostní struktura obyvatel území MAS (především v obcích Háj u Duchcova a Košťany); - sociálně patologické jevy a sociálně vyloučené lokality (míra kriminality především v teplické aglomeraci (obce Dubí, Košťany, Novosedlice a Proboštov), vandalismus především v obcích přiléhajících k městu Teplice); - vysoká míra nezaměstnanosti (příklad rodičů pro děti) v aglomeraci i v horských obcích (např. Moldava); - nedostatečné využívání alternativních pracovních forem zaměstnavateli (prorodinných opatření); - špatný stav místních komunikací, chodníků, absence bezbariérových řešení, nedostatek cyklotras. Občanská vybavenost - zcela chybějící infrastruktura pro vzdělávání a sociální služby v obci Moldava, Mikulov a dalších; - nedostatečné vybavení mateřských a základních škol moderními technickými prostředky pro zkvalitnění výuky v oblasti ICT a předmětů orientovaných na výuku jazyků, přírodní a technických předmětů; - slabá spolupráce všech zainteresovaných partnerů na rozvoji předškolního a základního školství; - nedostatečná infrastruktura (někde spíše nezájem) sociálních služeb pro sociálně slabé občany, lidi postižené zdravotním postižením, mládež; -34-
- horší dostupnost alternativních forem zařízení pro péči o děti (neexistence služeb péče o děti 1. stupně základních škol v době mimo školní vyučování školních družiny, skupinová doprava do a ze škol, zajištění dopravy dětí na kroužky a jiné aktivity, příměstské tábory v době školních prázdnin) snižuje potenciál pro snižování nezaměstnanosti a slaďování rodinného života. Rekreace a volnočasové aktivity - chybějící infrastruktura pro netradiční sporty především pro mládež (in-line bruslení, skatepark, aj.); - chybějící bezpečnostní opatření v blízkosti škol a na trasách do školy. O pportunities Příležitosti - zařazení ORP do regionů se SVL a hospodářsky slabé regiony ČR přinese vyšší objem finančních prostředků z evropských či národních zdrojů do území; - obnova tradiční řemeslné dovednosti, přírodovědného vzdělávání a rozvoj dalších klíčových kompetencí pro přestup na školu nebo do zaměstnání; - rozvoj místní spolupráce i přeshraniční spolupráce ve všech sférách života obyvatel; - zlepšit infrastrukturu a dostupnost; - integrace sociálně vyloučených dětí a žáků a ohrožených sociálním vyloučením do majoritní společnosti; - uplatňování komunitního přístupu při intervenci do vztahu mezi rodinami a školami; - realizace místního akčních vzdělávacích plánů umožní zlepšení koordinace spolupráce mezi mateřskými a základními školami v území a zkvalitnění jejich technického vybavení; - komplexní řešení dopravní situace ve městech se silně frekventovanými komunikacemi procházejícími jejich centrem zvýší bezpečnost pohybu lidí se sníženou pohyblivostí a jinak hendikepovaných, a umožní bezpečnou cyklodopravu pro cesty do práce a škol; - prevence sociálně patologických jevů, cílevědomá podpora kariérního poradenství. -35-
T reats - Hrozby - ztráta politické vůle zřizovatelů (zejm. obcí) pro zvýšení podpory školám a ostatním vzdělávacím zařízením; - mezigenerační přenos patologického chování v rodinách; - podcenění významu práce s mládeží povede ke stále většímu výskytu drogově závislých a s ní spojené kriminality; - odchod vzdělaného obyvatelstva (rodin) z území. I_7.4 Další rozhodující faktory (nezávislé na intervencích) Oblast předškolního a základního vzdělávání se tak stává problémem, který nelze řešit pouze na území jedné obce. Jde o oblast, které se musí společně věnovat (např. i s ohledem na dojíždění za prací v celém spádovém regionu) jak malé obce, tak střední a velká města. Populační vlny se dlouhodobě promítnou do rozvoje regionálního školství a jednotlivých územních celků. Vzhledem k demografickému vývoji mají zejména malé obce problémy s udržením potřebného počtu dětí ve školách. Je zde silná tendence posílat děti do lépe vybavených městských škol nebo jde jenom o proces, kdy dítě jede do školy s rodičem do místa jeho pracoviště. Ustanovení školského zákona také vymezuje povinnost obce zajišťovat ty výdaje škol a školských zařízení, které nejsou hrazeny ze státního rozpočtu. Obce jsou však často nuceny podporovat školy nad rámec svých povinností. Ač tedy nemají přímou povinnost na některé oblasti přispívat (např. platy pedagogických a nepedagogických pracovníků, školní pomůcky), hledají finanční prostředky ve svých někdy opravdu napjatých rozpočtech, aby školám v jejich svízelné situaci pomohly. Bohužel, ani úprava v rámci zákona o rozpočtovém určení daní zdaleka nezohledňuje náklady potřebné na zázemí pro vzdělávání, a tak se čím dál častěji objevuje rozdíl mezi tím, co by škola potřebovala, a tím, co jí obec může poskytnout v rámci svých finančních možností. Jistým nástrojem pro vytváření vhodných opatření může být meziobecní spolupráce a přispět tak k hledání nových řešení nejen v oblasti předškolní výchovy a základního školství s ohledem na kompetence obcí na úrovni území ORP. Jedná se o dlouhodobý proces budování důvěry a spolupráce v co nejvyšší míře mezi místní správou, školou, veřejností, společenskými skupinami a organizacemi o vytváření místního partnerství. Zapojení jednotlivců i veřejnosti do dílčích záměrů rozvoje obce nebo regionu, propojení jejich ekonomických, sociálních a ekologických aspektů pak otevírá další možnosti rozvoje plnohodnotného života ve městech i na venkově. -36-
Část II Analytická část -37-
II_1 Základní informace o řešeném území II_1.1 Charakteristika území SO ORP Teplice představuje jeden z 16 SO ORP Ústeckého kraje. Řešené území se rozprostírá ve středu severní hranice kraje v okrese Teplice.SO ORP Teplice patří svojí rozlohou 34 564,7 ha k průměrným SO ORP Ústeckého kraje. Je tvořen 26 obcemi, z toho má 6 status města, jedná se o Dubí, Duchcov, Hrob, Košťany, Krupka a Teplice. Nejrozsáhlejší obcí je Krupka zabírající téměř 4 693,6 ha, která se rozkládá na severovýchodní části tohoto území. Jedná se o příhraniční oblast sousedící s Německem. Obrázek 7 Mapa území ORP Teplice -38-
Obrázek 8 Topografie území MAP Z geomorfologického hlediska prochází danou oblastí České středohoří. Krajina je poseta velkým množstvím přírodních i umělých vodních nádrží. Hlavním tokem území je řeka Bílina. V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Mění se rozložení ekonomických aktivit v prostoru i jejich struktura. Na jedné straně vznikají nové periferie a sociálně vyloučené oblasti. Doprovodným jevem je zde vznikající sociální separace. Na druhé straně vzniká v aglomeračních částech regionu neregulovaná zástavba v procesu suburbanizace v okolí města Teplice a větších obcí. Obyvatelé nových individuálních rodinných domů jsou individuálně mobilní, čímž je snížen význam lokálních škol. Území ORP Teplice z pohledu společných charakteristických znaků lze členit na urbanizovanou část a venkovské regiony. Městská část se vyznačuje významnou měrou vyvinutou infrastrukturou, kapacitními školami. Úpatí Krušných hor vytváří aglomeraci města Teplice, kde je hustota zalidnění nejvyšší. Dostupnost škol a infrastruktury ve venkovském -39-
prostoru, který představuje oblast horskou - Krušných hor na severu a Českého středohoří na jihu, kde rodiče mají omezenou možnost lepšího výběru škol i služeb. II_1.2 Demografické ukazatele a vývoj V roce 2011 žilo v Ústeckém kraji 830 371 obyvatel, což je o 1,2 % více než v roce 2001. Ve většině SO ORP Ústeckého kraje došlo mezi roky 2001 a 2011 k poklesu počtu obyvatel, přičemž největší absolutní pokles byl zaznamenán v SO ORP Most (- 1 389 obyvatel), Litvínov (- 596 obyvatel) a Děčín (- 554 obyvatel). Naopak k největšímu nárůstu došlo v SO ORP Ústí nad Labem, a to 3 163 (tj. 2,7 %), největší relativní přírůstek v počtu obyvatel zaznamenal SO ORP Roudnice nad Labem o 7,6 % (2 279 obyvatel). Srovnáním mezi lety 2001 a 2015 počet obyvatel ORP Teplice narostl asi o 700 obyvatel. 110 000 109 000 108 000 107 000 106 000 105 000 104 000 103 000 Počet obyvatel ORP Teplice k 31. 12. 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 V letech 1991-1993 dochází k velkému poklesu počtu přistěhovalých obyvatel. Období od roku 1993 1998 lze označit jako první vlnu nárůstu obyvatelstva, hlavně díky nově přistěhovaným. Druhá vlna nárůstu následuje od roku 2001 opětovným nárůstem migrace obyvatele, trvající pouze do roku 2002. Následný pokles pokračuje až do roku 2005. Třetí vlna nárůstu počtu obyvatelstva v letech 2005 až 2007 je vystřídána hlubokým propadem daným suburbanizací celé oblasti. Přirozený přírůstek je za sledované období vždy záporný v průměru 144. Nejnižší byl v období nárůstu počtu obyvatel. Rozhodujícím činitelem v nárůstu počtu obyvatel zaujímá migrace. Kladné saldo migrace kopíruje křivku grafu výše. Tento nárůst je dán především migrací obyvatel, kdy převyšuje počet přistěhovalých nad vystěhovalými. Počet vystěhovalých začal převyšovat počet přistěhovalých v roce 2009 a kromě roku 2010 a 2011 je stále záporný. Vzhledem k tomu, že křivka celkového počtu obyvatel již příliš nepropadá, můžeme populaci vyhodnotit jako stabilizující se. -40-
Graf 1 Demografické ukazatele ORP Teplice Zdroj dat: Použito: Rozbor udržitelného rozvojového území ORP Teplice, 2013 V roce 2013 žilo ve správním obvodu s rozšířenou působností obce Teplice 107 006 obyvatel, což je o 1,5 % více než v roce 2001. Nejlidnatějšími obcemi v SO ORP Teplice jsou Teplice (50 024 obyvatel), Krupka (13 269 obyvatel) a Duchcov (8 520 osob). Naopak nejméně obyvatel z celého SO ORP Teplice žije v obci Žim (158 obyvatel). Ve většině obcí došlo mezi roky 2001 a 2013 k nárůstu obyvatel, přičemž největší absolutní nárůst byl zaznamenán v obcích Dubí (497 obyvatel), Proboštov (439 obyvatel) a Košťany (467 obyvatel). K největšímu relativnímu nárůstu počtu obyvatel došlo v SO ORP Teplice v obci Mikulov o 81 obyvatel (tj. o 54 %). V obci Teplice došlo naopak k největšímu absolutnímu poklesu počtu obyvatel o 1036 (tj. o -2,0 %). K největšímu relativnímu poklesu došlo v obci Osek o 3,9 % (tj. o 194 osob). II_1.3 Věková struktura Demografickým problémem, s nímž se potýká celá Česká republika a samozřejmě i Ústecký kraj je proces stárnutí obyvatelstva, projevující se zvyšováním počtu starých osob v populaci. Hlavními příčinami tohoto jevu jsou snižující se porodnost a stále se prodlužující délka života. Samotný jev ovlivňuje celostátní ekonomiku závislostí těchto jedinců na zdravotní a sociální péči, a také vyššími nároky na důchodové pojištění a bydlení. Věková struktura obyvatelstva hodnotí demografický vývoj a poukazuje na možné budoucí sociální hrozby a problémy. Věkové složení Ústeckého kraje se za posledních deset let změnilo, a to především úbytkem obyvatelstva v předproduktivním věku (-1,6 %) a rostoucí složkou obyvatelstva v postproduktivním věku (2,4 %). Na stárnutí populace měla vliv -41-
především nižší porodnost v osmdesátých a devadesátých letech. Tento stav bude mít silný vliv na demografický vývoj kraje v příštích letech. Nejvyšší index stáří v roce 2011 je v SO ORP Lovosice a nejnižší index stáří v SO ORP Bílina. Ztráta obyvatelstva v předproduktivním věku (0 14 let) byla zaznamenána ve všech správních obvodech obcí s rozšířenou působností Ústeckého kraje, nejnižší byla tato ztráta v SO ORP Roudnice nad Labem(- 0,2 %), Litvínov a Bílina (- 0,6 %). Nejnižší nárůst postproduktivní složky obyvatelstva (65 a více let) byl zaznamenán v SO ORP Roudnici nad Labem (1,0 %) a SO ORP Bílina a Kadaň (3,2 %). Věkovou strukturu obyvatelstva v SO ORP Teplice lze v porovnání s celým krajem hodnotit jako průměrnou. Z hlediska konkrétních věkových struktur daného ORP Teplice vyvstává, že obcemi s největším úbytkem obyvatel ve věku 0-14 let v letech 2001-2011 jsou Jeníkov (-3,8 %), Krupka (-3,6 %) a Osek (-3,2 %), naopak nejvýraznější nárůst osob nejmladšího věku proběhl v obcích Mikulov (5,4 %), Žim (5,0 %) a Srbice (3,8 %). Ve věkové kategorii produktivního věku (15-64) došlo k největšímu úbytku obyvatel v Mikulově (-6,8 %) a k největšímu přírůstku v obcích Jeníkov, Zabrušany a Žim (2,8 %). V nejvyšší věkové kategorii (65 a více let) došlo k největšímu přírůstku osob v obci Kostomlaty (4,2 %) a nejnižší přírůstek zaznamenala obec Žim (-7,7 %). Tabulka 6 Věková struktura obyvatel ORP Teplice v letech 2012 až 2016 2012 2013 2014 2015 2016 Počet obyvatel celkem 107 439 107 006 106 732 106 321 105 930 V tom podle pohlaví v tom ve věku (let) muži 52 630 52 377 52 277 52 078 51 848 ženy 54 809 54 629 54 455 54 243 54 082 0-14 16 433 16 472 16 633 16 642 16 677 15-64 73 553 72 360 71 275 70 325 69 298 65 a více 17 453 18 174 18 824 19 354 19 955 Průměrný věk 41,0 41,2 41,4 41,7 41,9 Zdroj: é, veřejné databáze Doposud je vývoj počtu dětí do 14 let příznivý. Populační nárůst z předchozích let v celém Ústeckém kraji začíná pozvolna klesat. V území ORP Teplice zatím neklesá, ale je patrné zpomalení růstu. Kapacity mateřských škol a základních škol vlivem populačního boomu nezpůsobily žádné problémy. Školy jej pojmuly. Sice to svědčí o možné naddimenzovanosti kapacit škol, ale do jisté míry se rezervy v kapacitách vyplatily. -42-
<= 4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85-89 90+ Počet obyvatel Graf 2 Vývoj počtu dětí (0-14 let) v území ORP Teplice do roku 2016 16700 16650 16600 16633 16642 16677 16550 16500 16450 16400 16350 16433 16472 16300 2012 2013 2014 2015 2016 II_1.4 Prognóza demografického vývoje Zatímco v roce 2000 byli v SO ORP Teplice nejpočetnější věkovou skupinou lidé ve věku 25 29 let, v roce 2010 to byli lidé ve věku 30 34 let. Do roku 2030 lze předpokládat razantní snížení počtu osob ve věku 30 34 let, zároveň dojde ve společnosti k nárůstu počtu osob ve věku 75 79 let. Nejpočetnější skupinou obyvatel se stanou lidé ve věku 50 54 let. Graf 3 Rozložení obyvatel SO ORP Teplice dle věkových skupin v letech 2000, 2010 a 2030 10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 Věkové skupiny 2000 2010 2030 Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1. -43-
II_1.5 Vzdělanostní struktura obyvatel Největší nárůst vysokoškolsky vzdělaných obyvatel od roku 2001 do roku 2011 v rámci kraje zaznamenal SO ORP Ústí nad Labem, dále je SO ORP Teplice, Chomutov, Most a nejmenší nárůst je v SO ORP Podbořany. V SO ORP Teplice je zároveň patrný nejvyšší nárůst obyvatel bez vzdělání, počet lidí bez vzdělání vzrostl i v SO ORP Chomutov, Litvínov, Ústí nad Labem, Louny a Roudnice nad Labem v SO ORP Děčín naopak počet poklesl. V obci Teplice se výrazně snížil počet obyvatel se základním vzděláním včetně neukončeného (- 4,4%) a zároveň se zvýšil počet středoškolsky vzdělaných s maturitou (4,0 %) a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (3,4 %) viz příloha (tabulková část). Jednoznačně nejvyšší absolutní nárůst počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí zaznamenala obec Teplice (nárůst o 1 189 osob). V relativním vyjádření (k počtu obyvatel starších 15 let) došlo k největšímu nárůstu vysokoškoláků v obci Kladruby (7,7 %), kdy v roce 2001 tato obce měla pouze 0,5 % vysokoškolsky vzdělaných občanů. Tabulka 7 Vývoj obyvatel s vysokoškolským vzděláním v SO ORP Teplice Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí Obec Počet vysokoškolsky vzdělaných lidí Podíl vysokoškolsky vzdělaných na počet obyvatel starších 15let [%] 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl Bořislav 14 41 27 5,4 11,9 6,5 Bystřany 43 85 42 2,7 5,2 2,5 Bžany 15 56 41 2,5 8,1 5,6 Dubí 234 397 163 3,6 5,8 2,2 Duchcov 223 364 141 3,1 5,0 1,9 Háj u Duchcova 14 35 21 1,8 4,0 2,2 Hrob 54 91 37 3,2 5,3 2,1 Jeníkov 11 63 52 1,6 7,9 6,3 Kladruby 1 23 22 0,5 8,1 7,7 Kostomlaty pod Milešovkou 23 37 14 3,3 5,0 1,7 Košťany 54 116 62 2,5 4,8 2,3 Krupka 405 678 273 3,8 5,9 2,1 Lahošť 12 28 16 2,6 5,7 3,1-44-
Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí Obec Počet vysokoškolsky vzdělaných lidí Podíl vysokoškolsky vzdělaných na počet obyvatel starších 15let [%] 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl Mikulov 9 22 13 6,8 11,6 4,9 Modlany 13 45 32 2,2 5,8 3,6 Moldava 5 14 9 4,1 7,2 3,1 Novosedlice 77 126 49 4,3 6,6 2,3 Osek 151 246 95 3,7 5,8 2,2 Proboštov 106 257 151 5,6 11,5 5,9 Rtyně nad Bílinou 7 25 18 1,2 3,8 2,6 Srbice 12 19 7 5,5 7,4 1,9 Teplice 3 258 4 447 1 189 7,5 10,2 2,7 Újezdeček 9 27 18 1,4 3,6 2,2 Zabrušany 14 34 20 1,5 3,6 2,1 Žalany 11 25 14 2,8 5,9 3,1 Žim 3 6 3 2,7 4,8 2,1 SO ORP Teplice 4 778 7 307 2 529 5,4 8,0 2,5 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 II_1.6 Dopravní obslužnost Dopravní obslužnost hraje ve volbě školy velkou roli. Strukturuje časové možnosti výuky a také jsou určující účast na mimoškolní a volnočasové aktivitě žáků. Velká část území ORP Teplice je charakteristická hustotou sídelní infrastruktury a i zde je doprava dostačující. Teplice má svůj systém městské dopravy, na který navazuje systém financovaný Ústeckým krajem. Dopravou relevantní pro dopravu do základních škol je doprava autobusová. Zdejší síť autobusových linek zajišťuje dopravce Arriva City. Funguje zde 21 pravidelných linek vnitroměstské (6, 8, 9), meziměstské, které jsou součástí Dopravy Ústeckého kraje (481 495), zvláštní linka 12, svážející zákazníky do OC Olympia v Srbicích (zdarma, provoz hradí Olympia) a noční linky 801 a 802. Po krizi autobusové dopravy v létě 2006 se od 1. listopadu 2006 teplická síť MHD rozšířila do dalších měst a obcí v regionu. Po roce 2006 se teplická síť rozšířila do dalších měst a obcí v regionu. V současné -45-
