EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI METODY SYSTEMATICKÉHO A KREATIVNÍHO ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ KREATIVNÍ ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ 1. SKUPINOVÉ ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ 2 2. BRAINSTORMING 3 3. BRAINWRITING 3 4 5. DALŠÍ KREATIVNÍ TECHNIKY 6 VOLITELNÝ PŘEDMĚT BAKALÁŘSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ VŠCHT PRAHA ROZVOJ SOCIÁLNÍCH KOMPETENCÍ PRAHA 2011
Úvod: U složitých, těžko uchopitelných problémů není snadné předem jednoduše vybrat kritéria, ale ani identifikovat problém, nebo jej analyzovat. V situacích, kdy je vhodné se podívat na řešení problému v co největší komplexnosti, případně nově (neboť tradiční postupy selhávají, nebo nepostačují) využíváme metody kreativního řešení problémů. 1. SKUPINOVÉ ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ Kdy je výhodné použít skupinové rozhodování: Synergický efekt společný výkon je vyšší, než součet výkonů jednotlivých členů Potřeba různorodých informací více lidí má více zdrojů dat Kreativní rozhodování ostatní kolem poskytují návody Bariéry tvůrčího rozhodování Dělalo se to tak vždy a proto ani nepřemýšlím, že by to šlo jinak Budu vypadat divně snaha nevyčnívat z davu, z průměru Sklon rozhodovat okamžitě abych ušetřil čas Existuje jediná správná odpověď výchova na většině škol 2
SHRNUTÍ: Problémy lze řešit individuálně i skupinově. Skupina přináší nové nápady, lze v ní o problémech i návrzích na řešení diskutovat, ale na druhou stranu mohou mít společníci i negativní vliv. Rozhodně je však skupinové rozhodování vhodnější pro kreativní řešení problémů. Kreativní rozhodování se uplatňuje v případech nových problémů, s kterými rozhodovatelé nemají zkušenost a které obvykle nemají jednoznačné řešení. Rozhodovat se kreativně je však poměrně náročné, protože lidé mají řadu bariér, které jim brání jednak jinak než konvenčně. K překonání těchto bariér je obvykle nutné členy skupiny stimulovat. Často se zpočátku řeší různé úkoly, které s vlastním problémem nemají nic společného. Jejich cílem je přimět rozhodovatele opustit tradiční úhel pohledu. Teprve poté je vhodné přistoupit k realizaci určité techniky kreativního rozhodování. 2. BRAINSTORMING Pravidla Kvantita má přednost před kvalitou Žádná kritika - vyřčený nápad se pouze zapíše, nikdo se k němu nevyjadřuje Proces řešení Výběr skupiny důležité je, aby byla dostatečně heterogenní Výběr moderátora musí být schopen všechny vtáhnout do hry Vytvoření prostředí příjemné, stimulující prostředí pomáhá Pravidla brainstormingu vysvětlit, napsat Hodnocení nápadů až po časovém odstupu 3. BRAINWRITING POSTUP: Definujeme problém a zapíšeme ho na flip-chart Rozdělíme skupinu do podskupin o 5-8 lidech a po dohodnutý časový úsek píšeme na kartičky návrhy řešení daného problému. Pravidla práce: Každý pracuje sám za sebe, co námět, to lístek papíru. Pracujeme mlčky. Píšeme všechny náměty, které nás napadnou. Píšeme hůlkovým písmem, zápisy musí být čitelné i pro ostatní. Všechny náměty pokládáme doprostřed stolu do zásobníku námětů tak, aby byly k disposici ostatním. Kdokoliv může kdykoliv nahlédnout do zásobníku námětů a nechat se inspirovat. Všichni se snaží vyprodukovat co nejvíce námětů. Vytvořenou sumu nápadů ve skupině probereme, vyřadíme duplicity (náměty, které jsou stejné, ale jinak formulované) zhodnotíme a roztřídíme štítky podle následující A, B, C škály: A -Naprosto zásadní námět, rozhoduje o celkové kvalitě řešení problému B -Důležitý námět, ale... C -Ostatní náměty 3