době zasahuje i do měst Dubí, Krupka, Košťany a Hrob, Osek, Duchcov a do obcí Mikulov, Moldava, Modlany, Srbice, Bystřany, Rtyně nad Bílinou, Žalany, Bořislav, Žim, Háj u Duchcova, Novosedlice, Proboštov, Kladruby, Lahošť, Jeníkov, Zabrušany, Bžany, Kostomlaty pod Milešovkou z okresu Teplice a obcí Přestanov a Chlumec z okresu Ústí nad Labem i do samotného města Ústí nad Labem. Síť MHD Teplice se tak prolíná se sítí litvínovské a ústecké MHD, původní linka MHD ve městě Krupka byla teplickou linkou vytlačena. Po zapojení Arrivy Teplice (dnes Arriva City) do krajského integrovaného dopravního systému Doprava Ústeckého kraje k 1. lednu 2015 bylo pro meziměstskou dopravu zakoupeno 33 nových autobusů. I přestože se v autobusové dopravě dosáhlo velkého pokroku, zůstávají problémy zejména mimo aglomerační regiony Krušné hory (směr Moldava, Cínovec) a České středohoří (směr Kostomlaty). Z mapy níže je patrné, jak síť meziměstské dopravy ÚK řídne směrem ven od středu města Teplice. Obrázek 9 Dopravní obslužnost obcí na Teplicku -46-
Obrázek 10 Schéma tarifních zón dopravy ÚK - Teplicko -47-
II_2 Charakteristika školství v řešeném území Dle rejstříku škol se v území nachází celkem 85 škol a školských zařízení. Největší podíl zaujímají školy mateřské (43). Základních škol včetně základních škol s mateřskou školou je 34. Základní umělecké školy jsou zde 4 a domy dětí a mládeže také 4. Ve správním obvodu ORP se nachází 27 středních škol a 1 konzervatoř (nachází se v obci Teplice). Úroveň participace v projektu MAP je různá. V každém případě je velmi pozitivní, že se k jednání podařilo zapojit a pro myšlenku místního plánování podařilo získat naprostou většinu školských zařízení. Do partnerství projektu MAP se přihlásilo celkem 79 vzdělávacích subjektů, včetně soukromých. Školy mateřské jsou v počtu 39, základních škol je 24 a 8 je zařízení, která kombinují mateřskou a základní školu. Dále se zapojily i domy dětí a mládeže (2) a základní umělecké školy ZUŠ. Partnerská struktura pokrývá celé území ORP Teplice. Výjimku tvoří město Duchcov, které se se svými zřizovanými organizacemi odmítlo do partnerství zapojit z politických důvodů. Přesto zdejší dům dětí a mládeže a základní umělecká škola, organizace zřizované Ústeckým krajem, jsou členy partnerství MAP. Z analýz uvedených níže pochopitelně organizace mimo partnerství nevylučujeme. Vzhledem k charakteru území, kde většina obyvatel žije v urbanizovaných a aglomeračních územích je většina škol a školských zařízení zřizována obcemi. Dominantním zřizovatelem v území je město Teplice, které je zřizovatelem 24 škol. Připomeňme, že Teplice je městem dosahujícím bezmála 50 tisíc obyvatel. Druhé největší sídlo má 13 tisíc obyvatel (město Krupka). V území se setkáme s těmito typy zřizovatelů: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy; města a obce; Ústecký kraj; církev Biskupství litoměřické; soukromoprávní subjekty (NNO a obchodní společnosti). Graf 4 Podíl škol a školských zařízení dle typu zřizovatele Církev 1% Soukro mý subjekt 5% Ústecký kraj 8% MŠMT 1% Obce 85% Zdroj: vlastní výpočet, rejstřík RED-IZO -48-
Tabulka 8 Školy a školská zařízení v ORP Teplice dle zřizovatele Zřizovatel Počet zřízených subjektů v tom ZŠ a ZŠ s MŠ v tom MŠ V tom ZUŠ V tom DDM MŠMT 1 1 0 0 0 Obce 72 26 42 2 2 Soukromý 4 3 1 0 0 subjekt Církev 1 1 0 0 0 Ústecký kraj 7 3 0 2 2 Zdroj: vlastní výpočet, rejstřík RED-IZO Malé obce zřizují zejména mateřské školy. Obcí do jednoho tisíce obyvatel zřizujících školská zařízení je 8. V těchto obcích najdeme pouze dvě základní školy. Tyto obce jsou většinou situovány v Českém středohoří (s výjimkou Jeníkova, Lahoště a Újezdečku). Toto území také můžeme vyčlenit z aglomeračního území města Teplice a Podkrušnohorského urbanizovaného pásu. Základních škol přibývá s počtem obyvatel. Tomu nasvědčuje níže uvedená tabulka. Tabulka 9 - Počet zřízených škol a školských zařízení obcemi dle velikosti Velikostní kategorie obce Počet obcí Počet školských zařízení do 1 000 obyvatel 8 9 Do 4 000 obyvatel 8 14 do 9 000 obyvatel 3 17 do 13 000 obyvatel 1 8 Do 50 000 obyvatel 1 24 Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočet Lze konstatovat, že území disponuje poměrně dobrou sítí mateřských i základních škol. Kapacity mateřských škol v dlouhodobém vývoji jsou dostačující, objevují se však výjimečné výkyvy. -49-
II_2.1 Základní a mateřské školy v území Na území se nachází celkem 35 základních škol (včetně základních škol s mateřskými školami). V SO ORP Teplice se nachází 46 mateřských škol a 35 základních škol, z toho se v jednom případě jedná pouze o nižší stupeň Základní školy a ve 4 případech o Základní umělecké školy v obcích Dubí, Duchcov, Krupka a Teplice. Ve správním obvodu ORP se nachází 27 středních škol a jedna konzervatoř (nachází se v obci Teplice). Tabulka 10 Zastoupení škol v ORP Teplice Obec Mateřská škola (kapacita) Základní škola (kapacita) Střední školy vč. učňovské školy (kapacita) Bystřany Mateřská škola Bystřany, Základní škola Bystřany, NE Na Hrázi 274 Pražská 216 Bžany Mateřská škola Bžany, NE NE Hradiště 46 Dubí Mateřská škola Dubánek, Křižíkova 157 Základní škola Dubí 1, Školní náměstí 177 GYMNÁZIUM Jana Amose Komenského s.r.o., Bystřická 275/27 Mateřská škola Mstišov, Školní 39 Základní škola Dubí 2, Tovární 110 Střední škola technická AGC a.s., Mírová 239, Dubí 3 - Mstišov Duchcov Háj u Duchcova Hrob Kostomlaty pod Milešovkou Košťany Mateřská škola U Křemílka Dubí 2, Rokosovského 236 Mateřská škola Cibuláček, Tovární 517 Mateřská škola, Husova ul. 99/23 Mateřská škola, Osecká ul. 1314/106 Mateřská škola, Tyršova ul. 310/2 Mateřská škola, ul.velká okružní 1343/8 Mateřská škola Háj u Duchcova, Kubátova 122 Mateřská škola Hrob, Verneřice 128 Mateřská škola, Školní 133 Mateřská škola Motýlek, Košťany-Střelná 216 Mateřská škola, Husova 291 Základní umělecká škola, Dubí 2, Dlouhá 134 Dětský domov, Základní škola a Střední škola, Školní 1 Základní škola Antonína Sochora Duchcov, Teplická ul. 13 Základní škola Jaroslava Pešaty, Duchcov, J. Pešaty 1313 Základní umělecká škola Ivana Kawaciuka, Hrdlovská 662 NE Základní škola Hrob, Komenského 218 Základní umělecká škola Ivana Kawaciuka, Teplická 223 Výchovný ústav, dětský domov se školou, základní škola, střední škola a školní jídelna, Požárnická 168 Základní škola Kostomlaty pod Milešovkou, Světecká 285 Základní škola Kostomlaty pod Milešovkou, Světecká 285 Základní škola, Komenského náměstí 351 Střední škola sociální PERSPEKTIVA a Vyšší odborná škola, s.r.o., Dubí 3 - Pozorka Gymnázium a Střední průmyslová škola, Kubicových 2 Dětský domov, Základní škola a Střední škola, Školní 1 NE NE Výchovný ústav, dětský domov se školou, základní škola, střední škola a školní jídelna, Požárnická 168 NE -50-
Obec Mateřská škola (kapacita) Základní škola (kapacita) Střední školy vč. učňovské školy (kapacita) Krupka Mateřská škola Písnička Krupka, Dukelských hrdinů Biskupské gymnázium a Základní škola Bohosudov, Biskupské gymnázium a Základní škola Bohosudov, Koněvova 100 295 Koněvova 34 Mateřská škola Zvoneček Krupka, Lípová 528 Základní škola a Mateřská škola Krupka, Teplická 400 Základní škola a Praktická škola Krupka, Karla Čapka 270 Lahošť Modlany Novosedlice Osek Proboštov Teplice Mateřská škola Sluníčko Krupka, Kollárova 597 Základní škola a Mateřská škola Krupka, Na Hamrech 602 Masarykova základní škola a Mateřská škola, 28. října 148 Mateřská škola Lahošť, Švermova 22 Mateřská škola Modlanská rolnička Mateřská škola "Čtyřlístek", Nezvalova 388 Mateřská škola, Hornická 347 Mateřská škola, Hrdlovská 661 Mateřská škola Pastelka Proboštov, Krátká 520 Speciální základní škola a Mateřská škola, U Červeného kostela 110 Speciální základní škola a Speciální mateřská škola, Trnovanská 1331 Mateřská škola, Josefa Ressla 1697 Mateřská škola, Hlávkova 1454 Mateřská škola, Jugoslávská 2736 Mateřská škola, Moskevské nám. 1994 Mateřská škola Kaštánek, Na Stínadlech 2388 Mateřská škola, J. V. Sládka 1868 Mateřská škola Čtyřlístek, Zelená 2869 Masarykova základní škola a Mateřská škola Krupka, Masarykova 461 Základní škola a Praktická škola Krupka, Karla Čapka 270 Základní umělecká škola Krupka, Lípová 434 NE NE Základní škola Novosedlice, Vrchoslavská 88 Základní škola Osek, Hrdlovská 662 Základní umělecká škola Ivana Kawaciuka, Kubicových 2/692 Základní škola Proboštov, Kpt. Jaroše 130 Základní umělecká škola Dubí 2 (Kpt. Jaroše 130, Proboštov) Speciální základní škola a Mateřská škola, U Červeného kostela 110 Speciální základní škola a Speciální mateřská škola, Trnovanská 1331 Základní škola praktická Teplice, s.r.o., Krušnohorská 1570 Základní škola a praktická škola Arkadie, o.p.s. Základní škola, Teplice, U Nových lázní 1102 Základní škola s rozšířeným vyučováním cizích jazyků, Metelkovo nám. 968 Základní škola s rozšířeným vyučováním matematiky a přírodovědných předmětů, Buzulucká 392 Základní škola s rozšířenou výukou výtvarné výchovy, Koperníkova 2592 Základní škola s rozšířeným vyučováním informatiky a výpočetní techniky, Plynárenská 2953 NE NE NE NE NE Gymnázium, Čs. dobrovolců 11 Střední škola stavební, Fr. Šrámka 1350 Střední škola obchodu a služeb, Alejní 12 Střední škola technická AGC a.s., Rooseveltovo nám. 5 Základní škola a praktická škola Arkadie, o.p.s., U Nových lázní 1286/9 Hotelová škola, Obchodní akademie a Střední průmyslová škola, Benešovo náměstí 1-51-
Obec Mateřská škola (kapacita) Základní škola (kapacita) Střední školy vč. učňovské školy (kapacita) Mateřská škola, Fráni Šrámka 2620 Základní škola Bílá cesta, Verdunská 2958 Mateřská škola Pramínek, Josefa Suka 2513 Základní škola s rozšířenou výukou tělesné výchovy, Na Stínadlech 2386 Újezdeček Zabrušany Žalany Mateřská škola, Karla Čapka 2020 Mateřská škola, Na spojce 274 Mateřská škola Krteček, Okrajová 110 Mateřská škola, Jaselská 354 Mateřská škola Na Kopečku, Bohosudovská 111 Mateřská škola Újezdeček, Rohová 191 Základní škola a Mateřská škola Zabrušany Základní škola a Mateřská škola, Rtyňská 156 Základní škola s rozšířenou výukou tělesné výchovy, Maxe Švabinského 1743 Základní škola, Edisonova 1732 Základní škola s rozšířenou výukou hudební výchovy, Maršovská 1575/2 Základní umělecká škola, Teplice, Chelčického 4 NE Základní škola a Mateřská škola Zabrušany Základní umělecká škola Ivana Kawaciuka, Zabrušany 86 Základní škola a Mateřská škola Žalany, Rtyňská 156 NE NE NE Lze konstatovat, že území disponuje poměrně dobrou sítí mateřských i základních škol. Kapacity mateřských škol v dlouhodobém vývoji jsou dostačující, objevují se však výjimečné výkyvy. Základní školy, pokud je lze charakterizovat takto, převažují městského typu. Neboť, jak je výše zmíněno. Velká část populace je soustředěna do teplické aglomerace. II_2.2 Speciální školství Speciální školy jsou zastoupeny 4 školami. Všechny se nacházejí v Teplicích. Speciální základní škola a Mateřská škola, Teplice, U Červeného kostela 110, příspěvková organizace. Speciální základní škola a Speciální mateřská škola, Teplice, Trnovanská 1331, příspěvková organizace + Speciálně pedagogické centrum. Základní škola praktická Teplice, s.r.o. Základní škola a praktická škola Arkadie, o. s,. Zvláštní význam s nadregionální působností je výchovný ústav v Kostomlatech pod Milešovkou, který je zřizován MŠMT ČR. -52-
II_2.3. Umělecké a zájmové vzdělávání, volný čas V území ORP se nacházejí 4 základní umělecké školy - Dubí, Duchcov (detašované pracoviště Hrob), Teplice a Krupka. Středisko volného času při Biskupském gymnáziu, Základní škole a Mateřská škole Bohosudov. Dále mezi významnější poskytovatele zájmového a neformálního vzdělávání patří Salesiánské středisko Štěpána Trochty a domy dětí a mládeže v Oseku, Krupce, Duchcově a Teplicích. II_2.4 Služby vzdělávání v ORP Teplice Integrace dětí s poruchami učení do běžného typu škol probíhá v celku běžně. Každá zdejší základní škola s nimi pracuje na základě individuálních plánů, resp. podpůrných opatření. Školy při jejich vytváření i naplňování využívají poradenství speciálního poradenského centra Pedagogicko-psychologické poradny v Teplicích. Zřizovatelem zařízení je Ústecký kraj. Školám poskytuje očekávanou péči zejména pro konzultace vývojových zvláštností, výchovných a vzdělávacích problémů. Provádí diagnostiku a korekci vad. V rámci terapeutické činnosti se věnuje psychoterapii, logopedické péči a mnohému dalšímu. Poradna nabízí i vzdělávací programy. Dalším zařízením je Speciálně pedagogické centrum při ZŠ a Spec. škole Teplice, Trnovanská. Centrum poskytuje poradenské služby ve školách a školských poradenských zařízeních pro děti a žáky se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním, individuálně integrovaným žákům se zdravotním postižením v běžných typech škol, s lehkým mentálním postižením výhradně v kombinaci se zdravotním postižením (tělesným, smyslovým, narušenou komunikační schopností) či zdravotním znevýhodněním). V území ORP nejsou jiná ani detašovaná stálá pracoviště. Není to však vyhodnocováno jako nedostatek, neboť dle výpovědí ředitelů škol služby jsou dostupné. Problém je zejména v současné době vyvoláván přechodným obdobím na inkluzi a v relativně dlouhé čekací době. II_2.5 Střední školy v území Tabulka 11 Střední školy v ORP Teplice 1 Biskupské gymnázium, Základní škola a Mateřská škola Bohosudov - 600001431 Krupka 2 Gymnázium Teplice 600011216 3 Gymnázium Jana Ámose Komenského - Dubí 600011232 4 Gymnázium a Střední průmyslová škola Duchcov 600011267 5 Střední škola stavební a strojní Teplice 600011283 6 Střední škola obchodu a služeb Teplice 600011291 7 Střední škola AGC Teplice 600011305 8 Střední škola sociální PERSPEKTIVA a Vyšší odborná škola - Dubí 600020436-53-
9 Dětský domov, Základní škola a Střední škola - Duchcov 600023711 10 Základní škola a Praktická škola Arkadie Teplice 600023737 11 Výchovný ústav, dětský domov se školou, Základní škola, Střední škola 600029441 a školní jídelna Kostomlaty 12 Základní škola a Střední škola Krupka 600084795 13 Hotelová škola, Obchodní akademie a Střední průmyslová škola 600170675 Teplice 14 Konzervatoř Teplice 600011241 Zdroj: Rejstřík škol a školských zařízení II_3 Sociálně patologické jevy Oproti jiným krajům vykazuje ÚK vyšší výskyt sociálně patologických jevů. Je zde největší počet neúplných rodin a matek, které samy pečují o dítě. Na území Ústeckého kraje bylo pomocí terénních šetření zjištěno nejvíce obcí s identifikovanou sociálně vyloučenou lokalitou nebo lokalitami z celé ČR. S tímto zjištěním souvisí i počet obyvatel žijících v těchto lokalitách. I v tomto údaji se Ústecký kraj řadí mezi kraje, ve kterých roste podíl osob ohrožených sociálním vyloučením. Tyto negativní jevy, ovlivňující funkčnost rodiny, jsou pro oblast vzdělávání klíčovým faktorem. Děti z problematického sociokulturního prostření mají nižší jazykový kód (logopedické problémy) a vstupují již tak do 1. tříd předem znevýhodněné a musí vynaložit vyšší úsilí, aby zvládly předem dané kompetence rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. II_3.1 Sociálně vyloučené lokality ORP Teplice se pro účely čerpání prostředků z ESIF považuje za území se sociálně vyloučenou lokalitou. Byť jmenovitě je sociálně vyloučenou lokalitou pouze Dubí, kde je činná Agentura pro sociální začleňování, existují další čtvrti a části měst, která naplňují podobné charakteristiky. V regionu pracovala Agentura pro sociální začleňování ve městech Krupka, Duchcov a nyní pracuje v lokalitě Dubí. Ostatní lokality, které vzhledem k podobnému typu zástavby i demografické skladbě mají Teplice a obec Proboštov a Novosedlice. Obrázek níže demonstruje, jak je problém SVL v regionu palčivý a problémy jsou koncentrovány zejména v našem regionu. -54-
Obrázek 11 Obce ČR s výskytem identifikovaných SVL Zdroj: Analýza sociálně vyloučených lokalit, 2016 Dle Gabalovy studie (2016) se jako SVL vyznačují obce s koncentrací čtyř ukazatelů poukazujících na vyšší riziko sociálního vyloučení. Nejvyšší nezaměstnaností v našem sledovaném území trpí zejména Moldava, Dubí, Újezdeček a Duchcov. Příspěvek na živobytí pobíraly domácnosti v obcích Moldava, Košťany, Krupka, Dubí, Újezdeček, Teplice, Duchcov a Novosedlice. Zde, v těchto obcích žije asi 8 až 15 % takových domácností. Doplatek na bydlení je v nejvyšší míře vyplácen také v Dubí, Košťanech (4 8 %). Dalším ukazatelem, kterým se území ORP Teplice vymyká, je poměrně vysoký podíl trestné činnosti páchaná nezletilými, která dosahuje v letech 2012-2013 16,81 promile, tato hodnota bohužel od roku 2011 narostla z 9 promile. V Ústeckém kraji jsou na tom hůře: Rumburk, Varnsdorf, Chomutov a Louny. Charakteristika některých vybraných SVL v území ORP Teplice Dubí má tři problematické lokality: Dubí 1 (2 domy), Bystřice (7 domů), Pozorka (18 domů). Odhadem žije v sociálně vyloučených lokalitách ve městě 373 osob, které utváří celkem 130 domácností. Ve městě nebyly identifikovány lokality, které bychom mohli definovat jako klasické sociálně vyloučené lokality, jedná se o konkrétní domy, jejichž koncentrace v ulicích je nízká, navíc zde není markantní prostorové vyloučení, v blízkosti těchto domů funguje obvykle na dobré úrovni občanská vybavenost. Ve městě se v současné době nachází 29 takto definovaných nemovitostí, které obývají osoby sociálně vyloučené či sociálním vyloučením ohrožené. Z toho významná část je v městské části Pozorka. Socioekonomické rozdíly mezi sociálně vyloučenými lokalitami a běžnou populací ve městě jsou výrazné struktura vzdělání, ekonomická aktivita či počet členů domácnosti, jsou značně nesourodé osoby žijící v SVL provází nízké vzdělání, dlouhodobá nezaměstnanost, zadlužení. Výše zadlužení se nejčastěji pohybuje do 100 tisíc Kč. Výrazné rozdíly mezi SV Romy a SV majoritou nejsou. -55-
Problémy tematizované sociálně vyloučenými osobami ve velké míře reflektují neuspokojivou bytovou situaci. 28 % obyvatel SVL žije na ubytovnách, 72 % v bytových domech. 9 % osob sociálně vyloučených žije ve vlastním domě, 91 % u soukromého majitele v pronajatém bytě. Nejpoužívanějším typem nájemní smlouvy je smlouva na dobu určitou s délkou na 3 měsíce. V současné době je vytvářen místní plán inkluzívního vzdělávání, který vytváří ASZ. Obě dubské základní školy mají zpracovaný plán inkluzívního vzdělávání. Školy bohužel zatím nemají velký zájem o možnosti, které nabízí výzva OP VVV a které jsou označovány jako nepotřebné. K tomuto stavu hodně pomáhají poskytovatelé sociálních služeb. Jako opatření vytvářející lepší podmínky pro aklimatizaci prvňáčků v základní škole lze považovat otevření první třídy v SVL Pozorka. Krupka - V Krupce lze identifikovat jednu lokalitu, kde jsou ve vysoké míře zastoupeny sociálně znevýhodněné osoby. Jedná se o převážně družstevní panelové domy na sídlišti Krupka Maršov (tzv. horní sídliště). V oblasti vzdělávání se problémy projevují zejména v tom, že velká část rodin, zejména romských, nepodporuje vzdělávání svých dětí. Děti nedochází do mateřských škol, obvykle po ukončení základní školy nepokračují dále ve vzdělávání. Například v ZŠ Karla Čapka se i přes nastavená opatření (pružné střídání praxe x škola, motivační program, benefity využívání školního klubu, soutěže atd.) potýkají s velmi malou motivovaností žáků do školy docházet a s nedostatečnými společenskými a pracovními návyky žáků. Míra absence je zde závažně vysoká a ze všech žáků asi jen polovina řádně plní své školní povinnosti. Škola využívá dotačního titulu MŠMT ČR Podpora romských žáků, nicméně vzhledem k vysoké absenci žáků se škole nedařilo dodržovat nastavené indikátory projektu. Dle stanoviska ASZ jsou značné rezervy v nabídce sociálních služeb, které absentují. Chybí zde místa pro trávení volného času. Sociální napětí se odrazilo i v politickém životě města Krupka a Duchcov, kde je v zastupitelstvu města i nacionalistická politická strana DSSS. Duchcov k dispozici máme pouze zastaralou analýzu APS. Město Duchcov s agenturou pro sociální začleňování ukončilo spolupráci. Ze zastarávajících zdrojů však víme, že problémy jsou obdobné. Zejména jde o problémy s motivací k návštěvě předškolních vzdělávacích zařízení a nedostatečnou terénní práci, která by pomohla. Problémovou lokalitou je jižní část města (sídliště). Obecně je zde velká nepřipravenost děti na vstup do základní školy. Sociální nezralost dětí je mnohdy zbytečně vyrovnávána v duchcovské praktické škole. Odhad je, že asi polovina dětí ze SVL dochází do praktické školy. Situační analýza vyhodnocuje poměrně vysoké riziko segregace ve vzdělávání. Žáků se sociálně znevýhodněného prostředí chodí do zdejších dvou běžných základních škol asi 90 žáků. Školy mají celkem asi 650 žáků. Školy se snaží o inkluzi zaměstnáváním asistentů pedagoga. Společné problémy našich vyloučených oblastí nijak nevybočují z obecných charakteristik: migrace (časté stěhování rodin, nemotivující rodinné zázemí, nízká lichva, sociální patologie, gamblerství, prostituce, drogy). Všechny školy ve výše uvedených SVL oblastech -56-
zaměstnávají asistenty pedagoga. Ve všech výše zmíněných SVL jsou poskytovány služby: nízkoprahové zařízení pro děti a mládež a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. V omezené míře je dostupné i specializované poradenství. Registrovaná azylová zařízení jsou v Oseku, Duchcově a Krupce. Sociální a další služby zaměřené na děti, mládež a rodiče poskytované v regionu Tabulka 12 Přehled sociálních služeb (výběr vzhledem k relevanci k MAP) Druh zařízení sociálních služeb Azylové domy 4 Denní stacionáře 3 Počet Název Centrum Rodina v tísni - Osek Azylový dům Osek Azylový dům Duchcov Azylový dům pro matky s dětmi Agapé Krupka Středisko Arkadie Krupka Středisko Arkadie Novoveská, Teplice Domy na půl cesty 1 Centrum Rodina v tísni - Osek Klub Magnet - Dubí Zastávka - Duchcov 6 Nízkoprahová zařízení pro Želváček - Krupka děti a mládež Luna - Teplice Salesiánské středisko Klub Nová Ves Odborné sociální poradenství 9 Středisko Arkádie Kollárova Teplice Středisko Arkadie Krupka Fokus Labe Teplice Odborné sociální poradenství Duchcov Občanská poradna Teplice Pampeliška, o.p.s. Teplice Sociální agentura, o. p. s. - Teplice Seniorcentrum Pohoda Dubí Židovská obec Teplice Osobní asistence 2 HEWER - osobní asistence pro Ústecký kraj Pampeliška, o.p.s. Teplice Podpora bydlení samostatného Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Sociálně terapeutické dílny 6 1 Středisko Arkadie Bratislavská - Teplice 4 Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Květina Dubí Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi - Duchcov Agapé II. Krupka Poradenské centrum Krupka Středisko Arkadie Úpořiny Středisko Arkadie Rovná - Teplice Středisko Arkadie Krupka Denní stacionář Úsměv - Teplice -57-
Druh zařízení sociálních služeb Počet Název Domovy sociálních služeb Háj u Duchcova Fokus Labe Teplice Terénní programy 3 Terénní programy Květina - Dubí Terénní programy Duchcov Terénní programy WHITE LIGHT I. Teplicko Kontaktní centra 1 Kontaktní centrum WHITE LIGHT I. Teplice Sociální rehabilitace 5 Středisko Arkadie Novoveská, Teplice Středisko Arkadie Krupka Středisko Arkádie Kollárova - Teplice Středisko Arkadie Úpořiny Fokus Labe - Teplice Týdenní stacionáře 2 Domovy sociálních služeb Háj u Duchcova Senior Teplice Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb -58-
II_4 Potřeby mateřských škol II_4.1 Potřeby mateřských škol ve vztahu ke gramotnostem, kompetencím, inkluzi a dalším tématům Dotazníkové šetření bylo zaměřeno na hlavní oblasti: Podpora inkluzivního / společného vzdělání Podpora rozvoje čtenářské gramotnosti Podpora rozvoje matematické gramotnosti Podpora kompetencí k iniciativě a kreativitě dětí Podpora polytechnického vzdělávání Rozvoj infrastruktury škol, vč. rekonstrukcí a vybavení Vedlejší oblasti v dotazníkovém šetření: Jazykové vzdělání ICT včetně potřeb infrastruktury (podpora digitálních kompetencí, konektivita škol) Sociální a občanské dovednosti a další klíčové kompetence V následující kapitole předkládáme sumarizaci potřeb vyjádřenou zástupci mateřských škol z dotazníkového šetření provedeného v r. 2016 MŠMT. Součástí této kapitoly je shrnutí dotazníkového šetření a porovnání dat z ORP s krajem a zbytkem ČR. ORP Teplice má v současnosti 52 mateřských škol zapsaných v rejstříku škol a školských zařízení. Dotazník kompletně vyplnilo 36 subjektů (69,2%). V Ústeckém kraji dále vyplnilo dotazník 85,3% z celkového počtu 368 MŠ. V rámci ČR vyplnilo dotazník 88,8% z celkového počtu 5 282 MŠ. Mateřské školy v ORP Teplice jsou na tom ve vyplňování dotazníků podprůměrně. K úplnému vyplnění se však dostalo dostatečné množství MŠ, abychom mohli vyčíst některé závěry. Tabulka 13 Potřeby MŠ v hlavních a vedlejších oblastech Vyjádřené potřeby v oblasti: Pořadí podle potřeb škol v rámci v rámci v rámci ORP kraje ČR A. Podpora inkluzivního / společného vzdělávání 1 3 3 B. Podpora rozvoje čtenářské pregramotnosti 5 4 4 C. Podpora rozvoje matematické pregramotnosti 4 5 5 D. Podpora kompetencí k iniciativě a kreativitě dětí 6 6 6-59-
Vyjádřené potřeby v oblasti: Pořadí podle potřeb škol v rámci v rámci v rámci ORP kraje ČR E. Podpora polytechnického vzdělávání 2 2 2 F. Rozvoj infrastruktury školy, vč. rekonstrukcí a vybavení 3 1 1 Zdroj: MŠMT Z výše uvedené tabulky jsou vidět preference mateřských škol pro rozvoj v rámci ORP, kraje i ČR. V tuto chvíli nás nejvíce zajímá pořadí priorit v ORP. Jako nejvyšší prioritu si MŠ zvolili podporu inkluzivního/společného vzdělání. Tento údaj se velmi liší od zbytku mateřských škol v rámci kraje i ČR. Jsme přesvědčeni, že je to způsobeno především umístěním MŠ v poměrně zachovalých budovách a v budovách s dostatečnou kapacitou pro děti předškolního věku. Na druhém místě je podpora polytechnického vzdělání, která děti učí zručnosti a ta je pro děti v tomto věku velmi důležitá. Rozvoj infrastruktury škol se nachází až na třetím místě. V podpoře jak matematické tak čtenářské pregramotnosti se MŠ v našem regionu schodují se zbytkem kraje i republiky. Na nejnižší prioritu si školy určily podporu kompetencí k iniciativitě a kreativitě dětí. Další potřeby Pořadí podle potřeb škol v rámci v rámci v rámci ORP kraje ČR A. Jazykové vzdělávání 2 2 2 B. ICT včetně potřeb infrastruktury (podpora digitálních kompetencí, konektivita škol) 1 1 1 C. Sociální a občanské dovednosti a další klíčové kompetence 3 3 3 Zdroj: MŠMT V dalších oblastech, které mateřské školy preferují, je rozvoj ICT včetně potřeb infrastruktury. Hned na druhém místě je jazykové vzdělání. Na třetí místo MŠ pak zařadily rozvoj sociálních a klíčových dovedností. Podpora inkluzivního/společného vzdělání byla mateřskými školami vyhodnocena jako první oblast s nejvíce palčivou potřebou rozvoje (viz tabulka výše), proto tuto oblast rozebereme podrobněji. V následujících částech dotazníkového šetření MŠ vyjadřovaly prognózu vývoje a zvládání této problematiky a to v období 2016 2018 a 2019 2020. Jednoznačně vyjádřily optimismus a MŠ v ORP Teplice by rády měly zvládnutou inkluzi ve svých zařízení do konce roku 2018. Více vypovídajícím údajem je zhodnocení aktuálního stavu (k roku 2016). -60-
Tabulka 14 Sebehodnocení MŠ ve vztahu k inkluzívnímu vzdělávání Inkluzivní / společné vzdělávání 1. Škola dokáže přijmout ke vzdělávání všechny děti bez rozdílu (včetně dětí s odlišným kulturním prostředím, sociálním znevýhodněním, cizince, děti se SVP apod.) 2. Škola je bezbariérová (jedná se o bezbariérovost jak vnější, tj. zpřístupnění školy, tak i vnitřní, tj. přizpůsobení a vybavení tříd a dalších prostorů školy) 3. Škola umí komunikovat s dětmi, rodiči i pedagogy, vnímá jejich potřeby a systematicky rozvíjí školní kulturu, bezpečné a otevřené klima školy 4. Škola umožňuje pedagogům navázat vztahy s místními a regionálními školami různých úrovní (společné diskuze, sdílení dobré praxe, akce pro jiné školy nebo s jinými školami apod.) 5. Vedení školy vytváří podmínky pro realizaci inkluzivních principů ve vzdělávání na škole (zajišťování odborné, materiální a finanční podpory, dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, vzájemného učení pedagogických pracovníků; pravidelná metodická setkání členů pedagogického sboru aj.) 6. Škola upravuje organizaci a průběh vzdělávání v souladu s potřebami dětí se speciálními vzdělávacími potřebami 7. Škola má vytvořený systém podpory pro děti se SVP (je vybavena kompenzačními/ speciálními pomůckami, využívá služeb asistenta pedagoga atd.) 8. Pedagogové umí využívat speciální pomůcky i kompenzační pomůcky 9. Škola podporuje bezproblémový přechod všech dětí bez rozdílu na základní školy 10. Pedagogové spolupracují při naplňování vzdělávacích potřeb dětí (např. společnými poradami týkajícími se vzdělávání těchto dětí apod.) 11. Pedagogové školy jsou schopni vhodně přizpůsobit obsah vzdělávání, upravit formy a metody vzdělávání a nastavit různé úrovně obtížnosti v souladu se specifiky a potřebami dětí tak, aby bylo dosaženo a využito maximálních možností vzdělávaného dítěte 12. Pedagogové umí spolupracovat ve výuce s dalšími pedagogickými (asistent pedagoga, další pedagog) i nepedagogickými pracovníky (tlumočník do českého znakového jazyka, osobní asistent) Podíl MŠ v rámci ORP plánujících zlepšení 1) 2016 2019 2018 2020 Průměrné hodnocení aktuálního stavu 2) v rámci v rámci v rámci ORP kraje ČR 55,6% 25,0% 2,44 2,47 2,50 22,2% 11,1% 1,44 1,55 1,68 75,0% 8,3% 3,11 3,07 3,13 75,0% 8,3% 2,58 2,44 2,48 72,2% 8,3% 2,61 2,53 2,59 69,4% 16,7% 2,22 2,38 2,42 55,6% 25,0% 1,81 1,86 1,92 52,8% 19,4% 1,92 2,00 2,00 58,3% 5,6% 3,14 3,12 3,16 80,6% 5,6% 3,00 2,91 2,96 72,2% 13,9% 2,78 2,75 2,77 58,3% 25,0% 2,19 2,17 2,23-61-
Inkluzivní / společné vzdělávání 13. Škola zajišťuje dětem se speciálními vzdělávacími potřebami účast na aktivitách nad rámec školní práce, které směřují k rozvoji dovedností, schopností a postojů dítěte 14. Učitelé realizují pedagogickou diagnostiku dětí, vyhodnocují její výsledky a v souladu s nimi volí formy a metody výuky, resp. kroky další péče o děti 15. Škola poskytuje výuku českého jazyka pro cizince 16. Pedagogové využívají v komunikaci s dítětem popisnou slovní zpětnou vazbu, vytvářejí prostor k sebehodnocení dítěte a k rozvoji jeho motivace ke vzdělávání 17. Škola klade důraz nejen na budování vlastního úspěchu dítěte, ale i na odbourávání bariér mezi lidmi, vede k sounáležitosti s ostatními dětmi a dalšími lidmi apod. 18. Učitelé vnímají tvořivým způsobem rozdíly mezi dětmi jako zdroj zkušeností a příležitost k vlastnímu seberozvoji 19. Škola učí všechny děti uvědomovat si práva a povinnosti (vina, trest, spravedlnost, Úmluva o právech dítěte apod.) Pozn.: Podíl MŠ v rámci ORP plánujících zlepšení 1) 2016 2019 2018 2020 Průměrné hodnocení aktuálního stavu 2) v rámci v rámci v rámci ORP kraje ČR 50,0% 22,2% 1,97 1,83 1,88 72,2% 8,3% 3,06 2,82 2,91 38,9% 8,3% 1,47 1,34 1,25 80,6% 8,3% 2,81 2,84 2,84 66,7% 11,1% 3,00 3,02 3,03 75,0% 8,3% 2,89 2,86 2,92 66,7% 8,3% 3,19 3,03 3,09 1) Počet MŠ v ORP, které plánují zlepšení daného prvku v příslušném období (MŠ mohla zvolit pouze jedno období), vztažený k celkovému počtu MŠ v ORP, které vyplnily dotazník. Zeleně jsou zvýrazněné položky, které MŠ plánují nejčastěji zlepšovat. 2) Průměrné hodnocení aktuálního stavu v rámci ORP / kraje / republiky vychází z hodnocení aktuálního stavu jednotlivých MŠ na následující škále: 1. Vůbec nebo téměř se neuplatňuje (tzn. stadium prvotních úvah, jak stav řešit) 2. Rozvíjející se oblast (tzn. promyšlené části, počáteční realizace) 3. Realizovaná oblast (tzn. funkční části systému realizovány na základní úrovni, je prostor na zlepšení) 4. Ideální stav (tzn. funkční systém, vytvořené podmínky, zodpovědnost, pravidelnost, aktualizace na vnitřní i vnější podněty) Pokud jsou průměrné hodnoty v rámci ORP červeně zvýrazněny, znamená to, že jsou nižší než průměrné hodnoty v rámci ČR (pokud jsou hodnoty shodné, a přesto je v rámci ORP červené zvýraznění, je rozdíl patrný až na třetím či dalším desetinném místě). Další oblastí, kterou se dotazník zabýval, byly překážky v oblasti podpory inluzivního vzdělání. Jako největší překážky v dosažení cíle označily mateřské školy nedostatečné financování a vysoký počet dětí ve třídách. Z tabulky níže můžeme jasně vidět, že tyto dvě překážky jsou na prvním místě pro naprostou většinu mateřských škol jak v kraji, tak v celé republice. A je tedy nutno se zabývat, jak tyto překážky zmenšit či úplně odstranit. -62-