3. BRAINWRITING Z takto předtříděnými náměty pracujeme dále při vytváření variant řešení Skupina se pokusí o prvotní určení kategorií pro strukturaci námětů, takto vytvořené názvy kategorií označí viditelně pro další práci. (Např. jinou barvou, ) Postupně jednotliví členové přečtou vždy jeden námět a oznámí skupině svůj názor o zařazení námětu pod některou z kategorií nebo navrhne rozšíření kategorizace. Skupina neformálně diskutuje o jeho názoru, v případě nesouhlasu se rozhodne o jiném zařazení námětu hlasováním, nebo jinou metodou pro získání konsensu (střídání členů skupiny při zařazování námětu zabraňuje do jisté míry dominantním členům v prosazování svých názorů a umožňuje udržet angažovanost členů skupiny.) V čem metoda M&M spočívá Je to jednoduchá metoda, ale obtížně se popisuje. Snažíme se přehledně na jeden papír uspořádat všechny podstatné informace o problému (situaci, jevu, člověku...) a znázornit je ve vztazích. Pokud to jen trochu jde, využívat k tomu obrázky (asociačně s problémem spojené), barvy, znaky, symboly, aby bylo velmi rychle zřejmé, jaké hlavní oblasti problém obsahuje, jak se větví, strukturuje, jaký je širší vztahový rámec i vnitřní vazby a souvislosti. Kde je využít? Mapování problémů, vztahů, vlivů, vztahových rámců Diagnostikování problémů Řešení problémů Vytváření koncepcí plánování Vytváření programů, postupů Tvoření scénářů Odhadování vývoje (např. v týmové práci "big picture" kam směřuje tým) Příprava přednášek, sdělení, příprava na porady Třídění a uspořádání poznatků Fixace stavu řešení problému Při oponenturách Pro nastavení, "vyladění" mozku na určitou problematiku, určitý slovník, mobilizaci vědomostí před začátkem studia, nažhavení na zkoušku ap. Zmírnění chaosu či "motýlího efektu" v hlavě, určení priorit VÝHODY MAP Umožňují celostnější pohled na problematiku, lépe zachycují vztahy, pomáhají vytvářet vztahové rámce Lépe se pamatují, vybavují - jsou uspořádanější, názornější než běžný text Jsou výborné pro sdělování, objasňování - pomáhají rychleji se dostat k podstatnému Zachycují to podstatné, jsou stručné, není tu místo pro "vatu" Jsou otevřené, lze je dotvářet, doplňovat Jsou motivující - pomáhají zlepšit spolupráci ve skupině, angažovanost Pomůcka pro sjednocování názorů (konsensus) Rozvíjejí tvořivost, originalitu, rozpouštějí bariéry (dítě v nás "kvete"), omezují navyklé způsoby myšlení 4
JAK DĚLÍME MAPY? Z hlediska obecnosti či hierarchie: Generální (nadřazené - celkový rámec problému, základní struktura, filosofie ) Speciální (podřazené - detailní zpracování určitého problému) Z hlediska celkového zaměření: Strukturní (mapuje, co vše patří k dané problematice, z čeho se problém skládá, aspekty, vazby) Krokové (znázorňuje předpokládaný vývoj problému, posloupnost děje, mapování průběhu) Z hlediska aktivity tvůrce: Záznamové (třídíme si poznatky z přednášek, ze studovaného materiálu, knihy - volíme formu, obsah je dán) Generující (uspořádání myšlenek kolem daného problému) Podle stupňů volnosti při zadávání: Bez omezení Poloprázdná mapa (je dána hlavní struktura, oblasti, tvůrce doplňuje větvení ap.) Hotová mapa (uspořádání myšlenek kolem daného problému) PRAKTICKÁ DOPORUČENÍ Méně je více Nedělejte mapy moc podrobné, důležitá je přehlednost, jde o to, zbavit se irelevantních věcí. Jestliže je problém hodně složitý, využívejte systém generálky a speciálek. Uspořádejte mapu podle určité logiky Použité prostředky (obrázky, symboly, podtrhávání písma, barvy) nepoužívejte samoúčelně. Je dobré využívat také mezer, odstupů - lze pak lépe doplňovat! Když jste v rozpacích při tvorbě centrálního motivu mapy, nechte se inspirovat obrázkovými slovníky či encyklopediemi (dobré též při přemýšlení o analogiích). Pište hůlkovým písmem - text je pak přehlednější, čitelnější. ukázka užití
5. DALŠÍ KREATIVNÍ TECHNIKY Metoda 6.3.5: Specifická modifikace Brainwritingu (6 lidí / 3 nápady / 5 minut) (Modifikovaná) Delfská metoda: Pro situace, kdy je skupina geograficky rozptýlená Occamova břitva: Použití zejména pro analýzu a formulaci problému Ishikawův graf (graf rybí páteře): Pro dílčí etapy kreativního rozhodování 5. DALŠÍ KREATIVNÍ TECHNIKY OCCAMOVA BŘITVA Krok 1 Týká se nás to? Lze s tím něco udělat v rozumné době? Umíme najít data? Chceme to skutečně řešit? Krok 2 Napsat původní formulaci problému Nechat lidi vymyslet lepší formulaci Roztřídit nápady Prodiskutovat skutečný problém 5. DALŠÍ KREATIVNÍ TECHNIKY ISHIKAWŮV GRAF Zapsat důsledek problému, Zakreslit hlavní žebra: lidé, prostředí, metody, vybavení, materiál, Brainstorming k nalezení příčin 6
7