Tabulka 15 - Tabulka překážek v oblasti podpory inkluzivního/společenského vzdělání pro MŠ: Překážky v oblasti podpory inkluzivního / společného vzdělávání 1. Nedostatečné finanční zajištění personálních nákladů na práci s heterogenními skupinami dětí (např. asistentů pedagoga, pedagogické i nepedagogické pracovníky) 2. Nedostatečná vzájemná komunikace školy a rodiny (nezvládání řešení konfliktů a problémů, nedostatečná schopnost školy obhájit vlastní názory a postupy apod.) Podíl škol narážejících na danou překážku v rámci ORP 75,0 % 25,0 % 3. Nedostatečná schopnost učitelů pracovat s heterogenní skupinou 8,3% (1 2. 4. Velký počet dětí ve třídách 75,0 % 5. Na školu je tlačeno ze strany státu na rychlou změnu stávajícího 44,4 systému % 6. Nezájem učitelů o zavedení inkluzivního prostředí školy (nezájem o změnu metod, forem a stylu práce) (1.) (1 0. ) ) (1.) (4.) 5,6% (1 3. ) 7. Zřizovatel školy nepovažuje téma inkluze za prioritu x (x ) 8. Problematika je nová, nerozumíme jí, nemáme žádné zkušenosti v 30,6 (9.) oblasti inkluze/společného vzdělávání % 9. Nedostatek příležitostí ke vzdělávání v oblasti inkluze/společného 38,9 (6.) vzdělávání pro pedagogy % 10. Nedostatečná kampaň/osvěta v oblasti inkluze/společného 36,1 (7.) vzdělávání pro většinovou veřejnost, pro rodiče, pro rodiče dětí se % speciálními vzdělávacími potřebami apod. 11. Nedostatek vzdělávacích materiálů, pomůcek a metodik v oblasti 41,7 (5.) inkluze vč. metodické podpory ze strany MŠMT % 12. Nedostatek finančních prostředků pro realizaci mimoškolního 33,3 (8.) vzdělávání pro znevýhodněné děti (např. výstavy, exkurze, kroužky % apod.) 13. Technická nemožnost bezbariérových úprav školy 63,9 (3.) % 14. Jiné 5,6% (1 3. ) 15. Žádné 2,8% (1 5. ) v rámci kraje 83,1 % 18,8 % v rámci ČR (1.) 77,5 % (10.) 18,5 % 11,5 (11.) 9,7 % % 65,3 (2.) 68,8 % % 32,8 (7.) 31,2 % % 8,0% (12.) 6,7 % 7,0% (13.) 7,3 % 28,7 (9.) 29,4 % % 32,5 (8.) 30,8 % % 42,0 (5.) 43,2 % % 39,8 % 51,3 % (6.) 40,6 % (4.) 46,5 % 58,6 (3.) 50,1 % % 6,1% (14.) 6,6 % 1,0% (15.) 1,4 % (1. ) (1 0.) (1 1.) (2. ) (7. ) (1 3.) (1 2.) (9. ) (8. ) (5. ) (6. ) (4. ) (3. ) (1 4.) (1 5.) Pro podporu rozvoje čtenářské pregramotnosti MŠ nakupuje beletrii a literaturu, multimédia apod. Školy naopak plánují orientovat se na problematiku informovanosti a spolupráci s rodiči (viz výrok 6). Zapojovat rodiče do těchto aktivit a představovat jim problematiku považují za zásadní k tomu, aby i rodiče dokázali dále vzdělávat a pracovat se svou ratolestí. Tabulka 16 Tabulka čtenářské pregramostnosti pro MŠ: Čtenářská pregramotnost Podíl MŠ v rámci ORP plánujících zlepšení Průměrné hodnocení aktuálního stavu -63-
1.Škola podporuje rozvoj čtenářské pregramotnosti a řečových aktivit v rámci školních vzdělávacích programů (má stanoveny konkrétní cíle) 2. Učitelé MŠ rozvíjejí své znalosti v oblasti čtenářské pregramotnosti a využívají je ve výchově (kurzy dalšího vzdělávání, studium literatury aj.) 3. Učitelé využívají poznatků v praxi a sdílejí dobrou praxi v oblasti rozvoje čtenářské pregramotnosti mezi sebou i s učiteli z jiných škol 4. Ve škole existuje a/nebo je využívána knihovna (školní, místní) 5. Ve škole jsou realizovány akce pro děti na podporu čtenářské pregramotnosti a zvýšení motivace ke čtenářství (např. výstavy dětských knih, knižních ilustrací, malování děje pohádkových příběhů, hry na postavy z kin apod.) 6. Škola informuje a spolupracuje v oblasti rozvoje čtenářské pregramotnosti s rodiči (např. představení služeb školy v oblasti čtenářské pregramotnosti, služeb knihovny, kroužků, aktivit spojených s čtenářskou pregramotností apod.) 7. Ve škole existuje čtenářsky podnětné prostředí (čtenářské koutky, nástěnky, místo pro vystavování apod.) 8. Škola disponuje dostatečným technickým a materiálním zabezpečením v oblasti čtenářské pregramotnosti 9. Ve škole jsou využívány interaktivní metody a pomůcky v oblasti rozvoje čtenářské pregramotnosti 10. Škola pravidelně nakupuje aktuální beletrii a další literaturu, multimédia pro rozvoj čtenářské pregramotnosti 2016 2018 2019 2020 v rámci ORP v rámci kraje v rámci ČR 69,4% 8,3% 3,03 2,91 2,90 77,8% 5,6% 2,86 2,74 2,76 69,4% 11,1% 2,56 2,39 2,39 66,7% 8,3% 2,78 2,75 2,85 69,4% 2,8% 3,06 2,89 2,89 80,6% 13,9% 2,61 2,39 2,34 66,7% 11,1% 2,94 2,82 2,86 72,2% 13,9% 2,81 2,60 2,57 72,2% 16,7% 2,22 2,12 2,02 83,3% 8,3% 2,97 2,72 2,73 K tématu matematické pregramotnosti se školy vyjadřují, že tuto problematiku dobře zvládají. Největší podíl mají body 5, 6 a 7. Individuální práce s dětmi v rozvoji logiky a matematického vzdělání je důležitá pro rozvoj celkové mozkové kapacity a takzvaného connecting the dots při řešení komplexnějších problémů, tedy je důležité v tomto směru rozvíjet instituce preprimárního vzdělávání. Ohledně matematické gramotnosti a spolurpáce rodičů uvádějí takřka stejné postoje. Za pozornost stojí sedmý výrok, který se zabývá vybavením MŠ pro dostatečné vzdělání a plynulého přesunu z MŠ na ZŠ. -64-
Tabulka 17 Tabulka matematické pregramotnosti pro MŠ: Matematická pregramotnost 1. Škola podporuje rozvoj matematické pregramotnosti v rámci školních vzdělávacích programů (má stanoveny konkrétní cíle) 2. Učitelé MŠ rozvíjejí své znalosti v oblasti matematické pregramotnosti a využívají je ve výchově (kurzy dalšího vzdělávání, studium literatury aj.) 3. Učitelé MŠ využívají poznatky v praxi a sdílejí dobrou praxi v oblasti rozvoje matematické pregramotnosti mezi sebou i s učiteli z jiných škol 4. Škola systematicky rozvíjí matematické myšlení (využívání příkladů k řešení a pochopení každodenních situací, návštěva science center apod.) 5. Škola podporuje individuální práci s dětmi s mimořádným zájmem o počítání nebo logiku 6. Škola informuje a spolupracuje v oblasti rozvoje matematické pregramotnosti s rodiči 7. Škola disponuje dostatečným technickým a materiálním zabezpečením pro rozvoj matematické pregramotnosti 8. Ve škole jsou využívány interaktivní metody a pomůcky v oblasti rozvoje matematické pregramotnosti 9. Škola pravidelně nakupuje aktuální literaturu, multimédia pro rozvoj matematické pregramotnosti Podíl MŠ v rámci ORP plánujících zlepšení 2016 2018 2019 2020 Průměrné hodnocení aktuálního stavu v rámci ORP v rámci kraje v rámci ČR 77,8% 8,3% 3,00 2,82 2,84 80,6% 8,3% 2,72 2,63 2,66 80,6% 11,1% 2,50 2,36 2,34 75,0% 13,9% 2,50 2,39 2,46 83,3% 5,6% 2,47 2,36 2,44 83,3% 8,3% 2,47 2,32 2,29 83,3% 11,1% 2,44 2,34 2,35 80,6% 11,1% 2,22 2,08 2,01 77,8% 16,7% 2,53 2,32 2,28 V oblasti kreativity se zabývají především rozvojem kreativity, která je u dětí předškolního věku abnormálně veliká oproti abstrakci a kreativitě dospělého člověka. MŠ se plánují nejvíce zaměřit na vybavenost pomůcek, které dětem mohou pomoci dále rozvíjet tuto schopnost. -65-
Tabulka 18 Sebehodnocení MŠ k podpoře kreativity, podnikavosti a iniciativy dětí Podnikavost, iniciativa a kreativita 1. Škola podporuje klíčové kompetence k rozvoji kreativity podle RVP PV 2. Učitelé rozvíjejí své znalosti v oblasti podpory kreativity a využívají je ve výchově (kurzy dalšího vzdělávání, studium literatury aj.) 3. Učitelé využívají poznatků v praxi a sdílejí dobrou praxi v oblasti rozvoje iniciativy a kreativity mezi sebou i s učiteli z jiných škol 4. Škola systematicky učí prvkům iniciativy a kreativity, prostředí i přístup pedagogů podporuje fantazii a iniciativu dětí 5. Škola nabízí pestré možnosti seberealizace dětí, umožňuje dětem realizovat vlastní nápady (např. dramatizace textu atp.) 6. Škola informuje a spolupracuje v oblasti podpory kompetencí k iniciativě a kreativitě s rodiči (např. ukázky práce s dětmi pro rodiče, dny otevřených dveří apod.) 7. Škola disponuje dostatečným množstvím pomůcek pro rozvoj kreativity 8. Ve škole je v rámci vzdělávacího procesu nastaveno bezpečné prostředí pro rozvoj kreativity, iniciativy a názorů dětí Podíl MŠ v rámci ORP plánujících zlepšení 2016 2018 2019 2020 Průměrné hodnocení aktuálního stavu v rámci ORP v rámci kraje v rámci ČR 61,1% 16,7% 3,11 2,98 3,02 63,9% 19,4% 3,03 2,88 2,92 61,1% 22,2% 2,67 2,55 2,57 69,4% 11,1% 3,03 2,90 2,95 61,1% 16,7% 3,06 2,93 2,97 50,0% 11,1% 3,28 2,96 3,01 69,4% 16,7% 2,92 2,68 2,70 58,3% 16,7% 3,11 3,02 3,08 Polytechnické vzdělání na mateřských školách učí děti především zručnosti. V tomto období se největší podíl škol zaměřuje na dovzdělání svých zaměstnanců, kteří své vědomosti dále převádění na děti. Učitelé rozvíjejí své znalosti především studiem literatury a nebo absolvováním kurzů. -66-
Tabulka 19 Tabulka polytechnického vzdělání pro MŠ Polytechnické vzdělávání 1. Technické, přírodovědné a environmentální vzdělávání je na naší škole realizováno v souladu s RVP PV 2. Ve škole existuje osoba zodpovědná za rozvoj polytechnického vzdělávání, schopná poradit, doporučovat dětem nebo učitelům 3. Učitelé MŠ rozvíjejí své znalosti v oblasti polytechnického vzdělávání a využívají je ve výchově (kurzy dalšího vzdělávání, studium literatury aj.) 4. Učitelé MŠ využívají poznatky v praxi a sdílejí dobrou praxi v oblasti rozvoje polytechnického vzdělávání mezi sebou i s učiteli z jiných škol 5. Škola disponuje vzdělávacími materiály pro vzdělávání polytechnického charakteru 6. Škola aktivně spolupracuje s jinými MŠ a ZŠ v oblasti polytechniky 7. Škola podporuje samostatnou práci dětí v oblasti polytechnického vzdělávání 8. Škola podporuje individuální práci s dětmi s mimořádným zájmem o polytechniku 9. Škola informuje a spolupracuje v oblasti polytechnického vzdělávání s rodiči (např. výstavky prací, představení systému školy v oblasti polytechnického vzdělávání, kroužků, aktivit apod.) 10. Škola disponuje dostatečným technickým a materiálním zabezpečením pro rozvíjení prostorového a logického myšlení a manuálních dovedností 11. Škola využívá informační a komunikační technologie v oblasti rozvoje polytechnického vzdělávání Podíl MŠ v rámci ORP plánujících zlepšení 2016 2018 2019 2020 v rámci ORP Průměrné hodnocení aktuálního stavu v rámci kraje v rámci ČR 72,2% 19,4% 2,78 2,72 2,85 55,6% 19,4% 1,58 1,67 1,69 75,0% 19,4% 2,36 2,46 2,50 72,2% 19,4% 2,33 2,21 2,27 72,2% 19,4% 2,36 2,22 2,29 58,3% 22,2% 1,81 1,63 1,60 69,4% 16,7% 2,61 2,50 2,55 63,9% 19,4% 2,33 2,24 2,24 66,7% 19,4% 2,39 2,37 2,41 69,4% 19,4% 2,19 2,24 2,31 63,9% 25,0% 2,11 1,99 2,02 Sociální a občanské vzdělání v mateřských školách je především o rozvoji osobnosti dítěte. Nejdůležitějšími aspekty tohoto rozvoje je sebereflexe, kulturní podvědomí a komunikace. Rozvíjet sociální a občanské dovednosti je velmi obtížné na provedení, proto je záhodno zapojovat i rodiče. -67-
Tabulka 20 Tabulka sociální a občanské dovednosti a další klíčové kompetence pro MŠ: Sociální a občanské dovednosti a další klíčové kompetence Podíl MŠ v rámci ORP plánujících zlepšení Průměrné hodnocení aktuálního stavu 2016 2018 2019 2020 v rámci ORP v rámci kraje v rámci ČR 1. Ve škole je pěstována kultura komunikace mezi 52,8% 8,3% 3,22 3,16 3,18 všemi účastníky vzdělávání 2. Ve škole je pěstováno kulturní povědomí a 66,7% 5,6% 3,11 3,08 3,07 kulturní komunikace (tj. rozvoj tvůrčího vyjadřování myšlenek, zážitků a emocí různými formami využitím hudby, divadelního umění, literatury a vizuálního umění) 3. Uvnitř školy se pěstuje vzájemná spolupráce 63,9% 5,6% 3,14 3,08 3,14 učitele, rodičů a dětí 4. Škola buduje povědomí o etických hodnotách, 58,3% 5,6% 3,19 3,13 3,17 má formálně i neformálně jednoznačně nastavená a sdílená spravedlivá pravidla společenského chování a komunikace, která se dodržují 5. Škola u dětí rozvíjí schopnosti sebereflexe a 75,0% 5,6% 2,89 2,89 2,93 sebehodnocení 6. Škola rozvíjí schopnost říct si o pomoc a ochotu 66,7% 2,8% 3,08 3,03 3,07 nabídnout a poskytnout pomoc 7. Škola rozvíjí vztah k bezpečnému používání 72,2% 5,6% 2,61 2,52 2,49 informačních, komunikačních a dalších technologií 8. Škola rozvíjí schopnost dětí učit se 63,9% 5,6% 3,14 3,10 3,11 9. Výuka směřuje k přípravě na výuku v základní škole, k základním společenským návykům a pravidlům chování v různých prostředích 58,3% 8,3% 3,22 3,20 3,25 Dotazník se také dotazoval na pedagogy. Jejich digitální kompetence byla rozdělena do dvou bodů a to práce s počítačem jako taková - práce s aplikacemi, soubory apod. A práce s internetem a jeho využití ve prospěch sebevzdělávání. -68-
Tabulka 21 Tabulka digitálních kompetencí pedagogických pracovníků pro MŠ Digitální kompetence pedagogických pracovníků 1. Pedagogové mají základní znalosti práce s počítačem a využívají je pro sebevzdělávání a přípravu na vzdělávání dětí (práce s operačním systémem, aplikacemi, soubory, tvorba textových dokumentů apod.) 2. Pedagogové mají základní znalosti práce s internetem a využívají je pro sebevzdělávání a přípravu na vzdělávání dětí (vyhledávání, stahování, tisk podkladů pro práci s dětmi, znalost bezpečného chování na internetu apod.) Podíl MŠ v rámci ORP plánujících zlepšení 2016 2019 2018 2020 Průměrné hodnocení aktuálního stavu v rámci v rámci v rámci ORP kraje ČR 80,6% 5,6% 2,81 2,87 2,83 66,7% 8,3% 3,06 2,97 2,95 II_4.2 Investiční a neinvestiční potřeby mateřských škol Realizační tým MAP provedl průběžné zjišťování investičních potřeb. Obecně lze tvrdit, že materiální zázemí škol je dostačující, optimální. Nedostatky se objevují zejména v oblasti bariérovosti budov. Mateřské školy vytvářejí pestré, barevné a podnětné prostředí pro děti. Mateřské školy jsou pěkné a svědčí to o snaze jejich ředitelek. Mezi investičními potřebami se nejčastěji objevují požadavky na: Úpravy hřišť, zahrad, vybavení dětských hřišť, dětská sportoviště, zázemí pro chov drobných zvířat, úpravy chodníků, vestibulů apod. Pláště některých budov MŠ stále ještě potřebují zateplit, novou fasádu apod. a to i přes hojné využívání dotací z Operačního programu životní prostředí. Mezi požadavky na pomůcky se stále objevují interaktivní tabule, magic boxy a další elektronické vybavení. Většina mateřských škol je vybavena venkovními prostory s víceúčelovým hřištěm. Všechny mateřské školy jsou vybaveny kuchyní a jídelnou s dostatečnou kapacitou pro všechny děti. -69-
Neinvestiční potřeby mateřských škol Mateřské školy žádají peníze především na jazykovou výuku dětí. Tímto krokem se ve velké míře přispívá na jazykovou vybavenost dětí v předškolním věku, která je velmi důležitá pro budoucí rozvoj, výuku a možnosti pro každého jedince. Z vlastního šetření mezi MŠ zazněly další potřeby na vzdělávání pedagogů 1 : - Hejného matematika - Feuersteinova metoda - Čtenářské dílny a dále např.: - Zvládání agresivních dětí - Spolupráce s rodiči a konfliktní situace - Hry na hudební nástroje Z akcí pořádaných v rámci projektu MAP (aktivita budování znalostních kapacit) MŠ hojně navštěvovaly tato témata: Hejného matematika, Feuersteinova metoda, čtenářské dílny, zdravá strava ve školních jídelnách apod. Okrajově se též objevoval zájem o netradiční témata: jóga v MŠ, hra na ukulele, metody práce s interaktivní tabulí. Obrázek 12 Foto Učitelky MŠ na akci Ochutnejte Feuersteina Velká míra poptávky je uspokojena zejména šablonami. Dle zpráv realizačního týmu MAP jsou nejčastěji vyhledávanými aktivitami: logopedie, setkávání s rodiči, sdílení a výměna zkušeností. Naopak nejméně populární jsou školení na sociální rozvoj pedagogických pracovníků. 1 Zástupci MŠ v dotazníkovém šetření v roce 2017 vybírali asi z okruhu 20 témat. -70-
II_4.4 Další problémy MŠ Z rozhovorů a jednání pracovní skupiny byly spatřovány tyto problémy. Viz shrnutí v obrázku: Obrázek 13 Potřeby a navrhovaná opatření Identifikovaná potřeba/nedostatek Personální poddimenzovanost klasických MŠ Vysoká administrativní zátěž Nedostatečná připravenost školních asistentů + jejich fluktuace Dosud nízká spolupráce mateřských škol v území ORP Navrhované opatření: Změna financování škol (normativu na žáka) Vyšší finanční podpora zřizovatelů klasických mateřských škol Zapojovat možnosti e- governmentu a sdílení dat Zavedení administrativního servisu mateřským školám. Zajistit plynulejší finanční prostředky pro financování asistentů Zajistit pedagogům průpravu pro komunikaci s ped. asistenty (případně dalšími: osobními asistenty, tlumočníky apod.). Podporovat výměnu zkušeností Nepříznivé podmínky MŠ pro práci s dvouletými dětmi Připravit ŠVP pro děti do tří let. Zajistit prostorové a hygienické podmínky pro děti do tří let -71-
II_5 Potřeby základních škol II_5.1 Potřeby ZŠ v oblasti gramotnosti, kompetencí, inkluze Dotazníkové šetření bylo zaměřeno na hlavní oblasti: Podpora inkluzivního / společného vzdělání Podpora rozvoje čtenářské gramotnosti Podpora rozvoje matematické gramotnosti Podpora kompetencí k iniciativě a kreativitě dětí Podpora polytechnického vzdělávání Rozvoj infrastruktury škol, vč. rekonstrukcí a vybavení Vedlejší oblasti v dotazníkovém šetření: Jazykové vzdělání ICT včetně potřeb infrastruktury (podpora digitálních kompetencí, konektivita škol) Sociální a občanské dovednosti a další klíčové kompetence Obrázek 14 Přehled celkových potřeb ZŠ v ORP Teplice Z obrázku je vidět, že základní školy nejvyšší důležitost připisují technickému stavu budov a modernímu vybavení. Více o tom v následující podkapitole. Školy často přiřazují vyšší prioritu rozvoji čtenářské a matematické gramotnosti. Tyto dvě oblasti jsou důležité především na prvním stupni, kde se žáci učí základům, na kterých je potřeba v pozdějším věku stavět. Na -72-
opačné straně, jako méně potřebné, školy se umístila potřeba podporovat inkluzivní a polytechnického vzdělání. Na úplném okraji zájmu objevuje podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativitě a kreativitě žáků. Přestože MŠMT v dotazníku označilo například jazykové vzdělávání jako vedlejší oblast, jistě by svou závažností z hlediska škol převýšily témata hlavní. U vedlejších oblastí základní školy, jak bylo zmíněno, na prvním místě preferují jazykové vzdělání, které je stále velmi žádanou oblastí a školy ji považují za žádanější oblast. Vzdělávání pomocí informační a výpočetní techniky je na druhém místě. Školy patrně při vyplňování dotazníku pamatovaly zejména na stav svých počítačů (rozebereme ještě níže). Na poslední místo většina škol zařadila sociální a občanské dovednosti a další klíčové kompetence. Podrobněji k jednotlivým hlavním oblastem: -73-
Graf 5 Podmínky inkluze v ZŠ Více jak 75% škol neposkytuje možnost výuky českého jazyka cizincům, a možná proto je spatřována jako priorita v oblasti inkluzivního vzdělávání. Následuje priorita bariérovost školních zařízení uvnitř i zvenčí budov. Další priority v inkluzívním vzdělávání následují s velkým odstupem co do významnosti. -74-
Graf 6 Překážky v inkluzivním vzdělávání na ZŠ Modře je zvýrazněn podíl škol, které na danou překážku narážejí. Červenou pak překážky nejvýznamnější. Podle očekávání je větší překážka podfinancování práce s heterogenními skupinami. S překážkou se setkává 88,7%. Za nejvýznamnější ji považuje až 51,1%. ZŠ podle hodnocení aktuálního stavu potřebují směřovat nejvíce své pozornosti na realizaci čtenářských kroužků nebo na pravidelné mimoškolní aktivity podporující čtenářskou gramotnost. Velmi podobnou úroveň důležitosti základní školy přiřadily výroky: individuální práce s žáky s mimořádným zájmem o literaturu, realizace mimovýukových akcí pro žáky k rozvoji čtenářské gramotnosti, škola spolupracuje s rodiči v oblasti rozvoje čtenářství. Z velké části jsou tyto problematiky ve stavu rozvíjející se oblasti a velmi rychle přechází do statusu realizovaná oblast. -75-
Graf 7 Priority v rámci čtenářské gramotnosti Po čtenářské gramotnosti byl dotazník zaměřen i na matematickou gramotnost. Vyhodnocení přineslo hned tři velmi vyrovnané podíly pro oblasti, které by školy měly rozvíjet nejvíce. Jsou to stejné okruhy, které jsou u čtenářské gramotnosti. Největší podíl má však spolupráce mezi školou a rodiči následující podporou mimovýukových akcí pro žáky na podporu matematické gramotnosti. Na třetí příčku si školy zvolili podporu pravidelných matematických kroužků pro žáky s vyšším zájmem nebo nadáním na matematiku. Graf 8 Aktivity ZŠ ve vtahu k matematické gramotnosti Z grafu níže je patrné, že tři obory vnímají základní školy jako nejdůležitější a hodné nejvyšších priorit v podpoře podnikavosti, iniciativy a kreativity dětí. Největší podíl škol bude podporovat především činnost žáků ohledně fiktivních firem či akcí Junior Achievement. Dále -76-
školy chtějí podporovat organizaci konzultací, debat a exkurzí, které mohou přispět k rozvoji podnikavosti a iniciativitě žáků základních škol. Třetici doplňuje vytvoření prostoru ve škole, které bude sloužit k pravidelnému sdílení zkušeností a nápadů. Graf 9 Podpora podnikavosti, iniciativy a kreativity na ZŠ Více jak 80 % škol neprovádí výuku vybraných témat polytechnických předmětů. Alespoň to vyplývá z jejich odpovědí. Školy na druhou stanu označili za nejvíce realizovanou část environmentálního vzdělání, které podporuje recyklace a využívání obnovitelných zdrojů energie. -77-
ICT kompetence učitelů Ze strany učitelů se školy potřebují zaměřit hlavně na rozvoj využití vlastních technických zařízení, které si na projekty nebo případně i do hodin budou žáci nosit sami (BYOD - bring your own device). Dále pedagogové využívají mobilní ICT zařízení při výuce v terénu. Výtah z pracovních setkání IT a matematické gramotnosti: Z diskuse vyplynula formulace nedostatečného počtu kvalifikovaných pedagogů, jak pro IT, tak i pro výuku matematiky. Jelikož je velmi obtížné v našich podmínkách ovlivnit zájem absolventů pedagogických oborů, je zapotřebí podpořit zejména současné učitele vhodnými podpůrnými materiály a školeními, zaměřené především na praktické využití. Pro využití programového myšlení a matematické gramotnosti jsou využitelné různé pomůcky a hračky atraktivní zejména pro děti i mladšího školního věku, jakož i děti předškolní. Příklad z města Most: Školám města je zapůjčováno vybavení, pomůcky, město iniciativně tuto pomoc koordinuje a podporuje. Obrázek 15: Schéma Problém/rozvojová potřeba (IT) Problém: Rozvojová potřeba: -78-
Nemáme aprobované učitele informatiky Podpora pedagogů v ICT vzdělávání Pořízení pomůcek je nákladné Využívání pro děti atraktivních aplikací a nástrojů (mnohé z nich jsou volné) Chybí srozumitelná studijní/metodická opora pro učitele Sdílení zkušeností mezi školami Nepřizpůsobený IT jazyk v odborné literatuře a dostupných zdrojích využitelných pro přípravu učitelů Využívání podpůrných akcí (např. Technohraní, výstav, IQ-parků) -79-
II_5.2 Investiční a neinvestiční potřeby ZŠ U základních škol je to rozvoj infrastruktury, na kterou je kladen jimi samotnými největší důraz, včetně rekonstrukcí budov a učeben. Důvodem je časté umístění ZŠ ve starých budovách, které pro vysokou úroveň výuky vyžadují časté investice do oprav, modernizace nebo přístavby nových částí budov. Ruku v ruce s investicemi do infrastruktury jdou požadavky na investice do moderního vybavení učeben, které je touto dobou neodmyslitelná část výuky. Základní školy jsou ve velké míře vybaveny tělocvičnou a nebo venkovním prostranstvím přizpůsobeným k výuce tělesné výchovy. Venkovní prostory jsou často mezi školami sdíleny, aby se tato služba poskytla co největšímu počtu škol a nikdo nezanedbával fyzickou výuku žáků. Stejně to funguje i s jídelnami základních škol. Škola má svou vlastní anebo je jídelna sdílena. Ze zásobníku projektů vyplývají tyto investiční potřeby: - Učebny odborných předmětů (jazyky, přírodní vědy) - Moderizace výpočetní techniky - Bezbariérové přístupy vně i uvnitř budov - Stavební úpravy budov (jejich propojení, úpravy vstupů), oplocení - Vybudování skleníků - Venkovních učeben - Dílny - Úpravy zahrad - Vybudování hřišť a tělocvičen - Zázemí šaten - Interaktivní tabule - Přístup k internetu - Investice do jídelen Na grafu níže uvádíme ilustraci podílu dle předpokládané finanční náročnosti na realizaci projektů. Vybíráme jen projekty vhodné pro žádost o dotaci z IROP. Pro zajímavost uvádíme i součet předpokládaných očekávaných nákladů. Cizí jazyk - 27 952 499 Kč Přírodní vědy - 41 807 499 Kč Technické a řemeslné obory - 47 589 999 Kč Práce s digitálními technologiemi - 18 907 500 Kč Bezberiérovost škol a školského zařízení - 12 500 000 Kč Rozšiřování kapacit kmenových učeben mateřských nebo základních škol - 750 000 Kč -80-
Graf 10 Ilustrační graf poměr projektových námětů do IROP dle typu Tyto projektové náměty jsme dále rozčlenily do skupin, abychom mohli přinést porovnání mezi školami v Teplicích a okolí. Aby srovnání mělo větší výpovědní hodnotu, rozdělili jsme území na 3 skupiny, kde je celkový počet obyvatel srovnatelný. Skupiny vypadají následovně: 1) Školy na území Teplic - cca 17mil Kč 2) Školy na území Dubí, Krupky a Proboštova - cca 96mil Kč 3) Školy v okolí - cca 36mil Kč Vzhledem k častému opakujícímu se požadavku na modernizaci počítačového vybavení, jsme provedli zevrubnější průzkum. Na otázky odpovídalo 15 škol (listopad 2016). Shrnutí závěrů: - Školy mají jeden počítač na 2 až 10 žáků. Nejnižší počet počítačů na žáka je 1,9, naopak největší je 10,3. Průměrně je 5,1 žáků na jeden počítač. - Stáří počítačového vybavení na jedné škole se průměrně pohybuje v rozmezí 4,2 6,9 roku. Některé školy uvádějí stáří některých kusů počítačů více než 10 let. Školy přiznávají, že PC vybavení stárne a zastarává a postupně jej obnovují. Objevují se i problémy s hardware, které nestačí nárokům současného softwaru. Dvě školy uvádějí i potřebu uzpůsobit i učebnu. Jedna škola vyjadřuje potřebu vyššího počtu počítačů z důvodu nárůstu počtu žáků. - Software je patrně obměňován pouze minimálně. Průměrně nejmladší software dosahuje 2,73 a nejstarší 6,33 roku. - 10 z 15 škol umožňuje žákům využívat školní počítače i mimo výuku, a to v rámci školního klubu nebo kroužku. Pro pět škol je to z organizačních důvodů nemožné (zejména z důvodu zabezpečení dohledu nad dětmi). - Všechny školy využívají i v ostatních předmětech, než je výuka počítačů. - Naprostá většina škol 12 z 15 používají svou vlastní LAN síť. - Nespokojenost je vyjadřována s nekvalitním internetem a nedostupností některých míst. - Všechny školy mají zájem o rozvoj svého IT vybavení. Pět z nich již mají konkrétní představu na nový nákup, který povede k využití počítačů ke klíčovým kompetencím. -81-
Stav IT techniky na základních školách vyvolal další úvahy o tom, jak vypadá zabezpečení. IROP poskytuje prostředky na zvýšení konektivity a zabezpečení. Výsledek ankety, do níž odpovídalo 13 škol, provedené v listopadu 2016 je: - Všichni respondenti hodnotí svůj systém svých škol jako dostatečně zabezpečený. Jako opatření pro zabezpečení uvádějí zablokování webu pomocí seznamu závadných domén (DNS). V jednom případě na základě filtrování nebezpečného obsahu stránek. - Způsob dohledu nad prací jednotlivých uživatelů však je rozšířen jen u 5 dotázaných škol. Pouze 3 školy omezují zejména spotřebu dat z důvodu nedostatečné paměti a operační rychlosti serverů. Patrně tak předcházejí zahlcení systému. Většina škol však uživatele nijak neomezuje. Více než polovina škol nemá možnost dohledat přístupy uživatelů déle než dva měsíce. - Skoro všechny školy mají server starší než 4 roky. Takže již zastarávají. - Většina škol používá protokol IPv6. Na mnoha školách však využívají kombinaci dvou IPv4 a IPv6, což patrně znamená, že školy postupně řeší přechod na vyšší verzi protokolu a že postupně pracují na možnosti přiřazení unikátních IP adres jednotlivým zařízením. - Náklady, které školy mohou/chtějí investovat do zvýšení konkektivity škol je kolem Kč 15 000,--. Byť dotazník nemůže být vypovídající za celé území (odpovědělo 13 škol), je pravděpodobné, že odpověděly školy, které mají o svém počítačovém zabezpečení a znalost, a lze je proto považovat za potenciální žadatele. Je pozitivní, že školy užívají protokol Pv4 a vyšší, čímž jednu z podmínek projektů splňují. Školy by se měly zejména zaměřit na: - Monitoring logování za účelem vyšší dohledatelnosti provozu - omezování v přístupu na nezabezpečené stránky a bezpečnost užívání připojování k internetu (antispoofing, rate lifting) - donesených zařízení do školy. Neinvestiční potřeby škol jsou v současné době plně sanovány šablonovými projekty. To ale vyvolává další otázky a problémy, viz schéma níže. -82-
Obrázek 16: Schéma problém/rozvojová potřeba (IN) Problém: Rozvojová potřeba: Různá úroveň materiálního prostředí škol a jejich vybavenosti Rekonstrukce, bezbariérové úpravy, nákup vybavení a komp. pomůcek Málo příležitostí pedagogů k setkávání, diskuzím, předávání informací Organizace práce v týmech rozšířených o nepedagogické pracovníky, akční plánování Obecné podfinancování školství a zejm. personálních nákladů Vytvářet kvalitní pracovní místa s velkou mírou nefinanční motivace Absence péče o žáky ve spolupráci se specializovanými profesemi (psycholog, spec. pedagog) Využití šablon, sdílení poradenských pracovníků Nevyrovnané vztahy s rodiči a rodinami, nemotivovanost rodičů Nejsou prostředky na pokračování aktivit financovaných z projektů Sjednocení postupu při působení na rodiče ve spolupráci s poskytovateli sociálních služeb Sdružování prostředků a aktivit napříč školami II_5.3 Charakteristiky základních škol Pokusili jsme se z výročních zpráv sestavit informace o základních školách. Zdroje dat jsme brali z výročních zpráv. Školní výkaznictví se realizačnímu týmu z MŠMT nepodařilo získat. Vzorek základních škol byl proto zúžen na 31 2. Ve zkrácené formě poskytujeme zjištěné informace: Zjištěná kapacita škol: 14 621 (pouze ZŠ) Počet žáků vs Kapacita 20000 15000 10000 5000 0 1 2 Počet žáků ZŠ Kapacita ZŠ Počet dětí a žáků: 11 545 v tom v ZŠ 10 202 2 Pozn. ne všechny ZŠ zveřejnili či dodaly výroční zprávu 2016/2017. Data jsou proto mírně zkreslená. -83-
Počet Graf 11 Počet odkladů šk. docházky Základní školy - přihlášky 1500 1000 1253 1019 500 0 1 165 Přihlášek Přijato Odklad Průměrný počet žáků ve třídě škol v Teplicích: 21,2 Průměrný počet žáků ve třídě škol mimo Teplice: 19,06 Graf 12 Kvalifikace učitelů v ORP Teplice Počet kvalifikovaných/nekvalifikovaných pedagogů 1000 0 0 782 172 18 Základní školymateřské školydětské domovy kvalifikovaní nekvalifikovaní -84-
II_6 Analýza dotčených skupin v oblasti vzdělávání v řešeném území Projekt MAP je zaměřen a pracuje zejména s těmito cílovými skupinami: - Děti a žáci - Pedagogičtí pracovníci - Pracovníci a dobrovolní pracovníci organizací působících v oblasti vzdělávání nebo asistenčních služeb a v oblasti neformálního a zájmového vzdělávání dětí a mládeže - Pracovníci organizací působících ve vzdělávání, výzkumu a poradenství - Pracovníci popularizující vědu a kurikulární reformu - Rodiče dětí a žáků - Vedoucí pracovníci škol a školských zařízení. - Veřejnost - Zaměstnanci veřejné správy a zřizovatelů škol působící ve vzdělávací politice Cílová skupina Co CS MAP přináší Rizika spojená se skupinou Způsob komunikace Děti a žáci Rozšíření aktivit, vybavení, kvalitní učitele Nelze podpořit individuálně, nezájem o aktivity, nízká motivace a malá podpora ze strany rodičů Prostřednictvím podpořených akcí/aktivit, osobní komunikace, tiskovinami Pedagogičtí pracovníci Další vzdělávání ped. pracovníků, zlepšení spolupráce s ostatními cílovými skupinami Malá časová dotace, nezájem, malá právní podpora, riziko odpovědnosti za děti/žáky Prostřednictvím podpořených akcí/aktivit, osobní komunikace, tiskovinami Pracovníci a dobrovolní pracovníci organizací působících v oblasti vzdělávání nebo asistenčních služeb a v oblasti neformálního a zájmového vzdělávání dětí a mládeže Pracovníci organizací působících ve vzdělávání, výzkumu a poradenství Možnost zapojit se do projektu, spolupráce na plánování Možnost zapojit se do projektu, spolupráce na plánování Časová náročnost Časová náročnost Prostřednictvím podpořených akcí/aktivit, osobní komunikace, tiskovinami Prostřednictvím podpořených akcí/aktivit, osobní komunikace, tiskovinami Pracovníci popularizující vědu a kurikulární reformu Možnost zapojit se do projektu, spolupráce na plánování Časová náročnost Prostřednictvím podpořených akcí/aktivit, osobní komunikace, tiskovinami Rodiče dětí a žáků Spolupráce na plánování, lepší informovanost a komunikace, lepší Nezájem o spolupráci, časová náročnost Prostřednictvím podpořených akcí/aktivit, osobní komunikace, -85-
Cílová skupina Co CS MAP přináší Rizika spojená se skupinou vzdělanost Způsob komunikace tiskovinami Vedoucí pracovníci škol a školských zařízení. Možnost rozvoje daného zařízení, finance na rozvoj, finance na podporu a rozšíření aktivit, spolupráce s jinými subjekty Časová náročnost, zájem pouze o investiční aktivity Prostřednictvím podpořených akcí/aktivit, osobní komunikace, tiskovinami Veřejnost Informovanost, spolupráce na plánování Nezájem o spolupráci, časová náročnost Prostřednictvím podpořených akcí/aktivit, osobní komunikace, tiskovinami Zaměstnanci veřejné správy a zřizovatelů škol působící ve vzdělávací politice Prostřednictvím podpořených akcí/aktivit, osobní komunikace, tiskovinami Cílová skupina: školy Identifikace rizika Dopad rizika Pravděpodobnost Významnost rizika Eliminace rizika výskytu Absence finančních Nerealizování 3 4 Správné nastavení prostředků na investic finančního plánu investice Absence finančních Nedostatek 2 3 Správné nastavení prostředků na vyučujících finančního plánu mzdy Nedostatečná Studenti musí 2 2 Navýšení kapacity kapacita zvolit jinou školu zařízení vzdělávacích zařízení Nedostatek školení Nedostatek 3 3 Volba vhodných a DVPP odborníků, termínů pro nesplnění školení, rozšíření studijního plánu nabídky vzdělání Nezájem o školení Nedostatek odborníků, 2 2 Finanční kompenzace, nesplnění rozšíření nabídky studijního plánu vzdělání Nízká úroveň výuky Nesplnění 4 3 Posílení vyučování cizích jazyků studijních plánů, jazyků, horší výuka, horší získání/vychování výhled na další odborníků vzdělání Nízká úroveň výuky Nesplnění 3 3 Posílení vyučování polytechnických studijních plánů, polytechnických předmětů horší výuka, horší předmětů, výhled na další získání/vychování vzdělání odborníků Změna politické Změna ve 2 2 Zakotvit -86-
Identifikace rizika Dopad rizika Pravděpodobnost Významnost rizika Eliminace rizika výskytu situace financování principy??? subjektů, změna reforem Nedostatečná Menší úroveň 3 3 Zlepšit komunikaci provázanost MŠ a vzdělání, subjektů mezi ZŠ - případně i SŠ sebou. Nastavení oborů/předmětů v souladu s uplatnitelností na trhu práce. Stupnice pravděpodobnosti výskytu rizika: 1 - výjimečně 2 - ojediněle 3 - často 4 - velmi často 5 - pravidelně Stupnice závažnosti dopadu rizika: 1 - téměř neznatelný 2 - znatelný 3 - významný 4 - velmi významný 5 - nepřijatelný Cílová skupina: děti, žáci a pedagogové Tento projekt je prioritně cílen na skupinu dětí a žáků do 15 let, jak stávající, tak budoucí. Projekt se zaměřuje na zlepšení příležitostí a zvýšení kvality vzdělání. Potřebné informace pro objektivitu a potřeby žáků budou zajišťovány skrze vedení škol a pedagogy. Do určité míry i pomocí rodičů. Naše snaha je pomoct zařadit žáky do heterogenních skupin, ve kterých bude probíhat výuka a zvýšit využívání informačních technologií v rámci výuky. Identifikace rizika Nezájem dětí o práci ve skupinách Nezájem dětí o IT technologie Technické problémy IT Dopad rizika Nedosažení požadovaných cílů Nedosažení požadovaných cílů Zdržení projektu, Pravděpodobno st výskytu Závažnost rizika Eliminace rizika 3 4 Děti musí být řádně seznámeni s prací ve skupinách 2 3 Děti musí být řádně seznámeni s prací s IT technologiemi 2 3 IT odborník nebo firma, -87-
Nedostatečná komunikace o potřebách cílových skupin Nezájem pedagogů zapojení Nezájem pedagogů o IT o nemožnost výuky Narušení a zdržení projektu, nedostatek relevantních informací Nedosažení požadovaných cílů Nedosažení požadovaných cílů který/á bude k dispozici 3 4 Vytvoření jednoduchého komunikačního kanálu 2 3 Řádné seznámení projektem, vyhledání aktivních pedagogů 3 3 Řádné seznámení projektem, školení s s (Zdroj: vlastní vypracování) Následuje sumarizace rizik, která by mohla být kritická nebo dosahují nadprůměrné priority. V ORP Teplice se vyskytuje především riziko nedostatečného financování škol, investic, což se odráží i ve vyjádřených potřebách ZŠ. S tímto problémem se můžeme setkat po celé České republice, a proto mu věnujeme nejvíce úsilí. Můžeme se také setkat s problematikou nízké úrovně výuky cizích jazyků, které jsou na trhu práce velmi žádány. Nízká úroveň je především způsobena nedostatkem profesionálů v oboru, je tedy potřeba školit učitele a také zvýšit úroveň vzdělání absolventů vysokých pedagogických škol. Další velký problém je nezájem dětí o spolupráci ve skupinách. Mateřské školy si inkluzi zvolili za svojí nejvyšší prioritu, tudíž i MŠ vidí toto riziko a snaží se ho eliminovat. Posledním problémem, který bychom rádi vyzdvihli, je nedostatečná komunikace o potřebách cílových skupin. Už výše jsme u základních škol mluvili riziku nízké nebo špatné komunikaci. -88-
II_7 Východiska pro strategii Obrázek 17 Kompilační schéma problémů vzdělávání Spoluprá ce s odborník y Málo prostor Zahrady a hřiště Bariéro vé budovy Nevybaveno st pro kompetence a inkluzi Kompeten ce, gramotno sti Velký počet dětí ve třídách Sociální znevýho dnění Individu ální potřeby dětí 2 leté děti do MŠ Vývoj techniky a didaktiky Příprava pedagogů DVPP Spoluprác e s asistenty Interakce s rodiči Posilování administrati vy Motivace Financová ní Podpora pedagogů Zvyšování všestranné připravenosti žáků Infrastruktur a škol a dalších zařízení Spolupráce aktérů -89-
Předškolní vzdělávání je území ORP kapacitně dostačující, vzhledem k výkonům a ve srovnání se zbytkem republiky ČR je nižší počet odložené povinné školní docházky vyhodnocujeme jako bez závažných problémů. Segment předškolního vzdělávání čelí novým trendům a výzvám (inkluze, kompetence a dovednosti, profesní volba, IT-vzdělávání apod.). Podpora by se měla zaměřit na práci učitelů v širokém spektru témat. Je zapotřebí vyrovnávat deficit nových a aktuálních metod výuky. Jelikož je zapotřebí zvyšovat všestrannou připravenost žáků, je nutné průběžně připravovat pedagogy na didaktické metody a pomůcky tak, aby je byli schopni efektivně využít. Dále je zapotřebí učitele podpořit ve všech aspektech výchovy a vzdělávání související s individualizací dle potřeb dětí. Pro tyto potřeby jsou dobré předpoklady díky vysokému zájmu učitelů. Nejde jen o vzdělávání, ale také o přenos zkušeností a jejich sdílení. Vzhledem k sociálně znevýhodněnému prostředí, ze kterého některé děti pocházejí, je zapotřebí se též zaměřit na komunikaci s rodiči, s nimiž pedagogové či ředitelé škol řeší i otázky finanční. Povinný předškolní ročník ve vzdělávacím zařízení nezpůsobil žádné zásadní vykolejení stávajícího systému. Potřeby na podporu učitelů se odráží v prioritě č. 4. Problémem jsou bariérové přístupy nejen do budov ale také bariérové trasy uvnitř. To je zásadní problém, který ani náročnými technickými a stavebními úpravami nelze odstranit. Hřiště, herní prvky, venkovní prostory, prvky pro environmentální výchovu a chov drobných zvířat je další vyjadřovanou potřebou. Přese všechny problémy mateřské školy vytvářejí přínosné, pestré a podnětné prostředí. Potřeby na hmotné zázemí a vybavení se odráží v prioritě č. 1. Zastaralé a někdy již nevyhovující vybavení odborných učeben. Zastaralé a někdy již nevyhovující vybavení odborných učeben neexistence odborných učeben v MŠ Nedostatečné vzdělání pedagogů (pro daný obor či předmět) Nevhodné či žádné vybavení pomůckami pro rozvoj polytechnického vzdělávání (vybavení tříd, heren, hřišť, keramických dílen apod.). ŽŠ si uvědomují potřeby dětí, rodičů i pedagogů, dovedou vzájemně komunikovat a budují příjemnou atmosféru ve škole Zlepšení čerpání prostředků z dotačních programů. Technické vzdělávání ve většině ZŠ v souladu s RVP ZV. Nedostatek financí na úhradu vedení volitelných předmětů a kroužků. -90-
Kreativita Většina škol používá ICT učebnu nebo školní stolní počítače při výuce (nejen informatiky). Běžná znalost pedagogů volně dostupných, bezpečných, otevřených internetových zdrojů a jejich využívání při výuce. Rozvíjení povědomí o internetové bezpečnosti a kritický pohled na internetový obsah v rámci výuky. Ve škole je pěstována kultura komunikace mezi všemi účast rámci výuky k bezpečnému využívání informačních, komunikačních a dalších technologií ou vedeni v -91-
Obrázek 18: Potřeby a objekty podpory v primárním vzdělávání Potřeba: Objekt podpory Okruhy potřeb: 1. Rozvoj infrastruktury školy, vč. rekonstrukcí a vybavení 2. Podpora polytechnického vzdělávání 3. Podpora inkluzivního / společného vzdělání 4. Podpora rozvoje čtenářské pregramotnosti 5. Podpora rozvoje matematické pregramotnosti 6. Podpora kompetencí k iniciativě a kreativitě dětí 7. ICT včetně potřeb infrastruktury (podpora digitálních kompetencí, konektivita škol) 8. Jazykové vzdělávání 9. Sociální a občanské dovednosti a další klíčové kompetence Vazba na návrhovou část: Pedagogové Materiální zázemí škol Děti a rodiče -92-
Základní vzdělávání a výchovy 1. Podpora inkluzivního / společného vzdělávání 2. Rozvoj infrastruktury školy, vč. rekonstrukcí a vybavení 3. Podpora rozvoje čtenářské gramotnosti 4. Podpora rozvoje matematické gramotnosti 5. Podpora polytechnického vzdělávání 6. Podpora kompetencí k iniciativě a kreativitě žáků 7. Jazykové vzdělávání 8. ICT včetně potřeb infrastruktury (podpora digitálních kompetencí, konektivita škol) 9. Sociální a občanské dovednosti a další klíčové kompetence -93-
Část III - Strategická část Strategický rámec priorit do roku 2023-94-
III_1 Vize Fungující partnerství mezi mateřskými školami, školami a dalšími institucemi v oblasti vzdělávání pomůže velkou měrou k rozvoji vzdělávání dětí, žáků, rodičů, ale i pedagogických pracovníků. Jedním z nejdůležitějších faktorů rozvoje vzdělávání na území ORP Teplice je zanícenost pedagogů a pedagogických pracovníků pracovat na svém dalším vzdělávání, učit se nové metody práce a vyučování, spolupracovat s ostatními učiteli a sdílet s nimi své zkušenosti. Naštěstí tento potenciál v území nechybí. Proto pro realizaci vize je podpora pedagogických i nepedagogických pracovníků je základním stavebním kamenem. Základní teze: Kvalitní učitel + správná motivace + kvalitní prostředí = vzdělaný, kompetentní, spokojený žák připravený na studium a další život. Dalším důležitým předpokladem pro rozvoj vzdělávání je odhodlání statutárních zástupců a spolupráce zřizovatelů vytvářet moderní prostředí ve školách a mateřských školách a to zapojením do investičních projektů, které by pomohly k získání dalších finančních prostředků. Na vytváření dobrých podmínek ve škole či školce má velký podíl rodina dětí a žáků. Proto je důležité, aby do vzdělávací soustavy byli zapojeni také rodiče dětí a žáků a měli možnost spolupodílet se na rozvoji nejen předškolního a školního vzdělávání. Partnerství, spolupráce, vzájemná komunikace, fundovaní pedagogové a informovaná veřejnost = aspekty pomáhající k rozvoji a zkvalitnění vzdělávání a výchovy na území správního obvodu ORP Teplice. VIZE: Území ORP Teplice pokryté kvalitními školami schopnými vzdělávat a pečovat o žáky se specifickými vzdělávacími potřebami na srovnatelné úrovni. Klíčoví aktéři v území se vzájemně inspirují a pracují na některých aktivitách společně. Pedagogové, nepedagogičtí pracovníci, žáci a jejich rodiče se podílejí na příznivém klimatu v životě školy. Žáci a děti jsou připraveni na další vzdělávání a život. Žáci umí aplikovat znalosti, mají dovednosti a kompetence, mají sociální cítění a jsou i pohybově zdatné. Rozvojové aktivity jsou realizovány také nezávisle na financích z dotací. -95-
III_2 Přehled priorit, cílů a jejich vazeb na území ORP Teplice Priority Cíle 1. Rozvoj předškolního vzdělávání 1.1 Inkluze v předškolním vzdělávání 1.2 Matematická pregramotnost 1.3 Čtenářská pregramotnost 2. Rozvoj vzdělávání na základních 2.1 Matematická gramotnost školách 2.2 Čtenářská gramotnost 2.3 Inkluze společné vzdělávání na základních školách 2.4 Podpora sociálních a dalších klíčových kompetencí žáků 2.5 Rozvoj polytechnického vzdělávání žáků a kariérového poradenství 3. Infrastruktura školských zařízení vč. ZUŠ 4. Rozvoj pedagogických pracovníků a pracovníků ve vzdělávání 5. Spolupráce a zapojení všech subjektů v procesu vzdělávání 2.6 Zájmové a neformální vzdělávání 3.1 Rekonstrukce a modernizace budov 3.2 Dovybavení odborných učeben 3.3 Moderní a kvalitní zázemí škol jídelny, tělocvičny, šatny 3.4 Funkční prostranství školských zařízení hřiště, sportoviště, zahrady 3.5 Bezpečné školy a mateřské školy 4.1 Výběr vhodných studentů pro učitelství 4.2 Další vzdělávání pedagogických pracovníků 4.3 Dostatečný počet dalších pracovníků ve vzdělávání 4.4 Rozvoj digitálních kompetencí učitelů 5.1 Spolupráce mezi školami, ale také ostatními subjekty 5.2 Přenos informací a poznatků, komunikace mezi institucemi 6. Zájmové a neformální vzdělávání 6.1 Všestranná příprava dětí a žáků 6.2 Rozvoj tělesné kondice dětí a žáků Specifikace priorit a cílů Návrh priorit a cílů byl zpracován: o z agregovaných výstupů dotazníkového šetření MŠMT o z jednání pracovních skupin, řídícího výboru a z jednání ředitelů a zřizovatelů školských zařízení o z vlastního šetření v území o z provedené meta-analýzy strategií, které jsou zpracovány v území (zejm. Dlouhodobý záměr vzdělávací soustavy v Ústeckém kraji 2016-2020) V následujících tabulkách jsou blíže popsány jednotlivé cíle a jejich vazba na povinná, doporučená a volitelná opatření MAP. Cíle naplňují tato konkrétní opatření: -96-
Povinná opatření (PO) PO 1. Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost inkluze kvalita PO 2. Čtenářská a matematická gramotnost v základním vzdělávání PO 3. Inkluzivní vzdělávání a podpora dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem Doporučená opatření (DO) DO 1. Rozvoj podnikavosti a iniciativy dětí a žáků DO 2. Rozvoj kompetencí dětí a žáků v polytechnickém vzdělávání (podpora zájmu, motivace a dovedností v oblasti vědy, technologií, inženýringu a matematiky STEM, což zahrnuje i EVVO) DO 3. Kariérové poradenství v základních školách Volitelná opatření (VO) VO 1. Rozvoj digitálních kompetencí dětí a žáků VO 2. Rozvoj kompetencí dětí a žáků pro aktivní používání cizího jazyka VO 3. Rozvoj sociálních a občanských kompetencí dětí a žáků VO 4. Rozvoj kulturního povědomí a vyjádření dětí a žáků VO 5. Investice do rozvoje kapacit mateřských a základních škol vč. ZUŠ VO 6. Aktivity související se vzděláváním mimo OP VVV, IROP a OP PPR VO 7. Prečtenářská a prematematická gramotnost -97-
III_3 Popis jednotlivých cílů III_3.1 Priorita 1 - Rozvoj předškolního vzdělávání Priorita 1 - Rozvoj předškolního vzdělávání Cíl 1.1 Inkluze v předškolním vzdělávání Popis cíle Cílem je disponovat dostatečným materiálním (pomůcky, nástroje), technickým (bezbariérovost) a personálním (asistenti pedagoga, psychologové, logopedi, osobní asistenti) zabezpečením, aby bylo možné přijmout a pracovat se všemi dětmi. Dílčí cíle: - modernizace a bezbariérovost budov MŠ - spolupráce s rodiči dětí se SVP - pořízení pomůcek pro děti se SVP - dostatečné personální zajištění - spolupráce mezi MŠ v území včetně venkovských MŠ za účelem výměny zkušeností Vazba na povinná a doporučená opatření dle postupů MAP Indikátory - bezbariérové úpravy PO 1. Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost inkluze kvalita PO 3. Inkluzivní vzdělávání a podpora dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem VO 3. Rozvoj sociálních a občanských kompetencí dětí a žáků VO 4. Rozvoj kulturního povědomí a vyjádření dětí a žáků VO 5. Investice do rozvoje kapacit mateřských a základních škol vč. ZUŠ VO 7. Prečtenářská a prematematická gramotnost - počet podpořených MŠ - počet podpořených žádostí na projekty - počet nakoupených pomůcek pro děti se SVP - počet odborných pracovníků personálu (asistenti, psychologové, logopedi, osobní asistenti, atd.) - počet stavebních úprav budov MŠ - vznik platformy rozvoje předškolního vzdělávání - počet zapojených MŠ a ZŠ - počet schůzek platformy za rok -98-
Priorita 1 - Rozvoj předškolního vzdělávání 1.2 Matematická pregramotnost Popis cíle Cílem je mít dostatečné zázemí pro zvyšování matematické pregramotnosti u dětí tak, aby jejich přechod na základní školu byl plynulý a přirozený. Nové vzdělávací metody výuky matematické pregramotnosti a jejich aplikace v každodenní praxi. Dílčí cíle: - dostatečný počet ped. pracovníků účastných DVPP zaměřených na matematickou pregramotnost - přenos dobré praxe, spolupráce mezi MŠ i ZŠ - pořádání výletů a exkurzí zaměřených na zvyšování matematické pregramotnosti - pořízení nutných pomůcek k rozvoji matematické pregramotnosti - rozvoj a podpora nadaných dětí Vazba na povinná a PO 1. Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost inkluze doporučená opatření dle kvalita postupů MAP PO 2. Čtenářská a matematická gramotnost v základním vzdělávání PO 3. Inkluzivní vzdělávání a podpora dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem DO 1. Rozvoj podnikavosti a iniciativy dětí a žáků VO 3. Rozvoj sociálních a občanských kompetencí dětí a žáků VO 4. Rozvoj kulturního povědomí a vyjádření dětí a žáků VO 7. Prečtenářská a prematematická gramotnost Indikátory - počet podpořených projektů - počet výletů/exkurzí (např. do vědecko-techn. parků) - počet pomůcek - počet podpořených dětí -99-
Priorita 1 - Rozvoj předškolního vzdělávání 1.3 Čtenářská pregramotnost Popis cíle Cílem je zajistit dostatečné zázemí pro zvyšování čtenářské pregramotnosti u dětí tak, aby jejich přechod na základní školu byl plynulý a přirozený. Nové vzdělávací metody výuky čtenářské pregramotnosti a jejich aplikace v každodenní praxi. Dílčí cíle: - zajištění finančních a materiálně-technických podmínek - vzdělávání pedagogů (práce s textem) a v dalších metodách rozvoje čtenářské pregramotnosti - spolupráce MŠ a ZŠ na zvyšování čtenářské pregramotnosti - pořádání exkurzí a výletů pomáhající k rozvoji čtenářské pregramotnosti - spolupráce s MŠ z celého území s knihovnou a zapojení se Vazba na povinná a doporučená opatření dle postupů MAP Indikátory do různých akcí (Česko čte dětem atd.). PO 1. Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost inkluze kvalita PO 2. Čtenářská a matematická gramotnost v základním vzdělávání PO 3. Inkluzivní vzdělávání a podpora dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem DO 1. Rozvoj podnikavosti a iniciativy dětí a žáků DO 2. Rozvoj kompetencí dětí a žáků v polytechnickém vzdělávání (podpora zájmu, motivace a dovedností v oblasti vědy, technologií, inženýringu a matematiky STEM, což zahrnuje i EVVO) VO 3. Rozvoj sociálních a občanských kompetencí dětí a žáků VO 4. Rozvoj kulturního povědomí a vyjádření dětí a žáků VO 7. Prečtenářská a prematematická gramotnost - počet podpořených projektů - počet výletů/exkurzí - počet pomůcek - počet podpořených dětí -100-
III_3.2 Priorita 2 - Rozvoj vzdělávání na základních školách Priorita 2 - Rozvoj vzdělávání na základních školách 2.1 Matematická gramotnost Popis cíle Vazba na povinná a doporučená opatření dle postupů MAP Indikátory Cílem je zajistit dostatečné zázemí pro zvyšování matematické gramotnosti u žáků tak, aby se zvýšil zájem o matematickou gramotnost nejen u dětí, ale také u rodičů. Školy budou dbát, aby pedagogičtí pracovníci byli dostatečně vzděláni v matematické gramotnosti. Vzájemná spolupráce s jinými školami poskytne přenos zkušeností a napomůže k rozvoji nových metod pro rozvoj matematické gramotnosti. Dílčí cíle: - zajištění finančních a materiálně-technických podmínek - vzdělávání pedagogů - pořádání soutěží - odborné besedy a workshopy (matematika v praxi) PO 1. Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost inkluze kvalita PO 2. Čtenářská a matematická gramotnost v základním vzdělávání PO 3. Inkluzivní vzdělávání a podpora dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem DO 1. Rozvoj podnikavosti a iniciativy dětí a žáků VO 3. Rozvoj sociálních a občanských kompetencí dětí a žáků VO 4. Rozvoj kulturního povědomí a vyjádření dětí a žáků VO 7. Prečtenářská a prematematická gramotnost - počet pedagogických pracovníků v matematickém oboru - počet matematických kroužků - počet uskutečněných soutěží - počet uspořádaných besed či workshopů Priorita 2 - Rozvoj vzdělávání na základních školách 2.2 Čtenářská gramotnost -101-
Popis cíle Vazba na povinná a doporučená opatření dle postupů MAP Indikátory Cílem je zajistit dostatečné zázemí pro zvyšování a zlepšování čtenářské gramotnosti u žáků základních škol, ale zvýšení zájmu ze strany rodičů. Vznik čtenářských klubů, dramatických kroužků a dalších podobných aktivit pomůže k rozvoji a propagaci čtenářské gramotnosti. Vzájemná spolupráce s jinými školami poskytne přenos zkušeností a napomůže k rozvoji nových metod pro rozvoj čtenářské gramotnosti. Dílčí cíle: - zajištění finančních a materiálně-technických podmínek - modernizace knihovního fondu - spolupráce s knihovnami v jednotlivých obcích - organizace čtenářských klubů, dramatických kroužků a dalších aktivit - vzdělávání pedagogů - pořádání soutěží, přehlídek v recitaci či ve čtení - sdílení zkušeností/přenos dobré praxe PO 1. Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost inkluze kvalita PO 2. Čtenářská a matematická gramotnost v základním vzdělávání PO 3. Inkluzivní vzdělávání a podpora dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem DO 1. Rozvoj podnikavosti a iniciativy dětí a žáků VO 3. Rozvoj sociálních a občanských kompetencí dětí a žáků VO 4. Rozvoj kulturního povědomí a vyjádření dětí a žáků VO 7. Prečtenářská a prematematická gramotnost - počet pedagogických pracovníků - počet čtenářských klubů, dramatických kroužků a dalších aktivit - počet uskutečněných soutěží a přehlídek - počet uspořádaných besed či workshopů Priorita 2 - Rozvoj vzdělávání na základních školách 2.3 Inkluze společné vzdělávání na základních školách Popis cíle Cílem je zajistit dostatečné zdroje, jak materiálně-technické (pomůcky, úpravy, bezbariérovost), tak i personální (asistenti pedagoga, osobní asistenti, školní psychologové, speciální pedagogové, logopedi a logopedičtí asistenti a další odborný personál). Dílčí cíle: - zajištění finančních a materiálně-technických podmínek - proškolení pedagogičtí pracovníci v oblasti inkluze - sdílení zkušeností/přenos dobré praxe - spolupráce s MŠ na bezproblémovém přechodu dětí z MŠ na ZŠ -102-
Vazba na povinná a doporučená opatření dle postupů MAP Indikátory - spolupráce s NNO poskytujícími sociální služby dětem a rodinám PO 1. Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost inkluze kvalita PO 2. Čtenářská a matematická gramotnost v základním vzdělávání PO 3. Inkluzivní vzdělávání a podpora dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem DO 1. Rozvoj podnikavosti a iniciativy dětí a žáků VO 3. Rozvoj sociálních a občanských kompetencí dětí a žáků VO 4. Rozvoj kulturního povědomí a vyjádření dětí a žáků VO 7. Prečtenářská a prematematická gramotnost - počet nových pedagogických pracovníků - počet škol s novými pomůckami - počet stavebních úprav/počet projektů - počet proškolených pedagogů - počet kurzů DVPP - počet stáží/návštěv na jiných školách - počet spolupracujících základních škol - počet spolupracujících mateřských škol - počet spolupracujících NNO Priorita 2 - Rozvoj vzdělávání na základních školách 2.4 Podpora sociálních a dalších klíčových kompetencí žáků Popis cíle Cílem je rozvoj sociálních a dalších klíčových kompetencí žáků -103-
Vazba na povinná a doporučená opatření dle postupů MAP Indikátory jako je např. rozvoj cizích jazyků, aby byli žáci připraveni na aktivní život. Dílčí cíle: - podpora žáků při utváření vlastního názoru - prohloubení zájmu žáků o cizí jazyky - rozvoj komunikace a spolupráce v cizím jazyce, naučit se cizí jazyk používat, nebát se a nestydět (př. metoda CLIL) - rozvoj práce s ICT a digitálními technologiemi jako předpokladu dalších možností individuálního rozvoje - besedy se zajímavými osobnostmi - meziškolní debaty na dané téma - tvorba školních novin či časopisů - spolupráce s jinými školami, sdílení zkušeností - přeshraniční spolupráce výuka cizího jazyku rodilým mluvčím PO 1. Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost inkluze kvalita PO 2. Čtenářská a matematická gramotnost v základním vzdělávání PO 3. Inkluzivní vzdělávání a podpora dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem VO 3. Rozvoj sociálních a občanských kompetencí dětí a žáků VO 4. Rozvoj kulturního povědomí a vyjádření dětí a žáků VO 7. Prečtenářská a prematematická gramotnost - počet aktivit vedoucích k rozvoji sociálních a dalších klíčových kompetencí žáků - počet škol využívající rodilého mluvčího - počet projektů v rámci spolupráce škol - počet školních projektů Priorita 2 - Rozvoj vzdělávání na základních školách 2.5 Rozvoj polytechnického, přírodovědného vzdělávání žáků a kariérového vzdělávání Popis cíle Cílem je podpora podmínek pro rozvoj polytechnického vzdělávání žáků na základních školách, a to především -104-
Vazba na povinná a doporučená opatření dle postupů MAP Indikátory nákupem pomůcek, vytvářením vzdělávacích programů a popularizací polytechnických oborů. S tím samozřejmě mimo jiné souvisí nabídka kvalifikovaných osob, které pomáhají žákům na základních školách s kariérovým poradenstvím. Tím se jim usnadní vstup na trh práce a uplatnění v profesním životě. Dílčí cíle: - vybavit učebny a dílny kvalitními a moderními pomůckami, vybavením a nástroji - dostatek kvalifikovaných pedagogických pracovníků se zaměřením na polytechnické vzdělávání a přírodní vědy - spolupráce s firmami, které se zabývají řemeslnou výrobou, a tím související popularizace řemeslných a přírodních oborů, na kterou navazuje uplatnění se na trhu práce - spolupráce mezi ZŠ, SŠ a Úřadem práce ČR PO 1. Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost inkluze kvalita PO 2. Čtenářská a matematická gramotnost v základním vzdělávání PO 3. Inkluzivní vzdělávání a podpora dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem DO 1. Rozvoj podnikavosti a iniciativy dětí a žáků DO 2. Rozvoj kompetencí dětí a žáků v polytechnickém vzdělávání (podpora zájmu, motivace a dovedností v oblasti vědy, technologií, inženýringu a matematiky STEM, což zahrnuje i EVVO) DO 3. Kariérové poradenství v základních školách VO 3. Rozvoj sociálních a občanských kompetencí dětí a žáků VO 4. Rozvoj kulturního povědomí a vyjádření dětí a žáků VO 5. Investice do rozvoje kapacit mateřských a základních škol včetně ZUŠ - počet vybudovaných učeben/dílen pro polytechnické vzdělávání - počet zapojených subjektů (firem) do aktivit podporující polytechnické obory - počet osob nabízejících kariérové poradenství - počet společných aktivit ZŠ, SŠ, UŠ a ÚP -105-
Priorita 2 - Rozvoj vzdělávání na základních školách 2.6 Zájmové a neformální vzdělávání Popis cíle Cílem je podpora vzniku pravidelných (ale také jednorázových) aktivit, akcí, kroužků a klubů pro děti a žáky se zaměřením na oblasti polytechnika, čtenářská, matematická či jazyková gramotnost, rozvoj zručnosti a dalších dovedností. Tyto aktivity by mohly být pořádány za pomoci dalších aktérů vzdělávání na území ORP Teplice. Dílčí cíle: - nabídka kvalitních aktivit pro děti a žáky, a tím nabídka smysluplného využití volného času - propojení formálního a neformálního vzdělávání spolupráce mezi školou a ostatními aktéry působícími v oblasti vzdělávání - rozvoj fyzické kondice dětí a žáků Vazba na povinná a doporučená opatření dle postupů MAP Indikátory PO 1. Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost inkluze kvalita PO 2. Čtenářská a matematická gramotnost v základním vzdělávání PO 3. Inkluzivní vzdělávání a podpora dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem DO 1. Rozvoj podnikavosti a iniciativy dětí a žáků DO 2. Rozvoj kompetencí dětí a žáků v polytechnickém vzdělávání (podpora zájmu, motivace a dovedností v oblasti vědy, technologií, inženýringu a matematiky STEM, což zahrnuje i EVVO) VO 3. Rozvoj sociálních a občanských kompetencí dětí a žáků VO 4. Rozvoj kulturního povědomí a vyjádření dětí a žáků VO 5. Investice do rozvoje kapacit mateřských a základních škol včetně ZUŠ VO 7. Prečtenářská a prematematická gramotnost - počet vzniklých aktivit/kroužků/klubů - počet zapojených dětí a žáků - počet aktivit zaměřených na fyzický rozvoj dětí a žáků -106-
III_3.3 Priorita 3 - Infrastruktura školských zařízení vč. ZUŠ Priorita 3 Infrastruktura školských zařízení vč. ZUŠ 3.1 Rekonstrukce a modernizace budov Popis cíle Cílem je rekonstruovat či modernizovat budovy MŠ, ZŠ včetně budov ZUŠ. Tím budou školská zařízení bezbariérová. Stavební úpravy zlepší energetické hodnoty budov a tím dojde k úspoře finančních prostředků vynakládaných na provoz budov. Dílčí cíle: - modernizace a rekonstrukce budov školských zařízení - bezbariérovost budov - snížení nákladů na provoz školských zařízení snížením energetické náročnosti školských zařízení Vazba na povinná a doporučená opatření dle postupů MAP Indikátory - propočty teplených úspor VO 5. Investice do rozvoje kapacit mateřských a základních škol včetně ZUŠ PO 1. Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost inkluze kvalita PO 3. Inkluzivní vzdělávání a podpora dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem - počet vzniklých aktivit/kroužků/klubů - počet zapojených dětí - počet aktivit zaměřených na fyzický rozvoj dětí a žáků Priorita 3 Infrastruktura školských zařízení vč. ZUŠ 3.2 Dovybavení odborných učeben Popis cíle Cílem je dovybavit odborné učebny a to pomůckami, ale také nábytkem. Kvalitní učebny zvýší zájem žáků o vzdělávání a rozšíří zájem o rozvoj klíčových kompetencí žáků (jazyková komunikace přírodní vědy, technické a řemeslné obory či práce s digitálními technologiemi a další). Dílčí cíle: - modernizace odborných učeben o nové pomůcky, vybavení a nábytek - zajištění co největšího počtu zapojených škol na území ORP Teplice Vazba na povinná a PO 1. Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost inkluze doporučená opatření dle postupů MAP kvalita PO 3. Inkluzivní vzdělávání a podpora dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem DO 1. Rozvoj podnikavosti a iniciativy dětí a žáků DO 2. Rozvoj kompetencí dětí a žáků v polytechnickém vzdělávání (podpora zájmu, motivace a dovedností v oblasti vědy, technologií, inženýringu a matematiky STEM, což zahrnuje i EVVO) VO 3. Rozvoj sociálních a občanských kompetencí dětí a žáků -107-
Indikátory VO 4. Rozvoj kulturního povědomí a vyjádření dětí a žáků VO 5. Investice do rozvoje kapacit mateřských a základních škol včetně ZUŠ - počet nově vybavených odborných učeben - počet rekonstruovaných odborných učeben - počet zapojených škol Priorita 3 Infrastruktura školských zařízení vč. ZUŠ 3.3 Moderní a kvalitní zázemí škol jídelny, tělocvičny, šatny Popis cíle Cílem je zajistit modernizaci, rekonstrukci či novou výstavbu zázemí škol. Součástí je také potřebné vybavení, pomůcky či nábytek. Dílčí cíle: - modernizace zázemí škol - rekonstrukce zázemí škol - výstavba zázemí škol - pořízení nábytku - pořízení vybavení pro provoz škol - pořízení pomůcek Vazba na povinná a VO 5. Investice do rozvoje kapacit mateřských a základních doporučená opatření dle škol včetně ZUŠ postupů MAP Indikátory - počet zmodernizovaných, rekonstruovaných či nově vybudovaných zázemí škol - počet nově vybavených zázemí škol Priorita 3 Infrastruktura školských zařízení vč. ZUŠ 3.4 Funkční prostranství školských zařízení hřiště, sportoviště, zahrady Popis cíle Cílem je vytvořit kvalitní a moderní prostranství u školských zařízení jako jsou hřiště, sportoviště, zahrady či venkovní učebny. Dílčí cíle: - rekonstrukce či výstavba hřišť, sportovišť, zahrad či venkovních učeben - vylepšení vzhledu a zlepšení funkčního využití prostranství školských zařízení Vazba na povinná a VO 5. Investice do rozvoje kapacit mateřských a základních doporučená opatření dle škol včetně ZUŠ postupů MAP Indikátory - počet vystavěných či zrekonstruovaných hřišť - počet vybudovaných či zrekonstruovaných sportovišť - počet revitalizovaných zahrad - počet modernizovaných či vybudovaných venkovních učeben -108-
Priorita 3 Infrastruktura školských zařízení vč. ZUŠ 3.5 Bezpečné školy a mateřské školy Popis cíle Cílem je zabezpečit školská zařízení a tím zamezit přístup nepovolaným osob do škol a školek. Jde především preventivní opatření a zamezení výskytu trestných činů. Dílčí cíle: - dostatek zdrojů na zajištění dostatečného personálu - dostatek zdrojů na zabezpečovací systémy Vazba na povinná a VO 5. Investice do rozvoje kapacit mateřských a základních doporučená opatření dle škol včetně ZUŠ postupů MAP Indikátory - počet školských zařízení vybavených bezpečnostním systémem - počet školských zařízení zaměstnávající bezpečnostní personál (ochranku) -109-
III_3.4 Priorita 4 - Rozvoj pedagogických pracovníků a pracovníků ve vzdělávání Priorita 4 Rozvoj pedagogických pracovníků a pracovníků ve vzdělávání 4.1 Výběr vhodných studentů pro učitelství Popis cíle Cílem je kvalitní výběr vhodných studentů pedagogických oborů. Z takovýchto studentů se stanou kvalitní, aktivní a motivovaní pedagogové, kteří budou využívat nejmodernějších a nejnovějších metod výuky, budou pro žáky nejen pedagogem, ale také rovným partnerem, kteří je budou inspirovat v jejich studiu. Dílčí cíle: - podpora kariérového poradenství již na základních školách a podpora při výběru studia pedagogiky - výběr vhodných žáků pro studium pedagogiky - podpora zájmu o pedagogické studium Vazba na povinná a Cíl má vazbu na všechna opatření vyjma VO 5. doporučená opatření dle postupů MAP Indikátory - počet studentů studujících pedagogické obory Priorita 4 Rozvoj pedagogických pracovníků a pracovníků ve vzdělávání 4.2 Další vzdělávání pedagogických pracovníků Popis cíle Cílem je vzdělávání pedagogických pracovníků jakožto stěžejním prvkem v procesu vzdělávání. Vzdělaný pedagog ve spolupráci s ostatními nepedagogickými pracovníky přenáší své vědomosti, metody a motivaci na žáky. Tím bude docházet ke zkvalitnění vzdělání žáků, ale také k větším zájmu o vzdělávání v různých předmětech či oborech. Dílčí cíle: - vzájemná spolupráce mezi pedagogy - pravidelné setkávání aktérů - přenos nových metod výuky - supervize - spolupráce školy s dalšími vzdělávacími organizacemi (např. NIDV) Vazba na povinná a Cíl má vazbu na všechna opatření vyjma VO 5. doporučená opatření dle postupů MAP Indikátory - počet aktivit/školení (DVPP) - počet společných setkání pedagogů - počet uskutečněných supervizí -110-
Priorita 4 Rozvoj pedagogických pracovníků a pracovníků ve vzdělávání 4.3 Dostatečný počet dalších pracovníků ve vzdělávání Popis cíle Cílem je zaměstnat dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků jako např. školní psycholog, asistent pedagoga tlumočník a další pedagogičtí i nepedagogičtí pracovníci. S ohledem na potřebnost dalších pracovníků ve vzdělávání vzniká problém především se zajištěním finančních prostředků. Dalším cílem je vzdělávání těchto pracovníků a to novými metodami výuky související především s implementací inkluze a prací s heterogenní skupinou žáků. Podpora inkluze mezi pedagogy, žáky, rodiči i veřejností. Dílčí cíle: - dostatek dalších pracovníků ve vzdělávání - dostatek finančních prostředků na personální náklady - implementace inkluze - zajištění kvalitní výuky pro všechny děti a žáky s ohledem na jejich potřeby Vazba na povinná a Cíl má vazbu na všechna opatření vyjma VO 5. doporučená opatření dle postupů MAP Indikátory - počet nově zaměstnaných dalších pracovníků ve vzdělávání - navázané spolupráce mezi školskými zařízeními - počet externích odborníků Priorita 4 Rozvoj pedagogických pracovníků a pracovníků ve vzdělávání 4.4 Rozvoj digitálních kompetencí učitelů Popis cíle Cílem je vzdělávat učitele v oblasti digitálních kompetencí IT gramotnosti. Školení učitelé budou své zkušenosti sdílet s dětmi a žáky. S tím souvisí dostatečná vybavenost škol IT technologií, aby bylo možné docílit správného přenosu informací včetně praktických ukázek. Školy budou využívat externí pracovníky v oboru IT technologie, aby dále vzdělávali pedagogy v oblasti novinek a inovací. Dílčí cíle: - vzdělaní pedagogové v oblasti IT - používání všech dostupných technologií - sdílení zkušeností mezi školami (pedagogy) - vzdělávání pedagogů (nejen vyučující informatiku) v oblastní IT gramotnosti Vazba na povinná a PO 1. Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost inkluze doporučená opatření dle postupů MAP kvalita PO 2. Čtenářská a matematická gramotnost v základním vzdělávání PO 3. Inkluzivní vzdělávání a podpora dětí a žáků ohrožených -111-
Indikátory školním neúspěchem DO 1. Rozvoj podnikavosti a iniciativy dětí a žáků DO 2. Rozvoj kompetencí dětí a žáků v polytechnickém vzdělávání (podpora zájmu, motivace a dovedností v oblasti vědy, technologií, inženýringu a matematiky STEM, což zahrnuje i EVVO) DO 3. Kariérové poradenství v základních školách Volitelná opatření (VO) VO 1. Rozvoj digitálních kompetencí dětí a žáků VO 2. Rozvoj kompetencí dětí a žáků pro aktivní používání cizího jazyka VO 3. Rozvoj sociálních a občanských kompetencí dětí a žáků VO 7. Prečtenářská a prematematická gramotnost - počet aktivit rozvíjejících digitální kompetence učitelů - počet pořízených IT technologií -112-
III_3.5 Priorita 5 - Spolupráce a zapojení všech subjektů v procesu vzdělávání Priorita 5 Spolupráce a zapojení všech subjektů v procesu vzdělávání 5.1 Spolupráce mezi školami, ale také ostatními subjekty Popis cíle Cílem je propojit všechny subjekty a aktéry, kteří jsou zapojeni do procesu vzdělávání, aby byla dosažena spolupráce všech se všemi. Tato spolupráce povede k lepšímu a efektivnějšímu využití kapacit, které nabízí území ORP Teplice. Spolupráce mezi školami, mateřskými školami i dalšími institucemi přispěje k rozvoji vzdělanosti dětí a žáků, dále ke snazšímu přechodu mezi jednotlivými stupni vzdělávání, ale také v rozšíření aktivit v rámci volnočasových Vazba na povinná a doporučená opatření dle postupů MAP Indikátory aktivit. PO 1. Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost inkluze kvalita PO 2. Čtenářská a matematická gramotnost v základním vzdělávání PO 3. Inkluzivní vzdělávání a podpora dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem DO 1. Rozvoj podnikavosti a iniciativy dětí a žáků DO 2. Rozvoj kompetencí dětí a žáků v polytechnickém vzdělávání (podpora zájmu, motivace a dovedností v oblasti vědy, technologií, inženýringu a matematiky STEM, což zahrnuje i EVVO) DO 3. Kariérové poradenství v základních školách Volitelná opatření (VO) VO 1. Rozvoj digitálních kompetencí dětí a žáků VO 2. Rozvoj kompetencí dětí a žáků pro aktivní používání cizího jazyka VO 3. Rozvoj sociálních a občanských kompetencí dětí a žáků VO 4. Rozvoj kulturního povědomí a vyjádření dětí a žáků VO 7. Prečtenářská a prematematická gramotnost - počet vzniklých platforem/partnerství/spoluprací mezi školami a ostatními subjekty - počet realizovaných společných projektů -113-
Priorita 5 Spolupráce a zapojení všech subjektů v procesu vzdělávání 5.2 Přenos informací a poznatků, komunikace mezi institucemi Popis cíle Cílem je pomoci vytvořit fungující komunikační platformu mezi jednotlivými institucemi a to především mezi MŠMT, zřizovateli, orgány státní správy, pedagogicko-psychologické poradny a dalších, školami, rodiči a veřejností. Tím dojde ke snížení administrativní zátěže a více času bude věnováno kvalitnímu rozvoji vzdělávání. Dílčí cíle: - vytvoření fungující komunikační platformy - snížení administrativní zátěže - zkvalitnění rozvoje vzdělávání Vazba na povinná a Cíl má vazbu na všechna opatření MAP vyjma VO 5. doporučená opatření dle postupů MAP Indikátory - počet vzniklých komunikačních platforem mezi institucemi -114-
III_3.6 Priorita 6 - Zájmové a neformální vzdělávání Priorita 6 Zájmové a neformální vzdělávání 6.1 Všestranná příprava dětí a žáků Popis cíle Cílem je všestranná příprava dětí a žáků formou nabídky vhodných zaměření volnočasových aktivit ve spojení školního a mimoškolního vzdělávání. Správné navázání mimoškolních aktivit na aktivity školní. Dílčí cíle: - zvýšení kvality nabízených volnočasových aktivit - všestranný rozvoj dětí a žáků - nalezení vhodných volnočasových aktivit Vazba na povinná a Cíl má vazbu na všechna opatření vyjma VO 5. doporučená opatření dle postupů MAP Indikátory - počet nabízených volnočasových aktivit Priorita 6 Zájmové a neformální vzdělávání 6.2 Rozvoj tělesné kondice dětí a žáků Popis cíle Cílem je zlepšení fyzické kondice dětí a žáků, ale také mládeže a to vhodnou nabídkou využití volného času, prohloubení zájmu dětí a žáků o sportovní aktivity. Vytváření podmínek jak materiálních, tak i technických nejen pro děti a žáky z nepodnětného prostředí, ale tak, aby byl sport pro všechny. Dílčí cíle: - zlepšení fyzické kondice dětí a žáků - nabídka vhodných forem využití volného času - zvyšování zájmu dětí a žáků o sportovní aktivity Vazba na povinná a PO 1. Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost inkluze doporučená opatření dle postupů MAP kvalita PO 3. Inkluzivní vzdělávání a podpora dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem DO 1. Rozvoj podnikavosti a iniciativy dětí a žáků VO 3. Rozvoj sociálních a občanských kompetencí dětí a žáků VO 4. Rozvoj kulturního povědomí a vyjádření dětí a žáků VO 7. Prečtenářská a prematematická gramotnost Indikátory - počet nabízených volnočasových aktivit -115-
III_4 Vazby cílů na opatření MAP Vazby cílů na opatření dle Postupů MAP v různých úrovních (X slabá, XX střední, XXX silná). 1.1 Inkluze v předškolním vzdělávání 1.2 Matematická pregramotnost 1.3 Čtenářská pregramotnost 2.1 Matematická gramotnost 2.2 Čtenářská gramotnost 2.3 Inkluze společné vzdělávání na základních školách 2.4 Podpora sociálních a dalších klíčových kompetencí žáků 2.5 Rozvoj polytechnického, přírodovědného vzdělávání žáků a kariérového vzdělávání 2.6 Zájmové a neformální vzdělávání 3.1 Rekonstrukce a modernizace budov 3.2 Dovybavení odborných učeben 3.3 Moderní a kvalitní zázemí škol jídelny, tělocvičny, šatny PO 1 PO 2 PO 3 DO 1 DO 2 DO 3 VO 1 XXX XX X X XX XX XX XXX XX XX X X X XXX XX XXX XX X X XX XXX X XXX XXX X XX X X X X XXX XXX X X XX X X X XXX X XX XX X VO 2 VO 3 VO 4 X X XX XX XXX XX X X XX XX XXX X X X XX XX X XX XX XX XX XX X X VO 5 XXX X X XX XXX X X XXX XXX VO 6 VO 7-116-
3.4 Funkční prostranství školských zařízení hřiště, sportoviště, zahrady 3.5 Bezpečné školy a mateřské školy 4.1 Výběr vhodných studentů pro učitelství 4.2 Další vzdělávání pedagogických pracovníků 4.3 Dostatečný počet dalších pracovníků ve vzdělávání 4.4 Rozvoj digitálních kompetencí učitelů 5.1 Spolupráce mezi školami, ale také ostatními subjekty 5.2 Přenos informací a poznatků, komunikace mezi institucemi 6.1 Všestranná příprava dětí a žáků 6.2 Rozvoj tělesné kondice dětí a žáků XXX XXX X XX XX XX XX XXX XX XX XXX XX X X XXX XX XXX XX XX X XX X X X X X XXX XX XXX XX X XX X X XX XX X XX XXX X XXX XX XX X XXX X X XX XXX XX XXX XX XX XX XX X X X XX XX XX XX XX XX XX X XX XX XX XX X XX XXX XX XXX XX XX X XX X XX XX X XXX XX XX XX XX XX XX -117-
III_5 Členění cílů na opatření Priorita Cíl Opatření Priorita 1 - Rozvoj 1.1 Inkluze v předškolním 1.1.1 Modernizace a bezbariérovost budov MŠ předškolního vzdělávání vzdělávání 1.1.2 Spolupráce s rodiči dětí se SVP 1.1.3 Pořízení pomůcek pro děti se SVP 1.1.4 Dostatečné personální zajištění 1.1.5 Spolupráce mezi MŠ v území včetně venkovských MŠ za účelem výměny zkušeností 1.2 Matematická pregramotnost 1.1.6 Bezbariérové úpravy 1.2.1 Dostatečný počet ped. pracovníků účastných DVPP zaměřených na matematickou pregramotnost 1.2.2 Přenos dobré praxe, spolupráce mezi MŠ i ZŠ 1.2.3 Pořádání výletů a exkurzí zaměřených na zvyšování matematické pregramotnosti 1.2.4 Pořízení nutných pomůcek k rozvoji matematické pregramotnosti 1.2.5 Rozvoj a podpora nadaných dětí 1.3 Čtenářská pregramotnost 1.3.1 Zajištění finančních a materiálně-technických podmínek 1.3.2 Vzdělávání pedagogů (práce s textem) a v dalších metodách rozvoje čtenářské pregramotnosti 1.3.3 Spolupráce MŠ a ZŠ na zvyšování čtenářské pregramotnosti 1.3.4 Pořádání exkurzí a výletů pomáhající k rozvoji čtenářské pregramotnosti 1.3.5 Spolupráce s MŠ z celého území s knihovnou a zapojení se do různých akcí (Česko čte dětem atd.). -118-
Priorita Cíl Opatření Priorita 2 - Rozvoj 2.1 Matematická gramotnost 2.1.1 Zajištění finančních a materiálně-technických podmínek vzdělávání na 2.1.2 Vzdělávání pedagogů základních školách 2.1.3 Pořádání soutěží 2.1.4 Odborné besedy a workshopy (matematika v praxi) 2.2 Čtenářská gramotnost 2.2.1 Zajištění finančních a materiálně-technických podmínek 2.2.2 Modernizace knihovního fondu 2.2.3 Spolupráce s knihovnami v jednotlivých obcích 2.2.4 Organizace čtenářských klubů, dramatických kroužků a dalších aktivit 2.2.5 Vzdělávání pedagogů 2.2.6 Pořádání soutěží, přehlídek v recitaci či ve čtení 2.2.7 Sdílení zkušeností/přenos dobré praxe 2.3 Inkluze společné 2.3.1 Zajištění finančních a materiálně-technických podmínek vzdělávání na základních 2.3.2 Proškolení pedagogičtí pracovníci v oblasti inkluze školách 2.3.3 Sdílení zkušeností/přenos dobré praxe 2.3.4 Spolupráce s MŠ na bezproblémovém přechodu dětí z MŠ na ZŠ 2.4 Podpora sociálních a dalších klíčových kompetencí žáků 2.3.5 Spolupráce s NNO poskytujícími sociální služby dětem a rodinám 2.4.1 Podpora žáků při utváření vlastního názoru 2.4.2 Prohloubení zájmu žáků o cizí jazyky 2.4.3 Rozvoj komunikace a spolupráce v cizím jazyce, naučit se cizí jazyk používat, nebát se a nestydět (př. metoda CLIL) 2.4.4 Rozvoj práce s ICT a digitálními technologiemi jako předpokladu dalších možností individuálního rozvoje 2.4.5 Besedy se zajímavými osobnostmi 2.4.6 Meziškolní debaty na dané téma 2.4.7 Tvorba školních novin či časopisů 2.4.8 Spolupráce s jinými školami, sdílení zkušeností 2.4.9 Přeshraniční spolupráce výuka cizího jazyku rodilým mluvčím -119-
2.5 Rozvoj polytechnického, přírodovědného vzdělávání žáků a kariérového vzdělávání 2.6 Zájmové a neformální vzdělávání 2.5.1 Vybavit učebny a dílny kvalitními a moderními pomůckami, vybavením a nástroji 2.5.2 Dostatek kvalifikovaných pedagogických pracovníků se zaměřením na polytechnické vzdělávání a přírodní vědy 2.5.3 Spolupráce s firmami, které se zabývají řemeslnou výrobou, a tím související popularizace řemeslných a přírodních oborů, na kterou navazuje uplatnění se na trhu práce 2.5.4 Spolupráce mezi ZŠ, SŠ a Úřadem práce ČR 2.6.1 Nabídka kvalitních aktivit pro děti a žáky, a tím nabídka smysluplného využití volného času 2.6.2 Propojení formálního a neformálního vzdělávání spolupráce mezi školou a ostatními aktéry působícími v oblasti vzdělávání 2.6.3 Rozvoj fyzické kondice dětí a žáků -120-
Priorita Cíl Opatření Priorita 3 3.1 Rekonstrukce a 3.1.1 Modernizace a rekonstrukce budov školských zařízení Infrastruktura modernizace budov školských zařízení vč. 3.1.2 Bezbariérovost budov ZUŠ 3.1.3 Snížení nákladů na provoz školských zařízení snížením energetické náročnosti školských zařízení 3.1.4 Propočty teplených úspor 3.2 Dovybavení odborných učeben 3.2.1 Modernizace odborných učeben o nové pomůcky, vybavení a nábytek 3.2.2 Zajištění co největšího počtu zapojených škol na území ORP Teplice 3.3 Moderní a kvalitní zázemí škol jídelny, tělocvičny, šatny 3.4 Funkční prostranství školských zařízení hřiště, sportoviště, zahrady 3.5 Bezpečné školy a mateřské školy 3.3.1 Modernizace zázemí škol 3.3.2 Rekonstrukce zázemí škol 3.3.3 Výstavba zázemí škol 3.3.4 Pořízení nábytku 3.3.5 Pořízení vybavení pro provoz škol 3.3.6 Pořízení pomůcek 3.4.1 Rekonstrukce či výstavba hřišť, sportovišť, zahrad či venkovních učeben 3.4.2 Vylepšení vzhledu a zlepšení funkčního využití prostranství školských zařízení 3.5.1 Dostatek zdrojů na zajištění dostatečného personálu 3.5.2 Dostatek zdrojů na zabezpečovací systémy + -121-
Priorita Cíl Opatření Priorita 4 Rozvoj pedagogických 4.1 Výběr vhodných studentů pro učitelství pracovníků a pracovníků ve 4.1.3 Podpora zájmu o pedagogické studium vzdělávání 4.2 Další vzdělávání pedagogických pracovníků 4.3 Dostatečný počet dalších pracovníků ve vzdělávání 4.4 Rozvoj digitálních kompetencí učitelů 4.1.1 Podpora kariérového poradenství již na základních školách a podpora při výběru studia pedagogiky 4.1.2 Výběr vhodných žáků pro studium pedagogiky 4.2.1 Vzájemná spolupráce mezi pedagogy 4.2.2 Pravidelné setkávání aktérů 4.2.3 Přenos nových metod výuky 4.2.4 Supervize 4.2.5 Spolupráce školy s dalšími vzdělávacími organizacemi (např. NIDV) 4.3.1 Dostatek dalších pracovníků ve vzdělávání 4.3.2 Dostatek finančních prostředků na personální náklady 4.3.3 Implementace inkluze 4.3.4 Zajištění kvalitní výuky pro všechny děti a žáky s ohledem na jejich potřeby 4.4.1 Vzdělaní pedagogové v oblasti IT 4.4.2 Používání všech dostupných technologií 4.4.3 Sdílení zkušeností mezi školami (pedagogy) 4.4.4 Vzdělávání pedagogů (nejen vyučující informatiku) v oblastní IT gramotnosti -122-
Priorita Cíl Opatření Priorita 5 5.1 Spolupráce mezi školami, 5.1.1 Spolupráce mezi školami, ale také ostatními subjekty Spolupráce a ale také ostatními subjekty zapojení všech 5.2 Přenos informací a 5.2.1 Vytvoření fungující komunikační platformy subjektů v procesu poznatků, komunikace mezi 5.2.2 Snížení administrativní zátěže vzdělávání institucemi 5.2.3 Zkvalitnění rozvoje vzdělávání Priorita Cíl Opatření Priorita 6 Zájmové 6.1 Všestranná příprava dětí 6.1.1 Zvýšení kvality nabízených volnočasových aktivit a neformální a žáků 6.1.2 Všestranný rozvoj dětí a žáků vzdělávání 6.1.3 Nalezení vhodných volnočasových aktivit 6.2 Rozvoj tělesné kondice dětí a žáků 6.2.1 Zlepšení fyzické kondice dětí a žáků 6.2.2 Nabídka vhodných forem využití volného času 6.2.3 Zvyšování zájmu dětí a žáků o sportovní aktivity -123-
III_6 Referenční rámec Tato kapitola poskytuje v závěru této části dokumentu přehledovou tabulku o nastavených prioritách, daných strategických cílech a zvolených indikátorech. Priority Cíle Indikátory 1. Rozvoj 1.1 Inkluze v předškolním počet podpořených MŠ předškolního vzdělávání vzdělávání počet podpořených žádostí na projekty počet nakoupených pomůcek pro děti se SVP počet odborných pracovníků personálu (asistenti, psychologové, logopedi, osobní asistenti, atd.) počet stavebních úprav budov MŠ vznik platformy rozvoje předškolního vzdělávání počet zapojených MŠ a ZŠ počet schůzek platformy za rok 2. Rozvoj vzdělávání na základních školách 1.2 Matematická pregramotnost 1.3 Čtenářská pregramotnost 2.1 Matematická gramotnost počet podpořených projektů počet výletů/exkurzí (např. do vědeckotechn. parků) počet pomůcek počet podpořených dětí počet podpořených projektů počet výletů/exkurzí počet pomůcek počet podpořených dětí počet pedagogických pracovníků v matematickém oboru počet matematických kroužků počet uskutečněných soutěží počet uspořádaných besed či workshopů 2.2 Čtenářská gramotnost počet pedagogických pracovníků počet čtenářských klubů, dramatických kroužků a dalších aktivit počet uskutečněných soutěží a přehlídek počet uspořádaných besed či workshopů 2.3 Inkluze společné vzdělávání na základních školách počet nových pedagogických pracovníků počet škol s novými pomůckami počet stavebních úprav/počet projektů počet proškolených pedagogů počet kurzů DVPP počet stáží/návštěv na jiných školách počet spolupracujících základních škol -124-
3. Infrastruktura školských zařízení vč. ZUŠ 4. Rozvoj pedagogických pracovníků a pracovníků ve 2.4 Podpora sociálních a dalších klíčových kompetencí žáků 2.5 Rozvoj polytechnického vzdělávání žáků a kariérového poradenství 2.6 Zájmové a neformální vzdělávání 3.1 Rekonstrukce a modernizace budov 3.2 Dovybavení odborných učeben 3.3 Moderní a kvalitní zázemí škol jídelny, tělocvičny, šatny 3.4 Funkční prostranství školských zařízení hřiště, sportoviště, zahrady 3.5 Bezpečné školy a mateřské školy 4.1 Výběr vhodných studentů pro učitelství 4.2 Další vzdělávání pedagogických pracovníků počet spolupracujících mateřských škol počet spolupracujících NNO počet aktivit vedoucích k rozvoji sociálních a dalších klíčových kompetencí žáků počet škol využívající rodilého mluvčího počet projektů v rámci spolupráce škol počet školních projektů počet vybudovaných učeben/dílen pro polytechnické vzdělávání počet zapojených subjektů (firem) do aktivit podporující polytechnické obory počet osob nabízejících kariérové poradenství počet společných aktivit ZŠ, SŠ, UŠ a ÚP počet vzniklých aktivit/kroužků/klubů počet zapojených dětí a žáků počet aktivit zaměřených na fyzický rozvoj dětí a žáků počet vzniklých aktivit/kroužků/klubů počet zapojených dětí počet aktivit zaměřených na fyzický rozvoj dětí a žáků počet nově vybavených odborných učeben počet rekonstruovaných odborných učeben počet zapojených škol počet zmodernizovaných, rekonstruovaných či nově vybudovaných zázemí škol počet nově vybavených zázemí škol počet vystavěných či zrekonstruovaných hřišť počet vybudovaných či zrekonstruovaných sportovišť počet revitalizovaných zahrad počet modernizovaných či vybudovaných venkovních učeben počet školských zařízení vybavených bezpečnostním systémem počet školských zařízení zaměstnávající bezpečnostní personál (ochranku) počet studentů studujících pedagogické obory počet aktivit/školení (DVPP) počet společných setkání pedagogů -125-
vzdělávání 5. Spolupráce a zapojení všech subjektů v procesu vzdělávání 6. Zájmové a neformální vzdělávání 4.3 Dostatečný počet dalších pracovníků ve vzdělávání 4.4 Rozvoj digitálních kompetencí učitelů 5.1 Spolupráce mezi školami, ale také ostatními subjekty 5.2 Přenos informací a poznatků, komunikace mezi institucemi 6.1 Všestranná příprava dětí a žáků 6.2 Rozvoj tělesné kondice dětí a žáků počet uskutečněných supervizí počet nově zaměstnaných dalších pracovníků ve vzdělávání navázané spolupráce mezi školskými zařízeními počet externích odborníků počet aktivit rozvíjejících digitální kompetence učitelů počet pořízených IT technologií počet vzniklých platforem/partnerství/spoluprací mezi školami a ostatními subjekty počet realizovaných společných projektů počet vzniklých komunikačních platforem mezi institucemi počet nabízených volnočasových aktivit počet nabízených volnočasových aktivit -126-
Část IV Akční plán Roční akční plán je volně loženým dokumentem. -127-
Část V Implementační část -128-